78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


PetrO (77.48.32.18) --- 23. 1. 2011
Měl

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět, co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 23. 1. 2011
Re: M?l

Všechno co vymeteš z úlu oseješ přes 3mm síto a odevzdáš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: M?l
> Datum: 23.1.2011 15:20:59
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Miša (90.181.63.212) --- 23. 1. 2011
Re: Měl

veškerá měl z celeho dna zbavena mrtvolek,např.preseta přes mateři mřižku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Miša (90.181.63.212) --- 23. 1. 2011
Re: Měl

veškerá měl z celeho dna zbavena mrtvolek,např.preseta přes mateři mřižku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jiří Macák (e-mailem) --- 23. 1. 2011
Re: Měl

já taky poprvé :-) prostě sem oklepal pomalu každou mrtvolku, zbytek
sesypal, vysušil a dal do kelímků a uzavřel plátýnkem a gumičkou :-)

2011/1/23 PetrO <e-mail/=/nezadan>

> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
lokvenc.petr (e-mailem) --- 23. 1. 2011
Re: Měl

Ta měl, to jsou od včel rozmělněná víčka zásobních plástů, jak se včelky
dostávaly k zásobám. Má se odevzdat všechna měl z celého dna. Spíš se zaměř
na to, co v ní nemá být. Nemají tam být "příměsi". To jsou nejen části
uhynulých včel, ale třeba i hrubší kousky vosku z plástů poškozených od
hlodavců. Měl má být suchá. Ale sušit ji lze jen za pokojové teploty - na
ústředním topení by se natavila, slepila a výzkumák by byl namydlený :-).
S pozdravem
taky Petr.

-----Původní zpráva-----
From: PetrO
Sent: Sunday, January 23, 2011 3:20 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Měl

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(85.70.20.53) --- 23. 1. 2011
Re: Měl

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět, co to má obsahovat a kolik toho má být.
--------------
No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být schopen spočítat.
No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 1. 2011
Re: Měl

Já během vybírací doby vybírám měl vícekrát. Vždycky před silným větrem nebo před oblevou. Měl u správně zimujících včelstev je potom nasypána přesně pod včelami, mrtvé včely a případné nečistoty, co do měli nepatří jsou obvykle v rozích. Na měli je jich jen trošku. Stačí nožem mrtvé včely z měli odsunout pryč a měl potom nožem shrnout přes okraj. Nemusí se nic přesívat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 24. 1. 2011
Re: M?l

Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 23.1.2011 22:33:43
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.
> --------------
> No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> schopen spočítat.
> No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.101) --- 24. 1. 2011
Re: Mel

Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.

pepan

-----------------------
Nevím co dělá vaše laborka, ale naše posílá zpět seznam doplněný o počty VD napočítaných ve vzorku.
Jak a čeho průměrné zamoření by mohla laborka spočítat?
Už jenom to, že každý vzorek byl odebrán po jiné době způsobí, že jediné relevantní číslo je počet VD ve vzorku, pokud se to povede.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
PetrO (77.48.32.18) --- 24. 1. 2011
Re: Mel

Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí dostat ven.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 24. 1. 2011
Re: Mel

Pokud je tam dostatečný podmet tak použij smetáček husí křídlo nebo nějaký podobný nástroj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 24.1.2011 19:13:52
> ----------------------------------------
> Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a
> do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí
> dostat ven.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(85.71.94.235) --- 24. 1. 2011
Re: Mel

PetrO napsal:

>Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí dostat ven.
.............

Pokud Ti jde jen o předávání, doporučuji si koupit nějaký tvrdý papír (možná doma máš třeba ze starého kalendáře), ustřihnout na šířku cca 39 cm, délku a zasunout zítra pod včely do podmetu.
Zjisti kdy se u vás odevzdává měl a nech to tam alespoň týden.
Informační hodnotu to bude mít pro tebe, když si spočítáš, kolik roztočů v ječdnotlivých včelách spadlo (budeš mít přehled o účinnosti na podzim použité munice). Pro porovnání s metodikou pro zimní spad si výsledek v jednotlivých plech přenásob 4.
V zadovácích, pokud zimuješ v plodišti, to je docela věrohodný údaj o přeživších roztočích (nezústávají na loučkách jako u nástavkobých úlů)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 24. 1. 2011
Re: Mel

Letos měl Petře neřešte, pakliže jste nebyl připraven od prvního ošetření. Nějakou měl vyhrábněte tenkou lištou s koncem do T,aby jste splnil povinost. A na příští rok se připravte lépe, nejlíp asi novým úlem a hlavně číst a učit se, jestliže nemáte vedle sebe nikoho kdo Vám dokáže včas poradit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte. Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký halogenový reflektor, nic se nestane.
Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit, jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů, možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře jakožto dodatečné léčení.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 25.1.2011 09:16:54
> ----------------------------------------
> Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel
> a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven
> i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem
> nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva
> vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a
> pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu
> zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč
> neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé
> dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte.
> Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký
> halogenový reflektor, nic se nestane.
> Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se
> ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste
> coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se
> podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je
> povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě
> odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním
> případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne
> do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na
> funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit,
> jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli
> při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být
> ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů,
> možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina
> dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře
> jakožto dodatečné léčení.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

"Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu"

To jsem si taky před třemi roky myslel, dokud mi u dveří nezazvonil veterinář a nezačal házet pokutami...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

No já taky netvrdil, že to může dopadnout i neobvykle.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 25.1.2011 10:22:58
> ----------------------------------------
> "Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu"
>
> To jsem si taky před třemi roky myslel, dokud mi u dveří nezazvonil
> veterinář a nezačal házet pokutami...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

"No já taky netvrdil, že to může dopadnout i neobvykle."

Jako třeba že si někdo půjčí trošku měli z jiného vzorku a tak vzorek udělá, když je potřeba?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Antonín Podhájecký (93.99.64.254) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

Asi víte, že pokud vymete jenom měl, tak je to úplně k ničemu. Roztoče, i když tam budou, už nevymete. Měl by to přiznat, na jaře přeléčit a příští rok to udělat podle nařízení KVS.
Navážíte se pořád do ČSV. Nechci se jich zastávat. Chyby tam určitě jsou, ale nařízení KVS je pro včelaře. Ne pro ČSV. Je to tam jasně napsáno, je zvřejňován a neznalost zákona neomlouvá. Činnost důvěrníků je dobrovolná, starají se hlavně o své členy a včelař má sám vědět jak a kdy má dávat podložky a sám je za to zodpovědný. Jestli nevíte, tak ani není povinnost nečleny léčit a organizace si pak za takové léčení nečlena může účtovat kolik chce. Určitě ale neúčtuje víc, než členům. Pokud jste takhle jednal s důvěrníky ve vaší ZO, tak se nedivím, že jste se s nimi rozešel ve zlém. Lepší bude, když řekne pravdu, nechá si od nich poradit a příště to udělá podle nich.
Tonda
>Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte. Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký halogenový reflektor, nic se nestane.
Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit, jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů, možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře jakožto dodatečné léčení.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

Kolik včelařů ze ZO čte nařízení KVS, když to nepotřebuje, protože skoro všichni jsou zvyklí, že jim to dobrovolní funkcionáři ty nařízená přežvýkají a informace donesou až do domu. Přirozeně více či méně pozměněné, protože ty informace jdou přes několik lidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

"Asi víte, že pokud vymete jenom měl, tak je to úplně k ničemu. Roztoče, i když tam budou, už nevymete. Měl by to přiznat, na jaře přeléčit a příští rok to udělat podle nařízení KVS."

Nevidím důvod, proč by s mělí neměl vymést i roztoče. Spíš, pokud podmet nebyl po podzimním léčení čištěný, bude roztočů ve vzorku tolik, že jarní nátěr plodu bude jistý. Což je úplně v pořádku.
Problém by byl, pokud léčení na podzim vůbec neproběhlo, potom ani jeden jarní nátěr plodu nezlikviduje z těch desítek až stovek roztočů ve včelstvu úplně všechny, přežije jich nejspíš dost na masívní pomnožení v létě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Antonín Podhájecký (93.99.64.254) --- 25. 1. 2011
Re: Mel

Pokud by tam byly ti 3-4, tak je malá pravděpodobnost.

>Nevidím důvod, proč by s mělí neměl vymést i roztoče. Spíš, pokud podmet nebyl po podzimním léčení čištěný, bude roztočů ve vzorku tolik, že jarní nátěr plodu bude jistý. Což je úplně v pořádku.
Problém by byl, pokud léčení na podzim vůbec neproběhlo, potom ani jeden jarní nátěr plodu nezlikviduje z těch desítek až stovek roztočů ve včelstvu úplně všechny, přežije jich nejspíš dost na masívní pomnožení v létě.

To už je ale jejich problém.

>Kolik včelařů ze ZO čte nařízení KVS, když to nepotřebuje, protože skoro všichni jsou zvyklí, že jim to dobrovolní funkcionáři ty nařízená přežvýkají a informace donesou až do domu. Přirozeně více či méně pozměněné, protože ty informace jdou přes několik lidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Janusz (88.146.163.23) --- 26. 1. 2011
Re: Mel

Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 1. 2011
Re: Mel

mršky si hrají na schovávanou...
Teď už nic. Čekat na rozsudek od počtářů roztočů.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Janusz" <JanuszL/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 9:58 PM
Subject: Re: Mel


Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad
ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM
DĚLAT??? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (212.77.163.104) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Zdravím. Potřebuji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.
---------------

Máš kliku, že jsi je neodevzdal do vzorku.

Předpokládám, že jsi měl odebral před oteplením, a to byla klika.
Protože není problém, aby v buňkách, na loučkách a možná i na včelách zůstalo přes 50 roztočů.
A pak se včeličky rozlezou, roztoči spadnou a veškerý zimní sběr měli je na nic.
Protože ten se začal dělat v dobách, kdy bylo třeba zjstit, kam až se nám roztoč dostal - tedy v dávných dobách kdy ještě nebyl všude.
Vypovídající hodnota těch vzorků je nulová. Důležité je sledovat spad po léčení - to řekne jak napadené šlo včelstvo do zimy, spad po druhém ukáže účinnost léčení a pak je důležité vědět co se děje v létě.

Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Kapoun napsal:

>"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
>Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
>Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
>Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
>Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
................

Ano, děláme to pro sebe.
Šlechtíme roztoče, a o odolnost včel se (téměř) nikdo nezajímá.

U nás se při 50 roztočch ve včelstvu na jaře NAŘIZUUJE chemická válka, protože hrozí, že včelstva, která tu chováme, jinak padnou i přes těch cca 6 chemických bitev, která s roztoči během roku mnohde vedeme.
Oproti tomu Kefuss ve Francii má problém, že nemá dostatek roztočů na otestování odolnosti svých včelstev.
Neví, která má vyřadit, protože když není dostatek roztočů, odolnost včelstev se tak neprojeví.
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.

Jakou to má logiku?

Dobře nám tak, když nám to nevadí, náš skanzen nám tu určitě nikdo záviděl nebude. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Kapoun napsal:

>O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně.
>Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
................

Nejsem zasvěcený o nic víc než všichni, kteří čtou Moderního včelaře. Zasvěcenější jsou ti, kteří byli na podzim v Praze na včelařské konferenci, kde dotyčný předával své zkušenosti.

Princip je ale jednoduchý.
Po opuštění cesty testování chemického boje proti roztoči pan Kefuss zahájil cestu hledání včel odolných proti roztoči.
Svá včelstva přestal léčit.
To, co přežilo, dále rozmnožuje a sleduje.
Vybírá nejodolnější k dalšímu chovu.
Říká tomu Bond testy - "žít a nechat zemřít"
Více viz moderní včelař, popřípadě internet.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
J. Matl (213.151.87.2) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012)

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste zprávy z podzimní pražské konference na webu PSNV.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Takové včelstvo neumře na varoázu hned první rok ale obvykle až třetí. To je pak základ toho úspěchu, že mu 1/3 včelstev přežívá. Ovšem nemusí to být takto! Je to jen můj názor. Něco podobného na začátku celosvětového rozšíření udělali amíci a nezadařilo se jim to. Také doba šlechtění 13 let se mi zdá neuvěřitelně krátká. Podle mne to bude asi jen velký humbuk po kterém za chvíli ani pes neštěkne. Strašně rád bych se ale mýlil!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 12:02:03
> ----------------------------------------
> O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený
> jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou
> roztoči? Mně to nějak uniklo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
gp (93.92.52.23) --- 27. 1. 2011
Re: Mel


Radek Krušina:
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.
.........
Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(194.213.39.94) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

_gp_ napsal:

>Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_
....................

Ahoj Gustve,
předpokládám, že necheš říct, žes nepochopil podstatu toho, co jsem napsal.

Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).

Jestli je to genetika, nebo chemie, nebo vlatně fyzika u odolných včelstev, pro pochopení nesmyslnosti našeho systému přístupu k roztoči je podlě mě podružné.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
gp (93.92.52.23) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Radek Krušina:
Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).
.........

Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře. Protože přeci není možné, aby se nedal případný neúspěch hodit na včelaře co si tu zázračnou matku koupil. A než si ji koupí, musí sem přijít podle mě s poťouchlým návodem "žít a nechat zemřít". To mi připomíná jistou pohotovost první pomoci, kam se chodí umírat a jen proto, že věřím doktorovi do doby, než tedy umřu!



Vím, že každé zboží má návod k použití. Jaká doporučení či návod existuje k tomu, aby byla matka "odolná" VD byla "odolná"? Snad jsem se vyjádřil jasněji o "odolnostech". _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(85.71.94.235) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

_gp_ napsal:

>Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí.
>Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře. Protože přeci není možné, aby se nedal případný neúspěch hodit na včelaře co si tu zázračnou matku koupil.
.............

V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.
Použil jsem Kefusse, protože je v současnosti u nás zřejmě nejznámější, ale není jediný, kdo na tento fakt upozorňuje.
A je to použito v souvislosti s naší metodikou postavenou na nejméně odolných včelstvech - snaha vybít roztoče na 0 a tam, kde se to nepovede, plošně nařídit nasazení další dávky.

To není fantazie.
Pokud si někdo chce otestovat, jak na tom jeho včelstva s odolností jsou, potom určitý počet roztočů je prostě k tomuto účelu potřeba.
Možná jsi tou naivitou myslel víru v možnost šlechtění na odolnost proti roztoči.
Já za naivitu považuji si myslet, že někdy u nás můžou být včely odolnější proti roztoči, pokud se něco nezmění v naší metodice.
A tvrdit, že něco není možné (odolná včela proti roztoči), když to nevím, je, mírně řečeno, nesprávné logické vyvozování.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_

..........
Radek Krušina: V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(194.213.39.94) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel


Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

.......
Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
-------------------------------------------------------------
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:39:03
> ----------------------------------------
> Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta
> situace není v ČR.
> -------------------------------------------------------------
> :-D
> Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to
> neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od
> nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to
> napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme
> směle prohlásit, že to nefunguje.
>
> Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve
> včelařství. Asi je to náš národní sport.
> Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že
> včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja
> včelu najít.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049)

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Je tu ještě jeden aspekt, na nějž poukázal ve své velmi instruktivní presentaci B. Gruna na lednovém setkání VMS v Brně: že totiž roztoč výrazně preferuje úlové včely, protože ty se pohybují na plodu (což je jeho působiště ...), pokud se objeví již i na létavkách, pak je to většinou signál již vysokého, ba i kritického napaení včel. Tak jsem to aspoň já pochopil ... Z toho mi vyplývá, že pokud je u nějakého včelstva spad malý, není způsoben tím, že by roztoče včely "vyvozily" při výletech. Zbývají mravenci. A pokud se i těm zamezí zkreslovat spad ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
J.Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049)

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Je tu ještě jeden aspekt, na nějž poukázal ve své velmi instruktivní presentaci B. Gruna na lednovém setkání VMS v Brně: že totiž roztoč výrazně preferuje úlové včely, protože ty se pohybují na plodu (což je jeho působiště ...), pokud se objeví již i na létavkách, pak je to většinou signál již vysokého, ba i kritického napaení včel. Tak jsem to aspoň já pochopil ... Z toho mi vyplývá, že pokud je u nějakého včelstva spad malý, není způsoben tím, že by roztoče včely "vyvozily" při výletech. Zbývají mravenci. A pokud se i těm zamezí zkreslovat spad ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
P.Fojtik (89.24.4.1) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtik (89.24.4.1) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052)

To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? ...
xxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste si "pročíst" VMS, i tam se najdou takové případy, to byste nevěřil ...
Další už raději no cement ...:-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Jediná otázka.
Mají všechna Vaše včelstva stejný nebo srovnatelný spad roztočů?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
P.Fojtík (89.24.4.1) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil. Protože zde se často řeší stovkové ne-li tisícové spady s tím že to je dobře, protože se vytváří infekční tlak, selekce přirozeného výběru apod. podle mě to je jen z nouze ctnost. Já mam selekci na spad zahrnutou v požadavku na výběr chov. matky, dále kys. mravenčí a varidol aer. 1x listopad 2x prosinec.Dělám to už skoro 14 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil...
--------------------------
Takže připouštíte, že se u včel projevují vlastnosti, pravděpodobně geneticky podmíněné, které jim umožňují vypořádat se s roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
(212.77.163.104) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtík:
To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat
-------------------------
Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.

Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD odolné včely.
Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.

Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny, které jí umožní omezit rozmnožování VD.
Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely, které je mají zastoupeny ve větší míře.

Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
P.Fojtík (89.24.4.1) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

KaJi přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky a vytáhněte mi do příspěvku kde zpochybňuji,že minimálně část práce s roztočem umí včela zvládnout sama. Vše podstané co jsem chtěl napsat jsem napsal a už bych se jen opakoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Dobrý den př. Fojtíku můžete se mi prosím ozvat na alesmolcik/=/seznam.cz. Chtěl bych se Vás na něco zeptat soukromně. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Petr Boleloucký (e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Přátelé
o tom, že jsou tyto geny v populaci přítomny nejspíš nikdo nepochybuje,
neznamená to však: "odhoďme léčiva včely si poradí".
Je to dlouhá cesta, která bez souběžného "rozumného" léčení nepůjde, potom
by taky nemuselo být moc z čeho vybírat.
Pokud jde o profesionály - jen naivní člověk si myslí, že projde nějaké byť
evropské nařízení, které by jim zakázalo úplně léčit, potom by to mohla
většina zabalit a zůstal by jen výše zmíněný s dvaceti zkomírajícímí
včelstvy..
Docela chápu rezervovanost profesionálů, protože je to živí a nemají čas si
se včelami "hrát".
Pokud by prováděli pokusy typu co mi uhyne to uhyne, tak jsou za chvíli na
dně.
Takže rezistenci (toleranci) ano, ale žádné divočení.
Ne vše je přímo přenositelné do našich podmínek.

Petr Boleloucký


2011/1/28 <e-mail/=/nezadan>

> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

>>Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
které je mají zastoupeny ve větší míře.<<
To ovšem nikdo ze zodpovědných nikdy netvrdil.
Jen věci málo znalí nebo nedočkaví je z toho podezírají. Ty co pak poctivě léčí zlovolně obviňují z maření ušlechtilých snah. Pak je také skupina nekritických lidí pro které všechno co je ze západu je svaté a doma jsou jen blbci. I když se jim někdy nedivím!! B-D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 13:00:46
> ----------------------------------------
> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P. Fojtík:
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot.

Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 % organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Právě před chvílí jsem prohlížel nabídky různých včelařských obchodů, těch slavných zápaďáků a v nabídce jsem viděl léčiva se stejnými účinnými látkami jako u nás jen se jinak jmenují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 21:11:25
> ----------------------------------------
> P. Fojtík:
> > Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst
> i
> > MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> > podrážku bot.
>
> Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé
> české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v
> Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce
> následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která
> rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové
> apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky
> pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově
> také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a
> závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše
> většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá
> karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 %
> organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
P.Fojtík (89.24.4.97) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Bronislav Gruna napsal:
Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud v zatuchlé české kotlině.
----------------------------------------------------------

A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět př. Kapounovi na jeho příspěvek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P. Fojtík: A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět př. Kapounovi na jeho příspěvek.
-----------------------------------------------
Nemám čas na této konferenci vysvětlovat základy problematiky varroatolerance. Skutečně vážený zájemce musí začít sám shánět informace. Doporučuji předplatit časopis Moderní včelař, kde jsou články na toto téma skoro v každém čísle. Taky navštěvovat tématicky zaměřené vzdělávací akce PSNV (konference, setkání uživatelů VMS, kurzy monitoringu). Hodně informací se dá sehnat na internetu. Tato konference je pro mě poslední dobou spíše ztráta času. Hodnotné informace zanikají v balastu. Pokud chcete vážný zájemce získat cenné informace, doporučuji sledovat spíše včelařské fórum www.vcelarskeforum.cz
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel

Já to fórum PSNV sleduji občas a jaho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká. kažý jsme však z jiného těsta. Co se líbí jednomu nemusí vonět druhému. Těch diskusí je tady ještě víc, ale tahle se mi zdá nejlepší. Proč? Protože se tady objevují ti různí diletanti kteří se obracejí o rady a ti kteří jim radí někdy hrozné hlouposti. Z toho jako funkcionář svazu čerpám poučení s čím se včelařská veřejnost potýká. Je pak úplně jedno jestli je členem toho nebo onoho spolu nebo není v žádném.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 23:55:44
> ----------------------------------------
> P. Fojtík: A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na
> Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A
> tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
> A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět
> př. Kapounovi na jeho příspěvek.
> -----------------------------------------------
> Nemám čas na této konferenci vysvětlovat základy problematiky
> varroatolerance. Skutečně vážený zájemce musí začít sám shánět informace.
> Doporučuji předplatit časopis Moderní včelař, kde jsou články na toto téma
> skoro v každém čísle. Taky navštěvovat tématicky zaměřené vzdělávací akce
> PSNV (konference, setkání uživatelů VMS, kurzy monitoringu). Hodně
> informací se dá sehnat na internetu. Tato konference je pro mě poslední
> dobou spíše ztráta času. Hodnotné informace zanikají v balastu. Pokud
> chcete vážný zájemce získat cenné informace, doporučuji sledovat spíše
> včelařské fórum www.vcelarskeforum.cz
> Bronislav Gruna
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
PavelN (88.101.19.249) --- 29. 1. 2011
Re: Mel

Já to fórum PSNV sleduji občas a jaho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká.
------------------------------------------------------
To jste s tím zase rychle hotov. Tím kdo vytvořil a provozuje Včelařské fórum je Petr Mirovský, nikoli PSNV. Založil ho právě proto, že na internetu nenašel jinou diskusi o včelách, kde by byly informace nějak logicky utříděné do téma a dalo se k nim i po čase vracet. Jako začínajícímu včelaři mu tyto informace chyběly. Tuto konkrétní formu zvolil pro svou zkušenost s programátorskými fóry.
Žádná konspirace, jen do včelařství prostrčil nástroj z jiného oboru.
To třídění Včelřského fóra oceňuji daleko více, než naprostou volnost až chaos této konference. Zkuste si tady na konferenci vyhledat příspěvky na určité téma za posledního půl roku. (Vím, jde to těžko a nikdo to nedělá, prostě se znovu a znovu zeptá.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
J. Matl (213.151.87.2) --- 30. 1. 2011
Re: Mel

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50093) (50097) (50106)

Já to fórum PSNV sleduji občas a jeho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká. kažý jsme však z jiného těsta. Co se líbí jednomu nemusí vonět druhému.
Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ze začátku mně také struktura Včelařského fora připadala komplikovaná a trochu jsem se v ní ztrácel. Změnil jsem však názor a toto schéma velmi ocenil, protože jak tam začínaly přibývat příspěvky, tak se ukázala přednost tohoto způsobu, protože když si třeba chcete najít příspěvky k nějakému tématu (jako je např. i na této konferenci hodně frekventované šlechtění včel), tak je snadno najdete a v chronologickém řazení. Což je na této konferenci věru problém. Navíc moderátoři jednotlivých témat dbají na to, aby příspěvky byly opravdu v tématických rubrikách, do nichž patří a vše se ladí v kontaktu s autory. Takto je tam už velmi slušná zásoba poznatků a názorů. A navíc systém je flexibilní, takže umožňuje praktické úpravy a vylepšení, často na základě svobodné debaty účastníků. Jsem navíc toho názoru, že kromě formy by se měl hodnotit také obsah a vést debatu o věci, nikoli o lidech či nálepkách, což neplatí na Vás, Pepane, ale na ty, co nálepkují Forum jako nástroj oné "Podvratné společnosti nástavkářů" (jinak PSNV, abychom si rozuměli). To snad už ale PavelN dostatečně vysvětlil a absurditu toho náloepkování není třeba jistě rozvádět ...
S přáním hezké neděle
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
gp (93.92.52.23) --- 29. 1. 2011
Re: Mel

Bronislav Bruna:
Včelaři ze západu nás spíše většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá karcinogenní léčiva, které oni si zakázali.
..........
Já zase vidím, jak se mnoho zápaďáků snaží dělat voly.
Které, že léčivo proti VD není karcinogenní nebo zdraví škodlivé?

A Broňku má smysl se dál s takovým odborníkem co zpochybňuje to, co ani neviděl?

Vidím a hodnotím si v otázkách. Co Kefuss vyřkl jako verdikt podle prezentace "Jestli léčit nebo neléčit?". Je někdo z přítomných na konferenci sdělit co tedy sdělil? Kefuss podle mého názoru léčí osto šest, protože je to včelařina léčit. Jestli našel nějaký postup k vyhledávání odolných včelstev, tak ať si alespoň nafotí vlastní fotky pro vlastní prezentace jak takové průběžné testy provádí u svých včel. Také ať ukáže na své prezentaci nafocený monitoring a prostředky s kterými to dělá. Podle mého názoru tleskat mohu lepšímu uměleckému výkonu. Ale používat cizí výsledky práce na svých odborných přednáškách je krádež a drzost, která je trestuhodná. Použil totiž prostě staženiny fotek z internetu. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P. Fojtík napsal:
>Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu.
>Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami.
>Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat.
.................

Už zřejmě utíkáme od původního tématu, jaký má smysl zimní vyšetření měli, ale to nevadí.
Myslím, že tyto vsuvky o problému roztoče jsou občas velmi potřebné. :)

Myslím, že problém varroázy není o ošetřování.
Je to problém nového patazita.
Před časem jsme tu o tom diskutovali.
Protože u kraňky dosud neexistuje varroatolerance, nikdo neví, zda u kraňky může vzniknout, nebo ne.
Protože už vznikla u jiných plemen včely medonosné, proč by nemohla vzniknout u kraňky, zvlášť když jsou u ní přítomny obdobné mechanismy, které pomáhají oněm jiným plemenům ( i původnímu hostitelskému druhu) žít s roztočem víceměně v rovnováze?

Takže problém varroázy je, kteří včelaři chtějí dospět k varrotolerantní včele a snaží se lobovat za podmínky, aby k ní mohli dospět a něco se snaží proto dělat, a kteří včelaři se snaží vytvářet a obhajovat podmínky pro vybíjení roztočů a varroatolerantní včela je pro ně druhotná.

Tohle vlákno se rozvinulo v plamennou diskusi o tom, jak někdo chce nechávat hynout včely atd. a připisuje se to PSNV.
Podle mě, to tu nikdo z PSNV nepresentoval.
Nemluvím o tom ani já, i když jsem tu použil Kefusse.
A nenechávám svá včelstva bez léčení.
Ale je pravda, že mi neléčení varroázy u druhých a u přírody nevadí.
Jak by to mělo fungovat, je třeba vymyslet a prosadit do vyhlášky.
Před tím je o tom potřeba mluvit, a to tu právě děláme. :)

Takže já si stojím za tím, že bez šlechtění odolnější včelu nejde získat a bez roztočů nejde šlechtit.
Dovede někdo vysvětlit, jak jde šlechtit varroatolerantní včelu bez rotočů?
Jak ji odhalíme při cca 5 léčeních v roce?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
(89.24.5.128) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Radku Krušino bez roztočů včelu nevyšlechtíte, ale nevím ani proč si myslíte že ošetříte 5x a jste bez roztočů.To už by jsme dávno byli čistí. Pořád ve včelstvu nejaký roztoč zůstane a pokud ošetřujete v sezóně, kdy je plod tím spíš, a v mezi ošetření se roztoč ještě přimnoží.A na posouzení stavu jak se ve včelstvu množí roztoči máte ůdaje o spadu přirozeném a spadu po ošetření a u všech včelstev na stanovišti najednou.Takže ůdaje na porovnání jsou.A proč potřebujete počítat roztoče na stovky také nechápu,mne stačí max. desítky. A pokud je včelstvo ve kterém je nula tak proč si myslíte, že je práce u konce a končí selekce? Vždyť to může být náhoda a včelstvo se musí pořád sledovat a po čase se tam stejně zas nejaký roztoč najde. To je práce která není nikdy hotová.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 29. 1. 2011
Re: Mel

Neznámý napsal:
>Radku Krušino bez roztočů včelu nevyšlechtíte
.....................

Díky za reakci a Váš názor.
Je to v podstatě potvrzení toho, co je podle mě logické.
A nejde o mě. Jde o to, že bez roztočů nejde na odolnost šlechtit.
Nepoznáme, která včelstva jsou neodolná, ani která jsou nejodolnější.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Neznámý napsal:
>nevím ani proč si myslíte že ošetříte 5x a jste bez roztočů.To už by jsme dávno byli čistí. Pořád ve včelstvu nejaký roztoč zůstane a pokud ošetřujete v sezóně, kdy je plod tím spíš, a v mezi ošetření se roztoč ještě přimnoží.
>A na posouzení stavu jak se ve včelstvu množí roztoči máte ůdaje o spadu přirozeném a spadu po ošetření a u všech včelstev na stanovišti najednou.Takže ůdaje na porovnání jsou.
>A proč potřebujete počítat roztoče na stovky také nechápu,mne stačí max. desítky.
>A pokud je včelstvo ve kterém je nula tak proč si myslíte, že je práce u konce a končí selekce? Vždyť to může být náhoda a včelstvo se musí pořád sledovat a po čase se tam stejně zas nejaký roztoč najde. To je práce která není nikdy hotová.
.....................

Já jsem neřešil jestli jsme nebo nejsme po 5 či 8 ošeřeních bez roztočů.
Snažím se přemýšlet a teoretizovat o smyluplnosti naší metodiky v přístupu k roztoči.

A tato metodika je založená na zprůměrovaných výsledcích, a plošných opatřeních, která se nařizují.
Když se už zmíněné průměrné vysledky vyhodnotí tak, že průměrně může nastat problém (včestva při průměrném nárůstu bez jakékoliv odolnosti nedožijí podzimní fumigace), opět se plošně nařídí další vybíjení jarních přeživších roztočů, a mnohde se nařídí ještě plošné podletní ošetření gabonem.

Tato metodika vůbec nemyslí na to, jak odhalit odolná včelstva, každý monitoring využívá jen k nařízení dalšího vybíjení roztočů.

Když si to porovnáme s prvním odstavcem, kde jsme se shodli, že na odolnost proti roztoči se bez roztočů šlechtit nedá, potom bychom se zřejmě měli shodnout i na tom, že naše metodika brání šlechtění včel odolných proti roztoči. Každému, kdo by se o to teoreticky chtěl pokusit, háže klacky pod nohy. Jednak nařizuje léčit i těm, kdo mají předled o včelách a ví, kde roztoče mají a kde ne, a potom úplně zruší testování u včelstev, která vyhláška nařídí ošetřit a tím jakékoli testování přeruší.

Osobně si myslím, že by se měla změnit.
Zřejmě nejsmysluplnější by bylo změnit nařizování ve vyhlášce v doporučení.
Potom by všechna snaha a prostředky vynakládané měly smysl pro ty, kdo z jakýchkoliv důvodů nemají přehled o vlastních včelách.
Ti, kdo mají přehled o svých včelách, by nebyli nuceni aplikovat jedy tam, kde nejsou roztoči, popřípadě je testují na odolnost.
A všichni by si lépe uvědomili, že oni mají zodpovědnost za svá včelstva a měli by je sledovat, nikdo jiný to za ně neudělá.
Každý by byl víc motivován (ne přinucen) vyřazovat ta nejméně odolná včelstva, zjistit, kdo se zajímá o šlechtění na odolnost, zjistit, zda jeho matky jsou odolnější než mé nejodolnější, rozchovávat to nejlepší, co najdu.

Pokud by to začala dělat většina, máme šanci, že se odolnost našich včelstev začne zlepšovat. Kdo se zajímá o problamatiku, ví, že mechanismy odolnosti se v určité míře u našich včelstev objevují.
Dokud to většina dělat nebude, nemá ani cenu nakupovat drahé a odolné matky pokud by i existovaly, bylo by to jen mrháním peněz a energie. Geny trubců okolních včeltev by další genezace vrátily zase zpátky.

No, a my jsme tak daleko, že o tom absolutní většina zatím nechce ani přemýšlet, a když se o tom začne teoretizovat, vypadá to skoro jako by probíhala kontrarevoluce v českém včelařství. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
(89.24.5.128) --- 30. 1. 2011
Re: Mel

R. Krušino ten nepodepsaný příspěvek byl ode mne zapoměl jsem jméno napsat do lišty a odeslal jsem to. Mezi náma je jeden zásadní rozdíl, Já¨se nebavím o teorii, ale bavím se o svých vlastních zkušenostech, Vy obhajujete něco co Vám jiní nasadily do hlavy aniž by jste se o tom sám přesvědčil. Ve vašem případě je to slepá víra v mém praxe. A to by si měly také uvědomit ti z té podvratné nástavkové společnosti, jak ji zde KaJi nazval a připisují to mě. Já jsem o nich řek, že se snaží poťouchlímy hesly dokazovat svoji pravdu a jen k tomu dodám, že to jsou hlavně teoretikové nikoliv praktikové. Protože nemají vlastní výsledky o které by se mohly opřít. Jen jim všechno smrdí nebo ve všem vidí problém nesvobody a výmluvy ostatních. Sami přitom ještě nedokázaly nic, kromě pořádání kurzů na tahání peněz z lidí, pěněz o kterých tvrdí, že se jiní na ně vymlouvají, takže ty kurzy by měly dělat zadarmo, když nejsou peníze potřeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
P.Fojtík (89.24.5.128) --- 30. 1. 2011
Re: Mel

R. Krušino ten nepodepsaný příspěvek byl ode mne zapoměl jsem jméno napsat do lišty a odeslal jsem to. Mezi náma je jeden zásadní rozdíl, Já¨se nebavím o teorii, ale bavím se o svých vlastních zkušenostech, Vy obhajujete něco co Vám jiní nasadily do hlavy aniž by jste se o tom sám přesvědčil. Ve vašem případě je to slepá víra v mém praxe. A to by si měly také uvědomit ti z té podvratné nástavkové společnosti, jak ji zde KaJi nazval a připisují to mě. Já jsem o nich řek, že se snaží poťouchlímy hesly dokazovat svoji pravdu a jen k tomu dodám, že to jsou hlavně teoretikové nikoliv praktikové. Protože nemají vlastní výsledky o které by se mohly opřít. Jen jim všechno smrdí nebo ve všem vidí problém nesvobody a výmluvy ostatních. Sami přitom ještě nedokázaly nic, kromě pořádání kurzů na tahání peněz z lidí, pěněz o kterých tvrdí, že se jiní na ně vymlouvají, takže ty kurzy by měly dělat zadarmo, když nejsou peníze potřeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 30. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtík napsal:
R. Krušino ten nepodepsaný příspěvek byl ode mne zapoměl jsem jméno napsat do lišty a odeslal jsem to. Mezi náma je jeden zásadní rozdíl, Já¨se nebavím o teorii, ale bavím se o svých vlastních zkušenostech, Vy obhajujete něco co Vám jiní nasadily do hlavy aniž by jste se o tom sám přesvědčil. Ve vašem případě je to slepá víra v mém praxe.
..............

Při vší úctě, příteli Fojtíku (určitě máte v lecčem ve včelaření víc zkuseností jak já), s Vámi nesouhlasím.
S roztoči totiž máme v ČR zkušenost všichni stejnou - musíme dávat do včel jedy podle nařízení vyhlášky, a pokud to nestačí, máme povoleno dát navíc KM ve formě formidolu.
Já pamatuji ještě své začátky včelaření bez roztoče (cca 1982), a proto si myslím, že zkušeností v tom méně nemám.

Právě ve své praxi jsem narazil na to, co jsem si dovolit tvrdit ve svých příspěvcích - kdokoliv chce začít dělat něco pro zvýšení odolnosti včelstev proti roztoči - narazí na vyhlášku.

Pokud jste četl i mé příspěvky z minula, tak si možná pamatujete na mou neumělou analýzu, ze které mi vyplynulo asi toto:
Když máme jedno dogma (váš obrat je slepá víra) že nejde vyšlechtit varroatolerantní včelu a druhé dogma, že to jde, nemůžeme potvrdit ani jedno z nich bez toho, abychm začali šlechtit.
A šlechtit tu nikdo nezačne, pokud pro to nebude mít podmínky.
Nesouhlasím s Vámi, že vy mluvíte z praxe a já papouškuji naučené teorie.
Oba vycházíme ze stejné praxe, a já tvrdím, že praxe stanovená naší metodikou je špatná, a snažím se psát, proč si to myslím.
Vybízím ostatní k diskusi.
Musím Vás upozornit na to, že jste nedal žádný argument, který by smysluplně obhajoval současnou praxi, ale útočíte na organizaci, která se snaží o problematice přinášet včelařům poznatky.
Myslím, že ČSV má v problematice zvýšení odonosti včel proti roztoči k nám řadovým včelařům velký dluh, a naše vedení by se mělo probudit a postupně nás o problematice začít informovat. A PSNV je možné pouze děkovat, že to dosud dělá i za svaz.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A to by si měly také uvědomit ti z té podvratné nástavkové společnosti, jak ji zde KaJi nazval a připisují to mě.
>Já jsem o nich řek, že se snaží poťouchlímy hesly dokazovat svoji pravdu a jen k tomu dodám, že to jsou hlavně teoretikové nikoliv praktikové.
>Protože nemají vlastní výsledky o které by se mohly opřít. Jen jim všechno smrdí nebo ve všem vidí problém nesvobody a výmluvy ostatních. Sami přitom ještě nedokázaly nic, kromě pořádání kurzů na tahání peněz z lidí, pěněz o kterých tvrdí, že se jiní na ně vymlouvají, takže ty kurzy by měly dělat zadarmo, když nejsou peníze potřeba.
.............

Tato část vašeho příspěvku byla zřejmě psána pod vlivem emocí.
Nevím co konkrétního máte proti PSNV, ale přímo z vašeho textu je vidět, že na rozdíl od ČSV se snaží nemlčet o problematice zvyšování odonosti včel proti roztoči. Snaží se pořádat akce, kde se mohou včelaři seznámit s problematikou, učí včelaře vyhodnocovat spady, monitorovat svá včelstva.
Jednou větou - náš svaz zaspal, a měl by se probudit.
V posledním včelařství byl otištěn článek k 10 výročí založení PSNV, tak snad se blýská na lepší časy a začne doba větší spolupráce.

K PSNV ještě tolik - dosud jsem nazaznamenal, že by někde navrhli to, co jsem se snažil natínit v posledním příspěvku - místo nařizování v "roztočové vyhlášce" prosadit doporučení.
Moc by mě potěšilo, kdyby náš svaz PSNV v aktivitách předběhl, a tuto možnost s kompetentními orgány začal projednávat s smyluplně prosadil.
Držím v tomto ČSV palce, myslím, že je to smyluplné, a že nemusí být nemožné, aby se to dalo do pohybu.
Jsem velký optimista?
:)

Radek Krušina



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                           
gp (93.92.52.23) --- 30. 1. 2011
Re: Mel

Radek Krušina:
K PSNV ještě tolik - dosud jsem nazaznamenal, že by někde navrhli to, co jsem se snažil natínit v posledním příspěvku - místo nařizování v "roztočové vyhlášce" prosadit doporučení.
Moc by mě potěšilo, kdyby náš svaz PSNV v aktivitách předběhl, a tuto možnost s kompetentními orgány začal projednávat s smyluplně prosadil.
Držím v tomto ČSV palce, myslím, že je to smyluplné, a že nemusí být nemožné, aby se to dalo do pohybu.
Jsem velký optimista?
:)
..........
Jak chceš proti nebezpečné nemoci sdělovat ústy veteriny, jako indikací léčiv jen doporučení? Možná by se nato dala vztáhnout jedna z posledních informací z Eparlamentu, že varoáza je již trvalá a dlouhodobá nemoc a její zdolávání se tak může pozměnit, ale stále jde o nebezpečnou věc.

Připadá mi to jako kravina co frčí, že někteří rodiče mohou odmítnout povinné očkování proti smrtelným nemocím.

Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 30. 1. 2011
Re: Mel

_gp_napsal
>Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat.
>A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_
...................

Nevím, jak by to vypadalo.

Ale zaspekulovat můžu.
Osobě si myslím, že by se ze začátku nezměnilo v praxi téměř nic. Možná by se přestaly vyplácet dotace za úhyny. :)

Možná by někde zpočátku došlo ke zvýšení úrovní kleštíka, ale také více ke sledování vlastních včel. Ten, kdo by měl přehled, by věděl kdy nasadit jedy, ostatním by možná víc hynuly včely. Komy by uhynuly včely a nedostal by dotace na obnovu, by si příště dal větší pozor. A stále víc včelařů by bylo nuceno se přes rok zajímat, jak jsou na tom s roztočem.
Tím pádem by věděli, které včely je třeba vyřazovat a které případně rozchovávat.
Až by to pochopila většina včelařů, možná by začalo mít smysl vážně uvažovat o nakupování těch nejodolnějších matek, jejich testování v té které lokalitě. Případně k rozmnožování jejich potomstva.

Současně s tím by se mohli jednotliví komerční včelaři začít oficiálně zabývat šlechtěním na varroatoleranci.

atd....

Je to science fiction?...

Jak to vidíš ty? :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
gp (93.92.52.23) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Nevím, jak by to vypadalo.

Ale zaspekulovat můžu.
Osobě si myslím, že by se ze začátku nezměnilo v praxi téměř nic. Možná by se přestaly vyplácet dotace za úhyny. :)

Možná by někde zpočátku došlo ke zvýšení úrovní kleštíka, ale také více ke sledování vlastních včel. Ten, kdo by měl přehled, by věděl kdy nasadit jedy, ostatním by možná víc hynuly včely. Komy by uhynuly včely a nedostal by dotace na obnovu, by si příště dal větší pozor. A stále víc včelařů by bylo nuceno se přes rok zajímat, jak jsou na tom s roztočem.
Tím pádem by věděli, které včely je třeba vyřazovat a které případně rozchovávat.
Až by to pochopila většina včelařů, možná by začalo mít smysl vážně uvažovat o nakupování těch nejodolnějších matek, jejich testování v té které lokalitě. Případně k rozmnožování jejich potomstva.

Současně s tím by se mohli jednotliví komerční včelaři začít oficiálně zabývat šlechtěním na varroatoleranci.

atd....

Je to science fiction?...

Jak to vidíš ty? :)
...........
Ponechat nařízení v mezích jaké jsou, případně je harmonizovat více do proveditelných a méně nákladných podob. Tak by se jaksi zajistilo to, že by se neuvolnila morálka chovatelů, kteří by si mohli dělat z veterinářů dobrý den.

Tobě jde stále asi ale o tu odolnost. Proni tu je tzv. Chovatelský řád. Pokud se zde má něco hledat a kvalitně podle protokolů selektovat, tak toho často není ani komerční včelař schopen, protože ten běžně nemá šanci mít prostředky a čas na práci kolem nejvyšší úrovni chovu.

Rozchovu špičkového materiálu je schopna už velká řada chovatelů, ale opět je to otom, jak se geny zajišťující markery o které ti jde, se rychle a bezpečně zařadí mezi tu haldu co tu jsou. Takže bych šel spíše po zkvalitnění prodeje "odolných" matek. Také bych šel více potom, aby cena kvalitních matek byla přímoúměrná potřebě a neprodukovat "vzácné matky" za hodně peněz, ale propracovat systém přijatelné ceny za takovou matku. Já například tu Kefussovu matku, ani jednu, opravdu za ty peníze nepotřebuji, ale mám přitom rychlejší možnost plošně takové nějaké nové geny plošně začlenit mezi ostatní včelstva.
Jenže je to zase o té propracovanosti, protože jsou zase problémy s přijetím matek, udržování trubců, atp. takže je potřeba příprava takového "Kulového blesku" a to je zase o nákladech.

Takže prakticky by se na nějaké změně ve vyhláškách SVS z povinnosti na doporučení nic asi nezměnilo k lepšímu._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

_gp_
>Tobě jde stále asi ale o tu odolnost.
....................

Ano, v tomto vlákně se snažím diskutovat o vztahu naší vyhlášky a možného zvýšení odolnosti našich včelstev proti roztoči.
Co by bylo potřebné změnit, aby se tu mohlo něco začít zlepšovat.
Hlavně si asi musíme všichni uvědomit, jastli o tom chceme přemýšlet, nebo se budeme navzájem přesdvědčovat, že zlepšit odolnost našich včelstev prostě nejde.
Souhlasím s Tebou, že kupovat nějaké drahé matky do stávajícího stavu je ekonomické šílenství.
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
gp (93.92.52.23) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Radek Krušina:
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)
...........

Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš. Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

_gp_ napsal:

>Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš.
>Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_
.................................
Myslíš, že nejde probudit včelaře, aby přemýšleli :)))
Nebo nejde alespoň mírně napodobit přírodní výběr (obměna alespoň 10% včelstev ročně)?

Podívej, teoretizujeme o vyhlášce, ne o tom, co mám dělat já.

Osobně si myslím, že pro včelaře s několika včelstvy není možná jiná cesta, než se domluvit s okolními včelaři na stejném postupu a naučit se poznat a vyměňovat nejhorší matky. Bez toho by byl i nákup inseminovaných matek jen mrháním času a peněz.

Problém ale i při inseminaci je stále vyhláška – kde by měli šlechtitelé vzít materiál pro inseminaci, když ho nejde otestovat?

Je to začarovaný kruh.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Nebo nejde alespoň mírně napodobit přírodní výběr (obměna alespoň 10% včelstev ročně)?

Problém ale i při inseminaci je stále vyhláška – kde by měli šlechtitelé vzít materiál pro inseminaci, když ho nejde otestovat?
RK
.......
Dvě otázky, dvě odpovědi.
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.

Testování a šlechtění genetického materiálu je celé včelařské odvětví. Když to někdo dělá, je včelařský odborník, se specializací šlechtění včely medonosné. Takový odborník má mimo oficiální Chovatelský řád ČSV i své postupy. Často jde o tajemství jak co dělá. Je to normální u každé profese. Rozhodně ale kvůli nějaké změně v doporučení ve vyhlášce nebude nikdo měnit přístup a postupy z těchto odborníků. Pokud by jsi přišel pro matky nebo jiný materiál k takovému odborníkovi, rozhodně bych se mu nepokoušel radit jak co má dělat nebo kvůi němu propagovat změnu nařízení vyhlášky v doporučení. Sám si můžeš dělat co chceš, teoretizovat také, můžeš si založit třeba i kroužek, nebo klub chovatelů co dělá svůj výběr matek podle něčeho, ale šlechtění včely medonosné není jednoduchá práce a není kvůli tomu nutné měnit vyhlášku o léčení._gp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

_gp_
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.
................
On probíhá, ale je ovlivněný - jedy na roztoče a způsobem našeho chovu.
Přírodní výběr bez chemie by zřejmě vypadal zásadně jinak. Mnoho ze včelstev, která se nám vyrojí, by se nidy nevyrojila.
:)

xxxxxxxxxxxxxxxxx
_gp_
>Testování a šlechtění genetického materiálu je celé včelařské odvětví.
>Když to někdo dělá, je včelařský odborník, se specializací šlechtění včely medonosné.
>Takový odborník má mimo oficiální Chovatelský řád ČSV i své postupy.
...., ale šlechtění včely medonosné není jednoduchá práce a není kvůli tomu nutné měnit vyhlášku o léčení._gp
.............

Co myslíš, že asi v chovatelském řádu je zakotveno vzhledem ke zvýšení varroatolerance naší kraňky?
Možná máš pravdu - k naplnění cílů nynějších požadavků na šlechtění zřejmě není potřeba měnit vyhlášku o léčení.
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

_gp_
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.
................
Radek Krušina:
On probíhá, ale je ovlivněný - jedy na roztoče a způsobem našeho chovu.
Přírodní výběr bez chemie by zřejmě vypadal zásadně jinak. Mnoho ze včelstev, která se nám vyrojí, by se nidy nevyrojila.
:)
.........
A nato jsi došel jak? Podle čeho?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Protože by uhynula.:)

Tak funguje přírodní výběr - co nepřežije, se nerozmnoží. Pokud jsou všechna naše včelstva (i ta nejméně odolná) neustále udržována jedy, protože mají jiné žádané vlastnosti, udržují se při životě navzdory přírodnímu výběru.

Díky naší vyhlášce :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50252) (50260) (50271) (50273)
Protože by uhynula.:)

Tak funguje přírodní výběr - co nepřežije, se nerozmnoží. Pokud jsou všechna naše včelstva (i ta nejméně odolná) neustále udržována jedy, protože mají jiné žádané vlastnosti, udržují se při životě navzdory přírodnímu výběru.

Díky naší vyhlášce :)
.........

Samotný fakt léčení nebo mezidruhové závislosti je také aspekt v přírodním výběru._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Samotný fakt léčení nebo mezidruhové závislosti je také aspekt v přírodním výběru._gp_
.......

Jak se to vezme.
Touto optikou bys za přírodní výběr mohl považovat i teroristické akce.
Tu se asi neshodneme.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Jak se to vezme.
Touto optikou bys za přírodní výběr mohl považovat i teroristické akce.
Tu se asi neshodneme.

Radek Krušina
.........
Ale proč ne. Přírodní výběr je otázkou času. Musíš brát nejen hmotu v prostoru, ale i čas, bez něho nic není, ani tvá teorie o změnách vyhlášky z povinné na doporučení. Proto vznikl a mimojiné existuje i kastovní systém, který je popsaný a platí nejen u společnosti lidí ale i u mnoha živého. Aby se "přírodně" selektovalo a vyvažovalo. Je to tak se vším. A nic s tím nenaděláš. Roztoč byl jako hrozba dobře ukrytý na Zemi dlouhou dobu. A určitá "odolnost" vůči parazitování jistě přijde s časem, ale chvíly to potrvá i v našich podmínkách než se dojde opravdu jak na naněj. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
J. Matl (213.151.87.2) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

gp (93.92.52.23) --- 31. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248)

Radek Krušina:
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)
...........

Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš. Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Znovu připomenu onen již několikrát debatovaný nizozemský model: skupinky drobných včelařů, dobrá metodika, dobrá vzájemná spolupráce a koordinace, pravidelné měsíční vyhodnocování výsledků ... A hlavně: státní nebo spíš vládní či institucionální podpora (!!!)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
(212.77.163.106) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?
------------------------
Zkus to a uvidíš, kdo tě bude ze dveří a oken vyhazovat :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Já to zkoušet nebudu, já si selektuji i s vyhláškou. Mě ta vyhláška v ničem nepřekáží. Ale když čtu, že pro jiné je to problém, tak mě zajímá jestli to zkusily. Nechci kritizovat, jen mě to zajímá. Když by to někdo chtěl jak v Nizozemí, kde jde o drobné včelaře, tak proč to nemá? A co pro to udělal? Podle mě by to šlo i u nás, byly by určitě kladeny nějaké podmínky, ale vyhověno by bylo. Když se to nebude vzdávat hned v úvodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Karle musí se vědět, očem je řeč. Aleš zatím vychází z informací na konferenci PSNV která proběhla. Nemá ani originální zdroje informací otom, jak to v tom Holandsku dělají, ale už by běhal s prázdnýma rukama po institucích kolem podpory a peněz a nové metodiky. Takže podle čeho by se ta metodika zhotovila? Podle jedné přednášky? _gp_

.........
(212.77.163.106) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256)
Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?
------------------------
Zkus to a uvidíš, kdo tě bude ze dveří a oken vyhazovat :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
(85.70.20.53) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Karle musí se vědět, očem je řeč. Aleš zatím vychází z informací na konferenci PSNV která proběhla. Nemá ani originální zdroje informací otom, jak to v tom Holandsku dělají, ale už by běhal s prázdnýma rukama po institucích kolem podpory a peněz a nové metodiky. Takže podle čeho by se ta metodika zhotovila? Podle jedné přednášky? _gp_
----------------------------
Já nemluvím o metodice - ta se dá nastavit jak uzná kdo za vhodné.

Já myslím s tím,. že půjde na veterinu, že chce léčit nějak trochu jinak a bude to chtít požehnat.

Pro začátek může otestovat revoluční myšlenku (na ČR) že bude sledovat spad po léčení a pokud zjistí že je včelstvo bez VD tak nebude léčit potřetí.
A uvidí co na tuto logiku oficiální systém.

Já si myslím, že na to by si ani nikomu nevpyplatilo sázet.
0,98 ku 1 že odtatuď pojede bez jakékohokoli papíru. NIkdo mu nedá nic písemně a neoficálně se dozví, že nemá otravovat a dělat si co chce, jen nedělat potíže.

Stávající systém je velmi benevolentní k praxi, jen se do papírů musí uvést co chtějí.

Karel
P.S.
Problém je, že se pak v místech zavádí různá praxe, často jen jak udržet ovečky v houfu a dostat z nich jako na léčení peníze


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Karle a gp trošku se pletete, Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. A myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám. A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane. Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím problém. A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo roztoče, musím ty léčiva použít. Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů má mnohem větší efekt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
(212.77.163.101) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

AM:
Karle a gp trošku se pletete, Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. A myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám. A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
-------------------
No pak ti mohu jen sdělit, že se to už zkoušelo a je to zatím neprůchodné. Proto ty "nářky".

Víc je tady zbytečné propírat. Jde nám to skvěle a jak mám takový dojem (z pozorování a dalších zpráv), tak roztoči taky.
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Aleš Molčík napsal:

>Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. > myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám.
>A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
.................

Příteli.
Neber to, co tu píšu, jako nářky.
Neznamená to, že nedělám nic. :)

Mě jde o jinou věc - když nad probémem začnu přemýšlet, nemůžu si pomoct, vždy mě argumetny dovedou k tomu, že praxe daná stávající vyhláškou je špatná.
A je pro mě nepochopitelné, že taková vyhláška někomu nevadí. Že se nesnaží přemýšlet nad věcmi, které jsou do očí bijící.

Prostě asi žiju ve včelařském matrixu - vidim nějakou realitu, která je podle mě neudržitelná, ale (téměř) nikdo jiný ji nevidí. Tak tedy žiju v iluzi a něco přehlížím?
Nebo je to naopak a v matrixu žije většina?
:)

xxxxxxxxxxxxxxxxx

Aleš Molčík napsal:

>Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím problém.
>A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo roztoče, musím ty léčiva použít.
>Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů má mnohem větší efekt.
...............................

Tobě nevadí, kdyby se Ti podařilo cílenou selekcí zlepšit vlastnosti svých včelstev (podle mě je to v těchto podmínkách utopie, ale dejme tomu) natolik, že bys mohl dávat jedy dejme tomu jednou v roce v červenci KM a včelstva by ti nehynula a nebylo by to znát najejich koncici - kdyby ti vyhláška nařizovala (tak to teď je plošně nařízeno) do nich minimálně 3x napumpovat jedy?

Jak by podle tebe při stávající vyhlášce vzniknul a vypadal rovnovážný stav mezi parazitem a hostitelem v případě včela roztoč?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
(e-mailem) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM. Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 09:25:13
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval
> na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky
> a podpoře ze strany státu. > myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z
> nich už nenapsal sám.
> >A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají
> a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
> ................
>
> Příteli.
> Neber to, co tu píšu, jako nářky.
> Neznamená to, že nedělám nic. :)
>
> Mě jde o jinou věc - když nad probémem začnu přemýšlet, nemůžu si pomoct,
> vždy mě argumetny dovedou k tomu, že praxe daná stávající vyhláškou je
> špatná.
> A je pro mě nepochopitelné, že taková vyhláška někomu nevadí. Že se nesnaží
> přemýšlet nad věcmi, které jsou do očí bijící.
>
> Prostě asi žiju ve včelařském matrixu - vidim nějakou realitu, která je
> podle mě neudržitelná, ale (téměř) nikdo jiný ji nevidí. Tak tedy žiju v
> iluzi a něco přehlížím?
> Nebo je to naopak a v matrixu žije většina?
> :)
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím
> problém.
> >A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost
> porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo
> roztoče, musím ty léčiva použít.
> >Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si
> myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů
> má mnohem větší efekt.
> ..............................
>
> Tobě nevadí, kdyby se Ti podařilo cílenou selekcí zlepšit vlastnosti svých
> včelstev (podle mě je to v těchto podmínkách utopie, ale dejme tomu)
> natolik, že bys mohl dávat jedy dejme tomu jednou v roce v červenci KM a
> včelstva by ti nehynula a nebylo by to znát najejich koncici - kdyby ti
> vyhláška nařizovala (tak to teď je plošně nařízeno) do nich minimálně 3x
> napumpovat jedy?
>
> Jak by podle tebe při stávající vyhlášce vzniknul a vypadal rovnovážný stav
> mezi parazitem a hostitelem v případě včela roztoč?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Pepan napsal:

>Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM.
>Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet.
..............

Já se nenavážím do NĚKOHO, ale do NĚČEHO - do té vyhlášky.
A jde mi o ten matrix - to je opravdu ta vyhláška tak dobrá a vede naše včelřství k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou a jen to nevidím?
Nebo není? (ale potom proč ji příteli obhajuješ?)

Ano, vyhláška pro včelaře včelařící v ekobio má alternitivu, kdo ale u nás má a chce mít papír na ekobio?

Nehledě na to, že tito ekobio mají stejně příliv těch našich vyšlechtěných roztočů, a genů trubců našich super chemo včelstev z okolí (což vede podle vyhlášky od určitého spadu zase k chemo ošetření). :)

A pokud je vyhláška špatná, proč jen dělat výjimky?
Proč se nezamyslet nad podstatou a neiniciovat změnu celé koncepce, která by měla perspektivu?

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
KaJi (212.77.163.101) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Pepan napsal:

>Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM.
>Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet

-----------------
I tato cesta byla Pepane zkoumána - neprůchodné - aby se s tebou veterina bavila, musíš zaplatit nemalé částkly agentuře která tě "uzná" BIOvčelařem.

A tady se asi shodnem, že je to jeden velký podvod.

Karel


Ono si skutečně v ČR za stávající sitace může každý léčit jak chce (a spusta ZO to tak i dělá), ale problém je, že se už ti mimo nedozví nic. Přece se lidi nepřiznají že něco nedodržují. Když to tak pěkně funguje.
Takže není naprosto nic problém, jen že se to nikdo veřejně moc nedozví, ani nemůžeš SVS argumentovat, že to jde jinak,protože by jsi rovnou mohl dostat pokutu - po vzorném sebebonzu. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                        
(e-mailem) --- 3. 2. 2011
Re: Mel

1) Certifikát bio potřebuješ jen k prodeji bioproduktu, ne k vlastní spotřebě a léčení.
2) Pokuty se dávají na zákledě důkazů a ne řečí či doměnek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 10:54:56
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
>
> >Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu
> Bio právě jen pomocí KM.
> >Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet
>
> -----------------
> I tato cesta byla Pepane zkoumána - neprůchodné - aby se s tebou veterina
> bavila, musíš zaplatit nemalé částkly agentuře která tě "uzná" BIOvčelařem.
>
> A tady se asi shodnem, že je to jeden velký podvod.
>
> Karel
>
>
> Ono si skutečně v ČR za stávající sitace může každý léčit jak chce (a
> spusta ZO to tak i dělá), ale problém je, že se už ti mimo nedozví nic.
> Přece se lidi nepřiznají že něco nedodržují. Když to tak pěkně funguje.
> Takže není naprosto nic problém, jen že se to nikdo veřejně moc nedozví,
> ani nemůžeš SVS argumentovat, že to jde jinak,protože by jsi rovnou mohl
> dostat pokutu - po vzorném sebebonzu. :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje. Tento parazit je ten typ parazita co svého hostitele zničí a i ten roj si ponese roztoče sebou, takže roj není nový zdravý jedinec. Takže tahle rovnováha není stejná jako např. Smrk a lýkožrout. Lýkožrout parazit zničí smrk, ale ten má čas založit ze semen novou a nenapadenou generaci. To je přírodní rovnovážný vztah a takový model u roztoče a včely nenaleznete. Proto mi ta vyhláška nevadí. A klidně tu chemii použiji abych snížil stav roztočů a vyhodnocuji dva údaje spadu, bez ošetření a s ošetřením. A při různých údajích od včelstev mohu si sám vybrat co bude v dalším roce šířit geny. Cílená plemenitba je rychlejší než evoluce přirozeného výběru. Já mám jen jednu nezodpovězenou otázku. Jak daleko se dá dojít?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
(212.77.163.101) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

AM:
Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje.
---------------
Pak je celé východní Primorsko bez včel. .-)

Karel

Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Myslím si, že kdyby ta Pirimorská včela byla takový trhák, tak by se už dávno rozšiřovala po Evropě. Komerční včelaři by po ní skočily jak po mlsu. Moje víra vychází z vlastního poznání při selekci. A myslím si, že víra zde mích oponentů vychází z toho co slyšely nebo četly, připadá jim to logické, což nikomu nechci brát, ale ať to také vyzkouší, ta praktická část je nejdůležitější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                        
(212.77.163.101) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

AM:
Myslím si, že kdyby ta Pirimorská včela byla takový trhák, tak by se už dávno rozšiřovala po Evropě
-----------------
To jsem netvrdil, ale je tam zřejmě ta neexistující rovnováha.

Ta včela tam přežila bez léčení.

Pokud se mýlím a někdo tam běhá s Varidolem po lese tak pak pardon.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                           
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to rovnováhnu. Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele. A volně žijící včela podle mě se častěji roji a rojením se i ti roztoči ještě dělí a celkově si ten roj jich nenese tolik. Ale s přibývajícím počtem generací včel, těch roztočů může přibývat, protože ten roj si může s každou novou generací včel těch roztočů přímo úměrně odnášet víc. Ano teď a takhle přežily volně žijící včely v Primorsku s lepší genetickou výbavou v obraně proti roztoči, ale nikdo nemůže ještě vědět jestli to je trvale udržitelný stav. Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
KaJi (212.77.163.101) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

AM:
Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.
------------------------
Tak, tak,
statická rovnováha nemůže v žádném dynamickém systému existovat. Je to neustálá oscilace kolem nějakého trendu.
Takže z hlediska lidského života a pár generací je třeba dovolit včele přežít nás. Z jejího phledu největšího nepřítele. V podstatě včele škodíme jen dvěstě let.
A zatím se nám dobře přizpůsobila a přežila to. Takže nějaký VD je na ní krátký. :-)
Jen jim to zatím nedovolíme si to rozdat. Z našeho krátkodobého zájmu, že chceme včelařit, ale do toho je včele jako druhu ho... Ona čeká až ji přestaneme škodit. Z hlediska její sto milionů let trvající evoluce jsou lidi a natož včelaři jen malá krátkodobá komplikace.
-----------
Evoluce totiž není vidět, ani když máš k dispozici stroj času.

Doporučuji knihu Jak se dělá evoluce. Velice poučné.

A slogan na webu Leoše DVORSKÉHO - "Chci včelařit tak, aby tady včela mohla být až já tady nebudu."
----------------------
Tahle diskuze vznikla protože někde spadlo 15 VD po vyjmutí podložky. Kdyby byl systém tak dokonalý a udržitelný, nebylo by o čem diskutovat.
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Žádný systém není dokonalý. Protože se jednoduše nedá zavděčit každému. Má to své odpůrce, zastánce, ale i střed. V tomto systému nastavení ošetření, bych sám sebe zařadil do středu, nebudu horlivě zastávat nebo kritizovat ani jednu ze stran. Z hlediska evoluce vývoje je stav takový, že člověk ovládá fyzicky bytí všeho živého. Takže na podporu včely, aby byla i po mě také zkouším hledat tu přirozenou cestu obrany včely, ale zároveň je třeba také myslet na vlastní, ty přízemní, potřeby jako je výnos, ekonomičnost atd. A to s úhynama nejde, a je jedno jaké cíle by tím byly omlouvány. Přirozenou cestou by to nejspíš proběhlo vymizením včely na určité části kontinentu. Tak jak vymizely jiné druhy a nestává se, že by je jiný druh nahradil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
Josef Prochazka (217.77.165.45) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

"V Primorsku nikdo nebeha s varidolem" A kdo u nas beha po divoce zijicich vcelstvech s varidolem?Podle vseho nelecene vcelstvo roztoci podlehne,je ale otazkou jak dlouho to trva a kolikrat se behem te doby dokaze divoce zijici vcelstvo vyrojit a tim populaci roztoce snizit.To je prirodni vyber,a ne nazyvat prirodnim vyberem pokus v podminkach naseho ekonomickeho vcelareni.Nazval bych takovou snahu pouze dalsim hlediskem pro vyber,vedle medneho vynosu,bodavosti,rozbihavosti...atd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Aleš Molčík napsal:

>V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to rovnováhnu.
>Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele.
.............

já už fakt přestanu. :)
Ale ještě toto - pokud někde přežívají v přírodě včelstva bez léčení, potom tam zřejmě vznikla rovnováha.

Těžko říct jakého typu, protože je to místně různé.
Kdo byl na setkání VMS, přednášel o tom něco Ing. Čermák.

Ale vždy to je místní záležitost.
Mají tam vliv genetická výbava včel, genetická výbava roztoče a mimogenetické vlivy.

Klidně to může být tak, že v Primorsku je rovnováha způsobena částečně vlivem prostředí, částečnou varratolerancí, ale také neagresivními roztoči (protože ti nejvíce agresivní hynou spolu s nejméně odolnými včelstvy). Pokud se tam opravdu nikdy neléčilo, můžou být roztoči několikanásobně méně vitální, než u nás (je to pro přežití jejich druhu výhodnější než vitalita – nezabíjí si hostitele). Pokud si vzpomínáš, i u nás ze začátku včelstva hynula po zavlečení roztoče až po cca 3 letech, dnes už je to mnohde jen rok.
Podle mě stojí za to se zamyslet i nad tím, jak působí přírodní výběr na roztoče tam, kde se ošetřuje chemií a tam kde neošetřuje.
Při modelování situace je dobré si uvědomit, že vyselektovat méně agresivní roztoče, kteří se množí rychlostí kolem prosté reprodukce, se podaří zřejmě pouze tehdy, když uhyne i včelstvo (a nesmí být vyloupeno, dokud neuhynou i roztoči). To se nedá žádným léčením, protože my roztoče více a méně vitální odlišit neumíme. To je možné pouze tím neekonomickým přírodním výběrem, ke kterému se odhodlá jen příroda a lajdáci (Pro jistotu zase napíšu, že tu nechci v naší situaci propagovat úplné neléčení včelstev, pouze upozorňuji na zcela odlišný průběh vývoje vztahu hostitel a parazit v případě léčení a neléčení) . Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů. Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná) .
Otázka je, kde se to může zastavit?
Na přednášce VMS říkal Ing. Čermák, že procento neúspěšných reprodukcí u roztoče je cca 30% (pokud si to dobře pamatuji). Dále foretická fáze se může ještě zkracovat. Prostor pro šlechtění roztoče je tu stále velký.
Pokud je pravda, že rychlost reprodukce kleštíka se od zavlečení k nám dejme tomu zdvojnásobila (to zřejmě nikdo nepopírá), potom je logické, že když dovezeš včely, které si vytvořily s místní populací roztočů rovnováhu v daných podmínkách, tak Ti tu bez dalšího šlechtění nepřežijí. Naši agresivnější a vitálnější roztoči je přemůžou. To ale neznamená, že nemají tyto včely lépe vyvinuté některé mechanismy odolnosti, než naše včely, a proto je o ně v zahraničí zřejmě stále zájem.
Jako logický závěr pro sebe mám toto – pokud by u nás měla vzniknou rovnováha mezi roztočem a včelou, bude to mnohem více náročné, než v Primorsku, protože naši roztoči se zřejmě lépe reprodukují. A bude to tím složitější, čím později se začne, protože roztoči mají stále prostor pro zvětšení životaschopnosti. Aby tedy mohla tady vzniknout rovnováha, je třeba mnohem více rozvinout mechanismy odolnosti našich včel, než tam, kde se nikdy neléčilo.
Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2011
primorská včela Re: Mel

Podle toho, co o těch krajích vím já, tak tam je logicky mnohem delší a tvrdší zima. To znamená mnohem delší období bez plodování, kdy hodně roztočů se nedočká rozmnožování a hyne stářím. Léto je logicky kratší, ale zároveň mnohonásobně snůškově vydatnější. Měly by tam skoro v jednu dobu kvést všelijaké květiny, jejichž květ, pokud rostou u nás, je u nás rozložen na měsíce.
Myslím, že by tam dalo uvažovat se schématem 2 - 3 měsíce léto a intenzívní nepřetržité snůšky, jako u nás je snůška z řepkového pole, potom takový měsíc až dva přechodná doba, něco jako u nás mírná zima bez sněhu, potom 5 - 7 měsíců zima a mráz, kdy včely stoprocentně neplodují a potom zase takový měsíc přechodu zpátky do léta. takže roztoč se množí takových cca 5 měsíců v roce.
Zatímco u nás včely kolikrát plodují i v zimě, takže roztoč se může množit minimálně 10 měsíců v roce, ne li víc.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                                 
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Radek Krušina napsal:

>Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů.
>Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím, že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná).
..............................

Omlouvám se, ale protože pořád myslím na naši vyhlášku, napsal jsem to nepřesně.
To platí pouze u plošných a preventivních ošetření, která tu máme nařízena.

Při hubení roztočů podle individuální situce ve včelstvech (jedy použít individuálně pouze u těch nejvíce napadených) by se samozřejmě podobně jako u přírodního výběru mohl zvyšovat v populaci roztočů poměr těch méně vitálních. Kdyby se to spojilo s výměnami matek v nejméně odolných včelstvech, .....

Ale to možná všichni, kdo to ještě sledují, pochopili z kontextu.
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                              
(e-mailem) --- 3. 2. 2011
Re: Mel

V promorská nemá žádný obranný mechanizmus, jem je jako hostitel nevhodná pro svůj krátký vývoj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 14:24:27
> ----------------------------------------
> V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité
> schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to
> rovnováhnu. Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele. A
> volně žijící včela podle mě se častěji roji a rojením se i ti roztoči ještě
> dělí a celkově si ten roj jich nenese tolik. Ale s přibývajícím počtem
> generací včel, těch roztočů může přibývat, protože ten roj si může s každou
> novou generací včel těch roztočů přímo úměrně odnášet víc. Ano teď a takhle
> přežily volně žijící včely v Primorsku s lepší genetickou výbavou v obraně
> proti roztoči, ale nikdo nemůže ještě vědět jestli to je trvale udržitelný
> stav. Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem
> delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
PavelN (193.179.220.250) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
:-)
------------------------------
:-D
Malleus melliferacum
:-D

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
(e-mailem) --- 3. 2. 2011
Re: Mel

Je Včela medonosná cv. kraňská a Včela medonosná cv. primorská. Jsou to dvě různé včely s různým chováním a vlastnostmi.
Zavedení kraňky na celém území státu trvalo cca 100 let Invaze kleštíka s Asie do celého světa 50. Nastolení rovnovážného stavu pomocí přírodního výběru by mohlo trvat tak bratru, ať to nepřeháním, 500 000 let. Také je možné že se kleštík dokáže té primorské přispůsobit za 10 příštích roků.
Jinak máš pravdu Víra tvá tě uzdravuje - ale včely nevěří. Tak nevím?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 10:59:07
> ----------------------------------------
> AM:
> Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje.
> ---------------
> Pak je celé východní Primorsko bez včel. .-)
>
> Karel
>
> Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
> :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Můžeš Aleši doslova opsat do českého jazyka celý ten systém z originálu z Holandska a dát to do tohoto vlákna, aby se vědělo očm píšeš? Děkuji._gp_
.........
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255)
Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
J. Matl (147.231.79.105) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256)

Můžeš Aleši doslova opsat do českého jazyka celý ten systém z originálu z Holandska a dát to do tohoto vlákna, aby se vědělo očm píšeš? Děkuji._gp_
.........
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To jsem asi způsobil já, takže z mé strany zatím toto:
stručná česká zpráva o přednášce holandského koordinátora a sekretáře projektu Udržitelná včela (DE DUURZAME BIJ) Henka Koka z listopadové pražské mezinárodní konference je např. na adrese:
http://www.naschov.cz//=/AGRO/informacni-servis/Novy-vitr-do-vcelarstvi-CR---slechteni-na-varroatoleranci__s485x48573.html

stránky projektu, které jsem našel (možná někdo najde lepší):
http://www.mamamoer.nl/ddb/menu_ddb.html
překlad je ovšem na zájemcích ...:-)
nějaké fotky z přednášky H. Koka na pražské konferenci jsou na adrese:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87
dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
J. Matl (147.231.79.105) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

P.S.: další info o konferenci jsou na Včelařském foru v sekci Včelařské akce, přesněji:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Mezinarodni-vcelarska-konference
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
J. Matl (147.231.79.105) --- 1. 2. 2011
Re: Mel


Pardon, u prvního odkazu automat zcela správně mění zavináč na =, takže růčo ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
PavelN (88.101.19.249) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

J.Matl
překlad je ovšem na zájemcích ...:-)
-------------------------------------------------
překlad strýčka googla
http://translate.google.cz/translate_t?hl=&ie=UTF-8&text=sem+vlo%C5%BEte+text&sl=nl&tl=cs#
stačí nakopírovat text

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří
.........
Já na tom odkazu .nl, o nějaké organizovanosti Holadských kolegů vůbec nic nevidím. Je tam nějaká kategorizace včelařů, 20%, kteří neléčí třadičně a 80% včelařů v Holandsku řeší chemoterapii vhodným střídáním. Nic o organizovaném selekčním přístupu. Udělejte si prosím čas a zkuste mi ten originál nalézt. Vidím, že psát o něčem z nějaké konference a skutečné informace mohou být dvě odlišné skutečnosti. Takže se ptám hlavně kvůli vědění nejen mého, ale i Vašeho okolo Holandské problematiky. Děkuji. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
J. Matl (213.151.87.2) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256) (50262) (50264)

dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří
.........
Já na tom odkazu .nl, o nějaké organizovanosti Holadských kolegů vůbec nic nevidím. Je tam nějaká kategorizace včelařů, 20%, kteří neléčí třadičně a 80% včelařů v Holandsku řeší chemoterapii vhodným střídáním. Nic o organizovaném selekčním přístupu. Udělejte si prosím čas a zkuste mi ten originál nalézt. Vidím, že psát o něčem z nějaké konference a skutečné informace mohou být dvě odlišné skutečnosti. Takže se ptám hlavně kvůli vědění nejen mého, ale i Vašeho okolo Holandské problematiky. Děkuji. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak jste mě, pane kolego hezky zaúkoloval ... Inu, protože to i mne zajímá, podívám se po tom, leč, jak jsem už byl psal, až bude volněji. Smlouvy jsou smlouvy a termíny jsou neúprosné jako "je neúprosná logika třídního boje", jak pravívali kdysi soudruzi z STB při výsleších. Já vyšel z toho, co H. Kok presentoval na mezinárodní konferenci v Praze a nepředpokládám, že by si tento pán takto na mezinárodní úrovni dělal z přítomných šoufky. Není ostatně od nás ...:-). A předpokládám, že můj čas má zhruba stejnou hodnotu, jakou má čas Váš ... Takže pokud na to tak spěcháte, nic Vám nebrání začít pátrat a pak sem poslat link. Nevládnu holandštinou, ale přesto jsem i při letmém prohlédnutí na těch stránkách našel docela dost. Určitě ještě najdeme víc ... Snad bude někde čitelnější, třeba anglická či německá verse ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Jirko, myslím, že nemusíš plýtvat svým časem, abys tady vysvětloval, co kde bylo odpřednášeno. Každý měl možnost zaplatit si 300 Kč vstupné na konferenci v Praze. Zrovna Gusta tady občas prosazuje heslo, že za informace se platí.
A internet nabízí neomezené možnosti samostudia.
Broněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
gp (93.92.52.23) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Ano Jiří, nedělej to, nevyhledávej informace jak ti Broněk radí. Vykašli se na nějakého gp, a raději hlásej jak ten Holanďan to má s geny vychytaný. ... To snad nemyslíš Broňku vážně. Nedivím se, že tu jsou problémy na komunikativní úrovni. _gp_
.............
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 2. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256) (50262) (50264) (50270) (50279)
Jirko, myslím, že nemusíš plýtvat svým časem, abys tady vysvětloval, co kde bylo odpřednášeno. Každý měl možnost zaplatit si 300 Kč vstupné na konferenci v Praze. Zrovna Gusta tady občas prosazuje heslo, že za informace se platí.
A internet nabízí neomezené možnosti samostudia.
Broněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

Moje informace o nizozemsku jsou spíš všeobecné, bez detailů. To by se mohly rozepsat jiní, ale pokud si vzpomínám tak už to tu zaznělo. V tom příspěvku jsem přepsal to samé co napsal př. Matl a chtěl jsem tím říct jediné, že v tom nevidím problém a nevím o důvodu proč si kdokoliv stěžuje na vyhlášku. Pokud by mi třeba chtěl někdo nařídit gabon a nebudu mít odpovídající spad, tak se odvolám, písemně. Protože je vyhláška obecně celostátní a je v ní zakotveno " místní úprava" a kde vzal místní veterinář pro místní úpravu podklad? Já si myslím, že ty místní úpravy se opisují dokola, ale i veterina se musí řídit vyhláškou a vše musí mít doloženo v záznamech. A na co nemá písemný podklad to neplatí. Úřad není holubník.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

Aleš Molčík napsal:
>Moje informace o nizozemsku jsou spíš všeobecné, bez detailů. To by se mohly rozepsat jiní, ale pokud si vzpomínám tak už to tu zaznělo.
>V tom příspěvku jsem přepsal to samé co napsal př. Matl a chtěl jsem tím říct jediné, že v tom nevidím problém a nevím o důvodu proč si kdokoliv stěžuje na vyhlášku.
……………………………………….
Nechci se moc rozepisovat o Nizozemsku, nebyl jsem tam, ani na konferenci v Praze.
Chtěl bych se ještě naposledy vrátit k té vyhlášce, která využívá výsledků monitoringu k nařizování plošných opatření (buď celé stanoviště, nebo celá ZO).

Ten důvod už tu byl řečen – vyhláška vede ke šlechtění roztočů, nijak nemotivuje a úspěšně brání důslednému šlechtění včel na varroatoleranci.

To šlechtění roztočů není žádná fráze, jak tu někdo napsal. Kdo se nad tím zamyslí, a zkusí si představit, jak by zřejmě fungoval přírodní výběr bez léčení při vývoji vztahu parazit x hostitel v případě včely a roztoče varroa, zřejmě by došel k tomu, co tu kdysi psal doktor Klíma – že v případě neléčení včelstev by došlo k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou – u včel by hynula převážně včelstva, která by neměla žádné nebo dostatečné mechanismy k potlačování parazita, a s nimi by hynuli převážně paraziti, kteří by byli vybaveni nejagresivnějšími geny – takže roztoči by přežívali převážně jen ti, kteří by nedovedli včelstvo k úhynu, u včelstev převážně ta, která by dovedla lépe odolávat parazitovi. Zřejmě by to nebyla většinou plně varroatolerantní včelstva (vliv mimogenetických vlivů), a přežívali by roztoči s nižší reprodukční schopností (ti s tou lepší by dřív dovedli včelstva k úhynu a častěji by hynuli se včelstvy).

Když si představíme, jak to funguje ve většině světa a u nás nejlépe na světě, :)
tak se všude snaží, aby co možná všechna včelstva přežila – tedy léčí se.

U nás to máme jako cíl i ve veterinární vyhlášce – srazit účinnými léčivy roztoče na nízkou úroveň.

Tím se šlechtí roztoči – na rezistenci proti léčivům. Ale navíc přežívají i ti agresivnější roztoči s lepšími reprodukčními schopnostmi (kteří by bez léčení dovedli včelstva dřív k úhynu a častěji by hynuli s nimi).

A protože se tito roztoči lépe účinněji rychleji množí, jejich podíl v populaci roztočů se stále zvětšuje oproti těm méně vitálním.
A ani to zřejmě bez změny přístupu jinak být nemůže.

Takže úspěšně si tu udržujeme uměle prostředí výhodné pouze pro stále agresivnější roztoče.

Kam to může vést, si každý může zkusit domyslet. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2011
Re: Mel

"To šlechtění roztočů není žádná fráze, jak tu někdo napsal. Kdo se nad tím zamyslí, a zkusí si představit, jak by zřejmě fungoval přírodní výběr bez léčení při vývoji vztahu parazit x hostitel v případě včely a roztoče varroa, zřejmě by došel k tomu, co tu kdysi psal doktor Klíma – že v případě neléčení včelstev by došlo k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou – u včel by hynula převážně včelstva, která by neměla žádné nebo dostatečné mechanismy k potlačování parazita, a s nimi by hynuli převážně paraziti, kteří by byli vybaveni nejagresivnějšími geny – takže roztoči by přežívali převážně jen ti, kteří by nedovedli včelstvo k úhynu, u včelstev převážně ta, která by dovedla lépe odolávat parazitovi. Zřejmě by to nebyla většinou plně varroatolerantní včelstva (vliv mimogenetických vlivů), a přežívali by roztoči s nižší reprodukční schopností (ti s tou lepší by dřív dovedli včelstva k úhynu a častěji by hynuli se včelstvy)."

To jsem psal já. Za poslední 4 roky nejméně dvakrát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 2. 2011
Re: Mel

"Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky."

Rekl bych, že se včelaři vůbec nemusí nějak dávat dohromady, ve smyslu toho, že by se nějak sjednocovala metodika ošetřování či výběru včelstev. Úplně stačí, když jeden větší včelař prostě začne sám z x desítek svých včelstev vybírat ty, které vykazují podle nějakého výběru největší odolnost nákaze varaózou. A aby rozšířil příslušné geny i na místní trubce, bude těm okolním včelařům do vzdálenosti nejméně několik kilometrů matky rozdávat či dávat ze nějakou spíš symbolickou cenu. Stejně, kromě výběru na varaózu, jak to dělají chovatelé matek už odedávna.

Léčení je sice přikázané, ale stejně skoro každý včelař tady tvrdí, že aby mu včely nehynuly, tak musí přes léto nasazovat kyselinu mravenčí a kdovíco ještě. Stačí tedy, když ten včelař kyselinu mravenčí vynechá a ve včelstvech vždy bude mít nějaké roztoče. Jenom musí odhadnout, asi podle sledování spadu, kdy už je těch roztočů tolik, že by mu včelstva hynula hromadně a pak jim od těch roztočů trochu pomoct.

Takže místo praktikování nákupu nových chovných matek od chovatele z inzerátu z Včelařství kdesi z jiného kraje či druhého konce republiky vlastní chov. Nebo v případě chovu jen pár včelstev "sousedský" nákup od většího včelaře z místní ZO nebo od souseda včelaře z vedlejší ZO.

Ovšem je v tom háček. Ten větší včelař, co místo nákupu šlechtí svoji linii bude mít bez ohledu na varaózu vyšší pracnost a menší výnosy medu. Včelaři živící se komerčním prodejem matek automaticky přijdou o zákazníky a o peníze.
Třeba tady je důvod, proč ČSV nepodporuje hledání vlastní české či moravské včely odolné k varaóze, možná tomu brání i klika komerčních chovatelů matek.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
KaJi (85.70.20.53) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

_gp_napsal
>Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat.
>A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_
...................
No, vzhledemk tomu, že naprostá většina včelařů netuší, co vlastně ve vyhlášce je,
značná část funkcionářů a dalších dobrovolníků co tady dělá děvečky pro všechno to spíše jen tuší, nebo tak neví,
tak by to dál vypadalo jak to vypadá.

Tedy, že značná část systému pracuje bez jakékoli znalosti o VD, jen prostě dělají na čem se někde domluví, z větší části proto, že se musí vyplnit papíry a někdo říká že se to tak musí.

Takže naprosto nepřipravený systém na kalamitní roky. Takže to bude jednak vypadat podletoho, jak se vysvětlí úhynové roky.

A jinak v současném systému, kdy nikdo za nic nemůže, by to vypadalo skoro stejně.
Jen by si za to už mohl včelař sám.
A toje asi jediná budoucnost.
Otázka je, jak budou lidi připravení. Pokud tak jak dosud, tak to bude dost temná budoucnost. Na pár let.

Ono to zatím stojí vše na těch 97%. Jakmile napodzim začne normální akce, kdy se peníze nebudou vyplácet ale vybírat, tak pak se bude lámeta tvrdý chleba.
Osobně nejsem optimista, že právě ti o které ten systém pečuje budou ochotni dál nosit peníze do pokladničky, když si mnohdy ani nejdou podepsat dotaci. O jejich léčení nemluvě. A tyto lidi tady udržuje stále tento systém, ve velké míře.
Takže díky zakrývání očí před realitou to přijde jako zlom, se všemi následky které takové pecky vývoji přinášejí. STačí se podívat 20 let zpět. To se taky pořád zpívalo, byla jednota a najednou...

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

"Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují."

Tady by asi bylo skutečně lepší klasické diskuzní fórum, tohle téma se tady probírá dokola vždy co rok, dva roky. Jen diskutující se trošku liší, příspěvky jsou stejné.....

Jinak každý systém má své klady a zápory.
Ten současný totalitní systém způsobuje, že každý léčí zhruba stejně, je tedy pro nějakého většího včelaře jedno, kde má včely, až na výjimky všelijakých kverulantů co se léčení brání, je to všude zhruba stejné.
Pokud se nařízený systém léčení placený defakto ze státních dotací rozvolní na dobrovolný placený ze soukromé kapsy, skončí buď sami nebo uhyny neléčených včelstev všelijací pasívní včelaři, takže ubudou pasívní členové Svazu.
Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
Běžný včelař pak bude mít smolíka, pokud v jeho blízkosti, do cca 5, možná 15 kilometrů bude nějaký takový extrémista, problémy s roztoči podstatně většími než jsou dnes budou zaručeny....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
a.turčáni (94.229.32.130) --- 31. 1. 2011
Re: Vd kontra amitarz

Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.R.P.

Sledujem túto vašu diskusiu, ktorá nič nerieši, ale sa sústredím na poslednú vetu jeho príspevku.

Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Vd kontra amitarz

"Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou."

První roky po rozšíření Varoa po Evropě v některých zemích s volným přístupem k léčivům někteří komerční včelaři léčili včely chemií v pravidelných intervalech i přes sezónu a už za pár let vyšlechtili odolné roztoče. Rychlost přizpůsobení roztoče Varoa chemikáliím, pokud se léčí v době, kdy je ve včelstvu plno plodu a cca třetina populce roztoče je schovaná na tom plodu nebyla ještě známa a analytické metody nebyly ještě tak dokonalé, aby ve včelích produktech odhalily nějaké menší množství reziduí. Tehdy k nám přes hranice z Rakouska a tuším i z Polska pronikli roztoči odolní na tehdy používané léčivo amitraz nebo fluvalinat, ta populace musela být potom likvidována novějšími léčivy. Rovněž z té doby jsou články o mezistěnách z kontaminovaného vosku, kdy po vložení takových mezistěn do včelstva začali houfně padat roztoči.
Přirozeně to byl extrém, včelaři si brzy uvědomili, že takovým tempem používání chemikálií by brzy byli roztoči odolní na všechno a včelaři by neměli čím léčit, takže i v prostředí volného dobrovolného léčení se to nějak utřepalo.
Jenže pokud se najednou rozvolní nařízený systém s hlídáním léčiva na volný systém, kde je zaručeno, že to dneska s vidinou párletého intenzívního výdělku nějaký včelař u nás neudělá zase?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
J. Matl (213.151.87.2) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50226) (50227)
... Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Což to třeba, Radime, vzít i z toho úhlu, jaké geny do okolí šíří chemicky "živené" včelstvo a jaké včelstvo, které si postupně vyvíjí vlastní resistenci, či toleranci ( abychom nebyli v extrémech ...)? To chemicky "živené" žádné dobré geny asi nabídnout nemůže ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Chemické geny nebo nechemické geny obojí je extrém pokud to není vedeno racionálně. Já chemii používám, ale také zároveň selektuji a mohu s přibývajícímy lety říct, že těch starostí kolem spadu mi ubývá a přijde čas kdy tu chemii začnu omezovat tak, že vynechám letní ošetření a později ze tří ošetření Varidolem udělám třeba dvě. Ale vše má svůj čas a včely k tomu musí dospět. Kdy to bude a jestli to bude nevím. Vlítnout rovnou do Bond testu by mi nic dobrého nepřineslo. Mám zem. školu a vím, i z praxe, že pokud se vyskytne nějaká epidemie, například běžně u králíku když nejsou očkovány, tak to co přežije neznamená že je nějak imunní, ale je to náhoda momentální kondice jedince.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
Radek Hubač (e-mailem) --- 31. 1. 2011
králíci myxa 2010

Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách, které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 31.1.2011 13:54:51
> ----------------------------------------
> Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal
> stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci
> roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi
> vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se
> vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to
> prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele
> uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu
> k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

Nechtel jsem pze to sem moc nepatri ale...

Chovam kraliky od detstvi, pred vcelami to byl velky konicek, ted mozna
doplaceji na vcely :-) Neockuju je, zazil jsem velke uhyny, ale posledni
dobou mam bud stesti jako prase nebo proste ty kralici ockovat nepotrebuji.

Posledni dobou myslim 5-10 let. Samozrejme obcas nejaky uhyne ale je to
jiste do 10%, treba letos jsem se bal, jeden uhynul na mixamatozu uz v nekdy
v cervenci, ale tim to skoncilo (mam jich kolem 40ti ). Proste nak
samovolne se v chovu udrzeli jen ti odolni. Nejsou to nejaci super
brojleri ale ta odolnost ( pro me rovna se bezudrzbovost) ma pro me mnohem
vetsi uzitek.

Takze je fakt otazka proc by to s odolnosti nemohlo fungovat i u vcel. Proc
se nekteri te myslenky tolik desi, ze kuli tomu tady tolik ''kopou'' kolem
sebe?

T.H.


2011/1/31 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou
> chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách,
> které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k
> úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v
> aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Mel
> > Datum: 31.1.2011 13:54:51
> > ----------------------------------------
> > Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> > ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da
> dal
> > stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti
> vuci
> > roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> > momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> > situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber
> musi
> > vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze
> se
> > vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> > zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si
> to
> > prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> > mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> > existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> > riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> > detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat
> cele
> > uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve
> vztahu
> > k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

když se tady objevili ti králíci....
doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste, seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
Honza (195.122.213.170) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

Nejlepš je zajít na výstavu drobného zvířectva :-), my máme králíky dobrých 30 let a nikdy se nic moc hrozného nestalo, loni padlo pár neočkovaných mladých na myxu, ale to byl extrémní rok, x let před tím jsme ani neočkovali a bez problémů. Všichni mladí mají příkrm granulema s léčivem, jinak jdou špatně - někteří padnou na kok, ale takhle je to bez problému a kok se nám v chovu prakticky nevyskytuje. Pokud chcete mít zdraví chov, je lepší se vyvarovat zelenému krmení...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
Johnny (194.228.197.66) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

Něco lze najít na www.ifauna.cz a proklikat se do sekce králíci a fórum...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

Známí měl králíky a když mu uhynuly na mixonatozu, tak přešel na nutrie. Měl devíti kotcovou králikarnu, tři patra, v každém patře odstranil přepážky zevnitř to oplechoval, dál tam kovové dvířka. A dělá z nutrií výborné klobásy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

Dík za rady, já právě potřebuji, aby od dubna po říjen futrovali právě zelené krmení co roste na zahradě jak z vody a všelijaký zelený odpad ze zeleniny atd. Nicméně přikrmování nějakou snadno dostupnou krmnou směsí s léčivy asi skutečně nutné bude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                                     
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

Co tak na to futrování pořídit na jaře beránka. Ale pozor, kvůli nemocen, jako modrý jazyk atd. podobné vyhlášky jako včelaři. Očkovat a hlásit stavy. A s hovězím je to ještě horší, toho bez povolení nejde ani doma porazit. Unie a kvóty to je věc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
(e-mailem) --- 3. 2. 2011
Re: kr?l?ci myxa 2010

S těmi králíky je to dobré podbenství Králíky do Austrálie dovezl člověk. - Vymyslel na ně mixomatózu, v přesvědčení že se jich tak tam zbaví. Nestalo se! Zato máme tu mixomatózu v celém světě. A tak to dopadá když si hrajem s přírodními ději.
Farmáři převezly naše včely tam kde původně nežily a osedlal si je tam kleštík. a výsledek je stejný.
Takž z toho vyplývá, že to největší pohromou jsme my sami lidé. Ve snaze něco vymyslet tak to akorát tak pos...me.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kr?l?ci myxa 2010
> Datum: 02.2.2011 11:11:21
> ----------------------------------------
> když se tady objevili ti králíci....
> doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste,
> seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné
> historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak
> mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale
> hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i
> drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
> Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
> Díky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

Toto není z mojí hlavy, ale je to zajímavé:
---------------------------------------------------------
V 50. letech 20. století byl v Austrálii vysazen virus myxomatózy. Myšlenku zavedení viru poprvé vyslovil v roce 1918 brazilský vědec H. de Beaureparie Aragao. Přesto, že se králičí populace působením viru snižovala, bylo jeho další použití zamítnuto pro neúčelnost. Konečně ve 20. létech 20. století specialisté pověření australskou vládou a společností CSIRO začali posuzovat možnost opětovného použití myxoma viru.

Zkušební verze se testovaly v Británii, Dánsku, Švédsku a jižní Austrálii. Ty však byly neúspěšné, přestože se CSIRO řadí mezi nejlepších společností v oboru. Později vyvinuli virus, který měl být efektní pouze na určité živočišné druhy. Myxoma virus byl nakonec vypuštěn na pěti různých místech v údolí řeky Murray v jižní části Nového Jižního Walesu. Z počátku byl velmi účinný, až 99,9 % nakažených králíků zemřelo a celková populace králíků klesla 600 milionů na 100 milionů. Avšak virus podléhal náhodným mutacím. Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace.
----------------------------------------------------------
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
(88.102.89.45) --- 2. 2. 2011
Re: králíci myxa 2010

Včely mají také myxomatozu, nbo se změnil obsh fóra?
puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
KaJi (212.77.163.104) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

AM:
Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují
---------------------------------------------------
Ty pořád uvažuješ podle sebe, že čteš vyhlášku.

Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc.

Současná praxe spočívá spíše v tradovaných postupech - tedy je to ještě benevolentnější než tzv.doporučení.
Navíc /třeba u nás/ nevymahatelné po včelaři, je v tom včelař "nevině" - je to úkolem komisí ZO mu léčit, což se logicky neděje.
Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.

Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

"Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc. "

Podle mně to na vyhlášce vůbec nezávisí. Prostě se objeví včelaři, co mávnou rukou a řeknou : Co bych léčil? 10 let tady na tom místě včelařím a nikdy se žádný problém neobjevil, to stanoviště je schované a žádní roztoči mi sem nepřilétnou....Nacpu do pometu listí z rajčat nebo z ořešáku..... a budu mít pokoj....
A druzí včelaři zas naopak.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
KaJi (212.77.163.104) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.
----------------
No tak vidíš, že u vás to jede "podle doporučení",

U nás bohužel "podle komisí".

Objednat si můžu co chci, (GAbon, M1) dostanu Varidol a o doporuční M1 na poslední léčení si můžu jen číst ve vyhlášce. A to je tak lepší průměr.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená a aerosolem obchází jeden člověk, protože podle návodu je rozdíl aplikace při různé venkovní teplotě. A každý si vyvíječ nekoupí, proč taky když v ZO máme na každých zhruba sto včelstev jeden vyvíječ včetně mot. kompresoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Už jsem to taky psal, jedna věc je, jak se to dělá ve skutečnosti a druhá věc je to, co je v papírech, které u někoho skončí.
V papírech je podpis včelaře, podpis důvěrníka, který s tím léčivem chodí po včelařích a podpis ještě někoho, nákazového referenta nebo funkcionáře ZO. A tříčlenná "komise" je na světě....
Když dojde k lámání chleba, nejdřív za nějaký měsíc po léčení tak se klidně řekne, že tam na místě všichni podepsaní byli a komisionálnímu léčení je vyhověno.
Takhle se to s nesmyslnými směrnicemi dělá.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
(212.77.163.104) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

AM:
Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená
--------------
Tak buď rád a pochop jiné co to ve vyhlášce mají.
A modli se aby to pro velký úspěch vyhlášky v našich krajich nezavedli ve vašem kraji.
Tady to před pár lety taky bylo normální.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

KaJi napsal:

>Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.
>Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.
.................

Mystím, že tak to není.
Pro porovnávání výsledků není ideální stav srazit roztoče na 0, protože se potom nedá zjistit dost dluho, co se ve včelách děje podle přirozeného spadu. Něco o tom na setkání VMS tuším říkal Pavel Holub. Do cca 0,5 až 1 ks přirozeného spadu za den se vlastně nedá spolehlivě zjistit, co je náhodný vliv a co odolnost včelstva. A spad 1 ks za den je od 2ks vem včestvu na startovní čáře cca 5 generací roztoče u neodolného včelstva.

On o tom dost mluví i píše přítel Dvorský, hodně je i na starém fascinovaném včelaři - udržet roztoče v souladu s přirozeným rozvojem včelstev, aby neškodil. Včelstva, která to nedokážou, ošetřit a vyměnit matku za kvalitnější. To by asi byla nejekonomičtější a nejlogičtejší cesta pro normální včelaře.

Pro šlechtitele jak zajistit stejnou startovací čáru těžko říct - třeba srazit na 0, ale potom asi nainfikovat stejným množstvím roztočů, aby se včelstva mohla ukázat v průběhu sezóny. Ale to už by byla asi vyšší liga.
Dnes je tu problém, že za hřích se někdy považuje už o tom jen přemýšlet. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

Aleš Molčík napsal:

>Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly.
>A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.
.....................

Pokud by to bylo pravda, tak potom by Ti, co by přestali ošetřovat a NECHALI BY SI HYNOUT VČELY, nebyli zdrojem rezistentních roztočů (mimo jiné o tom píše Ing. Dvorský) To znamená, že by nebyl problém u těch, kdo z toho mají strach, tyto roztoče vyhubit stávajícími jedy, aby se nepřemnožili tak, že by viry mohli včelstva přemoci. Navíc by tito šílenci prováděli poměrně zásadní selekci svých včelstev, takže pokud by jim něco přežilo, určitě by to nebyl geneticky horší materiál, jak těch, co by to tak drasticky nebrali. Stejně by jim to asi dlouho nevydrželo, je to zřejmě poměrně ekonomicky nevýhodné.

Ta druhá skupina je zřejmě horší oříšek, ale podle mě současný systém jim nahrává stejně ba ještě víc, jako ten potenciálně dobrovolý. Nebylo by nemožné jim to ale ztížit. Stávající jedy jsou totiž dotovány a v podstatě se spíš rozdávají než prodávají. To přímo vybízí k nadpoužívání. Takže elegantní řešení by bylo zrušit dotace na tyto jedy a jen tím třikrát zdražit léčiva, a případně ještě zdražit tyto jedy i nedotované, kdyby to nestačilo. Těch cca 20 melounů dotací na léčiva by zřejmě šlo využít i jinak. Není bez významu, že sama stávající vyhláška vpostatě nařizuje používat jedy i tam, kde roztoči nejsou v takové míře, že by mohli uškodit - vychází ze zprůměrovaných výsledků a nařizuje plošně. Individuální situace ve včelstvech ji nezajímá.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
gp (93.92.52.23) --- 31. 1. 2011
Re: Mel

KaJi:
No, vzhledemk tomu, že naprostá většina včelařů netuší, co vlastně ve vyhlášce je,
značná část funkcionářů a dalších dobrovolníků co tady dělá děvečky pro všechno to spíše jen tuší, nebo tak neví,
tak by to dál vypadalo jak to vypadá.
............
Ale značná část běžnýcxh včelařů a členů ČSV to nemusí ani číst a zabývat se vyhláškou, protože práce výborů ZO, OV, jsou nastaveny tak, že člen, včelař, by měl jít v souladu s vyhláškou, aniž by ji měl znát.Každý rok se vydávají instrukce pro takovou práci.
Extrémy pandémie jsou a budou i přes tu největší snahu o "odolnost" včelstev._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
(e-mailem) --- 21. 2. 2011
Re: Mel

že varoáza je již trvalá a dlouhodobá nemoc a její
zdolávání se tak může pozměnit, ale stále jde o nebezpečnou věc.

Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na
nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen
doporučení což
znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo něco nemusí, tak to
zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu
po té?
_gp_

Gusti!
Když nebude povinnost a bude doporučený postup,tak ti co budou líní
něco dělat
(nebudou dělat nic) a nebudou se o svoje včely starat dostatečně,tak
přesně ti o ně
přijdou.Tím vznikne prostor pro ty,kteří se starat budou a bude
možno s milým roztočem něco "udělat".
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "gp" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mel
Datum: 30.1.2011 - 21:54:35

> Radek Krušina:
> K PSNV ještě tolik - dosud jsem nazaznamenal, že
> by někde navrhli to, co
> jsem se snažil natínit v posledním příspěvku -
> místo nařizování v
> "roztočové vyhlášce" prosadit doporučení.
> Moc by mě potěšilo, kdyby náš svaz PSNV v
> aktivitách předběhl, a tuto
> možnost s kompetentními orgány začal projednávat s
> smyluplně prosadil.
> Držím v tomto ČSV palce, myslím, že je to
> smyluplné, a že nemusí být
> nemožné, aby se to dalo do pohybu.
> Jsem velký optimista?
> :)
> .........
> Jak chceš proti nebezpečné nemoci sdělovat ústy
> veteriny, jako indikací
> léčiv jen doporučení? Možná by se nato dala
> vztáhnout jedna z posledních
> informací z Eparlamentu, že varoáza je již trvalá
> a dlouhodobá nemoc a její
> zdolávání se tak může pozměnit, ale stále jde o
> nebezpečnou věc.
>
> Připadá mi to jako kravina co frčí, že někteří
> rodiče mohou odmítnout
> povinné očkování proti smrtelným nemocím.
>
> Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se
> včelaři, když by na
> nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo
> toho jen doporučení což
> znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo
> něco nemusí, tak to
> zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to
> vypadalo nějakou dobu po té?
> _gp_
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 2. 2011
Re: Mel

Kdyby přišli o úly, tak takový argument beru. Včelstvo může uhynout,
ale její mechanismus množení nezabrání šíření dalších ohnisek varoázy
směrem k nicnedělajícím včelařům. A v tom je dost závažný
protiargument. Jedině, žeby se takový včelař vypálil kvůli moru. Potom
často takoví včelaři končí s chovy. To je s praxe._gp_

...........

> Gusti!
> Když nebude povinnost a bude doporučený postup,tak ti co budou líní
> něco dělat
> (nebudou dělat nic) a nebudou se o svoje včely starat dostatečně,tak
> přesně ti  o ně
> přijdou.> Standa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 22. 2. 2011
Re: Mel

Můj názor je ten, že se jednou větou o doporučení vůbec nic podstatného u té pasívní-ativní většiny nezmění. Těch několik, co nebudou z nedbalosti ošetřovat systém neohrozí, jsou srovnatelní s počty volně žijících včelstev, ti zmizí ze scény. Obavy ze zhroucení systému jsou jen strašákem do zelí. Zaběhlý systém bude fungovat desetiletí. Tato rozjetá většina ani nerozlišuje zda nařídím, či doporučím. Jsou v džihádu vůči roztoči a slovíčkaření o tom nehraje roli, už ví, jak na to. Když už bych něco nařizoval, tak omezení proti nadužívání přípravků, či definoval přípustné hranice reziduí v produktech.

""""""Kdyby přišli o úly, tak takový argument beru. Včelstvo může uhynout,
ale její mechanismus množení nezabrání šíření dalších ohnisek varoázy
směrem k nicnedělajícím včelařům. A v tom je dost závažný
protiargument. Jedině, žeby se takový včelař vypálil kvůli moru. Potom
často takoví včelaři končí s chovy. To je s praxe._gp_

...........

> Gusti!
> Když nebude povinnost a bude doporučený postup,tak ti co budou líní
> něco dělat
> (nebudou dělat nic) a nebudou se o svoje včely starat dostatečně,tak
> přesně ti o ně
> přijdou.> Standa



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
(212.77.163.102) --- 22. 2. 2011
Re: Mel

Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na
nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen
doporučení což
znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo něco nemusí, tak to
zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu
po té?
_gp_

----------------
Zákon /vyhláška/ který není vyžadován, vynucován atd. jako by ani nebyl.
V podtstě bez toho je to jen doporučení, návod, atd. Stjeně jako třeba dopravní předpisy. Pez POLICIE na silnicích.

Znáš nějaký případ, kdy byl řešen přestupek s nějakým včelařem - třeba dal Gonon a nechal až do jara, léčil jen 1x, dvakrát či 4x, léčil před 15.říjnem, atd.
Tohle vše je narušení našeho "zákoného pořádku".

Takže my žijeme v takovém divném stavu, kdy je něco nařízeno, všichni děláme že to jako funguje podle směrnic a skutečný stav je poněkud jinde.
Pro zančnou část včelařů je to momentálně ještě slabší než "doporučení".
Je to jak dřív "LID" s nadšením a radostí něco budoval ale "LIDI" na to ....

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 11:00:11
> ----------------------------------------
> Včela to umí, ale ne ta medonosná.
>
> pepan
> ----------------------------------------------
> Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají
> v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně
> desítky?
>
> Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit
> nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část
> jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo
> říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil
> tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si
> přesedli.
>
> Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na
> podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom
> stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan
-----------------------------------
Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích, možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě 3, čistící pud, ... .
A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 14:09:51
> ----------------------------------------
> Těch vysvětlení se nabízí několik
> 1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy
> málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
> 2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více
> potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může
> sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a
> může se stát tak líhní.
> 3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za
> sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím ,
> že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším
> vývojem.
> Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
> 4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se
> může volně pohybovat mezi úly.
>
> Pepan
> -----------------------------------
> Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích,
> možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve
> spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
> Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis
> (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě
> 3, čistící pud, ... .
> A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není
> utopií hledání varoatolerantní včely.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
---------------------------
Já také ne, ono tak z textu vyznělo? Psal jsem "stejné podmínky" (nadm. výška, snůška, úl, provozní metoda, ...), ne "stejná včelstva".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

PavelN napsal:
Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.
--------------------------------------------------------
A on to zde někdo tvrdil? A nebo někdo z českých odborníků to takhle nekde zveřejnil? Já to slyším jen od členů PSNV, že jedna paní povídala. A další naučené fráze: dejme včele šanci, šlechtěme včely a ne roztoče. Jediný kdo šlechtí roztoče jsou ti co jich mají v úlu stovky a více. Ti ostatní se snaží dělat víc než jen ošetřovat(léčit) a proto mají výsledky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtík :
A on to zde někdo tvrdil?
----------------------------
ano, pročtěte si starší příspěvky, kdyby ne, tak bych se tady nerozepisoval

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
P.Fojtik (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

PavelN: ano, pročtěte si starší příspěvky.....
----------------------------------------------
Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.
---------------------------------------------
Včera GP, dnes Pepan. Diskutoval jsem s nimi a s Vámi, nepsal jsem o názorech nebo výzkumech našich odborníků.

reagoval jsem na výroky:
GP:
Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře

Pepan:
Včela to umí, ale ne ta medonosná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                           
P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

V příspěvcích př. GP nebo Pepana nevidím nic o utopii. Já jejich příspěvěk vnímám jako vyjádření k současnému stavu. Nebo,kdyby Vám dnes někdo nabídl matku s varroatolernímy vlastnostmi, bude tu někdo takový, kdo by tomu člověku bez výhrady věřil, že to bude fungovat a nebudete potřebovat už další léčiva?
A k těm odborníkům, tak ty jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076)

... A k těm odborníkům, tak ti jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

... No - tak taková opravdu, ale opravdu kacířská myšlenka by mě ani ve snu nenapadla ...:-
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html
to je zrovna jen veřejně přístupný abstract, ale i tak, ostatně v Apidology je víc open článků a stojí za to ...

Nebo: http://apiculturebiodynamique.com/index.html
zvláště rubriky Apimondia a Traitement Varroa
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
KaJi (85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

J.Matl:
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
--------------------

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:

http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

KaJi (85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:
http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011
Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
:-))) Ten program vypadá velice zajímavě! Už se těším na zprávy, které kolegové přivezou ... Předpokládám, že je budou publikovat ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

J Matl:

http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html

Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ...

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho presentaci na adrese:
http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
Celý Abstract:
Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review reports the development of two breeding successes that have produced honey bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with these stocks to enhance their commercial utility. This work requires knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a prelude to MAS.

Zusammenfassung

in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.

Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.

Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi, selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden zurzeit von einer als Russian Queen Breeder’s Association bekannten Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA verbreitet.

Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben, beschleunigen wird.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Konečně jsme se dostali k podstatě věci. Sice o tom moc mevím a jestli uvádím něco špatně tak mě sprdnite a opravte.
Včela primorská žije na východní sibiři. To zřejmě také souvisí s nedávným dotazem o zakoupení sibiřských včel.
Je to údajně právě ten druh včely na kterém se opravdu nedokáže kleštík namnožit, protože má velmi krátký vývoj kukly. Je tady však problém , že u nás je povolen jen chov Včely kraňské. Jsou tu také obavy aby to nedopadlo podobně jako afrikanizované včely, nebo u nás křížení s vlaškou. Také by mohlo dojít k zavlečení dalších chorob. Podobným způsobem sem právě byl zavlečen kleštík a stala se z něj pak globální včelí pohroma . Tak její výnosy údajně nejsou nic moc.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 20:24:44
> ----------------------------------------
> gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
> Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011)
> (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)
> (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079)
> (50084)
>
> .......
> No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem
> včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o
> znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze.
> _gp_
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování
> dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely
> Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho
> presentaci na adrese:
> http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcel
> arstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
> Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze
> složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
> Celý Abstract:
> Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the
> long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review
> reports the development of two breeding successes that have produced honey
> bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to
> control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase
> resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection
> (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with
> these stocks to enhance their commercial utility. This work requires
> knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or
> improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a
> prelude to MAS.
>
> Zusammenfassung
>
> in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe
> verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht
> mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet
> über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von
> wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger
> Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.
>
> Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines
> spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt
> wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit
> Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die
> Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen
> VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH
> Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer
> Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der
> Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine
> VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an
> kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits
> ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.
>
> Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer
> geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu
> verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die
> Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien
> durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre
> Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges
> Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der
> Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute
> Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi,
> selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer
> ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen
> RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden
> zurzeit von einer als Russian Queen Breeder?s Association bekannten
> Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA
> verbreitet.
>
> Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch
> markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die
> Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare
> Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden
> um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und
> zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es
> wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für
> Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für
> die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien
> noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben,
> beschleunigen wird.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084) (50087) (50089)

Konečně jsme se dostali k podstatě věci. Sice o tom moc mevím a jestli uvádím něco špatně tak mě sprdnite a opravte.
Včela primorská žije na východní sibiři. To zřejmě také souvisí s nedávným dotazem o zakoupení sibiřských včel.
Je to údajně právě ten druh včely na kterém se opravdu nedokáže kleštík namnožit, protože má velmi krátký vývoj kukly. Je tady však problém , že u nás je povolen jen chov Včely kraňské. Jsou tu také obavy aby to nedopadlo podobně jako afrikanizované včely, nebo u nás křížení s vlaškou. Také by mohlo dojít k zavlečení dalších chorob. Podobným způsobem sem právě byl zavlečen kleštík a stala se z něj pak globální včelí pohroma . Tak její výnosy údajně nejsou nic moc.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Včela Primorská je taky pěkný mix. Vykazuje však značnou odolnost vůči nemocem a velmi dobré hygienické chování. Viz:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/test-hygienickeho-chovani-vcel-z-dalneho-vychodu-ruska
Všimli si toho ti nenechaví Amíci a dovezli si ji k nim a dále šlechtili. S velmi pozoruhodnými výsledky. Základní genetické vybavení, které souvisí s VSH, má však i kraňka. Primorská v tom není sama, viz včela kapská ... Tstuje se i ve Francii, v Německu, trochu jinou cestu volí v Nizozemí ... Nikdo tu nemluví o bezuzdném křížení a bastlení. Jsou však důkazy, že to jde a už se docela i ví o řadě věcí, které v tom hrají roli. Jde o cílené šlechtění, o dlouhodobý, a pečlivě vedený proces. Nic víc, nic míň. Ne víra, ale fakta, diskuse a kontakt se zahraničím, kde jsou výsledky věru pozoruhodné.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Ano, to beru. Stejně jako v Rusku včela dokáže opylit trubkovité jako vojtěšku atp. Ale dovezte ji sem a uvidíte ty divy českých genů. Prostě to jen tak lehce nefunguje.

Jestli to má být k něčemu, tak ne nějaké amatérské Bond a kdoví jaké testy, ale izolované včelařské pracoviště a za účasti a zájmu vlády ČR na takovém genetickém projektu. Někde na nějakém ostrově kolem EU a pokud se tu v ČR nějaká matka prodá, tak jedině z takového chovu, protože jen tak přibližně za nejkratších asi deset let (ročně po padesátitisících matkách ročně) by se tu mohlo něco dít v genech u normálně chovaných včelstev. Stane se tak? Pochybuji. Toto je bohužel jen skutečná psaná sci-fi. Tz. vědecká vize.

Miliardy by to stálo a zato včelaři určitě nikomu nestojí, protože jsou jiné alternativy vývoje u zajištění rostliné potravy a potřeb pro obyvatelstvo.

Nebo se takové alternativy ujme nějaký šikovný podnikatel, vytvoří takovou větší továrnu na včelí genetický materiál na nějakém odlehlém místě na moři a udělá kariéru a opravdovou budoucnost u včelích nemocí. Tak má (by mohla) nějak vypadat podle mého názoru opravdová budoucnost v problematice VD. _gp_
..........
J.Matl
Včela Primorská je taky pěkný mix. Vykazuje však značnou odolnost vůči nemocem a velmi dobré hygienické chování. Viz:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/test-hygienickeho-chovani-vcel-z-dalneho-vychodu-ruska
Všimli si toho ti nenechaví Amíci a dovezli si ji k nim a dále šlechtili. S velmi pozoruhodnými výsledky. Základní genetické vybavení, které souvisí s VSH, má však i kraňka. Primorská v tom není sama, viz včela kapská ... Tstuje se i ve Francii, v Německu, trochu jinou cestu volí v Nizozemí ... Nikdo tu nemluví o bezuzdném křížení a bastlení. Jsou však důkazy, že to jde a už se docela i ví o řadě věcí, které v tom hrají roli. Jde o cílené šlechtění, o dlouhodobý, a pečlivě vedený proces. Nic víc, nic míň. Ne víra, ale fakta, diskuse a kontakt se zahraničím, kde jsou výsledky věru pozoruhodné.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
(e-mailem) --- 8. 2. 2011
Re: Mel

Je to tak:
Na území České republiky žily původně 2 plemena včel. Černá a Kraňka V 19 století ktomu byla dovezena ještě Vlaška. Na konci CK monarchie bylo rozhodnuto včelařskými spolky ,že se bude na tomto území chovat jem Kraňka. Dnes se volá po záchraně genofondu Včely černé která se ojediněle ještě vyskytuje v oblasti Šumavy Ukončení převodu na Kraňku bylo oznámeno asi tak před 10 lety.
Zrovna tak asi dlouho bude trvat vyšlechtení odolných včel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 22:37:02
> ----------------------------------------
> Ano, to beru. Stejně jako v Rusku včela dokáže opylit trubkovité jako
> vojtěšku atp. Ale dovezte ji sem a uvidíte ty divy českých genů. Prostě to
> jen tak lehce nefunguje.
>
> Jestli to má být k něčemu, tak ne nějaké amatérské Bond a kdoví jaké testy,
> ale izolované včelařské pracoviště a za účasti a zájmu vlády ČR na takovém
> genetickém projektu. Někde na nějakém ostrově kolem EU a pokud se tu v ČR
> nějaká matka prodá, tak jedině z takového chovu, protože jen tak přibližně
> za nejkratších asi deset let (ročně po padesátitisících matkách ročně) by
> se tu mohlo něco dít v genech u normálně chovaných včelstev. Stane se tak?
> Pochybuji. Toto je bohužel jen skutečná psaná sci-fi. Tz. vědecká vize.
>
> Miliardy by to stálo a zato včelaři určitě nikomu nestojí, protože jsou
> jiné alternativy vývoje u zajištění rostliné potravy a potřeb pro
> obyvatelstvo.
>
> Nebo se takové alternativy ujme nějaký šikovný podnikatel, vytvoří takovou
> větší továrnu na včelí genetický materiál na nějakém odlehlém místě na moři
> a udělá kariéru a opravdovou budoucnost u včelích nemocí. Tak má (by mohla)
> nějak vypadat podle mého názoru opravdová budoucnost v problematice VD.
> _gp_
> .........
> J.Matl
> Včela Primorská je taky pěkný mix. Vykazuje však značnou odolnost vůči
> nemocem a velmi dobré hygienické chování. Viz:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/test-hygienickeho-chovani-vcel-z-dalneho
> -vychodu-ruska
> Všimli si toho ti nenechaví Amíci a dovezli si ji k nim a dále šlechtili. S
> velmi pozoruhodnými výsledky. Základní genetické vybavení, které souvisí s
> VSH, má však i kraňka. Primorská v tom není sama, viz včela kapská ...
> Tstuje se i ve Francii, v Německu, trochu jinou cestu volí v Nizozemí ...
> Nikdo tu nemluví o bezuzdném křížení a bastlení. Jsou však důkazy, že to
> jde a už se docela i ví o řadě věcí, které v tom hrají roli. Jde o cílené
> šlechtění, o dlouhodobý, a pečlivě vedený proces. Nic víc, nic míň. Ne
> víra, ale fakta, diskuse a kontakt se zahraničím, kde jsou výsledky věru
> pozoruhodné.
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
a. turčáni (94.229.32.130) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky? PavelN.

To ešte nemôže byť argument, že ten čo mal malý odpad má aj rezistentné včely. To je jednoducho náhoda tých dvoch včelárov. Jeden pred zimou ošetril svoje včelstvá dokonale, druhý ledabolo, výsledok je samozrejmý.

Alebo môj prípad, ošetrenie svojich včelstiev sa snažím urobiť dokonale, mám priemerný odpad Vd aj tento rok 124,5 ks/včelstvo. Sú preto moje včely rezistentné? Čerta starého, sú také isté ako npr. Gustiho P.! A mohol by som argumentovať, čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
Vy mladší (my starší už na to nemáme čas) chyťte klieštika za pačesy a potichu bez virvaru okolo problému pracujete a o 20-30 rokov sa ozvite a prineste svetu radostnú novinu, že prvé výsledky sú na svete. A budete slávny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

..., čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
-----------------------------------------

Máte pravdu, nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

PavelN (:
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.
........


To vůbec není český typický přístup. Aj by jste se divil jaké finty kvůli hamonění peněz frčí, ale ani si to neuvědomujete. Je to otom, že právě že nemám klapky na očích a používám rozum. Rozum mi říká, ať si udělá takový matkař se zázračnými matkami stanoviště někde poblíž mých.

Jestli něco beru osobně, tak např. reklamu, kterou nechci ale musím ji trpět, a vrcholem je, že zemne dělá blbce. Protože podle 95% součastných reklam vidím, jaký blbec jsem a honem si běžím koupit něco, co vlastně nepotřebuji.

Neuraz te se, ale v deratizaci jste ten potkan ochutnávač, který nese riziko, já se snažím být ten druhý v pořadí, protože jsem si toho ochutnávače několikrát už vyzkoušel._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059)
To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.
.........

Výběr včelstev podle Dr. Kefusse je nanic. Zbydou dříve nebo později jen torza včelstev a proto je VD tak nebezpečná parazitóza. On včelaří úplně jinak než se jeví malému českému včelaříkovi. Když ho potká parazitóza, tak prý 90% včelstev v háji a z těch 10 má prý špičkový materiál. Když ho potká hniloba plodu tak mu uhynou tisíce včelstev ale nyní má po problému. Co se otom člověku ještě dočtu zajímavějšího nevím, jedno vím ale jistě, jsem rád, že ukázal na jaké úrovni máme české včelařství. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
a.turčámi (94.229.32.130) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
Ja viem, že ľudská zvedavosť a cieľavedomosť, dokázal aj nemožné veci, npr. navštívila mesiac, ale človek v tomto prípade manipuloval s mŕtvym materiálom.
Možno nám pomôže náhoda, človek nikdy nevie!?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
-----------------------------------------
Nerojivou včelu nekoupíte, ale můžete významně omezit rojení několika různými metodami ošetřování včelstev. To mi ke štěstí stačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel

Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 21:51:57
> ----------------------------------------
> Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole
> tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku
> vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám
> objednať?
> -----------------------------------------
> Nerojivou včelu nekoupíte, ale můžete významně omezit rojení několika
> různými metodami ošetřování včelstev. To mi ke štěstí stačí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
J. Matl (213.151.87.2) --- 29. 1. 2011
Re: Mel

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062) (50094) (50098)

Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch.
pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane Menšíku, ale vždyť tu nikdo netvrdí, že chce vyšlechtit nerojivou včelu ... Že však lze rojení omezit některými metodami či jeho simulací, je snad přijatelné, ne?
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel

Já jen upozorňuji na jazykový nesmysl tohoto obratu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 29.1.2011 09:20:08
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 29. 1. 2011
> Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011)
> (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)
> (50059) (50062) (50094) (50098)
>
> Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a
> tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
> Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj
> prospěch.
> pepan
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Pane Menšíku, ale vždyť tu nikdo netvrdí, že chce vyšlechtit nerojivou
> včelu ... Že však lze rojení omezit některými metodami či jeho simulací, je
> snad přijatelné, ne?
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 29. 1. 2011
Re: Mel

>Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch. pepan<
------------------------------------------------------------
Pokud by se bodovalo také zde na této konferenci, náleží tento příspěvek k těm, které by pro správný názor, měly obdržet maximální počet bodů.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
.........
Antoni tolik peněz za údajně odolnou matku by jsi nedal. Stejně jako nedá ani pan Kefuss víc jak jeden cent, za nalezeného roztoče v jeho včelstvech. Podle mého názoru nemá včelstva někde v Chile, ta mu dělá jen vizitku, kterou ostatně používá i v prezentaci. Vzhledem k tomu kolik chce peněz za matku, tak bych nejel kamsi k Toulouse hledat roztoče u nějakého šoumena pod € za kus. Asi to svědčí otom, že roztočů je mnoho a kdyby dal více, aj by mohl možná i krachnout. A u někoho (u některých lidí) může být bráno slovo jako jasná smlouva. Ve Francii to platí dvojnásob. Takže má roztočů určitě plno. Jinak by dal více za nalezení VD._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Všechno souvisí se vším. Tím začnu.
Podívejme se na sebe jak se sami chováme.
Chceme šlechtit proti varoáze - dobře!
Chceme vysoké výnosy - taky dobře.
Jenže: bojujeme prot ? rojení; Rozmnožování je však ta základní základní vlastnost všeho živého a silného. Jelikož vždy je v přírodě něco za něco dosáhneme menší rojivosti na úkor životaschopnosti. Všiměte si jedné věci, v přírodě vždy přežívají ty druhy které se dokáží hodně množit.
Co my děláme, nakupujeme matky které pocházejí z nouzových matečníků jako kvalitní. Přitom o nouzových matečnících doma mluvíme jako o braku, zrovna tak je to s rojovými.
Svoje rádoby ušlechtilé chovy považujeme za něco extra a hrozíme se toho , že ten dědula vedle nám to bastardí.
Ale on opak je pravdou, ať si to uvědomujeme nebo ne. Ty dědulovy včely nám brání aby nedocházelo k imbrídingu a následnému ochabování odolnosti.
Dědulovi včely často umírají a usazuje nové roje - my ho za to odsuzujem.
Zato ten slavný frantík dělá přesně to samo, (ale jelikož to umí prodat) tak ho vynášíme do nebe.
Z toho všeho pak můžem vyvodit.
1) Chcemeli ty vysoké výnosy - bez té chemie to nejdede.
2) Chcemeli vcely zdravé a med bez chemie - s těmi vysokými výnosy to také nejde.
Je pak jen na vás kterou cestu si vyberete


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:21:31
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
> Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz
> ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam
> před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o
> fantazii.
>
> Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje
> věc. :)
> Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.
>
> ......
> Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči
> kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
> _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
P.Fojtík (89.24.5.128) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.To by příroda už zařídila dávno sama. To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím. Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
(212.77.163.104) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtík:
Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
------------------
Pokud sleduji vyjádření třeba Radka Krušiny a dalších, tak ti to snad nikdy netvrdili, že je třeba nechat hynout včelstva na VD.

Naopak, pokud někdo bude hledat taková včelstva, tak to má pod kontrolou a musí sledovat spad atd.

Pokud se pak někde nějaká nadějná včelstva podrobí nějakému soft či úplnému "bond testu" je jiná věc.

ALe zatím se nikdo u nás do této etapy nedostal, zatím je problém najít trochu nadějná včelstva. Protože to je na pětiletky a taky na stovky sledovaných včelstev.
Notabene mezi populací co byla "zglajšaltovaná" léčením. Něco jiného by bylo hledat v populaci včelstev kde se tak intenzívně neléčí, u nás to bude díky vysoké intenzitě chemického ošetřování velmi obtížné.

Takže další vyjadřování o nebezpečnosti této cesty pro okolní včelaře od hynoucích včelstev co jsou sledována na odolnost je ukázkou toho, že autor asi nesleduje o co tu jde.
A v českém tisku se toho moc nedočetl, snad jen v pár posledních číslem MV, takže je asi zybtečné bez čtení referátů z kongresů a dalších prací v té prokleté "američtině" se k tomu vyjařovat.
Nejlépe pak s uvedením zdroje.



A jen mi je divné, že na jednu stranu je hledání odolné včely považováno za pitomost ze západu.
A co Ing. Veselý z Dolu a jeho výzkum? Ten je taky pomýlený?
Nebo byl zastaven? Já nevím? Dejte vědět.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtík napsal:

>Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.
>To by příroda už zařídila dávno sama.
>To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.
.................

Dovolím si nesouhlasit.
Tam kde se to nechalo na přírodu, už odolné včely mají - třeba u afrických plemen včely medonosné.
Tam, kde ale včelaři včely chovají a nechtějí si je nechat uhynout, se přírodě brání, a ona přírodní výběr provede třeba až tím CCD, třeba při neúčinnosti léčiv atd. Ano se té přírodě stejně neunikne. :)

A každý chovatel to určitě nepodepíše.
Žádný rozumně uvažující chovatel nebude tvrdit, že příroda neumí pomocí přirozeného výběru přizpůsobit druhy změněnému prostředí.
Otázkou ovšem zůstává, zda by se cíleným postupem, při využití moderních metod šlechtění, nedalo toto přízpůsobdní se problému nějak uspíšit.

A právě případ Kesusse je popsání cesty nebránění se přirozenému výběru (co přežije je přízpůsobivější), která zřejmě na jeho farmě funguje - takže potvrzuje, že přírodní zákony stále platí a pravděpodobně by mohly platit i v ČR. :)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím.
>Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
.....................

Příteli, i když tu je Kefuss jako příklad, není to ve smyslu nechávejme si hynout včely, ale jako příklad toho, že dle jeho zkušeností v určité fázi šlechtění je problém, že je málo roztočů na posouzení odolnosti.

Je to o pohledu na včelařství - u nás máme strach, když je víc než 50 roztočů na jaře ve včelstvu, a máme strach, že nám uhynou včely. A když se to vyčte ze zimních vzorků, veterina nařizuje další plošné vybíjení.
Kefuss má problém opačný - potřebuje k otestování včeltev určité množství roztočů, protože bez jejich přítomnosti nemůže zjistit, jak jeho včeltva na ně reagují.

Bez roztočů se totiž nedá ani zkoumat, zda včely odstraňují napadený plod, (když plod není napadený)
U nás ale nenapadenost plodu je důsledek plošného potírání roztoče (u Kefusse vysledek výběru včelstev).

Zřejmě není nutné si nechat uhynout včely. Když poznám, že u včelstva je matka, která nemá perspektivu, může se vyměnit.

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit. Zatím jsme tu ještě neměli třetí stupeň - trestání dle zákona. Toto vzcholné číslo našeho včelařského skanzenu možná přijde po daším vítězství přírodních zákonů nad výrobci léčiv.

No uvidíme, třeba nám to nezústane jedno. :)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit.
RK
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě k to mu z druhého jaksi konce. On je chytrý i ten roztoč a umí se dobře přizpůsobit. Akaricidům i jejich residuím v úlech, s nimiž pak dlouhodobě žije a jimž je vystaven. S jejich stále větším nasazení přežívá stále odolnější, zocelenější a zakalenější jako Pavka Korčagin ... No a těm, co vedou preventivní chemickou válku, se dá zase odpověděť, že jejich včelstva šíří do okolí geny, které pranic nepomohou včelám s parazitem se přirozeně vyrovnat. Takže ... ;-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
P. Fojtík (89.24.4.33) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Jestliže má p.Kefus varroatolerantní včelu nebo její základ, tak proč si ještě nevyzvedl odměnu z evropského fondu? Že by mu to nestálo za to? A nebo nemá nic a jen si dělá reklamu? Ono jestli včelstvo uhyne je o přímé ůměře množení roztoče ve včelstvu. Mladý oddělek má míň roztočů a ty než se namnoží, na hranici možnosti včelstva zabere nejaký čas,až potom včelstvo uhyne a nahradí ho oddělkem s matkou odchovanou od včelstva prozatím žijící a tomuto postupu říká Bond test.To že prodá hodně matek a oddělků je jen důkaz, že je dobrý obchodník a souvisí to z reklamou kterou si dělá. Pánové probuďte se a vraťte se do reality možnosti selským rozumem.Současná chemie tu není na věčné časy, zastávat se jí nebudu, je třeba hledat jiné možnosti spíš směrem víc bio, ale hlavně když ošetřovat včelstvo proti roztoči, tak v době bez plodu,mezi vánocemi a začátkem ledna. Včela 100% varroatolerantní není a kdo to tvrdí lže.Jsem ochoten uznat selekci až do stavu částečné tolerance a zbytek do těch 100% musí zařídit včelař. Jinak Vám budou včelstva pořád hynout a najivní s klackem pod nohama budou sami sobě nalhávat, že to je dobře.


Přítely s problémem okolo měli, neřešte to, něco zespod vyhrábněte, roztoče vyberte ať se vlk nažere a koza zůstane celá. A sledujte spad a podle toho v sezóně použijte kys. mravenčí a od pol. října Varidol s tím,aby jste druhé a třetí ošetření udělal co nejpozději ke konci roku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Osobně si myslím , že je to každého věc jestli léčí Pokud ošetřuji já, je mi to jedno. Já každoročně vytáčím med a on pro změnu shání roje. Každý se bavíme jak umíme.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 13:04:01
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina:
> U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné
> včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
> Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od
> roztočů zbavená neodolná včelstva.
> ........
> Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným
> včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli
> se nemýlím. _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš (81.30.251.9) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

No to já počítám roztoče v odevzdávané měli vždycky. Lépe řečeno počítám je při odběru měli ze včelstva. Při 20 včelstvech se to v pohodě dá a je dobré vědět, že těch 50 roztočů je z konkrétní včelstva, v průměru by se to ztratilo a výsledek by byl negativní. Tak vím, co můžu čekat a na to včelstvo se zaměřit.
Taky si myslím, že to děláme pro sebe, a že by si každý ty počty roztočů mohl ohlídat sám. Otázkou je co by se stalo s léčením. Na druhou stranu mi příjde trapné dělat plošné ošetření na jaře, když vím, že v měli jsem měl 0 roztočů. Po tom roce úhynů tady zavládla hysterie a léčilo se ostošet už na jaře mluvili o plošném podzimním Gabonu apod. Ve světle výsledků Kefusse je to docela úsměvné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
J. Matl (213.151.87.2) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002)
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jasně, v podstatě když to někomu pomůže, nebo si to myslí, tak ostatně proč ne ... Nějaké číslo to dá ... Nicméně: odevzdáte směsný vzorek, který nic neříká o situaci v jednotlivých včelstvech. Vrátí se Vám počty roztočů, které to opět neříkají, navíc je to jen počet, nikdo neví, co je to za roztoče, protože během toho měsíce bylo oteplení a v nástavkovch úlech bylo dost živo a mohli tam napadat i roztoči zapadlí kamsi po podzimní chemické válce ... Takže vlastně: co z těch čísel víme? Když si to spočítám sám, mám evidenci za každé včelstvo, včetně přesné doby a počasí ...
A ještě jedna věc: když padalo více mrtvolek, udělal jsem si zkusmo jejich smyv ... No a samozřejmě tam byli také roztoči, ti se ale do spadu v měli vůbec nedostali ... Takže ...?
Navíc - a to je zajímavé: v lednu jsem v měli viděl roztoče podstatně světlejší, nikoli však úplně světlé. Předpokládám, že to byly uhynvší nedovyvinuté samičky ... jakou má jejich spad výpovědní hodnotu? To bych se rád zeptal zkušenějších...:-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(212.77.163.101) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Kapoun:
A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
------------------
To znám, na myšlení jsou zde jiní.

Ale kolega je nový začínající a ještě nevychovaný v dispciplíně a tak kouká a přemýšlí.

Kdyby vyndal podložku se vzorkem o 14 dní později tak tam má patnáct roztočů ve včelstvu.
Vyndal ji včas, protože jeho ZO to přičinlivě vybírá stejně jako jiné už v lednu - a měl tam nulu. Kdyby ji odevzdal až teď, měl by tam 15VD na 1včelstvo.
Nebo mohla přijít obleva na začátku ledna a měl by tam těch 15 a víc VD co se válí v buńkách po prvním léčení taky.

Tak je tady taková vtíravá otázka, když je tak velký rozdíl v možném vzorku, protože měsíc třeba od 15.12 do 15.1. je stejný měsíc jako od 1.1. do 31.1. který měsíc je ten správný?
A pokud rozhoduje jedno teplení a jedno rozvolnění chomáče - a je tady najendou 15VD - co s takovou metodu? Mně se příčí to nazvat metodou, bohužel jsem technika kdybych mšl takový rozptyl parametrů - nebo jen setinový - tak musím zastavit okamžitě výrobu.

Tohle není ani statistika, protože nepřesné číslo je nepřesné číslo, ale nula a 15 to je víc jak nepřesnost.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
med (85.71.180.241) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Taky mohl vyndat podložky o 14 dní později po oblevě a měl by tam pětinu původního množství měli a taky žádné roztoče.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 27. 1. 2011
Re: Mel

Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s technikou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 13:29:09
> ----------------------------------------
> Kapoun:
> A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní
> zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů
> při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a
> dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně
> zkresluje výsledky. ...
> ------------------
> To znám, na myšlení jsou zde jiní.
>
> Ale kolega je nový začínající a ještě nevychovaný v dispciplíně a tak kouká
> a přemýšlí.
>
> Kdyby vyndal podložku se vzorkem o 14 dní později tak tam má patnáct
> roztočů ve včelstvu.
> Vyndal ji včas, protože jeho ZO to přičinlivě vybírá stejně jako jiné už v
> lednu - a měl tam nulu. Kdyby ji odevzdal až teď, měl by tam 15VD na
> 1včelstvo.
> Nebo mohla přijít obleva na začátku ledna a měl by tam těch 15 a víc VD co
> se válí v buńkách po prvním léčení taky.
>
> Tak je tady taková vtíravá otázka, když je tak velký rozdíl v možném
> vzorku, protože měsíc třeba od 15.12 do 15.1. je stejný měsíc jako od 1.1.
> do 31.1. který měsíc je ten správný?
> A pokud rozhoduje jedno teplení a jedno rozvolnění chomáče - a je tady
> najendou 15VD - co s takovou metodu? Mně se příčí to nazvat metodou,
> bohužel jsem technika kdybych mšl takový rozptyl parametrů - nebo jen
> setinový - tak musím zastavit okamžitě výrobu.
>
> Tohle není ani statistika, protože nepřesné číslo je nepřesné číslo, ale
> nula a 15 to je víc jak nepřesnost.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
KaJi (85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s technikou.

Pepan
-----------
pro mě za mě, ať si kdkoli dělá jakoukoli statistiku - třeba spadaného listí, nebo roztočů - pokud mě s tím nebude otravovat.

Pokud někdo potřebuje zjistit, jestli bylo v lednu oteplení, či prolety, nebo jaký je podíl vícenástavkového zimování, tak se to dá zjistit jednodušeji a laciněji a neotravovat při tom lidi.
A státní dotaci ať využije třeba na meteo stanici, je mi to jedno.

ALe když vidím jak se většina funkcionářů ČSV potácí od jednoho formulkáře k druhému od jarní natírací kampaně, k podletní a k zimní, a na včely nebo organizování něčeho jinémho jim nezbývá čas, tak to se bohužel odráží na úrovni včelařství.
Většina je navíc tak indoktrinovaná, že si myslí, že bez toho by tady nebyly včely

Vysvětli raději tomu mladému kolegovi k čemu ty vzorky jsou a jak se projeví ten spad. Když spadne do vzorku, či ne , nebo jej vynesou včely.
Na mě neztrácej síly, já Včelařství již 4 roky nečtu, takže jsem se naučil uvažovat mimo ofic. mantinely.
A docela zajímavé obzory se předemnou otevřely:-)
Ale to je nepřenositelná zkušenost, nemohu ti ji sdělit a ani nedoufám že přesvědčím, ale jen se proboha nedivte, že vám dochází maldá krev ochotná dělat důvěrníky - posluhy starším a zkušeným v tomto zavedeném statistickém a výkaznickém systému.

:-)

Karliček Pepíčku :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 07:48:59
> ----------------------------------------
> Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet
> nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je
> nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s
> technikou.
>
> Pepan
> -----------
> pro mě za mě, ať si kdkoli dělá jakoukoli statistiku - třeba spadaného
> listí, nebo roztočů - pokud mě s tím nebude otravovat.
>
> Pokud někdo potřebuje zjistit, jestli bylo v lednu oteplení, či prolety,
> nebo jaký je podíl vícenástavkového zimování, tak se to dá zjistit
> jednodušeji a laciněji a neotravovat při tom lidi.
> A státní dotaci ať využije třeba na meteo stanici, je mi to jedno.
>
> ALe když vidím jak se většina funkcionářů ČSV potácí od jednoho formulkáře
> k druhému od jarní natírací kampaně, k podletní a k zimní, a na včely nebo
> organizování něčeho jinémho jim nezbývá čas, tak to se bohužel odráží na
> úrovni včelařství.
> Většina je navíc tak indoktrinovaná, že si myslí, že bez toho by tady
> nebyly včely
>
> Vysvětli raději tomu mladému kolegovi k čemu ty vzorky jsou a jak se
> projeví ten spad. Když spadne do vzorku, či ne , nebo jej vynesou včely.
> Na mě neztrácej síly, já Včelařství již 4 roky nečtu, takže jsem se naučil
> uvažovat mimo ofic. mantinely.
> A docela zajímavé obzory se předemnou otevřely:-)
> Ale to je nepřenositelná zkušenost, nemohu ti ji sdělit a ani nedoufám že
> přesvědčím, ale jen se proboha nedivte, že vám dochází maldá krev ochotná
> dělat důvěrníky - posluhy starším a zkušeným v tomto zavedeném statistickém
> a výkaznickém systému.
>
> :-)
>
> Karliček Pepíčku :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(212.77.163.104) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan
---------------
Dobrá dedukce,
a teď jen přemýšlím, jak se došlo k tomu, že se lidi téměř pravidelně myjí a udržují osobní hygienu.
Byly zavedené povinné stěry a každý se musel v pondělí dostavit na kontrolu čistoty uší a spodnho prádla?

Ty přirovnáváš včelaře k málo přizpůsobivým sociálním skupinám v dolních patrech společnosti.
Máš s nimi (včelaři) dlouhodobé zkušenosti takže asi víš o čem mluvíš.

Ovšem, je trochu nepohodlné, když se k takovým kontrolám musí podřizovat ti, co mají normální návyky. U včel i v koupelně.Samozřejmě nemámnic, proti tomu, když si bude ČSV komisionálně léčit, natírat atd. Ale ať do toho netáhá mě.

Karel


O

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 1. 2011
Re: M?l

A to by me zajimalo co je pro me jako vcelare dulezitejsi?

Vysledek laborky nebo to co si napocitam sam u jednotlivych vcelstev?

T.H.




2011/1/24 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a
> laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: M?l
> > Datum: 23.1.2011 22:33:43
> > ----------------------------------------
> > Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych
> vědět,
> > co to má obsahovat a kolik toho má být.
> > --------------
> > No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> > Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> > schopen spočítat.
> > No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 25. 1. 2011
Re: M?l

Pro mne je to jen splnění povinnosti. Já stejně na začátku května ošetřuji formidolem než nasadím medníky.
Copak dnes je to hračka dřív se z každého úlu odevzdávaly samostatě mrtvé včely x kusů. To bylo číslovaných krabiček od sirek.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 25.1.2011 08:36:15
> ----------------------------------------
> A to by me zajimalo co je pro me jako vcelare dulezitejsi?
>
> Vysledek laborky nebo to co si napocitam sam u jednotlivych vcelstev?
>
> T.H.
>
>
>
>
> 2011/1/24 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a
> > laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.
> >
> > pepan
> >
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: M?l
> > > Datum: 23.1.2011 22:33:43
> > > ----------------------------------------
> > > Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych
> > vědět,
> > > co to má obsahovat a kolik toho má být.
> > > --------------
> > > No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> > > Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> > > schopen spočítat.
> > > No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: M?l

"Pro mne je to jen splnění povinnosti. Já stejně na začátku května ošetřuji formidolem než nasadím medníky.
Copak dnes je to hračka dřív se z každého úlu odevzdávaly samostatě mrtvé včely x kusů. To bylo číslovaných krabiček od sirek."

To bylo ještě vyšetřování na roztočíkovou nákazu. Matně si to taky pamatuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
PetrO (193.86.67.4) --- 25. 1. 2011
Re: M?l

Roztočů jsem vymetl tisíce, protože jsem poctivě fumigoval.
Zkusim to s tím brkem z husy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: M?l

"Roztočů jsem vymetl tisíce, protože jsem poctivě fumigoval.
Zkusim to s tím brkem z husy."

Tak pak by mělo být všechno v pořádku. Akorát to získávání měli bude o něco obtížnější než kdyby tam byly podložky. Poučení pro příště......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
PetrO (193.86.67.4) --- 25. 1. 2011
Re: M?l

Jde mi jen o to, jestli to musí být všechen spad nebo stačí jen trochu pro vyšetření. Abych nebyl za blbce až to přinesu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: M?l

Má to být všechna měl, která spadne z zimního chumáče za stanovené období, cca měsíc. U vyndávaných podložek není problém. Bez podložek to určitý problém je, protože měl bude pod včelami zhruba uprostřed a na krajích a v rozích budou akorát všelijaké další příměsi, které by ve vzorku jen zhoršovaly spočítání počtu roztočů. Takže vymetat tak trochu přiměřeně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 25. 1. 2011
Re: M?l

Má být všechen.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 25.1.2011 11:27:07
> ----------------------------------------
> Jde mi jen o to, jestli to musí být všechen spad nebo stačí jen trochu pro
> vyšetření. Abych nebyl za blbce až to přinesu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Honza (90.179.4.141) --- 25. 1. 2011
Re: Měl

Tak roztoči by nyní v měli pokud možno být neměli. Vymetat dno je také nesmysl, pokud nebylo cca týden až 14 dní po posledním léčení dokonale vyčištěno. Tj. měl má být za 30 dní, po posledním léčení, ale bez spadu z toho léčení, proto je tam ta rezerva 7-14dní. Pokud dna nebyla vyčištěna nemá smysl měl odevzdávat, protože tam bude kupa roztočů a nařídí vám jarní léčení a to pravděpodobně zbytečně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2011
Re: Měl

"Pokud dna nebyla vyčištěna nemá smysl měl odevzdávat, protože tam bude kupa roztočů a nařídí vám jarní léčení a to pravděpodobně zbytečně."

Situace je jasná, načalstvo chce měl, načalstvo měl dostane. Když byli tak blbí a povinnost odevzdat měl k vyšetření na varaózu zahrnuli do zákonné povinnosti, takže když něco kiksne, se domluvit nedá, že se měl neodevzdá, tak prostě něco vždy dostanou.
Že z té měli případně potom vyjde nátěr plodu na jaře, je potom už jen bezvýznamná prkotina. Případně dokonce pro včelaře, kteří neplánují v létě blbnout s formidoly a kyselinou mravenčí nebo případně z důvodu likvidovat roztoče rovnoměrně během celého roku a ne jen nárazově 2 - 3 měsíce v roce a po zbytek roku je nechat přemnožovat, je likvidace roztočů na jaře i docela vhodná věc, která zpomalí nárůst počtu roztočů o pár měsíců.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
madra (85.239.224.126) --- 25. 1. 2011
Re: Měl

Mno pánové a víte co je nejsmutnější, je to nový včelař, plácá se v tom protože to nikdy nedělal a nikdo mu to neukazal a ani neobjasnil. Kde jsou lidi z jeho ZO???

Když jsem před 5 lety začinal, tak u nas mi alespoň pomahaly, když jsem se zeptal poradily a když jsem požádal ukázaly...(alespon na chalupě u nas doma se na mne vyprdly), ale na schuzich se breči že to chce mladou krev....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
PetrO (193.86.67.4) --- 25. 1. 2011
Re: Měl

Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Madra (85.239.224.126) --- 25. 1. 2011
Re: Měl

V pohodě Petře, buď to u vás pochopi a nebo jsou to mamlasove. Žádný učený z nebe nespadl... jaký je tvuj email???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
matpat (87.118.104.203) --- 25. 1. 2011
Re: Měl

Máš dvě možnosti, sice mne sežerou tady co maj všechno nalinkovaný...

a) měl se odesila v polovine unora, tak tam na 14 dni strčit podložky a pokud toho bude malo delat hloupeho

b) vymest měl v úle, prosít od včel a roztoče na bílé podložce odstranit ručně. S rizikem že budeš na jaře natírat plod. (na moravě používají sýkorky)

pssst ja nic ja muzikant

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Antonín Podhájecký (93.99.64.254) --- 25. 1. 2011
Re: Měl

Já bych se hlavně domluvil s tím, komu mám měl odevzdávat. Ten to taky potom bude řešit. Určitě poradí. Asi ale nařídí jarní léčení.
Tonda
>Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 1. 2011
Re: Měl

"Já bych se hlavně domluvil s tím, komu mám měl odevzdávat. Ten to taky potom bude řešit. Určitě poradí. Asi ale nařídí jarní léčení. "

Podstatné už bylo uděláno. A sice podzimní léčení. Předpokládejme, že bylo uděláno dobře.

To, že po léčení nebyla vyčištěna dna a nebyly tam vloženy podložky akorát znemožnilo rozhodnout, jestli roztoče ještě dorazit na jaře nebo jestli to podle spadlých roztočů v odevzdaném vzorku není třeba. Z hlediska nákazové situce snadno napravitelná prkotina, prostě se to na jaře udělá.
Jenom to nesmí důležití hlupáci rozmazat.....
Pokud takoví v místní ZO nejsou, doporučuji se místní ZO svěřit, ať rozhodne. Aspoň si přímo na místě vyjasníte to, kdo komu co neřekl, kdo zavinil, že podmet po léčení nebyl vyčištěn a nebyly tam podložky.
Pokud jsou, doporučuji měl vybrat a přebrat tak, aby v měli zůstali tak 3 - 4 roztoči na včelstvo a normálně odevzdat. Po vyhodnocení vzorků se nařídí už oficiálně to jarní léčení, ať už bylo potřeba nebo nebylo a tím se to uzavře. Případně se může po ZO jarní léčení požadovat, i když ve vzorku byl počet roztočů menší než 3 na včelstvo, aspoň u nás by to tam mělo být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu