78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


P.Fojtík (89.24.5.128) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.To by příroda už zařídila dávno sama. To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím. Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(212.77.163.104) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtík:
Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
------------------
Pokud sleduji vyjádření třeba Radka Krušiny a dalších, tak ti to snad nikdy netvrdili, že je třeba nechat hynout včelstva na VD.

Naopak, pokud někdo bude hledat taková včelstva, tak to má pod kontrolou a musí sledovat spad atd.

Pokud se pak někde nějaká nadějná včelstva podrobí nějakému soft či úplnému "bond testu" je jiná věc.

ALe zatím se nikdo u nás do této etapy nedostal, zatím je problém najít trochu nadějná včelstva. Protože to je na pětiletky a taky na stovky sledovaných včelstev.
Notabene mezi populací co byla "zglajšaltovaná" léčením. Něco jiného by bylo hledat v populaci včelstev kde se tak intenzívně neléčí, u nás to bude díky vysoké intenzitě chemického ošetřování velmi obtížné.

Takže další vyjadřování o nebezpečnosti této cesty pro okolní včelaře od hynoucích včelstev co jsou sledována na odolnost je ukázkou toho, že autor asi nesleduje o co tu jde.
A v českém tisku se toho moc nedočetl, snad jen v pár posledních číslem MV, takže je asi zybtečné bez čtení referátů z kongresů a dalších prací v té prokleté "američtině" se k tomu vyjařovat.
Nejlépe pak s uvedením zdroje.



A jen mi je divné, že na jednu stranu je hledání odolné včely považováno za pitomost ze západu.
A co Ing. Veselý z Dolu a jeho výzkum? Ten je taky pomýlený?
Nebo byl zastaven? Já nevím? Dejte vědět.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

P.Fojtík napsal:

>Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.
>To by příroda už zařídila dávno sama.
>To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.
.................

Dovolím si nesouhlasit.
Tam kde se to nechalo na přírodu, už odolné včely mají - třeba u afrických plemen včely medonosné.
Tam, kde ale včelaři včely chovají a nechtějí si je nechat uhynout, se přírodě brání, a ona přírodní výběr provede třeba až tím CCD, třeba při neúčinnosti léčiv atd. Ano se té přírodě stejně neunikne. :)

A každý chovatel to určitě nepodepíše.
Žádný rozumně uvažující chovatel nebude tvrdit, že příroda neumí pomocí přirozeného výběru přizpůsobit druhy změněnému prostředí.
Otázkou ovšem zůstává, zda by se cíleným postupem, při využití moderních metod šlechtění, nedalo toto přízpůsobdní se problému nějak uspíšit.

A právě případ Kesusse je popsání cesty nebránění se přirozenému výběru (co přežije je přízpůsobivější), která zřejmě na jeho farmě funguje - takže potvrzuje, že přírodní zákony stále platí a pravděpodobně by mohly platit i v ČR. :)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím.
>Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
.....................

Příteli, i když tu je Kefuss jako příklad, není to ve smyslu nechávejme si hynout včely, ale jako příklad toho, že dle jeho zkušeností v určité fázi šlechtění je problém, že je málo roztočů na posouzení odolnosti.

Je to o pohledu na včelařství - u nás máme strach, když je víc než 50 roztočů na jaře ve včelstvu, a máme strach, že nám uhynou včely. A když se to vyčte ze zimních vzorků, veterina nařizuje další plošné vybíjení.
Kefuss má problém opačný - potřebuje k otestování včeltev určité množství roztočů, protože bez jejich přítomnosti nemůže zjistit, jak jeho včeltva na ně reagují.

Bez roztočů se totiž nedá ani zkoumat, zda včely odstraňují napadený plod, (když plod není napadený)
U nás ale nenapadenost plodu je důsledek plošného potírání roztoče (u Kefusse vysledek výběru včelstev).

Zřejmě není nutné si nechat uhynout včely. Když poznám, že u včelstva je matka, která nemá perspektivu, může se vyměnit.

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit. Zatím jsme tu ještě neměli třetí stupeň - trestání dle zákona. Toto vzcholné číslo našeho včelařského skanzenu možná přijde po daším vítězství přírodních zákonů nad výrobci léčiv.

No uvidíme, třeba nám to nezústane jedno. :)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
J. Matl (213.151.87.2) --- 28. 1. 2011
Re: Mel

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit.
RK
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě k to mu z druhého jaksi konce. On je chytrý i ten roztoč a umí se dobře přizpůsobit. Akaricidům i jejich residuím v úlech, s nimiž pak dlouhodobě žije a jimž je vystaven. S jejich stále větším nasazení přežívá stále odolnější, zocelenější a zakalenější jako Pavka Korčagin ... No a těm, co vedou preventivní chemickou válku, se dá zase odpověděť, že jejich včelstva šíří do okolí geny, které pranic nepomohou včelám s parazitem se přirozeně vyrovnat. Takže ... ;-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu