Včelařská konference

Karel: Co má EU spoelčného s naším folklorem - tedy se zimním sběrem měli.
...........
Nejde jen o stav varoázy. Zcela určitě vyžaduje celkovou zprávu o stavu situace ve včelařství, protože vkládá nějaké finance do programů včelařství._gp_

Měl jsem linii Praděd, deset kusů, a nic co by stalo nějak zvlášť za kritiku nemám. Při porovnání se Sklenárkou, u které jsem zůstal, má Pradědka trošku horší výnos, ale jinak vcelku mírná, na jaře dobře ploduje a je otužilejší, při 6 st.C létaly pro pyl. Někde v 600 m by mohly uspět.

Používal slámu žitnou a měl na to kroužek ze dřeva vnitřní průměr odpovídal tloušťce stěny. Dovnitř toho kroužku nasunul stébla slámy, přiměřeně natěsno a začal tento snop stáčet a proplétat lýkem. A jak ten kroužek posunoval od středu ven a sláma v něm povolovala, tak přidával dovnitř další stébla, aby ten snop byl pořád ve stejné tloušťce. A tím svazováním lýkem tomu dával tvar.A.M.

Aleš jediný trafil klinec po hlavičke, takto sa robia slamené koše na chov včiel, ale posledných 50 rokov už len na zberanie rojov, ja ešte stále mám koše na včelnice, i keď na zberanie rojov používam ultraľahké rojnice.

Niečo k tomu dodám:
- slama sa používala ražná-žitná, po ručnej kosbe poľa tradičnou kosou, sa steblá s klasmi zbierali do snopov.

- zo snopov sa vyberala len nepolámané dlhé steblá, sa museli očistiť od zaschnutých listov a nechala sa vyschnúť.
Pri veľmi suchej slame sa snop polial vodou, pri práci sa nelámala.

- na formovanie "povriesla" z ktorého sa formovala stena koša pomocou tzv. tulca (u Aleša drevený krúžok), ktorým sa vložené steblá mierne točili, na jednotnú hrúbku. Tulec bol ušitý z hrubšej kože (asi 3mm) tak, že ústie bolo širšieho priemeru a odkiaľ vychádzalo povrieslo, mierne zúžené. Technologický postup výroby popísal Aleš.

- svokor-tchán, ktorý koše zo slamy vyrábal si pred 35 rokmi, na zošívanie si pripravoval luby z liesky bez konárov, aby sa ľahko párala, lieskové prúty hrubé asi 2-2,5 cm postupne prehýnal na obidve strany a až potom páral luby. Ten najskôr upravil na rovnakú šírku a hrúbku asi 1,5 mm a jeden koniec zahrotil, aby ľahko prepichoval slamené povriesla.

Najťažšie bolo dať budúcemu dielu ten správny tvar, to sa dá naučiť, ale sú dobré aj tvar budúceho koša zo silnejšieho drôtu, na ktorom si majster môže kontrolovať budúci tvar.

U nás na lazoch, kde pália domácu ražňovicu-žitnú pálenku, vysievajú políčka, kde sa dá získať dobrá ražná slama na vyhotovenie koša-košnice. Podľa mňa je už minulosť a náročne vyrábať lisované slamenné rohože je rozumnejšie nahradiť vyradenými kobercami z bytov,hlavne dobré sú plyšové.

y

Ano, stojí to nemálo peněz jak i včelaře mého typu (rozpočet je jen na sběr a přípravu vzorků kolem 8 tisíc), ale jak se zpívá: Teď už máme, co jsme chtěly. EU je politickoekonomickou obdobou RVHP. Akorát že má uvolněný trh a člověk se cítí v tom informačním bordelu asi svobodněji. Obdobné podmínky má určitě i Holanďan, i Francouz.
---------------------------------
Vyšetření zimní měli tady bylo ještě dřív jak jsme vůbe mohli pomyslet, že skončíme v tom EHS. :-)
Co má EU spoelčného s naším folklorem - tedy se zimním sběrem měli.
On je folklor asi jediný argument, dřív se chodilo na přástky, teď s mělí do hospody:-)

Karel

Ano, stojí to nemálo peněz jak i včelaře mého typu (rozpočet je jen na sběr a přípravu vzorků kolem 8 tisíc), ale jak se zpívá: Teď už máme, co jsme chtěly. EU je politickoekonomickou obdobou RVHP. Akorát že má uvolněný trh a člověk se cítí v tom informačním bordelu asi svobodněji. Obdobné podmínky má určitě i Holanďan, i Francouz.


Vyšetření moru včelího plodu je momentálně velký finanční obchod. Jde u ceny o postupy o metody a typ a spolehlivost analýzy. Když chtěla Jihlava být preferenční laboratoří, Dol to nakonec uhájil.(podle Titěry) Nevím jaké změny v nákladech by se změnily kdyby to Jihlavě spadlo pod palec, ale myslím si, že ceny jsou vyhnané moc vysoko a obchodníci s rozbory moc dobře ví, že včelař, kdyby to měl platit ze svého, jim to nedá. Takže jde o momentální kšeft a boj na trhu o vzorky. Mnoho rozumných lidí se raději namáhá s kroucením krční obratlů zleva doprava a zprava do leva a je jim to raději zatím když to neplatí přímo, jedno. _gp_

.........
(85.70.20.53) --- 4. 2. 2011
Re: Mlátenie prázdnej slámy. (50312) (50327) (50329) (50331) (50335) (50339) (50340)
Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá.


-------------
Takže vyšetření zimní měli nás bude pronásledovat až na věky, i když ani tady při bohaté fantazii nezazněl jediný rozumný argument, proč se vlastně dělá a co z toho lze určit.

Zatím je to finančně jedno - jdou na to dotace jedné firmě, ale za pár let se to zase bude platit. Takže to už nebude jen zbytečná práce a pár kelímků, ale ještě další peníze od včelařů.
Tedy na vyšetření, které pokud by nějaká ZO potřebovala by si pořídila za cenu jednoho litru oleje, pokud je tam někdo, koho to zajímá. :-)
Zatímco vyšetření měli na mor si už tak doma na koleně neuděláš:-( A na to se pak obtížně shání prachy po všech možných grantech.
Místo toho se platí dotace na úly začátečníkům, jen aby byly pod kontrolou a vstoupili do ČSV - častá podmínka krajských dotací.
Přitom mnohdy vyjasněná nákazová situace by prospěla včelaření v kraji lépe.

Takže tohle není o nákazové situaci (VD,MVP) ale o politickém vlivu a penězovodech na správná místa.

:-(

Karel

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo nějaké Zkušenosti s matkami od přítele Cimala, linie Praděd.
Včelařím v podobných klimatických podmínkách (600 m.n.m - jenom lesy a pastviny) a dost mně tyto matky zaujaly. Pokud máte někdo zkušenosti tak bych byl vděčný za každý příspěvek.

Chce to nejspíš počkat na nějakou akci. Vyděl jsem je vždy u Poláků jako doplněk prodeje. Děda mě, kdysi hodně dávno, učil vyrábět košatky. Používal slámu žitnou a měl na to kroužek ze dřeva vnitřní průměr odpovídal tloušťce stěny. Dovnitř toho kroužku nasunul stébla slámy, přiměřeně natěsno a začal tento snop stáčet a proplétat lýkem. A jak ten kroužek posunoval od středu ven a sláma v něm povolovala, tak přidával dovnitř další stébla, aby ten snop byl pořád ve stejné tloušťce. A tím svazováním lýkem tomu dával tvar. Ovšem raději bych si to koupil.

Nevidím důvod pro takovou cenu. Jakmile půjdete nad 120, možná 130 začnete mít problém prodat.

************************************************************************************************************
Jenda má moje sympatie,ať si říká kdo chce co chce,lidé nejsou tak debilní,jaké by je mnozí chtěli mít. Takže chce to cenu rozumnou s ohledem na kupní sílu našich obyvatel a to ví ti,co mají své stálé odběratele a nechtějí o ně přijít. Na medu se nedá zbohatnout,možná jen si trochu přilepšit. Tak ať nám ty naše včely dobře přezimují a v letošním roce nám bohatou snůšku přinesou,budeme jim za to moc rádi...

Nevidím důvod pro takovou cenu. Jakmile půjdete nad 120, možná 130 začnete mít problém prodat. Výkup je 63-67Kč/kg tudíž překupník může v klidu prodávat za 90kč/kg včetně klenice a už bude ve "slušném" zisku. Berte v potaz, že takovou cenou (150) naučíte lidi spíše med nekupovat, či si pořídit nekvalitní v obchode, v nejlepším případě jen od jiného včelaře. Ale je to vaše rozhodnutí. Já bych viděl budoucnost v tom, nechat cenu na 120 a sehnat sklenice na 900g medu. V posledních letech pozoruji trend natahovat cenu o 10kč/kg/rok, jaká je cena medu je diskutabilní a vyšší ceny se samozřejmě včelařům libí. Já rozhodně nepůjdu přes 120kč/kg, tohle je průměrná cena v kraji, jsou zde lidé kteří prodávají za 140 a nadávají jak se medu nemohou zbavit a jsou zde tací, kteří nabízejí med za 90, dokonce i 80 - ale bez obalu a ti jsou bez medu měsíc po vytočení. Pro mne je lepší prodat, než med x-krát rozpouštět a tím si neúměrně navýšit náklady, než prodat rychle za příznivou cenu pro mne i zákazníka.

Na takovou výrobu se používá sláma, Zralá, žitná. Mlácená cepy nebo na speciální mlátičce. Před zpracováním se rosí aby změkla. stáčí se na speciálním stroji které se používaly na výrobu povřísel. Pak se stáčí do komolého kužele a sešívá po vrstvách vrbovými loubky. Jednoduché. :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: konice
> Datum: 04.2.2011 11:13:27
> ----------------------------------------
> "no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
> Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
> Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi."
>
> Je třeba mít speciální slámu, sklízenou nějak ručně či šetrně, protože
> mlátičky ji rozsekají a sklízenou z nezralého obilí , protže sláma ze
> zralého obilí je křehká.
> Ostatní, lis na košnici či na uteplivku, by už neměl být větší prodlém.
>
>
>

Ahoj,
samozřejmě jsem očkovaný a hl. hygienik obvykle šel i s ministrem příkladem, ale vloni to fakt teatrálně nestihl. Akorát ne že by to oddaloval, aby se nemusel nechat očkovat. Věděl velmi brzi, že vakcína je bezpečná, k tomu neměl důvod. Spíš jde o to, že asi moc neměl kdy. Já už se v republice taky v podstatě nevyskytuji, nechal jsem se očkovat od kolegů v Maďarsku...
Radek
----------------------------------------------
Ahoj,
moc to sem nepatří, ale zajímá mě to, také se zeptám.
Poměrně dost lidí teatrálně nestíhalo, nebo přímo očkování odmítalo. Nebyli to jen odpůrci očkování obecně, ale třeba i lékaři. Média podporovala hysterii, jiní nabádali ke klidu, další přinášeli zprávy o různých spiknutích, letos po prasochřipce neštěkne ani pes, jen proběhne zprávami, že ji mají vlastně všichni.
Co byla prasečí chřipka, když tím už dnes není? Byl to mediální trhák, reklamí kampaň (jakési šrotovné) pro farmaceutický průmysl, nebo ještě něco jiného?
Myslím si, že celá ta hysterie způsobila snížení důvěry k systému moderního zdravotnictví a těžko to dávat za vinu nějakým neodborníkům - kde v tu dobu byli odborníci, kterých se máme držet, jak jsi správně psal? Měli zkreslené informace, nebo je nechtěli/nemohli předat dál? Jak poznám odborníka? (dřív než bude pozdě)

nevím, zda to zajímá také ostatní, možná je to spíš na mailovou diskusi (pavel-navratil(zavináč)email.cz), samozřejmě pokud o tom vůbec diskutovat chceš ;-)

"no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi."

Je třeba mít speciální slámu, sklízenou nějak ručně či šetrně, protože mlátičky ji rozsekají a sklízenou z nezralého obilí , protže sláma ze zralého obilí je křehká.
Ostatní, lis na košnici či na uteplivku, by už neměl být větší prodlém.

150 Kč by byla pěkná cena. Ale nebudu říkat, že med tuhle hodnotu nemá, nikdy jsem si to nepočítal, ovšem pro běžného zákazníka je to moc. Řešení pro lepší cenu by bylo asi právě to zmenšení balení na 500 g, zákazníka to levněji nepřijde, spíš naopak, ale pocitově bude asi spokojenější. A také znám jedno takové přísloví, že nemusí téct, stačí když kape.

U všelijakých topných těles si dej pozor na to, že ty jsou obvykle konstruována na volný prostor, kdy kolem nich může proudit vzduch. V uzavřeném prostoru se pak mohou přehřívat a jejich povrchová teplota potom může být příliš vysoká. Je vhodné je přepnout na nižší výkon nebo rovnou na nižší výkon upravit.
Druhá věc je potom ta, že levná topidla často v uzavřeném prostoru za horka vytvářejí intenzívní smradíky z výparů nejčastěji levných plastů. Ventilátory taky. V místnosti se takové smradíky ztratí, ale v malé termokomoře vyniknou. Med je minimálně třeba mít bezpodmínečně uzavřený, v plastu můžou dokonce teoreticky ty smradíky projít přes stěnu do medu.
Jestli přidat ventilátor nebo ne, záleží na povrchové teplotě topidel, výkonu topidel a rovnoměrnosti jejich rozložení pod nádobami. Správně izolovanou termokomoru vyhřeje i malý topný výkon, 50 - 100 watt na vnitřní teplotu takových cca 60 st C, která už na rozehřátí medu v konvích na 45 - 50 st C stačí. Jen to trvá den, dva dny, než těch 50 - 100 - 200 watt dodá tolik tepla, že ohřeje ten vložený med v nádobách a termostat přitom nemá moc práce. Na rovnoměrné rozdělení tepla potom může stačit přirozené proudění bez ventilátoru.
Topný výkon třeba 500 a víc watt bude v uzavřeném protoru vyžadovat bezpodmínečně kvalitní termostat a pravděpodobně i ventilátor. Ohřátí medu bude rychlejší. Bude třeba dávat pozor na místní přehřátí, ventilátor může do termokomory uvolňovat smradíky. Ve vyšší teplotě termokomory může mít znatelně nižší životnost, protože běžný ventilátor je stavěný na pokojovou teplotu 20 st C +- něco, ne na teplotu 40 - 60 st C.

Ahoj,
samozřejmě jsem očkovaný a hl. hygienik obvykle šel i s ministrem příkladem, ale vloni to fakt teatrálně nestihl. Akorát ne že by to oddaloval, aby se nemusel nechat očkovat. Věděl velmi brzi, že vakcína je bezpečná, k tomu neměl důvod. Spíš jde o to, že asi moc neměl kdy. Já už se v republice taky v podstatě nevyskytuji, nechal jsem se očkovat od kolegů v Maďarsku...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: O?kov?n?
> Datum: 03.2.2011 21:51:52
> ----------------------------------------
> A nechal jste se Radku ockovat proti praseci chripce ?
>
> Me celkem pobavil nas hlavni hygiennik p. Vit, ktery nabadal, at se vsichni
> ockuji. Misto toho, aby sel prikladem a nechal se ockovat jako prvni, tak
> to tak dlouho oddaloval, az nakonec praseci chripku chudak dostal a uz se
> tim padem ockovat nemusel nechat, protoze by to bylo zbytecne.
>
> Bylo to tehdy celkem usmevne.
>
> PZ
>
>
>

Dne Thursday 03 of February 2011 21:02:21 L.Plachý napsal(a):
> Dobrý den, sháním kontakt na nějakého výrobce košnic.
> Pěkné výrobky jsem viděl na fotografiích z brněnské výstavy v roce 2004.
> Nevím ale, kdo je tam tenkrát vystavoval...

no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Používám starý vyřazený pultový mrazák - po stěnách mám daný topný kabel zapojený řes termostat. Má to tu výhodu, že je dobře vyřešena konstrukce a izolace, vejdou se mi tam přesně dvě konve což stačí, stekucení trvá podle druhu medu a stavu krystalizace 12-36 hodin. Žádný ventilátor tam nemám, na tak malou výšku to nemá smysl. Jen to chce med v konvi občas promíchnout, jinak trvá rozehřívání o dost dýl.

604 939 464

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza

Nemáte prosím někdo kontakt na př. Janouška? - prodej inseminovaných matek
linie Singer.

Prosim vas,ako mate riesene stekucovanie medu?Ja som doteraz stekucoval vo vodnom kupeli,vana na 4 kanvy,vyhrievana el.Chcem prejst na komoru so vzduchovym ohrevom,korpus z polystyrenu 10cm,kanvy na roste vysokom cca30cm,vyhrievacie teleso na spodu..vnutorny rozmer 100x80cm,vyska 80cm.Mate to niekto takto vyriesene?je treba pridat aj ventilator?Ziarovkami nechcem kurit,cez google som nasiel prumyslova kaminka typ 4369,su na 250w,500w atd.Boli by vhodne na tento ucel?Privitam akekolvek vase skusenosti,vdaka.

Nemáte prosím někdo kontakt na př. Janouška? - prodej inseminovaných matek linie Singer. Nedaří se mi nikde najít. Díky

No já se chystám nabízet sklenici za 60 - 70 Kč. Cenu stanovím až po vytáčení. Ovšem jedna se o sklenici na 500 g medu. Prodávat to ve větším balení mi příjde barbarské..přece jen je to svým způsobem vyjímečný produkt.

No já souhlasím příteli, a to myslíš 150,- pro německo, zahraničí, nebo i pro domácí? Libor V.
------------
P.K. napsal:
jak to tak vidím PHM,elektřina,voda,potraviny,nájmy .....myslím když budu chtít 150 za kvalitní lokální med tak se není čemu divit....přidejte se, kdo nespolupracuje jde proti nám....

jak to tak vidím PHM,elektřina,voda,potraviny,nájmy .....myslím když budu chtít 150 za kvalitní lokální med tak se není čemu divit....

přidejte se ,kdo nespolupracuje jde proti nám....

Já to vidím takhle.

Kdo už doma sám šlechtí nějak své včely na odolnost na varaózu, v rámci možností daných současným stavem léčení, nemá potřebu tady o tom nějak výrazněji, řeknu doslova žvanit.

Kdo chce do toho šlechtění zapojit nějaké své širší okolí, ovlivňuje svo sousedy včelaře a tlačí na funkcionáře své ZO, aby všichni v jeho okolí získali v rámci současného léčení nějaký prostor, tak dělá toto a nemá důvod tady v konferenci taky nějak zvlášť moc , zase řeknu doslova žvanit. A pokud ano, píše jinak než se tady v těch příapěvcích objevuje.

A kdo by to chtěl změnit celostátně, snaží se tlačit na okresní, krajské funkcionáře, na vedení ČSV, na celý ten skanzen a pokud by tady psal, psal by asi taky úplně jiné příapěvky, než se tady objevují....

Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá. _gp_
-------------
Takže vyšetření zimní měli nás bude pronásledovat až na věky, i když ani tady při bohaté fantazii nezazněl jediný rozumný argument, proč se vlastně dělá a co z toho lze určit.

Zatím je to finančně jedno - jdou na to dotace jedné firmě, ale za pár let se to zase bude platit. Takže to už nebude jen zbytečná práce a pár kelímků, ale ještě další peníze od včelařů.
Tedy na vyšetření, které pokud by nějaká ZO potřebovala by si pořídila za cenu jednoho litru oleje, pokud je tam někdo, koho to zajímá. :-)
Zatímco vyšetření měli na mor si už tak doma na koleně neuděláš:-( A na to se pak obtížně shání prachy po všech možných grantech.
Místo toho se platí dotace na úly začátečníkům, jen aby byly pod kontrolou a vstoupili do ČSV - častá podmínka krajských dotací.
Přitom mnohdy vyjasněná nákazová situace by prospěla včelaření v kraji lépe.

Takže tohle není o nákazové situaci (VD,MVP) ale o politickém vlivu a penězovodech na správná místa.

:-(

Karel

Radek Krušina:
Snažil jsem se teoretizovat o vyhlášce.
Je to o filosofování, o tom, co do včelařské praxe zavést, aby včelaření mělo perspektivu, a jaké by pro to byly vhodné podmínky.
Jiří Mátl tu zmínil Holanďany. Aniž bych o tom cokoli podrobnějšího věděl, už ten název trvale udržitelné včelaření stojí za zamyšlení v tomto kontextu.
Myslel jsem, že by se mohla rozvinout teoretická diskuse podpořená argumenty, s domýšlením důsledků případných změn.
..........
Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá. _gp_

_gp_ napsal:
>Ty chceš šlechtit a s tím nemá co dočinění povinnost léčit nebo léčit místo nařízení doporučením.
..................

Gustave, já se v této diskusi nesnažím o předávání svých zkušeností.
Ani si nestěžuji, že mi někdo brání šlechtit. Jako by stál v cestě mých osobních cílů.

Snažil jsem se teoretizovat o vyhlášce.
Je to o filosofování, o tom, co do včelařské praxe zavést, aby včelaření mělo perspektivu, a jaké by pro to byly vhodné podmínky.
Jiří Mátl tu zmínil Holanďany. Aniž bych o tom cokoli podrobnějšího věděl, už ten název trvale udržitelné včelaření stojí za zamyšlení v tomto kontextu.
Myslel jsem, že by se mohla rozvinout teoretická diskuse podpořená argumenty, s domýšlením důsledků případných změn.

Třeba někdy příště. :)

Co se týká šlechtění, v těchto podmínkách mi přijde, že při mých cca 10 včelstvech na stanovišti by nějaké cílené vlastní zaměření na "šlechtění" bylo mrháním času. Vždyť kolem je na katastru cca 1000 včelstev ostatních cca 50 včelařů.
Takže na rozdíl od některých ostatních nevidím perspektivu v individuálním přístupu, ale v možnosti využití toho co nám tu pedci zanechali - organizovanosti ČSV pro jednotný postup na územích jednotlivých ZO. Ale je potřeba se domluvit, nechat maximální svobodu včelařům, aby se rozhodli na základě argumentů, jak ponesou svou zodpovědnost za své včely.

I když to tak možná v průběhu diskuse nevyznělo, docela chápu neochotu ke změně, třeba i v případě vyhlášky o léčení. Jsem také spíš konzervativního zaměření jako většina včelařů. A snažím se řídit heslem, co není nutné změnit, je nutné neměnit.

Ta diskuse, kterou jsem se tu pokoušel rozpoutat, byla o tom, jestli chceme přemýšlet nad tím, zda není potřeba právě přístup k roztoči změnit. Osobně jsem přesvědčenzý o tom, že je. :)

Pokud chceš diskutovat o tom, co konkrétně já osobně zamýšlím, napiš mi na e-mail. Tady to nechme na obecnější rovině.
Nebo to už raději uzavřeme. :)

RK

A nechal jste se Radku ockovat proti praseci chripce ?

Me celkem pobavil nas hlavni hygiennik p. Vit, ktery nabadal, at se vsichni ockuji. Misto toho, aby sel prikladem a nechal se ockovat jako prvni, tak to tak dlouho oddaloval, az nakonec praseci chripku chudak dostal a uz se tim padem ockovat nemusel nechat, protoze by to bylo zbytecne.

Bylo to tehdy celkem usmevne.

PZ

Dobrý den, sháním kontakt na nějakého výrobce košnic.
Pěkné výrobky jsem viděl na fotografiích z brněnské výstavy v roce 2004. Nevím ale, kdo je tam tenkrát vystavoval...

Ahoj Petře,
jelikož jsem 3 roky dělal zástupce hlavního hygienika armády a zřejmě budu dělat brzy hlavního, nedá mně, abych se Tě nezeptal. Otevřel jsem ten odkaz a hned v úvodu tam píší o očkování proti žluté zimnici, kdy očkováním rozšířili žloutenku. Přemýšlel jsi nad tím, co na tom serveru publikují? Nejsem ochoten o tom rozvíjet diskuzi, protože v dobách, kdy se 100 lidí očkovalo stejnou jehlou se opravdu mohlo nadělat dost škod. Dnešní medicína je trochu jinde. Bohužel autoři vebu zřejmě žijí ještě pomalu ve středověku, nechtěl bych se jim dostat do rukou jako pacient.
Proč na druhou starnu neřekneš, že díky očkování byly eradikovány pravé neštovice, že díky němu neznáš žloutenku snad jen u feťáků, dětskou obrnu atd... a tuberkulózu, že znáš jen od přistěhovalců z východu... epidemie cholery u těch, kteří nemaj na očkování...
Lidí, kteří si myslí, že se nic nemůže stát, když se nebude očkovat je pár, ale mezi lékaři hodně málo, už jsme si to vyzkoušeli třeba s tou tuberou v pár krajích a výsledky jsou takové, že jsme se pokorně k očkování vrátili.
Na té naší demokracii mě vadí, že každý kdo má do prdele díru přichází s tvrzeními, které mohou mnoha jiným uškodit a nikdo je za to nepotrestá.
Bohužel je tedy třeba přemýšlet před tím než se člověk pro něco rozhodne a od těch, kteří jen oblbují lidi se odborníci liší tím, že se snaží dalšího vývoje a bohužel nejsou tak aktivní vzhedem k uživatelům...
S pozdravem
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Očkování
> Datum: 03.2.2011 07:31:03
> ----------------------------------------
> Zdravím, toto sem dávám jen k zamyšlení, i když se to včel přímo netýká, ale
> před časem tady zaznělo, že nenechat se očkovat je hloupost...
> http://www.celostnimedicina.cz/video-ockovani-a-rizika.htm?utm_medium=email&utm_source=em-prozdravi&utm_campaign=68341
> Petr Kovář
>
>
>

Přečti si to, co jsem jako reakce už napsal. Ty chceš šlechtit a s tím nemá co dočinění povinnost léčit nebo léčit místo nařízení doporučením. Možná ti to dojde, když bych to přirovnal k tomu, že na úřad dojde občan, ale furt se chronicky strefuje do těch špatných dveří, kde mu nepomohou, protože nemůžou._gp_
..........
Gusto, znovu se tě zeptám.
To myslíš tou totální neřízenou zhovadilostí výzvu k přemýšlení o vyhlášce?

Nic jiného tu zatím nedělám.
Ptám se po argumentech, které by ji smysluplně obhajovaly.
Tvůj argument je ten strach z padajících včelstev.
Jak jsem si mohl vyzkoušet, a nejen já, platnost této vyhlášky ti nepadadající včelstva nezaručí. To je praxe při platnosti této vyhlášky, když už jsi se na praxi odkázal. Proto mi tento argument jako moc nezumný nepřijde.

Máš ještě nějaký rozumný argument?

RK

a.turčáni napsal:

>Na schôdza ZO SZV chodím pravidelne, tajomník vždy prečíta poštu od VV SZV, oznámi sa členom o nákupe GABONU 92 - acrinathrin, Avartin či Varidol, prípadne KM a každý si objedná to, čo sa mu osvedčilo.
>Kto chce objedná si aerosolovanie a tým to končí. Máme výhodu, že neschopní jedinci sú už dávno bez včiel a noví ak sa prispôsobia väčšine idú ďalej, lajdáci do 3 rokov sa vytratia a chuť včeláriť ich prejde.
..................

Podle toho co píšete, je praxe taková, jako by vaše vyhláška nebyla nařízením.
Mělo by to logiku.
A mnohdy se to dělá i u nás.
Jenže u nás v rozporu s vyhláškou, která nařizuje.
Vaše vyhláška je nařízením, nebo doporučením, s tím, že jak píšete, každý ošetřuje tak, jak se mu to osvědčilo, aby nepřišel o včely?
Pokud je doporučením, potom Slovensko je odpovědí na ty skeptické hlasy našich včelařů, že většina včelařů je nedchopných se o své včely postarat, když jim to někdo z kanceláře plošně nenařídí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

a.turčáni napsal:

>Potom aj Vasiľov komentár (a nie je to malý včelár) je v kontexte toho, čo som ja napísal a toľko slov tom čo a ako robiť je naozaj mlátenie prázdnej slamy, nič z nej nevytrasieš.
................
Věřím Vám že Vasalisa může být velký a velmi úspěšný včelař.
Když se ale zapojí do diskuse, měl by zřejmě argumentovat.
Pokud u Vás můžete oficiálně včelařit tak, jak píšete, že to děláte, potom se Vám nedivím, že Vám to připadá nepodstatné.
My to často děláme stejně, proč to ale máme dělat tajně a v rozporu s vyhláškou? Jak píše Radim Polášek - aby se vlk nažral a koza zůstala celá.?
xxxxxxxxxxxxxxxxxx

a.turčáni napsal:

>Vzájomné sa obviňovanie a váľať vinu na dedulov je (väčšinou lepšie dodržiavajú nariadenia, ako niektorí mladí) primitívne, čo tak starať sa o svoje včelstvá svedomito a tí čo to nedokážu , vyhynú (myslím tým ich včelstvá) ako dinosauri.
>Prečo zachraňovať to, čo sa zachrániť nedá. Anton
................

Já s tím, co píšete, úplně souhlasím.
Dědulové nejsou žádný problém, naopak, o své včely se většinou svědomitě starají a mnohému se od nich můžeme učit.

RK

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví. RK

Na schôdza ZO SZV chodím pravidelne, tajomník vždy prečíta poštu od VV SZV, oznámi sa členom o nákupe GABONU 92 - acrinathrin, Avartin či Varidol, prípadne KM a každý si objedná to, čo sa mu osvedčilo. Kto chce objedná si aerosolovanie a tým to končí. Máme výhodu, že neschopní jedinci sú už dávno bez včiel a noví ak sa prispôsobia väčšine idú ďalej, lajdáci do 3 rokov sa vytratia a chuť včeláriť ich prejde.

Pre Slovensko stačí chovať aj 230 tis. vč., aj tak je niekde sústredené väčšie množstvo včiel ako príroda dokáže uživiť, tí ktorí to pochopili kočujú.
Aj u nás sem tam vytrčí "rožky" MVP, ale včelári ho rýchlo likvidujú, nečakajú kým sa rozvláči po ďalších včelniciach.
Už dlho som nepočul, aby veterinári nariadili spálenie čo i len časti a nieto ešte celej včelnici z titulu MVP.

Potom aj Vasiľov komentár (a nie je to malý včelár) je vkontexte toho, čo som ja napísal a toľko slov tom čo a ako robiť je naozaj mlátenie prázdnej slamy, nič z nej nevytrasieš.
Vzájomné sa obviňovanie a váľať vinu na dedulov je (väčšinou lepšie dodržiavajú nariadenia, ako niektorí mladí) primitívne, čo tak starať sa o svoje včelstvá svedomito a tí čo to nedokážu , vyhynú (myslím tým ich včelstvá) ako dinosauri. Prečo zachraňovať to, čo sa zachrániť nedá. Anton

Já myslím, že jedna věc je hledat důvody, proč to nejde a úplně jiná věc je hledat způsob, jak to i za současného stavu jde.
Předepsané komisionální léčení je fakt, ale za současného stavu provádění léčení má včelař obrovskou volnout a klidně může vybírat včelstva a likvidovat agresívní roztoče a nechávat přežívat spíš ty neagresívní.
Například: Není přece dneska problém v době fumigace trochu pokrmit a zateplit a všechny včely potom budou plodovat. Potom stačí jenom u těch včelstev, kde je velký spad roztočů prostě matky předtím zaklíckovat, aby byly včely bez plodu, u těch druhých ne. Včelař tak může vybírat včelstva podle spadu a selektivné léčit úplně v pohodě, žádná léčitelská komis nemá šanci mu na to přijít, protože ve skutečnosti nikde negunguje.
Papírový teoretický vlk se tak nažere a koza praxe zůstane celá.
Akorát s tím včelař nesmí na světlo a pokud se mu povede vyšlechtit znatelně na varaózu odolnější včely, oficiálně to nesmí být výsledek xletého šlechtění, ale 1 - 2 leté náhody a pozorovací schopnosti.....

_gp_ napsal:

>Do ničeho tě nemohu ani pobízet co se týkalo šlechtění a inseminace, tak nepobízej laskavě ostatní k totální neřízené zhovadilosti a ztrátám včelstev. Vše dobré. _gp_
......................

Gusto, znovu se tě zeptám.
To myslíš tou totální neřízenou zhovadilostí výzvu k přemýšlení o vyhlášce?

Nic jiného tu zatím nedělám.
Ptám se po argumentech, které by ji smysluplně obhajovaly.
Tvůj argument je ten strach z padajících včelstev.
Jak jsem si mohl vyzkoušet, a nejen já, platnost této vyhlášky ti nepadadající včelstva nezaručí. To je praxe při platnosti této vyhlášky, když už jsi se na praxi odkázal. Proto mi tento argument jako moc nezumný nepřijde.

Máš ještě nějaký rozumný argument?

RK

"Otázka původu, je jejich další argument. Ale co je a neni původní , na vyjíjející se zemi, se nedá určit. Je to prostě hovadina, ale oni potřebují vykazovat činnost. Tím že je mnoho dnešních lidí odtrženo od přírody a neznají ani základní přírodní děje a vztahy, budou tito panelákový ochránci vyvíjet snahy k zviditelnění, média budou referovat jejich názory jako svaté a všichni je budou "žrát" a dále platit ze svých daní."

Ono s tím akátem je to právě hlavně o těch vašich "přírodních dějích a vztazích". Akát má jednu nepříjemnou vlastnost, a to že prosytí půdu pod sebou a ve svém okolí ohromným množstvím dusíku a alelopatických látek. Takže namísto různých kytek a třeba i vzácnějších společenstev tam poroste totéž co na starém hnojišti - tak maximálně kopřiva a vlaštovičník. Z pohledu včelaře je to asi jedno, naopak akát je přínos, protože mu plní medníky. Ale neobhajujte se svým neodtržením od přírody a znalostmi vztahů a přírodních dějů. Důvody jsou jinde ;)
Co je nebo není původní, se dá určit v případě Am. exotu docela dobře ;) Boj proti akátu vždy a všude je blbost, třeba do těch měst je to super strom, ale přírodní rezervaci umí pěkně zničit a není to o žádné ne/původnosti. Je to o rozumném přístupu.

Praxe bez teorie je slepá, teorie bez praxe je však hluchá!(Dvorský)

Do ničeho tě nemohu ani pobízet co se týkalo šlechtění a inseminace, tak nepobízej laskavě ostatní k totální neřízené zhovadilosti a ztrátám včelstev. Vše dobré. _gp_
............
- Jako špatné dopady naší vyhlášky jsem se snažil vyargumentovat to, že vede ke šlechtění roztočů odolnějších proti léčivům – fakt pozorovaný po celém světě. Dalo by se to účinně omezit cíleným ošetřováním pouze vysoce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování
- Další důsledek je – postupné zvětšování rychlosti množení se roztočů ve včelstvu při plošném ošetřování (fakt zkrácení doby od nakažení ke kolapsu z cca 3 let při zavlečení parazita před 30lety na 1 až dva roky nyní) – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je, že nařízené plošné ošetřování přeruší každé testování odolnosti včelstev proti roztoči.
- Další důsledek je, že snahou plošného ošetření je cílená snaha o co největší snížení úrovně roztočů ve včelstvech. To ztěžuje rozpoznání projevů odolnosti včelstev proti roztoči (kde nejsou roztoči, nemůžeme pozorovat mechanismy odolnosti). Omezuje to vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev a spolu s předešlým bodem to vlastně vylučuje šlechtit na varroatoleranci při platnosti naší vyhlášky.
- Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.
- Další důsledek je demotivace včelařů zamyslet se nad problémem – když je něco nařízeno, není nad čím přemýšlet.

Pokud tedy něco smysluplnéno do diskuse můžeš poskytout, zapoj se.

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví.

RK

Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím, že obě výroby by
měly být
prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové zboží by mělo být
prodáváno
také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co jsem měl problémy s
mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru jen celé balíky v
orig.
balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni, že tam je všechno.
A i
tady neni záruka jakosti, když se včelařina a svíčkovina vyrábí v
jednom
podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče zjištění pravosti
vosku je
vždy malý spotřebitel postaven před otázku zaplacení zkoušek. To ví
všichni
a může se na to žehrat a ze strany výrobců spoléhat na to, že
dědulové to
nějak překousnou.

J.P.


Prosím pěkně,je to pravda,že nejlepší včelí vosk "dělají" včely?
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ji?í Pala" <pala.jiri/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: vosk
Datum: 2.1.2011 - 12:34:58

> Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím,
> že obě výroby by měly být
> prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové
> zboží by mělo být prodáváno
> také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co
> jsem měl problémy s
> mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru
> jen celé balíky v orig.
> balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni,
> že tam je všechno. A i
> tady neni záruka jakosti, když se včelařina a
> svíčkovina vyrábí v jednom
> podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče
> zjištění pravosti vosku je
> vždy malý spotřebitel postaven před otázku
> zaplacení zkoušek. To ví všichni
> a může se na to žehrat a ze strany výrobců
> spoléhat na to, že dědulové to
> nějak překousnou.
>
> J.P.
>

Vasilisa napsal:
>Už dlhšiu dobu tu mlátite prázdnu slamu. Myslite si, že vás aj niekto číta, lebo mne stačí prečítať autora článku.
>Som dennodenne na ruských stránkach a konferenciách ale o primorskej včele je tícho. Likvidujú klieštika v Primorskom kraji chémiou tak ako všade inde.
…………………………………..
Zkus se tedy, příteli, zapojit do toho prázdného mlácení slámy a dát tomu nějakou náplň.
Ta včela Primorská je v této debatě jen málo důležitý detail.
Ono nejde ani tak o to, jestli tam včelaři léčí, jak o to, jestli tam přežívá divoce žijící populace včel bez léčení. Ale o takových populacích lze občas slyšet i mimo velkou Rus :)
Dá se to vzít i obecně.

Pokud se chceš zapojit do debaty a vnést do toho racionální pohled a odstranit případné nelogičnosti, zkusím Ti shrnout, o co tu dosud šlo, abys to nemusel celé pročítat:
- Začalo se zamyšlením nad smysluplností jarního vyšetření měli s následnými opatřeními zakomponovanými v naší vyhlášce – nařizuje se plošné ošetření buď na stanovišti, nebo v celé ZO při průměrných nálezech nad 3 ks roztočů za 30dnů (což cca může odpovídat 50 roztočům ve včelstvu
- Já jsem navázal různými úvahami nad tím, kam nás vede naše roztočová vyhláška, která nařizuje plošná opatření, často jen preventivní, na základě zprůměrovaných hodnot.
- A když nad tím přemýšlím, dospěl jsem k tomu, že naše vyhláška je špatná a tato myšlenka mě ne a ne opustit. Chybí mi racionální argumenty k uznání její smysluplnosti. Jako možnou smysluplnější variantu, než je stávající stav, jsem navrhnul zamyslet se nad změnou ve smyslu změnit nařízení ve vyhlášce v doporučení, klidně s doporučením zavedeného postupu, aby to neuvedlo včelaře v chaos. Někteří diskutující se zmiňovali spíš o výjimkách ve smyslu podobnosti s výjimkou pro bio včelaře.
- Ono je asi dobré, kdyby se o problému začalo alespoň přemýšlet. :)

- Jako špatné dopady naší vyhlášky jsem se snažil vyargumentovat to, že vede ke šlechtění roztočů odolnějších proti léčivům – fakt pozorovaný po celém světě. Dalo by se to účinně omezit cíleným ošetřováním pouze vysoce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování
- Další důsledek je – postupné zvětšování rychlosti množení se roztočů ve včelstvu při plošném ošetřování (fakt zkrácení doby od nakažení ke kolapsu z cca 3 let při zavlečení parazita před 30lety na 1 až dva roky nyní) – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je, že nařízené plošné ošetřování přeruší každé testování odolnosti včelstev proti roztoči.
- Další důsledek je, že snahou plošného ošetření je cílená snaha o co největší snížení úrovně roztočů ve včelstvech. To ztěžuje rozpoznání projevů odolnosti včelstev proti roztoči (kde nejsou roztoči, nemůžeme pozorovat mechanismy odolnosti). Omezuje to vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev a spolu s předešlým bodem to vlastně vylučuje šlechtit na varroatoleranci při platnosti naší vyhlášky.
- Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.
- Další důsledek je demotivace včelařů zamyslet se nad problémem – když je něco nařízeno, není nad čím přemýšlet.

Pokud tedy něco smysluplnéno do diskuse můžeš poskytout, zapoj se.

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví.

RK

Mrkněte i na toto:

http://www.czechnewstv.cz/index.php?module=articles&c=skutecnosti&b=1

http://www.czechnewstv.cz/index.php

mineli predava p.Baranik na www.baranik.sk,urcite zabezpeci lepsi servis v prip.potreby..ja mam objednany z www.medomet.sk,je to madarska firma,strasne tazko sa s nimi komunikuje,vsetky medomety od nich co maju vclari u nas boli vybavovane cez jedneho pana z Levic,s tymi madarmi neodporucam vobec komunikovat..referencie su velmi dobre na tieto medomety a cena oproti mineli je cca polovicna.Ono ale zas neviem kolko stoji mineli v srbsku a kolko z ceny na Slovensku je marza obchodnika..mne sa zda mineli dost predrazeny.

V promorská nemá žádný obranný mechanizmus, jem je jako hostitel nevhodná pro svůj krátký vývoj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 14:24:27
> ----------------------------------------
> V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité
> schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to
> rovnováhnu. Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele. A
> volně žijící včela podle mě se častěji roji a rojením se i ti roztoči ještě
> dělí a celkově si ten roj jich nenese tolik. Ale s přibývajícím počtem
> generací včel, těch roztočů může přibývat, protože ten roj si může s každou
> novou generací včel těch roztočů přímo úměrně odnášet víc. Ano teď a takhle
> přežily volně žijící včely v Primorsku s lepší genetickou výbavou v obraně
> proti roztoči, ale nikdo nemůže ještě vědět jestli to je trvale udržitelný
> stav. Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem
> delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.
>
>
>

S těmi králíky je to dobré podbenství Králíky do Austrálie dovezl člověk. - Vymyslel na ně mixomatózu, v přesvědčení že se jich tak tam zbaví. Nestalo se! Zato máme tu mixomatózu v celém světě. A tak to dopadá když si hrajem s přírodními ději.
Farmáři převezly naše včely tam kde původně nežily a osedlal si je tam kleštík. a výsledek je stejný.
Takž z toho vyplývá, že to největší pohromou jsme my sami lidé. Ve snaze něco vymyslet tak to akorát tak pos...me.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kr?l?ci myxa 2010
> Datum: 02.2.2011 11:11:21
> ----------------------------------------
> když se tady objevili ti králíci....
> doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste,
> seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné
> historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak
> mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale
> hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i
> drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
> Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
> Díky.
>
>
>

Je Včela medonosná cv. kraňská a Včela medonosná cv. primorská. Jsou to dvě různé včely s různým chováním a vlastnostmi.
Zavedení kraňky na celém území státu trvalo cca 100 let Invaze kleštíka s Asie do celého světa 50. Nastolení rovnovážného stavu pomocí přírodního výběru by mohlo trvat tak bratru, ať to nepřeháním, 500 000 let. Také je možné že se kleštík dokáže té primorské přispůsobit za 10 příštích roků.
Jinak máš pravdu Víra tvá tě uzdravuje - ale včely nevěří. Tak nevím?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 10:59:07
> ----------------------------------------
> AM:
> Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje.
> ---------------
> Pak je celé východní Primorsko bez včel. .-)
>
> Karel
>
> Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
> :-)
>
>
>

Zdravím, toto sem dávám jen k zamyšlení, i když se to včel přímo netýká, ale před časem tady zaznělo, že nenechat se očkovat je hloupost...
http://www.celostnimedicina.cz/video-ockovani-a-rizika.htm?utm_medium=email&utm_source=em-prozdravi&utm_campaign=68341
Petr Kovář

1) Certifikát bio potřebuješ jen k prodeji bioproduktu, ne k vlastní spotřebě a léčení.
2) Pokuty se dávají na zákledě důkazů a ne řečí či doměnek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 10:54:56
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
>
> >Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu
> Bio právě jen pomocí KM.
> >Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet
>
> -----------------
> I tato cesta byla Pepane zkoumána - neprůchodné - aby se s tebou veterina
> bavila, musíš zaplatit nemalé částkly agentuře která tě "uzná" BIOvčelařem.
>
> A tady se asi shodnem, že je to jeden velký podvod.
>
> Karel
>
>
> Ono si skutečně v ČR za stávající sitace může každý léčit jak chce (a
> spusta ZO to tak i dělá), ale problém je, že se už ti mimo nedozví nic.
> Přece se lidi nepřiznají že něco nedodržují. Když to tak pěkně funguje.
> Takže není naprosto nic problém, jen že se to nikdo veřejně moc nedozví,
> ani nemůžeš SVS argumentovat, že to jde jinak,protože by jsi rovnou mohl
> dostat pokutu - po vzorném sebebonzu. :-)
>
>
>

Citace: 10. Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je
povinen přihlásit ... zejména účastnit se jejích členských schůzí.
________________________________________________
Už vidím jak včelaři, co mají včely na chalupě desítky kilometrů od bydliště, dojíždějí na schůze. Většina schůzí je nyní v lednu, únoru a dojíždění někam daleko je paráda.
Spolupracovat ANO, léčit ANO, schůzovat NE.

Včely mají také myxomatozu, nbo se změnil obsh fóra?
puppino

Toto není z mojí hlavy, ale je to zajímavé:
---------------------------------------------------------
V 50. letech 20. století byl v Austrálii vysazen virus myxomatózy. Myšlenku zavedení viru poprvé vyslovil v roce 1918 brazilský vědec H. de Beaureparie Aragao. Přesto, že se králičí populace působením viru snižovala, bylo jeho další použití zamítnuto pro neúčelnost. Konečně ve 20. létech 20. století specialisté pověření australskou vládou a společností CSIRO začali posuzovat možnost opětovného použití myxoma viru.

Zkušební verze se testovaly v Británii, Dánsku, Švédsku a jižní Austrálii. Ty však byly neúspěšné, přestože se CSIRO řadí mezi nejlepších společností v oboru. Později vyvinuli virus, který měl být efektní pouze na určité živočišné druhy. Myxoma virus byl nakonec vypuštěn na pěti různých místech v údolí řeky Murray v jižní části Nového Jižního Walesu. Z počátku byl velmi účinný, až 99,9 % nakažených králíků zemřelo a celková populace králíků klesla 600 milionů na 100 milionů. Avšak virus podléhal náhodným mutacím. Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace.
----------------------------------------------------------
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

Dnes mi dorazil medomet os pana Kováře. První dojem je příznivý a zpracovaní vypadá solidně.

Madra

Pánové, znáte medomety tohoto slovenského dotavatele : http://vcely-eshop.sk/
,jedná se o značky Techtron a MiNeli. Jaký máte na ně názor? Popř. co si myslíte o značce Lysoň? Zvažuji koupit medomet, mám 6 včelstev a nevím co koupit, jestli nebude lépe investovat do dražšího českého medometu fa. Kovář? Děkuji předem za Vaše názory..... Vašek

Mohl by jste prosím napsat něco víc co se probírá na netkonferencích i na východě? Ptám se ze zvědavosti. Děkuji

Co tak na to futrování pořídit na jaře beránka. Ale pozor, kvůli nemocen, jako modrý jazyk atd. podobné vyhlášky jako včelaři. Očkovat a hlásit stavy. A s hovězím je to ještě horší, toho bez povolení nejde ani doma porazit. Unie a kvóty to je věc.

Už dlhšiu dobu tu mlátite prázdnu slamu. Myslite si, že vás aj niekto číta, lebo mne stačí prečítať autora článku.
Som dennodenne na ruských stránkach a konferenciách ale o primorskej včele je tícho. Likvidujú klieštika v Primorskom kraji chémiou tak ako všade inde.

Radek Krušina napsal:

>Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů.
>Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím, že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná).
..............................

Omlouvám se, ale protože pořád myslím na naši vyhlášku, napsal jsem to nepřesně.
To platí pouze u plošných a preventivních ošetření, která tu máme nařízena.

Při hubení roztočů podle individuální situce ve včelstvech (jedy použít individuálně pouze u těch nejvíce napadených) by se samozřejmě podobně jako u přírodního výběru mohl zvyšovat v populaci roztočů poměr těch méně vitálních. Kdyby se to spojilo s výměnami matek v nejméně odolných včelstvech, .....

Ale to možná všichni, kdo to ještě sledují, pochopili z kontextu.
:)

RK

Dík za rady, já právě potřebuji, aby od dubna po říjen futrovali právě zelené krmení co roste na zahradě jak z vody a všelijaký zelený odpad ze zeleniny atd. Nicméně přikrmování nějakou snadno dostupnou krmnou směsí s léčivy asi skutečně nutné bude.

Podle toho, co o těch krajích vím já, tak tam je logicky mnohem delší a tvrdší zima. To znamená mnohem delší období bez plodování, kdy hodně roztočů se nedočká rozmnožování a hyne stářím. Léto je logicky kratší, ale zároveň mnohonásobně snůškově vydatnější. Měly by tam skoro v jednu dobu kvést všelijaké květiny, jejichž květ, pokud rostou u nás, je u nás rozložen na měsíce.
Myslím, že by tam dalo uvažovat se schématem 2 - 3 měsíce léto a intenzívní nepřetržité snůšky, jako u nás je snůška z řepkového pole, potom takový měsíc až dva přechodná doba, něco jako u nás mírná zima bez sněhu, potom 5 - 7 měsíců zima a mráz, kdy včely stoprocentně neplodují a potom zase takový měsíc přechodu zpátky do léta. takže roztoč se množí takových cca 5 měsíců v roce.
Zatímco u nás včely kolikrát plodují i v zimě, takže roztoč se může množit minimálně 10 měsíců v roce, ne li víc.....

Aleš Molčík napsal:

>V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to rovnováhnu.
>Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele.
.............

já už fakt přestanu. :)
Ale ještě toto - pokud někde přežívají v přírodě včelstva bez léčení, potom tam zřejmě vznikla rovnováha.

Těžko říct jakého typu, protože je to místně různé.
Kdo byl na setkání VMS, přednášel o tom něco Ing. Čermák.

Ale vždy to je místní záležitost.
Mají tam vliv genetická výbava včel, genetická výbava roztoče a mimogenetické vlivy.

Klidně to může být tak, že v Primorsku je rovnováha způsobena částečně vlivem prostředí, částečnou varratolerancí, ale také neagresivními roztoči (protože ti nejvíce agresivní hynou spolu s nejméně odolnými včelstvy). Pokud se tam opravdu nikdy neléčilo, můžou být roztoči několikanásobně méně vitální, než u nás (je to pro přežití jejich druhu výhodnější než vitalita – nezabíjí si hostitele). Pokud si vzpomínáš, i u nás ze začátku včelstva hynula po zavlečení roztoče až po cca 3 letech, dnes už je to mnohde jen rok.
Podle mě stojí za to se zamyslet i nad tím, jak působí přírodní výběr na roztoče tam, kde se ošetřuje chemií a tam kde neošetřuje.
Při modelování situace je dobré si uvědomit, že vyselektovat méně agresivní roztoče, kteří se množí rychlostí kolem prosté reprodukce, se podaří zřejmě pouze tehdy, když uhyne i včelstvo (a nesmí být vyloupeno, dokud neuhynou i roztoči). To se nedá žádným léčením, protože my roztoče více a méně vitální odlišit neumíme. To je možné pouze tím neekonomickým přírodním výběrem, ke kterému se odhodlá jen příroda a lajdáci (Pro jistotu zase napíšu, že tu nechci v naší situaci propagovat úplné neléčení včelstev, pouze upozorňuji na zcela odlišný průběh vývoje vztahu hostitel a parazit v případě léčení a neléčení) . Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů. Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná) .
Otázka je, kde se to může zastavit?
Na přednášce VMS říkal Ing. Čermák, že procento neúspěšných reprodukcí u roztoče je cca 30% (pokud si to dobře pamatuji). Dále foretická fáze se může ještě zkracovat. Prostor pro šlechtění roztoče je tu stále velký.
Pokud je pravda, že rychlost reprodukce kleštíka se od zavlečení k nám dejme tomu zdvojnásobila (to zřejmě nikdo nepopírá), potom je logické, že když dovezeš včely, které si vytvořily s místní populací roztočů rovnováhu v daných podmínkách, tak Ti tu bez dalšího šlechtění nepřežijí. Naši agresivnější a vitálnější roztoči je přemůžou. To ale neznamená, že nemají tyto včely lépe vyvinuté některé mechanismy odolnosti, než naše včely, a proto je o ně v zahraničí zřejmě stále zájem.
Jako logický závěr pro sebe mám toto – pokud by u nás měla vzniknou rovnováha mezi roztočem a včelou, bude to mnohem více náročné, než v Primorsku, protože naši roztoči se zřejmě lépe reprodukují. A bude to tím složitější, čím později se začne, protože roztoči mají stále prostor pro zvětšení životaschopnosti. Aby tedy mohla tady vzniknout rovnováha, je třeba mnohem více rozvinout mechanismy odolnosti našich včel, než tam, kde se nikdy neléčilo.
Radek Krušina

"V Primorsku nikdo nebeha s varidolem" A kdo u nas beha po divoce zijicich vcelstvech s varidolem?Podle vseho nelecene vcelstvo roztoci podlehne,je ale otazkou jak dlouho to trva a kolikrat se behem te doby dokaze divoce zijici vcelstvo vyrojit a tim populaci roztoce snizit.To je prirodni vyber,a ne nazyvat prirodnim vyberem pokus v podminkach naseho ekonomickeho vcelareni.Nazval bych takovou snahu pouze dalsim hlediskem pro vyber,vedle medneho vynosu,bodavosti,rozbihavosti...atd

Žádný systém není dokonalý. Protože se jednoduše nedá zavděčit každému. Má to své odpůrce, zastánce, ale i střed. V tomto systému nastavení ošetření, bych sám sebe zařadil do středu, nebudu horlivě zastávat nebo kritizovat ani jednu ze stran. Z hlediska evoluce vývoje je stav takový, že člověk ovládá fyzicky bytí všeho živého. Takže na podporu včely, aby byla i po mě také zkouším hledat tu přirozenou cestu obrany včely, ale zároveň je třeba také myslet na vlastní, ty přízemní, potřeby jako je výnos, ekonomičnost atd. A to s úhynama nejde, a je jedno jaké cíle by tím byly omlouvány. Přirozenou cestou by to nejspíš proběhlo vymizením včely na určité části kontinentu. Tak jak vymizely jiné druhy a nestává se, že by je jiný druh nahradil.