Včelařská konference

Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.

"Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují."

Tady by asi bylo skutečně lepší klasické diskuzní fórum, tohle téma se tady probírá dokola vždy co rok, dva roky. Jen diskutující se trošku liší, příspěvky jsou stejné.....

Jinak každý systém má své klady a zápory.
Ten současný totalitní systém způsobuje, že každý léčí zhruba stejně, je tedy pro nějakého většího včelaře jedno, kde má včely, až na výjimky všelijakých kverulantů co se léčení brání, je to všude zhruba stejné.
Pokud se nařízený systém léčení placený defakto ze státních dotací rozvolní na dobrovolný placený ze soukromé kapsy, skončí buď sami nebo uhyny neléčených včelstev všelijací pasívní včelaři, takže ubudou pasívní členové Svazu.
Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
Běžný včelař pak bude mít smolíka, pokud v jeho blízkosti, do cca 5, možná 15 kilometrů bude nějaký takový extrémista, problémy s roztoči podstatně většími než jsou dnes budou zaručeny....

Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.R.P.

Sledujem túto vašu diskusiu, ktorá nič nerieši, ale sa sústredím na poslednú vetu jeho príspevku.

Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou.

"Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou."

První roky po rozšíření Varoa po Evropě v některých zemích s volným přístupem k léčivům někteří komerční včelaři léčili včely chemií v pravidelných intervalech i přes sezónu a už za pár let vyšlechtili odolné roztoče. Rychlost přizpůsobení roztoče Varoa chemikáliím, pokud se léčí v době, kdy je ve včelstvu plno plodu a cca třetina populce roztoče je schovaná na tom plodu nebyla ještě známa a analytické metody nebyly ještě tak dokonalé, aby ve včelích produktech odhalily nějaké menší množství reziduí. Tehdy k nám přes hranice z Rakouska a tuším i z Polska pronikli roztoči odolní na tehdy používané léčivo amitraz nebo fluvalinat, ta populace musela být potom likvidována novějšími léčivy. Rovněž z té doby jsou články o mezistěnách z kontaminovaného vosku, kdy po vložení takových mezistěn do včelstva začali houfně padat roztoči.
Přirozeně to byl extrém, včelaři si brzy uvědomili, že takovým tempem používání chemikálií by brzy byli roztoči odolní na všechno a včelaři by neměli čím léčit, takže i v prostředí volného dobrovolného léčení se to nějak utřepalo.
Jenže pokud se najednou rozvolní nařízený systém s hlídáním léčiva na volný systém, kde je zaručeno, že to dneska s vidinou párletého intenzívního výdělku nějaký včelař u nás neudělá zase?

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50226) (50227)
... Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Což to třeba, Radime, vzít i z toho úhlu, jaké geny do okolí šíří chemicky "živené" včelstvo a jaké včelstvo, které si postupně vyvíjí vlastní resistenci, či toleranci ( abychom nebyli v extrémech ...)? To chemicky "živené" žádné dobré geny asi nabídnout nemůže ...
Jiří

Chemické geny nebo nechemické geny obojí je extrém pokud to není vedeno racionálně. Já chemii používám, ale také zároveň selektuji a mohu s přibývajícímy lety říct, že těch starostí kolem spadu mi ubývá a přijde čas kdy tu chemii začnu omezovat tak, že vynechám letní ošetření a později ze tří ošetření Varidolem udělám třeba dvě. Ale vše má svůj čas a včely k tomu musí dospět. Kdy to bude a jestli to bude nevím. Vlítnout rovnou do Bond testu by mi nic dobrého nepřineslo. Mám zem. školu a vím, i z praxe, že pokud se vyskytne nějaká epidemie, například běžně u králíku když nejsou očkovány, tak to co přežije neznamená že je nějak imunní, ale je to náhoda momentální kondice jedince.

Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.

Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách, které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 31.1.2011 13:54:51
> ----------------------------------------
> Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal
> stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci
> roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi
> vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se
> vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to
> prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele
> uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu
> k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
>
>
>

Nechtel jsem pze to sem moc nepatri ale...

Chovam kraliky od detstvi, pred vcelami to byl velky konicek, ted mozna
doplaceji na vcely :-) Neockuju je, zazil jsem velke uhyny, ale posledni
dobou mam bud stesti jako prase nebo proste ty kralici ockovat nepotrebuji.

Posledni dobou myslim 5-10 let. Samozrejme obcas nejaky uhyne ale je to
jiste do 10%, treba letos jsem se bal, jeden uhynul na mixamatozu uz v nekdy
v cervenci, ale tim to skoncilo (mam jich kolem 40ti ). Proste nak
samovolne se v chovu udrzeli jen ti odolni. Nejsou to nejaci super
brojleri ale ta odolnost ( pro me rovna se bezudrzbovost) ma pro me mnohem
vetsi uzitek.

Takze je fakt otazka proc by to s odolnosti nemohlo fungovat i u vcel. Proc
se nekteri te myslenky tolik desi, ze kuli tomu tady tolik ''kopou'' kolem
sebe?

T.H.


2011/1/31 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou
> chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách,
> které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k
> úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v
> aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Mel
> > Datum: 31.1.2011 13:54:51
> > ----------------------------------------
> > Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> > ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da
> dal
> > stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti
> vuci
> > roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> > momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> > situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber
> musi
> > vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze
> se
> > vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> > zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si
> to
> > prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> > mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> > existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> > riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> > detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat
> cele
> > uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve
> vztahu
> > k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
> >
> >
> >
>

když se tady objevili ti králíci....
doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste, seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
Díky.

Nejlepš je zajít na výstavu drobného zvířectva :-), my máme králíky dobrých 30 let a nikdy se nic moc hrozného nestalo, loni padlo pár neočkovaných mladých na myxu, ale to byl extrémní rok, x let před tím jsme ani neočkovali a bez problémů. Všichni mladí mají příkrm granulema s léčivem, jinak jdou špatně - někteří padnou na kok, ale takhle je to bez problému a kok se nám v chovu prakticky nevyskytuje. Pokud chcete mít zdraví chov, je lepší se vyvarovat zelenému krmení...

Něco lze najít na www.ifauna.cz a proklikat se do sekce králíci a fórum...

Známí měl králíky a když mu uhynuly na mixonatozu, tak přešel na nutrie. Měl devíti kotcovou králikarnu, tři patra, v každém patře odstranil přepážky zevnitř to oplechoval, dál tam kovové dvířka. A dělá z nutrií výborné klobásy.

Dík za rady, já právě potřebuji, aby od dubna po říjen futrovali právě zelené krmení co roste na zahradě jak z vody a všelijaký zelený odpad ze zeleniny atd. Nicméně přikrmování nějakou snadno dostupnou krmnou směsí s léčivy asi skutečně nutné bude.

Co tak na to futrování pořídit na jaře beránka. Ale pozor, kvůli nemocen, jako modrý jazyk atd. podobné vyhlášky jako včelaři. Očkovat a hlásit stavy. A s hovězím je to ještě horší, toho bez povolení nejde ani doma porazit. Unie a kvóty to je věc.

S těmi králíky je to dobré podbenství Králíky do Austrálie dovezl člověk. - Vymyslel na ně mixomatózu, v přesvědčení že se jich tak tam zbaví. Nestalo se! Zato máme tu mixomatózu v celém světě. A tak to dopadá když si hrajem s přírodními ději.
Farmáři převezly naše včely tam kde původně nežily a osedlal si je tam kleštík. a výsledek je stejný.
Takž z toho vyplývá, že to největší pohromou jsme my sami lidé. Ve snaze něco vymyslet tak to akorát tak pos...me.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kr?l?ci myxa 2010
> Datum: 02.2.2011 11:11:21
> ----------------------------------------
> když se tady objevili ti králíci....
> doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste,
> seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné
> historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak
> mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale
> hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i
> drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
> Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
> Díky.
>
>
>

Toto není z mojí hlavy, ale je to zajímavé:
---------------------------------------------------------
V 50. letech 20. století byl v Austrálii vysazen virus myxomatózy. Myšlenku zavedení viru poprvé vyslovil v roce 1918 brazilský vědec H. de Beaureparie Aragao. Přesto, že se králičí populace působením viru snižovala, bylo jeho další použití zamítnuto pro neúčelnost. Konečně ve 20. létech 20. století specialisté pověření australskou vládou a společností CSIRO začali posuzovat možnost opětovného použití myxoma viru.

Zkušební verze se testovaly v Británii, Dánsku, Švédsku a jižní Austrálii. Ty však byly neúspěšné, přestože se CSIRO řadí mezi nejlepších společností v oboru. Později vyvinuli virus, který měl být efektní pouze na určité živočišné druhy. Myxoma virus byl nakonec vypuštěn na pěti různých místech v údolí řeky Murray v jižní části Nového Jižního Walesu. Z počátku byl velmi účinný, až 99,9 % nakažených králíků zemřelo a celková populace králíků klesla 600 milionů na 100 milionů. Avšak virus podléhal náhodným mutacím. Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace.
----------------------------------------------------------
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

Včely mají také myxomatozu, nbo se změnil obsh fóra?
puppino

AM:
Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují
---------------------------------------------------
Ty pořád uvažuješ podle sebe, že čteš vyhlášku.

Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc.

Současná praxe spočívá spíše v tradovaných postupech - tedy je to ještě benevolentnější než tzv.doporučení.
Navíc /třeba u nás/ nevymahatelné po včelaři, je v tom včelař "nevině" - je to úkolem komisí ZO mu léčit, což se logicky neděje.
Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.

Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.

Karel

"Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc. "

Podle mně to na vyhlášce vůbec nezávisí. Prostě se objeví včelaři, co mávnou rukou a řeknou : Co bych léčil? 10 let tady na tom místě včelařím a nikdy se žádný problém neobjevil, to stanoviště je schované a žádní roztoči mi sem nepřilétnou....Nacpu do pometu listí z rajčat nebo z ořešáku..... a budu mít pokoj....
A druzí včelaři zas naopak.....

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.
----------------
No tak vidíš, že u vás to jede "podle doporučení",

U nás bohužel "podle komisí".

Objednat si můžu co chci, (GAbon, M1) dostanu Varidol a o doporuční M1 na poslední léčení si můžu jen číst ve vyhlášce. A to je tak lepší průměr.

Karel

Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená a aerosolem obchází jeden člověk, protože podle návodu je rozdíl aplikace při různé venkovní teplotě. A každý si vyvíječ nekoupí, proč taky když v ZO máme na každých zhruba sto včelstev jeden vyvíječ včetně mot. kompresoru.

Už jsem to taky psal, jedna věc je, jak se to dělá ve skutečnosti a druhá věc je to, co je v papírech, které u někoho skončí.
V papírech je podpis včelaře, podpis důvěrníka, který s tím léčivem chodí po včelařích a podpis ještě někoho, nákazového referenta nebo funkcionáře ZO. A tříčlenná "komise" je na světě....
Když dojde k lámání chleba, nejdřív za nějaký měsíc po léčení tak se klidně řekne, že tam na místě všichni podepsaní byli a komisionálnímu léčení je vyhověno.
Takhle se to s nesmyslnými směrnicemi dělá.....

AM:
Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená
--------------
Tak buď rád a pochop jiné co to ve vyhlášce mají.
A modli se aby to pro velký úspěch vyhlášky v našich krajich nezavedli ve vašem kraji.
Tady to před pár lety taky bylo normální.

Karel

KaJi napsal:

>Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.
>Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.
.................

Mystím, že tak to není.
Pro porovnávání výsledků není ideální stav srazit roztoče na 0, protože se potom nedá zjistit dost dluho, co se ve včelách děje podle přirozeného spadu. Něco o tom na setkání VMS tuším říkal Pavel Holub. Do cca 0,5 až 1 ks přirozeného spadu za den se vlastně nedá spolehlivě zjistit, co je náhodný vliv a co odolnost včelstva. A spad 1 ks za den je od 2ks vem včestvu na startovní čáře cca 5 generací roztoče u neodolného včelstva.

On o tom dost mluví i píše přítel Dvorský, hodně je i na starém fascinovaném včelaři - udržet roztoče v souladu s přirozeným rozvojem včelstev, aby neškodil. Včelstva, která to nedokážou, ošetřit a vyměnit matku za kvalitnější. To by asi byla nejekonomičtější a nejlogičtejší cesta pro normální včelaře.

Pro šlechtitele jak zajistit stejnou startovací čáru těžko říct - třeba srazit na 0, ale potom asi nainfikovat stejným množstvím roztočů, aby se včelstva mohla ukázat v průběhu sezóny. Ale to už by byla asi vyšší liga.
Dnes je tu problém, že za hřích se někdy považuje už o tom jen přemýšlet. :)

Radek Krušina

Aleš Molčík napsal:

>Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly.
>A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.
.....................

Pokud by to bylo pravda, tak potom by Ti, co by přestali ošetřovat a NECHALI BY SI HYNOUT VČELY, nebyli zdrojem rezistentních roztočů (mimo jiné o tom píše Ing. Dvorský) To znamená, že by nebyl problém u těch, kdo z toho mají strach, tyto roztoče vyhubit stávajícími jedy, aby se nepřemnožili tak, že by viry mohli včelstva přemoci. Navíc by tito šílenci prováděli poměrně zásadní selekci svých včelstev, takže pokud by jim něco přežilo, určitě by to nebyl geneticky horší materiál, jak těch, co by to tak drasticky nebrali. Stejně by jim to asi dlouho nevydrželo, je to zřejmě poměrně ekonomicky nevýhodné.

Ta druhá skupina je zřejmě horší oříšek, ale podle mě současný systém jim nahrává stejně ba ještě víc, jako ten potenciálně dobrovolý. Nebylo by nemožné jim to ale ztížit. Stávající jedy jsou totiž dotovány a v podstatě se spíš rozdávají než prodávají. To přímo vybízí k nadpoužívání. Takže elegantní řešení by bylo zrušit dotace na tyto jedy a jen tím třikrát zdražit léčiva, a případně ještě zdražit tyto jedy i nedotované, kdyby to nestačilo. Těch cca 20 melounů dotací na léčiva by zřejmě šlo využít i jinak. Není bez významu, že sama stávající vyhláška vpostatě nařizuje používat jedy i tam, kde roztoči nejsou v takové míře, že by mohli uškodit - vychází ze zprůměrovaných výsledků a nařizuje plošně. Individuální situace ve včelstvech ji nezajímá.

Radek Krušina