75361

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 75241 do č. 75361

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241)

Jinak u jiných čiností je podle úřadů výdělečná taková činnost, která je opakovaně v tak velkém rozsahu, že nemůže být spotřebována tím člověkem a jeho blízkou rodinou plus spotřebována ještě třeba rozdáním toho produktu širšímu příbuzenstvu. A ten člověk se musí výsledku té činnosti zbavovat pravidelným prodejem.
Kdyby toto mělo být aplikováno taky na včelaření, tak musí být žemědělským podnikatelem každý včelař, který obhospodařuje více než 5 - 10 včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235) (75237) (75239)

"Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni."
a.
Dotace D1 je podle mne koncipována původně jako podpora členství v ČSV. Ti papaláši, co to kdysi prosadili, si dobře spočítali, že většina včelařů to na včelařské věci nepoužije. Ale dobře si uvědomili, že většina malých a pasivních včelařů zůstává v základních organizacích hlavně proto, že je to nic nestojí, nevydávají na to žádné příspěvky. A ještě se za to "nic" udržuje svazový časopis, v takové formě, která by byla v konkurenci jiných časopisů na noviných stáncích neprodejná a redakce by musel zkrachovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.


Ale de minimis je prohlášení. Prohlášení že v účetním období během třech let nepřesáhla státní podpora pro mne určitou částku. V zemědělství jde tuším o 20 000€. A vtomto bodě kolik je strop mi de minimis mi může být ukradený, protože Evropské dotace nepobírám, krom nějakého léčiva které rozúčtovává OO, a D1 promne za tři roky nikdy nepřesáhne půl mega za tři roky. Jedině žeby se ledy hnuly a vznikla by jiná rozumnější národní pomoc formou dotace.

Evropské dotace jsou pro včelařství jiné, jsou pro laboratoře, výrobce léčiv, prodejce medometů, pro všechny okolo jen ne pro včelaře. Protože v momentě jejich vzniku tyto věci okolo včelařství razantně zdražily z důvodu dotování takových služeb nebo věcí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244)

Rezim de minimis nejsou pochopitelne jen dotace na vcely,ale vsecny zemedelske dotace.Vcely muze mit vcelar sam na sebe nebo je muze mit taky na zemedelskou firmu jako jednu z cinnosti,tim je pravnicka osoba,muze byt zemedelec a vcely nemusi byt firemni,ale na jeho jmeno,coby fyzickou osobu.Rekl bych,ze o tom proc dostal flastr je mizivo informaci a jeste z druhe ruky.Pokud to byl cerpac kazde dotace,ktera se naskytla,na kde co (neco jako nejmenovany nemajitel),pak jaksi nema financ problem ty dotace spocitat,osolit prekroceni podpor de minimis a dodanit k tomu pocet vcelstev rozepsanych na stejnou adresu,ale jina jmena,obzvlast slo li vse na 1 cislo uctu.Proto od dotaci co nejdal,jedine co cloveka nauci je,ze se nemusi snazit pracovat a setrit,protoze muze brat dotace.Vcelar slysi dotace a prestane premyslet,zatmeni mozku a honem zadat,kdyby to koruna byla.
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.Vcelar si neco uklada do rezervary na horsi casy,na jednou nakup medometu,jindy novych ulu atd?Kolik jich to tak dela? 1 z 10,ze sta,z tisice? Vetsinou to co ze vcel utrzi,tak da ne do provozu,ale do rodineho rozpoctu.Vcelnice 0,prozere to rodina.Chybejici se snazi nahradit zadanim o vsemozne dotace na to,co by mit mohl,kdyby penize ze vcel nechal vcelam.
Je to i vliv zpohodlneni lidi dnesni doby,na co setrit na auto,kdyz ho muzu mit na leasing,proc setrit na vybaveni domacnosti,kdyz existuji spotrebitelske uvery,proc se snazit a uskromnovat se,kdyz se da zit na dluh?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245)

JosPr:
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.


To je pěkný, ale jsou profese kde to možné není. Mít rezervu je logické, ale představ si že dojde opravdová krize a peníze co máš někde ve fondu jsou fuč, potká tě zdravotní problém který trvale bolí, stroje ti někdo ukradne, pojišťovna ti odmítne proplatit pojistku na všechny výše vyjmenované případy, musíš místo práce se starat několik tnů v týdnu o nemohoucího člena rodiny, nebo máš štěstí a máš takové členy dva které potřebují trvalý dohled.

Taková včelařské rizika, představ si že jsou tři roky neúrody a navíc tě potkává v pravidelných intervalech úhyn až 90%, navíc aktuálně ta neúroda je okořeněna inflací, takže zdražuješ med který ani nemáš a když, je ho velmi málo. Ale musíš neustále kupovat naftu na dopravu okolo stanovišť, financovat auto, cukr, dřevo a už hodně dlouho nepočítáš svou práci.

A hlavně, strojník je lukrativní obor, nemůže ho dělat kdekdo, včelařství také, ale vysvětli to lidem. Strojníka blbce když si nedá říci zavřou a je odněj klid, včelaře blbce nikdo nezavře a ještě může přednášet nebo nějak jinak šířit svou blbost a přitom se tvářit jak odborník, který neumí ani vyprodukovat v dnešní době tolik medu, aby ho nemusel nikde jinde shánět. Víš kolik mi v posledních letech přibylo včelařů co chcou koupit můj med aby ho vůbec měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245) (75246)

Kazda zemedelska cinnost je svym zpusobem risk,at uz vezmes vcelareni,nebo pestovani brambor.Vzdy muze prijit neuroda,sucho (u nas letos 2 mesice bez deste),zima,vedro,ba naopak mokro a prival (tento tyden 2x potopa)..To jsou jaksi veci,se kteryma musi clovek pocitat.Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.Dnes jsem tomu rad.Zvolil jsemjistotu,byt jsi od pondeli do soboty 12-13 hodin z baraku a pak litas jak urvany vagon,protoze prace doma se sama neudela.
Dnes jsem rad,ze mam vcely jako konicka,a muzu se u nich bavit a predevsim odpocivat.Dnes vytacim 2 medniky tmaveho medu na vcelstvo a tetelim se po 2 mizernych sezonach blahem a jsem rad,ze jsem jarni med nevytacel a nechal ho vcelam.Ti co vytocili jaro,maji prd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245) (75246) (75247)

JosPr Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.

To je škoda, proto nikdy nepochopíš význam dotací do zemědělství. Nic si z toho nedělej, protože to nechápou ani na MZe, ČSV, SZIF, ...

Dva nástavky medu ze včelstva po dvou letech neúrody. Nad tím se zamysli. Jsou lidi co ztoho žijou, mizernou jistotu např. nafta do vozidla, jim dává malá mizerná dotace s kterou se dělí s ostatníma. Já jen že stačí myslet s trochou úcty k jinému řemeslu. Ty se dělit s ostatníma strojníkama nemusíš. Dojde akce prodotovaná skrz na krz a ty jen čekáš po šichtě jednou za měsíc na proplacené peníze. Říkám tomu solvinová práce. Také oni už nějaký pátek přemýšlím, ale včelařství umím a věřím v lepší rozumnější časy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (195.146.105.10) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Prý bude zase málo medu, říkají včelaři v okolí. Včelař by asi měl umět včelám najít nebo zajistit snůšku, ne? Pastýř taky nenechá ovce pochcípat na vypaseném a přežene je na novou pastvinu

Rozepisovat včely a brát na to dotace na 1 účet, pěkná blbost.a Já na dotace letos kašlu, to méně než 1 kg medu na včelstvo mě nevytrhne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)

A jak může včelař zajistit včelám snůšku, to mi vysvětlete. Jakože si namísto zeleniny vysadí pár metrů květeny? Pchee

A jestli bych měl za poslední 3 roky určit příčinu neúrody medu, tak jednoznačně počasí - zima, deště, vichry - 3x po sobě hnusné jaro. Letos není skoro nic ani z lípy i když počasí bylo dobré, takže ve včelstvech je celou sezonu málo zásob, je třeba dokoupit cukr nad plán a krmit.

Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

No a teď už je to jasné odkud medokomerc bere v tyto neúrodné roky ve výkupu ,,český med". Pár kamarádům ,,prodá" ukrajinský med a poté ho zpětně vykoupí jako český. Jednoduché.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249) (75250)

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)



Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

Dávno se mělo charakterizovat kdo je včelař a kdo obchodník. EET jsem dával šanci žeby se registracemi mohlo hodně prokázat, ale padlo to celé na hubu koronovou.


Ano, otom je české včelařství, jde v podstatě o obchod. To není o včelařovi. Včelařinu dávno Špačci pověsili na hřebík. Obchod to je se směskami různě smíchaných medů a jiných aditiv které zlevní celou šarži pod 40Kč/kg. A hloupý a najivní včelař si myslí že dostane med z Ukrajiny.

Zajímavé že dlouho nebyly na pranýři. Pokud mohu spekulovat. Vypadá to že má kontrolory a jejich činnost také pod palcem. A to dlouhodobě. Akce kontrola medu je asi dvakrát ročně. Dělají ho pražáci. Furt stejní lidé. Pokud mohu znovu spekulovat, ti samí co sem zajišťují kontrolu dovozového medu. Osobně si myslím, že to zavání nekaloými praktikami celý pranýř a jejich státní kontroly kde se koná "dobro" pro zákazníka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75251)

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Za prvé, přestaly se používat na JM už dávno, statková hnojiva, půda se těží tak mnohem intenzivněji a voda se tak stává dlouhodobý problém, který se znovu řeší hloubkovým obdělávání kdy se místy naráží na matečnou vrstvu, a tak např. za Mikulovem vznikají z úrodných půd sahary. Ono není jedno jestli se vezme na půdu podrývák nebo pluh.


Za další pokud by ty přesuny měly fungovat, muselo by existovat něco jako podrobný plán výsevů a osevů včetně podrobné dokumentace o nektarodárnosti daného osiva. Prostě systém v rámci LPIS, který vyplní polař, včelař se přizpůsobí a na základě tohoto vznikne něco co dávno zaniklo na JM a to kočovný plán včelařů. Hodně lokalit slunečnic opět nedalo nic. Proto informace o osivu jsou zásadní. A je jedno jestli hodnotím nektarodárnost v Rakousku na bio ploše nebo unás konvenčně. Prostě je to častý jev že pole kvete včela naněj lítá ale nic z toho.

Stejné je to i s fenyklem, prostě pole a nebo osivo nedává nic a včela takové entomofílie nakonec ignoruje.

Za další, ... z toho co včelař opyluje lze odvodit jeho přínos. Pokud se vyskytují po polích samosprašné varianty které nepotřebují opylovače, měl by stát zvážit a opravdu časem přesunout chov včel vedle papoušků a exotického plazu a přesunout tak včelařinu mezi exoty. Jinak si myslím že se historicky děje obrovský ekologický podvod co se týká osiv.

Takže nejprve se musí vědět co a čím a kde osévat a potom se můžeme bavit o kočování profíků. Profík se ti na kočování vysere když je v osivech takový bordel.

Znám jediného kočujícího kolegu a ten jezdí z Bojanovska na Ždánice protože ho to tata naučil a má k dispozici traktoristu s traktorem a používá domovinu jen jako zimoviště, protože je tam sucho které ztvrdili navíc vrty plynařů. Já sám jsem od tama také utekl a to bylo místo na olejniny jako saflor, na jetele, řepky slunečnice. Nyní kvůli suchu nic. Takže když neoseje jeden co tomu rozumí, proč by měl osévat včelař? Protože je nato dostatečně hloupý? Raději si škrtne stanoviště a včely přemístí nebo zlikviduje. Otom je byznys a kapitál, lépe je zničit než prodat pod cenou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253)

Ještě k tomu stanovišti okolo Bojanovic. Pamatuji tam i okurkové plantáže a cibulu na semeno, prostě polní produkce které se dnes jen dováží. Toto je odpověď na včelařské zvolání, pokud se má dovézt levněji, tak se to doveze a včelařovi se dá do 180Kč na D1 aby byl zticha. Takže není pravda že se opylení nemůže dovézt, ono stačí totiž zlikvidovat pěstování takové opylenínutné produkce. A dnes-letos, převažuje na JM jen osev obilnin s nulovou prohnojeností která zadržuje vodu. Takže JM bude zanedlouho celá jako píšečná sahara. Někde na některých parcelách dříve někde později. Jak u moře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254)

Tak o tom to je. Přesunu včely jinam. A míst, kde se dá získat med je pořád dost, jen se musí umět a vědět a takové umění a vědění se získává praxí. Konkurence je menší, spousta poloprofíků to zabalila nebo zredukovala stavy na vyloženě hobby chov, všude kam se podívám je prázdná paleta nebo opuštěný kočovák. Člověk s 200 včelstva dnes např. v těch Bojanovicích prodává včelařské potřeby, protože rychle zjistil, že obchod vynáší víc a je to menší dřina. Včely nejsou o rychlém byznys plánu, ale spíš je to srdcovka, životní styl s jistou mírou svobody a odkázanosti na sebe a není co závidět z pohledu ostatních řemesel. Nakonec zbydou asi jen ty bolavá záda. Na druhou stranu je poslední roky mnohem víc zákazníků, kteří kteří umí ocenit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255)

K včelaření jsou mnohem horší podmíny než dřív, protože z více důvodů se výrazně snížila hlavně ta diverzifikovaná podpůrná snůška ze všech možných květů. Která na dobrých nepřevčelených stanovištích byla ten základ, na kterém včelstvo v podstatě žilo od dubna po až srpen a která, i když třeba kvůli počasi zklamaly hlavní snůškové rostliny, dala i tak pár kilo medu. Která, vedle toho, že mimo dlouhodobě úplně špatné mokré počasí zajistila včelám zásoby k normálnímu žití, zajistila taky příměsí medu z různých květů do medu z hlavní snůšky chutově kvalitní med a nakonec tyto květy zajistiliy spolehivou diverzitu sbíraného pylu, tudíž i kvalitní výživu.
a.
Zhoršují se taky včelařské snůšky, protože téměř všechny volně rostoucí snůškové rostliny nejsou kompatibilní s dnešním hospdodařením v lesích a na volných plochách, jsou to buď plevelné rostliny a dřeviny, jako maliník nebo lípa, nebo invazivní, jako akát nebo třeba zlatobýl.
Ze snůškových rostlin má vzhledem k nyní prosazovanému vysazování smíšených lesů na místech smrkových zničených kůrovce velkou šanci Javor Klen (kvalitnější tvrdší dřevo, mimo jiné vhodné i pro všelijaké dřevomodelování) pro pozdní květnovou snůšku a potom Třešeň Ptačí ( rychle rostoucí tvrdší výhřevnější dřevo) a odrůdy planých hrušní (velmi kvalitní tvrdé dřevo) pro rabnou květnovou snůšku, jako náhradu dřívějších ovocných snůšek v intravilánech.(jabloně nejsou příliš vhodné, protože mají pro zvěř atraktivní kůru a v zimě na sněhu tak velmi trpí okusem.).
a.
Vysazování těchto dřevin by podle mne měli včelaři začít politicky prosazovat. Ať už na linii státní správy, to znamená u velkých politických stran achopných se dostat vo vlády nebo na linii zeleného aktivismu a propagandy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255) (75256)

Jinak si myslím, že u nás se dá včelařit skoro všude, ale musí se respektovat kapacita krajiny a tudíž včelaření musí být jen do určité hranice zavčelení krajiny.
Neboli když mám na konci dubna na stanovisti kvalitní, na produkci připravená včelstva, tak až do konce července, začátku srpna se mimo protirojová opatření o ty včelstva nemusím starat A přirozeně o vybírání medu. , pokud je snůška. Žádné strachování, třeba už ke konci května, jestli se včelám netenčí zásoby a že bude třeba, než přijde snůška, je všelijak složitě, aby se cukr nedostal do medu, podněcovat cukrem. Nebo pokud končí snůška, se těžce rozhodovat, jestli jim ten med vytočit a potom dávat cukr nebo nechat a potom sledovat, jak do další snůšky nebo do podzimního krmení ten med ubývá. To v žádném případě.
Správné včelaření a v případě komerčního včelaření taky jediné reálně možné je podle mne to, že v dubnu tam připravená včelstva mám nebo na to místo dostanu a až do července až srpna, do krmení na zimu, nedělám v podstatě nic jiného než že z těch včelstev vybírám po snůškách med. A mimo snůšky maximálnějen informativně prohlížím a sleduji, žádné zásahy nedělám. Mimo včelstva určená k rozmnožování.
Problém je podle mne ten, že na místech, kde před 30 - 40 lety se takhle mohlo včelařit při zavčelení 20, možná i 40 včelstev na km2, se zhoršila snůška z těch podpůrnýczh nesnůškových rostlin tak, že dnes takhle mohou včelařit při zavčelení třeba jen 4 včelstev na km2. Včelařům na tom místě to třeba kolikrát nedochází nebo dokonce naopak, ve snaze "vytlouct" z toho stanoviště co nejvíc medu, stlučou nebo koupí další "bedničky" a postaví na stanovišti ještě další nástavkové úly se včelami. Pak dochází v podstatě k tomu, že včelaři na tom km2 spoutěží mezi sebou ne o to, kdo bude mít víc medu, ale o to, kdo bude včelstva v sezóně lépe podněcovat a ošetřovat a kdo lépe zvládne krmení na zimu a na jaře bude mít včelstva životaschopnější než druhý. Kdo ty včelstva podrží a komu ty včelstva začnou spíš víc hynout. nebo podléhat loupežím okolních. Až uhynou úplně. Případně jestli to nakonec neskončí tím, že odněkud zvenku přijde nějaká virová nálož na nějakém roztoči Varoa a na tom km2 nastanou hromadné úhyny včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255) (75256) (75257)

Bohate staci,kdyz vsude kolem stanoviste v lesich okolo zmizel smrk,coz byla temer jista medovicova snuska,at uz z puklic nebo ze msic.U mne tady odchazeji ve velkem i borovice,zbyva jedle,modrin,par pasu nemedujicich lip.Javory se u nas moc nenosi.Letos na mnoha hektarovych pasekach roste lesni buren,buriny,vrbky,starceky,ale predevsim ostruziny,coz je nejvyznamejsi snuska poslednich let.Malina je vetsinou o nicem,protoze kveten,cerven u nas uz 3 roky neprsi,vyberem si to pravidelne az zacatkem zni,kdy nas parkrat splachne privalovy lijak.
Kurovec je pomalu dotezeny,drevo odvezene do Rakouska,neni mozne pomalu sehnat kubik desek.To co se ted zasadi,pokud neuschne,bude vceli pastva nekdy za 15-20 let.
Jarni snusku radsi obetuju pro rozdeleni vcelstev a vznik novych,pro mne je nejlevnejsi krmeni jarni med.Jednak ho az na vyjimky nemusim vytacet a muzu se bavit tvorbou novych vcelstev na dobu,ktera je pro mne dulezita pro zisk tmaveho lesniho medu,at uz je kvetovy nebo medovicovy.Nehodlam zkoumat,jestli je v nem 51% kvetu nebo medovice,jak zada uredni siml.Odjakziva to byl med lesni smiseny,nez do toho zasahl byrokrat.
Po nekolikate za sebou ten kdo byl hladny a tocil jarni med,tak ted ma medniky prazdne a tmavy s cementem narvany v plodistich ve vencich.Presne tam,kam nepatri.
Samozrejme je to kazdeho volba,mozna budem za par let radi,kdyz si vcely donesou pro sebe,ne tak pro vcelare.Pak bude vcelareni opravdu kus zivotniho stylu a pro srdcare,ne pro tezare medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 2. 8. 2021

Urodilo se někde průměrně lipového medu? Zjišťuju, že všichni v okolí mají tak akorát pár sklenic pro sebe, a už zčásti i včelstva zakrmena, žádná sláva letos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 2. 8. 2021
Re: (75259)

Ja lipovy nemel nikdy,ale s tmavym budu na vysost spokojeny.Jen kdyby ted kazdy vecer nelilo,a mohl jsem dovytacet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 8. 2021
Re: (75259)

Lípový letos nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 8. 2021
Re: (75259) (75261)

Z pohledu na lípy, ne podle včel, i u nás lípy vypadaly divně.
Velkolisté na začátku obvykle velmi intenzívně voní, letos voněly málo a z malolistých sice šla na asfalt nějaká medovice, ale po většinu doby květu jednak nebylo ideální počasí, jednak na lípy z nějakého důvodu včely skoro nelétaly. A nebylo to tím, že by v mém okol nějak hromadně včelstva vymřely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 3. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262)

Trochu tmavšího některé měly, ale lípy v tom je opravdu minimum, asi z jetele z trávníků.

Letos tím pádem opět víc zakrmeno cukru než vytočeno. Ještě před pár lety zimování na řepce s dokrmením 0-6kg cukru. Teď cukr v plných dávkách, některé včelstva si letos prožraly i řepkové zásoby, druhý med nepřinesly a omezily plodování, prostě hlad uprostřed sezony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263)

Kdysi za socíku, když jsem jezdil na konci léta na jetel na semeno tak z toho, pokud byl, byl zajímavý med.
Hodně řídký, tekutý, dost tmavý, neobvyklá zajímavá chuť, zkrystalizovala hrubšími krystaly tak spodní třetina sklenice, zbytek zůstal tekutý.
Jinak ale med z jetele byl jen tehdy, pokud na tom poli bylo hodně sucho. To jsou potom trubky květů jetele kratší a včela tam na sladinu dosáhne. Jak není sucho, trubky jsou delší a jetel tak prakticky nemeduje.
Podobně tmavý med potom byl, když jsem na konec léta, do poloviny srpna, nechával včely u místního lužního lesa. Tam byl mix, lípy, vrby, topoly, nějaké duby a kdovíco a potom pod stromy jeden druh ostružiníku. Taky ten jetel býval na podobných místech, kolem pole vesměs lesíky z listnáčů kolem potůčků a na dolet asi už začátek lužních lesů kolem Odry, Sedlničky a Lubiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264)

Jetel inkarnát tu jednou vyseli několik hektarů na dobrou půdu, ideální počasí, pravidelně zalito, teplota kolem 25°C, včely na něm byly hodně, ale nektar žádný. Včelař co měl řadu úlů u toho pole - prý taky vůbec nic.

A jak to bylo tenkrát v těch lužních lesích, dalo se tam vydržet?

V takovém mokru od jara až do konce léta jaké panuje poslední roky, tam se nedá ani vkročit. Všude přemokřeno, laguny, brutální líhně komárů, tisíce útočných ovádů, muchniček.

Ty ostružiny jsem tam taky viděl, ale že by kvetly nějak moc, spíš sem tam květ. Jediné co až do podzimu tam je a jinde neroste, tak netýkavka, ale to už je dávno zazimováno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.90.95) --- 5. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264) (75265)

U mne inkarnat tri roky nedal nic.Kvete v dobe,kdy u nas uz vyrazne chybi vlaha.Kveten,cerven neprsi...Bez vody neni nektar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264) (75265) (75266)

On to byl, aspoň ten les, co jsem zimoval, takový pololužní les.
Víceméně větší rovina pod horama, kde kdysi při povodních nejspíš podstatně větších než v roce 1997 řeka z hor natahala tak na kilometr šířky a až do dvou metrů hloubky na skalním podkladu a na pár kilometrů délky štěrk z hor. A na tom štěrku na další nanesené půdě vyrostly ty lesy, zatímco téměř ve stejné výšce na tom štěrku tekla řeka. V 70 letech prohloubili a zůžili koryto, místy až na podkladový kámen a štěrk částečně vytěžili, protože Tatrovka potřebovalal podsypat základy nových hal.
Takže od té doby v lese žádné trvalé tůně či bažiny, jen při velmi velkých povodních se tam dostane voda z řeky a při deštích je tam pořád specifické bláto. A je tam specifická půda, černozem s vyšším obsahem jemného písku. Která se od těch 70 let postupně vyčerpává. A pod tím na většině plochy zřejmě propustný štěrk se spodní vodou napájenou z koryta řeky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vaclav Sciskala (109.231.162.126) --- 7. 8. 2021
Pozvánka na výstavu VČELA !!!

Zveme všechny včelaře a příznivce na naši výstavu VČELA!!!, kterou organizujeme v Ostravě ve dnech 3. - 4. září 2021.
Věříme, že tato akce naplní očekávání včelařů a jak vystavovatelé, tak lektoři na přednáškách se těší na včelařskou sešlost.
Program a vše kolem výstavy najdete na www.vcelaostrava.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 7. 8. 2021
Borová medovice

Měli jste někdo někdy medovicový med z borovic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269)

Jediné statné smrky, asi 200m podél asfaltu, na semeno, vyřezal nový lessprávce když dostal funkci někdy před 8mi lety, borovice byly na JM z 75% sežrány a proschly a nic znich není vidno. Podrůstají náletem lip a akátů a dubů, ...

Takže z borovic určitě nic nebo nic moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270)

Holt jehličnany jsou v dnešní době ošklivé druhy, ideologicky správně jsou dnes listnaté smíšené lesy . Maximálně smíšené lesy s cca do 30 % jehličnanů.
A podle některých zelených aktivistů nebo zeleně poblázněných neznalých juniorů je špatrně i vysazování, ideologicky správně úplně je les vyrostlý "přirozeně" neboli jen z náletů.
Jediná pravda je z toho ta, že strom vyrostlý přímo na místě ze semena by měl mít znatelně kvalitnější kořenový systém než strom, který vyrostl ze zasázeného, třeba i víceletého a ve školkách vícekrát přesazovaného stromečku.
A tudíž by měl být odolnější k nepřiznivým vlivům, větru, suchu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270)

Já jen, že se uvádí medovice borová jako významný zdroj snůšky a zatím ani ťuk. Známý od Vracova taky z borovice za 30 roků nic se 150 včelstvy. Tak dumám, že kde jechyba, že proč tak rozsáhlý les nemeduje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.90.95) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272)

To je snad jasne,nejsou tam podminky pro premnozeni producentu medovice,aby ta snuska byla vyznamna,coz jinde zase platit nemusi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273)

Mnoho let za sebou je v březnu na JM zima. Vtu dobu probíhá kladení vajíček mšíce borové. Má také hlavního nepřítele Pauesia picta.

Takže pokud jsou tak dva roky za sebou příhodně teplé a první rok se mšice borová namnoží a druhý rok přemnoží, nenamnoží se její predátor, na JM od května do srpna, pamatuji že i v polovici září jsem točil vedle borovic nepřetržitě med. Je zní více medu než z nějaké lípy nebo pole. Jenže .

Jenže jsou borovice chcíplé, na tlející chcíplině rostou akorát houby. A takové houbovité dřevo dobré ani do kotle ani do kuřáku.

Zrovna včera jsem se díval, že borovice co přežily, jsou znovu od konců zerzavé, takže vychcípnou lokálně napadené nakonec všechny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.210.251) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274)

Gupo diky za info. Muzes popsat sensoricke a opticke vlastnosti tohoto medu. Nemas archivni sklenici na prodej?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275)

Příjemná oříšková vůně. Barva světlá a různě podle právě probíhající vedlejší snůšky pylu. Zpravidla se smíchal s něčím co právě probíhá, je to taková výplň. Nejde moc poznat, hodně včelařů si myslí že nosí to nebo ono, ale medovice dělá(la) tak 2/3 výnosu medu na JM. Klam je ten světlý odstín který nijak nepřerazí ani akát, ani lípu ani slunečnici. Jen ta vůně po otevření úlu, oříšky.

Archiv nedělám, mám jen dva hranolky po kile a půl hodně starý dubový černý, ale už jsem loni viděl že se vrství a vrací se do složité sacharózy. Hodně starý znamená, že je z roku 2000.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276)

Kdysi, když jsme měli včely v lese, tak byl první medovicový med, který nosily, po odkvětu maliníku a před lípami malokvětými, světle hnědý až někdy do cihlově červeného nádechu. Potom až skončily lípy malolisté, byla v lese ještě jedna snůška z medovice a to byl spíš tmavě hnědý až načernalý medovicový med. Ale borovic tam bylo málo, jen jejich příměs v jednom lese. Havní byly smrky vedle borovis i trochu příměs jedlí.
I když některé hodně medovicové medy takovou tu oříškovou příchuť měly. To byly ty nejkvalitnější medy, nemusely se vůbec pastovat a přesto tuhly velice pomalu a dlouho do jemnozrnné konzistence velmi vhodné na chleba j i na rozpouštění třeba v čaji. A hlavně, na rozdíl od pastovaného medu, v téhle konzistenci vydržely po celou dobu skladování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277)

Med od roku 2000 a stále je dobrý? Můžu se zeptat na % vody? Byl nějak tepelně upraven, aspoň rozehřátý - tedy sterilizovaný od kvasinek?

Medovicový tu nikdo nemá - není les, tak neznám, ale s hlavním řepkovým medem tu zápasí většina včelařů co se týká skladovatelnosti. Trvanlivost max. 1 rok při obsahu vody kolem 18,5%.

Z léta smíšený tmavší (lípa) vydrží minimálně 2 roky při témže obsahu vody - jestli tu trvanlivost prodlužuje část medovice v něm, nevím?

K řepce ještě trochu odbočím:

Řepkový med je na skladování a náchylnosti ke kvašení nejhorší. Letos řepku opět propršelo a naplno točili jen ti co měli řepku přímo pod úly za plotem apod... včely jim donesly i v tom hnusném jaru a výsledek? Zavíčkovaný ze silných včelstev po zprůměrování 20% vody - měřili jsme to refraktometry ! Prostě to včely neuměli v tom vlhku odpařit a nosili a nosili a rychle zavíčkovaly. Takže začíná éra sušiček, pokud nemá být med tepelně upraven.

Kolik % vody máte řepkové medy a jak dlouho vydží, jaká konzistence?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278)

Každý včelař prochází konstantami. To jsou úrovně, kde jedna zkušenost a um se prokládá druhou úrovní.

Vodu v medu vidím po zkušenostech s odpařováním, jako vyřešenou. Také mám zavíčkovaný med s více vody. Celou problematiku voda v medu mám ustálenou momentálně v několika aktuálních bodech. Jsou výsledkem promyšlených postupů po zbrklých začátcích které často čtu.

1) Rozhodná při výběru medných plástů je stříkající nezralý nektar. Musí se tudíž provádět trh dílem. Někde v úle je suchý a vhodný k výběru, někde je mokrý a tudíž nevhodný. Takže co se dává k odvozu, nesmí stříkat. Tudíž je potřeba když není správná zkušenost v začátcích trhat s každým dílem co viditelně vypadá k odvozu, ale není vhodný a musí se ponechat na příště.

2) U medometu jsou po celém světě tzv. oddychové prostory pro právě vybraný med. Hlavní je je udržovat suché, temné - tz. létavka se nesmí umět orientovat v prostoru a tak nedochází ke slídění. Dále je vhodný stropní listový ventilátor. Med nezakrývám.

3) Oddych je dlouhý minimálně 1 den.

4) Nemám polystyrenové nástavky, docela je možné, že samotné dřevo v kterém jsou plástve s medem, tz. u mne nástavky 25mm běžné řezivo, odebírá také vodu. Jsou to v podstatě medníky a nahrazuji je znovu medníkama. Nemám manipulační bedýnky určené k převozu medu. Z tohoto důvodu si myslím, že voda se nedopaří jak v plastových bednách tak v různých Tesco plastových skladovacích bedýnkách a částečně proudění je zamezeno i v běžných rojácích které mají dno a často se používají k převozu medných plástů.

5) Všechny výše popsané zkušenosti mám v hlavě dál rozvíjet.

6) Sušku co mi táta udělal mám několik let zbytečnou, tento stroj využiji k něčemu jako k očkování a homogenizace a pastování nebo jej nejraději odprodám dál, protože v něm mám nějaké peníze.

7) K bodu 5, rozvoj letos proběhl novou zkušeností nechat med v nejvyšším medníku. Převěšuji plodiště nad MM, dělám s rozběrným dílem jak s rozběrným dílem od začátku i bez ní a MM se zdá být velmi vhodná k pochopení a usnadnění aby včelstvo i v letech bídných jako letos, dalo med a navíc MM má další nesporné výhody jako hodnocení matek, práce s méně obsazenými medníky, atd. Převěšování je základ zralého medu jak s MM, tak bez MM. Je to nezbytný úkon před vybíráním medu a převěšování nového medu nad matku, se provádí stále a průběžně.

8) K bodu 5, při převozu lze využít podlahu a samotný prohřátý prostor vozidla k dosoušení. Letos jsem instaloval vodovzdornou hladkou překližku, což znamená že lze z jednoho místa nakládat pohodlně od dveří celý náklad, a díky prosklenýmu nákladovýmu prostoru se překližka naakumuluje teplem které dál dosouší naložený med.

9) Nevím, ale dlouho už nebylo tropické vlhké počasí, které jsem si také prošel a bylo hlavním důvodem pořízení sušky. Myslím si že bych se dnes bez ní také díky propracovanějšímu přístupu k vodě v medu bez ní obešel.

10) Voda v medu se komerčně řeší v duplikačních homogenizátorech o objemecj nad 2tl, úplně vklidu, ale není to med syrový. Syrový med, tz. nepřihřívaný a fyzikálně nesmísený je chuťově úplně jinde než med různě ohřívaný a nadbytečně rozpohybovaný. Syrový med je živý produkt od medonosného hmyzu a jakmile opustí úl, měly by být zachovány jeho senzorické a chuťové vlastnosti pokud možno tak, že se ihned zabalí do spotřebitelského balení a dál nevyžaduje další práci což jsou další investice.

Takže asi tak myslím. Moje začátky s vodou v medu jsou někde od r. 1986 kdy jsem vytáčel sám své včelstva poprvé. Takžepokud chcete včelařit promyšleně a s rozvahou, doporučuji přeskočit toto období nastudováním a zavedením do praxe, výše popsaných bodů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278)

Ještě ke kvasinkám. Kvasinky jsou problémem krmítek. Čím více se používá krmení, tím více je k nalezení kvasinek.

Přítomnost kvasinek je prvním znakem padělání medu a hodnotí se při rozborech tak, že jde o přidávání sirupu včelařem při snůšce.

To jsem vyčetl nedávno v jedné práci okolo laboratorního zkoušení medu.

A myslím si že v době apiinvertů a jiných invertních a kvasnicových příkrmů je to logické a určitým znakem, že nejde o průmyslový med zpracovaný med ale med nehomogenizovaný (tam se většina kvasinek usmrtí teplem a rozmícháním doředí) typu zpracovny super hyper marketu který má svou odběratelskou klientelu.

Rád bych se s přibývajícím časem zabýval mikrobiologií medu více, ale sílu čas a prostředky zatím vkládám do chovu a jeho udržení.

Důležité ke znalostem je vědět, že hodně znalostí uniká díky tomu, co často nejde vidět nebo spočítat pouhým okem. Takže promýšlet chov včel se musí abstraktně, něco jako vysokoškolská matematika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Koky v medu

Ještě zajímavost díky kvasinkám v řepkovém medu, jsem si vzpomněl na článek, který popisuje využitelnost bílkovin, díky koku, který zapříčiní prasknutí pylového zrna a díky němu se třeba oplodní květ. Je to přirozený kontaminant z přineseného pylu do úlu a vyskytuje se v půdě.

Takže je logické si myslet, že řepkový pyl má a trpí - vyskytuje se na květu v nějaké míře mikroorganismus, nějaký mikroorganismus, který zapříčiní svými enzymatickými změnami nějakou lepší půdu pro lepší klíčivost kvasinek.

Takže se díky mikroorganismu oplodní jakkýkoli květ, např. švestka, protože se její květ kontaminuje mikroorganismem který provází lepší oplození. Zajímavé by bylo ty mikroorganismy detekovat a podle jakého druhu květu potom znát, který jaký mikroorganismus zdomácněl natom kterém květu.

Řekl bych, že výzkum je tak daleko, že se dá tímto řešit u cizosprašných samospašnost. Prostě se postříká květ pro lepší samospašnost něčím počem puká lépe pylové zrno.

Takže v medu se např koky musí vyskytovat.



Pro další zajímavost co je z volné půdy,např. se sbírá sběrači pro kultivaci kultury bakterie z kterých se nakonec po selekcích průmyslově vyrábí různá ATB, prostě volně někde půdě se nalezne penicilin. A teď bao raď, jak to říci včelstvu, které si donese nějaký prach nebo na nějakém plodu nakuplivované bakterie zařazené do třídy lékařských ATB.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280)

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení. Nerozehřátý med je v tomto živý to jo, a má taky omezenou trvanlivost danou obsahem vody, skladováním, druhem medu. Otázka jak hustý a z čeho musí být med aby vydržel v egyptské hrobce stovky až tisíce let? Nebo teda aspoň od roku 2000 doteď? Je to sama o sobě medovice, která nekvasí? Nebo květový některý ano jiný ne?

Realita řepkový tepelně neupravený v rozmezí 18-19% - ,,živý" - po roce postupně dostává kvasnou chuť, i když přímo nekvasí hrnečku vař, jen změna chuti, z bílé barvy přechází do žluté, objevují se mikroskopické bublinky v celém objemu - CO2, pastový postupně měkne. Husté medy pod 17% vody mají trvanlivost delší, ale prý se taky zákazníci se vraceli, že pastový nejde nabírat, ohnuté lžičky měli. Proto velkomíchači - výkupci u pastového mají své know how na kolik % vody ho namíchají, ale mám ten dojem, že už se jedná o tepelně přehřáté - od kvasinek sterilní medy, takže pak v teple v super hyper na regálech jen změknou, ale nekvasí.

A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)

Taky když včely zavíčkují řídký 20%ní med, tak jim v úle asi nezkvasí, jinak by si ho nevíčkovaly, nejsou blbé? a to tam mají kolem 30°C teplo. Když se takový med vytočí do sklenic a dá do tepla, nevydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)



>A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !<

Blbost je jinak hloupost, hloupý je jen člověk. Včela za lidskou hloupost nemůže, jako takovou lidskou blbost, že nenajde postup, jak med vybírat tak, aby zralý nestříkal z pod víček.

Víčko je postaveno pórovitě, až provoz dělnic ho ošlape a více zneprůchodní. Nebo se samo sline díky použitému materiálu a teplu. Např když se použije pryskyřice typu opropolisované okraje buněk plus bílkovina z košilek a trochou vosku. Nebo když je přebytek a stavitelky nadstavují okraje šestihranných buněk zavíčkovaného díla a tak více zpevňují i samotné víčko dohlazováním.

Víčkoznalství je celá pěkná znalostní sekce ve včelařství, doporučuji věci více pitvat než se začne házet slovy typu blbost... dozačátku mikroskop, a pochopit tak proč je v zavíčkovaném medu 20% vody a co tedy udělat podle bodů co jsem tu napsal, abych nebyl považován za hloupého (blbého) a neznalého včelař co umí jak dement jen tahat z úlu med co z proněj nepochopitelného důvodu kvasí. Pochopit blbec jde ale pochopit psané slovo a proměnit ho v běžnou zkušenost která lze vyřešit je pro člověka těžší.

Prostě včelař potká znalostní včelařskou konstatu nepochopitelného problému, že med z pod víček kvasí. Co tedy udělat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280)

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení.

Ale ano z krmení, kvasinky přímo od včelaře, stačí jen med zbrkle vytočit s vodou navíc a jak burčák pěkně začně všechno bujet nadivoko. Kvasinky se jen tak ve zdravém pevném včelstvu v úle v medu nenamnoží, to by bylo hodně posraných konzumentů z medu. Až je med vytažen z úlu potom jsou kvasinky problém. Včela ručí do toho momentu vytažení. Potom je to na člověku jak bude o med postaráno dál. Člověk většinou uvidí zavíčkovaný plást a jediné co ho napadne je ho odvíčkovat nejlépe teplý jak čaj a ihned ho vytočit i stou vodou a nejlépe kvůli té vodě ho pěkně rozmíchat aby se ty kvasinky lépe dělily a neměly moc velký problém s kvasem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021

Zavíčkovaný řepkový med vytáčený nedávno současně s lipovým. Lipový bylo velmi málo, přesto otevřené buňky 18%vody, současně dva měsíce starý zavíčkovaný řepkový - v silných včelstvech dosud nezkrystalizoval a měl stále přes 20% vody, po odvíčkování tekl jak voda.

Jestli nějak med dosušit, tak sušička nebo takové ty pseudo metody, oddělování hustot, odvětrávání v teple atd... o ničem. Mikroskop jsem už prodal kdysi dávno... vytvářel víc problémů než ve skutečnosti bylo :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: (75286)

Tento problém mívá různé příčiny, dáváš sem nedostatek informací něco je prostě špatně z tvé strany a vtvém přístupu k problému. Letos jsem točil také řepku jako polyflorní med s dalším medem současně, hodně stihly proplodovat, občas jsem zahlédl vodu ipod víčky, ale celkově problém není. Zkusil bych být tebou med prostě netočit postupně ale jen jednou rčně a to s vybíráním v podletí. Prostě kdy klesne celkově průměrná vzdušná denní vlhkost a vyschne i ta voda z medu pod víčky. Fyzika funguje i u tohoto docela spolehlivě. Akorát ty inforace typu sviňská voda pod víčky a za vše mohou včely a já jsem vtom nevině je hodně málo informací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 11. 8. 2021
Re:

polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: (75288)


Zdeněk (93.89.102.199) --- 11. 8. 2021
Re:

polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.

tak to ještě velmi málo sněhu jsi .., nic ve zlém

polyflora je běžný název pro medy, které si kdysi někdo uměl v ČR přeložit jako květinkový nebo vícekvětý květový med, tyto termíny na etiketěš jsem už slyšel a zní dost v našem jazyku blbě

Jde o standardní obchodní a o úrodě obchodně bilanční název.

Pokud tedy pročítáš a prohlížíš co se děje ve včelařském světě a netrpíš moc ponorkovou nemocí a v mylných představách o medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.211.173) --- 11. 8. 2021

Mas medy kvetove monoflorni a polyflorni. Neboli jednodruhove a smisene. Cemu se divis?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlhkost (82.145.211.173) --- 11. 8. 2021

Hodne pomuze odvlhcovac v medarne a drzet vlhkost konstantne mezi 30 az 40. Nastavky dovezt a nechat 2 dny v medarne vydychat. Pak teprve vytacet. Dela to az 1 % dolu. Nechapu nac si pridelavat praci ze susickou a kazit med dalsim procesem navic, kdyz to jde resit systemove, prubezne navazet nastavky a vytacet je. Koupit susku umi kazdy... Ale naucit se problemu predchazet, v tom je umeni vcelare.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: (75291)

Umění včelaře bych viděl v tom nepotřebovat ani ten odvlhčovač. Celé roky to šlo, ale poslední 3 roky studené, mokré jara, jednoznačně to je počasím a stanovištěm. Měřil jsem více včelařům, tak vím že ten problém je plošný po celém okolí, né blbostí konkrétního včelaře.

Já se zeptám, když teda necháte v medárně ty nástavky, a plásty v nich jsou zavíčkované, tak jak srazíte tu vodu o 1% dolů? Máte asi na mysli nezavíčkované plásty? Já beru med až po snůšce.

Ten systém sušení používá sedláček z bučovic. No ale dříve nebylo zapotřebí nic, jen medomet a konve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: (75291) (75292)

A taky medárny některých jsou 5m2, tam ty nástavky neuloží. A je třeba k tomu skladovat další manipulační nástavky, s medem jsou těžké, že to nikdo nezvedne, to je pro profíky co mají převozní a skladovací techniku. Sušičky jsou ale pěkná pálka, nevyplatí se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.211.232) --- 11. 8. 2021

No je to jedno z mnoha opatreni. Snazim se oddelovat jednotlive snusky pro druhove medy, takze je pomer zavickovano a nezavickovano v prumeru 50 na 50. Ten med v plastech pusti fakt hodne. Medarnu mam 4 x 4 m, je to o systemu prace. Tocim tak 20 nastavku denne. Pokud to ma hodne vody pod vicky tak bud medovina nebo necham vcelam na proplodovani do dalsi snusky, ale to je par konvi rocne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.211.232) --- 11. 8. 2021

Jeste samozrejme do sucheho vzduchu pusti med vodu i pri vickovani vytaceni a staceni do sklenic. Kazda drobnost se pocita. 17 az 18.5 je pro me ok rozmezi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289)

Polyfflormí med je med z míst, kde není převčeleno. A kde tudíž zdravému běžnému včelstvu přibývají zásoby i v obdobích mezi snůškami, tudíž z nesnůškových mnoha běžných zdrojů sladiny, které se v tom místě nacházejí. A i za běžného počasí, při běžné kombinaci slunečných dnů a občasných srážek. Sice většinou třeba pomalým tempem pár kilo za týden, ale při delším období mezi včelařskými snůškami to už defakto je snůška, protože před náběhem další včelařské snůšky, která produkuje většinou monoflorní med, je tento med vhodné vytočit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289) (75296)

Je mi smutno když včelař v ČR neví, jak nazývat med. Buď nazvu med že je světlý, tmavý, jarní, podzimní sběr, medovicový kvěťák, nebo, druhově, nebo vícekvětě.

Vím že takové primitivní značení není moc obchodně správně, ale pro získání zákazníka protože jen on ví co chce a jaký odstín chce a jestli chce jarní nebo podzimní sběr. Řekl bych, že z 99,9% ani jeden nemá mikroskop a bude zkoumat v medu podle pylu a jiných příměsí polyflornost nebo jednodruhovost, jestli je medovicový, nebo kvěťák.

A vtom vidím ten smutek, obchodník se raduje.

Aj mne napadlo, jestli by nebylo místo nějakých kontrol státle záhodno naučit přímo zákazníka nějaký jednoduchý postup přes nějakou aplikaci pro mobil, jak med jednoduše připravit, vyfotit sediment a zaslat obrázky do celosvětové tříděné kolekce sedimentů medu podle stanoviště včelstev nebo koupě medu.

Co říkáte na tento nápad IT aplikační inženýři? Ať se prodej medu trochu pohne ve vývoji a s dobou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 13. 8. 2021
polyflorni med


polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.

tak to ještě velmi málo sněhu jsi .., nic ve zlém


polyflora je běžný název pro medy, které si kdysi někdo uměl v ČR přeložit jako květinkový nebo vícekvětý květový med, tyto termíny na etiketěš jsem už slyšel a zní dost v našem jazyku blbě
Zdeňkova odpověď: kdo je kdosi(slovík to nezná)

Jde o standardní obchodní a o úrodě obchodně bilanční název.
Zdeňkova odpověď:toto spojení nedává smysl
Pokud tedy pročítáš a prohlížíš co se děje ve včelařském světě a netrpíš moc ponorkovou nemocí a v mylných představách o medu. Zdeńkova odpověď nee ,ale někteří se mi to snaží namluvit


gupa (93.92.52.23) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289) (75296) Je mi smutno když včelař v ČR neví, jak nazývat med. Buď nazvu med že je světlý, tmavý, jarní, podzimní sběr, medovicový kvěťák, nebo, druhově, nebo vícekvětě.Zdeňkova odpověď:Nazvi ho polyflorní a máš světové zakazníky. Taky se mi zdá ,že na Jížní moravě je móóóc horko- nic ve zlém P.S.Význam slova být flor je taky být středem pozornosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298)

Polyflórní med - mnohorostlinný med nebo spíš přeneseně mnohozdrojový med.
Nechápu, že se kvůli tomu někdo vzrušuje, to jsou přece obecně známá slova. I když jsou cizí, z angličtiny nebo možná z latiny, teď nevím přesně. Ale každý trochu sečtělý člověk tomu termínu přece musí rozumět.
Na nálepku na sklenici prodávaného medu bych to asi zatím nedal, ale v textu v tom nevidím problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.79.40) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299)

Mne uz jako naprosta zhovadilost prijde nalepit na med nalepku honey.Zijem v CR.S polyflorou zrovna tak.Sice si nekdo mozna pripada svetovy,kdyz ma chleba s maslem a s honey,ale kazdy at mluvi,jak mu zobak narostl.Tady,doma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299) (75300)

> JosPr (46.135.79.40) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299)

Mne uz jako naprosta zhovadilost prijde nalepit na med nalepku honey.Zijem v CR.S polyflorou zrovna tak.Sice si nekdo mozna pripada svetovy,kdyz ma chleba s maslem a s honey,ale kazdy at mluvi,jak mu zobak narostl.Tady,doma.<

Poly je běžná cizí předpona a v češtině mi polyflorní med zní lépe než vícekvětý. S předponou poly je třeba nenahraditelný v češtině termín polytechnika, polystyren, polyuretan, ... Polyflora by měl být med takový, který podle pylové analýzy nebo podle jiného např. senzorického hodnocení nezjistí jednodruhovost. Matematicky by takový med měl mít od každého významně zjištěného pylu v průměru stejný zjištěný podíl. Druh/ počet zrn/ na gram.

Honey na etiketě mi nevadí. Etiketa většinou lže, takže je to jedno co a jak zalže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299) (75300) (75301)

No, ono lidi, kteří znají a běžně používají angličtinu mívají obvykle víc peněz než lidi, kteří u nás angličtinu neznají.
Proto je možná lepší dávat na sklenice nápis Honey, cílí se tím na skupinu těch spíš bohatějších. Co je pro ně sklenice medu spíš menší finanční výdaj, který snadněji unesou tudíž víc kupujou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JendaBenda (195.113.180.178) --- 17. 8. 2021
Výkluz pro trubce ...?

Jsem začínající včelař, spíše ještě více teoretik. Nechci mít v nástavcích očka, ale jeden důvod proč očka mít mi připadá relevantní, a to, jak pustit trubce z medníku, když používám mřížku. Mřížky mám tenké plastové, přibité na 8mm tl. rámečcích a položené mezi nástavky tak, že je mřížka pod rámečkem (včely tak mají 8mm mezeru pod mřížkou a 8+2mm nad mřížkou) Očko tedy mohu vytvořit vynecháním části rámečku a tím se vyhnout zásahům do samotných nástavků. Nicméně se mi nechce nechávat otevřená vrátka do medníku, tudíž bych potřeboval, aby očko bylo jednosměrné. Napadly mě dvě možnosti:

A) Udělat výše popsané očko a opatřit ho výkluzem čouhajícím ven z úlu. Např. tímto:
https://www.uvcelare.cz/produkt/vceli-vykluz-trojuhelnikovy/

B) Nedělat očko a zabudovat malý výkluz přímo do mřížky. Např:
https://www.vcest.cz/vceli-vykluz-maly_z85/

Prosím vás zkušenější o názor: Může to fungovat nebo je to úplná hloupost? Jsou prodávané výkluzy dimenzované i na trubce?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.83) --- 17. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303)

Pouzivat nad mrizkou ramky bez plodu,pak nebude potreba ocko.Trochu nechapu duvod proc nemit i trubce v medniku.Nicemu nevadi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JendaBenda (46.135.46.223) --- 17. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303) (75304)

Rád bych využíval toho co nástavkový úl nabízí ze své podstaty, tedy manipulovat s celými nástavky a to pak bez plodu v medníku nebude. O návrat trubců nejde, může tam ale otevřeným očkem zaletět i matka, včelky tam můžou zanášet pyl, ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (78.80.26.112) --- 17. 8. 2021
čl. příspěvky a výplata dotace 1.D.

Tak už se to rysuje.

ČLENSKÉ SE BUDOU PLATIT DO 31.1.2022.

DOTACE SE BUDOU VYPLÁCET DO 30.4.2022.


Dle počtu včelstev k 1.9.2021 nebo dle počtu vyzimovaných
včelstem v dubnu roku 2022 ???

TO BUDE MNOHO PRÁCE NAVÍC !!!

CO VY NATO PŘÁTELÉ??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.83) --- 17. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306)

Logicke by bylo zadat dotace na vcelstva prezimovana,ale to zrejme svazovy siml nebude chtit,prisel by o cas dotace z admistrace..Clenske bych preferoval do 31.12,a nee do konce ledna.Osobne o dotace nezadam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 17. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303) (75304) (75305)

Na manipulaci s celými nástavky just u mřížky zapomeň. Stačí se zamyslet, jak třeba matku dostaneš pod mřížku?

Trubce zatarasit MM je docela dobrý chovatelský počin, mám v plánu při letošních zkušenostech s MM vkládat do vybraných plodišť trubčí mezistěny. Místo chovu matek. Trubci jsou lepší přenašeči a upevňovači místních genů než matka. A právě ty místní geny chci regulovat vězněním díky MM aby co nejvíce nevhodných trubců bylo vězněno-vyřazeno ze snubních radovánek, ale pouštět do okolí co nejvíce vhodných. Příští rok to budu vybrušovat jako nenásilnou a jednoduchou metodu selekce a plemenného chovu včel. Na chov matek prostě nemám čas a čímdál víc se mi celý chovatelský systém zdá jako špatná cesta. Stačí vědět něco o včelí genetice a přenášení vlastností a dojde se nato, že je více možností jak upevňovat vlastnosti vybraných matek na stanovišti bez záměrného rozchovu matek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303)

Když nechceš mít očka, tak budeš řešit hlavně v podletí i jindy zbytečné loupeže a zbytečná zničení včelstev loupežemi.
Při jakémkoliv oslabení včelstva, obvyklém v podletí a občas z nějakého důvodu i jindy včelstva v nástavcích česno ve dnu úlu přestávají bránit a zlodějky tak mají volné pole působnosti rozjet loupež. Třeba v podletí při zvýšeném tlaku slídivek je to doslova automatické. Takže mimo obdobéí snůšky je velmi dobré používat jako česna jen očka.
Taky ale hodně záleží, na převčelení okolí. Pokud budeš mít blízko hodně včelstev okolních včelařů, je to velký problém.
Pokud nebudeš mít do několika kilometrů žádné kolegy včelaře a na svém stanoviště ne moc včelstev, může vydržet bez loupeže i včelstvo s česnem ve dnu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 18. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303) (75309)

Vždyť ve vozech jsou jen spodní česna, bez oček. Taky vysoké nástavcové úly a funguje to, loupí jedině vosy, které na podzim létají a včely už jsou stažené, ale škody moc nenadělají. A z jara se poslední roky stává, že první včelstva po proletech začly česnama zespodu rabovat vedlejší včelstva, co seděly ještě pod víkem v chladu a spodní česno měly daleko a ještě ke všemu studený vysoké podmety, ale to je anomálie, a většinou se vylupované včelstvo na jaře rychle vzpamatuje, spustí šňůrku včel dolů a začne bránit.

A mřížka v nástavcových úlech není nutně potřeba, ale musí být aspoň 4 nástavky výšky 24, ty 3 spodní bedny jsou vždy zaplodované. Tedy 3N úl nejde provozovat bez mřížky, vždy bude plod ve 3N. No pak další faktory - světlé dílo v medníku bez trubčiny atd... Ale každé plus je zase vyváženo dalšími mínusy... jako se vším....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 18. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306) (75307)

,,Dle počtu včelstev k 1.9.2021 nebo dle počtu vyzimovaných
včelstem v dubnu roku 2022 ??? "

No těžko dubnové stavy, to by nestihly tak rychle vyplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.251.237) --- 18. 8. 2021
Očka

ČESKOSLOVENSKA specialita jsou očka víte jak to dělají
jinde ve světe bez oček jsou tu sečtení lidé tak někdo odpoví. Neberte Polský Lysoň ten to doma používá zřídka ,ale můj zakazník Můj klient.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 20. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306)

Největší problém vidím v tom, že v dubnu už není moc čas na přílišné schůzování. To by si možná mohli pánové a dámy ze SZIF uvědomit. Letos jsem to bral jako anomálii, která se srovná, ale jestli to má být pravidlo, tak pro mě výrazně horší. Chápu ale, že jim v kanceláři je to asi jedno. A když uvážím, jak dlouho jim letos trvalo jen zkontrolovat bordeláře, kteří nepodali hlášení do ČMSCH, asi ten čas potřebují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 20. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306) (75313)

Urednik a zamyslet? To snad ne,jeste je budem nutit myslet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D

Co tak nahlásit v dubnu a výplata v zaří-říjen

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D (75315)

at to pošlou rovnou na účty včelařům a můžou to dělat třeba o půlnoci v červnu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H (109.80.24.135) --- 21. 8. 2021
výplata 1 D

Myšlenka je to dobrá,ale jak chcete vymáhat členské příspěvky včetně příspěvku na časopis a hodnotu léčiva,když řada včelařů nepřijde ani na výroční schůzi a spolkové činnosti se neúčastní ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317)

"Myšlenka je to dobrá,ale jak chcete vymáhat členské příspěvky včetně příspěvku na časopis a hodnotu léčiva,když řada včelařů nepřijde ani na výroční schůzi a spolkové činnosti se neúčastní ?"
a.
V jiných zájmových organizacích se obvykle takovým členům jen zamává, pápá...
Ale ČSV drží z dřívějška politický úzus, že se snaží mít, na úkor neplacené práce dobrovolných funcionářů ZO, zorganizovaných co nejvíc včelařů, aby měli co největší politickou sílu ve státě třeba na prosazování D1 a jiných věcí. Jak je ten úzus silný nyní, toť otázka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D

Tak jak se vybíraly členské letos, jak se vybirají příspěvky co nepříjdou na schůzi.Já si myslím,kdo se nechce zůčastnit tak raději pápá důvěrník není nádeník.Žádný příspěvek na časopis to je pořád omyl některých včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D (75319)

členské se budou vybírat v lednu , takže stejně na dvakrát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D (75319) (75320)

já bych to nějak nedramatizoval, už se z D1 stává taková komická westernovka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317) (75318)



> R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317)

Ale ČSV drží z dřívějška politický úzus, že se snaží mít, na úkor neplacené práce dobrovolných funcionářů ZO, zorganizovaných co nejvíc včelařů, aby měli co největší politickou sílu ve státě třeba na prosazování D1 a jiných věcí. Jak je ten úzus silný nyní, toť otázka.<

Asi jak afgánská armáda prodotovaná dolarem. 100mld se vyhodilo na vycvičení armády oknem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317) (75318) (75322)

Ja bych to taky nedramarizoval,chces byt clen,zaplat nejlepe do konce roku,nechces platit,tak skoncis,tvoje vec.Tahle materska skolka musi skoncit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: D 1 (75324)

> Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.<

Sjezd nic nezmění podle člena, Sjezd jede podle toho co navrhne Praha, Praha chystá, Praha organizuje to všechno, Praha přeci dlouhodobě dělá tak, aby to všechno dlouhobě fungovalo podle nich, protože vidět problematiku ze ZO nebo z Ústředí je rozdíl. Víse, že to je to karavana tak ať si putuje jak uzná za vhodné.

Takže sjezd bych také nějak neplánoval a nedramatizoval, že něco změní. Koleje jsou položeny, o vyhybce se jen kecá a když dojde na věc, není nikdo kdo by to uměl lépe dělat, než je tomu dosud.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 21. 8. 2021
Re: D 1 (75324) (75325)

Sjezd je trapnost a prezitek z let,kdy se vedouci cinitele utvrzovali ve sve exkluzivite a nepostradatelnosti.A taky vyhazovani penez.V dobe,kdy muze kazdy kandidat nastinit svoji vizi fungovani a predstavit se na webu nebo ve Vcelarstvi a kazdy ucastnik odvolit korespondencne nebo emailem je tohle podivnost.Clenove RV jsou delegovani do funkce svym okresnim vyborem,ty sjezd nemusi vubec resit.
A klasika na zaver.Clenum je samozrejme uplne jedno,ci fotka bude 5x v kazdem cisle Vcelarstvi.Jestli to bude Fousek,Kousek,nebo Brousek,kazdeho zajima predevsim vlastni vcelnice a ne nejaky sjezd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tokoko (e-mailem) --- 21. 8. 2021
Re: D 1

Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat  unsubscribe, ale nefunguje to. 

T. K.







---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 8. 2021 20:11:18
Předmět: Re: D 1
" > Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být
zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.<

Sjezd nic nezmění podle člena, Sjezd jede podle toho co navrhne Praha,
Praha chystá, Praha organizuje to všechno, Praha přeci dlouhodobě dělá tak,
aby to všechno dlouhobě fungovalo podle nich, protože vidět problematiku ze
ZO nebo z Ústředí je rozdíl. Víse, že to je to karavana tak ať si putuje
jak uzná za vhodné.

Takže sjezd bych také nějak neplánoval a nedramatizoval, že něco změní.
Koleje jsou položeny, o vyhybce se jen kecá a když dojde na věc, není nikdo
kdo by to uměl lépe dělat, než je tomu dosud.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: D 1 (75327)

> tokoko (e-mailem) --- 21. 8. 2021
Re: D 1

Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat unsubscribe, ale nefunguje to.

T. K.<


to je zajímavý, mne to odhlásilo samo ale nejde se zase přihlásit. Ztratil jsem tak kus archivu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75328)

Ja se nikde neprihlasoval,nemusim se tak odhlasovat,archiv mam cely.Proc se prihlasovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75328) (75329)

Taky jsem kdysi byl přihlášený a chodil mi maily s příspěvky a dělal si z nich archív. Pak se něco změnilo, už nevím co, a začal jsem konferenci sledovat jen přes webový prohlížeč a archív si z ní už nedělám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75328) (75329) (75330)

Ale připadá mi, že konference jede samospádem, admin nefunguje a kdosi jen nějak platí příslušné webové stránky.
Před nějakou dobou jsem totiž chtěl do archívu konference poslat jako soubor na stažení zpracované formuláře pro záznamy léčení, použil jsem mail, co je uvedený v odkazech a přišlo mi, že uvedený mail neexistuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75324) (75325) (75326)

"Sjezd je trapnost a prezitek z let,kdy se vedouci cinitele utvrzovali ve sve exkluzivite a nepostradatelnosti"
a.
Sysstém volby na sjezd je podle mne na dnešní poměry chybný, protože probíhá moc pomalu.
Kandidát v ZO něco naslibuje a oni ho na základě toho zvolí. Potom za nějaký měsíc vybraný člověk jako kandidát naslibuje něco na okresní konferenci a tam na základě toho politického kecu, o kterém se členové jeho ZO, kteří ho vybrali, nic nedoví, ho třeba vyberou na sjezd. Ten je za nějak půl, třičtvrtě rok a to už i členové ZO úplně zapomněli, co ten člověk u nich nasliboval stejně jako se zapomněla řeč, kterou ten člověk měl na okresním sjezdu.
Podle mne by se měl hledat mechanismus, kdy ideálně jeden týden by byl delegát vybraný v místní ZO, druhý týden se z těch delegátů vybralo na okresní konferenci a třetí týden aby byl sjezd v Praze. A čtvrtý týden schůze ZO, kde by ten delegát seznámil lidi v zo, kteří ho vybrali, se sjezdem a co tam na něm on dělal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327)

"Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat unsubscribe, ale nefunguje to. "
V nejhorším případě se dá mailová adresa konference, ze které chodí příspěvky, dát do spamu nebo do seznamu blokovaných adres.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75333)

Radime,uz jsem se dlouho tak nezasmal,vetsinou se nekdo musi hodne presvedcovat,aby do okresu sel a ne tak aby neco sliboval v ZO.Ty casy,kdy o tyhle "koryta" nekdo stal,jsou davno pryc....I na tohle musi mit clovek cas navic.Slovo volba je v podani CSV o tom,ze aby nekdo neco delal,je o tom,aby ho ostatni presvedcili o tom,ze to delat ma.Pokud ho presvedci,pak prijde volba....Funkce nikdo delat nechce a ten cvok,ktery ji prijme,tak ten to ma na dosmrti....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75333) (75334)

Také přemýšlím očem to ten Radim píše. Unás se vybralo a hotovo. Hlasování a td je jen formalita.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75333) (75334)

No, napsledy, když byl sjezd, tak na schůzi v naší ZO kandidát na účast vystoupil a řekl, co by si přál, aby ČSV dělao a co tam on bude prosazovat. Mluvil asi 5 minut, a pak jsme to asi jednomyslně odhlasovali. Jak to dopadlo, jestl im se přes okres dostal na celostátní sjezd nebo ne, asi ne, dál si už nepamatuji. Myslím že po sjezdu to utichlo a už se o tom nemluvilo.
Jak to bude letos, když má být další sjezd, nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

Co říkáte na článek v posledním Včelařství 9/2001, obhajobu přešlechtění našich původních včelstev včelou krańkou? Napsaným ing Daliborem Titěrou.
Já vím jediné, kdysi, když jsme sledovali medovici, stačilo, když v lese pod stromem bylo na listech pár kapek a na těch stromech už bzučely včely a sbíraly medovici.
Dnes je těch kapek podstatně víc, případně na zemi, třeba asfaltu jsou pomalu souvislé fleky medovice a přesto na stromech nebzučí ani včela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.175.16) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337)

Protože máme dnes jinou včelu? Vše se odvíjí od tanečku který nabádá ke snusce, tz. od atraktivity snůšky, resp. od schopnosti reagovat na snůšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.175.16) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337)

A nevím, kde chce původní včelu vzít, smrdí to jakousi komerční polivcickou. Asi covid zasahl do prednaskoveho korytka pohádkových přednášek. Vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339)

Původní včelu už asi vzít nikde u nás nejde. A vypadá to, kde jinde ve světě je ještě původní černá včela, jsou to rasy na dnešní dobu už málo prošlechtěné a výrazně horší než včela, která je u nás, byť u nás je to kraňka.
Asi mnohem lepší, než shánět někde černé včely, by bylo vykašlat se na jejich shánění, zabojkotovat ty komerční chovatele matek, nic od nich nenakupovat a nejméně 20 let poctivě šlechtit a vybírat včely nejlepší na medovicovou snůšku a pro místní region.
Mimo jiné se tím podle mne odstraní hromadné úhyny,protože v takovém případě vir neproletí od Jablunkova po Aš defakto geneticky homogenním mixem pár vybraných a chovateli matek rozchovávaných linií, ale každých několik kilometrů narazí na geneticky jinou linii. A dříve nebo později se objeví taková, která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.150.183) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340)

Původní včela tz. r. cca 1880, měla prý tak mizerné vlastnosti, že se díky Rakušanům a Slovincům a díky pár aktivistům zadařilo založit spolkx a hlavně financovat z inzercí pro nakup u českých a moravských příznivců dovozovych matek. Takže je to absurdní predstava číst článek o puvodni včele, kterou kvuli nevyhovujícím vlastnostem nikdo nechtěl, ale, prý, byla podle nejuznávanějšího odbornika good na lesni snusku, podle informací co tu čtu. Vždyť se do dob Haragsima ani o puvodu medovicoveho medu noc nevedelo, definice byl tzv. listovy med, takze to Vcelarstvi asi rozbalim z igelitu a proctu si informace otom, co si mám o puvodni vcele odborne myslet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341)

Asi záleží v čem mizerné vlastnosti. Rozhodně ne v přínosu medu, protože aby přežila a množila se, musely v tehdejších podmínkách i pozdnější roje nasbírat dost medu na zásoby na zimu neboli zaplnit průměrnou dutinu stromu medem.
Obecně mohly být v létě třeba příliš slabé a nosit tak ze snůšek příliš málo medu. Což je logické, protože ve skutečnosti průměrné dutiny ve stromech vhodné pro přežívání včelstev, hlavně ve stromech ve výškách nad cca 4 metry, mohly být dost malé, tak 5 - 10 litrů. Větší duitiny totiž podle mne už obvykle mají i větší otvory, kterými se v zimě na včely snadno dostali škůdci, kuny, větší ptáci a podobně. A pokud byla dutina níže než 2 - 4 metry, kmen stromu byl sice silnější, ale včely mohly najít myšice. které si za nízkých teplot přes zimu mohly chodit do dutiny na včely jako do špajzu.
Nebo mohly být při rozebírání včelstev neklidné na plástech, zmatkářské, takže včely utíkaly z plástů do všelijakých koutů a snadno tak ztrácely matku.
Nebo mohly být příliš divoké, takže při rozebírání včelstev útočilo na včelaře zuřivě mnoho desítek až stovek včel. Přizpůsobení na ochranu proti třeba medvědům. Mohly být tak divoké, že při rozebírání díla si mohly příslušným feromonem označkovat i vlastní plásty a včely a potom je pozabíjet. Včetně vlastní matky. S náznaky tohoto chování jsem se setkal za mlada při včelaření v zadováku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341) (75342)

Jinak když jsem se začal o včely zajímat já, nkdy ke konci sedumdesátých let minulého století, tak byly včelstva rozděleny svými projevy zhruba do tří skupin. Jedny měl příměs vlašek. měly sklon být světlejší a "žlutější", byly živější, se sklonem k loupeži, přes zimu soustavně i v malém množství plodovaly, zimovaly silné a měly velký opad mrtvých včel. Měly sklon být přes léto velmi silné. Jejich rok byl tehdy, když byla zhruba střední až teplejší zima bez zvratů a od předjaří bylo středně teplo až tepleji, tehdy se rozjely strašně moc, byly brzo silné a přinesly hodně prvního jarního květového medu. na medovici byly taky slušné. Špatně dopadly, když byla velmi tvrdá dlouhá zima bez proletu anebo hned po slunovratu když byla obleva, kdy se silněji rozplodovaly a potom přišly mrazy.
Tmavé včely byly spíš tmavé, méně ochlupené, přes léto slabší, dokázaly se při práci silně rozdivočit a útočit. Zimovaly dobře v typicky sychravé a kolísavé zimě a rozjely se lépe než ostatní v podobné sychravém předjaří s kolísavými teplotami. Při zimování měly dost mrtvolek a myslím, že byly náchylnější k virovým chorobám. Na jaře byly spíš slabší a květového medu tak měly méně, rozjely se na plnou sílu až později v květnu a měly pak hodně medu hlavně pozděj i v červnu , červenci až na konci srpna.
Krańka byla spíš šedivější chlupatější včela, klidná a méně útočnější. Zimovala s velmi malým počtem mrtvolek a malou spotřebou zásob. Její optimální rok byl tehdy, když byla dlouhá a chladná zima bez proletu a dlouho do jara, které se potom hned převrátilo do většího tepla. Zesílila o hodně rychleji než jiná včelstva a hned na jaře měla vysokou snůšku prvního květového medu. A potom druhého ke konci května. Pozdější snůšky už bývaly slabší, hlavně ty medovicové. Kraňka dopadla špatně, když byla uprostřed zimy silná obleva a ona se rozplodovala do následujícícho mrazu. Stejně dopadla špatně, když byla zima krátká, teplo v předjaří brzo a potom nastaly typické jarní plískanice. Kraňka se hned na začátku teplého předjaří rozjela a potom s množstvím plodu čelila období mokrého jarního sněhu, studeného deště a nočních mrazíků a ve výsledku tak nakonec na první jarní snůšku proti ostatním včelám byla slabší a první snůška byla menší.
Ty rozdíly v těch včelstvech byly tehdy, oproti dnešku, mnohem větší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.138.238) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341) (75342) (75343)

P. Titera je garantem chovatelskeho sdruzeni kranky u MZe podle zakona o sechteni zvirat a kranka je podle daneho zakona i narizena. Takze mi vychazi, ze to bude clanek onicem co by mohlo situaci s povinnosti tu chovat kranku zvratit do normalni situace mit nejaky sirsi vyber z materialu. Co vim, tak kranka ma nekolik desitek linii, ale furtje to kranka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 28. 8. 2021

,,A dříve nebo později se objeví taková (linie), která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná. "
-------------------------------------------

Problém je v tom, že tato úvaha není ničím podložená, tedy že příčina neodolnosti včelstev na nemoci je v plošném šlechtění včelstev na užitkové vlastnosti. Dříve nebyly ty komerční linie a nebylo tolik úhynů, ale nelze mezi to dát rovnítko.

Je to jen domněnka.

Asi jako to, že pořád prší, protože prý nelítaj letadla, i když podle meteorologů když už, tak by to mělo být obráceně že nemá pršet, ale to je vlasně jedno, letadla už zase lítaj víc jak před koronou,.... a že vysychá nebo se vyplavuje půda, protože zemědělci špatně hnojí a špatně ořou atd atd, nebo že je pořád zima, protože je jinak golfský proud - nelze s jistotou tvrdit že jeden jev je příčinou něčeho jiného. A spousta dalších teorií - zelený marxismus globálního oteplování díky fosilním palivům atd...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340)

No, ono se jedná o to, že když v celé ČR bude jen těch pár nebo o něco víc než 10 linií včel rozchovávaných komerčními chovateli matek a masově nakupovaných včelaři, tak je jen velmi malá až prakticky nulová pravděpodobnost, že se ten výběr trefil do nějaké linie odolné třeba těm virům.
KDYBY ale aspoň takových 20 let každý větší včelař zase začal každoročním výběrem matek rozchovávat svoji místní regionální linii, byly by to potom stovky až tisícovky různých místních linií s různými originálními kombinacemi genů. Tam je pravděpodobnost, že aspoň nějaká linie se projeví jako že je k těm virům znatelně odolnější už dost velká. Možná vzhledem k tomu, že ty různé viry se vyskytují u včel od nepaměti,takže včely s nimi už dlouho bojují, mohla by to být pravděpodobnost hraničící s jistotu, že aspoň jedna z těch linií je odolnější tak, že to bude vidět.
a.
Na odolnost proti varaóze by to určitě nestačilo, protože to je nový patogen, tam by musel být výběr možná ze statisíců nebo miliónů takových místních linií, aby se ukázalo, že v jedné nebo dvou vznikly takové náhodné kladné mutace, že jejich včely dokáži varoa nějak omezovat, ale u virů by mohly stačit ty tisíce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.239.195) --- 29. 8. 2021
Vyzkum: Zvysene CO2=snizeni bilkovin v kvetovem pylu

Amerikanci dosli nato, ze se zvysenim CO2 se snizi podil proteinu v pylu az o 30 procent.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H. (109.80.24.135) --- 29. 8. 2021
členské příspěvky a výplata 1D

Prosím o vysvětlení od př.Zdeňka,který ve svém příspěvku z 21.8.21 cituje,že 300,- není příspěvek na časopis Včelařství.Na co platíme onu částku ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.65.203) --- 29. 8. 2021
Re: členské příspěvky a výplata 1D (75348)

300 jsou clensky prispevek,nema s casopisem co delat.Pokud by jsi casopis nechtel zasilat,coz muzes nechtit,budes platit opet 300.Je to normalni clenske,tak jako se plati u zahradkaru,chovatelu atd.Casopis je z dotaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 5. 9. 2021
ukrajinský med za 80 Kč

v MV je inzerát medomercu, uk slunečnice za 80 kč/kg. Co když ho někdo nakoupí a prodá ho zpět do výkupu za 90 Kč?
na 300 kg sudu vyděláš 3000 Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.65.215) --- 5. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350)

Zkus to,uvidis.To uz si vykupci muzou nakoupit rovnou u Spacka a ne kupovat od vcelaru.Spacek cilevedomne pracuje na likvidaci znacky Cesky med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 5. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351)

Včelpo bylo moc krátkodobé, potřebuje se využít charakter mnoha, tj lakoty a do kolen vrtání pro groš. Potom se může jen podle seznamu prodaného medu přesně nasměrovat kontrola tak aby se dobře plnil pranýř. Ano, potom bude repete typu Včelpo.


Pastička se znovu natahuje. Nyní na samotné včelaře, protože jsou poslední kteří konkurují ...


Aj dojde doba, kdy bude zboží zašifrovaný tak že nepůjde padělat jak se začíná u investic do vína. Ta doba si oto u medu už hodně dlouho říká.



https://cestasey.cz/clanky/67-blockchain-jako-vino-menime-zpusob-jak-lide-investuji-do-luxusu/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352)

Nákup medu na UK a jinde z pochybných zdrojů je poukázka na opakování aféry Včelpa.
On to dovozce nakoupí, v laborce zadá kontrolu třeba na rezidua antibiotik a podobných zakázaných látek a když to vyjde negativně, myslí si, že je v pohodě. Jenomže přijde hygiena, odbere taky vzorky, ty dá do drahé laboratoře, kde díky třeba dotacím jsou velmi drahé mašiny s velmi vysokou citlivostí a ejhle - oni tam něco najdou. A pokud to jsou látky, na kterých se v EU nedohodli na jejich spodní hranici a tudíž platí pravidlo předběžné opatrnosti, že se tam ty látky nesmí nalézt vůbec, tak med je automaticky nebezpečný. A stahuje se z obchodů a likviduje se na náklady dovozce někde v kafilérce.
a.
U toho Včelpa mně navíc připadalo, že to byla dokonce likvidace nepohodlného konkurenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 5. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352) (75353)

Jojo přesně, jde o pěkně toxický produkt, ne ve smyslu potravinářském, ale jako likvidátor konkurence, dostat ho přes pár včelařů - překupníků do ,,prodeje ze dvora" a znehodnotit tak český med.

A k těm výkupním cenám v době nedostatku českého medu je taky dost možné, že si medokomerc zpětně vykupuje tento ukrajinský med už jako český. Nejdřív ho papírově prodají po několika tunách kamarádíčkům co ho kryjí dostatečným počtem včelstev, a ti ho pak jakože dovezou do výkupu.

Dvě mouchy jednou ranou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (178.22.113.29) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352) (75353) (75354)

Marketum je uplne jedno co je to za puvod medu. To je riziko dodavate. Dodavatel musi drzet vysoke skladove zasoby vuci retezcum. Jinak riskuje vysoke pokuty prip. Vylistovani ze sortimentu.

Tyto dovozy ukrajinskych medu jsou pandorina skrinka. Pokud je zacnou prodavat i cesti producenti, nekterou partii prekontroluji veterinari a objevi zakazana antibiotika a uz zde mame kauzu ze uz ani od ceskeho vcelare se neda koupit kvalita. A to by rozbilo duveru a dobre jmeno. A byl by pohreb ceskeho vcrlarstvi a opylovaci sluzby.pac bychom med dodavali do retezcu za jejich podminek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352) (75353)

>RP:Jenomže přijde hygiena, odbere taky vzorky, ty dá do drahé laboratoře, kde díky třeba dotacím jsou velmi drahé mašiny s velmi vysokou citlivostí a ejhle - oni tam něco najdou.<

V ukrajinském medu musí něco býtjako atb, protože stím běžně léčí choroby plodu. Pokud tam nic nenajdou, jde o nastrčený vzorek nebo to není ukrajinský med. Záleží natom jaké atb hledají, pokud není jistota nebo seznam používaných úč. látek, takový doložený rozbor na atb je jen výkřik do tmy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352) (75353) (75356)

Aby to ještě vůbec byl ukrajinský med, nebo se zde jen využívá značka ,,krajinský med" protože je ,,pravý" a tudíž lépe ohodnocen než čínský vprodukovaný z cukru? Ukrajinský podnikatel by mohl taky vydělat. Ani v tomto není jistota že se nejedná o směsku kdoví z čeho. ATB to je časovaná bomba, Medokomerc si ATB v tom velkém množství ohlídá, nevěřím tomu, že by se nechali nachytat při kontrole jako včelpo, oni jsou největším dodavatelem do řetězců. Ale překupník spekulant na to dojede až příjde várka s ATB a objeví se v medu ,,od vlastních včel", pěkné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 9. 2021
Převčelení

https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/malo-medu-muze-za-to-prilis-mnoho-vcelaru-a-rychly-nastup-jara-20210906.html
Konečně se už začíná i oficiálně mluvit o hrozbě převčelení.
a.
Akorát se tam taky blábolí o klimatické změně jako dnes pomalu v každém článku. Holt ovce se musí soustavně strašit, aby se moc nevzpouzely, až se budou Green Dealovsky stříhat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.224.93.163) --- 6. 9. 2021
ukrajinský med za 80 Kč

Nechápu že to vůbec otiskyli.Neodebiram MV ale pokud ano je to pěkná prasarna. Je jedno jestli med obsahuje At nebo odkud ho pervezli podstatné je ,že tento med může uvádět do oběhu pouze schválena provozovna a musi uvadet zemi původu. Bohužel takových dovozců a baličů je mezi námi více.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.69.70) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75359)

Predne by si tohle mel ze strany vcelaru vyzrat Spacek,vzdycky jsem tvrdil,ze vcelarina a i prodej medu je predevsim o vcelarskem hledisku a nelze to brat jenom jako kseft.Bohuzel to tak nekteri berou a vcely se meni pouze ve vyrobni prostredek a nebo moznost podojit stat o nejake dotace.Pokud by si to nekdo chtel vylozit tak,ze tim minim komercni vcelareni,tak je vedle jak ta jedle..I mezi profiky je spousta lidi,kteri by se k takove prasarne,jako je preprodej Spackova medu v zivote nesnizili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75359) (75360)

Nejde o Špačkovi, jde oto, že když jeden velký padne, dvacet jiných poněm nastoupí do boje o zákazníka s tímto zboží a začne vše od znova. Chyba je někde jinde, ne u Špačků. Jde o mantinely u kupců a dovozců s medem. Což EU nedovolí, EU filozofie u medu je aby ho tu byl přebytek v mnoha kvalitách. To snad pochopil každý kdo se o věc zajímá. Nic se v tomto směru nezměnilo od vstupu do EU a hodně dlouho to tak podle všeho zůstane.

Zajímavé že Špačkovi zaspali dobu, na bazoši takový med byl dávno. Loni prý podle sdělení na VF prostě obvolávali tito kšeftmoni včelaře s tímto medem. Prostě si myslím, že chcou tuto díru mezi dovozovou kvalitou na kterou slyší kdejaký ziskuchtivý včelař vyplnit po moderním způsobu.

ČSV tento obchod nepodporuje přes inzerci ve Včelařství, stejně jako inzerci starých úlů kvůli moru.

Díky ČSV.

Členské peníze jsou využívány v tomto směru dobrou filozofií.

PSNV by se měla zamyslet, chyba byla podle mne jak u podpory langstrotha, tak s medem z Ukrajiny. Vždy je potřeba si položit otázku a odpovědět si nani správně: Udělal by nějaký ukrajinský spolek to samé? Otiskl by od nějakého místního velkého překupníka český med za 45Kč? (adk.cena podobné 80Kč unás) Myslím si, že místo redakce takového časopisu by byla vypálena pro výstrahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75361 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 75241 do č. 75361)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu