Včelařská konference

"Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou."

První roky po rozšíření Varoa po Evropě v některých zemích s volným přístupem k léčivům někteří komerční včelaři léčili včely chemií v pravidelných intervalech i přes sezónu a už za pár let vyšlechtili odolné roztoče. Rychlost přizpůsobení roztoče Varoa chemikáliím, pokud se léčí v době, kdy je ve včelstvu plno plodu a cca třetina populce roztoče je schovaná na tom plodu nebyla ještě známa a analytické metody nebyly ještě tak dokonalé, aby ve včelích produktech odhalily nějaké menší množství reziduí. Tehdy k nám přes hranice z Rakouska a tuším i z Polska pronikli roztoči odolní na tehdy používané léčivo amitraz nebo fluvalinat, ta populace musela být potom likvidována novějšími léčivy. Rovněž z té doby jsou články o mezistěnách z kontaminovaného vosku, kdy po vložení takových mezistěn do včelstva začali houfně padat roztoči.
Přirozeně to byl extrém, včelaři si brzy uvědomili, že takovým tempem používání chemikálií by brzy byli roztoči odolní na všechno a včelaři by neměli čím léčit, takže i v prostředí volného dobrovolného léčení se to nějak utřepalo.
Jenže pokud se najednou rozvolní nařízený systém s hlídáním léčiva na volný systém, kde je zaručeno, že to dneska s vidinou párletého intenzívního výdělku nějaký včelař u nás neudělá zase?