Včelařská konference

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
.........
Antoni tolik peněz za údajně odolnou matku by jsi nedal. Stejně jako nedá ani pan Kefuss víc jak jeden cent, za nalezeného roztoče v jeho včelstvech. Podle mého názoru nemá včelstva někde v Chile, ta mu dělá jen vizitku, kterou ostatně používá i v prezentaci. Vzhledem k tomu kolik chce peněz za matku, tak bych nejel kamsi k Toulouse hledat roztoče u nějakého šoumena pod € za kus. Asi to svědčí otom, že roztočů je mnoho a kdyby dal více, aj by mohl možná i krachnout. A u někoho (u některých lidí) může být bráno slovo jako jasná smlouva. Ve Francii to platí dvojnásob. Takže má roztočů určitě plno. Jinak by dal více za nalezení VD._gp_

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
-----------------------------------------
Nerojivou včelu nekoupíte, ale můžete významně omezit rojení několika různými metodami ošetřování včelstev. To mi ke štěstí stačí.

Bronislav Gruna napsal:
Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud v zatuchlé české kotlině.
----------------------------------------------------------

A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět př. Kapounovi na jeho příspěvek.

Právě před chvílí jsem prohlížel nabídky různých včelařských obchodů, těch slavných zápaďáků a v nabídce jsem viděl léčiva se stejnými účinnými látkami jako u nás jen se jinak jmenují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 21:11:25
> ----------------------------------------
> P. Fojtík:
> > Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst
> i
> > MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> > podrážku bot.
>
> Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé
> české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v
> Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce
> následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která
> rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové
> apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky
> pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově
> také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a
> závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše
> většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá
> karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 %
> organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.
>
>
>

Konečně jsme se dostali k podstatě věci. Sice o tom moc mevím a jestli uvádím něco špatně tak mě sprdnite a opravte.
Včela primorská žije na východní sibiři. To zřejmě také souvisí s nedávným dotazem o zakoupení sibiřských včel.
Je to údajně právě ten druh včely na kterém se opravdu nedokáže kleštík namnožit, protože má velmi krátký vývoj kukly. Je tady však problém , že u nás je povolen jen chov Včely kraňské. Jsou tu také obavy aby to nedopadlo podobně jako afrikanizované včely, nebo u nás křížení s vlaškou. Také by mohlo dojít k zavlečení dalších chorob. Podobným způsobem sem právě byl zavlečen kleštík a stala se z něj pak globální včelí pohroma . Tak její výnosy údajně nejsou nic moc.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 20:24:44
> ----------------------------------------
> gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
> Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011)
> (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)
> (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079)
> (50084)
>
> .......
> No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem
> včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o
> znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze.
> _gp_
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování
> dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely
> Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho
> presentaci na adrese:
> http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcel
> arstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
> Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze
> složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
> Celý Abstract:
> Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the
> long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review
> reports the development of two breeding successes that have produced honey
> bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to
> control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase
> resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection
> (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with
> these stocks to enhance their commercial utility. This work requires
> knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or
> improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a
> prelude to MAS.
>
> Zusammenfassung
>
> in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe
> verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht
> mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet
> über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von
> wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger
> Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.
>
> Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines
> spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt
> wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit
> Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die
> Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen
> VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH
> Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer
> Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der
> Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine
> VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an
> kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits
> ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.
>
> Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer
> geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu
> verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die
> Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien
> durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre
> Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges
> Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der
> Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute
> Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi,
> selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer
> ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen
> RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden
> zurzeit von einer als Russian Queen Breeder?s Association bekannten
> Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA
> verbreitet.
>
> Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch
> markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die
> Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare
> Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden
> um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und
> zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es
> wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für
> Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für
> die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien
> noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben,
> beschleunigen wird.
>
>
>

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
Ja viem, že ľudská zvedavosť a cieľavedomosť, dokázal aj nemožné veci, npr. navštívila mesiac, ale človek v tomto prípade manipuloval s mŕtvym materiálom.
Možno nám pomôže náhoda, človek nikdy nevie!?

P. Fojtík:
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot.

Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 % organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.

Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š :).

Dobrý večer pani Magda, je tu jeden problém nepíšete ako a odkiaľ zoberiete prírodnú šťavu, ale keby aj, šťava z repy bude mať cukornatosť od 13 do 15%, možno aj viac, ale to je strašne málo na to, aby takýto roztok včely odoberali. Cukornatosť z dobrej cukrovej repy by na jeden liter bolo tak okolo 15 dag, koľko litrov by ste museli dať včelstvu na 1 kg zásob asi 7 litrov šťavy, ale problém je v tom, že včely by tento roztok neodoberali! Skúste na to ísť inak, odoberať z cukrovaru už zahustenú šťavu ako protihodnotu za dodanú cukrovú repu.
Oveľa bude pre vaše včely kŕmiť ich cukrom z obchodnej siete. Nech sa Vám darí, Anton

KaJi (85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:
http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011
Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
:-))) Ten program vypadá velice zajímavě! Už se těším na zprávy, které kolegové přivezou ... Předpokládám, že je budou publikovat ...
Jiří

V Čelechovicích na Hané býval cukrovar který produkoval nerafinovaný cukr. Pár koumáků se pokusilo tímto cukrem a krmit včely na zimu. a všichni bez rozdílu je na jaře vymetli, takže bych to ani nezkoušel.

Pepan
l
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Fojt?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukrov? ?epa
> Datum: 28.1.2011 18:25:24
> ----------------------------------------
> Jestli určitě ano nebo ne,nedovedu odpovědět.Nic méně melasa,jako odpad při
> čištení,je určená ke krmení,ale je i v obchodech pro speciální vyživu
> člověka. Ale nesmí se sníst nebo hosp. zvýřatům nadávkovat ve větším
> množství, způsobuje koliku(zácpu).Včela dovede cukry štepit, takže u včel
> by to nemuselo mít neblahý efekt, ale z opatrnosti bych to nejdřív u
> jednoho včelstva na jednu zimu vyzkoušel.
>
>
>

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho presentaci na adrese:
http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
Celý Abstract:
Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review reports the development of two breeding successes that have produced honey bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with these stocks to enhance their commercial utility. This work requires knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a prelude to MAS.

Zusammenfassung

in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.

Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.

Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi, selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden zurzeit von einer als Russian Queen Breeder’s Association bekannten Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA verbreitet.

Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben, beschleunigen wird.

Kapoun napsal 27.1.2011:
"O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo."
Co jsem z dlouhé diskuse v témě "Měl" k této otázce zatím postřehl?
1. Nejednotný názor na Kefusse (Zastánci-jeho metoda selekce někam povede, u nás to je skanzen. Odpůrci- je to jen reklamní tah.) O příčině, co způsobuje, že má roztočů málo, nic.
2.Obecné pojmy - odolnější včely, matky, odolávání tlaku roztoče, - co to je?
3.Otázky (které by chtěly fundované odpovědi), např. jedno stanoviště, rozdílný spad - mravenci, čistící pud...?
4. Geny - jak konkrétně by se to mělo projevit?
5. Nejednotný názor na použití chemických prostředků na hubení kleštíka.
K varoatoleranci jsem skeptický - znamenalo by to vyšlechtit včelstva, u nichž by kleštík žil ve shodě s včelami, nepoškozoval by je.
Protože se kleštík množí na včelí plodu, teoreticky by k jeho omezení mohlo dojít:
1. Dosahnout toho, aby včelí plod nebyl pro kleštíka "atraktivní", když to přeženu aby mu "smrděl"
2. Aby plod nepoškozoval, takže by se líhly zdravé včely, ne mrzáci
3. Dlouhověké včely - jak napsal pan Menšík - a tím menší potřeba plodu.
4. Zvýšený čistící pud - odstraňování právě vylíhlého kleštíka
5. Trubčí pastě - kontroverzní, a je to vlastně jenom jedna z forem boje s kleštíkem.
---------------------------------
Tady na to asi odpověď nelze najít. To je mimo rozsah běžných příspěvků.

K bodům 1 -7 bylo třeba dost přednášek v minulých třech letech na Seminářích VMS v Brně oragnizovaných tou "PSNV".

A dalo by se o tom dál spelukovat, ale zajímavější je spíše si něco z toho ověřit u včel.


Karel

PS.
Ale ten mladý kolega co se ptal na ty roztoče co mu spadli po odevzdání vzorku a jistý jeho zmatek v hlavě - ten tady stále postrádá pozitivní vyvětlení jak je to s těmi roztoči a významem zimního vyšetření měli. To by snad od této konference mohl očekávat :-)

J Matl:

http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html

Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ...

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_

J.Matl:
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
--------------------

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:

http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011


Karel

dobrý večer vážení přátelé včelaři,čím natíráte a lepíte polystyrénové úly?

P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076)

... A k těm odborníkům, tak ti jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

... No - tak taková opravdu, ale opravdu kacířská myšlenka by mě ani ve snu nenapadla ...:-
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html
to je zrovna jen veřejně přístupný abstract, ale i tak, ostatně v Apidology je víc open článků a stojí za to ...

Nebo: http://apiculturebiodynamique.com/index.html
zvláště rubriky Apimondia a Traitement Varroa
Jiří

..., čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
-----------------------------------------

Máte pravdu, nic.

Já bych to nedělal.
Podle všeho se včeličky můžou krmit jen běleným (rafinovaným a čištěným)
cukrem a nebo medem.
Jakmile je krmíte nečím jiným s vyšším stupněm znečištěním tak jsou napadeny
nosematózou (průserem, nebo jak řikáme u lidí sračkou).
A houfně hynou.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Magdalena ajinovičová" <m.slimova/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 28, 2011 5:40 PM
Subject: Cukrová řepa


Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám
niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s
dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych
to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez
chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š
:).

Surová šťáva z cukrové řepy obsahuje vedle řepného cukru spoustu dalších necukerných látek. Ostatně proto vznikly cukrovary, aby z mixu všemožných látek sladkého sirupu byl vyroben v podstatě chemicky čistý řepný cukr sacharóza. Tady u nás je z tohoto důvodu pro krmení na zimu zaručeně nevhodná, protože by nestravitelné látky velice brzy zaplnily výkalové váčky včel a vznikl by v zimě za mrazu problém. U vás je otázka, jak moc často se v zimě vyskytne období, kdy včely musí zůstat v úlu bez proletu déle než takových 14 dní, měsíc a kdy by to mohlo vadit.
Jinak ze školy si mlhavě pamatuji, že ve šťávě z cukrové řepy jsou takzvané saponiny, což by mohly být látky včelám škodlivé nebo snad dokonce jedovaté.
A nakonec je otázka, jak moc při krmení řepnou šťávou by se řepná příchuť dostala do medu.
Takže jak už napsal př Fojtík, vyzkoušet to na nějakém zkušebním včelstvu... Ono co prospívá lidem, je pro včelky kolikrát až jedovaté.....

Jestli určitě ano nebo ne,nedovedu odpovědět.Nic méně melasa,jako odpad při čištení,je určená ke krmení,ale je i v obchodech pro speciální vyživu člověka. Ale nesmí se sníst nebo hosp. zvýřatům nadávkovat ve větším množství, způsobuje koliku(zácpu).Včela dovede cukry štepit, takže u včel by to nemuselo mít neblahý efekt, ale z opatrnosti bych to nejdřív u jednoho včelstva na jednu zimu vyzkoušel.

V příspěvcích př. GP nebo Pepana nevidím nic o utopii. Já jejich příspěvěk vnímám jako vyjádření k současnému stavu. Nebo,kdyby Vám dnes někdo nabídl matku s varroatolernímy vlastnostmi, bude tu někdo takový, kdo by tomu člověku bez výhrady věřil, že to bude fungovat a nebudete potřebovat už další léčiva?
A k těm odborníkům, tak ty jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.

Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š :).

Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky? PavelN.

To ešte nemôže byť argument, že ten čo mal malý odpad má aj rezistentné včely. To je jednoducho náhoda tých dvoch včelárov. Jeden pred zimou ošetril svoje včelstvá dokonale, druhý ledabolo, výsledok je samozrejmý.

Alebo môj prípad, ošetrenie svojich včelstiev sa snažím urobiť dokonale, mám priemerný odpad Vd aj tento rok 124,5 ks/včelstvo. Sú preto moje včely rezistentné? Čerta starého, sú také isté ako npr. Gustiho P.! A mohol by som argumentovať, čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
Vy mladší (my starší už na to nemáme čas) chyťte klieštika za pačesy a potichu bez virvaru okolo problému pracujete a o 20-30 rokov sa ozvite a prineste svetu radostnú novinu, že prvé výsledky sú na svete. A budete slávny.

Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.
---------------------------------------------
Včera GP, dnes Pepan. Diskutoval jsem s nimi a s Vámi, nepsal jsem o názorech nebo výzkumech našich odborníků.

reagoval jsem na výroky:
GP:
Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře

Pepan:
Včela to umí, ale ne ta medonosná.

Kapoun napsal 27.1.2011:
"O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo."
Co jsem z dlouhé diskuse v témě "Měl" k této otázce zatím postřehl?
1. Nejednotný názor na Kefusse (Zastánci-jeho metoda selekce někam povede, u nás to je skanzen. Odpůrci- je to jen reklamní tah.) O příčině, co způsobuje, že má roztočů málo, nic.
2.Obecné pojmy - odolnější včely, matky, odolávání tlaku roztoče, - co to je?
3.Otázky (které by chtěly fundované odpovědi), např. jedno stanoviště, rozdílný spad - mravenci, čistící pud...?
4. Geny - jak konkrétně by se to mělo projevit?
5. Nejednotný názor na použití chemických prostředků na hubení kleštíka.
K varoatoleranci jsem skeptický - znamenalo by to vyšlechtit včelstva, u nichž by kleštík žil ve shodě s včelami, nepoškozoval by je.
Protože se kleštík množí na včelí plodu, teoreticky by k jeho omezení mohlo dojít:
1. Dosahnout toho, aby včelí plod nebyl pro kleštíka "atraktivní", když to přeženu aby mu "smrděl"
2. Aby plod nepoškozoval, takže by se líhly zdravé včely, ne mrzáci
3. Dlouhověké včely - jak napsal pan Menšík - a tím menší potřeba plodu.
4. Zvýšený čistící pud - odstraňování právě vylíhlého kleštíka
5. Trubčí pastě - kontroverzní, a je to vlastně jenom jedna z forem boje s kleštíkem.

PavelN: ano, pročtěte si starší příspěvky.....
----------------------------------------------
Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.

P.Fojtík :
A on to zde někdo tvrdil?
----------------------------
ano, pročtěte si starší příspěvky, kdyby ne, tak bych se tady nerozepisoval

PavelN napsal:
Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.
--------------------------------------------------------
A on to zde někdo tvrdil? A nebo někdo z českých odborníků to takhle nekde zveřejnil? Já to slyším jen od členů PSNV, že jedna paní povídala. A další naučené fráze: dejme včele šanci, šlechtěme včely a ne roztoče. Jediný kdo šlechtí roztoče jsou ti co jich mají v úlu stovky a více. Ti ostatní se snaží dělat víc než jen ošetřovat(léčit) a proto mají výsledky.

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
---------------------------
Já také ne, ono tak z textu vyznělo? Psal jsem "stejné podmínky" (nadm. výška, snůška, úl, provozní metoda, ...), ne "stejná včelstva".

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 14:09:51
> ----------------------------------------
> Těch vysvětlení se nabízí několik
> 1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy
> málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
> 2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více
> potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může
> sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a
> může se stát tak líhní.
> 3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za
> sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím ,
> že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším
> vývojem.
> Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
> 4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se
> může volně pohybovat mezi úly.
>
> Pepan
> -----------------------------------
> Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích,
> možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve
> spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
> Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis
> (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě
> 3, čistící pud, ... .
> A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není
> utopií hledání varoatolerantní včely.
>
>
>

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan
-----------------------------------
Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích, možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě 3, čistící pud, ... .
A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.

>>Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
které je mají zastoupeny ve větší míře.<<
To ovšem nikdo ze zodpovědných nikdy netvrdil.
Jen věci málo znalí nebo nedočkaví je z toho podezírají. Ty co pak poctivě léčí zlovolně obviňují z maření ušlechtilých snah. Pak je také skupina nekritických lidí pro které všechno co je ze západu je svaté a doma jsou jen blbci. I když se jim někdy nedivím!! B-D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 13:00:46
> ----------------------------------------
> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>
>
>

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 11:00:11
> ----------------------------------------
> Včela to umí, ale ne ta medonosná.
>
> pepan
> ----------------------------------------------
> Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají
> v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně
> desítky?
>
> Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit
> nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část
> jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo
> říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil
> tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si
> přesedli.
>
> Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na
> podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom
> stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
>
>
>

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil...
--------------------------
Takže připouštíte, že se u včel projevují vlastnosti, pravděpodobně geneticky podmíněné, které jim umožňují vypořádat se s roztoči.

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059)
To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.
.........

Výběr včelstev podle Dr. Kefusse je nanic. Zbydou dříve nebo později jen torza včelstev a proto je VD tak nebezpečná parazitóza. On včelaří úplně jinak než se jeví malému českému včelaříkovi. Když ho potká parazitóza, tak prý 90% včelstev v háji a z těch 10 má prý špičkový materiál. Když ho potká hniloba plodu tak mu uhynou tisíce včelstev ale nyní má po problému. Co se otom člověku ještě dočtu zajímavějšího nevím, jedno vím ale jistě, jsem rád, že ukázal na jaké úrovni máme české včelařství. _gp_

Přátelé
o tom, že jsou tyto geny v populaci přítomny nejspíš nikdo nepochybuje,
neznamená to však: "odhoďme léčiva včely si poradí".
Je to dlouhá cesta, která bez souběžného "rozumného" léčení nepůjde, potom
by taky nemuselo být moc z čeho vybírat.
Pokud jde o profesionály - jen naivní člověk si myslí, že projde nějaké byť
evropské nařízení, které by jim zakázalo úplně léčit, potom by to mohla
většina zabalit a zůstal by jen výše zmíněný s dvaceti zkomírajícímí
včelstvy..
Docela chápu rezervovanost profesionálů, protože je to živí a nemají čas si
se včelami "hrát".
Pokud by prováděli pokusy typu co mi uhyne to uhyne, tak jsou za chvíli na
dně.
Takže rezistenci (toleranci) ano, ale žádné divočení.
Ne vše je přímo přenositelné do našich podmínek.

Petr Boleloucký


2011/1/28 <e-mail/=/nezadan>

> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Dobrý den př. Fojtíku můžete se mi prosím ozvat na alesmolcik/=/seznam.cz. Chtěl bych se Vás na něco zeptat soukromně. Děkuji

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.

KaJi přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky a vytáhněte mi do příspěvku kde zpochybňuji,že minimálně část práce s roztočem umí včela zvládnout sama. Vše podstané co jsem chtěl napsat jsem napsal a už bych se jen opakoval.

P.Fojtík:
To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat
-------------------------
Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.

Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD odolné včely.
Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.

Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny, které jí umožní omezit rozmnožování VD.
Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely, které je mají zastoupeny ve větší míře.

Karel Jiruš

PavelN (:
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.
........


To vůbec není český typický přístup. Aj by jste se divil jaké finty kvůli hamonění peněz frčí, ale ani si to neuvědomujete. Je to otom, že právě že nemám klapky na očích a používám rozum. Rozum mi říká, ať si udělá takový matkař se zázračnými matkami stanoviště někde poblíž mých.

Jestli něco beru osobně, tak např. reklamu, kterou nechci ale musím ji trpět, a vrcholem je, že zemne dělá blbce. Protože podle 95% součastných reklam vidím, jaký blbec jsem a honem si běžím koupit něco, co vlastně nepotřebuji.

Neuraz te se, ale v deratizaci jste ten potkan ochutnávač, který nese riziko, já se snažím být ten druhý v pořadí, protože jsem si toho ochutnávače několikrát už vyzkoušel._gp_

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil. Protože zde se často řeší stovkové ne-li tisícové spady s tím že to je dobře, protože se vytváří infekční tlak, selekce přirozeného výběru apod. podle mě to je jen z nouze ctnost. Já mam selekci na spad zahrnutou v požadavku na výběr chov. matky, dále kys. mravenčí a varidol aer. 1x listopad 2x prosinec.Dělám to už skoro 14 let.

Jediná otázka.
Mají všechna Vaše včelstva stejný nebo srovnatelný spad roztočů?

P.Fojtik (89.24.4.1) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052)

To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? ...
xxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste si "pročíst" VMS, i tam se najdou takové případy, to byste nevěřil ...
Další už raději no cement ...:-)
Jiří

To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat.

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049)

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Je tu ještě jeden aspekt, na nějž poukázal ve své velmi instruktivní presentaci B. Gruna na lednovém setkání VMS v Brně: že totiž roztoč výrazně preferuje úlové včely, protože ty se pohybují na plodu (což je jeho působiště ...), pokud se objeví již i na létavkách, pak je to většinou signál již vysokého, ba i kritického napaení včel. Tak jsem to aspoň já pochopil ... Z toho mi vyplývá, že pokud je u nějakého včelstva spad malý, není způsoben tím, že by roztoče včely "vyvozily" při výletech. Zbývají mravenci. A pokud se i těm zamezí zkreslovat spad ...
Jiří

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049)

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Je tu ještě jeden aspekt, na nějž poukázal ve své velmi instruktivní presentaci B. Gruna na lednovém setkání VMS v Brně: že totiž roztoč výrazně preferuje úlové včely, protože ty se pohybují na plodu (což je jeho působiště ...), pokud se objeví již i na létavkách, pak je to většinou signál již vysokého, ba i kritického napaení včel. Tak jsem to aspoň já pochopil ... Z toho mi vyplývá, že pokud je u nějakého včelstva spad malý, není způsoben tím, že by roztoče včely "vyvozily" při výletech. Zbývají mravenci. A pokud se i těm zamezí zkreslovat spad ...
Jiří

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit.
RK
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě k to mu z druhého jaksi konce. On je chytrý i ten roztoč a umí se dobře přizpůsobit. Akaricidům i jejich residuím v úlech, s nimiž pak dlouhodobě žije a jimž je vystaven. S jejich stále větším nasazení přežívá stále odolnější, zocelenější a zakalenější jako Pavka Korčagin ... No a těm, co vedou preventivní chemickou válku, se dá zase odpověděť, že jejich včelstva šíří do okolí geny, které pranic nepomohou včelám s parazitem se přirozeně vyrovnat. Takže ... ;-)
Jiří

P.Fojtík napsal:

>Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.
>To by příroda už zařídila dávno sama.
>To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.
.................

Dovolím si nesouhlasit.
Tam kde se to nechalo na přírodu, už odolné včely mají - třeba u afrických plemen včely medonosné.
Tam, kde ale včelaři včely chovají a nechtějí si je nechat uhynout, se přírodě brání, a ona přírodní výběr provede třeba až tím CCD, třeba při neúčinnosti léčiv atd. Ano se té přírodě stejně neunikne. :)

A každý chovatel to určitě nepodepíše.
Žádný rozumně uvažující chovatel nebude tvrdit, že příroda neumí pomocí přirozeného výběru přizpůsobit druhy změněnému prostředí.
Otázkou ovšem zůstává, zda by se cíleným postupem, při využití moderních metod šlechtění, nedalo toto přízpůsobdní se problému nějak uspíšit.

A právě případ Kesusse je popsání cesty nebránění se přirozenému výběru (co přežije je přízpůsobivější), která zřejmě na jeho farmě funguje - takže potvrzuje, že přírodní zákony stále platí a pravděpodobně by mohly platit i v ČR. :)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím.
>Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
.....................

Příteli, i když tu je Kefuss jako příklad, není to ve smyslu nechávejme si hynout včely, ale jako příklad toho, že dle jeho zkušeností v určité fázi šlechtění je problém, že je málo roztočů na posouzení odolnosti.

Je to o pohledu na včelařství - u nás máme strach, když je víc než 50 roztočů na jaře ve včelstvu, a máme strach, že nám uhynou včely. A když se to vyčte ze zimních vzorků, veterina nařizuje další plošné vybíjení.
Kefuss má problém opačný - potřebuje k otestování včeltev určité množství roztočů, protože bez jejich přítomnosti nemůže zjistit, jak jeho včeltva na ně reagují.

Bez roztočů se totiž nedá ani zkoumat, zda včely odstraňují napadený plod, (když plod není napadený)
U nás ale nenapadenost plodu je důsledek plošného potírání roztoče (u Kefusse vysledek výběru včelstev).

Zřejmě není nutné si nechat uhynout včely. Když poznám, že u včelstva je matka, která nemá perspektivu, může se vyměnit.

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit. Zatím jsme tu ještě neměli třetí stupeň - trestání dle zákona. Toto vzcholné číslo našeho včelařského skanzenu možná přijde po daším vítězství přírodních zákonů nad výrobci léčiv.

No uvidíme, třeba nám to nezústane jedno. :)

RK

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:39:03
> ----------------------------------------
> Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta
> situace není v ČR.
> -------------------------------------------------------------
> :-D
> Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to
> neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od
> nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to
> napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme
> směle prohlásit, že to nefunguje.
>
> Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve
> včelařství. Asi je to náš národní sport.
> Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že
> včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja
> včelu najít.
>
>
>

Všechno souvisí se vším. Tím začnu.
Podívejme se na sebe jak se sami chováme.
Chceme šlechtit proti varoáze - dobře!
Chceme vysoké výnosy - taky dobře.
Jenže: bojujeme prot ? rojení; Rozmnožování je však ta základní základní vlastnost všeho živého a silného. Jelikož vždy je v přírodě něco za něco dosáhneme menší rojivosti na úkor životaschopnosti. Všiměte si jedné věci, v přírodě vždy přežívají ty druhy které se dokáží hodně množit.
Co my děláme, nakupujeme matky které pocházejí z nouzových matečníků jako kvalitní. Přitom o nouzových matečnících doma mluvíme jako o braku, zrovna tak je to s rojovými.
Svoje rádoby ušlechtilé chovy považujeme za něco extra a hrozíme se toho , že ten dědula vedle nám to bastardí.
Ale on opak je pravdou, ať si to uvědomujeme nebo ne. Ty dědulovy včely nám brání aby nedocházelo k imbrídingu a následnému ochabování odolnosti.
Dědulovi včely často umírají a usazuje nové roje - my ho za to odsuzujem.
Zato ten slavný frantík dělá přesně to samo, (ale jelikož to umí prodat) tak ho vynášíme do nebe.
Z toho všeho pak můžem vyvodit.
1) Chcemeli ty vysoké výnosy - bez té chemie to nejdede.
2) Chcemeli vcely zdravé a med bez chemie - s těmi vysokými výnosy to také nejde.
Je pak jen na vás kterou cestu si vyberete


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:21:31
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
> Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz
> ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam
> před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o
> fantazii.
>
> Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje
> věc. :)
> Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.
>
> ......
> Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči
> kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
> _gp_
>
>
>

Taky jsem měl jeden úl napadený myší nebo nějakým hlodavcem. Jen jsem na pár
dní dal pryč česnovou zábranu.
Udělal jsme si z mateřích mřížek česnovou uzávěry a uvidim. Doufám že maj
včelky klid. Loni jsem takhle o jedno včelstvo přišel (myšice, to je další
taková mrcha, vypadá jak myší jezevčík).

Pavel


----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 28, 2011 8:08 AM
Subject: Re: měl - rozkousané včely


Toto dela rejsek, uz jsem letos dva capnul. On mozna tolik v ule neskodi
jen prebira mrtvolky.

Za to mys dela peknou paseku, rozkouse mel takze rozdil hrave poznas i bez
zkusenosti. Taky uz jsem jednu chytil :-)

Vyhoda vysokych podmetu :-) Ale chystam se na poradne cesnove vlozky,
takhle to nejde...

T.H.



2011/1/26 Pavel K <e-mail/=/nezadan>

> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>

P.Fojtík:
Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
------------------
Pokud sleduji vyjádření třeba Radka Krušiny a dalších, tak ti to snad nikdy netvrdili, že je třeba nechat hynout včelstva na VD.

Naopak, pokud někdo bude hledat taková včelstva, tak to má pod kontrolou a musí sledovat spad atd.

Pokud se pak někde nějaká nadějná včelstva podrobí nějakému soft či úplnému "bond testu" je jiná věc.

ALe zatím se nikdo u nás do této etapy nedostal, zatím je problém najít trochu nadějná včelstva. Protože to je na pětiletky a taky na stovky sledovaných včelstev.
Notabene mezi populací co byla "zglajšaltovaná" léčením. Něco jiného by bylo hledat v populaci včelstev kde se tak intenzívně neléčí, u nás to bude díky vysoké intenzitě chemického ošetřování velmi obtížné.

Takže další vyjadřování o nebezpečnosti této cesty pro okolní včelaře od hynoucích včelstev co jsou sledována na odolnost je ukázkou toho, že autor asi nesleduje o co tu jde.
A v českém tisku se toho moc nedočetl, snad jen v pár posledních číslem MV, takže je asi zybtečné bez čtení referátů z kongresů a dalších prací v té prokleté "američtině" se k tomu vyjařovat.
Nejlépe pak s uvedením zdroje.



A jen mi je divné, že na jednu stranu je hledání odolné včely považováno za pitomost ze západu.
A co Ing. Veselý z Dolu a jeho výzkum? Ten je taky pomýlený?
Nebo byl zastaven? Já nevím? Dejte vědět.

Karel

Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
-------------------------------------------------------------
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.

Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.To by příroda už zařídila dávno sama. To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím. Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.

Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

.......
Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR. _gp_

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan
---------------
Dobrá dedukce,
a teď jen přemýšlím, jak se došlo k tomu, že se lidi téměř pravidelně myjí a udržují osobní hygienu.
Byly zavedené povinné stěry a každý se musel v pondělí dostavit na kontrolu čistoty uší a spodnho prádla?

Ty přirovnáváš včelaře k málo přizpůsobivým sociálním skupinám v dolních patrech společnosti.
Máš s nimi (včelaři) dlouhodobé zkušenosti takže asi víš o čem mluvíš.

Ovšem, je trochu nepohodlné, když se k takovým kontrolám musí podřizovat ti, co mají normální návyky. U včel i v koupelně.Samozřejmě nemámnic, proti tomu, když si bude ČSV komisionálně léčit, natírat atd. Ale ať do toho netáhá mě.

Karel


O

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

RK

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_

..........
Radek Krušina: V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.