Včelařská konference

Aleš Molčík napsal:

>V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to rovnováhnu.
>Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele.
.............

já už fakt přestanu. :)
Ale ještě toto - pokud někde přežívají v přírodě včelstva bez léčení, potom tam zřejmě vznikla rovnováha.

Těžko říct jakého typu, protože je to místně různé.
Kdo byl na setkání VMS, přednášel o tom něco Ing. Čermák.

Ale vždy to je místní záležitost.
Mají tam vliv genetická výbava včel, genetická výbava roztoče a mimogenetické vlivy.

Klidně to může být tak, že v Primorsku je rovnováha způsobena částečně vlivem prostředí, částečnou varratolerancí, ale také neagresivními roztoči (protože ti nejvíce agresivní hynou spolu s nejméně odolnými včelstvy). Pokud se tam opravdu nikdy neléčilo, můžou být roztoči několikanásobně méně vitální, než u nás (je to pro přežití jejich druhu výhodnější než vitalita – nezabíjí si hostitele). Pokud si vzpomínáš, i u nás ze začátku včelstva hynula po zavlečení roztoče až po cca 3 letech, dnes už je to mnohde jen rok.
Podle mě stojí za to se zamyslet i nad tím, jak působí přírodní výběr na roztoče tam, kde se ošetřuje chemií a tam kde neošetřuje.
Při modelování situace je dobré si uvědomit, že vyselektovat méně agresivní roztoče, kteří se množí rychlostí kolem prosté reprodukce, se podaří zřejmě pouze tehdy, když uhyne i včelstvo (a nesmí být vyloupeno, dokud neuhynou i roztoči). To se nedá žádným léčením, protože my roztoče více a méně vitální odlišit neumíme. To je možné pouze tím neekonomickým přírodním výběrem, ke kterému se odhodlá jen příroda a lajdáci (Pro jistotu zase napíšu, že tu nechci v naší situaci propagovat úplné neléčení včelstev, pouze upozorňuji na zcela odlišný průběh vývoje vztahu hostitel a parazit v případě léčení a neléčení) . Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů. Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná) .
Otázka je, kde se to může zastavit?
Na přednášce VMS říkal Ing. Čermák, že procento neúspěšných reprodukcí u roztoče je cca 30% (pokud si to dobře pamatuji). Dále foretická fáze se může ještě zkracovat. Prostor pro šlechtění roztoče je tu stále velký.
Pokud je pravda, že rychlost reprodukce kleštíka se od zavlečení k nám dejme tomu zdvojnásobila (to zřejmě nikdo nepopírá), potom je logické, že když dovezeš včely, které si vytvořily s místní populací roztočů rovnováhu v daných podmínkách, tak Ti tu bez dalšího šlechtění nepřežijí. Naši agresivnější a vitálnější roztoči je přemůžou. To ale neznamená, že nemají tyto včely lépe vyvinuté některé mechanismy odolnosti, než naše včely, a proto je o ně v zahraničí zřejmě stále zájem.
Jako logický závěr pro sebe mám toto – pokud by u nás měla vzniknou rovnováha mezi roztočem a včelou, bude to mnohem více náročné, než v Primorsku, protože naši roztoči se zřejmě lépe reprodukují. A bude to tím složitější, čím později se začne, protože roztoči mají stále prostor pro zvětšení životaschopnosti. Aby tedy mohla tady vzniknout rovnováha, je třeba mnohem více rozvinout mechanismy odolnosti našich včel, než tam, kde se nikdy neléčilo.
Radek Krušina

Podle toho, co o těch krajích vím já, tak tam je logicky mnohem delší a tvrdší zima. To znamená mnohem delší období bez plodování, kdy hodně roztočů se nedočká rozmnožování a hyne stářím. Léto je logicky kratší, ale zároveň mnohonásobně snůškově vydatnější. Měly by tam skoro v jednu dobu kvést všelijaké květiny, jejichž květ, pokud rostou u nás, je u nás rozložen na měsíce.
Myslím, že by tam dalo uvažovat se schématem 2 - 3 měsíce léto a intenzívní nepřetržité snůšky, jako u nás je snůška z řepkového pole, potom takový měsíc až dva přechodná doba, něco jako u nás mírná zima bez sněhu, potom 5 - 7 měsíců zima a mráz, kdy včely stoprocentně neplodují a potom zase takový měsíc přechodu zpátky do léta. takže roztoč se množí takových cca 5 měsíců v roce.
Zatímco u nás včely kolikrát plodují i v zimě, takže roztoč se může množit minimálně 10 měsíců v roce, ne li víc.....

Radek Krušina napsal:

>Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů.
>Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím, že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná).
..............................

Omlouvám se, ale protože pořád myslím na naši vyhlášku, napsal jsem to nepřesně.
To platí pouze u plošných a preventivních ošetření, která tu máme nařízena.

Při hubení roztočů podle individuální situce ve včelstvech (jedy použít individuálně pouze u těch nejvíce napadených) by se samozřejmě podobně jako u přírodního výběru mohl zvyšovat v populaci roztočů poměr těch méně vitálních. Kdyby se to spojilo s výměnami matek v nejméně odolných včelstvech, .....

Ale to možná všichni, kdo to ještě sledují, pochopili z kontextu.
:)

RK