Archiv Včelařské konference

Byl u toho smajlík.
:-)

A smál se těm ZO co objednávají léčivo jako kdyby stála lahvička 1000Kč. A většinou jenom podle včelstev na dotace a nepředpokládají že včelař množí.
A důvěrník běhá s lahvičkou jak s relikvijí

Karel

U nás žádné důvěrníky nemáme,nikdo to nechce dělat proto si již léta chovatelé léčí sami. Jejich včely, jejich práce a jejich odpovědnost.

Dobrý večer, prosím o radu dělal jsem letos poprvé medovinu za studena.Myslím že se mi povedla, žádná myšina ani octová chuť.Ale trápí mě že je zakalená, a to jsem ji cedil přes plátýnko.Někde jsem četl, když přidám tvrdý alkohol, že se vyčeří?? Cukernatost je 23,5%,stáří 9 měsíců.Je nějaká jiná rada,když do ní nechci nic přimíchávat ?? díky M.

Popište lépe tu cukernatost. 23,5g/hl při založení medoviny znamená, že by měl cukroměr ukazovat 27,5g/hl. Je dokonale dokvašená?

Letos mám taky medovinu, namíchanou cukroměrem na 28g/hl, tedy ve skutečnosti 24g/hl. Celkem 6 měsíců, nevařená, kvasinky Schimanski, teď je skoro vyčiřená, částečně v lahvích. Vzorkem na koloně naměřeno 12,3% objemových alkoholu. Méně zbytkového medu, spíše sušší, tedy žádné lepidlo, mírně sladká chuť přechází v hořkou.

Dne Thursday 11 December 2014 19:57:06 Martin H. napsal(a):
> Popište lépe tu cukernatost. 23,5g/hl při založení medoviny znamená, že by
> měl cukroměr ukazovat 27,5g/hl. Je dokonale dokvašená?
>
> Letos mám taky medovinu, namíchanou cukroměrem na 28g/hl, tedy ve
> skutečnosti 24g/hl. Celkem 6 měsíců, nevařená, kvasinky Schimanski, teď je
> skoro vyčiřená, částečně v lahvích. Vzorkem na koloně naměřeno 12,3%
> objemových alkoholu. Méně zbytkového medu, spíše sušší, tedy žádné lepidlo,
> mírně sladká chuť přechází v hořkou
> > .

přesně tak, já teda vařil a ty kvasinky Schimanski sežrali všechen med a je to
hořký a silný. Něci jako bílé víno (ale nejsem znalec). Ohledně zákalu, já
teda mám medovinu aspoň 2 roky ve sklepě a je čirá. Je potřeba ji stáčet.
Nebo se na to prodávají filtry.

Honza

Tak jsem koukl na ten aerometr a jsou tam jednotky v Kg/hl při 15C.Před kvašením měl roztok přes 30 Kg/hl a včera po stočení 23,5 .Je sladší a kalná.Někdy od června už přestala bublat, tak jsem myslel,že si to do prosince sedne :-).Použity Dolské kvasinky

A máte někdo tip na filtry.Teď ve včelařství píšou že filtrujou membránovým na víno ??

Zkuste si najít nějaké info o HOBRAFILT deskách, jsou to filtrační desky na
víno, velikost cca A5.....

Nemám s nimi žádnou zkušenost, vím o nich, protože dobře nasákají a dají se
použít jako odpařovače kys. mravenčí :)

petr j.
Dne 11.12.2014 21:05 "michal" <mikevo/=/seznam.cz> napsal(a):

> A máte někdo tip na filtry.Teď ve včelařství píšou že filtrujou membránovým
> na víno ??
>

Na jenom filtraci se vykašli, ten zákal je tak jemnozrnný a navíc ty částečky budou koloidní ( rosolovité ) , že běžnými prostředky a jednoduchou aparaturou za pár tisíc se ti to nikdy vyfiltrovat nepovede. Buďto to projde skrz anebo to téměř okamžitě filtr ucpe.
Když si najdeš trochu slušný návod na medovinu respektive na nějaké tiché víno, na konci potom najdeš postup, jak takový zákal odstranit vyčiřením. Tak to podle něho udělej.
Tradičně se na to používal vaječný bílek nebo želatina, dneska v nabídkách internetových obchodů je prostředků na čiření spousta.
Co se týká chuti, když to má chuť jako bílé víno - kvalitní a bez pachuti, tak ta výroba dosáhla v podstatě svého cíle, ne?
Obecně u takové věci jako výroba medoviny platí, že se ke kvalitnímu výsledku člověk musí propracovat zkušenostmi. Udělat to mnohokrát, postupně to vylaďovat, na nepovedených várkách se naučit, co to už nesnese.....
Důležité je taky teplota při kvašení i dalších operacích, zvláště u novějších a víc vyšlechtěných kvasinek se udává teplota v rozmezí 2 - 4 st C.
Konkrétně u medoviny za studena musí být voda a všechno, co by mohlo být zdrojem většího množství mikroorganismů, převařeno nebo jinak sterilizováno či pečlivě vymyto. Použitý med musí být kvalitní, ne žádný výluh z víček nebo kazící se med. Případně nouzově pokud tam mikroorganismy jsou, musí se to přidávat až do rozjetého kvasu, kdy už jsou ty správné kvasinky aktivní a namnožené a nad přídavkem jakýchkoliv dalších mikroogranismů si udrží vždy převahu.

"To je právě to nejhloupější myšlení.
Populační křivka roztoče od jara stoupá ať se to komukoli nezdá. Právě v
podletí dosahuje svého vrcholu a nemá to vůbec žádnou závislost na
výsledcích zimní měli, či úhynech včelstev v uplynulé zimě. A právě v tu
dobu je ten zásah nejúčinnější. Je úplně jedno, jaký to bude přípravek,
důležitá je ta doba, kdy jednotně v tomto období je třeba zasáhnout .Tím
není dán den, ale celé to podletní období.
Pepan"

Každoroční populační křivka rozmnožování roztoče a celková dynamika rozšíření varaózy ja zhruba totéž jako hodinky a holínky. Já píšu o tom druhém.
A stačí trochu zauvažovat a každému dojde, že až odezní úhyny a pár let se nic nebude dít, převládne pohodlnost a spousta včelařů začne to léčení lajdat a šidit. Zatímco naopak koncentrace roztočů odolnějších na léčivo se bude množit stejně jako začne vzrůstat počet včelstev náchylnějších na viry a celkově na úhyny. A právě tehdy by se mělo léčení zintenzívnit používáním Gabonů.
Následující rok, v roce 2005 to smysl nemá. Včelstva citlivá na projevy varaózy nyní přes zimu uhynula i s většinou příslušných agresívnějších roztočů stejně jako vyhynula včelstva těm včelařům, jejichž provozní metody z různých důvodů vytvářely včelstva citlivá na varaózu víc než ostatní včelaři.

Následující rok v podletí tak budou ošetřovaná včelstva vesměs buď pouze přeživší včelstva, tudíž v průměru znatelně odolnější varaóze než tomu bylo letos. Anebo včelstva mladá vychovaná v roce 2015 z oddělků a s letošní matkou 2015 , tudíž zase v průměru s malým počtem roztočů a taky odolnější varaóze než tomu bylo letos. Zvyšovat intenzitu léčení tak nemá žádný smysl, když v roce 2015 bude s největší pravděpodobností bohatě stačit klasická fumigace plus aerosol k zamezení jakýchkoliv úhynů.

Pouze v oblastech, kde letos včelstva nehynula, tak tam důvod použít Gabon v roce 2015 je. Protože tam včelstva nadprůměrně citlivá na varaózu stejně tak jako v nich agresívnější roztoči v podletí 2015 budou.

A je ještě jeden důvod, proč budou následující rok v podletí 2015 včelstva odolnější proti varaóze.
Kde byly letos plošně větší úhyny, se dá čekat, že včelaři ty plošné úhyny nedokáží v rocě 2015 plně nahradit nově odchovanými včelstvy. Potom tam bude menší plošné zavčelení - v podzním létě a podletí často obvyklý nedostatek sladiny a pylu , tak na včelstva u těch včelařů, kteří v té době nepodněcují, vyjde větší díl potravy a včelstva nebudou tím nedostatkem tak moc oslabena.

Oprava: Následující rok, v roce 2015 to smysl nemá.
Ne v roce 2005, to by se už nestihlo =) .

Zakalení  může být zapříčiněno slezovatěním; Kdy kvašení neproběhlo dokonale
pro nedostatek minerálů. Na to ukazuje vysoký obsah zbytkového cukru.
Náprava se prování převařením, doplněním medu a živné soli, a následným
novým vykvašením
Pokud se jedná jen o zákal  tak lze přidat želatinu, ta zákal vysráží
rychleji. Někdy trvá čištění medovin i rok.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: michal <mikevo/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 12. 2014 8:46:23
Předmět: medovina

"Tak jsem koukl na ten aerometr a jsou tam jednotky v Kg/hl při 15C.Před
kvašením měl roztok přes 30 Kg/hl a včera po stočení 23,5 .Je sladší a
kalná.Někdy od června už přestala bublat, tak jsem myslel,že si to do
prosince sedne :-).Použity Dolské kvasinky"

Omlouvám se za překlep, jednotky mají být v kg/hl, samozřejmě. Pravděpodobně ji nemáte dokonale vykvašenou, proto je kalná. Dejte ji aspoň nad 20°C na tři týdny. Teď už měřením nelze nic posoudit, měří se jen při založení.

Doporučuji přidat něco kyselého, 1-2 limetky nakrájené na kostky i se slupkou na 10 litrů medoviny, trochu ovlivní i chuť.

Po vykvašení to lze urychlit čiřidly (osobně nepoužívám) do měsíce ji máte v lahvích. Filtrace není potřebná, tankuje se jen hadičkou nad dnem.

Martin H.

"Zakalení může být zapříčiněno slezovatěním; Kdy kvašení neproběhlo dokonale
pro nedostatek minerálů. Na to ukazuje vysoký obsah zbytkového cukru.
Náprava se prování převařením, doplněním medu a živné soli, a následným
novým vykvašením"
Souhlas. To by také tím mohlo být. V takovém případě ale ten nedostatek minerálů mohl být klidně způsoben tím, že ty konkurenční slizovaté bakterie ty minerály prostě spotřebovaly pro sebe.
Převaření, doplnění medu a živin by bylo řešení, slizovaté bakterie se srazí v mnohem lépe filtrovatelnou sraženinu, která se odstraní a nová dávka zákvasu to zpracuje na správný produkt.
Akorát to už bude vařená medovina, celkový obsah cukrů a tím výsledný obsah lihu tam bude odhadem a chuť bude těmi slizovatými bakteriemi už pozměněna - možná upravit novou dávkou koření , louhovanou třeba za studena během kvašení v plátěném sáčku.
Musí si rozhodnout majitel, podle chuti atd, jestli to stojí za to nebo jestli nebude lepší udělat novou medovinu úplně znova.

Kdo umí číst v Nařízení Státní veterinární správy Č. j.: SVS/2014/020204-G.
Tak ten ví, že záležitosti ohledně léčení má v ranku pouze SVS a chovatel.Nějaký zájmový spolek OV nebo ZO ČSV nemá co nařizovat ani zakazovat. Spolek nemá co nařizovat i když ve stanovách je cosi o organizaci léčení, to samé se týká léčiva. Buďto se dohodneme na hromadné objednávce nebo si opatřím sám. Ale jednotlivé aplikace si řídím sám. A mohu bez jakéhokoli problému a nebezpečí, používat veškerá povolená léčiva. Jenom to chce trochu o věci přemýšlet, k věci patří i pochybovat o jediné pravdě a o jediném správném postupu i léčivém přípravku. Ono je skutečností, když řeknu na schůzi, že nejúčinněji na roztoče působí kravské lejno a že jsem to ověřil, tak to nejméně polovina chovatelů bez rozmyšlení udělá. Bohužel taková je skutečnost i přes veškerou vzdělávací činnost.

Samozřejmě, že máte pravdu.
Ale já na rozdíl od mnoha jiných v této konferenci organizování léčení v
rámci ZO (případně OO) chápu jako pomoc, a ne jako zátěž :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Standa Pe
Sent: Friday, December 12, 2014 2:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: LĂÄ?enĂ­ proti varaĂłze.

Kdo umí číst v Nařízení Státní veterinární správy Č. j.: SVS/2014/020204-G.
Tak ten ví, že záležitosti ohledně léčení má v ranku pouze SVS a
chovatel.Nějaký zájmový spolek OV nebo ZO ČSV nemá co nařizovat ani
zakazovat. Spolek nemá co nařizovat i když ve stanovách je cosi o
organizaci léčení, to samé se týká léčiva. Buďto se dohodneme na hromadné
objednávce nebo si opatřím sám. Ale jednotlivé aplikace si řídím sám. A
mohu bez jakéhokoli problému a nebezpečí, používat veškerá povolená léčiva.
Jenom to chce trochu o věci přemýšlet, k věci patří i pochybovat o jediné
pravdě a o jediném správném postupu i léčivém přípravku. Ono je
skutečností, když řeknu na schůzi, že nejúčinněji na roztoče působí kravské
lejno a že jsem to ověřil, tak to nejméně polovina chovatelů bez rozmyšlení
udělá. Bohužel taková je skutečnost i přes veškerou vzdělávací činnost.

díky za rady,jdu zkusit tu limetku :-)A přístí rok budem zkoušet znova a znova :-)Pěkný večer.

Samozřejmě, že máte pravdu.
Ale já na rozdíl od mnoha jiných v této konferenci organizování léčení v
rámci ZO (případně OO) chápu jako pomoc, a ne jako zátěž :-).
S pozdravem
Petr.

To záleží na tom co se pod tím chápe.
Jestli "organizování" znamená to že si včelař objedná a dostane léčivo, případně ZO těmc co mají zájem aerosoluje, případně od těch co dodržují metodiku a sledují v létě napdení předá v létě info případně i s Gabonem těm "běžným", tak plný sohlas.

Jestli si to ZO představuje tak, že určuje kolik a zda kdo dostane, a kdy mu to kdo ošetří, tak pak to k servisu má dost daleko.

Karel

Ono je to jak u koho. U některých členů je to pomoc a u velké většiny posluhování.

No jo. Pravda. Sám jsem tedy spíš ten, kdo "posluhuje", ale nevadí mi to.
Ono je to tak asi u všech zájmových organizací, že je "táhne" pár lidí ve
prospěch velkého zbytku ostatních. Ale je to činnost dobrovolná a většinou z
ní mám dobrý pocit (i když mě zvyšování administrativních požadavků z
ústředí občas "pohne žlučí"...).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Standa Pe
Sent: Friday, December 12, 2014 6:34 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: LĂÄ?enĂ­ proti varaĂłze.

Ono je to jak u koho. U některých členů je to pomoc a u velké většiny
posluhování.

Problém asi bude v masovosti do spolku vezmeme každého kdo o to požádá bez ohledu na to, je-li ochoten také ve spolku něco dělat a alespoň přijít na schůzi si vyzvednout dotaci, předat objednávku na léčiva zúčastnit výměny zkušeností atd. Ochota ke spolupráci 0. Papíry z ústředí, už jsem to psal jsou tam nebo možná byli velmi kreativní a chrlili to na nás bez ohledu na to, mají-li vůbec nějakou vypovídací hodnotu a smysl.

To je obrovsky problem,vezmeme opravdu kazdeho,bez ohledu na to,jak to dotycny s vcelarenim mysli.A dost "vcelaru" by bez posluhovani zakladnich organizaci s vcelarenim okamzite prestalo.Tahle umele vytvarena "masovost" nam spis skodi,nez prospiva...Radsi 10 vcelaru v ZO,nez 100 "vcelaru",v kvantite ztraci kvalita smysl...JosPr

Mužný je i druhý pohled: Dost včelařů by okamžitě přestalo s důsledným
tlumením nemocí včel, a i kdyby to byl jen jeden (jakože by jich bylo určitě
víc), byl by zdrojem nákaz pro okolní svědomité včelaře. Ona ta proklínaná
přeorganizovanost toto riziko podstatně snižuje.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: JosPr
Sent: Saturday, December 13, 2014 8:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: LĂÄ?enĂ­ proti varaĂłze.

To je obrovsky problem,vezmeme opravdu kazdeho,bez ohledu na to,jak to
dotycny s vcelarenim mysli.A dost "vcelaru" by bez posluhovani zakladnich
organizaci s vcelarenim okamzite prestalo.Tahle umele vytvarena "masovost"
nam spis skodi,nez prospiva...Radsi 10 vcelaru v ZO,nez 100 "vcelaru",v
kvantite ztraci kvalita smysl...JosPr

Jenže ti zapálení a obětaví, chodí zachraňovat, až nejdříve v říjnu. To už ten jeden (nebo určitě víc) od června ohrožuje okolí, protože je minimálně důsledný. Kdyby to léčení bylo jen na něm, tak druhý rok, už možná, nikoho neohrožuje.

Přesně jak říká Zdeněk.
V říjnu je pozdě. Zdrojem nákaz jsou ti přeorganizovaně nesvědomití již od července. Proto argument, "že by přestali důsledně léčit což by bylo zdrojem nákaz ..." považuji za zcestný. Pokud by se přeformuloval ve stylu "že by přestali důsledně léčit což by bylo úhynů jejich včelstev a tedy ozdravění od těchto uměle udržovaných nesvědomitých včelařů, způsobujících opakovaně nákazy" - pak bych to považoval za mnohem pravděpodobnější scénář vývoje po takovémto velkém třesku.
Život přináší paradoxy a to, že někdo v něco věří (jako je význam organizovaného léčení), neznamená že je to pravda. Bohužel "strach z neznáma" nám brání překonat určitou hranici a posunout se dál. Ta hranice pak mnohdy bývá porušena až při nějakém velkém průšvihu - třeba jako jsou letošní úhyny. Ale kdo ví jestli i to bude na zbourání stačit - možná musíme počkat až budou celorepublikové úhyny 95% než se něco změní a hne to myslí těch tvrdohavých.

Mužný je i druhý pohled: Dost včelařů by okamžitě přestalo s důsledným
tlumením nemocí včel, a i kdyby to byl jen jeden (jakože by jich bylo určitě
víc), byl by zdrojem nákaz pro okolní svědomité včelaře. Ona ta proklínaná
přeorganizovanost toto riziko podstatně snižuje.
S pozdravem Petr.

-----

A jak u vás probíhalo tlumení letos v létě? Podle čeho jste poznali že je třeba tlumit nebo netlumit a jak jste to provedli?

Dík za odpověď.

Karel

Zdravím, Karle.
Scházíme se každou první neděli v měsíci. Nabízíme objednání léčiv
(formidolu, případně i gabonu). Je už na včelařích, kdo si co objedná. Ale
jistě toho je objednáno podstatně víc, než kdyby se měl o to starat každý
jednotlivec zvlášť. Samozřejmě - nikdo z funkcionářů neobjíždí včelaře za
účelem zjišťování zdravotního stavu a doporučování zákroků - to je skutečně
na zodpovědnosti každého jednotlivce. Na druhé straně neodmítáme žádost
nezkušeného, nebo naopak příliš starého včelaře o pomoc v tomto směru - ale
to běží spíš na úrovni jednotlivých přátel, nikoliv organizovaně.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Saturday, December 13, 2014 12:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: LĂÄ?enĂ­ proti varaĂłze.

Mužný je i druhý pohled: Dost včelařů by okamžitě přestalo s důsledným
tlumením nemocí včel, a i kdyby to byl jen jeden (jakože by jich bylo
určitě
víc), byl by zdrojem nákaz pro okolní svědomité včelaře. Ona ta proklínaná
přeorganizovanost toto riziko podstatně snižuje.
S pozdravem Petr.

-----

A jak u vás probíhalo tlumení letos v létě? Podle čeho jste poznali že je
třeba tlumit nebo netlumit a jak jste to provedli?

Dík za odpověď.

Karel

"Jenže ti zapálení a obětaví, chodí zachraňovat, až nejdříve v říjnu. To už ten jeden (nebo určitě víc) od června ohrožuje okolí, protože je minimálně důsledný. Kdyby to léčení bylo jen na něm, tak druhý rok, už možná, nikoho neohrožuje."
A jste si jistí, že opravdu přednostně hynou včelstva lajdákům?
Co když přednostně hynou včelstva včelařům masařům, co se nijak nestarají o chov vlastní linie, jen kupují chovné matky a perou je nebo jejich dcery v co největším počtu do včelstev na svých stanovištích. Stejně jako perou cukr do všude, kde to je možné, aby je měli co nejvíc silné. A "ždímají" je při vybírání medu co nejvíc, jen aby měli na včelstvo přínos 40 nebo dokonce 100 kilo medu a mohli se potom na ostatní včelaře jen vytahovat? Atd Atd.
Například u nás, jestli jsem na poslední schůzi dobře rozuměl, totálně vyhynula včelstva třeba bývalému nákazovému refentu, který to až do nějak předminulého roku dělal v ZO nějak 30 let.
Jakkoliv mám na jeho postoj ke mně v dobách, kdy on byl členem výboru ZO a já jsem byl z toho výboru v podstatě odejit relativně negativní názor, tak v žádném případě se nedá říct, že by byl ve vztahu ke svým včelám lajdák.

Proc pak se Radime ekonomicky orientovani vcelari snazi mit co nejsilnejsi vcely?Protoze je pro ne prodej medu zivobytim nebo dost podstatnym prijmem pri zamestnani nebo duchodu.A dovoli si takovy vcelar neco neudelat poradne,aby dalsi rok prisel o par tun medu na prodej?Vyhodi par desitek nebo stovek tisic z pristi sezony do riti?.To by musel byt uplny diletant...Tato myslenkova teorie nebude to prave orechove...JosPr

Nech ji ustát a hadičkou ji přetoč do čisté nádoby. Vem latku delší jak
hloubka demijonu 5 - 7 cm pokud jsou kvasinky nad ně připevni hadičku , nad
demijonem taky a nasaj a nech niž téct. Zákon spoj. nádob. Za čas to můžeš
zopakovat a máš ji jak zrcadlo . Ted jsem to dělal a jsem trochu vedle.
Trochu cucneš a zas a už dost Dobrou chut. Čištění nech vinařum Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: michal <mikevo/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 12. 2014 13:19:15

Předmět: medovina


"A máte někdo tip na filtry.Teď ve včelařství píšou že filtrujou membránovým

na víno ??"

Spis mam obavu z ruznych 1 nebo 2 vcelstvovych vcelaru,kterym rok co rok vcely v zime "zmrznou" a pak chodi od vcelare ke vcelari a skemraji o nejaky roj,vetsinou se nad nima nekdo k vlastni skode smiluje a da jim ho,nebo si nejaky zbloudily roj proste ulovi.Doma ho soupnou do trouchnivejici bedny,nastrkaji ramky po "zmrzlem" vcelstvu,na zimu daji 5 kg cukru(je drahy) a vcelari az do zimy,nez jim vcely opet "zmrznou"...

V poslední době stále víc přemýšlím jestli tak obrovská organizovanost chovatelů má význam, když se většina pouze veze. Oprávněně se domnívám, že pokud budou ve spolku pouze lidé, kteří mají o spolkovou činnost zájem, tak to bude jenom ku prospěchu věci. Vybíjíme energii na nahánění těch pasivních místo, abychom s těm aktivním posouvali věci dopředu. A o ty, kteří by nebyli ve spolku obavu nemám, někteří se začnou ke svému majetku konečně chovat s péčí řádného hospodáře a pro ty ostatní také platí Nařízení SVS, pokud vím tak tam jsou sankce za nedodržení, tak ať je konečně státní orgán uplatňuje a nepřenáší to na spolek.
Raději polovina členů než to co je dnes.

Dneska dosáhla odpolední teplota přes 10°C. Asi 20 včel proletávalo před každým úlem.

Opavsko 235mnm.

U nas to sice v 385 m.n.m nebylo ani na mikroprolet ockem,ale prosel jsem si vsechny podlozky a omrknul zivot za ocky.Vcelky v pohode prechazely za ockem,sem tam nektera vycouhla ockem ven,kratce se prosla v ocku a odloudala se zpatky..Ve ctvrtek byl OO a zatim to na okrese Pv nevypada na nejake vyznamne uhyny.Celkem zajimave bylo srovnani spadu roztocu po fumigacich.Dole na rovine plne podlozky,nahore v lesich zadna hruza..JosPr.

"!Spis mam obavu z ruznych 1 nebo 2 vcelstvovych vcelaru,kterym rok co rok vcely v zime "zmrznou" a pak chodi od vcelare ke vcelari a skemraji o nejaky roj,vetsinou se nad nima nekdo k vlastni skode smiluje a da jim ho,nebo si nejaky zbloudily roj proste ulovi.Doma ho soupnou do trouchnivejici bedny,nastrkaji ramky po "zmrzlem" vcelstvu,na zimu daji 5 kg cukru(je drahy) a vcelari az do zimy,nez jim vcely opet "zmrznou"..."

Ti jsou z hlediska varaózy úplně bezproblémoví. První rok totiž včelstvo z oddělku či roje sotva dosáhne kritické koncentrace roztočů, navíc s letošní matkou je takové nové včelstvo hodně životaschopné, tudíž odolné i virům provázejícím roztoče. No a oním uhynem v zimě kvůli nenakrmení se ten včelař další rok dostane zase na počáteční bod.
Problém by byl teprve další rok, kdyby se jim povedlo ty včelstva přezimovat a ještě větší problém by to byl, kdyby se jim povedlo ty včely udělat přes zimu silné, aby začaly plodovat ihned při oteplení v časném předjaří.
Tam je nebezpečí jedině v tom, že jak takoví včelaři začnou na jaře "lovit" nové včely všude možně a co nejlevněji, mohou přijetím neznámého roje nebo pokoutným nákupem přitáhnout mor plodu.

"Proc pak se Radime ekonomicky orientovani vcelari snazi mit co nejsilnejsi vcely?Protoze je pro ne prodej medu zivobytim nebo dost podstatnym prijmem pri zamestnani nebo duchodu.A dovoli si takovy vcelar neco neudelat poradne,aby dalsi rok prisel o par tun medu na prodej?Vyhodi par desitek nebo stovek tisic z pristi sezony do riti?.To by musel byt uplny diletant...Tato myslenkova teorie nebude to prave orechove...JosPr"

Je ale zvláštní, že co se letos mluví o úhynech, není to ani v jednom případě o těch "neekonomicky orientovaných" včelařích s pár včelstvy. Vždycky, když se nyní na podzim mluví o úhynech podstatné části včelstev nebo dokonce všech včelstev chovatele, často úhyn až mnoha desítek včelstev, jsou to vždy včelstva těch komerčních nebo polokomerčních ekonomicky orientovaných masařů.

Zdravím, Karle.
Scházíme se každou první neděli v měsíci. Nabízíme objednání léčiv
(formidolu, případně i gabonu). Je už na včelařích, kdo si co objedná.
-------
Tak to máte dobrý, abych řekl, tak to má i být. :-)

Tak ať se daří.


Karel

Děkuji :-).
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Saturday, December 13, 2014 6:42 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: LĂÄ?enĂ­ proti varaĂłze.

Zdravím, Karle.
Scházíme se každou první neděli v měsíci. Nabízíme objednání léčiv
(formidolu, případně i gabonu). Je už na včelařích, kdo si co objedná.
-------
Tak to máte dobrý, abych řekl, tak to má i být. :-)

Tak ať se daří.


Karel

V začínajícím týdnu se musíme připravit na velkou oblačnost s četnými přeháňkami a teplotami stoupajícími až ke 13 stupňům Celsia

--------

ANi není letos třeba tahat kompresor,
je čas na to vyrazit než se rozplodují. :-)


Tak co na to ty co jsi tady psal že včelař nezná předpisy?
Karel

Mezi 13,10 a 13,40 celkem hezky "ockovy" prolet,muze zacit zima.(385 m.n.m).Prijemne odreagovani od cteni navrhu novych stanov..JosPr

Ty se máš . Vysočina 510 nm ani drc.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 17. 12. 2014 14:39:05

Předmět: Prolet


"Mezi 13,10 a 13,40 celkem hezky "ockovy" prolet,muze zacit zima.(385

m.n.m).Prijemne odreagovani od cteni navrhu novych stanov..JosPr"

U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování. Návrh nových stanov ČSV jsem četl asi před 14 dny. Sice se to nazývá nové stanovy, ale co je v nich nového co nebude klást překážky spolkové činnosti a naopak ji nakopne ze stagnace.

Já tlumím varoázu počátkem srpna pravidelně už nejméně 10 let a nikdy jsem neměl masivní úhyn, vžda tak 1 včekstvo z cca 20. Když se dával gabon, tak gabonem, pokud nebyl, tak formidolem, nyní odpařovače. Někdy je dávám podruhé v září, když je teplný podzim a hrozí reinvaze. Monitoring z časových důvodů nedělám, včelařím dost na dálku. Myslím, že kdo nezasáhne v podletí, často nemá na podzim už co léčit.

Přesně tak, Je v podstatě úplně jedno co se použije. Jestli je to Gabon,
Formidol,  Varidol, nebo něco jiného. Důležitá je ta doba.
Jisté je to, že Gabon je ta nejpohodlnější aplikace.
Předevčírem jsem dokonce slyšel, že na podzim úplně stačí jen ty knoty, když
je zasítované varoadno. Vysvětlení - Zplodiny z hoření knotu omámí roztoče,
kteří popadají a nedokáží se již rychle vrátit na včely. Mysíte je ale včas
odstranit.  Neberte to ale jako  můj návod!

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 12. 2014 8:14:00
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­ proti varaóze.

"Já tlumím varoázu počátkem srpna pravidelně už nejméně 10 let a nikdy jsem
neměl masivní úhyn, vžda tak 1 včekstvo z cca 20. Když se dával gabon, tak
gabonem, pokud nebyl, tak formidolem, nyní odpařovače. Někdy je dávám
podruhé v září, když je teplný podzim a hrozí reinvaze. Monitoring z
časových důvodů nedělám, včelařím dost na dálku. Myslím, že kdo nezasáhne v
podletí, často nemá na podzim už co léčit."

S těmi pohybujícími se po fumigaci je zajímavý vývoj.
Kdysi dávno nejdřív hýbající se roztoči po ošetření nebyli zaznamenáni. Buď proto, že je to léčivo spolehlivě zabilo nebo proto, že za začátku si toho nikdo nevšímal, nevím.
"Hejbat" se začali někdy v letech 1955 - 2000. A potom následovala cca 5 - 10 letá etapa VUVČ Dolu, kdy oni přesvědčovali, že je to nevadí, že se hýbou a že jsou stejně léčivem nenávratně poškození.
A nyní VUVČ Dol už nějaké roky oficiálně tvrdí, že je třeba zabránit roztočům hýbajícím se po fumigaci, aby se znova vrátili na včely.
A z tohoto důvodu je mnohem kvalitnější ošetření aerosolem za teploty třeba kolem nuly, roztoči na podložce vychladnou a pohybují se velice málo než ošetření fumigací třeba při 15 - 20 st C venkovní teploty v říjnu.

Rád bych dostal kompletní informaci. Kde je nějaký výstup z Dolu o tom, že je třeba zabránit spadlým, hýbajícím se roztočům přejít na včely. Pokud vím, tak stále platí, že spadlý roztoč je nevratně poškozen. Je to dáno celé včelařské veřejnosti nebo to VÚVč Dol utajuje a seznamuje s tím pouze někoho?

Tak tím jsem trochu zaskočen, protože se spoléhám hlavně na informace od své ZO a sám to nijak zvlášť nevyhledávám.
Co si pamatuji, před pár roky to bylo v nějakém rozhovoru s někým z VUVČ Dol ve Včelařství. Ale bližší údaje si už nepamatuji.

Takže jedna paní povídala?

No to by ukazovalo na nedostatky v jedovatosti Varidolu nebo MP10 fum.

_gp_
...........

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ?­ proti varaĂłze. (65416)

A nyní VUVČ Dol už nějaké roky oficiálně tvrdí, že je třeba zabránit roztočům hýbajícím se po fumigaci, aby se znova vrátili na včely.

"No to by ukazovalo na nedostatky v jedovatosti Varidolu nebo MP10 fum."

Jedovatost s tím nemá co dělat. To jsou jednoduché přípravky, kde je jen jedna účinná látka definovaná jednoznačným chemickým vzorcem. Vliv ostatních příměsí je zanedbatelný. Takže maximálně se dá bavit, jestli tam je té účinné látky dost nebo ne - kolik kapek dát.
To spíš roztoči se přizpůsobují a stejnou dávku účinné látky snášejí čím dál lépe.

Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014
Re: Prolet (65412)
U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování...
********************************************************
Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví.

Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit.

Pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Inu i já <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 12. 2014 11:49:10
Předmět:

"Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014
Re: Prolet (65412)
U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné
mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování...
********************************************************
Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je
teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc
netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta
staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl
včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví."

letos ale bude hlad. Kdo malo nakrmil§ zdá se mi že je proti jiným letům na
tuto dobu hodně měli . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Inu i já <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 12. 2014 11:49:09

Předmět:


"Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014

Re: Prolet (65412)

U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné

mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování...

********************************************************

Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je

teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc

netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta

staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl

včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví."

Dopoledne 3.fumigace varidolem,po poledni mrizky z cesen pryc,ted sviti slunce a z cesen se vali spousta vcel na prolet.Studena stavba,spousta zasob a pylu za chumacem a nad nim,zadny duvod k obavam.Stejne ploduji od noveho roku,zima,nezima.JosPr.

Varidol je certifikovaný léčivý přípravek, takže množství účinné látky je v něm stále stejné. Stačí se podívat na příbalové letáky z minulých let a na lahvičky. Spíš se domnívám, ale pouze domnívám, že chovatelé nedodržují některé zásady aplikace. e třeba mít neprodyšný úl, uzavřená česna, použít správné množství léčiva, případně správně seřízený vyvíječ aerosolu, dodržení doby aerosolování atd. Podle toho co často vidím a slyším tak se to fláká všelijak. To samé platí pro vložením formidolu. Ona metodika je vypracovaná pro širokou praxi a nemůže zohledňovat některé rozdílnosti mezi lokalitami, je třeba ji dodržovat a starat se o zdravotní stav svých včelstev odpovědně celý rok a ne pouze čekat na fumigaci a aerosol.

"Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně. To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit, potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou.

Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na
z nejkrutějších zim století Pomrzly  u nás ořechy téměř všechny  a réva
taky.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 7:35:02
Předmět: Re:

""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců
zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.
Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského
proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských
tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části
Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.
To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,
potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy
přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto
ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní
počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je
ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."

Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79  Franta


"Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na

z nejkrutějších zim století Pomrzly  u nás ořechy téměř všechny  a réva
taky.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 7:35:02
Předmět: Re:

""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců
zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.
Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského
proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských
tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části
Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.
To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,
potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy
přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto
ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní
počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je
ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou.""

Tak to se nepletu.
Ty zimy si byly sice dost podobné délkou kdy u nás na Hané držel sníh  ještě
v dubnu Jako zahradník jsem tehdy měl velké potíže se sadbou polní zeleniny
která v tu dobu měla již být na poli.  V  roce 83 jsem nastoupil v kotelně
jako obsluha rozvodů a v tom roce 85 nám všechny konce zamrali jak o závod. 
Polevilo to až na začátku února.
A však rekordní teploty pod nulou byly v minulém století v únoru 1928 -28°C
a v polovině  ledna 1985 - 30°C

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 15:26:31
Předmět: Re:

"Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79  Franta


"Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na

z nejkrutějších zim století Pomrzly  u nás ořechy téměř všechny  a réva
taky.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 7:35:02
Předmět: Re:

""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců
zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.
Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského
proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských
tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části
Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.
To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,
potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy
přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto
ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní
počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je
ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."""

Kdyby to tak nevyšlo.Tady na vysočině , kdo má ten sníh odhazovat. Ale
stejně příjde, co by to bylo za zimu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 12. 2014 7:35:01

Předmět: Re:


""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců

zažil

kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu

trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.

Jediná

potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které

bylo nutno někam uložit."



Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského

proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských

tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části

Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.

To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,

potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy

přes den - 20 nebo i vyšší.

I když to je dost málo pravděpodobné.

Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto

ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní

počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je

ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."

Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79 Franta

Bylo to určitě po roce 1982. Rok 1984 sedí.

A ořešáky nezmrzly proto, že byl mráz, ale kvůli tomu extrémně rychlému poklesu teploty.
Většina stromů a asi obecně rostlinstva u nás má období vegetačního klidu poměrně krátké, měsíc, dva měsíce. Stačí, když je někdy v listopadu pár dnů víc pod nulou a období vegetačního klidu je nastartováno. Po měsíci, dvou měsících pak už rostliny čekají jen na jaro a teplo. Stačí delší období tepla, jaké tehdy bylo před silvestrem a stromy začnou nalívat kmeny a větve mízou a připravují se na pučení. Když se potom začne pomalu ochlazovat, tak stromy zase tu mízu během pár dnů stáhnou do kořenů a nad zemí zůstane jen suché a tím mrazuvzdorné dřevo. Pro ořešáky jako jedny z nejméně mrazuvzdorných stromů prostě ten náhý pokles do mrazů byl moc a dřevo nalité mízou to nezvládlo.

Jinak co se týká mrazů, docela velké byly i v zimě 2011 - 2012. Tehdy nějak nejméně měsíc od druhého týdna ledna se k nám natáhla sibiřská tlaková výše, z tohoto titulu vanuly neustále severní větry, které tady natáhly arktické mrazy. Tady u nás na severní Moravě v té době nenapadl sníh, proto byly ty mrazy přes den "jenom" tak - 15 a v noci - 20, jinde, kde byl sníh, byly tak o 10 st C větší.
Zato u nás byl holomráz, půda promrzla tak do 1 metru a roztávala ještě měsíc po ústupu mrazu, kdy už bylo dost nad nulou.

Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa, zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.

Bylo to přelom roku 1978/79

"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě
odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa,
zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech
zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po
jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných
horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa."

Byl to Silvestr 1978. Byl jsem na vojně v Praze a zrovna jsem měl noční službu na bráně. Užili jme si to. Pokud někdo pochybuje,stačí zadat do vyhledávače Silvestr 1978. Mějte pekný vánoční čas Ivan

k tomu začátku roku 85;
http://www.lipensko.org/lipno_pocasi.php
Ten rok 94 si také dobře pamatuji To jsem byl akorát v Brně kde jsem jednou
týdně vozil syna do Lešné do školy, vyhrál totiž možnost studia placené
školy CISCO zdarma a tehdy jsem tam koupil v AAA Favorita. Ten den mi v
poledne zamrzla Š 105 kterou jsem tam přijel a já ji musel nechat v
autodílně v Lešné na rozmrazení. Tehdy tam byly autodílny plné zamrzlých
vozidel. Tehdy tam bylo z ničeho nic  v poledne -16°C násobený prudkým
severákem.
Z toho jak každý uvádí jiný rok jasně vidíte, že ty prudké výkyvy nejsou nic
zvláštního a včely to vždy v pořádku přežily.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 21. 12. 2014 17:52:05
Předmět: Re:

"Bylo to přelom roku 1978/79

"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě
odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa,
zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech
zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po
jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných
horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.""

Tak máme potřetí přeléčeno - aerosoloem. Máme taky podezření na rozplodování některých včelstev, mají teplo nad hnízdem a příliš sražené vody. Už aby přišla zima a nejlépe i se sněhem.

Nyní je teplota přes 7°C.
Opavsko 235m.

V sobotu jsem jen tak ze zvědavosti nahlídl do dvou včelstev s letošníma matkama u kterých už jsem viděl,že včely lítaly se žlutým pylem,ale v plástech jsem nenašel ani jedinou buňku v jakémkoliv stádiu plodu.Ony ty včely asi nejsou tak blbé a s plodem nějakou dobu ještě počkají.Moje zkušenosti hovoří jasnou řečí "čím tužší a delší zima,tím větší jsou medné výnosy".No ještě není nic ztraceno.
Uherskohradišťsko, 220m n.m.

Vloudila se chybka, samozřejmě to byl to Silvestr 1978.

Tak ta správná zima prý má přijít v lednu.
http://www.novinky.cz/domaci/357121-zima-zacne-v-lednu-zastupci-zvireci-rise-maji-jasno.html

Veškeré dění ve včelstvech řídí postavení slunce na obloze. Plodování
obvykle zčíná cca. 14 dní po zimním slunovraru. a Výchova zimní generace
začíná zase po letním po krátké přestávce kldení.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 22. 12. 2014 17:34:19
Předmět: Re:

"V sobotu jsem jen tak ze zvědavosti nahlídl do dvou včelstev s letošníma
matkama u kterých už jsem viděl,že včely lítaly se žlutým pylem,ale v
plástech jsem nenašel ani jedinou buňku v jakémkoliv stádiu plodu.Ony ty
včely asi nejsou tak blbé a s plodem nějakou dobu ještě počkají.Moje
zkušenosti hovoří jasnou řečí "čím tužší a delší zima,tím větší jsou medné
výnosy".No ještě není nic ztraceno.
Uherskohradišťsko, 220m n.m."

"Veškeré dění ve včelstvech řídí postavení slunce na obloze. Plodování
obvykle zčíná cca. 14 dní po zimním slunovraru. a Výchova zimní generace
začíná zase po letním po krátké přestávce kldení."

Si pamatuji,jak bylo přes svátky teplo, našel jsem po Štěpánu v některých včelách třeba i 2 dm čtvereční zavíčkovaného plodu....
Spíš, jak jsem se v minulosti hrabal ve včelách po celý podzim až do svátků, to vidím tak, že včelky drží nějaký rytmus plodování verzus neplodování. A že do konce roku vždycky po nějaké době bez plodu musí nějaký kus plodu založit a vychovat. A to pokud je teplo, které plodování umožňuje. Na stanovišti to potom bývá střídavě. Některé včelky plodují, jiné ne a o měsíc později se to třeba vymění.
Od nového roku se to mění, včelky začínají všechny plodovat při první déletrvající oblevě. Když je v polovině ledna, je to v polovině ledna. Když je celý leden a únor mráz, a obleva je na začátku března, včelky začínají plodovat na začátku března.

Dnes jsem vymetal měl po aerosolu a uteploval. Včely v nástavcích byly zimováné ve dvou nástavcích a na nimi třetí prázdný, neuteplený , včelstvo neuteplené a jak nemile jsem byl překvapen při přesouvání obsednutých rámků od stěny nástavku a přesunutí zásob ke stěně jsem zjistil, že je tam zavíčkovaný plod jako dlaň s rozevřenými prsty. Toto bylo u více včelstev. Nadmořská výška 550, na Českokrumlovsku v podhůří hory Kleť. To znamená na jaře natírat. Jinak zásob dostatek, síla včelstev 5. Zdraví Felix

U silnych vcelstev nemrzacenych prostorem pro zimovani nic prekvapiveho.Navzdory vsem "oficialnim"moudrum dokazi plodovat i za mrazu a diky velikosti chumace se neodtrhnou od zasob.Jinak si ani nelze zduvodnit fakt,ze takova vcelstva jsou po vyzimovani tak silna jako na podzim,na rozdil od vcelstev slabsich,ktera jsou na jare polovicni a prvni jarni snusku daji az nekdy na repce.JosPr.

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

Pokud mě paměť neklame, pak Fumagilín (coby "západní" a proto i drahé
léčivo), stejně jako obdobné léčivo Nitekabin (vyráběné tuším v Maďarsku a
tedy ve východním bloku a proto poněkud levnější) byly zakázány ještě před
rozpadem Československa. Snad to bylo jakési antibiotikum, proto ten zákaz.
Proto asi už dnes bude jen velmi těžko k sehnání, pokud vůbec. A i pak by
jeho použití bylo v rozporu s předpisy VS.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jenda Benda
Sent: Wednesday, December 24, 2014 10:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se
dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

Pokud mě paměť neklame, pak Fumagilín (coby "západní" a proto i drahé
léčivo), stejně jako obdobné léčivo Nitekabin (vyráběné tuším v Maďarsku ........
-------------------------------------------------
Pokud i mne paměť neklame,Fumagilin byl vyráběn v Maďarsku,cena byla dostupná,mnohokrát jsem jej užíval a bylo mi líto,že jej přestali po revoluci vyrábět a u nás prodávat,zkušenosti s ním jsem měl velmi dobré,přesto že to bylo antibiotikum. Poté jsme se otevřeli Evropě a nastaly daleko přísnější kritéria.Vzpomene si někdo na př.Dinocit ?
Co se týče Nitekabinu,to je výrobek náš,vynález jako náhražka Fumagilinu,jenže jaksi mnoho neuspěl a tak výroba zanikla. Takže zůstala pro starší včelaře jen nostalgie...

Hmm?! Nový včelařský patent z okolí Nasavrk proti detekci moru z měli?_gp_
...........
Jenda Benda (217.66.170.1) --- 24. 12. 2014
Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

Je to lék z Madarska a nechá se tam koupit, není to levná záležitost, zasílá se i internetem ze západu. Dejte si do vyhledávače fumagilin a uvidíte nabídky.

Našel jsem zmínky o fumagilínu ve starších včelařských knížkách. Hovoří se v nich pomalu jako o zázraku. Když jsem se ptal starších včelařů, jejich nárory byly na tento lék příznivé, včely údajně byly po aplikaci fumagilínu zdravější, lepší jarní rozvoj. V současné době, kdy včelstva padají ve velkém a ze strany veteriny ani ČSV žádná odezva si bude muset každý pomoct sám. Varidol a doporučovaná KM v létě to nezachrání. Co jsem slyšel od včelařů z okolí, padají jak silná zdravá včelstva, tak mladé oddělky a nikdo neví proč. Sám mám dvě stanoviště, jedno 100 % OK, druhé ztráty zatím 50 %. V průběru roku téměř stejné podmínky, stejné spady roztočů, stejné léčení, vzájemné výměny oddělků na stanovištích. Zřejmě na tom druhém nějaký infekční tlak. Toť je jem mů názor. Třeba špatný, ale ze zkušeností vím, že když se člověk nestará, bývá pozdě. Proto ten dotaz na fumagilín.

Chtěl bych se prosím zeptat.O víkendu při velmi teplém počasí jsem provedl ošetření dýmem(varidol) a u některých včelstev jsem našel v malém množství počtu do pěti roztočů, roztoče kteří vykazovali velmi světle hnědou barvu a jejich velikost byla asi dvoutřetinová oproti klasicky známým roztočům z první a druhé fumigace.Jedná se o nějakou mutaci?Děkuji za info.

Jsou to samečci.Te ce narodí. ještě v buňce sploní svoje poslání a umírá.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 10:55:30
Předmět: Re: Desinfekce měli

"Chtěl bych se prosím zeptat.O víkendu při velmi teplém počasí jsem provedl
ošetření dýmem(varidol) a u některých včelstev jsem našel v malém množství
počtu do pěti roztočů, roztoče kteří vykazovali velmi světle hnědou barvu a
jejich velikost byla asi dvoutřetinová oproti klasicky známým roztočům z
první a druhé fumigace.Jedná se o nějakou mutaci?Děkuji za info."

vetweb.cz-screening alternativnich metod lecby nosemozy typu C u vcel.

Za pomeňte na něj Je to antibiotikum na léčení moru. U nás jsou antibiotika
pro včelstva celoročně zakázána. Zůstavají rezudia ve všem a objevují se i
medu.


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 9:07:50
Předmět: Re: Desinfekce měli

"Hmm?! Nový včelařský patent z okolí Nasavrk proti detekci moru z měli?_gp_
..........
Jenda Benda (217.66.170.1) --- 24. 12. 2014
Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se
dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem."

Nebo zeschle mrsiny roztocu po predchozim leceni,ktere vcely u proletu shodily na podlozku.JosPr

Fumagillin byl antibiotický přípravek pro potlačování nosematózy.
Kdysi za socíku jsem ho používal a s minimálním výsledkem, nepoznal jsem rozdíl mezi rokem, kde jsem léčil a rokem, kdy ne.
Jako antibiotický přípavek může mít na mor plodu vliv, nejspíš ale jenom podpůrný, zpomalí rozvoj moru. Se všemi následky, které s tím jsou spojeny.
Dneska bych ho raději nepoužíval. A to ze dvou důvodů, jednak kvůli tomu, že dneska je lidská populace mnohem víc zasažena všelijakými alergiemi, mimo jiné i alergiemi na antibiotika. Med z takhle léčeného včelstva potom může u alergika nastartovat alergickou reakci.
Druhý důvod je ten, že dneska se rezidua antibiotik v potravinách přísně sledují a díky zdokonalení analytických metod jsou taky dobře objevitelné. rezidua antibiotik by mohla být nalezena v medu prodávaném včelařem. Případně by takový med prodaný do výkupu mohl znehodnotit celou vykupovanou šarži medu a pokud by existovaly vzorky odebírané před smícháním vykoupených medů, mohl by včelař i hradit náklady na takhle poškozenou šarži medu.

"antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na zastirani klinickych priznaku moru".Chtel bych videt dukaz,ze fumagillin nebo spis fumidil-b likviduje spory MVP.Jinak nosemoza je asi jedine,co se na me vcelnici nikdy vyznamne neprojevilo.Uly pres zimu na plnem slunci a caste mikroprolety ocky,kdykoliv to otepleni dovoli.Naproti tomu kolegovo stanoviste ve stinu,bez ocek a proletu,raj pro nosemu dle stavu sousi na jare.JosPr

""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na zastirani klinickych priznaku moru"."

No já bych použití viděl. Třeba k zvýšení odolnosti včelstev na stanovišti nacházející se v blízkosti jiného stanoviště s propuknutou klinikou moru. Ovšem nevím jak jinde, ale u nás to je zřejmě absolutně nevyzkoušené, díky tomu , že veškerou pozornost veterinářů i včelařů má likvidace napadených včelstev.
Jak už ale ve včelstvu propukne klinika, tak to je pro včelstvo konečná, to asi je bez diskuze.

To je spíš otázka pro lékaře.
Odpoví mi na to někdo?

Z vašich příspěvků je vidět, že takové výkyvy nejsou nic zvláštního. Každému
uvízl v paměti jiný rok. Poznáním je pak skutečnost, že včely to vždy zdárně
přežijí. Jedině co občas nedokáží přežít je naše lidská činnost.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 21. 12. 2014 17:52:05
Předmět: Re:

"Bylo to přelom roku 1978/79

"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě
odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa,
zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech
zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po
jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných
horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.""

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 14:49:37
Předmět: Re: Desinfekce mÄ?li

"""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na
zastirani klinickych priznaku moru"."

No já bych použití viděl. Třeba k zvýšení odolnosti včelstev na stanovišti
nacházející se v blízkosti jiného stanoviště s propuknutou klinikou moru.
Ovšem nevím jak jinde, ale u nás to je zřejmě absolutně nevyzkoušené, díky
tomu , že veškerou pozornost veterinářů i včelařů má likvidace napadených
včelstev.
Jak už ale ve včelstvu propukne klinika, tak to je pro včelstvo konečná, to
asi je bez diskuze."

Že se tak rádi chytáte slovíček?
Léčba varroázy  je přece úplně to samé, přesto mluvíte o léčení a ne o
snižování projevu zamoření.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 11:59:13
Předmět: Re: Desinfekce mÄ?li

""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na
zastirani klinickych priznaku moru".Chtel bych videt dukaz,ze fumagillin
nebo spis fumidil-b likviduje spory MVP.Jinak nosemoza je asi jedine,co se
na me vcelnici nikdy vyznamne neprojevilo.Uly pres zimu na plnem slunci a
caste mikroprolety ocky,kdykoliv to otepleni dovoli.Naproti tomu kolegovo
stanoviste ve stinu,bez ocek a proletu,raj pro nosemu dle stavu sousi na
jare.JosPr"

Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.

Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.

Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě. Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu, dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi pozitivní efekt ve včelstvu.

Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F. enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.

_gp_
........
(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan

Právě u toho štěpení je taky problém proč se to objevuje jako prezidium 
medech.
Ono se to totiž také používá ke štěpení krmiva pro včely. Proto se nemají
používat pro krmení včelstev na zimu .  Nespotřebované zbytky těchto krmiv
se pak objevují  hlavně v prvních medech. Státní Obchodní Inspekce se pak
neptá , ale zakáže prodej.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 12. 2014 11:15:43
Předmět: Re: Desinfekce mĂ??li

"Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve
včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy
A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.

Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.

Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení
sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě.
Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu,
dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak
podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji
zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s
porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde
se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v
potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi
pozitivní efekt ve včelstvu.

Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v
potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F.
enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.

_gp_
.......
(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan"

K čemu je Ti fumagilín? K zanášení teziduí antibiotik do včelstev a oslabovaní jejich přirozené vitality? Někdo ho kdysi používal do poslední dávky krmiva a do těsta na jaře. Na tehdejší dobu za ca 55Kč, dovážel se z Maďarska. Potom vyvinuli ve VÚVč v Dole Nitekabin, ale nikdy jsem ani jeden přípravek nepoužíval. Oboje bylo zakázáno protože se to dostávalo do medu. V Číně používali na mor včelího plodu zakázaný Sulfatiazol a byl z toho velký problém. Včely měly vždycky nosemu, mor plodu a další choroby a přežily bez člověka miliony let díky přirozené vitalitě, o které nemá člověk ani potuchy a proto ji nedovede využít. Všechno řídit, všemu velet, všechno ovlivňovat to je krédo člověka a potom čumí do včel a diví se co se děje a hledá berličky v podobě např. antibiotik.

Pepane , třeba píši blbost, ale před cirka 30 roky jsme měli tolik
melicitozi v zásobách na zimu a bylo nám doporučeno odstranit a dokrmit.
Podaní roztoku cukru a kyselina citronová , budto citron nebo tu citronku v
potravinách běžně ke koupi. Prý to též pomáhá štěpit sachrozu na glukozu a
fruktozu. Třeba jeto hloupost ale tenkrát nám to pomohlo. Med tvrdej jsem
nad plodem škrábal až na mezistěnu. a bylo toho pěkných pár kg. Dnes nevím
kolik včelstev jsem měl. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gp <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 12. 2014 11:15:42

Předmět: Re: Desinfekce mĂ??li


"Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve

včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy

A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.



Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.



Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení

sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě.

Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu,

dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak

podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji

zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s

porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde

se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v

potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi

pozitivní efekt ve včelstvu.



Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v

potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F.

enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.



_gp_

.......

(e-mailem) --- 26. 12. 2014

Re: Desinfekce mĂ??li



Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.

Podstatný je ten zákaz na používání u nás.

Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou

to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co

nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.

ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.



pepan"

V našem případě pak nakupuje matky z rozmnožovacích chovů Které nejsou
prověřené místo aby nechal svá špatná včelstva padnout a z těch zbylých
množil své vlastní. Vůbec nechápe, že takovým způsobem získá svou vlastní
linii odpovídající právě těm jeho chovatelským podmínkám.
Tím pak i bez zapomenutých léčebných postupů dosáhne lepších výsledků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Standa Pe <stanislavpe/=/atlas.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 12. 2014 12:19:59
Předmět: Re: Desinfekce měli

"K čemu je Ti fumagilín? K zanášení teziduí antibiotik do včelstev a
oslabovaní jejich přirozené vitality? Někdo ho kdysi používal do poslední
dávky krmiva a do těsta na jaře. Na tehdejší dobu za ca 55Kč, dovážel se z
Maďarska. Potom vyvinuli ve VÚVč v Dole Nitekabin, ale nikdy jsem ani jeden
přípravek nepoužíval. Oboje bylo zakázáno protože se to dostávalo do medu.
V Číně používali na mor včelího plodu zakázaný Sulfatiazol a byl z toho
velký problém. Včely měly vždycky nosemu, mor plodu a další choroby a
přežily bez člověka miliony let díky přirozené vitalitě, o které nemá
člověk ani potuchy a proto ji nedovede využít. Všechno řídit, všemu velet,
všechno ovlivňovat to je krédo člověka a potom čumí do včel a diví se co se
děje a hledá berličky v podobě např. antibiotik."

Když už píšeš o tom, že se A. Fumigatus běžně používá v potravinářství, tak taky napiš kde a k čemu, v jaké výrobě konkrétně, jak velký význam jeho použití má kromě nebezpečí zanášení antibiotik do potravinového řetězce.

Kdysi před léty zde ing. Čermák psal o srovnávacím pokusu Frmagilínu a bez. Výnosový rozdíl žádný.

Stačí přečíst to co jsem napsal. Tz. že se používá při štěpení(rozkladu) cukrů. Zadat slova do google: "A.Fumigatus enzymes" . Pokud je A.F. běžný v enzymatickém roztoku pro štěpení cukrů, tak jsme se dostali na pole výroby piv, moštů a jejich kultur, cukrovinek, paliv a jiných štěpičů, které se prostě použivají. Takže velmi velký význam a rozsah. To že to je houba která se může vyskytovat a ona se vyskytuje všude, kde něco má tlít, hnít a plesnivět, to snad nemusím psat. To je v poslední době krásně vidět na spotřebě sava kvůli zatepleným barákům.

Moc bych zato nedal, že je to houba naprosto běžná v úlech.

No a kolik je A.F. v úlech včelstev, které nemají problém s CCD? To je zase otázka pro Tebe Stando Pe. Tedy jestli tě nezajímají jen hotové informace, které za Tebe někdo zpracuje a Ty se cítíš, že se můžeš jen tak vyptávat. Tak zapracuj a jsem zvědav co mi odpovíš k A.F. a CCD_gp_


..........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ???li (65465)

Když už píšeš o tom, že se A. Fumigatus běžně používá v potravinářství, tak taky napiš kde a k čemu, v jaké výrobě konkrétně, jak velký význam jeho použití má kromě nebezpečí zanášení antibiotik do potravinového řetězce.

Tak to by mne zajímalo. Co vím, ještě před cca 12 lety p. Čermák zde psal, že Dol zkoumá proti Nosemě cosi a porovnává to Fumagillinem. On sděluje, a jak známo, Fumagillin nepoužívá, což může být pravdou, Ale kolik má A.Fumigatus v úlech, to určitě neví.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=623&type=noform



_gp_
.........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014

Kdysi před léty zde ing. Čermák psal o srovnávacím pokusu Frmagilínu a bez. Výnosový rozdíl žádný.

Něco jiného je přirozená přítomnost některých látek v přírodě a něco jiného je je zanášet ve větším množství než se v přírodním pozadí vyskytuje. Odborníci na léky asi varují zbytečně před zneužíváním antibiotik k léčbě lidí. To samé by se mohlo stát i u včel, že postupně účinné antibiotikum přestává působit. Co se týče CCD, tak to jsou viry a to je jiná úplně jiná kapitola.

Kolik a v jakém množství je v přírodním "pozadí" A.Fumigatus? Na viry nemůže mít vliv houba? CCD není jen o virech, to je obecně známo, že viry jsou poslední a nejvíce viditelná štace včelstva s CCD. _gp_
......
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: (65470) (65472)

Něco jiného je přirozená přítomnost některých látek v přírodě a něco jiného je je zanášet ve větším množství než se v přírodním pozadí vyskytuje. Odborníci na léky asi varují zbytečně před zneužíváním antibiotik k léčbě lidí. To samé by se mohlo stát i u včel, že postupně účinné antibiotikum přestává působit. Co se týče CCD, tak to jsou viry a to je jiná úplně jiná kapitola.

Kdysi , a to bude asi v polivině osmdesátých let, jsem také používal Fumagilin i Nitekabin. Používalo se to vyloženě jen na léčení nosemy, ale protože zůstávaly v medu zbytky streptomycinu, který je škodlivý lidem, přestal se používat. Včely byly zdravější, "dlouhověkovější", proto byly o něco větší výnosy medu
Kyselina citronová se prodává v každém větším obchodě, používá se na rozvaření cukra a následně na výrobu medocukrového těsta. Ovšem je to náhražka , pokud je to možné, nejlepší je med /v dubnovém Včelařství, výborný návod/.

Streptomycin se získává za pomoci jiné houby než Fumagillin, to je nějaký omyl. Kyselina citrónová se získává za pomoci houby Aspergilus Niger. Následně se promývá v hydroxidu vápenatém a dočišťuje v H2SO4 což je kys. sírová.(wiki) Takže také takový "příznivý" biotický produkt, v dole se prostě kyselina citrónová netěží._gp_
.........
B.Tichý (85.71.247.39) --- 26. 12. 2014

Kdysi , a to bude asi v polivině osmdesátých let, jsem také používal Fumagilin i Nitekabin. Používalo se to vyloženě jen na léčení nosemy, ale protože zůstávaly v medu zbytky streptomycinu, který je škodlivý lidem, přestal se používat. Včely byly zdravější, "dlouhověkovější", proto byly o něco větší výnosy medu
Kyselina citronová se prodává v každém větším obchodě, používá se na rozvaření cukra a následně na výrobu medocukrového těsta. Ovšem je to náhražka , pokud je to možné, nejlepší je med /v dubnovém Včelařství, výborný návod/.

Kyselina citrónová a nějaký produkt na bázi antibiotika jsou chemicky i nakonec použitím dvě úplně odlišné věci.
Jediné společné mají to, že se vyrábí přes nějaké houby, druhově pravděpodobně úplně odlišné.

Odpovídal jsem pouze na diskuzi, že fumagilin před 30 léty se nepoužíval na štěpení cukrů, ale na léčení nosematozy a byl zakázán pro zbytky /mám napsáno v sešitě streptomycinu, možná sulfatiazolu/ léčiva v medu.Také ne na zvýšení výnosu medu - ten se prokázal tehdy ve včelstvu, když byla zlikvidována nemoc, či vyléčeno včelstvo.
Na štěpení sacharozy - krystal.cukru /sáček zakoupení v každém potrav. obchodě/ na jednoduché cukry se používala kyselina citronová a získaný sirub se používal na výrobu těsta na krmení oddělků a hlavně na podněcování Nikdy jsem tehdy neslyšel na štěpení melicitozy.

Ano, jsou odlišné a vtom to je, A.Fumigatus je jedinečná v tom, že nepotřebuje lipidy a mastné kyseliny jako hlavní zdroj uhlíku. Takže to je hlavní přednost oproti jiným, to je to, co se odborně hledá, proč někdy čistý A.Fumigatus prostě u včel nefunguje a proč funguje těsto a nebo roztok s A.F. někde po delší době zapomenutý a částečně houbou v letních podmínkách rozložený._gp_

Kyselina citrónová není Radime produktem houby s antibiotickým účinkem?


...........

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 12. 2014
Re: (65475) (65476)

Kyselina citrónová a nějaký produkt na bázi antibiotika jsou chemicky i nakonec použitím dvě úplně odlišné věci.
Jediné společné mají to, že se vyrábí přes nějaké houby, druhově pravděpodobně úplně odlišné.

GP: Kyselina citrónová je kyselina a antibiotikum je antibiotikum. Žádná spojitost z hlediska použití mezi nimi není.

Ano já zase odpovídám, že se neví dodnes jak a proč Fumagillin vlastně někdy fungoval a proč někdy nefungoval. Protože když dva dělají totéž, není to totéž. Nikde nikdy jsem ve včelařské literatuře pokud si pamatuji, nenašel to, co jde dnes lehko zjistit, ato, že houba svými enzymy v cukrovém roztoku nebo těstu, prostě začne cukr rozkládat a každá houba to umí jinak. Potom tu jsou úhyny typu CCD a včelatva, která dodnes CCD netrpí. Potom se ptám, kolik a jakých hub je vtom uhynulém úlu a kolik je vtom úlu, kde včelstvo nikdy nijak na symptomy CCD neuhynulo.

Stejně lehko jde ověřit informaci, že pokud někdo někde napsal nebo sdělil a poté napsal jako poznámku, že prý po Fumagillinu jsou dohledatelné zbytky "streptomycinu, možná sulfatiazolu", že to je úplně jiná kategorie antibiotik a nemá v podstatě společného s obsahem Fumagillinu nic společného. Je to zkrátka omyl nebo výmysl nebo jiná diagnóza - na mor a ne na nosemu. Nebo to tam ten včelař někdy před zjišťováním naházel jak do hnoje a tak se má všeobecně zato, že fumagillin je sračka po které se najdou straptomyciny a podobné zbytky. Je to zkrátka nemožné po Fumagillinu najít takové zbytky. _gp_
............

B.Tichý (85.71.247.39) --- 27. 12. 2014

Odpovídal jsem pouze na diskuzi, že fumagilin před 30 léty se nepoužíval na štěpení cukrů, ale na léčení nosematozy a byl zakázán pro zbytky /mám napsáno v sešitě streptomycinu, možná sulfatiazolu/ léčiva v medu.

Na doporučení jsem hledal na internetu a našel. ASPERGILUS FUMIGATUS
Význam:Produkuje mykotoxiny gliotoxin, verruculogen, fumiteremorginy aj. Kontaminta potravin. Nebezpečný patogen člověka a jiných živočichů. U citlivých jedinců napadá plíce. Tím nezpochybňuji co jsi psal, ale pouze cituji. Jak by to asi dopadlo, kdyby začali všichni chovatelé hromadně Fuagilín B používat toť otázka.

Ale je mi to jedno, hlavně že je zakázanej protože by ho jedna půlka včelařů asi podle Tebe inhalovala a druhá půlka včelařů by si ho dávala místo rohypnolu aby mohly lépe v noci spát. Vůbec by je nenapadlo jej dát do krmiva pro včely podle návodu, protože stejnak neumí číst, stejně jako si neumíš přečíst blbej příspěvek v této konferenci otom co hledat a očem zde diskutovat.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=65471&%2865465%29%20%2865469%29

Jinak citlivý člověk je člověk s nulovou imunitou, tz. po transpantaci nebo aids, atp.

Denně zdravý člověk dostává pravidelnou dávku aspergilózy z prostředí v kterém žije a s tou si lidské tělo běžně podle Tebe neporadí?



_gp_


..........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 27. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479)

Na doporučení jsem hledal na internetu a našel. ASPERGILUS FUMIGATUS
Význam:Produkuje mykotoxiny gliotoxin, verruculogen, fumiteremorginy aj. Kontaminta potravin. Nebezpečný patogen člověka a jiných živočichů. U citlivých jedinců napadá plíce. Tím nezpochybňuji co jsi psal, ale pouze cituji. Jak by to asi dopadlo, kdyby začali všichni chovatelé hromadně Fuagilín B používat toť otázka.

Proč ta agresivita? Jedině otevřenou diskuzí o všech okolnostech se může člověk dozvědět nové věci a současně se v problému lépe orientovat.

Je to zoufalost nad diskuzí, ne agresivita. Stejně jako tato zbytečná odpověď, která není o okolnostech (něčem) ale o někom._gp_
..........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 28. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479) (65482) (65483)

Proč ta agresivita? Jedině otevřenou diskuzí o všech okolnostech se může člověk dozvědět nové věci a současně se v problému lépe orientovat.

Nosema ceranae je pěkný prevít, nebo včelaři jsou ním? když tvrdí zejména přez léto,že Nosemu nemají, jelikož pokáleného nic není.. Tož ale N. ceranae nezpůsobuje průjem, ale jenom vytrácení včel z úlu - postižené se již nevracejí - chrání ostatní před sebou samými - infikovanými. Spolu s těma včelkama které jsou lesklé - bez kožíšku - to není od slunečnice i když tehdy je to nejvíce vidět, ale je to od virů, které napádají nervovou soustavu. Včely ztrácejí schopnost orientace, mají stíženou koordinaci pohybu za letu, později již jen lezou - to je poslední stadium paralýzy takové již "nevyléčí" žádný léčitel, nepomohou ani tituly.
Vše to začíná ještě počas krmení larev když se vyvíjí imunita každého jedince... Výtečným řešením je dlouhodobě podněcovat rozvoj se stimulanty imunity a současne působit reparačně na stěny trávícího traktu (nejdůležitější součástí imunity) souběžně proti Nosemám i původci Moru neboť obě se zdržují v trávícím traktu. Když střevní prostředí kolabuje imunita je ta-tam. Zachraňovat umírající a nevýkonné jedince co mnoho včelařú často dělá má za následek málo výkonná včelstva. Zasahovat s cílem léčebného efektu se musí ve stadiu subklinickém, né když je úl prázdný, napaden morem, pokálen, lezoucí včely neschopné letu - klinické stadium, ale před tím. To, že kdy "léčit", to vyplývá ze statistických údajů. Není včelstvo bez nemoci v subklinickém stadiu, je nutné použít jemné ale spolehlivé přípravky ktré včelám pomáhají. Ne jenom řeší situaci za ně. Takovým přípravkem je i NOZENON+ (nezaměňovat s Nozevitem, ten s vitaminy nemá nic společného kromě zavádějícího názvu). NOZENON+ vitaminy i minerální látky přírodní obsahuje, snad i dostatek fosforečnanů. Jeho podávaní v polovičním množství jako doporučuje výrobce je dle mých zkušeností i zkušeností mých známých postačující na spolehlivou preveci - "je to poznat" na rozvoji i prosperitě včelstev. Na jaře když bylo vidět kálení. Podání v sirupu 1:1, i v těstíčku odpoledne způsobilo, že na druhý den odpoledne kálení na bílé prostěradlo 2x1metr bylo nepatrné, pod mikroskopem nález aktivní Nosémy negativní. Dle mých devíti letých zkušeností doporučuji Nozenon+, přesvěčte se sami. Žádný patogen neútočí sám, ale o svou oběť se delí s jinými patogeny. Praví paraziti oběť zahubí, nepraví paraziti se jenom přiživují po celé generace!!! Obě skupiny jsou často hostitelé jiných parazitů, zejména virů, plísní, bakterií, prvoků... Je to především o mikro a makro aktivite imunity. Když se to nerespektuje včelstva se nezbaví "nemocí" po mnoha další desetiletí.

Prosím napište kde je možno citovaný lék NOZENON+ koupit

Vážení přátelé,

s mnoha úvahami nemohu souhlasit.  Kromě toho, že ani google ten přípravek
nezná, nebude zřejmě dlouhodobě ověřen praxí a psát, že má vliv na imunitu
apod. je nezodpovědné. Z posledních let neznám jiné než laboratorní pokusy s
jednotlivými včelami, i když mají některé zajímavé výsledky, vědcům nejde o
včely, ale o publikace a tituly a nikdo nepokračuje s terénními pokusy se
včelstvy.

Vaše tvrzení jsou zcela obecné povahy, kdo kdy a jak na kolika včelstvech
ověřil? Jaké má složení?...Co mají v něm  dělat fosforečnany?

Ve vší úctě zkusím uvést jiný názor. Pokud by i náhodou přípravek fungoval,
Váš postup povede ke šlechtění včel, které bez toho přípravku nebudou
schopné přežít. Bude to jako u lidí, dnes již nejsme schopni žít v přírodě,
bez domů, aut atd. Má to být Vaším cílem u včel? Med za ně vyrobí
falzifikátoři? Podobně postupují v případě nosemy Maďaři s hroznými
výsledky. Jeďte na zkušenou... Dnes již chovatelé matek nejsou schopni
produkce bez amerického fumagilinu, u nich na výjimku povolený  Fumadil B
již nefunguje a nedivím se, nechtěl bych být matkou v jejich klasickém
oplodňáčku. Představte si oplodňáček, hodně malý, stěny ze sololitu, strop z
asfaltové lepenky, k tomu 40 na slunci. Možná by bylo lepší nepoužívat
fumagilin, udělat lepší oplodňáčky a chovat, co nosemou netrpí. Mám na
stanovišti, kde se ceranou zabývám více různých linií a i když se promoření
ceranou zvyšuje a měl jsem tam uhyny cca 50%, stále je z čeho chovat, myslím
tím zdravá včelstva bez nosemy. Měl bych přiznat, že se s nosemou potýkám
jen na tom jednom stanovišti, další 4 jsou bez větších problémů, resp.
občasné problémy řeším radikálně bez léčiv a úhyny do 10% i letos. Nejlepší
by asi bylo u Vás udělat oddělky, včelstva s ceranou po květové snůšce
vysířit,  nebo alespoň přemést na stavební rámky, aby se nosemou chycené
včely upracovali k smrti a snížil se infekční tlak.  To je můj názor,
nelijte do včel nic, milióny let tu včely byly bez nás a budou i po nás...
Ing. Titěra uvádí pěkné příklady, když dáte včele něco do sosáku, dá se to
po letech zjistit v úlech... Ve Švýcarsku dokázali zmapovat desítky let zpět
zemědělské jedy ve vosku!

Je třeba včely zaměstnávat, aby fungoval reprodukční cyklus, aby staré včely
nepřiměřeně dlouho nepřežívali. Kritická situace byla letos. Bídná jarní
snůška dovolila vychovat rojové dlouhověké včely, které se buď vyrojili,
nebo zůstaly nečinně v úlech, pak již snůška nebyla, rojové včely se
neupracovali, začali šetřit, u mnohých včelařů velmi brzy kvůli hladu, a
najednou v červenci až srpnu viditelné slábnutí. Na to nejsou třeba ani
viry. Proč všich svádějí svoje základní chyby na cokoliv jiného, třeba na
viry? Zase velká část letošních úhynů je dnes dobře vysvětlitelná chybami
včelařů jako vytočení květových medů do sucha, pak hlad, nedostatek stavby, 
rojové včelaření, nechování matek, pozdní krmení, pozní léčení varoázy,
špatné fumigování předchozí rok za přítomnosti plodu! Na podzim jsem měl
hodně přednášek, ze stovek včelařů jen dva klíckovali matky, nebo jinak
zabezpečili, aby fumigovali bez plodu!  Jak dlouho chcete mít včely? Za pár
let budete mít jen rezistentní roztoče a s nimi viry a nosemu. 

Prosím, vemte si přes zimu nějakou 100 let starou knížku třeba od Jakše(tam
nejsou hloupé filozofické úvahy o imunitě atd., imunita je důležitá, ale
může se projevit pouze pokud se včelám budete věnovat) a naučte se starat o
včely, krmte včas po snůšce, což je dnes na většině míst první týden v
červenci (slunečnice většinou moc nemeduje, patří včelám), k tomu přidejte
správné léčení a nebudete mít problémy...

 

Pane Matulo, z Vašeho textu se dá polemizovat skoro se vším např. kálení
druhý den na jaře po podání Nozenonu ustalo. Tak jak, jste to napsal se dá
vysvětlit úplně jednoduše. Včelám na vykálení stačí jediný pořádný prolet...
pak zase klidně pár týdnů nekálí.

Nebo např. bych rád věděl, jak v mikroskopu poznáte aktivní a nektivní
ceranu, Vámi uvedenému tvrzení se  nedá věřit.

Tvrdím, že 80% našich včelstev žije v hrozných podmínkách, především na
stálých (desítky let) stanovištích s mizernou snůškou ve 30 a více let
starých úlech, vlastní je držitelé včelstev, kteří neumí ani odchovat matku,
o dalším nemá cenu diskutovat.

 Přeji Vám v novém roce hodně zdraví, schopnost zdravého úsudku a včelstvům
přeji vzdělané včelaře- méně držitelů (majitelů) včelstev!

 S pozdravem

 Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------
Od: MATULA ź. <matula.ludovit/=/gmail.com>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 12. 2014 2:29:47
Předmět: Re: Nosema ceranae

"Nosema ceranae je pěkný prevít, nebo včelaři jsou ním? když tvrdí zejména
přez léto,že Nosemu nemají, jelikož pokáleného nic není.. Tož ale N.
ceranae nezpůsobuje průjem, ale jenom vytrácení včel z úlu - postižené se
již nevracejí - chrání ostatní před sebou samými - infikovanými. Spolu s
těma včelkama které jsou lesklé - bez kožíšku - to není od slunečnice i
když tehdy je to nejvíce vidět, ale je to od virů, které napádají nervovou
soustavu. Včely ztrácejí schopnost orientace, mají stíženou koordinaci
pohybu za letu, později již jen lezou - to je poslední stadium paralýzy
takové již "nevyléčí" žádný léčitel, nepomohou ani tituly.
Vše to začíná ještě počas krmení larev když se vyvíjí imunita každého
jedince... Výtečným řešením je dlouhodobě podněcovat rozvoj se stimulanty
imunity a současne působit reparačně na stěny trávícího traktu
(nejdůležitější součástí imunity) souběžně proti Nosemám i původci Moru
neboť obě se zdržují v trávícím traktu. Když střevní prostředí kolabuje
imunita je ta-tam. Zachraňovat umírající a nevýkonné jedince co mnoho
včelařú často dělá má za následek málo výkonná včelstva. Zasahovat s cílem
léčebného efektu se musí ve stadiu subklinickém, né když je úl prázdný,
napaden morem, pokálen, lezoucí včely neschopné letu - klinické stadium,
ale před tím. To, že kdy "léčit", to vyplývá ze statistických údajů. Není
včelstvo bez nemoci v subklinickém stadiu, je nutné použít jemné ale
spolehlivé přípravky ktré včelám pomáhají. Ne jenom řeší situaci za ně.
Takovým přípravkem je i NOZENON+ (nezaměňovat s Nozevitem, ten s vitaminy
nemá nic společného kromě zavádějícího názvu). NOZENON+ vitaminy i
minerální látky přírodní obsahuje, snad i dostatek fosforečnanů. Jeho
podávaní v polovičním množství jako doporučuje výrobce je dle mých
zkušeností i zkušeností mých známých postačující na spolehlivou preveci -
"je to poznat" na rozvoji i prosperitě včelstev. Na jaře když bylo vidět
kálení. Podání v sirupu 1:1, i v těstíčku odpoledne způsobilo, že na druhý
den odpoledne kálení na bílé prostěradlo 2x1metr bylo nepatrné, pod
mikroskopem nález aktivní Nosémy negativní. Dle mých devíti letých
zkušeností doporučuji Nozenon+, přesvěčte se sami. Žádný patogen neútočí
sám, ale o svou oběť se delí s jinými patogeny. Praví paraziti oběť zahubí,
nepraví paraziti se jenom přiživují po celé generace!!! Obě skupiny jsou
často hostitelé jiných parazitů, zejména virů, plísní, bakterií, prvoků...
Je to především o mikro a makro aktivite imunity. Když se to nerespektuje
včelstva se nezbaví "nemocí" po mnoha další desetiletí."

Hezky napsáno i pro naprostého laika, který to ale chce přijmout. Naprostý souhlas.

Hezky prispevek Radku.Zadny zazracny preparat nenahradi schopnost naslouchat potrebam vcelstva a mit cit pro vcelareni.To je ten zasadni rozdil mezi vcelarem a "vcelarem".Tak se pripojim k prani a do dalsich let preju nasim vcelam radu vcelaru s citem pro chov vcel a cim dal min "drzitelu" vcelstev,kteri snad, pokud jim ZO konecne prestanou lecit vcely,prospeji vcelam tim,ze se vcelarenim skonci..JosPr.

Pokud patram v pameti,na vcely.sk Forum vcelarov bylo tema Nozenon s par prispevky,melo by jit o rostliny vyluh nebo neco podobneho,byl tam i vyrobce.A pokud mne pamet neklame,v tomhle tematu byl i odkaz na vyzkumny ustav v Nemecku ohledne rotacni metody chovu vcel(ruseni produkcnich vcelstev,tvorba novych),coz je smer,kterym se snazim uplatnovat na sve vcelnici,proto si vybavuju zminku o Nozenonu.Pokud se nekdo nudite a nestloukate ramky na sezonu,zkuste to na vcely.sk vyhrabat a dat sem link.JosPr

Něco podobného nabízí Medokomerc, ne?

Josef



Odesláno z ASUS MeMO Padu

nullnapsal/a:

> Pokud patram v pameti,na vcely.sk Forum vcelarov bylo tema Nozenon s par
>prispevky,melo by jit o rostliny vyluh nebo neco podobneho,byl tam i
>vyrobce.A pokud mne pamet neklame,v tomhle tematu byl i odkaz na vyzkumny
>ustav v Nemecku ohledne rotacni metody chovu vcel(ruseni produkcnich
>vcelstev,tvorba novych),coz je smer,kterym se snazim uplatnovat na sve
>vcelnici,proto si vybavuju zminku o Nozenonu.Pokud se nekdo nudite a
>nestloukate ramky na sezonu,zkuste to na vcely.sk vyhrabat a dat sem
>link.JosPr