78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gp (93.92.52.23) --- 30. 12. 2014
Re: fumagilin (65499) (65500)

To jsou řeči.
Chovatelský zásah je co? Není to berlička, klička?

Na Zemi žije 7,3mld lidí, všichni potřebují nějakou zdravotní péči a kdokoli, kdo bude tvrdit, že chovaná včela zdravotní péči nepotřebuje, si zaslouží poznat co je přirozený výběr.
Příroda dává přírodní materiály. To je 100% toho, zčeho se vyrábí např. i zdravotnický materiál jako léčiva, přípravky. Neexistuje hmotný nepřírodní materiál. Nebo o nějakém víš? Co vím, tak existují coby nepřírodní materiál jen nehmotné myšlenky, náboženství, atp. To je nepřírodní, to je totiž lidský produkt který vymizí zároveň s vyhynutím člověka.

Tak to jen taková logicky všeobecně známá věc, co je přírodní a co nepřírodní.
_gp_

.........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 30. 12. 2014
Re: fumagilin (65499)

Raději dělat chovatelské zásahy než oživovat to co je již překonané. Lidé stále hledají nějaké berličky a kličky, jak oblbnout přírodu a ono se jim to vrátí jinde a netuší proč. Ono stačí, že používáme chemii na roztoče a ještě do včel ládovat další produkt vymyšlený člověkem k tomu, aby ovládal přírodu. Není lepší se s přírodou naučit žít? V přírodě musí být každé prázdné místo vyplněno, když zlikvidujeme jedny bakterie nebo houbu, tak se podle přírodního zákona objeví něco jiného, možná horšího, je to zákon přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 12. 2014
Re: fumagilin

opravdu rozumný názor !

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Standa Pe <stanislavpe/=/atlas.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 12. 2014 20:19:00
Předmět: Re: fumagilin

"Raději dělat chovatelské zásahy než oživovat to co je již překonané. Lidé
stále hledají nějaké berličky a kličky, jak oblbnout přírodu a ono se jim
to vrátí jinde a netuší proč. Ono stačí, že používáme chemii na roztoče a
ještě do včel ládovat další produkt vymyšlený člověkem k tomu, aby ovládal
přírodu. Není lepší se s přírodou naučit žít? V přírodě musí být každé
prázdné místo vyplněno, když zlikvidujeme jedny bakterie nebo houbu, tak se
podle přírodního zákona objeví něco jiného, možná horšího, je to zákon
přírody."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 30. 12. 2014
Re: fumagilin (65499)

Raději dělat chovatelské zásahy než oživovat to co je již překonané. Lidé stále hledají nějaké berličky a kličky, jak oblbnout přírodu a ono se jim to vrátí jinde a netuší proč. Ono stačí, že používáme chemii na roztoče a ještě do včel ládovat další produkt vymyšlený člověkem k tomu, aby ovládal přírodu. Není lepší se s přírodou naučit žít? V přírodě musí být každé prázdné místo vyplněno, když zlikvidujeme jedny bakterie nebo houbu, tak se podle přírodního zákona objeví něco jiného, možná horšího, je to zákon přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JiříM (86.49.136.141) --- 30. 12. 2014
fumagilin

Když jsem pomáhal se včelami svému tátovi (asi před 30 lety, tak jsem pojem Fumagilin slýchával, věděl jsem, že se používá ve včelách, ale nezajímalo mě k čemu to bylo dobré. Až, když jsem začal po tolika letech včelařit sám, tak jsem se setkal s chorobami včel, naštěstí pouze teoreticky s Nosemou. Začal jsem se o tuto nemoc preventivně zajímat, o její příznaky a hlavně léčení. Jeden kamarád mi dal nahrávky z přednášek o včelí problematice a jedna z nich byla od Dr. Kamlera - včelí nemoci. V přednášce o nosemě se celkem hrdě hlásil k používání Fumagilinu ve svých včelstvech, zejména v prevenci proti této chorobě. Dále řekl velice zajímavou věc a to, že se do ČR přestal fumagilin dovážet, nebo vyrábět pro tento trh, z důvodu nezájmu včelařů o tento výrobek pro jeho vysokou cenu a že firma neobnovila registraci v ČR, po ukončení její platnosti. Vyloženě řekl: "není registrace, není lék". Dále řekl, že se včelaři v Evropě budou snažit o znovu povolení používání Fumagilinu pro léčení ve včelách. Fumagilin je sice antibiotikum, ale jeho rezidua ve včelstvech nejsou problémem a že věří, že jeho registrace bude obnovena. Toto byla přednáška v r. 2003. Jak to s Fumagilinem vypadá dnes, nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2014
Re: Nosema ceranae (65488)

"Ve vší úctě zkusím uvést jiný názor. Pokud by i náhodou přípravek fungoval,
Váš postup povede ke šlechtění včel, které bez toho přípravku nebudou
schopné přežít. Bude to jako u lidí, dnes již nejsme schopni žít v přírodě,
bez domů, aut atd. Má to být Vaším cílem u včel? Med za ně vyrobí
falzifikátoři? Podobně postupují v případě nosemy Maďaři s hroznými
výsledky. Jeďte na zkušenou..."

JJ, souhlas.
Tohleto provádějí zejména ti včelaři masaři, pro které je nejdůležitější údaj zisk na jedno včelstvo.
Proto nedělají chov vlastní linie, protože je to příliš velká ztráta času,ale matky kupují a proto koupí a použijí jakýkoliv přípravek, co jim v rámci 1 - 3 následujících let zajistí ten výnos na jedno včelstvo vyšší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2014
Re: Kompresor (65493) (65494) (65495)

"Bohužel pan Svoboda již výrobu těchto kompresorů ukončil - také jsem si ho
chtěl pro naši ZO objednat. Zbývá tedy ten dolský.
S pozdravem
Petr."
Není mi jasné, proč bazírujete na místních dodavatelích.
Ten kompresor není nic zvláštního, je to obyčejný sériový přenosný kompresor bez akumulační nádoby poháněný elektromotorem nebo spalovacím motorem. Co se kdysi diskutovalo, si pamatuji, že minimální uváděný výkon elektromotoru byl 750 watt, jistota v případě asijských výrobků by mohl být elektromotor nad 1.2 kilowatt.
Dneska není problém objednat cokoliv v jakékoliv zemi EU a pokud se zaplatí clo tak i mimo Eu , třeba na Ebay a třeba rovnou v Číně.
Problém českých obchodníků je potom ten, že dovezou v podstatě stejnou věc, jakou dneska může objednat kdokoliv kdekoliv a za stejnou cenu a clo, ale protože z toho chtějí a taky z určitých důvodů týkajících se firemních nákladů oficiálního českého prodejce musí rýžovat, hodí tam typicky minimálně 50 % přirážku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (85.71.247.39) --- 29. 12. 2014
Re: Nosema ceranae (65488) (65490) (65491)

Nozenon - pokud se ještě pamatuji, tsk se látka vbyskytuje či se získávala ze dřeva vinné révy. Použití bylo odvoláno esemeskou, byly úhyny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 29. 12. 2014
Re: Kompresor (65493) (65494)

Bohužel pan Svoboda již výrobu těchto kompresorů ukončil - také jsem si ho
chtěl pro naši ZO objednat. Zbývá tedy ten dolský.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Standa Pe
Sent: Monday, December 29, 2014 9:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Kompresor

Výrobce: "U včelaře", Pravomil Svoboda, Nádražní 828, 565 01 Choceň.
Agregát:
Spalovací motor/vzduchový kompresor, Oleo-Mac/MK4
FUK 2.
Uvedený kompresor provozujeme 10 let při každoročním ošetření ca 1 400
včelstev. Dosud bez závady. Vyžaduje pouze běžné seřízení. Na toto zařízení
je možné získat dotaci od ČSV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 29. 12. 2014
Re: Kompresor (65493)

Výrobce: "U včelaře", Pravomil Svoboda, Nádražní 828, 565 01 Choceň.
Agregát:
Spalovací motor/vzduchový kompresor, Oleo-Mac/MK4
FUK 2.
Uvedený kompresor provozujeme 10 let při každoročním ošetření ca 1 400 včelstev. Dosud bez závady. Vyžaduje pouze běžné seřízení. Na toto zařízení je možné získat dotaci od ČSV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mikula Zdeněk (88.101.208.202) --- 29. 12. 2014
Kompresor

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jaký typ kompresoru se spalovacím motorem se dá použít?? Popř. odkasz na prodejce. Velice děkuji MIKULA Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 29. 12. 2014
Re: Nosema ceranae

Něco podobného nabízí Medokomerc, ne?

Josef



Odesláno z ASUS MeMO Padu

nullnapsal/a:

> Pokud patram v pameti,na vcely.sk Forum vcelarov bylo tema Nozenon s par
>prispevky,melo by jit o rostliny vyluh nebo neco podobneho,byl tam i
>vyrobce.A pokud mne pamet neklame,v tomhle tematu byl i odkaz na vyzkumny
>ustav v Nemecku ohledne rotacni metody chovu vcel(ruseni produkcnich
>vcelstev,tvorba novych),coz je smer,kterym se snazim uplatnovat na sve
>vcelnici,proto si vybavuju zminku o Nozenonu.Pokud se nekdo nudite a
>nestloukate ramky na sezonu,zkuste to na vcely.sk vyhrabat a dat sem
>link.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 29. 12. 2014
Re: Nosema ceranae (65488) (65490)

Pokud patram v pameti,na vcely.sk Forum vcelarov bylo tema Nozenon s par prispevky,melo by jit o rostliny vyluh nebo neco podobneho,byl tam i vyrobce.A pokud mne pamet neklame,v tomhle tematu byl i odkaz na vyzkumny ustav v Nemecku ohledne rotacni metody chovu vcel(ruseni produkcnich vcelstev,tvorba novych),coz je smer,kterym se snazim uplatnovat na sve vcelnici,proto si vybavuju zminku o Nozenonu.Pokud se nekdo nudite a nestloukate ramky na sezonu,zkuste to na vcely.sk vyhrabat a dat sem link.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 29. 12. 2014
Re: Nosema ceranae (65488)

Hezky prispevek Radku.Zadny zazracny preparat nenahradi schopnost naslouchat potrebam vcelstva a mit cit pro vcelareni.To je ten zasadni rozdil mezi vcelarem a "vcelarem".Tak se pripojim k prani a do dalsich let preju nasim vcelam radu vcelaru s citem pro chov vcel a cim dal min "drzitelu" vcelstev,kteri snad, pokud jim ZO konecne prestanou lecit vcely,prospeji vcelam tim,ze se vcelarenim skonci..JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 29. 12. 2014
Re: Nosema ceranae (65488)

Hezky napsáno i pro naprostého laika, který to ale chce přijmout. Naprostý souhlas.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 29. 12. 2014
Re: Nosema ceranae


Vážení přátelé,

s mnoha úvahami nemohu souhlasit.  Kromě toho, že ani google ten přípravek
nezná, nebude zřejmě dlouhodobě ověřen praxí a psát, že má vliv na imunitu
apod. je nezodpovědné. Z posledních let neznám jiné než laboratorní pokusy s
jednotlivými včelami, i když mají některé zajímavé výsledky, vědcům nejde o
včely, ale o publikace a tituly a nikdo nepokračuje s terénními pokusy se
včelstvy.

Vaše tvrzení jsou zcela obecné povahy, kdo kdy a jak na kolika včelstvech
ověřil? Jaké má složení?...Co mají v něm  dělat fosforečnany?

Ve vší úctě zkusím uvést jiný názor. Pokud by i náhodou přípravek fungoval,
Váš postup povede ke šlechtění včel, které bez toho přípravku nebudou
schopné přežít. Bude to jako u lidí, dnes již nejsme schopni žít v přírodě,
bez domů, aut atd. Má to být Vaším cílem u včel? Med za ně vyrobí
falzifikátoři? Podobně postupují v případě nosemy Maďaři s hroznými
výsledky. Jeďte na zkušenou... Dnes již chovatelé matek nejsou schopni
produkce bez amerického fumagilinu, u nich na výjimku povolený  Fumadil B
již nefunguje a nedivím se, nechtěl bych být matkou v jejich klasickém
oplodňáčku. Představte si oplodňáček, hodně malý, stěny ze sololitu, strop z
asfaltové lepenky, k tomu 40 na slunci. Možná by bylo lepší nepoužívat
fumagilin, udělat lepší oplodňáčky a chovat, co nosemou netrpí. Mám na
stanovišti, kde se ceranou zabývám více různých linií a i když se promoření
ceranou zvyšuje a měl jsem tam uhyny cca 50%, stále je z čeho chovat, myslím
tím zdravá včelstva bez nosemy. Měl bych přiznat, že se s nosemou potýkám
jen na tom jednom stanovišti, další 4 jsou bez větších problémů, resp.
občasné problémy řeším radikálně bez léčiv a úhyny do 10% i letos. Nejlepší
by asi bylo u Vás udělat oddělky, včelstva s ceranou po květové snůšce
vysířit,  nebo alespoň přemést na stavební rámky, aby se nosemou chycené
včely upracovali k smrti a snížil se infekční tlak.  To je můj názor,
nelijte do včel nic, milióny let tu včely byly bez nás a budou i po nás...
Ing. Titěra uvádí pěkné příklady, když dáte včele něco do sosáku, dá se to
po letech zjistit v úlech... Ve Švýcarsku dokázali zmapovat desítky let zpět
zemědělské jedy ve vosku!

Je třeba včely zaměstnávat, aby fungoval reprodukční cyklus, aby staré včely
nepřiměřeně dlouho nepřežívali. Kritická situace byla letos. Bídná jarní
snůška dovolila vychovat rojové dlouhověké včely, které se buď vyrojili,
nebo zůstaly nečinně v úlech, pak již snůška nebyla, rojové včely se
neupracovali, začali šetřit, u mnohých včelařů velmi brzy kvůli hladu, a
najednou v červenci až srpnu viditelné slábnutí. Na to nejsou třeba ani
viry. Proč všich svádějí svoje základní chyby na cokoliv jiného, třeba na
viry? Zase velká část letošních úhynů je dnes dobře vysvětlitelná chybami
včelařů jako vytočení květových medů do sucha, pak hlad, nedostatek stavby, 
rojové včelaření, nechování matek, pozdní krmení, pozní léčení varoázy,
špatné fumigování předchozí rok za přítomnosti plodu! Na podzim jsem měl
hodně přednášek, ze stovek včelařů jen dva klíckovali matky, nebo jinak
zabezpečili, aby fumigovali bez plodu!  Jak dlouho chcete mít včely? Za pár
let budete mít jen rezistentní roztoče a s nimi viry a nosemu. 

Prosím, vemte si přes zimu nějakou 100 let starou knížku třeba od Jakše(tam
nejsou hloupé filozofické úvahy o imunitě atd., imunita je důležitá, ale
může se projevit pouze pokud se včelám budete věnovat) a naučte se starat o
včely, krmte včas po snůšce, což je dnes na většině míst první týden v
červenci (slunečnice většinou moc nemeduje, patří včelám), k tomu přidejte
správné léčení a nebudete mít problémy...

 

Pane Matulo, z Vašeho textu se dá polemizovat skoro se vším např. kálení
druhý den na jaře po podání Nozenonu ustalo. Tak jak, jste to napsal se dá
vysvětlit úplně jednoduše. Včelám na vykálení stačí jediný pořádný prolet...
pak zase klidně pár týdnů nekálí.

Nebo např. bych rád věděl, jak v mikroskopu poznáte aktivní a nektivní
ceranu, Vámi uvedenému tvrzení se  nedá věřit.

Tvrdím, že 80% našich včelstev žije v hrozných podmínkách, především na
stálých (desítky let) stanovištích s mizernou snůškou ve 30 a více let
starých úlech, vlastní je držitelé včelstev, kteří neumí ani odchovat matku,
o dalším nemá cenu diskutovat.

 Přeji Vám v novém roce hodně zdraví, schopnost zdravého úsudku a včelstvům
přeji vzdělané včelaře- méně držitelů (majitelů) včelstev!

 S pozdravem

 Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------
Od: MATULA ź. <matula.ludovit/=/gmail.com>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 12. 2014 2:29:47
Předmět: Re: Nosema ceranae

"Nosema ceranae je pěkný prevít, nebo včelaři jsou ním? když tvrdí zejména
přez léto,že Nosemu nemají, jelikož pokáleného nic není.. Tož ale N.
ceranae nezpůsobuje průjem, ale jenom vytrácení včel z úlu - postižené se
již nevracejí - chrání ostatní před sebou samými - infikovanými. Spolu s
těma včelkama které jsou lesklé - bez kožíšku - to není od slunečnice i
když tehdy je to nejvíce vidět, ale je to od virů, které napádají nervovou
soustavu. Včely ztrácejí schopnost orientace, mají stíženou koordinaci
pohybu za letu, později již jen lezou - to je poslední stadium paralýzy
takové již "nevyléčí" žádný léčitel, nepomohou ani tituly.
Vše to začíná ještě počas krmení larev když se vyvíjí imunita každého
jedince... Výtečným řešením je dlouhodobě podněcovat rozvoj se stimulanty
imunity a současne působit reparačně na stěny trávícího traktu
(nejdůležitější součástí imunity) souběžně proti Nosemám i původci Moru
neboť obě se zdržují v trávícím traktu. Když střevní prostředí kolabuje
imunita je ta-tam. Zachraňovat umírající a nevýkonné jedince co mnoho
včelařú často dělá má za následek málo výkonná včelstva. Zasahovat s cílem
léčebného efektu se musí ve stadiu subklinickém, né když je úl prázdný,
napaden morem, pokálen, lezoucí včely neschopné letu - klinické stadium,
ale před tím. To, že kdy "léčit", to vyplývá ze statistických údajů. Není
včelstvo bez nemoci v subklinickém stadiu, je nutné použít jemné ale
spolehlivé přípravky ktré včelám pomáhají. Ne jenom řeší situaci za ně.
Takovým přípravkem je i NOZENON+ (nezaměňovat s Nozevitem, ten s vitaminy
nemá nic společného kromě zavádějícího názvu). NOZENON+ vitaminy i
minerální látky přírodní obsahuje, snad i dostatek fosforečnanů. Jeho
podávaní v polovičním množství jako doporučuje výrobce je dle mých
zkušeností i zkušeností mých známých postačující na spolehlivou preveci -
"je to poznat" na rozvoji i prosperitě včelstev. Na jaře když bylo vidět
kálení. Podání v sirupu 1:1, i v těstíčku odpoledne způsobilo, že na druhý
den odpoledne kálení na bílé prostěradlo 2x1metr bylo nepatrné, pod
mikroskopem nález aktivní Nosémy negativní. Dle mých devíti letých
zkušeností doporučuji Nozenon+, přesvěčte se sami. Žádný patogen neútočí
sám, ale o svou oběť se delí s jinými patogeny. Praví paraziti oběť zahubí,
nepraví paraziti se jenom přiživují po celé generace!!! Obě skupiny jsou
často hostitelé jiných parazitů, zejména virů, plísní, bakterií, prvoků...
Je to především o mikro a makro aktivite imunity. Když se to nerespektuje
včelstva se nezbaví "nemocí" po mnoha další desetiletí."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MH (192.162.96.67) --- 29. 12. 2014
NOZENON+

Prosím napište kde je možno citovaný lék NOZENON+ koupit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MATULA Ľ. (195.91.111.209) --- 29. 12. 2014
Re: Nosema ceranae (60881)

Nosema ceranae je pěkný prevít, nebo včelaři jsou ním? když tvrdí zejména přez léto,že Nosemu nemají, jelikož pokáleného nic není.. Tož ale N. ceranae nezpůsobuje průjem, ale jenom vytrácení včel z úlu - postižené se již nevracejí - chrání ostatní před sebou samými - infikovanými. Spolu s těma včelkama které jsou lesklé - bez kožíšku - to není od slunečnice i když tehdy je to nejvíce vidět, ale je to od virů, které napádají nervovou soustavu. Včely ztrácejí schopnost orientace, mají stíženou koordinaci pohybu za letu, později již jen lezou - to je poslední stadium paralýzy takové již "nevyléčí" žádný léčitel, nepomohou ani tituly.
Vše to začíná ještě počas krmení larev když se vyvíjí imunita každého jedince... Výtečným řešením je dlouhodobě podněcovat rozvoj se stimulanty imunity a současne působit reparačně na stěny trávícího traktu (nejdůležitější součástí imunity) souběžně proti Nosemám i původci Moru neboť obě se zdržují v trávícím traktu. Když střevní prostředí kolabuje imunita je ta-tam. Zachraňovat umírající a nevýkonné jedince co mnoho včelařú často dělá má za následek málo výkonná včelstva. Zasahovat s cílem léčebného efektu se musí ve stadiu subklinickém, né když je úl prázdný, napaden morem, pokálen, lezoucí včely neschopné letu - klinické stadium, ale před tím. To, že kdy "léčit", to vyplývá ze statistických údajů. Není včelstvo bez nemoci v subklinickém stadiu, je nutné použít jemné ale spolehlivé přípravky ktré včelám pomáhají. Ne jenom řeší situaci za ně. Takovým přípravkem je i NOZENON+ (nezaměňovat s Nozevitem, ten s vitaminy nemá nic společného kromě zavádějícího názvu). NOZENON+ vitaminy i minerální látky přírodní obsahuje, snad i dostatek fosforečnanů. Jeho podávaní v polovičním množství jako doporučuje výrobce je dle mých zkušeností i zkušeností mých známých postačující na spolehlivou preveci - "je to poznat" na rozvoji i prosperitě včelstev. Na jaře když bylo vidět kálení. Podání v sirupu 1:1, i v těstíčku odpoledne způsobilo, že na druhý den odpoledne kálení na bílé prostěradlo 2x1metr bylo nepatrné, pod mikroskopem nález aktivní Nosémy negativní. Dle mých devíti letých zkušeností doporučuji Nozenon+, přesvěčte se sami. Žádný patogen neútočí sám, ale o svou oběť se delí s jinými patogeny. Praví paraziti oběť zahubí, nepraví paraziti se jenom přiživují po celé generace!!! Obě skupiny jsou často hostitelé jiných parazitů, zejména virů, plísní, bakterií, prvoků... Je to především o mikro a makro aktivite imunity. Když se to nerespektuje včelstva se nezbaví "nemocí" po mnoha další desetiletí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479) (65482) (65483) (65484)

Je to zoufalost nad diskuzí, ne agresivita. Stejně jako tato zbytečná odpověď, která není o okolnostech (něčem) ale o někom._gp_
..........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 28. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479) (65482) (65483)

Proč ta agresivita? Jedině otevřenou diskuzí o všech okolnostech se může člověk dozvědět nové věci a současně se v problému lépe orientovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 28. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479) (65482) (65483)

Proč ta agresivita? Jedině otevřenou diskuzí o všech okolnostech se může člověk dozvědět nové věci a současně se v problému lépe orientovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479) (65482)

Ale je mi to jedno, hlavně že je zakázanej protože by ho jedna půlka včelařů asi podle Tebe inhalovala a druhá půlka včelařů by si ho dávala místo rohypnolu aby mohly lépe v noci spát. Vůbec by je nenapadlo jej dát do krmiva pro včely podle návodu, protože stejnak neumí číst, stejně jako si neumíš přečíst blbej příspěvek v této konferenci otom co hledat a očem zde diskutovat.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=65471&%2865465%29%20%2865469%29

Jinak citlivý člověk je člověk s nulovou imunitou, tz. po transpantaci nebo aids, atp.

Denně zdravý člověk dostává pravidelnou dávku aspergilózy z prostředí v kterém žije a s tou si lidské tělo běžně podle Tebe neporadí?



_gp_


..........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 27. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479)

Na doporučení jsem hledal na internetu a našel. ASPERGILUS FUMIGATUS
Význam:Produkuje mykotoxiny gliotoxin, verruculogen, fumiteremorginy aj. Kontaminta potravin. Nebezpečný patogen člověka a jiných živočichů. U citlivých jedinců napadá plíce. Tím nezpochybňuji co jsi psal, ale pouze cituji. Jak by to asi dopadlo, kdyby začali všichni chovatelé hromadně Fuagilín B používat toť otázka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 27. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479)

Na doporučení jsem hledal na internetu a našel. ASPERGILUS FUMIGATUS
Význam:Produkuje mykotoxiny gliotoxin, verruculogen, fumiteremorginy aj. Kontaminta potravin. Nebezpečný patogen člověka a jiných živočichů. U citlivých jedinců napadá plíce. Tím nezpochybňuji co jsi psal, ale pouze cituji. Jak by to asi dopadlo, kdyby začali všichni chovatelé hromadně Fuagilín B používat toť otázka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 27. 12. 2014
Re: (65478)

Ano já zase odpovídám, že se neví dodnes jak a proč Fumagillin vlastně někdy fungoval a proč někdy nefungoval. Protože když dva dělají totéž, není to totéž. Nikde nikdy jsem ve včelařské literatuře pokud si pamatuji, nenašel to, co jde dnes lehko zjistit, ato, že houba svými enzymy v cukrovém roztoku nebo těstu, prostě začne cukr rozkládat a každá houba to umí jinak. Potom tu jsou úhyny typu CCD a včelatva, která dodnes CCD netrpí. Potom se ptám, kolik a jakých hub je vtom uhynulém úlu a kolik je vtom úlu, kde včelstvo nikdy nijak na symptomy CCD neuhynulo.

Stejně lehko jde ověřit informaci, že pokud někdo někde napsal nebo sdělil a poté napsal jako poznámku, že prý po Fumagillinu jsou dohledatelné zbytky "streptomycinu, možná sulfatiazolu", že to je úplně jiná kategorie antibiotik a nemá v podstatě společného s obsahem Fumagillinu nic společného. Je to zkrátka omyl nebo výmysl nebo jiná diagnóza - na mor a ne na nosemu. Nebo to tam ten včelař někdy před zjišťováním naházel jak do hnoje a tak se má všeobecně zato, že fumagillin je sračka po které se najdou straptomyciny a podobné zbytky. Je to zkrátka nemožné po Fumagillinu najít takové zbytky. _gp_
............

B.Tichý (85.71.247.39) --- 27. 12. 2014

Odpovídal jsem pouze na diskuzi, že fumagilin před 30 léty se nepoužíval na štěpení cukrů, ale na léčení nosematozy a byl zakázán pro zbytky /mám napsáno v sešitě streptomycinu, možná sulfatiazolu/ léčiva v medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477) (65479)

GP: Kyselina citrónová je kyselina a antibiotikum je antibiotikum. Žádná spojitost z hlediska použití mezi nimi není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 27. 12. 2014
Re: (65475) (65476) (65477)

Ano, jsou odlišné a vtom to je, A.Fumigatus je jedinečná v tom, že nepotřebuje lipidy a mastné kyseliny jako hlavní zdroj uhlíku. Takže to je hlavní přednost oproti jiným, to je to, co se odborně hledá, proč někdy čistý A.Fumigatus prostě u včel nefunguje a proč funguje těsto a nebo roztok s A.F. někde po delší době zapomenutý a částečně houbou v letních podmínkách rozložený._gp_

Kyselina citrónová není Radime produktem houby s antibiotickým účinkem?


...........

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 12. 2014
Re: (65475) (65476)

Kyselina citrónová a nějaký produkt na bázi antibiotika jsou chemicky i nakonec použitím dvě úplně odlišné věci.
Jediné společné mají to, že se vyrábí přes nějaké houby, druhově pravděpodobně úplně odlišné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (85.71.247.39) --- 27. 12. 2014

Odpovídal jsem pouze na diskuzi, že fumagilin před 30 léty se nepoužíval na štěpení cukrů, ale na léčení nosematozy a byl zakázán pro zbytky /mám napsáno v sešitě streptomycinu, možná sulfatiazolu/ léčiva v medu.Také ne na zvýšení výnosu medu - ten se prokázal tehdy ve včelstvu, když byla zlikvidována nemoc, či vyléčeno včelstvo.
Na štěpení sacharozy - krystal.cukru /sáček zakoupení v každém potrav. obchodě/ na jednoduché cukry se používala kyselina citronová a získaný sirub se používal na výrobu těsta na krmení oddělků a hlavně na podněcování Nikdy jsem tehdy neslyšel na štěpení melicitozy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 12. 2014
Re: (65475) (65476)

Kyselina citrónová a nějaký produkt na bázi antibiotika jsou chemicky i nakonec použitím dvě úplně odlišné věci.
Jediné společné mají to, že se vyrábí přes nějaké houby, druhově pravděpodobně úplně odlišné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 27. 12. 2014
Re: (65475)



Streptomycin se získává za pomoci jiné houby než Fumagillin, to je nějaký omyl. Kyselina citrónová se získává za pomoci houby Aspergilus Niger. Následně se promývá v hydroxidu vápenatém a dočišťuje v H2SO4 což je kys. sírová.(wiki) Takže také takový "příznivý" biotický produkt, v dole se prostě kyselina citrónová netěží._gp_
.........
B.Tichý (85.71.247.39) --- 26. 12. 2014

Kdysi , a to bude asi v polivině osmdesátých let, jsem také používal Fumagilin i Nitekabin. Používalo se to vyloženě jen na léčení nosemy, ale protože zůstávaly v medu zbytky streptomycinu, který je škodlivý lidem, přestal se používat. Včely byly zdravější, "dlouhověkovější", proto byly o něco větší výnosy medu
Kyselina citronová se prodává v každém větším obchodě, používá se na rozvaření cukra a následně na výrobu medocukrového těsta. Ovšem je to náhražka , pokud je to možné, nejlepší je med /v dubnovém Včelařství, výborný návod/.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (85.71.247.39) --- 26. 12. 2014

Kdysi , a to bude asi v polivině osmdesátých let, jsem také používal Fumagilin i Nitekabin. Používalo se to vyloženě jen na léčení nosemy, ale protože zůstávaly v medu zbytky streptomycinu, který je škodlivý lidem, přestal se používat. Včely byly zdravější, "dlouhověkovější", proto byly o něco větší výnosy medu
Kyselina citronová se prodává v každém větším obchodě, používá se na rozvaření cukra a následně na výrobu medocukrového těsta. Ovšem je to náhražka , pokud je to možné, nejlepší je med /v dubnovém Včelařství, výborný návod/.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 12. 2014
Re: (65470) (65472) (65473)

Kolik a v jakém množství je v přírodním "pozadí" A.Fumigatus? Na viry nemůže mít vliv houba? CCD není jen o virech, to je obecně známo, že viry jsou poslední a nejvíce viditelná štace včelstva s CCD. _gp_
......
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: (65470) (65472)

Něco jiného je přirozená přítomnost některých látek v přírodě a něco jiného je je zanášet ve větším množství než se v přírodním pozadí vyskytuje. Odborníci na léky asi varují zbytečně před zneužíváním antibiotik k léčbě lidí. To samé by se mohlo stát i u včel, že postupně účinné antibiotikum přestává působit. Co se týče CCD, tak to jsou viry a to je jiná úplně jiná kapitola.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: (65470) (65472)

Něco jiného je přirozená přítomnost některých látek v přírodě a něco jiného je je zanášet ve větším množství než se v přírodním pozadí vyskytuje. Odborníci na léky asi varují zbytečně před zneužíváním antibiotik k léčbě lidí. To samé by se mohlo stát i u včel, že postupně účinné antibiotikum přestává působit. Co se týče CCD, tak to jsou viry a to je jiná úplně jiná kapitola.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 12. 2014
Re: (65470)

Tak to by mne zajímalo. Co vím, ještě před cca 12 lety p. Čermák zde psal, že Dol zkoumá proti Nosemě cosi a porovnává to Fumagillinem. On sděluje, a jak známo, Fumagillin nepoužívá, což může být pravdou, Ale kolik má A.Fumigatus v úlech, to určitě neví.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=623&type=noform



_gp_
.........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014

Kdysi před léty zde ing. Čermák psal o srovnávacím pokusu Frmagilínu a bez. Výnosový rozdíl žádný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ???li (65465) (65469)

Stačí přečíst to co jsem napsal. Tz. že se používá při štěpení(rozkladu) cukrů. Zadat slova do google: "A.Fumigatus enzymes" . Pokud je A.F. běžný v enzymatickém roztoku pro štěpení cukrů, tak jsme se dostali na pole výroby piv, moštů a jejich kultur, cukrovinek, paliv a jiných štěpičů, které se prostě použivají. Takže velmi velký význam a rozsah. To že to je houba která se může vyskytovat a ona se vyskytuje všude, kde něco má tlít, hnít a plesnivět, to snad nemusím psat. To je v poslední době krásně vidět na spotřebě sava kvůli zatepleným barákům.

Moc bych zato nedal, že je to houba naprosto běžná v úlech.

No a kolik je A.F. v úlech včelstev, které nemají problém s CCD? To je zase otázka pro Tebe Stando Pe. Tedy jestli tě nezajímají jen hotové informace, které za Tebe někdo zpracuje a Ty se cítíš, že se můžeš jen tak vyptávat. Tak zapracuj a jsem zvědav co mi odpovíš k A.F. a CCD_gp_


..........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ???li (65465)

Když už píšeš o tom, že se A. Fumigatus běžně používá v potravinářství, tak taky napiš kde a k čemu, v jaké výrobě konkrétně, jak velký význam jeho použití má kromě nebezpečí zanášení antibiotik do potravinového řetězce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014

Kdysi před léty zde ing. Čermák psal o srovnávacím pokusu Frmagilínu a bez. Výnosový rozdíl žádný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ???li (65465)

Když už píšeš o tom, že se A. Fumigatus běžně používá v potravinářství, tak taky napiš kde a k čemu, v jaké výrobě konkrétně, jak velký význam jeho použití má kromě nebezpečí zanášení antibiotik do potravinového řetězce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ?li

V našem případě pak nakupuje matky z rozmnožovacích chovů Které nejsou
prověřené místo aby nechal svá špatná včelstva padnout a z těch zbylých
množil své vlastní. Vůbec nechápe, že takovým způsobem získá svou vlastní
linii odpovídající právě těm jeho chovatelským podmínkám.
Tím pak i bez zapomenutých léčebných postupů dosáhne lepších výsledků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Standa Pe <stanislavpe/=/atlas.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 12. 2014 12:19:59
Předmět: Re: Desinfekce měli

"K čemu je Ti fumagilín? K zanášení teziduí antibiotik do včelstev a
oslabovaní jejich přirozené vitality? Někdo ho kdysi používal do poslední
dávky krmiva a do těsta na jaře. Na tehdejší dobu za ca 55Kč, dovážel se z
Maďarska. Potom vyvinuli ve VÚVč v Dole Nitekabin, ale nikdy jsem ani jeden
přípravek nepoužíval. Oboje bylo zakázáno protože se to dostávalo do medu.
V Číně používali na mor včelího plodu zakázaný Sulfatiazol a byl z toho
velký problém. Včely měly vždycky nosemu, mor plodu a další choroby a
přežily bez člověka miliony let díky přirozené vitalitě, o které nemá
člověk ani potuchy a proto ji nedovede využít. Všechno řídit, všemu velet,
všechno ovlivňovat to je krédo člověka a potom čumí do včel a diví se co se
děje a hledá berličky v podobě např. antibiotik."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ???li

Pepane , třeba píši blbost, ale před cirka 30 roky jsme měli tolik
melicitozi v zásobách na zimu a bylo nám doporučeno odstranit a dokrmit.
Podaní roztoku cukru a kyselina citronová , budto citron nebo tu citronku v
potravinách běžně ke koupi. Prý to též pomáhá štěpit sachrozu na glukozu a
fruktozu. Třeba jeto hloupost ale tenkrát nám to pomohlo. Med tvrdej jsem
nad plodem škrábal až na mezistěnu. a bylo toho pěkných pár kg. Dnes nevím
kolik včelstev jsem měl. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gp <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 12. 2014 11:15:42

Předmět: Re: Desinfekce mĂ??li


"Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve

včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy

A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.



Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.



Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení

sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě.

Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu,

dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak

podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji

zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s

porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde

se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v

potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi

pozitivní efekt ve včelstvu.



Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v

potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F.

enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.



_gp_

.......

(e-mailem) --- 26. 12. 2014

Re: Desinfekce mĂ??li



Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.

Podstatný je ten zákaz na používání u nás.

Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou

to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co

nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.

ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.



pepan"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce měli (65446)

K čemu je Ti fumagilín? K zanášení teziduí antibiotik do včelstev a oslabovaní jejich přirozené vitality? Někdo ho kdysi používal do poslední dávky krmiva a do těsta na jaře. Na tehdejší dobu za ca 55Kč, dovážel se z Maďarska. Potom vyvinuli ve VÚVč v Dole Nitekabin, ale nikdy jsem ani jeden přípravek nepoužíval. Oboje bylo zakázáno protože se to dostávalo do medu. V Číně používali na mor včelího plodu zakázaný Sulfatiazol a byl z toho velký problém. Včely měly vždycky nosemu, mor plodu a další choroby a přežily bez člověka miliony let díky přirozené vitalitě, o které nemá člověk ani potuchy a proto ji nedovede využít. Všechno řídit, všemu velet, všechno ovlivňovat to je krédo člověka a potom čumí do včel a diví se co se děje a hledá berličky v podobě např. antibiotik.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ???li

Právě u toho štěpení je taky problém proč se to objevuje jako prezidium 
medech.
Ono se to totiž také používá ke štěpení krmiva pro včely. Proto se nemají
používat pro krmení včelstev na zimu .  Nespotřebované zbytky těchto krmiv
se pak objevují  hlavně v prvních medech. Státní Obchodní Inspekce se pak
neptá , ale zakáže prodej.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 12. 2014 11:15:43
Předmět: Re: Desinfekce mĂ??li

"Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve
včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy
A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.

Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.

Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení
sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě.
Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu,
dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak
podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji
zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s
porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde
se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v
potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi
pozitivní efekt ve včelstvu.

Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v
potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F.
enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.

_gp_
.......
(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li (65462)

Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.

Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.

Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě. Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu, dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi pozitivní efekt ve včelstvu.

Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F. enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.

_gp_
........
(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li

Že se tak rádi chytáte slovíček?
Léčba varroázy  je přece úplně to samé, přesto mluvíte o léčení a ne o
snižování projevu zamoření.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 11:59:13
Předmět: Re: Desinfekce mÄ?li

""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na
zastirani klinickych priznaku moru".Chtel bych videt dukaz,ze fumagillin
nebo spis fumidil-b likviduje spory MVP.Jinak nosemoza je asi jedine,co se
na me vcelnici nikdy vyznamne neprojevilo.Uly pres zimu na plnem slunci a
caste mikroprolety ocky,kdykoliv to otepleni dovoli.Naproti tomu kolegovo
stanoviste ve stinu,bez ocek a proletu,raj pro nosemu dle stavu sousi na
jare.JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 14:49:37
Předmět: Re: Desinfekce mÄ?li

"""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na
zastirani klinickych priznaku moru"."

No já bych použití viděl. Třeba k zvýšení odolnosti včelstev na stanovišti
nacházející se v blízkosti jiného stanoviště s propuknutou klinikou moru.
Ovšem nevím jak jinde, ale u nás to je zřejmě absolutně nevyzkoušené, díky
tomu , že veškerou pozornost veterinářů i včelařů má likvidace napadených
včelstev.
Jak už ale ve včelstvu propukne klinika, tak to je pro včelstvo konečná, to
asi je bez diskuze."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re:

Z vašich příspěvků je vidět, že takové výkyvy nejsou nic zvláštního. Každému
uvízl v paměti jiný rok. Poznáním je pak skutečnost, že včely to vždy zdárně
přežijí. Jedině co občas nedokáží přežít je naše lidská činnost.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 21. 12. 2014 17:52:05
Předmět: Re:

"Bylo to přelom roku 1978/79

"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě
odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa,
zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech
zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po
jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných
horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnyk (213.168.191.12) --- 25. 12. 2014
Má někdo zkušenost? Dýchání propolisového prachu z okrabávaných včelařských rámečků zvyšuje účinnost léků při Parkinsonově chorobě

To je spíš otázka pro lékaře.
Odpoví mi na to někdo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ?li (65455) (65458)

""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na zastirani klinickych priznaku moru"."

No já bych použití viděl. Třeba k zvýšení odolnosti včelstev na stanovišti nacházející se v blízkosti jiného stanoviště s propuknutou klinikou moru. Ovšem nevím jak jinde, ale u nás to je zřejmě absolutně nevyzkoušené, díky tomu , že veškerou pozornost veterinářů i včelařů má likvidace napadených včelstev.
Jak už ale ve včelstvu propukne klinika, tak to je pro včelstvo konečná, to asi je bez diskuze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ?li (65455)

"antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na zastirani klinickych priznaku moru".Chtel bych videt dukaz,ze fumagillin nebo spis fumidil-b likviduje spory MVP.Jinak nosemoza je asi jedine,co se na me vcelnici nikdy vyznamne neprojevilo.Uly pres zimu na plnem slunci a caste mikroprolety ocky,kdykoliv to otepleni dovoli.Naproti tomu kolegovo stanoviste ve stinu,bez ocek a proletu,raj pro nosemu dle stavu sousi na jare.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ?li (65455)

Fumagillin byl antibiotický přípravek pro potlačování nosematózy.
Kdysi za socíku jsem ho používal a s minimálním výsledkem, nepoznal jsem rozdíl mezi rokem, kde jsem léčil a rokem, kdy ne.
Jako antibiotický přípavek může mít na mor plodu vliv, nejspíš ale jenom podpůrný, zpomalí rozvoj moru. Se všemi následky, které s tím jsou spojeny.
Dneska bych ho raději nepoužíval. A to ze dvou důvodů, jednak kvůli tomu, že dneska je lidská populace mnohem víc zasažena všelijakými alergiemi, mimo jiné i alergiemi na antibiotika. Med z takhle léčeného včelstva potom může u alergika nastartovat alergickou reakci.
Druhý důvod je ten, že dneska se rezidua antibiotik v potravinách přísně sledují a díky zdokonalení analytických metod jsou taky dobře objevitelné. rezidua antibiotik by mohla být nalezena v medu prodávaném včelařem. Případně by takový med prodaný do výkupu mohl znehodnotit celou vykupovanou šarži medu a pokud by existovaly vzorky odebírané před smícháním vykoupených medů, mohl by včelař i hradit náklady na takhle poškozenou šarži medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ?li (65453)

Nebo zeschle mrsiny roztocu po predchozim leceni,ktere vcely u proletu shodily na podlozku.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ?li

Za pomeňte na něj Je to antibiotikum na léčení moru. U nás jsou antibiotika
pro včelstva celoročně zakázána. Zůstavají rezudia ve všem a objevují se i
medu.


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 9:07:50
Předmět: Re: Desinfekce měli

"Hmm?! Nový včelařský patent z okolí Nasavrk proti detekci moru z měli?_gp_
..........
Jenda Benda (217.66.170.1) --- 24. 12. 2014
Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se
dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce měli (65446) (65449) (65451)

vetweb.cz-screening alternativnich metod lecby nosemozy typu C u vcel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ?li

Jsou to samečci.Te ce narodí. ještě v buňce sploní svoje poslání a umírá.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 10:55:30
Předmět: Re: Desinfekce měli

"Chtěl bych se prosím zeptat.O víkendu při velmi teplém počasí jsem provedl
ošetření dýmem(varidol) a u některých včelstev jsem našel v malém množství
počtu do pěti roztočů, roztoče kteří vykazovali velmi světle hnědou barvu a
jejich velikost byla asi dvoutřetinová oproti klasicky známým roztočům z
první a druhé fumigace.Jedná se o nějakou mutaci?Děkuji za info."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (78.102.198.94) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce měli (65446) (65449) (65451)

Chtěl bych se prosím zeptat.O víkendu při velmi teplém počasí jsem provedl ošetření dýmem(varidol) a u některých včelstev jsem našel v malém množství počtu do pěti roztočů, roztoče kteří vykazovali velmi světle hnědou barvu a jejich velikost byla asi dvoutřetinová oproti klasicky známým roztočům z první a druhé fumigace.Jedná se o nějakou mutaci?Děkuji za info.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda Benda (217.66.170.1) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce měli (65446) (65449)

Našel jsem zmínky o fumagilínu ve starších včelařských knížkách. Hovoří se v nich pomalu jako o zázraku. Když jsem se ptal starších včelařů, jejich nárory byly na tento lék příznivé, včely údajně byly po aplikaci fumagilínu zdravější, lepší jarní rozvoj. V současné době, kdy včelstva padají ve velkém a ze strany veteriny ani ČSV žádná odezva si bude muset každý pomoct sám. Varidol a doporučovaná KM v létě to nezachrání. Co jsem slyšel od včelařů z okolí, padají jak silná zdravá včelstva, tak mladé oddělky a nikdo neví proč. Sám mám dvě stanoviště, jedno 100 % OK, druhé ztráty zatím 50 %. V průběru roku téměř stejné podmínky, stejné spady roztočů, stejné léčení, vzájemné výměny oddělků na stanovištích. Zřejmě na tom druhém nějaký infekční tlak. Toť je jem mů názor. Třeba špatný, ale ze zkušeností vím, že když se člověk nestará, bývá pozdě. Proto ten dotaz na fumagilín.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce měli (65446) (65449)

Je to lék z Madarska a nechá se tam koupit, není to levná záležitost, zasílá se i internetem ze západu. Dejte si do vyhledávače fumagilin a uvidíte nabídky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce měli (65446)

Hmm?! Nový včelařský patent z okolí Nasavrk proti detekci moru z měli?_gp_
...........
Jenda Benda (217.66.170.1) --- 24. 12. 2014
Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Inu i já (109.238.42.100) --- 25. 12. 2014
fumagilin / Nitekabin

Pokud mě paměť neklame, pak Fumagilín (coby "západní" a proto i drahé
léčivo), stejně jako obdobné léčivo Nitekabin (vyráběné tuším v Maďarsku ........
-------------------------------------------------
Pokud i mne paměť neklame,Fumagilin byl vyráběn v Maďarsku,cena byla dostupná,mnohokrát jsem jej užíval a bylo mi líto,že jej přestali po revoluci vyrábět a u nás prodávat,zkušenosti s ním jsem měl velmi dobré,přesto že to bylo antibiotikum. Poté jsme se otevřeli Evropě a nastaly daleko přísnější kritéria.Vzpomene si někdo na př.Dinocit ?
Co se týče Nitekabinu,to je výrobek náš,vynález jako náhražka Fumagilinu,jenže jaksi mnoho neuspěl a tak výroba zanikla. Takže zůstala pro starší včelaře jen nostalgie...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 25. 12. 2014
Re: Desinfekce měli (65446)

Pokud mě paměť neklame, pak Fumagilín (coby "západní" a proto i drahé
léčivo), stejně jako obdobné léčivo Nitekabin (vyráběné tuším v Maďarsku a
tedy ve východním bloku a proto poněkud levnější) byly zakázány ještě před
rozpadem Československa. Snad to bylo jakési antibiotikum, proto ten zákaz.
Proto asi už dnes bude jen velmi těžko k sehnání, pokud vůbec. A i pak by
jeho použití bylo v rozporu s předpisy VS.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jenda Benda
Sent: Wednesday, December 24, 2014 10:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se
dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda Benda (217.66.170.1) --- 24. 12. 2014
Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 24. 12. 2014
Re: (65442) (65443) (65444)

U silnych vcelstev nemrzacenych prostorem pro zimovani nic prekvapiveho.Navzdory vsem "oficialnim"moudrum dokazi plodovat i za mrazu a diky velikosti chumace se neodtrhnou od zasob.Jinak si ani nelze zduvodnit fakt,ze takova vcelstva jsou po vyzimovani tak silna jako na podzim,na rozdil od vcelstev slabsich,ktera jsou na jare polovicni a prvni jarni snusku daji az nekdy na repce.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 23. 12. 2014
Re: (65442) (65443)

Dnes jsem vymetal měl po aerosolu a uteploval. Včely v nástavcích byly zimováné ve dvou nástavcích a na nimi třetí prázdný, neuteplený , včelstvo neuteplené a jak nemile jsem byl překvapen při přesouvání obsednutých rámků od stěny nástavku a přesunutí zásob ke stěně jsem zjistil, že je tam zavíčkovaný plod jako dlaň s rozevřenými prsty. Toto bylo u více včelstev. Nadmořská výška 550, na Českokrumlovsku v podhůří hory Kleť. To znamená na jaře natírat. Jinak zásob dostatek, síla včelstev 5. Zdraví Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 12. 2014
Re: (65442)

"Veškeré dění ve včelstvech řídí postavení slunce na obloze. Plodování
obvykle zčíná cca. 14 dní po zimním slunovraru. a Výchova zimní generace
začíná zase po letním po krátké přestávce kldení."

Si pamatuji,jak bylo přes svátky teplo, našel jsem po Štěpánu v některých včelách třeba i 2 dm čtvereční zavíčkovaného plodu....
Spíš, jak jsem se v minulosti hrabal ve včelách po celý podzim až do svátků, to vidím tak, že včelky drží nějaký rytmus plodování verzus neplodování. A že do konce roku vždycky po nějaké době bez plodu musí nějaký kus plodu založit a vychovat. A to pokud je teplo, které plodování umožňuje. Na stanovišti to potom bývá střídavě. Některé včelky plodují, jiné ne a o měsíc později se to třeba vymění.
Od nového roku se to mění, včelky začínají všechny plodovat při první déletrvající oblevě. Když je v polovině ledna, je to v polovině ledna. Když je celý leden a únor mráz, a obleva je na začátku března, včelky začínají plodovat na začátku března.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 12. 2014
Re:

Veškeré dění ve včelstvech řídí postavení slunce na obloze. Plodování
obvykle zčíná cca. 14 dní po zimním slunovraru. a Výchova zimní generace
začíná zase po letním po krátké přestávce kldení.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 22. 12. 2014 17:34:19
Předmět: Re:

"V sobotu jsem jen tak ze zvědavosti nahlídl do dvou včelstev s letošníma
matkama u kterých už jsem viděl,že včely lítaly se žlutým pylem,ale v
plástech jsem nenašel ani jedinou buňku v jakémkoliv stádiu plodu.Ony ty
včely asi nejsou tak blbé a s plodem nějakou dobu ještě počkají.Moje
zkušenosti hovoří jasnou řečí "čím tužší a delší zima,tím větší jsou medné
výnosy".No ještě není nic ztraceno.
Uherskohradišťsko, 220m n.m."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 65442 do č. 65502)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu