64925

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jaroslav Č. (88.101.253.177) --- 22. 10. 2014
Dlouhověké včely

Dlouhověké včely se vytvářejí vždy. Je to nastaveno geneticky jako jeden z projevů pudu sebezáchovy. Je to otázka bytí či nebytí samozřejmě podmíněno dalšími okolnostmi zdravotním stavem a zásobami, i když tyto nejsou až tak zásadní. I při existenčním minimu část včel se líhne jako dlouhověké a po doplnění zásob v září včelstvo přežívá. Ještě dost včelařů odebere veškerý med v červenci a pak krmí na přelomu srpna a září v mezidobí od vytáčení po nakrmení v trvání přibližně 5 až 6 týdnů včelstvo výrazně omezí aktivity ale zimující generaci vytvoří s tím, že tato se ještě musí vyrovnat s nárazovým doplněním zásob. Při jednom z pokusů bylo včelstvu znemožněno plodování v měsíci červenci. Až do konce sezony přežilo i když slabší. Ranou snůšku nevyužilo, ale pak se vyrovnalo průměru.Přirozeným výběrem trvajícím milióny roků byla schopnost vytvářet dlouhověké včely dále upevňována a jako geneticky dominantní je rozhodujícím faktorem pro samotnou existenci včelstva a včelař může tomuto procesu budˇ napomáhat nebo svými špatnými zásahy škodit. V současné době je to varroáza kdy je úloha včelaře naprosto zásadní a pro přežití včelstva rozhodující.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

Hlad bude, si myslím, na 1. místě. A to třeba už v červnu hned po vytočení. Taky jsem letos točil víc než jsem měl, je to cesta do pekel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 21. 10. 2014
Re: (64920)

Takže se dá říci, že dlouhověkost přímo ovlivňuje jako jeden z aspektů hlad?_gp_
..........
Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

K té dlouhověkosti, bych se přikláněl spíše k názoru, že dlouhověká včela nevzniká v konkrétních měsících, ale během celé sezony. Dlouhověkost včel je dána silou a zdravotním stavem včelstev v kterékoliv době. Obrazně zjednodušeně - srpnovou generaci připravuje generace červencová, červencovou červnová, červnovou květnová.


Například:
Včelstvo, kterému necháme po řepce med, přirozeně ploduje a udržuje si dlouhověkost. Včelstvo, které obereme o med, s tím že ty 3 rámky zásob v plodišti stačí, a v červenci ho podněcujeme, aby vytvořilo tu masu včel, která pak připraví ony ,, zimní včely", není již tak dlouhověké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 21. 10. 2014
Tukové tělísko

Co to vlastně je.
Tukové tělísko
Ve včelím zadečku jsou roztroušené nepravidelné masy jemné, obvykle bílé tkáně. Tvoří ji velký počet řídce nakupených buněk (tukové buňky nebo tukové tělísko). Slouží jako rezervní tkáň k ukládání živin, které může včela v daném okamžiku postrádat. Dospělá včela ukládá do tělíska přebytečné látky z hemolymfy Mladé včely vytvářejí v prvním týdnu života tělísko, které obsahuje zásoby tuku a bílkovin. Zvlášť výrazné je to u včel, které se vylíhly v pozdním létě nebo na podzim a nemusí se již starat o plod. Jejich enormně velké tělísko s vysokým obsahem tuku a bílkovin (tukově-bílkovinné tělísko), které se jim vytváří po spotřebování nadměrného množství pylu, jim umožňuje krmení prvního jarního plodu. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

Tedy chci tím říct, že věřím v pokus, kdy budou různé chovatelské metodiky krmení, plodování, klíckování matek v různé doby atd.. a výsledkem bude, že v jednom úle bude na jaře většina včel červnových, v jiným úlu červencových, jinde srpnových.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

K té dlouhověkosti, bych se přikláněl spíše k názoru, že dlouhověká včela nevzniká v konkrétních měsících, ale během celé sezony. Dlouhověkost včel je dána silou a zdravotním stavem včelstev v kterékoliv době. Obrazně zjednodušeně - srpnovou generaci připravuje generace červencová, červencovou červnová, červnovou květnová.


Například:
Včelstvo, kterému necháme po řepce med, přirozeně ploduje a udržuje si dlouhověkost. Včelstvo, které obereme o med, s tím že ty 3 rámky zásob v plodišti stačí, a v červenci ho podněcujeme, aby vytvořilo tu masu včel, která pak připraví ony ,, zimní včely", není již tak dlouhověké.







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jira (86.49.16.14) --- 21. 10. 2014
Re: pokozená ­varroázou (64911) (64916) (64918)

Takže jste od začátku června do zakrmení na zimu podal včelstvům 15 kg cukru?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 21. 10. 2014
Re: pokozená ­varroázou (64911) (64916)

Dne Monday 20 October 2014 15:20:26 jíra napsal(a):
> Naprostá pravda o krmení.Stejná situace byla v r.2001 a velké
> úhyny.Podněcovat se muselo někde dřív, jinde později podle polohy
> n.V.Jestli má Honza problém ,že bude vytáčet cukr,nikdo tady nepíše aby
> zakrmil 15 kg cukru najednou.Podněcovat po 2-3 kg za týden.V červnu bylo
> vše vymetené a tak včely cukr okamžitě donesly plodu a něco okolo plodu,ne
> do medníku.

no tak já to právě letos pokusně zkoušel, v dadantu a po 3 litrech roztoku 3:2
bylo trochu v plodišti a všechno, jak v dadantu mají nosily do medníku.
15 kg to je hranice na zimu.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 20. 10. 2014

Dlouhověké včely se líhnou v červenci, nejvíce v srpnu a již méně v září. Jsou to včely, které se nezúčastňují výživy plodu ani snůšky. Pokud nejsou k tomu donuceny okolnostmi v úle, sedí na stěnach a v podmetu a jen se vykrmují pylem. Letos jsem také řešil krmit či nekrmit podle jedné výzkumné práce. Při dodání cukru před snůškou se tento při snůšce nakonec objeví v medu, byť v malém množství. Při prodeji ze dvora to není na závadu, otázka co výkupci. Krmit jsem začal 25. června, kdy bylo jasné, že lípa nemeduje

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jíra (86.49.16.14) --- 20. 10. 2014
Re: pokozená ­varroázou (64911)

Naprostá pravda o krmení.Stejná situace byla v r.2001 a velké úhyny.Podněcovat se muselo někde dřív, jinde později podle polohy n.V.Jestli má Honza problém ,že bude vytáčet cukr,nikdo tady nepíše aby zakrmil 15 kg cukru najednou.Podněcovat po 2-3 kg za týden.V červnu bylo vše vymetené a tak včely cukr okamžitě donesly plodu a něco okolo plodu,ne do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou (64913)

Tady se zabýváme dobou loučení a krmení naprosto zbytečně Je jen jedna věc
jistá a to je začátek kdy včely začínají vychovávat zimní generaci. Na to
nemá přece doba zahájení krmení vůbec vliv, ale závisí to na úhlu
ekliptiky po které se pohybuje slunce.
Pepan

-----
To je právě to, že zjistist kdy se vychovávázimní generace je trochu obtížné a je těžké oddělit fakta od doměnek.

Co určuje výchovu zimní generace?
Slunce, snůška, nebo je to děj co probíhá poszvolna od června?

Moc výzkumů v tomhle asi nebylo aby jsme věděli co je fakt a co domněnka.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: Koncentrace lĂŠÄ?iva Re:

>>>>Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi<<<<
Tak si to vyzkoučej
Polož na stroupek dvou úlů sklo
V 1 zapal pásek zavěšený nahoře a ve druhém zavěšený  v odmetu
Zjistíš velmi rychle, že koř s výpary varidolu nejprve v obou úlech vystoupá
nahoru a posléze pak začne klesat dolů. Přidáš-li k oboum úlům další dva kde
bude ležet folie přímo na rámcích tak zjistíš u nich zhoršený pohyb kouře v
obou těchto úlech

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 10. 2014 7:08:28
Předmět: Koncentrace léčiva Re:

""2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž
nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná.
Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi
kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat."

Zase o trošku líp vidím, proč ta varaóza není zvládána a proč jsou ty
hromadné úhyny.
Účinnost léčení závisí výhradně na koncentraci látky a ta je dána vztahem:
použité množství látky ku prostoru, ve kterém se rozptylí.
Jestliže správná koncentrace léčiva vznikne, pokud dám na nástavek 2 kapky,
tak pokud fumiguji do prostoru tří nástavků, musím použít 6 kapek.
Jinak správně - pro včelaře asi příliš složité a proto se to v letáku
neuvádí - počet kapek by se neměl uvádět na nástavek , ale na vnitřní
prostor úlu.
Jestliže se mají používat dvě kapky na klasický nástavek, což i dnes by měl
být nástavek 39x24 s 10 rámky, jsou to dvě kapky na prostor úlu 38.5 litru.
Zhruba 1 kapka je na 20 litrů vnitřního objemu úlu. Pokud je včelstvo na
dvou nástavcích 39x24 plus ještě na vysokém dnu, tak potom je třeba dávat 5
kapek.
Třeba langstroth má vnitřní rozměr 4.65 x 3.75 dm. Pokud se zimuje ve dvou
běžných nástavcích, ty mají mít výšku 2.41 plus vysoké dno 12 cm vysoké,
objem vyjde 105 litrů, což vychází zase na 5 kapek. (dvě kapka na každý
nástavek + 1 kapka navíc).Pokud se zimuje na nízkém dnu, vyjde objem
takového úlu 85 - 90 litrů - 4 kapky.
Pokud se zimuje v 5 nízkých nástavcích langstroth, jejich výška je 167 mm
plus ještě na vysokém dnu, vyjde objem takového úlu skoro 167 litrů, takže
na pásek se musí nakapat 8 kapek. Pokud se použije kapek méně, je
koncentrace léčiva v úlu nižší než předepsaná, se všemí důsledky, které
toto na odchov roztočů odolných k léčivu má.
A tak by se dalo pokřačovat dál s každým úlem, který se tady používá."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou

Tady se zabýváme dobou loučení a krmení naprosto zbytečně Je jen jedna věc
jistá a to je začátek kdy včely začínají vychovávat zimní generaci. Na to
nemá přece doba zahájení krmení vůbec vliv, ale závisí to na  úhlu 
ekliptiky po které  se pohybuje slunce.
To je děj který musíme respektovat. Nemůže však ovlivnit průběh snůšky v té
které oblasti. Někde probíhá od začátku května jinde od června  zrovna tak
je to s jejím koncem.Někde končí v polovině června jinde na konci srpna.
Tady pak musí každý včelař rozhodnout o způsobu léčby v červenci a srpnu a
to podle místních podmínek a ne nějakého návodu. a této době pak musí
upravovat i množství potřebných zásob pro výchovu zimní generace A NA KONCI
SRPNA ZASE UPRAVIT ZÁSOBY PO ZIMOVÁNÍ DLE MÍSTNÍCH PODMÍNEK NÁSLEDUJÍCÍCH
SNŮŠEK .
TO VŠE PAK ZÁVISÍ NA MÍSTNÍCH PODMÍNKÁCH ČI PODMÍNKÁCH VČELAŘOVU PROVOZU. To
musí pak posuzovat každý sám. Začátečník se pak musí ptát místních včelařů,
jak to tam obvykle probíhá.
Také nejsou stejné roky natož kraje.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 20. 10. 2014 6:44:58
Předmět: Re: pokození varroázou

"Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká  dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.

Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.

Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.

U nás ve vsi máme asi 10 včelařů, 8 si stěžovalo na hrozné loupežení jaké
nepamatují a včely těch zbývajících jsou moc pěkné. Dokonce si letos při
loupežení nepřinesly ani moc roztočů. Po 3 Formidolech v létě (Gabony jsme
neměli) nyní některá včelstva nemají již plod, tam kde mají, je plný roztočů
a fumigace je k ničemu, jedíně k vychování rezistentních roztočů. Po první
fumigaci nejsou spady překvapivě extrémní - mezi 500 a 2000. Po dobře
provedené fumigaci - bez plodu, nevidím důvod pro další čmoudění v úlech a s
očekávaným ochlazením by jedna fumigace mohla být dobrým startem pro příští
sezónu. Letos mně nepadlo ani jedno včelstvo kvůli varoáze, vloni cca 5.
Padlo mně 8 včelstev na jednom stanovišti kvůli ceraně. Tu potvrdil  koncem
července Dol. Ke správné fumigaci jsou  v praxi tři možnosti, záleží na Vás
a veterině -  buď zbylé max 2 rámky plodu odstranit, pokud je většina
otevřeného plodu na rámku a tak kolečko zavíčkované rozdrásat a zničit, nebo
natřít plod a pak fumigovat. Osobně nerad plod ničím, ale když otevřu pár
buněk, v každé je roztoč a navíc na plástu vidím mladušky s poškozenými
křídly, není co řešit, tedy jediné správné je vyndat zbylý plod. Letos jsem
vyzkoušel kolem 20.9. zaklíckovat 7 matek  na 3 týdny do běžných přidávacích
klícek, tedy bez přístupu včel. 6 matek přežilo. Sedmá byla jiného
genetického původu (kraňka od jiného chovatele), klíckováním jsem ji zároveň
měnil, tak to nedopadlo.

Uvádíte 90km pás s úhyny včelstev. Já bych spíš napsal, že bylo letos málo
míst, kde byla v květnu a červnu snůška, a kde nemají včelaři problém.

S pozdravem

 Radek Hubač

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 10. 2014 7:09:28
Předmět: Re: pokození varroázou

"Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených
úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu
nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly
jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si
myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o
sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem
pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a
včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen
úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u
nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel"
území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je
použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je
biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I
když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování.
Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když
vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky,
které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...t""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou (64911)


Děkuji za dotaz na tělo, taky chci med, ale k tomu potřebuji včely a letos
není poslední rok světa....

za normální situace nechávám cca 2Okg medu - mednou komoru a pod ní krajní
plásty jsou také plné. Pak včely udrží plodování a přijde-li další snůška,
bohatě nahradí spotřebu, na rozdíl od včelařů, kteří včely ožebračí a pak
brečí, že druhý med nebyl. Vzhledem k tomu, že se dá odložit vytáčení
jarního medu, je to asi nejlepší cesta vytáčet, až když začíná další snůška.
Takto jsem to více let praktikoval u rodičů 250km daleko, kam jsem se
nedostal, vytočil jsem třeba až v polovině června, to ještě i řepka šla
točit. Je to na situaci.

 Pokud jde o krmení cukrem si myslím, že by šlo použít tachovskou
technologii, kdy se po vytočení dala dávka cukru. To se mně moc nelíbí,
včely nosí med pro sebe, když nebudu mít včely, nebudu mít ani med. 
Vylepšil bych to tím, že bych cukr dal při točení medu, když jsou vrchní
nástavky v medárně a po zahájení další event. snůšky bych je teprve vrátil,
tak by se cukr do medu nedostal, včely zásoby nepřenáší. Podotýkám, že u nás
po řepce bývá minimálně 14 dní mezera, spíše déle.

Letos jsem také měl problém. Včely pořádně ani nenaplnily medné komory,
neměl bych žádný med. Nechal jsem jim, co se dalo, vytočil 10kg průměr a
čekal. Protože nic nepřišlo, začal jsem v malých dávkách pokrmovat v druhé
polovině června, což by slunečnici také kvalitou neovlivnilo 1x týdně cca 1
kg cukru u silných včelstev. Ani slunečnice nic moc nedala, jen 3 včelstva
přinesly dost na zimu, tak jsem ani slunečnici netočil.

S pozdravem

 Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 10. 2014 9:36:24
Předmět: Re: pokození varroázou

"Dne Monday 20 October 2014 06:44:44 Radek Hubač napsal(a):

> včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního
> medu nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky
> své práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po
> vytočení jarního medu nechali pomalu 10kg.
>
> Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
> zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely
pár
> dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.


Dobrý den,

toto je problém, který jsem zatím uspokojivě nevyřešil.
Pokud zakrmíte v polovině června, to pak pro Vás snůška skončila ?
Nebo jak poznáte, že je už krmení dost, ale riziko kontaminace pozdější
snůšky
ještě ne. Nebo krmíte polovinu včelstev a u druhé čekáte ? Já letos čekal na

lípu, bylo teplo, dusno, semtam sprchlo, ale lípa se nekonala. Dokonce tam,
kde je, je i vysoká spodní hladina vody. Samozřejmě, že při ceně cukru by se

mi pár kilo "medu" navíc hodilo, ale to se mi nějak nechce.
Co teda radíte? Protože tady bych si podle Vaší rady měl vybrat, mezi medem
a
včelama. A asi jsem divnej, ale med je jeden z důvodů mého včelaření.
Nebo mít prostě o polovinu záložních včelstev víc trvale na KM , či jiném
léčivu a průběžně krmit a rámky si schovat jako krmení na zimu ?
Nebo prodávat jako "med" ?

Honza"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou

Dne Monday 20 October 2014 06:44:44 Radek Hubač napsal(a):

> včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního
> medu nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky
> své práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po
> vytočení jarního medu nechali pomalu 10kg.
>
> Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
> zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
> dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.


Dobrý den,

toto je problém, který jsem zatím uspokojivě nevyřešil.
Pokud zakrmíte v polovině června, to pak pro Vás snůška skončila ?
Nebo jak poznáte, že je už krmení dost, ale riziko kontaminace pozdější snůšky
ještě ne. Nebo krmíte polovinu včelstev a u druhé čekáte ? Já letos čekal na
lípu, bylo teplo, dusno, semtam sprchlo, ale lípa se nekonala. Dokonce tam,
kde je, je i vysoká spodní hladina vody. Samozřejmě, že při ceně cukru by se
mi pár kilo "medu" navíc hodilo, ale to se mi nějak nechce.
Co teda radíte? Protože tady bych si podle Vaší rady měl vybrat, mezi medem a
včelama. A asi jsem divnej, ale med je jeden z důvodů mého včelaření.
Nebo mít prostě o polovinu záložních včelstev víc trvale na KM , či jiném
léčivu a průběžně krmit a rámky si schovat jako krmení na zimu ?
Nebo prodávat jako "med" ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2014
úhyny včelstev Re: (64909)

Každoroční úhyny včelstev na varaózu, tak do 5 - 10 % bych bral spíš jako pozitivum. Přinutilo by to včelaře lépe léčit a ty horší skončit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 20. 10. 2014

Byl jsem v Německu a ve Francii. Mají letos také problém s varroázou, v Německu se očekává úhyn 30 procent včelstev. Ve Francii pro jazykovou barieru přesně nevím, ale ruční mluvou velký problém. Sám léčím 6 kapkami varidolu na tři nástavky před léty konzultováno s výzkumným ústavem s tím, že 4 kapky by měly stačit, ale jak je uvedeno v jiném příspěvku pro optimální koncetraci účinné látky a také pro dobrý pocit s dobře provedené fumigace se přikláním k 6 kapkám na tři nástavky. V roce 2007 jsem včelaře varoval. Byl jsem za pitomce. Tehdy jsem to vyřešil Gabonem. Všechna včelstva přežila, ostatní měli prázdné úly a já silnou snůšku . Reakce včelařů: jakto, že mě přežily včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou (64906)

"Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.
Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.
Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří nenechali včely vyhladovět. "

S tím souhlasím. Jedná se o to včely a snůšku sledovat a pokud snůška dlouhodobě není, tak je třeba včelám dodat zásoby - podněcovat Tím se zabývali včelaři nejméně už před 50 lety a určitě i dřív. Co jsem pochopil, dělalo se to v periodách, jednu periodu - 5 - 20 let, se protlačovalo spíš podněcování a když se potom objevili včelaři "cukráři" jejichž prodávaný med obsahoval velké množství cukru, tak naopak se prosazovalo podněcovat pomalu až tehdy, kdy včely padají hladem.
Dneska je to dáno dnešními analytickými metodami, snadným objevením řepného cukru v medu a tak se už delší dobu o podněcování v bezsnůškovém období nepíše a neprosazuje. A podněcování medem bývá drahé.
Ono u včelaře je problém, že by na odhad, jestli podněcovat nebo ne potřeboval přesnou předpověď počasí na takových 20 dnů dopředu, což jaksi není k dispozici.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2014
Koncentrace léčiva Re: (64904)

"2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná. Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat."

Zase o trošku líp vidím, proč ta varaóza není zvládána a proč jsou ty hromadné úhyny.
Účinnost léčení závisí výhradně na koncentraci látky a ta je dána vztahem: použité množství látky ku prostoru, ve kterém se rozptylí.
Jestliže správná koncentrace léčiva vznikne, pokud dám na nástavek 2 kapky, tak pokud fumiguji do prostoru tří nástavků, musím použít 6 kapek.
Jinak správně - pro včelaře asi příliš složité a proto se to v letáku neuvádí - počet kapek by se neměl uvádět na nástavek , ale na vnitřní prostor úlu.
Jestliže se mají používat dvě kapky na klasický nástavek, což i dnes by měl být nástavek 39x24 s 10 rámky, jsou to dvě kapky na prostor úlu 38.5 litru. Zhruba 1 kapka je na 20 litrů vnitřního objemu úlu. Pokud je včelstvo na dvou nástavcích 39x24 plus ještě na vysokém dnu, tak potom je třeba dávat 5 kapek.
Třeba langstroth má vnitřní rozměr 4.65 x 3.75 dm. Pokud se zimuje ve dvou běžných nástavcích, ty mají mít výšku 2.41 plus vysoké dno 12 cm vysoké, objem vyjde 105 litrů, což vychází zase na 5 kapek. (dvě kapka na každý nástavek + 1 kapka navíc).Pokud se zimuje na nízkém dnu, vyjde objem takového úlu 85 - 90 litrů - 4 kapky.
Pokud se zimuje v 5 nízkých nástavcích langstroth, jejich výška je 167 mm plus ještě na vysokém dnu, vyjde objem takového úlu skoro 167 litrů, takže na pásek se musí nakapat 8 kapek. Pokud se použije kapek méně, je koncentrace léčiva v úlu nižší než předepsaná, se všemí důsledky, které toto na odchov roztočů odolných k léčivu má.
A tak by se dalo pokřačovat dál s každým úlem, který se tady používá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou



Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká  dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.

Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.

Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.

U nás ve vsi máme asi 10 včelařů, 8 si stěžovalo na hrozné loupežení jaké
nepamatují a včely těch zbývajících jsou moc pěkné. Dokonce si letos při
loupežení nepřinesly ani moc roztočů. Po 3 Formidolech v létě (Gabony jsme
neměli) nyní některá včelstva nemají již plod, tam kde mají, je plný roztočů
a fumigace je k ničemu, jedíně k vychování rezistentních roztočů. Po první
fumigaci nejsou spady překvapivě extrémní - mezi 500 a 2000. Po dobře
provedené fumigaci - bez plodu, nevidím důvod pro další čmoudění v úlech a s
očekávaným ochlazením by jedna fumigace mohla být dobrým startem pro příští
sezónu. Letos mně nepadlo ani jedno včelstvo kvůli varoáze, vloni cca 5.
Padlo mně 8 včelstev na jednom stanovišti kvůli ceraně. Tu potvrdil  koncem
července Dol. Ke správné fumigaci jsou  v praxi tři možnosti, záleží na Vás
a veterině -  buď zbylé max 2 rámky plodu odstranit, pokud je většina
otevřeného plodu na rámku a tak kolečko zavíčkované rozdrásat a zničit, nebo
natřít plod a pak fumigovat. Osobně nerad plod ničím, ale když otevřu pár
buněk, v každé je roztoč a navíc na plástu vidím mladušky s poškozenými
křídly, není co řešit, tedy jediné správné je vyndat zbylý plod. Letos jsem
vyzkoušel kolem 20.9. zaklíckovat 7 matek  na 3 týdny do běžných přidávacích
klícek, tedy bez přístupu včel. 6 matek přežilo. Sedmá byla jiného
genetického původu (kraňka od jiného chovatele), klíckováním jsem ji zároveň
měnil, tak to nedopadlo.

Uvádíte 90km pás s úhyny včelstev. Já bych spíš napsal, že bylo letos málo
míst, kde byla v květnu a červnu snůška, a kde nemají včelaři problém.

S pozdravem

 Radek Hubač

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 10. 2014 7:09:28
Předmět: Re: pokození varroázou

"Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených
úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu
nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly
jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si
myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o
sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem
pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a
včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen
úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u
nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel"
území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je
použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je
biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I
když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování.
Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když
vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky,
které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...t"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 19. 10. 2014
Re: Lean

Díky ale ty nástavky mám ještě plné včel i dole. Ted se ochladí tak se
stáhnou nahoru. Ty 2 pásky , to by šlo ale dostanu 25 vč. x 2 tj 50 pásků.
Ale i tak dík. Kamarádi pomohou Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Honza <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 10. 2014 17:00:12

Předmět: Re: Lean


"Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6 ale to

asi neshoří.A kam to umístit nahotu nebo dolu . O tom návod na letáku nic

neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od pár

jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné, ti co jsou mrtví a

leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa

----------------------------------------------------------

V příbalové Informaci VARIDOL 125mg/ml se mimo jiné uvádí:

Aplikace fumigací.

Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad + 10 &#186;C v době, kdy včely

nelétají. Před aplikací přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi

krycím plástem a stěnou úlu vznikla asi 4 cm mezera. U nástavkových úlů se

proužek vkládá do horního nástavku. V dodaném proužku papíru proděravíme

otvor asi cm od vrchního okraje. Těsně před ošetřením se nakape z výše 3 cm

na horní

polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol . Na jeden nástavek se použijí 2

kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky.

Po vsáknutí Varidolu se proužek na celé spodní straně zapálí. Proužek musí

jen doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme.

Doutnající proužek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího

plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2 cm od plástu a 2 cm od

stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme na 30 min.

VÚ Dol navíc uvádí:

Na jedno včelstvo se použijí dvě kapky přípravku (6,2 mg léčivé látky) na

jednom proužku. Obsedá-li včelstvo dva nástavky, na proužek se nakapou až

čtyři kapky. Pro velmi slabá včelstva se použije jedna kapka v období od 1.

října do 15. dubna.

Nastává proto otázka, co je rozhodující? :

1. Zda koncentrace účinné látky v ovzduší úlu okolo včel

2. Nebo množství účinné látky v úlu úměrné počtu včel

Pokud platí bod 1, pak na 3 nástavky je nutno dát 2x3=6 kapek Variolu.

Pokud platí bod 2, pak stačí dát na 3 nástavky jen 4 kapky, protože v tomto

období spodní nástavek již není plně obsedán včelami.

Jaký je na to váš názor? H."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 19. 10. 2014

2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná. Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.144.162) --- 19. 10. 2014
Re: Lean (64890)

Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6 ale to asi neshoří.A kam to umístit nahotu nebo dolu . O tom návod na letáku nic neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od pár jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné, ti co jsou mrtví a leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa
----------------------------------------------------------
V příbalové Informaci VARIDOL 125mg/ml se mimo jiné uvádí:
Aplikace fumigací.
Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad + 10 ºC v době, kdy včely nelétají. Před aplikací přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi krycím plástem a stěnou úlu vznikla asi 4 cm mezera. U nástavkových úlů se proužek vkládá do horního nástavku. V dodaném proužku papíru proděravíme otvor asi cm od vrchního okraje. Těsně před ošetřením se nakape z výše 3 cm na horní
polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol . Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky. Po vsáknutí Varidolu se proužek na celé spodní straně zapálí. Proužek musí jen doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme. Doutnající proužek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího
plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2 cm od plástu a 2 cm od stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme na 30 min.
VÚ Dol navíc uvádí:
Na jedno včelstvo se použijí dvě kapky přípravku (6,2 mg léčivé látky) na jednom proužku. Obsedá-li včelstvo dva nástavky, na proužek se nakapou až čtyři kapky. Pro velmi slabá včelstva se použije jedna kapka v období od 1. října do 15. dubna.
Nastává proto otázka, co je rozhodující? :
1. Zda koncentrace účinné látky v ovzduší úlu okolo včel
2. Nebo množství účinné látky v úlu úměrné počtu včel
Pokud platí bod 1, pak na 3 nástavky je nutno dát 2x3=6 kapek Variolu. Pokud platí bod 2, pak stačí dát na 3 nástavky jen 4 kapky, protože v tomto období spodní nástavek již není plně obsedán včelami.
Jaký je na to váš názor? H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 19. 10. 2014

U nás v ZO již padlo odhadem 10% včelstev na varroázu. U mě na stanovišti kmenové včelstvo zatím napeadlo, zato 90% oddělků uhynulo, prostě oddělek na 6 rámcích, během 10 dní bez včel, včely hynou venku. Plod na 2 rámcích - již zachladlý, matka na horních loučkách, zásoby jsou nakonec vyrabované nárazově poslední 2 dny, teď už rabují hlavně vosy, včely už přestávají.

Test na nosemu, ze zadečků z mrtvolek i živých včel, pod mikroskopem nic neodhalil, jen několik oválných spór - tedy Nosemy apis.

Pravděpodobná příčina úhynů, u nás, je přemnožená varroáza v podletí a s tím spojené virózy.

Již máme po prvním ošetření varidolem, roztočů již není nijak mnoho, maximálně stovky za 5 dní po ošetření. To s kyselinou byly předtím tisíce.

Doufejme, že oslabená včelstva přežijí do jara a postupně zesílí.

Opavsko 235m

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 19. 10. 2014

Diskutujme o varroáze, případně o dalších nemocech. To je naprosto zásadní problém pro podzim 2014. Co je to ležan? Je to popření samé podstaty života včelstva, kdy na jaře začíná rozvoj nahoře, aby za rok bylo zase na tom místě. Takto se včelstvo chová po miliony roků a Vy teď diskutujete o ležanech v situaci, kdy hynou tisíce včelstev. Nosema je nemoc včel, které jsou z různých důvodů ve stresu. Zvápenatění je nemoc, kdy je včelstvo geneticky vnimavější a nemoc propuká, stačí výměna matky. To samé u nosemy. Dle mých poznatků je potomstvo některých linií včely kraňské vnímavější. Jiné problém nemají již mnoho let, nevím co to je nosema a tomu i napomáhám opalováním všech rámků při vyměně díla. Letos jsem získal nové linie včel od rakouských chovatelů, které se chovají jinak než linie rozchovaváné v současné době. U nás měly by být podle rychlosti odběru cukru i velmi výnosné a první informace z letošního roku toto potvrzují. V příštím roce vyměním všechny matky za matky které rozchovám z těchto linii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892) (64894) (64899)

"Tady bych neradil, aby použil souše pro oddělky. Jestli padly včely loupeží v důsledku nosemy, tak na tu nic neplatí. Doporučuji souše vyvařit, rámky spálit a úly vy dezinfikovat chlornanem sodným "1 litr sava, 0,5 kg louhu sodného rozpustit v 10 litrech teplé vody " úly oškrabat a vytřít tímto roztokem třeba třikrát po sobě a pak vodou opláchnout. Pokud se týká , že by tam byla nosem tak na ni nic neplatí kromě louhu a sava. Vytíráme houbičkou připevněnou na dlouhé laťce a používáme při práci ochranné pomůcky. Podle popisu se pravděpodobně nejedná o varroazu. JM"
To je podle mně prakticky zbytečné. Nejedná se o nemoc, která vytváří nějaká diagnostikovaná ohniska, která by šla takovou desinfekci a likvidací zničit, ale o plošné promoření všech včelstev. I kdyby se povedlo na stanovišti všechny známky N.c. zničit a dovezené oddělky byly N.C. prosté, do půl roku, jednoho roku je stanoviště promořeno na původní úroveň loupeží či zalétáním včel od okolních včelařů. Dokonce je to kontraproduktivní a zakládá na další úhyny v pro včelaře nejcitlivějším období , fázi zazimovaných včelstev. Pokud se totiž včelstva rozvinou a zesílí relativně bez přítomnosti N C a zvýší se jejich vnímavost třeba intenzívním využíváním takových včelstev na produkci medu, může po rozvoji slídění v červenci a srpnu skokový vzrůst zamořeni N.C. ty včelstva, obvykle ta nejsilnější, zase odstřelit.
Očištění úlů zvnitřku, zvenku, jejich desinfekce, vyvaření nadbytečných plástů, očištění a desinfekce rámků ze zrušených plástů ano, likvidace toho, co je staré a rozpadlé taky, ale žádné zbytečné ničení. To prospívá jen dotovaným výrobcům úlů a plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892) (64894)

Tady bych neradil, aby použil souše pro oddělky. Jestli padly včely loupeží v důsledku nosemy, tak na tu nic neplatí. Doporučuji souše vyvařit, rámky spálit a úly vy dezinfikovat chlornanem sodným "1 litr sava, 0,5 kg louhu sodného rozpustit v 10 litrech teplé vody " úly oškrabat a vytřít tímto roztokem třeba třikrát po sobě a pak vodou opláchnout. Pokud se týká , že by tam byla nosem tak na ni nic neplatí kromě louhu a sava. Vytíráme houbičkou připevněnou na dlouhé laťce a používáme při práci ochranné pomůcky. Podle popisu se pravděpodobně nejedná o varroazu. JM

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892)

Milý příteli je tento popis úhynu jasný. Nejedná se o varroazu, ale o nosemu ceranea. Úhyn při varroaze nastává koncem října a ve včelstvech zůstávaji zásovy bez včel. Při nosemě je včelstvo loupeno a zůstávaji jen prázdné rámky v úlech bez včel. Přečtěte si příspěvek v diskusi na který nikdo nechtěl reagovat, ale je to tak: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Varroa nebo nosema ?
Pár znalostí o nosemě ceranea.
Včelařům , kteří mají úhyny včelstev je letos více než v roce 2007 - 2008. Hynou celá stanoviště a to jak na nosemu, tak i na varroazu. U nosem včelař nic neovlivní, ale u varoazy ano. Letos včas BYLO UPOZORŇOVÁNO, že bude přemnožená varroaza. Co k tomu udělali včelaři, co výbory ZO a co neorganizovaní včelaři? Nic začali léčit včelstva v druhé polovině srpna, mnozí vůbec ne. Včelař musí začít léčit okolo 20. června formidolem a podruhé znovu okolo 10. července, ochránit včelu červencovou, která je dlouhověká pokud ji roztoč v buňkách nedecimuje vytvoří si tukové tělísko a vydrží do dubna. Pokud ji roztoč vysává nemá dostatek zásobních látek pro tvorbu tukového tělíska a je včelou krátkověkou, která hyne koncem října a to tady je. Včelař nepřizná, že je to jeho chyb, že pro to nic neudělal. Svádí se to na špatný cukr, na různé postřiky v měsíci květnu a p. Bude-li ještě jedna zima jako byla 2013 -14, tak nebude rok bez medu jako letos, ale bude ještě rok bez včel a medu. Přečtěte si brožuru od Veselého " Celý rok proti varroaze " a o tom diskutujte a ne o ležanech. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou (64892)

To je samozřejmé úly podle typu vysířit nebo vymýt louhem včetně rámků.
Staré dílo zrušit a oddělky dát na mezistěny. Dokonce tuto situaci lze i
využít k získání dalšího vosku, použitím jen poloviny mezistěn. Zbytek
postaví jako volnou stavbu. To se mezistěny řežou po uhlopříčce nebo se
dávají celé střídavě s prázdným rámkem

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: toovský <m.tosovsky/=/tiscali.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2014 23:10:47
Předmět: pokození varroázou

"Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu
však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak
vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani
jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě
nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené
teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které
ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s
přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly
se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po
letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový
konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně
chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod.
Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z
letošního roku neopakovala."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 18. 10. 2014
Re: pokození varroázou (64892) (64894) (64895)

Ztrátu vitality včesltev, nechuť brát, bránit se, včelám, vosám, atd, zmizení včelstva nebo pokálení v zimě a silné zeslabení.
Nic nového - od 2007 znám, od 2008 bez roztočů. Takže dneska mě chytré průpovídky a moudra že včelaři špatně léčí a proto jim hynou včely už nerozčilují, spíš baví.

Od 2007 je všem co by se měli smekat jasné, že chyba není u nich ale u včelařů. Protože ... ... ... .. a protože ... .. u nich je všechno v pořádku. :-)

Jsme v tom sami zyvkejme si, přemýšlejme a hledejme. Podle mě je třeba chovat z toho co přežije a nenakupovat pořád někde něco odjinud.
Hlavně nehledejme chybu jak už jsem zaslechl že je to trest, protože už nejsou komise na léčení. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 18. 10. 2014
Re: pokození varroázou (64892) (64894)

toto u nas probehlo cca pred 3 lety, do ted nevim, co s tim,
ani co to bylo. Zajimave je, ze kamarad cca 3km vzduchem tyto problemy nema,
ale tady v okoli je mame, on je jina ZO. Takze jestli jsme tu nahodou nemeli
nejakou spatnou sarzi leciva ... Pred 3 lety jsem mel Gabon a ne KM, ted uz
pouzivam KM.
Po uhynu cca 40 vcelstev byla v dalsim roce vcelstva napadena
nosemou, predpokladam, ceranae, protoze utepleni a zuzovani nepomohlo.
Proste chovam vcely v novych ulech, vyvarenych ramcich, bez mezisten na volnem
dile a letos mi uz takto zmizely asi 3 vcelstva, jistota bude jaro, jak to
dopadne. Tehdy bylo "znamemi" neochota odebirat cukr , i kdyz byla vcelstva
silna. Nejsmutnejsi je to pak pristi rok, kdy sice existuje dotace na matku,
ale oddelek ne. Nesouhlasim z dotacema, vyjma techto pripadu, kdy paradoxne
nejsou.
Ja mel problem se vcelama, matky si mohu vychovat. Takze misto oddelku jsem
koupil 5 vcelstev a rozsekal to na oddelky.
Nevim, jestli je to nahoda, ale uhyny prezila jen jedna matka vigor (vcelstvo
zeslablo na jednu ulicku), inseminovana. Je ji 5 let a stale zije.

Mozna by stalo za uvazenou, pokud by svaz po kampani Bez medu to nejde udelal
kampan "Bez vcel to nejde" a pri sve spoluucasti nejak zaukoloval VUVc , nebo
jine vyzkumniky co se vlastne deje.

I kdyz nevesme hlavu, tumida je za dvermi, asijska srsen taky, takze mozna
bude na co vzpominat.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (195.39.39.2) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892)

Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel" území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování. Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky, které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892)

No co s úlem po úhynu a vyloupení by po padesáti letech praxe, měl chovatel vědět. Pokud to neví, neměl by včelařit.

_gp_
..........
tošovský (213.192.26.58) --- 17. 10. 2014
poškození varroázou

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tošovský (213.192.26.58) --- 17. 10. 2014
poškození varroázou

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142) (64886)

Vyvařit, spálit, jak se to vezme. Jdou ty larvy nafotit a dát třeba do diskuze http://www.vcely.org? Tam jdou dát obrázky. Já to typuji na zvápenatění. Občas se letos ukázalo. Charakteristická je šedobílá tvrdá larva jak v buňkách, tak na dně, před česnem._gp_


.........
stloukal (77.78.92.113) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142)

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 10. 2014
Re: Lean

Stará moudrost říká , že oul medu nepotí. Snažme se at mají včelky co
sbírat, hlavně po jaru co nejblíž od stanoviště a ostatní nechme na nich.
Včelařím 45 let a těch kopanců co jsem po všech radách nadělal. Začínal v
ležanových 4 bateriích , potom rm 39 x 24 univerzály, nástavky 39 x 30 ty
byly nejlepší na zimování ale moc práce na převěšování . Včelky dělali věnce
medu nad plodem a nad nimi už byl hluchý prostor , přez mřížku nemohla a med
tam taky omezovali ukládat. Dnes je to na můj věk moc těžký rámek tak mám 39
x 27 a i to není ono. Celou bednu neunesu a po jednom rámku to je moc práce
navic.Čtu ty články o varoaze a rád bych kdyby to bylo přehnaný. O 1 jsem už
přišel as bez matky , letos ji 3 x měnili. Jak se rozkjadla nanovo. Jinak
mám polovinu včelstev na 33 rámcích a to jsou jak nahoře tak některé i v
podmetu. Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6
ale to asi nezhoří.Akam to umístit nahotu nebo dolu . Otom návod na letáku
nic neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od
pár jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné , ti co jsou mrtví
a leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 10. 2014 22:09:42

Předmět: Re: Lean


""Dobrý den,

děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak

jsem dopadl...

J.Marek"

Na ležany taky musí být vhodná linie včel.

Matka musí fungovat tak, že neochotně přechází z plástu na plást, vždy se

ten plást snaží zaklást co nejvíc, téměř celý, než přejde na další. Plus

taky včely musí snést, že prostor nad plodem mají úplně zapraný medem,

nepřestat přinášet další sladinu a nepřejít do rojové nálady, místo toho tu

další sladinu donášet do bočních plástů.

Pochybuji, že dnes některý z našich oficiálních chovatelů matek vybírá

matky do své linie podle těchto kritérií.

Naopak spíš budou tyto vlastnosti výběrem chovatele potlačovány. V

nástavkových úlech totiž hlavně ta druhá vlastnost snižuje medné výnosy,

protože včely nedávají med do medníkových nástavků nad plod, ale zaperou

jimi nejdřív boční plásty plodových nástavků, kde potom v poměrně úzkém

nástavku není místo na plod, což zase směřuje k rojení.

Ta první vlastnost pak snižuje rychlost rozvoje včelstva za chladného jara,

protože nástavek se nedá zužovat. Když jsou potom v nástavku třeba jen 2 -

4 plně zakladené plásty, ale zbytek plástů nemá plod a tudíž je včely

neobsazují, v chladném prostředí tyto plásty ochlazují plodové hnízdo.

A znova takovou linii vhodnou do ležanu vyšlechtit je práce na nějakou

desítku let vlastního výběru."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.25) --- 17. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Včelstva jsem zděil po otci a strýci v českých "universalech" (Standart I. a II.) na RM 39x24 a 39x30. ve včelíně s tím, že se do včelstev vždy chodilo vrchem. Postupně jsem přešel na nástavky z důvodu výrazně jednodušší práce se včelstvy. Používám kombinovaný systém většinou 39x30+39x15 neuteplené+ 4x mám 39x24 +39x17 uteplené. Rozdíl ve výnosech (teplená-neuteplená) nevidím. Úhyny jsou minimální a většinou (99%) je příčinou moje chyba. Pravidelně léčím začátkem srpna KM, dokud byl gabon, tak gabonem. Na podzim 2x fumigace a v prosinci aerosol. Mor v lokalitě a okolí naštěstí zatím není.Asi záleží na místních podmínkách. Zásadní výhodou je skutečně jednoduchá manipulace jak v sezoně, tak zejména při léčení (vkládání podložek, fumigace, aerosol, ochrana česen. Podstanou výhodou je i výraně nižšší hmotnost nástavků a oddělěné dno při jakékoliv manupulaci. V těch Standardech bylo zejména čištění podložek docela problém. Navíc byl vlastní úl dost těžký. O ležanech jsem proto nikdy neuvažoval a myslím, že argumentů proti zde zaznělo docela dost.Jediný důvod, proč jít do ležanů bych viděl v nějakém vážném zdravotním handikapu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 10. 2014
Re: ObrĂĄzky (64887)

Další možnou příčinou je zastydlý plod

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 10. 2014
Re: ObrĂĄzky

Tak to je velmi vážný problém a jsou dva důvody proč se to stalo
1) Ten méně závažný se týká včel které uhynuly hladem. Takové jsou zalezlé v
buňkách a koukají jim jen zadečky. Ty jdou vyklepat nebo je vynesou včely
samy. případně se může jednat o vyloupené včely ale tam se obvykle nachází
jen pár zavíčkovaných buněk.
2) všechno ostatní je velmi vážný problém a ukazuje nejspíše na Mor včelího
plodu. Takové případy se řeší usmrcením včelstva a kompletním spálením
celého úlu včetně všechno co přišlo s ním do styku a také povinnost takový
to stav nahlásit SVS v  příslušné oblasti
Ta vydá rozhodnut í o likvidaci a návrh na žádost  k odškodnění.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stloukal <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2014 8:55:33
Předmět: Re: Obrázky

"jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stloukal (77.78.92.113) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142)

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2014
Re: Ležan (64883)

"Dobrý den,
děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak jsem dopadl...
J.Marek"
Na ležany taky musí být vhodná linie včel.
Matka musí fungovat tak, že neochotně přechází z plástu na plást, vždy se ten plást snaží zaklást co nejvíc, téměř celý, než přejde na další. Plus taky včely musí snést, že prostor nad plodem mají úplně zapraný medem, nepřestat přinášet další sladinu a nepřejít do rojové nálady, místo toho tu další sladinu donášet do bočních plástů.
Pochybuji, že dnes některý z našich oficiálních chovatelů matek vybírá matky do své linie podle těchto kritérií.
Naopak spíš budou tyto vlastnosti výběrem chovatele potlačovány. V nástavkových úlech totiž hlavně ta druhá vlastnost snižuje medné výnosy, protože včely nedávají med do medníkových nástavků nad plod, ale zaperou jimi nejdřív boční plásty plodových nástavků, kde potom v poměrně úzkém nástavku není místo na plod, což zase směřuje k rojení.
Ta první vlastnost pak snižuje rychlost rozvoje včelstva za chladného jara, protože nástavek se nedá zužovat. Když jsou potom v nástavku třeba jen 2 - 4 plně zakladené plásty, ale zbytek plástů nemá plod a tudíž je včely neobsazují, v chladném prostředí tyto plásty ochlazují plodové hnízdo.
A znova takovou linii vhodnou do ležanu vyšlechtit je práce na nějakou desítku let vlastního výběru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

STONJEK (213.151.87.2) --- 16. 10. 2014
Re: Ležan (64883)

Ležany jsem dost zkoušel a za 3 roky od nich rychle utekl. Co se uvádí jako výhody vychází spíš naopak. Na včelařském fóru mají ležany vlastní soubor a určitě si tam počteš! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 16. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak jsem dopadl...
J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Zabývám se tématem úhynů po celou včelařskou praxi, jsem z okresu který je dlouhodobě a stále zamořen všelijakými včelími nemocemi. Problematika léčby nebo úhynu ve stojanu (nástavkový) nebo ležanu je shodná.

Konstrukčně může mít vliv třeba zasíťované dno, to málokterý ležan má nebo problematika obměna díla, v ležanu jsou rámky méně přehazovány. Jenže takový může být i stojan kde se dokáže pracovat s jednotlivými rámky místo nástavků nebo nemít síťované dno.

Problém s úhyny včelstev za posledních dobu vidím jako alimentární problém. _gp_

..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 15. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji moc všem za odkazy,i moudrá slova:-)Rád bych upřesnil k připomínkám...ležanům rozumím,jen nerozumím tomu,proč se všichni neradi o nich baví.Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým...jeden známý přišel v posledních dnech o 20 včelstev a druhý minulý rok o všech 14.Vše v nástavcích.Pak se ptám,není lepší použít ležan,který lépe zaléčím a zkontroluji i za cenu slabšího včelstva,či menší snůšky,ale zachráním chov.A nespokojím se s odpovědí,že i med má svou cenu...cena zabití tolika včel je podle mě moc vysoká,proto hledám optimální řešení.
Ano,jsem začátečník a proti Vám zkušeným včelařům břídil,obdivuji Vás a proto beru každičkou informaci a radu.A ano,na internetu se také vzdělávam a pátrám,jinak bych na této stránce nebyl...opravdu Vám děkuji a rozhodně se Vám nehodlám posmívat,za Vaší snahu a práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým..

--------

Proč si myslíš že mu uhynula protože měl nástavky a v ležanu by jej to nepotkalo? Jak za něj můžou nástavky?
Ty víš víc o tom úhynu?

Nevím jak bych ti odpověděl proč se snažím opečovávat svoje včelstva ..... ....
Vyhovuje mi to a včely mi hynou i v ležanech. Pokud ležan je jedna vrstva velkých rámků za sebou a nic nad nimi.
Nechápu proč by v tom měl být nějaký rozdíl, hlavně když mi už přes pět let nehynou na varoázu ani v N či NN.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Pokud argumentujes vyhodnosti lezanu ohledne leceni,ma to ten sam efekt jako leceni nastavkoveho ulu stazeneho na zimu na 1 patro.Postav vedle sebe prostorny nastavkovy ul a lezan,vcelar v obou,srovnavej pracnost,cas na osetrovani,silu vcelstev,vynos medu a zaver si udelej sam.Za rok napis,kam jsi lezan ulozil jako vzpominku na ne moc dobry napad.Chybama se clovek uci,vcelar zvlast.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (88.100.203.139) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Dovolím si přispět svou troškou do mlýna: Včelařím 4 roky. Přebíral jsem včelstva v zadovácích na rámkové míře 39x27.5cm. Úly byly již na kraji životnosti. Podle nastudovaných rad jsem zvolil nové uteplené nástavkové úly 39x17cm. Vydržel jsem s nimi jen 2 zimy. Včelstva v nich zimovala deloko hůře než ve starých zadovácích, matku jsem hledal jen obtíně, včely nízké nástavky neochotně vystavovaly. Problém byl ve výšce nástavku - pro plodiště málo. Včelstva v zimě hynula hladem i když nad sebou měla plný nástavek medu. Pokorně jsem se tedy vrátil k míře 39x27.5 pro plodiště a problémy se zimováním ustaly, matku najdu snadno... Zkoušel jsem i ležany, opět na míře 39x27.5. Počet rámků kolem 20. Čekal jsem pohodové včelaření. Nedočkal se. Pro včely je takový prostor malý, rojí se a pak je výnos nulový. Ale pro sledování života včel je ležan určitě lepší. Kdybych začínal znova, obešel bych okolní včelaře a poptal se, na čem včelaří oni a jaké mají zkušenosti. Lokální podmínky jsou často úplně jiné než to, co se obecně doporučuje! Mě samotnému se líbí např: http://www.burinsky.cz/senior.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 15. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji moc všem za odkazy,i moudrá slova:-)Rád bych upřesnil k připomínkám...ležanům rozumím,jen nerozumím tomu,proč se všichni neradi o nich baví.Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým...jeden známý přišel v posledních dnech o 20 včelstev a druhý minulý rok o všech 14.Vše v nástavcích.Pak se ptám,není lepší použít ležan,který lépe zaléčím a zkontroluji i za cenu slabšího včelstva,či menší snůšky,ale zachráním chov.A nespokojím se s odpovědí,že i med má svou cenu...cena zabití tolika včel je podle mě moc vysoká,proto hledám optimální řešení.
Ano,jsem začátečník a proti Vám zkušeným včelařům břídil,obdivuji Vás a proto beru každičkou informaci a radu.A ano,na internetu se také vzdělávam a pátrám,jinak bych na této stránce nebyl...opravdu Vám děkuji a rozhodně se Vám nehodlám posmívat,za Vaší snahu a práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lezan (64870) (64874) (64875) (64876)

Dne Wednesday 15 October 2014 10:40:42 R. Poláek napsal(a):
> Myslím, že docela dobrý popis ležanu je tady:
> http://nasapravda.blogspot.cz/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

zajimavy lezan do maringotky je tady :

http://www.vcely.org/viewtopic.php?f=8&t=73&sid=74e6af8be2609624ee8fb4d13f0f1c80

a je to velkovcelar (hlavne teda asi chovatel matek) , da se za nim i stavit.
Je u Mukarova ve Stihlicich.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2014
Re: Lezan (64870) (64874) (64875)

Myslím, že docela dobrý popis ležanu je tady:
http://nasapravda.blogspot.cz/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2014
Re: Lezan (64870) (64874)

Ono asi nic jiného než kecy o ležanu tady nebudou. Protože nejspíš nikdo s ležanem tady nemá praktické zkušenosti. To budou mít nejblíž včelaři na Slovensku.
Pokud je na ležanu medníkový nástavek, mám takový doplňující dotaz. Dá se to ještě považovat za ležan? V posledních 50 - 100 letech totiž spousta klasických dvouprostorových úlů s přístupem zezadu nebo shora byla modifikována připevněním medníku na pantíky s úmyslem si usnadnit manipulaci. A odstranit zvedání medníkového nástavku v případě přístupu shora nebo odstranit zdlouhavou manipulaci vytahováním plástů v případě přístupu zezadu. A nikdy se tomu neříkalo ležan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 15. 10. 2014
Re: Lezan (64870)

Nahodit udičku a potom jen kecat je jednoduché. Abys neřekl tak dám sem odkaz na fotky sic špatné kvality ale lepší něco než nic, z výstavy Ostrava 2014.

http://www.vcelarskenoviny.cz/fotogalerie/category/24-ostrava-2014.html

Úl Senior tam byl, Břinek má ležany v několika variantách, ale jediná věc kterou jsem měl v hlavě a viděl tam realizovanou byla úlová váha z osobní váhy. To jsou poslední fotky. Prostě osobní váha pod úl, dvě zrcátka. Jak jednoduché. To je jediná věc která mne na výstavě zaujala. Proč?

Asi ta deformace ke komercionalizaci oboru za poslední dobu mne nedělá dobře. Mám větší chov, ale abych potřeboval něco jako odvíčkovače, linky, atp.

No jinak když někdo o něco požádá, slušností by mělo být sdělit to, co není jasné z toho co si bez ptaní na internetu dozvěděl a ne vyzvídat od základu. A když se někdo zprčí aby předhazoval nějaké city.

I začátečník by měl sdělit napřed vlastní názor (když nemá žádnou zkušenost) na ležan "jak to vidí - co ho zaujalo" a měl by přijmout diskuzi o něčem a ne o někom.

Tak se tady potom dozvím, že ležan není pro komerční chov ikdyž na Ukrajině a Rusku v ležanech umí obhospodařovat včelař stovky včelstev. Prý není (nemůže být) nástavkový, a přitom zrovna Senior nástavkový je, nevyžaduje fyzičku ... no pepane asi nevíš že ležany jsou pro dvě oslí síly a speciální vozík když se mají přenášet, potřebuješ velmi mírné včely protože když odekryješ takové bodalky v ležanu, tak nejen ty máš přehled, ale i strážkyně mají přehled nad hospodářem. No a toto je ta diskuze. Teď se tady před začátečníkem zesměšňujeme a on se baví, přitom mu stačilo jen "nahodit udičku" a dívat se jak se perem a přitom vůbec nic o ležanech co mu není jasné nenapsal.

_gp_


.........
(e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lean

Tos mu to ale osvětlil. :-o

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 14. 10. 2014 19:27:15
Předmět: Re: Lean

"A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
.........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod
úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou
nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu
nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale
fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64864)

"Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice..."
On je asi nejspíš problém v tom, že včelaření je sice zájmová činnost, ale díky přežívajícímu povědomí o výkupních cenách medu nadstavených v socíku se považuje za nutnost kromě úplně nejmenších chovů mít z toho včelaření zisk.
Protože ale dneska jsou výkupní ceny i náklady někde jinde, je ve včelařství nesmírný tlak na rentabilitu. Kdo na včelaření nevydělává, tak je považován doslova za méněcenného. na rozdíl od třeba pejskaření nebo rybaření atd.
A vydělávat na včelaření je dneska možné jen v nástavkových úlech, pokud možno dotovaných, nákupem odchovaných včelích matek místo vlastního chovu, raději taky dotovaných, a minimalizací času na jednotlivé zákroky, nejlépe každý zákrok vyřešit přehazováním "bedniček" během jednotek minut.
Potom když chce někdo včelařit v ležanech, které nejspíš vydělávat nebudou, tak se podle toho na něho pohlíží.
Ale taky potom taky takhle dopadá třeba léčení nebo příslušnými provozními metodami vyšponovaná citlivost včelstev na nemoci a jejich hromadné úhyny.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64867) (64869)

Ležan je určitým způsobem nepřirozený. Pro včely je totiž normální ukládat zásoby nad plod. Ovšem v případě ležanu musí včely zásoby pro včelaře ukládat do bočních rámků mimo plod. I když pro samotné včely není problém usídlit se v plochých vodorovných dutinách a normálně tam přežívat stejně jako v úzkovysokých dutinách kmenů stromů.
Ale pokud mají včely ukládat v ležanech ty zásoby tak, aby v plástech nebyl plod a včelař tak med mohl vytočit, zaplní nejdřív zásobami plochy rámků nad plodem a teprve potom, když jsou v ležanech ty prostory zaplněny, vytlačují další přinesené zásoby mimo plásty s plodem na vedlejší volné plásty bez plodu. Teprve ty potom může včelař vytočit. Znamená to, že včelstva v ležanech vyžadují v průměru znatelně silnější snůšku na to, aby získaly zavíčkované plásty s medem bez plodu, které může včelař vytáčet, než úly, kde jsou plásty s medem na vytáčení nad plodem. Zároveň ale prostor pro ty plásty s medem je v ležanech znatelně menší než je možné vytvořit v nástavkovém úlu přidáváním dalších nástavků.
Ležan se tedy hodí pouze na místa s trvalou středně silnou až silnější snůškou - lužní lesy třeba kolem Dunaje a defakto týdenní až 14 denní obsluhou, kdy stačí pouze z boku odebírat zavíčkované plásty s medem. Pouze tam se jeho výnosy blíží výnosům z nástavkových úlů. V oblastech s malými snůškami nebo naopak s velmi silnou nárazovou snůškou nebo pokud včelař z nějakých důvodů nemůže úl v sezóně pravidelně každý týden obsluhovat, má nástavkový úl výrazně vyšší výnos.
Co se týká obsluhy, ležan je asi nejodolnější na "blbost" včelaře. Vlastní obsluha je snadná a dá se provádět do vysokého věku vsedě, proto se uvádí, že ležan je vhodný pro staré. Podobně jako zadovák. Který se ale svou pružností a vhodností pro střední i slabé snůšky spíš blíží nástavkům a požadavkem na znalosti o včelstvu je ještě podstatně převyšuje.
Co se týká extenzívnosti plochy, ležan vyžaduje pro úmístění ještě větší plochu než nástavkový úl. Nejmenší plochu, dá se bez problémů umístit úly nad sebou, vyžaduje zadovák, proto byl svého času hodně dáván do včelínů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lean (64864)

Jeden blb tě nesmí rozhodit.
Včelám je to v podstatě jedno. Je jen o praktickou stránku věci. S nástavky
se pracuje s celými a tudíž je potřeba větší fyzičky a též mají menší
půdorys. U ležanů se pracuje s jednotlivými rámky prostor úlu je po otevření
přehlednější. Nevyžaduje takovou fyzičku ale je náročnější na prostor.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Marek <koralkymarek/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2014 20:49:31
Předmět: Lean

"Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný
včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lean

Tos mu to ale osvětlil. :-o

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2014 19:27:15
Předmět: Re: Lean

"A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
.........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod
úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou
nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu
nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale
fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64867)

Krásný večer,
děkuji moc za Vaši odpověď.Vím,že jsou menší a je mi jasné,že musím počítat s rojením.Ale na druhou stranu vidím jednu velkou výhodu v léčení včelstva.Pokud budu chtít ošetřit vícenástavkové včelstvo fumigací,hrozí mi,že omámení jedinci kleštíka,padající z horních obsazených nástavků na loučky spodních nástavků opět najdou tu svojí včelku...a tím pádem vlastně včelstvo neléčím.Pak dochází,zřejmě,k možnosti že padnou i velmi silná včelstva,jako se to teď děje mému známému,který je dlouholetým včelařem a během posledních 14 dní přišel o 20 včelstev z 55 a přitom letošní oddělky má v pořádku...
Děkuji J.Marek

A přesně o tom píše GP.
Na nějakém starém verklu si ověrte co se vše píše a čemu věřit a nevěřit.

Velká řást věci co jste nastudoval jsou třeba podle mě "neplatné" informace a závěry.


Osobně obdivuji odvahu včelařit v "systému" kde mizí včely a všichni jsou vklidu. Já bych se dal třeba na papoušky. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 14. 10. 2014
Re: Ležan (64864)

Ale kdepak politika, to je profesionální deformace. Prostě už nevěřím tomu, žeby někdo chtěl začít včelařit a místo svého rozumu chtěl použít rozum někoho jiného. Protože co včelař, to je chov "na jiný způsob". Budete z toho mít hlavu jak kedluben.

Proto je nejlepší si vychodit vlastní cestičku, odzkoušet si nezávazně několik úlů, no a potom je třeba hodit na hromadu a spálet a započít znovu opravdu chovat včely v úlu o kterém si myslím že je in.

Jenže k tomu potřebujete vlastní rozum který rozhodne co je nejlepší.(toliko k porovnávání ležanu, nic proti němu)


Dnes frčí takový moderní slovo "restart". Tož otom je včelaření v mým začátku, doporučuji tento způsob v malém s několika staršími úly které se dají prostě zrušit, protože pokud se uvážete na své první chyby, špatně se znich vymaníte. _gp_

..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji moc za Vaši odpověď.Vím,že jsou menší a je mi jasné,že musím počítat s rojením.Ale na druhou stranu vidím jednu velkou výhodu v léčení včelstva.Pokud budu chtít ošetřit vícenástavkové včelstvo fumigací,hrozí mi,že omámení jedinci kleštíka,padající z horních obsazených nástavků na loučky spodních nástavků opět najdou tu svojí včelku...a tím pádem vlastně včelstvo neléčím.Pak dochází,zřejmě,k možnosti že padnou i velmi silná včelstva,jako se to teď děje mému známému,který je dlouholetým včelařem a během posledních 14 dní přišel o 20 včelstev z 55 a přitom letošní oddělky má v pořádku...
Děkuji J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 14. 10. 2014
Re: Lean (64862) (64865)

Na vcelarskeforum.cz je pár lidí zkoušelo.

Ale když se nedočtete o jejich přednostech, tak pak asi není moc o čem číst. To je ta politika:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 14. 10. 2014
Re: Lean (64862)

Hledejte v Maďarsku, tam se ještě používají. Pro penzisty nebude asi nikdy
zavrženo, ale s nízkými nástavky bude stejně nebo méně práce. Ležany jsou
obvykle moc malé a včely se rojí, proto se u nás nepoužívají. Možná by stálo
je zkusit na přírodní vedení včelstev na medu ...




---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef Marek <koralkymarek/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 10. 2014 10:05:53

Předmět: Lean


"Dobrý den,

jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod

úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou

nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu

nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale

fakta mi schází.

Děkuji,J.Marek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 14. 10. 2014
Re: Ležan (64862)

A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851) (64855) (64856) (64857)

"A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit."

Podle mně zpracování běžné zimní dávky krmení upracovává zimní generaci včel jen minimálně. Pokud mají potom nějaký čas do mrazů být v klidu a zregenerovat se nějakým podzimním pylem. Pokud se jedná o včelstvo už poškozené nosemou C, tak tam bude rozdíl maximálně v tom, že upracované včelstvo skončí třeba v listopadu nebo prosinci, zatímco bez upracování by skončilo třeba v lednu nebo v únoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842) (64848) (64859)

Co se týká mizení včel na podzim, kdy je včelstvo v podletí úplně v pořádku, a v úlu v listopadu zůstanou nedotčené zpracované zásoby, tak tady bych uvedl, že se to vůbec nemusí týkat varaózy. Mně takhle zmizely dvě včelstva v letech někdy 1991 - 1993, každý rok jedno. A bylo to v kočovném včelíně s 20 zadováky na malém prostoru 2x 2,15 m délka a cca 1,25 m výška. Takže pokud by to bylo něco víc nakažlivého, rozšířilo by se to nejspíš víc než jen na vždy jedno včelstvo. Spady varaózy po první fumigaci v té době byly tak jednotky roztočů na včelstvo anebo nic, varaóza tehdy právě začínala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842) (64848)

Pár slov k současné diskuzi

a) potvrzuji přínos, zřejmě z kolabujících včelstev v okolí. O víkendu ,
pokud dovolí počasí let včel, dojdu na místa kde je vřes, abych vyloučil
snůšku. Jde o 50 až 300 gramů za den a to u většiny včelstev.

b) jak jsem tu již psal minule, letos byl mnohem nižší spad roztočů (jako v
2012) po aplikaci KM (FormiDol) než by měl být podle počtu VD v úlech (dle
spadu po 1. fumigaci). Ptám se tedy, má někdo z Vás podobnou zkušenost? Mne
napadá jen, že odolnost ke kyselině mravenčí může ovlivnit:

1. Horší - lepší kutikula, například větší vrstva vosků.
2. Něco, výživa, teploty, vlhkost vzduchu, počasí ...
3. V té době tam skutečně VD bylo málo a došlo k reinvazi

Například loni po formidolu spadli "všichni" roztoči. Samozřejmě to všichni
je v uvozovkách. Ale skutečně od začátku září do konce března jsem nenalezl
u 10-ti včelstev ani jediného VD na podložce, přestože v té době proběhla 3x
fumigace varidolem (amitraz)

c) CCD - zmizení včelstev, jak jsem psal předloni, to co jsem viděl, jsem
viděl poprvé v životě.
- kromě "normálního" úhynu na nosemu, slabé včelstvo a pokálené dílo
- 1x úl: mrtvá matka a 50 mrtvých včel na plástech (a několik včel na dně)
- ale hlavně 3x prázný úl. Když píšu úly prázdné, tak skutečně úplně
prázdné. Ani jedna mrtvolka, žádná měl, ani jedno smítko, zkrátka nic.
Zásoby cca 15 kg, pyl, ani nitka nosematického pokálení a žádná motýlice.
Jediné co po včelstvu zůstalo, byly asi dvě desítky buněk zavíčkovaného
plodu

d) krátkověké - dlouhověké včely, tady mám asi trochu jiný názor. Podle mne
tukové tělísko má každá včela, jen různě velké (či naplněné). To podle mne
vysvětluje "dlouhověkost" některých letních včel. Statisticky doložený stav,
kdy silnější včelstvo odchová méně plodu.

e) invert - cukr, tady určitě nejvíce záleží na obsahu příměsí (kyseliny,
cizí enzym) a hlavně na tom, jak budou škodi metabolismu včel a hlavně matek

f) aceton určitě škodí včelstvu, mám ověřeno, že při předávkování je porušen
zimní hrozen a včelstvo samozřejmě zahyne.

g) amitraz je proti roztočům v současné době asi nenahraditelný. Mnoha lidem
se nelíbí, mě také ne, ale lepší nemám. Určitě je snaha jej zakázat, hlavně
proto, že je příliš levný a včelaři nekupují preparáty dražší.
Pokud je tu nějaký veterinář, mám dotaz: ampulky a obojky pro psy (proti
blechám a klíšťatům) je také na bázi amitrazu?

VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bicenc Jan (89.103.195.50) --- 14. 10. 2014
varoáza

Jak hodně je v letošním roce rozšířena varoáza?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851) (64855) (64856)

Původ melecitozy je snad jasný - mšice.

A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (195.39.39.2) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851) (64855)

Pane Hubači,
to jste mě moc nepotěšil... Pokud budete mít pravdu, tak mám velký problém. Čím dál častěji se objevuje melecitóza, nyní zhruba každé dva roky, a na ní zimovat nelze... A přikrmovat do snůšky z lípy, kterou tu máme dost pravidelně, je taky problém...
Tady mě vždycky popadá vztek... Rozhodujeme o životě včelek - a ani nevíme, z čeho je smrtelná melecitóza, a kdy bude... Mizí včelky z desítek úlů, a my nevíme, proč... Každý rok se u včel objevují nové těžké virózy, a nikdo neprotestuje proti tahání včelstev z jednoho konce světa na druhý...
Obávám se, že s naším přístupem, že za všechno může roztoč, se dostaneme do slepé uličky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851)

To zmizení naráz je jasné. Promořené včelstvo ceranou ještě zpracuje zásoby
- cukr a padne. Opatření proti - zimovat na medu, v horším případě zpracovat
zásoby v první polovině července. Před pár lety bylo promoření kolem 15% na
včelnici, letos v srpnu u kmenových včelstev na jednom ze stanovišť 100%.
Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 10. 2014 21:25:59

Předmět: Nosemy


"Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná...

Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi

přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo

úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to

vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z

toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí

včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak

zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného

včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí

rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale

nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c.

teprve vědci začínají zkoumat..."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851)

Brenner:
Nosema je vyloučená.

-----

No já bych neřekl. Nosema C je všude, testy na N.C. u doprovodných včel z chovů matek ji prokázaly taky ve snačné míře.
A tady ta citace to podle mě velmi dobře popisuje - tedy to co se děje.
Proto jsme se ptal na ty úhyny JaroslavČ. Není žádný zázrak nemít ůhyny na varoázu. Takový jsem viděl po 2007 jen u pár včelstev v 2008.

Od té doby je ten problém jinde, mimo VD, ten jen pomáhá.

Z popisu:
Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix
----
Ani ten Famagilí na N.C. nepomáhá.


Já si mylsím, že popis:
...Postižená včelstva mají slabší obranný pud. ...
včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem.


To přesně sedí na to co se tady dělo a děje.
Myslím si že rok 2007 nebyl tak ani o VD ale i tomto.
Jenže je jednodušší věřit kompresorům než přiznat, že nezbývá než víra, naděje a trocha selekce a zootechnika.

Jenže to se prostě v ČR spoustě lidí nehodí do krámu a do kšeftů.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 13. 10. 2014
Re: Nosemy (64851)

Podle mého názoru prostě houba lehko proděraví včelám žaludek proto, protože jde o sociální hmyz který si předává potravu a tak v krátké době je nakaženo celé včelstvo. Nemusím nic vědecky zkoumat když průběh nosemy je znám, prostě jakmile nastává rané stadium sepse - trávící soustava nefunguje, dochází dle mého názoru k propouštění potravy přes česlo zpět do volátka a při předávání potravy, stresu z infekce, se nemoc šíří prostě jako " blesková orální nákaza včel". :-)) No a jinak o houbách vím houby, ale jakmile začnou růst jsou jich kvanta - viz. letošní rok. Jedna je bílá, druhá hnědá ...

_gp_
.........
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 13. 10. 2014
Re: Nosemy (64851)

Nic zkoumat nebudou, dokaváď nedostanou miliony Kč nebo € do kapes. Taková je situace ve výzkumu. Podle mne málo čtete a přemýšlíte co píšu v bodu C v jednom předchozím příspěvku. _gp_
.....
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy
...Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Varroa nebo nosema ?

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Varroa nebo nosema ?

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842)

Vážený příteli dal si si práci s tím, že jsi vyndal rámky s plodem a otevřel je a spočítal kolik je v každé buňce roztočů. Jestli ne tak to udělej a uvidíš. Při nosema ceranea je to podobné jako při roztočích, zůstavaji úly prázdné,ale nepadaji jednotlivá včelstva, ale postupně celé stanoviště a na stanovišti je od začátku srpna až do dnes postupná loupež.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 13. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842) (64845)

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

--------------

Vzhledem k tomu, že u mě je to podle mých záznamů v hlavě spojeno s vlhkostí - hlavně mikroklimatem kolem úlů, ale i počasí - něco na té houbě možná bude.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal SeniÄ?an (e-mailem) --- 13. 10. 2014
Zujimave

Srdecne pozdravujem,
Vsetky nesviasiace emaily so vcelarskou problematikou  si oznacujem ako
spam.
Za poslednych 2o dni mi prislo 14 emailov, tykajucich sa konferencie a 112
kadejake ine. Napr. Chcete vydelt 300 E, chcete byt milionarem a vsetky tie,
ktore maju spatnu adresu / email nezadan/, takych nazor vobec nepotrebujem
vediet.
Michal Senican



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 13. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842)

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

.......
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
mizení včelstev

Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 64925 příspěvků(zde zobrazeno 81 příspěvků, od č. 64845 do č. 64925)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 80 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu