64966

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Honza (89.176.144.162) --- 24. 10. 2014
Re: Navod Varidol (64965)

Je zajímavé porovnat "Návod na použití Varidolu" z roku 2004 a z roku 2009. Porovnáním obrázků umístění kapek na fumigačním pásku (viz. odkazy), vidíme trend vývoje umístění kapek do horní poloviny pásku (pod hřebík).
http://www.sroll.net/vcely/osetreni/varidol.html
www.beedol.cz/wp-content/uploads/2013/09/PI_Varidol.pdf
Bude další revize? Od poslední uplynulo již 5 let a vývoj použití Varidolu jistě půjde dál, zejména po letošní situaci s varoázou. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: Navod Varidol

Konečně 1 dobrý příspěvek. Taky na letáčku je psáno Hořlavina. To asi hodně
špatná , když se stane že to někdy nedohoří a musíme RE. Sianda


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 24. 10. 2014 9:04:58

Předmět: Re: Navod Varidol


"Pok jsem si všiml tak ta kapka se do knotu staší vsáknout dříve než na něj

dopadne ta druhá.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: gp <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 23. 10. 2014 19:10:25

Předmět: Navod Varidol



"Pánové, přátelé, návod na Varidol znám, asi lépe než Vy. Nesmýšlejte

pytloviny. Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty,

tz. pokud něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být

celý impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání

pálíte a potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji

ještě jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše

návod vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a

ihned zapalovat. Zapalovat se může jen po vsáknutí. Mám v ruce návod -

revize červen 2009.



Varidol se jen tak neodpaří, píšete kraviny. A čtěte návody než se do mne

pustíte. Pan Veselý ho napsal dobře ale zjišťuji, že ta tvořivost je jinde.

............

(e-mailem) --- 23. 10. 2014

Re: Varidol



>>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva

předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží

rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_<<<<



S TÍM BYCH POLEMIZOVAL.

Pásek musí co ponejvíce zůstat suchý, při jeho hoření ,,Horké zplodiny" pak

odpařují léčivo do prostoru.

Léčivo nesmí hořet jak si někteří mylně myslí.

To pak nejspíše je důvodem špatné účinnosti léčiva.

Zrovna tak to bude i v případech, kdy se včelařům z důvodu šetření kapou

kapky na pásky. Než pak dojde domů léčivo se vypaří a on tam pálí jen

prázdný pásek, Nebo pásek více navlhne a pak má při hoření nižší teplotu a

část léčiva shoří.



pepan

..........

Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014

Re: Varidol



.musím říct, že mě přímo fascinuje lidová tvořivost co se léků týče. Ke

každému léčivu je návod, kterého dodržení by měl zaručovat maximální účinek

(či užitek). A vždycky se najde někdo, kdo vymyslí něco lepšího než ten,

kdo

lék vymyslel nebo produkuje.

Pokud se nemýlím, je v návodu napsáno něco ve smyslu "nakapejte na pásek

těsně před zapálením".



Postupujete-li jinak, nemůžete se Vy divit nižšímu účinku či jinému

problému, a my ostatní resistenci roztočů, úhynu včelstev a podobně. Zde

mnoho problémů totiž začíná.









Josef""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: Navod Varidol

gp zvás není třeba dělat idiota.


---------- Původní zpráva ----------

Od: gp <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 23. 10. 2014 23:06:33

Předmět: Re: Navod Varidol


"Já mám dobré zkušenosti se vsáknutým léčivem podle návodu, zmíním to tu a

Vy zemne proto děláte idiota? Jste si asi opravdu moc jistí, ale přisuzuji

hodně úhynů právě kvůli tomu postupu s okamžitým vložení pásku po nakapání.



Přeberte si to jak chcete, blbé Vám to není zemne dělat blbce, tak mi to je

jedno v podstatě. _gp_



...........

Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014

Re: Navod Varidol



Není co bych dodal. Jste pevný ve svém omylu. Snad jen - chytrému

napověz....."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: Navod Varidol

Ten pán se jmenoval ing Haraksim a tebe dávám do spamu. Nedáš se číst.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gp <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 23. 10. 2014 19:36:47

Předmět: Re: Navod Varidol


"To je zajímavý, jaký pán, kde co převáděl? V čaji nečtu, jak píšu mám návod

před sebou? _gp_

........

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 23. 10. 2014

Re: Navod Varidol (64942)



gp. Nám to tady předváděl ten pán co našel proč hynou včely v Rumunsku.

Nečteš ten návod v písmě rozsypanýho čaje?Standa"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 24. 10. 2014
Re: Knoty (64959) (64960) (64961)

Dobrý den,
Děkuji.
já to vím a proto používám "grifina" anoť je to tak pro ten amitráz lepší, není vystaven takovým teplotám a dostaen se daleko jistěji k co největšímu počtu včel.

Víceméně ošetřuji jen jendou za zimu o vánocích s kontrolou spadu na podložky. Při extrémním napadení dám ránu jistoty po druhé. To záleží pdoel roků jak se VD namnoží.



Ale pokud máme pravdu, tak pak nechápu co se tady řeší za vědu? :-) :-)

Amitráz je pevná látka a o jejím odpařování není nic známo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: Knoty (64959) (64960)

> Může se amitráz vůbec odpařit a při jaké teplotě?
Proč by se měl amitraz odpařovat??? Odpařuje se nosná látka tj olej,
rozpuštěné molekuly amitrazu jsou strhávány ssebou.
Pokud Vás zajímá konkrétní či spíše optimální teplota, hledejle "loď tank
kouřová clona" (nafta na horký výfuk) nebo "nedokonalé spalování" a
"dehtování" (taky to čmoudí), ale tam u dehetu budou ty teploty o něco
vyšší.

VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 24. 10. 2014
Re: Knoty (64959)

Myslím pánové že podléháte manipulaci a klamu?

Může se amitráz vůbec odpařit a při jaké teplotě?


Když se o tom tak odborně rozpráví, tak by to měl každý vědět a dodnes sjme nikoho nepotkal. Ale potkal člověka co mi vysvětlil proč jsem za blba když to chci někde zjistit.

Tak schválně?
Může se amitráz vůbec odpařit a při jaké teplotě?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (90.183.11.202) --- 24. 10. 2014
Knoty

Tak v tom případě by bylo lepší nakapané knoty zabalit do alobalu, než do pytlíku. Hodlám to vyzkoušet, jak budou druhý den knoty hořet, když budou léčivem celé provlhlé....
Kdysi, jako klucí, jsme namáčeli noviny do vody s rozpuštěnou sodou a po uschnutí do nich balili poplašné patronky. Doutnalo to skvěle a bouchalo dobře.
Jinak jsem slyšel, že by se léčivo mělo kapat do horní části knotu, aby dým ze spodní části podráždil včely a uvolnili se z chumáče a pak teprve je zasáhlo léčivo z horní části. Logické to je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 10. 2014
Re: (64956)

"Metoda použití nakapaného léčiva by měla být nejlepší ta, která zaručí, že mi knot v půlce hoření nezhasne. To je pro léčení nejzásadnější. Která metoda to zaručí?"
Kdysi na začátku léčení býval s knoty problém. Bylo vidět, že zkoušejí různé papíry a podobně a knoty občas zhasínaly. To už je ale hodně let pryč, už hodně dlouho mně žádný knot nezhasnul.
Stačí jenom knoty nemačkat a nenechávat je ve vlhku , aby nenavlhly nebo je před použitím vysušit.
Jinak ty knoty není nic jiného než nějaký silnější neplněný buničitý papír nasáknutý něčím jako roztokem sanytru - dusičnanu draselného, takže nic zvláštního.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 10. 2014
propustnost materiálů Re: (64956)

"Jednou při strkání do pytlíku a podruhé při vyndavání, kdy už není žádné suché místo, za které bych mohl knot vzít. Igelit je pro výpary propustný. Jednou jsem hermeticky zabalil trochu marihuany do igelitového pytlíku, přenesl do místnosti a byl tam smrad na padnutí. S léčivem bych tudíž očekával totéž (ale nezkoušel jsem). "
Běžným plastem typu igelitu prochází látky prakticky stejně snadno jako přes papír. Výpary projdou a pak zamoří vzduch. Pokud se jedná o kapalinu, která se nevypařuje, třeba oleje, tekuté pryskyřice s vysokým bodem varu atd, zůstane látka v plastu na vnější straně a rozšiřuje se potom ve stopovém množství mechanickým kontaktem.
Nepropustné jsou třeba kovové fólie - alobal a sklo a nepórovitá keramika. Velmi málo propustné jsou silnější fólie nebo desky ze speciálních co nejvíc zpolymerovaných plastů. Obyčejné plastové kbelíky třeba na med jsou taky v podstatě propustné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (90.183.11.202) --- 24. 10. 2014

Je divné, na jednu stranu si chválit, že s novým kapátkem si nezasmradím ruce a současně doporučit nakapaná pásky dát do pytlíku a další den je vyndat a použít. Při této manipulaci si zasmradím ruce stejně, jako při sahání na kapátko. Jednou při strkání do pytlíku a podruhé při vyndavání, kdy už není žádné suché místo, za které bych mohl knot vzít. Igelit je pro výpary propustný. Jednou jsem hermeticky zabalil trochu marihuany do igelitového pytlíku, přenesl do místnosti a byl tam smrad na padnutí. S léčivem bych tudíž očekával totéž (ale nezkoušel jsem).
Metoda použití nakapaného léčiva by měla být nejlepší ta, která zaručí, že mi knot v půlce hoření nezhasne. To je pro léčení nejzásadnější. Která metoda to zaručí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: Navod Varidol

Pro normálního člověka těsně znamená co nejkratší dobu a ne dny

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 10. 2014 23:06:34
Předmět: Re: Navod Varidol

"Já mám dobré zkušenosti se vsáknutým léčivem podle návodu, zmíním to tu a
Vy zemne proto děláte idiota? Jste si asi opravdu moc jistí, ale přisuzuji
hodně úhynů právě kvůli tomu postupu s okamžitým vložení pásku po nakapání.

Přeberte si to jak chcete, blbé Vám to není zemne dělat blbce, tak mi to je
jedno v podstatě. _gp_

...........
Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol

Není co bych dodal. Jste pevný ve svém omylu. Snad jen - chytrému
napověz....."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: Navod Varidol

Tady se někdo nechce přiznat k omylu :-):-)




---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 10. 2014 22:05:53
Předmět: Re: Navod Varidol

"No on p. Veselý i dobře mluvil, byl to řečník.

Popravdě definujte mi těsně a vsáknout. Pokud má něco vsáknout musí být
těsně terminované časem. Já to chápu tak, že pokud něco nevsákne dokonale,
nemůže být dříve aplikováno. Vysvětluji na dalších příkladech..

Při aplikacích v zemědělství, což včelařství je bezpochyb, se slovo těsně
používá v návodech běžně. Čtu hodně návodů a pokud by mi prodejce těsně
před prodejem například měl mořit broskev, asi bych si ji nekoupil, proto
to dělá "ihned" po sklizni - což je čas těsně před prodejem což je tak tři
týdny maximálně, potom broskev hnije.

Těsně před sklizní slunečnice se například někdy aplikuje herbicid aby
proběhlo nárazové oschnutí uzrání, opad listí kultury, dělá se to např. na
podložce révy vinné, prostě těsně před sklizní může být i týden až dva než
opadně listí, uschne bramborová nať, vyzraje slunečnice.

Je v návodu daný čas? Není! Dobře napsaný návod, ale právě pro tyto
odchylky kvůli kterým se hádáme. Prostě pro lid včelařící.

Takže pro mne slovo v návodu "těsně" hraje roli jednoho až dvou dnů, pokud
je viditelné, že lépe hoří a lépe účinkuje dokonale vsáklé léčivo. Jsem
prostě někdy precizní. Kdyby napsal ihned do pěti minut po nakapání, tak
bych to chápal tak jak mi oponujete.

_gp_
..........
A souhlasím s Vámi v tom, že pan Veselý to napsal dobře. Další věcí je
správné pochopení, že ano...

Josef"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: varidol

Jakkoli nejsem příznivcem tvrdé organizace, komisí a podobně, musím říct,že jste mne přesvědčili, že je škoda, že nejsou léky aplikovany komisně. Bylo by provedeno léčení proškolenymi osobami, bezpochyby správným postupem. Asi ne všech léků, ale alespoň těch zásadních. I když u Gabonu by se muselo kontrolovat i vytažení pásků. Jakákoli diskuze ve smyslu "dál jsem raději o kapku víc/míň, raději jsem to vytáhl dřív/později" by byla bezpředmětná.

Opravdu si myslíte, že odborník roky vyvíjí lék, k tomu metodiku použití, aby se vzápětí našel laik,který to dokáže vylepšit?

Josef







nullnapsal/a:

>A pánové co se takhle obrátit s dotazem, na VÚV v Dole, než se tedy
>předvádět se svými verzemi výkladu?? Běžně to tak bývá, že se zeptám
>autora. :-D

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: Navod Varidol (64942)

Pok jsem si všiml tak ta kapka se do knotu staší vsáknout dříve než na něj
dopadne ta druhá.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 10. 2014 19:10:25
Předmět: Navod Varidol

"Pánové, přátelé, návod na Varidol znám, asi lépe než Vy. Nesmýšlejte
pytloviny. Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty,
tz. pokud něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být
celý impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání
pálíte a potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji
ještě jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše
návod vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a
ihned zapalovat. Zapalovat se může jen po vsáknutí. Mám v ruce návod -
revize červen 2009.

Varidol se jen tak neodpaří, píšete kraviny. A čtěte návody než se do mne
pustíte. Pan Veselý ho napsal dobře ale zjišťuji, že ta tvořivost je jinde.
............
(e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol

>>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_<<<<

S TÍM BYCH POLEMIZOVAL.
Pásek musí co ponejvíce zůstat suchý, při jeho hoření ,,Horké zplodiny" pak
odpařují léčivo do prostoru.
Léčivo nesmí hořet jak si někteří mylně myslí.
To pak nejspíše je důvodem špatné účinnosti léčiva.
Zrovna tak to bude i v případech, kdy se včelařům z důvodu šetření kapou
kapky na pásky. Než pak dojde domů léčivo se vypaří a on tam pálí jen
prázdný pásek, Nebo pásek více navlhne a pak má při hoření nižší teplotu a
část léčiva shoří.

pepan
..........
Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol

.musím říct, že mě přímo fascinuje lidová tvořivost co se léků týče. Ke
každému léčivu je návod, kterého dodržení by měl zaručovat maximální účinek
(či užitek). A vždycky se najde někdo, kdo vymyslí něco lepšího než ten,
kdo
lék vymyslel nebo produkuje.
Pokud se nemýlím, je v návodu napsáno něco ve smyslu "nakapejte na pásek
těsně před zapálením".

Postupujete-li jinak, nemůžete se Vy divit nižšímu účinku či jinému
problému, a my ostatní resistenci roztočů, úhynu včelstev a podobně. Zde
mnoho problémů totiž začíná.




Josef"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 10. 2014
Re: Koncentrace lĂŠÄ?iva Re:

Z biologie včelstva to pak teť bude nejvýše 1.1/2 nástavku. Je ůplně jedno
kolik tam je zásob nebo kolik včel tam blo  srpnu. V tuto dobu včelstvo má
jen tvar koule která jde vepsat do prostotu vašeho úlu.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 10. 2014 17:41:53
Předmět: Re: Koncentrace léčiva Re:

"Z takže návod k varidolu je vlastně na nic. Zase lidová tvořivost.
Nepopírám, že v oblasti chemie máte významě lepší znalosti než já, ale v
návodu se jasně píše o obsednutém nástavku ne o počtu beden.Zkuste se to
vyjasnit v Dole."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.25) --- 24. 10. 2014
varidol

A pánové co se takhle obrátit s dotazem, na VÚV v Dole, než se tedy předvádět se svými verzemi výkladu?? Běžně to tak bývá, že se zeptám autora. :-D

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol (64948)

Já mám dobré zkušenosti se vsáknutým léčivem podle návodu, zmíním to tu a Vy zemne proto děláte idiota? Jste si asi opravdu moc jistí, ale přisuzuji hodně úhynů právě kvůli tomu postupu s okamžitým vložení pásku po nakapání.

Přeberte si to jak chcete, blbé Vám to není zemne dělat blbce, tak mi to je jedno v podstatě. _gp_

............
Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol

Není co bych dodal. Jste pevný ve svém omylu. Snad jen - chytrému napověz.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol

Není co bych dodal. Jste pevný ve svém omylu. Snad jen - chytrému napověz.....



nullnapsal/a:

>No on p. Veselý i dobře mluvil, byl to řečník.
>
> Popravdě definujte mi těsně a vsáknout. Pokud má něco vsáknout musí být
>těsně terminované časem. Já to chápu tak, že pokud něco nevsákne dokonale,
>nemůže být dříve aplikováno. Vysvětluji na dalších příkladech..
>
>Při aplikacích v zemědělství, což včelařství je bezpochyb, se slovo těsně
>používá v návodech běžně. Čtu hodně návodů a pokud by mi prodejce těsně
>před prodejem například měl mořit broskev, asi bych si ji nekoupil, proto
>to dělá "ihned" po sklizni - což je čas těsně před prodejem což je tak tři
>týdny maximálně, potom broskev hnije.
>
>Těsně před sklizní slunečnice se například někdy aplikuje herbicid aby
>proběhlo nárazové oschnutí uzrání, opad listí kultury, dělá se to např. na
>podložce révy vinné, prostě těsně před sklizní může být i týden až dva než
>opadně listí, uschne bramborová nať, vyzraje slunečnice.
>
>Je v návodu daný čas? Není! Dobře napsaný návod, ale právě pro tyto
>odchylky kvůli kterým se hádáme. Prostě pro lid včelařící.
>
> Takže pro mne slovo v návodu "těsně" hraje roli jednoho až dvou dnů, pokud
>je viditelné, že lépe hoří a lépe účinkuje dokonale vsáklé léčivo. Jsem
>prostě někdy precizní. Kdyby napsal ihned do pěti minut po nakapání, tak
>bych to chápal tak jak mi oponujete.
>
>_gp_
>..........
>A souhlasím s Vámi v tom, že pan Veselý to napsal dobře. Další věcí je
>správné pochopení, že ano...
>
>Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol (64942) (64946)

No on p. Veselý i dobře mluvil, byl to řečník.

Popravdě definujte mi těsně a vsáknout. Pokud má něco vsáknout musí být těsně terminované časem. Já to chápu tak, že pokud něco nevsákne dokonale, nemůže být dříve aplikováno. Vysvětluji na dalších příkladech..

Při aplikacích v zemědělství, což včelařství je bezpochyb, se slovo těsně používá v návodech běžně. Čtu hodně návodů a pokud by mi prodejce těsně před prodejem například měl mořit broskev, asi bych si ji nekoupil, proto to dělá "ihned" po sklizni - což je čas těsně před prodejem což je tak tři týdny maximálně, potom broskev hnije.

Těsně před sklizní slunečnice se například někdy aplikuje herbicid aby proběhlo nárazové oschnutí uzrání, opad listí kultury, dělá se to např. na podložce révy vinné, prostě těsně před sklizní může být i týden až dva než opadně listí, uschne bramborová nať, vyzraje slunečnice.

Je v návodu daný čas? Není! Dobře napsaný návod, ale právě pro tyto odchylky kvůli kterým se hádáme. Prostě pro lid včelařící.

Takže pro mne slovo v návodu "těsně" hraje roli jednoho až dvou dnů, pokud je viditelné, že lépe hoří a lépe účinkuje dokonale vsáklé léčivo. Jsem prostě někdy precizní. Kdyby napsal ihned do pěti minut po nakapání, tak bych to chápal tak jak mi oponujete.

_gp_
...........
A souhlasím s Vámi v tom, že pan Veselý to napsal dobře. Další věcí je
správné pochopení, že ano...

Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef ?amalík (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol (64942)

Chápete to špatně.
Oskenovaný návod najdete třeba zde:
vcelari.beroun.sweb.cz/*navody*/*varidol*.rtf
Cituji: "Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu
proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2
kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky.Po
vsáknutí Varidolu se proužek na *celé *spodní straně zapálí. "

To znamená, že TĚSNĚ před ošetřením nakapete potřebné množství na
proužek. Jakmile se vsákne, zapálíte a vložíte.

Jaký význam by mělo "těsně" před ošetřením, pokud by se měl přípravek
den - dva vsakovat? Dále je v návodu graficky znázorněno, kam se má
kapat, jak vypadá kapka. O impregnaci celého proužku ani slovo.


K té lidové tvořivosti...
Apiguard - používám dle návodu, během léčby měním matky, krmím. Žádný
problém. (proč někdo používá dle své hlavy a pak píše do diskusí o
loupežích, neúčinkování atp?).
Gabon - před 14 dny jsem navštívil jednoho "včelaře". Spěchal ke včelám,
že musí vytahat Gabon. Teď??? V říjnu???? A pro dokreslení - na úlech
měl ještě převrácené flašky s krmením.

No, nebudu tohle hodnotit, musel bych být velice příkrý. Myslím, že
pokud chce někdo včelařit v prapodivných úlech, je to jen jeho věc.
Pokud vymýšlí ptákoviny, je to jeho věc. Ale proč, proboha, vymýšlí
svoje postupy při léčení, když je k léčivu přiložen jasný návod
zaručující funkčnost přípravku? Výsledkem v tomto případě není jen
problém toho včelaře, ale problém všech, koho se to může skrze zdravotní
stav dotknout!!

A souhlasím s Vámi v tom, že pan Veselý to napsal dobře. Další věcí je
správné pochopení, že ano...

Josef




Dne 23.10.2014 19:10, gp napsal(a):
> Pánové, přátelé, návod na Varidol znám, asi lépe než Vy. Nesmýšlejte
> pytloviny. Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty,
> tz. pokud něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být
> celý impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání
> pálíte a potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji
> ještě jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše
> návod vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a
> ihned zapalovat. Zapalovat se může jen po vsáknutí. Mám v ruce návod -
> revize červen 2009.
>
> Varidol se jen tak neodpaří, píšete kraviny. A čtěte návody než se do mne
> pustíte. Pan Veselý ho napsal dobře ale zjišťuji, že ta tvořivost je jinde.
> ............
> (e-mailem) --- 23. 10. 2014
> Re: Varidol
>
>>>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
> předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
> rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_<<<<
>
> S TÍM BYCH POLEMIZOVAL.
> Pásek musí co ponejvíce zůstat suchý, při jeho hoření ,,Horké zplodiny" pak
> odpařují léčivo do prostoru.
> Léčivo nesmí hořet jak si někteří mylně myslí.
> To pak nejspíše je důvodem špatné účinnosti léčiva.
> Zrovna tak to bude i v případech, kdy se včelařům z důvodu šetření kapou
> kapky na pásky. Než pak dojde domů léčivo se vypaří a on tam pálí jen
> prázdný pásek, Nebo pásek více navlhne a pak má při hoření nižší teplotu a
> část léčiva shoří.
>
> pepan
> ..........
> Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014
> Re: Varidol
>
> .musím říct, že mě přímo fascinuje lidová tvořivost co se léků týče. Ke
> každému léčivu je návod, kterého dodržení by měl zaručovat maximální účinek
> (či užitek). A vždycky se najde někdo, kdo vymyslí něco lepšího než ten,
> kdo
> lék vymyslel nebo produkuje.
> Pokud se nemýlím, je v návodu napsáno něco ve smyslu "nakapejte na pásek
> těsně před zapálením".
>
> Postupujete-li jinak, nemůžete se Vy divit nižšímu účinku či jinému
> problému, a my ostatní resistenci roztočů, úhynu včelstev a podobně. Zde
> mnoho problémů totiž začíná.
>
>
>
>
> Josef
>


---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je aktivní.
http://www.avast.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.176.144.162) --- 23. 10. 2014

Těsně před ošetřením se nakape z výše 3 cm na horní
polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li
včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky. Po vsáknutí Varidolu se proužek na
celé spodní straně zapálí.
Viz: http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2013/09/PI_Varidol.pdf
Klíčová slova jsou: Těsně před ošetřením se nakape...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol (64942) (64943)

To je zajímavý, jaký pán, kde co převáděl? V čaji nečtu, jak píšu mám návod před sebou? _gp_
.........
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol (64942)

gp. Nám to tady předváděl ten pán co našel proč hynou včely v Rumunsku.
Nečteš ten návod v písmě rozsypanýho čaje?Standa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Navod Varidol (64942)

gp. Nám to tady předváděl ten pán co našel proč hynou včely v Rumunsku.
Nečteš ten návod v písmě rozsypanýho čaje?Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gp <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 23. 10. 2014 19:10:26

Předmět: Navod Varidol


"Pánové, přátelé, návod na Varidol znám, asi lépe než Vy. Nesmýšlejte

pytloviny. Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty,

tz. pokud něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být

celý impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání

pálíte a potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji

ještě jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše

návod vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a

ihned zapalovat. Zapalovat se může jen po vsáknutí. Mám v ruce návod -

revize červen 2009.



Varidol se jen tak neodpaří, píšete kraviny. A čtěte návody než se do mne

pustíte. Pan Veselý ho napsal dobře ale zjišťuji, že ta tvořivost je jinde.

............

(e-mailem) --- 23. 10. 2014

Re: Varidol



>>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva

předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží

rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_<<<<



S TÍM BYCH POLEMIZOVAL.

Pásek musí co ponejvíce zůstat suchý, při jeho hoření ,,Horké zplodiny" pak

odpařují léčivo do prostoru.

Léčivo nesmí hořet jak si někteří mylně myslí.

To pak nejspíše je důvodem špatné účinnosti léčiva.

Zrovna tak to bude i v případech, kdy se včelařům z důvodu šetření kapou

kapky na pásky. Než pak dojde domů léčivo se vypaří a on tam pálí jen

prázdný pásek, Nebo pásek více navlhne a pak má při hoření nižší teplotu a

část léčiva shoří.



pepan

..........

Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014

Re: Varidol



.musím říct, že mě přímo fascinuje lidová tvořivost co se léků týče. Ke

každému léčivu je návod, kterého dodržení by měl zaručovat maximální účinek

(či užitek). A vždycky se najde někdo, kdo vymyslí něco lepšího než ten,

kdo

lék vymyslel nebo produkuje.

Pokud se nemýlím, je v návodu napsáno něco ve smyslu "nakapejte na pásek

těsně před zapálením".



Postupujete-li jinak, nemůžete se Vy divit nižšímu účinku či jinému

problému, a my ostatní resistenci roztočů, úhynu včelstev a podobně. Zde

mnoho problémů totiž začíná.









Josef"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 23. 10. 2014
Navod Varidol

Pánové, přátelé, návod na Varidol znám, asi lépe než Vy. Nesmýšlejte pytloviny. Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty, tz. pokud něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být celý impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání pálíte a potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji ještě jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše návod vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a ihned zapalovat. Zapalovat se může jen po vsáknutí. Mám v ruce návod - revize červen 2009.

Varidol se jen tak neodpaří, píšete kraviny. A čtěte návody než se do mne pustíte. Pan Veselý ho napsal dobře ale zjišťuji, že ta tvořivost je jinde.
.............
(e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol

>>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_<<<<

S TÍM BYCH POLEMIZOVAL.
Pásek musí co ponejvíce zůstat suchý, při jeho hoření ,,Horké zplodiny" pak
odpařují léčivo do prostoru.
Léčivo nesmí hořet jak si někteří mylně myslí.
To pak nejspíše je důvodem špatné účinnosti léčiva.
Zrovna tak to bude i v případech, kdy se včelařům z důvodu šetření kapou
kapky na pásky. Než pak dojde domů léčivo se vypaří a on tam pálí jen
prázdný pásek, Nebo pásek více navlhne a pak má při hoření nižší teplotu a
část léčiva shoří.

pepan
...........
Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol

..musím říct, že mě přímo fascinuje lidová tvořivost co se léků týče. Ke
každému léčivu je návod, kterého dodržení by měl zaručovat maximální účinek
(či užitek). A vždycky se najde někdo, kdo vymyslí něco lepšího než ten, kdo
lék vymyslel nebo produkuje.
Pokud se nemýlím, je v návodu napsáno něco ve smyslu "nakapejte na pásek
těsně před zapálením".

Postupujete-li jinak, nemůžete se Vy divit nižšímu účinku či jinému
problému, a my ostatní resistenci roztočů, úhynu včelstev a podobně. Zde
mnoho problémů totiž začíná.




Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.175) --- 23. 10. 2014
Re: Koncentrace léčiva Re: (64904) (64907)

Z takže návod k varidolu je vlastně na nic. Zase lidová tvořivost. Nepopírám, že v oblasti chemie máte významě lepší znalosti než já, ale v návodu se jasně píše o obsednutém nástavku ne o počtu beden.Zkuste se to vyjasnit v Dole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lojkásek (88.131.62.38) --- 23. 10. 2014
bez příspěvku

jen pro čtení příspěvků

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.144.162) --- 23. 10. 2014
Re: (64938)

Jediné, co ovlivňuje velikost kapek poměrně významně, je přes vizkozitu teplota. Léčivo ponechané přes noc venku ve včelíně nebo dokonce venku bude mít oproti léčivu umístěném někde ve vytápěném prostoru kapky větší.
---------------------------------------------------
Vyzkoušel jsem a v lékovce je ca 120 kapek léčivého přípravku.
---------------------------------------------------
Má někdo zjištěno, kolik je kapek Varidolu např. při 10°C a 20°C? Děkuji předem za odpověď. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.217.146) --- 23. 10. 2014

Tak, jak je dnes konstruováno kapátko a uzávěr lékovky nic nikam nemůže uniknout a ni se ztratit, jak zde kdosi píše. Ono hodně chovatelů je přesvědčeno, že z lékovek něco vyteklo, ale jsou to lékovky na 10 ml a je v nich 5 ml. Tak nějaká ztráta je jen dojem. Dále se jim jeví 2 kapky na nástavek málo, ale je to ověřeno, jako dostatečné množství účinné látky a proto je zbytečné zanášet toho do včelstev více. Jsem příznivcem konvenčího léčení, ale musí se s tím zacházet velmi obezřetně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.217.146) --- 23. 10. 2014

Lékovka s Varidolem obsahuje 5 ml. Amitrazu 125 mg/ml. Vyzkoušel jsem a v lékovce je ca 120 kapek léčivého přípravku. Plná lékovka vychází při dvou nástavcích (4 kapky) na ca 33 včelstev - mám ověřeno. Kapátko je násobně lepší než v minulosti, neteče to po lahvičce a neumažete si ruce od léčiva. K tomu je přiložen návod k použití a aplikaci. Co víc k tomu, je třeba dobře číst a dodržovat návod k použití a nevymýšlt nějaké ptákoviny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol (64929)

"Co říkáte novému kapátku na skleničce Varidolu? Přeléčil jsem 1x 24 včelstev a byl jsem na dně. Ve skleničce zůstalo pár kapek v rohu. Byl to pro mě šok, jak rychle zmizel obsah skleničky. Dával jsem jako vždy 3 kapky na knot. Fleky, které na knotu vznikly, měli větší průměr, než jsem zvyklý. Znamená to, že kapky jsou větší, než dříve."
Kapky by měly být stejné. Jejich velikost závisí na povrchovém napětí rozhraní kapalina vzduch, potom na viskozitě a na měrné hmotnosti té kapaliny - léčiva.
Co jsem si kdysi všiml stran "mizení kapek" děje se to při častém přenášení. Lahvička se převrátí na bok nebo tak nějak a kapátkem pak unikne nezanedbatelná část léčiva. Takových čtvrt, půl mililitru uniklých do víčka se při otevření ani nemusí zjistit, přitom jeden mililitr by mělo být asi 30 kapek. Pokud se lahvičkou fumiguje mnoho stanovišť s malým množstvím včelstev, jsou ty ztráty významné. A zvláště kdyřž se dnes do lahvičky dává jen tuším 2.5 mililitru, poslední cca půl mililitru totiž zůstává v lahvičce .
Jediné, co ovlivňuje velikost kapek poměrně významně, je přes vizkozitu teplota. Léčivo ponechané přes noc venku ve včelíně nebo dokonce venku bude mít oproti léčivu umístěném někde ve vytápěném prostoru kapky větší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Ĺ amalĂ­k (e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol

..musím říct, že mě přímo fascinuje lidová tvořivost co se léků týče. Ke
každému léčivu je návod, kterého dodržení by měl zaručovat maximální účinek
(či užitek). A vždycky se najde někdo, kdo vymyslí něco lepšího než ten, kdo
lék vymyslel nebo produkuje.
Pokud se nemýlím, je v návodu napsáno něco ve smyslu "nakapejte na pásek
těsně před zapálením".

Postupujete-li jinak, nemůžete se Vy divit nižšímu účinku či jinému
problému, a my ostatní resistenci roztočů, úhynu včelstev a podobně. Zde
mnoho problémů totiž začíná.




Josef

">>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
rovnoměrně po pásku, aplikovat.<<<<


"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol (64929) (64931)

Vevnitř je excentricky vzduchová násoska, sklenička se musí natočit k hladině. Kapání, co jsem zjistil, je rychlé natolik, že je vhodně si pásky předchystat do řad a potom jen zjistit ten rytmus kapání. Á tři kapky mi vyjdou asi na 40 pásků. Jako vždy záleží na teplotě a viskozitě léčiva, v zimě kape hůř, když je tepleji lépe. Každopádně hodně dělá to natočení skleničky. Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_
........


Nejlepší je si je doma v teple po provrtání vrtačko napíchat hřebíky do polystyrenové desky a na včelnici už jen pokapat

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol

>>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_<<<<

S TÍM BYCH POLEMIZOVAL.
Pásek musí co ponejvíce zůstat suchý, při jeho hoření ,,Horké zplodiny" pak
odpařují léčivo do prostoru.
Léčivo nesmí hořet jak si někteří mylně myslí.
To pak nejspíše je důvodem špatné účinnosti léčiva. 
Zrovna tak to bude i v případech, kdy se včelařům z důvodu šetření kapou
kapky na pásky. Než pak dojde domů léčivo se vypaří a on tam pálí jen
prázdný pásek, Nebo pásek více navlhne a pak má při hoření nižší teplotu a
část léčiva shoří.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 10. 2014 9:36:16
Předmět: Re: Varidol

"Kapátka kapou dobře, jsou lepší než ty mačkací po kterých jsem měl ještě
týden amitrazový smrad na rukách.

Vevnitř je excentricky vzduchová násoska, sklenička se musí natočit k
hladině. Kapání, co jsem zjistil, je rychlé natolik, že je vhodně si pásky
předchystat do řad a potom jen zjistit ten rytmus kapání. Á tři kapky mi
vyjdou asi na 40 pásků. Jako vždy záleží na teplotě a viskozitě léčiva, v
zimě kape hůř, když je tepleji lépe. Každopádně hodně dělá to natočení
skleničky. Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_
.......
Honza (90.183.11.202) --- 23. 10. 2014
Varidol

Co říkáte novému kapátku na skleničce Varidolu? Přeléčil jsem 1x 24
včelstev a byl jsem na dně. Ve skleničce zůstalo pár kapek v rohu. Byl to
pro mě šok, jak rychle zmizel obsah skleničky. Dával jsem jako vždy 3 kapky
na knot."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 10. 2014
Re: Ăşhyny na varoazu (64928)

K bodu 4 ještě patří dodad,  --- a jeho chamtivost k získání ještě větších
zisků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: ehra <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 22. 10. 2014 18:23:07
Předmět: úhyny na varoazu

"přátelé rozlišujte aktuální problémy od těch méně důležitých
1/- úhyny na varoázu,vždy uvádějte Vaší lokalitu!!!
2/- příčiny úhynu
3/- metodiky léčení a možné nedostatky,další podpůrné způsoby
léčení varoázy
4/- za rozšíření varoázy je odpovědný člověk !!!!"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 23. 10. 2014
Re: Varidol (64929)

Kapátka kapou dobře, jsou lepší než ty mačkací po kterých jsem měl ještě týden amitrazový smrad na rukách.

Vevnitř je excentricky vzduchová násoska, sklenička se musí natočit k hladině. Kapání, co jsem zjistil, je rychlé natolik, že je vhodně si pásky předchystat do řad a potom jen zjistit ten rytmus kapání. Á tři kapky mi vyjdou asi na 40 pásků. Jako vždy záleží na teplotě a viskozitě léčiva, v zimě kape hůř, když je tepleji lépe. Každopádně hodně dělá to natočení skleničky. Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_
........
Honza (90.183.11.202) --- 23. 10. 2014
Varidol

Co říkáte novému kapátku na skleničce Varidolu? Přeléčil jsem 1x 24 včelstev a byl jsem na dně. Ve skleničce zůstalo pár kapek v rohu. Byl to pro mě šok, jak rychle zmizel obsah skleničky. Dával jsem jako vždy 3 kapky na knot.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 23. 10. 2014
Re: úhyny na varoazu (64928)

Toto není facebook nebo jiný ksichtový sociální webový systém.

Důležité je vše i to, co se zdá, že vůbec nesouvisí s úhynem.

Lokalita je celá ČR. Ato po zdejším zjištění, že kolapsy se nevyhýbají ani výš než 700 n.m.

Příčinu nikdo netuší ani teoreticky. Dol který by to měl vědět, asi nedělá co má, jen sbírají informace a nanic nedojdou, nesbírají vzorky, nedetekují ze souší co zbyly nic pokud vím, příčina bude oficiálně tedy hodně dlouho neznámá.

Metodiky selhávají, alternativní způsoby jsou pronásledovány s obviněním takovým, že mohou za horší situaci a že zato může nakonec chovatel sám.


Možná byl příspěvek na který reaguji myšlen jinak, ale jako takový je dost až moc přímý, úhyny včelstev nejsou jednoduchou otázkou a vůbec ne snadnou odpovědí a rozhodnutí co změnit v postupech léčby pro celou ČR v chovu jsou tak velmi těžká ne-li nemožná.
_gp_


........
ehra (37.48.44.183) --- 22. 10. 2014
úhyny na varoazu

přátelé rozlišujte aktuální problémy od těch méně důležitých
1/- úhyny na varoázu,vždy uvádějte Vaší lokalitu!!!
2/- příčiny úhynu
3/- metodiky léčení a možné nedostatky,další podpůrné způsoby
léčení varoázy
4/- za rozšíření varoázy je odpovědný člověk !!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (90.183.11.202) --- 23. 10. 2014
Varidol

Co říkáte novému kapátku na skleničce Varidolu? Přeléčil jsem 1x 24 včelstev a byl jsem na dně. Ve skleničce zůstalo pár kapek v rohu. Byl to pro mě šok, jak rychle zmizel obsah skleničky. Dával jsem jako vždy 3 kapky na knot. Fleky, které na knotu vznikly, měli větší průměr, než jsem zvyklý. Znamená to, že kapky jsou větší, než dříve. Kolega udělal stejnou zkušenost. S většíma kapkama by ale přestala platit pravidla o počtu kapek, na který jsme byli zvyklí a o kterých se tu vedla diskuse. Jak jste na tom vy? Navíc nová kapátka blbě kapou, jde to s nimi pomaleji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ehra (37.48.44.183) --- 22. 10. 2014
úhyny na varoazu

přátelé rozlišujte aktuální problémy od těch méně důležitých
1/- úhyny na varoázu,vždy uvádějte Vaší lokalitu!!!
2/- příčiny úhynu
3/- metodiky léčení a možné nedostatky,další podpůrné způsoby
léčení varoázy
4/- za rozšíření varoázy je odpovědný člověk !!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 22. 10. 2014
Re: pokozená ­varroázou

Dne Tuesday 21 October 2014 20:35:39 jira napsal(a):
> Takže jste od začátku června do zakrmení na zimu podal včelstvům 15 kg
> cukru?

ne krmil jsem jenom jedny, asi 3x3 kg a pak az vsechny kolem 1 srpna do zari
3-4 x 7 l roztoku 3:2. U nas v nizine v ulech z PS je spis na jare problem s
nadmernejma zasobama. Pokud bych zakrmil 25, jak tu nekdo obcas radi, tak by
se tam ty vcely nevesly :) .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 22. 10. 2014
Re: (64921)

to nečti někdo fantazíruje.UNOROVY BUDOU LEDNOVY. ASI 100 VČEL TO BY BYLA NA
JAŘE BÍDA Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 21. 10. 2014 21:46:04

Předmět:


"Tedy chci tím říct, že věřím v pokus, kdy budou různé chovatelské metodiky

krmení, plodování, klíckování matek v různé doby atd.. a výsledkem bude, že

v jednom úle bude na jaře většina včel červnových, v jiným úlu

červencových, jinde srpnových."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č. (88.101.253.177) --- 22. 10. 2014
Dlouhověké včely

Dlouhověké včely se vytvářejí vždy. Je to nastaveno geneticky jako jeden z projevů pudu sebezáchovy. Je to otázka bytí či nebytí samozřejmě podmíněno dalšími okolnostmi zdravotním stavem a zásobami, i když tyto nejsou až tak zásadní. I při existenčním minimu část včel se líhne jako dlouhověké a po doplnění zásob v září včelstvo přežívá. Ještě dost včelařů odebere veškerý med v červenci a pak krmí na přelomu srpna a září v mezidobí od vytáčení po nakrmení v trvání přibližně 5 až 6 týdnů včelstvo výrazně omezí aktivity ale zimující generaci vytvoří s tím, že tato se ještě musí vyrovnat s nárazovým doplněním zásob. Při jednom z pokusů bylo včelstvu znemožněno plodování v měsíci červenci. Až do konce sezony přežilo i když slabší. Ranou snůšku nevyužilo, ale pak se vyrovnalo průměru.Přirozeným výběrem trvajícím milióny roků byla schopnost vytvářet dlouhověké včely dále upevňována a jako geneticky dominantní je rozhodujícím faktorem pro samotnou existenci včelstva a včelař může tomuto procesu budˇ napomáhat nebo svými špatnými zásahy škodit. V současné době je to varroáza kdy je úloha včelaře naprosto zásadní a pro přežití včelstva rozhodující.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

Hlad bude, si myslím, na 1. místě. A to třeba už v červnu hned po vytočení. Taky jsem letos točil víc než jsem měl, je to cesta do pekel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 21. 10. 2014
Re: (64920)

Takže se dá říci, že dlouhověkost přímo ovlivňuje jako jeden z aspektů hlad?_gp_
..........
Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

K té dlouhověkosti, bych se přikláněl spíše k názoru, že dlouhověká včela nevzniká v konkrétních měsících, ale během celé sezony. Dlouhověkost včel je dána silou a zdravotním stavem včelstev v kterékoliv době. Obrazně zjednodušeně - srpnovou generaci připravuje generace červencová, červencovou červnová, červnovou květnová.


Například:
Včelstvo, kterému necháme po řepce med, přirozeně ploduje a udržuje si dlouhověkost. Včelstvo, které obereme o med, s tím že ty 3 rámky zásob v plodišti stačí, a v červenci ho podněcujeme, aby vytvořilo tu masu včel, která pak připraví ony ,, zimní včely", není již tak dlouhověké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 21. 10. 2014
Tukové tělísko

Co to vlastně je.
Tukové tělísko
Ve včelím zadečku jsou roztroušené nepravidelné masy jemné, obvykle bílé tkáně. Tvoří ji velký počet řídce nakupených buněk (tukové buňky nebo tukové tělísko). Slouží jako rezervní tkáň k ukládání živin, které může včela v daném okamžiku postrádat. Dospělá včela ukládá do tělíska přebytečné látky z hemolymfy Mladé včely vytvářejí v prvním týdnu života tělísko, které obsahuje zásoby tuku a bílkovin. Zvlášť výrazné je to u včel, které se vylíhly v pozdním létě nebo na podzim a nemusí se již starat o plod. Jejich enormně velké tělísko s vysokým obsahem tuku a bílkovin (tukově-bílkovinné tělísko), které se jim vytváří po spotřebování nadměrného množství pylu, jim umožňuje krmení prvního jarního plodu. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

Tedy chci tím říct, že věřím v pokus, kdy budou různé chovatelské metodiky krmení, plodování, klíckování matek v různé doby atd.. a výsledkem bude, že v jednom úle bude na jaře většina včel červnových, v jiným úlu červencových, jinde srpnových.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

K té dlouhověkosti, bych se přikláněl spíše k názoru, že dlouhověká včela nevzniká v konkrétních měsících, ale během celé sezony. Dlouhověkost včel je dána silou a zdravotním stavem včelstev v kterékoliv době. Obrazně zjednodušeně - srpnovou generaci připravuje generace červencová, červencovou červnová, červnovou květnová.


Například:
Včelstvo, kterému necháme po řepce med, přirozeně ploduje a udržuje si dlouhověkost. Včelstvo, které obereme o med, s tím že ty 3 rámky zásob v plodišti stačí, a v červenci ho podněcujeme, aby vytvořilo tu masu včel, která pak připraví ony ,, zimní včely", není již tak dlouhověké.







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jira (86.49.16.14) --- 21. 10. 2014
Re: pokozená ­varroázou (64911) (64916) (64918)

Takže jste od začátku června do zakrmení na zimu podal včelstvům 15 kg cukru?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 21. 10. 2014
Re: pokozená ­varroázou (64911) (64916)

Dne Monday 20 October 2014 15:20:26 jíra napsal(a):
> Naprostá pravda o krmení.Stejná situace byla v r.2001 a velké
> úhyny.Podněcovat se muselo někde dřív, jinde později podle polohy
> n.V.Jestli má Honza problém ,že bude vytáčet cukr,nikdo tady nepíše aby
> zakrmil 15 kg cukru najednou.Podněcovat po 2-3 kg za týden.V červnu bylo
> vše vymetené a tak včely cukr okamžitě donesly plodu a něco okolo plodu,ne
> do medníku.

no tak já to právě letos pokusně zkoušel, v dadantu a po 3 litrech roztoku 3:2
bylo trochu v plodišti a všechno, jak v dadantu mají nosily do medníku.
15 kg to je hranice na zimu.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 20. 10. 2014

Dlouhověké včely se líhnou v červenci, nejvíce v srpnu a již méně v září. Jsou to včely, které se nezúčastňují výživy plodu ani snůšky. Pokud nejsou k tomu donuceny okolnostmi v úle, sedí na stěnach a v podmetu a jen se vykrmují pylem. Letos jsem také řešil krmit či nekrmit podle jedné výzkumné práce. Při dodání cukru před snůškou se tento při snůšce nakonec objeví v medu, byť v malém množství. Při prodeji ze dvora to není na závadu, otázka co výkupci. Krmit jsem začal 25. června, kdy bylo jasné, že lípa nemeduje

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jíra (86.49.16.14) --- 20. 10. 2014
Re: pokozená ­varroázou (64911)

Naprostá pravda o krmení.Stejná situace byla v r.2001 a velké úhyny.Podněcovat se muselo někde dřív, jinde později podle polohy n.V.Jestli má Honza problém ,že bude vytáčet cukr,nikdo tady nepíše aby zakrmil 15 kg cukru najednou.Podněcovat po 2-3 kg za týden.V červnu bylo vše vymetené a tak včely cukr okamžitě donesly plodu a něco okolo plodu,ne do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou (64913)

Tady se zabýváme dobou loučení a krmení naprosto zbytečně Je jen jedna věc
jistá a to je začátek kdy včely začínají vychovávat zimní generaci. Na to
nemá přece doba zahájení krmení vůbec vliv, ale závisí to na úhlu
ekliptiky po které se pohybuje slunce.
Pepan

-----
To je právě to, že zjistist kdy se vychovávázimní generace je trochu obtížné a je těžké oddělit fakta od doměnek.

Co určuje výchovu zimní generace?
Slunce, snůška, nebo je to děj co probíhá poszvolna od června?

Moc výzkumů v tomhle asi nebylo aby jsme věděli co je fakt a co domněnka.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: Koncentrace lĂŠÄ?iva Re:

>>>>Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi<<<<
Tak si to vyzkoučej
Polož na stroupek dvou úlů sklo
V 1 zapal pásek zavěšený nahoře a ve druhém zavěšený  v odmetu
Zjistíš velmi rychle, že koř s výpary varidolu nejprve v obou úlech vystoupá
nahoru a posléze pak začne klesat dolů. Přidáš-li k oboum úlům další dva kde
bude ležet folie přímo na rámcích tak zjistíš u nich zhoršený pohyb kouře v
obou těchto úlech

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 10. 2014 7:08:28
Předmět: Koncentrace léčiva Re:

""2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž
nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná.
Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi
kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat."

Zase o trošku líp vidím, proč ta varaóza není zvládána a proč jsou ty
hromadné úhyny.
Účinnost léčení závisí výhradně na koncentraci látky a ta je dána vztahem:
použité množství látky ku prostoru, ve kterém se rozptylí.
Jestliže správná koncentrace léčiva vznikne, pokud dám na nástavek 2 kapky,
tak pokud fumiguji do prostoru tří nástavků, musím použít 6 kapek.
Jinak správně - pro včelaře asi příliš složité a proto se to v letáku
neuvádí - počet kapek by se neměl uvádět na nástavek , ale na vnitřní
prostor úlu.
Jestliže se mají používat dvě kapky na klasický nástavek, což i dnes by měl
být nástavek 39x24 s 10 rámky, jsou to dvě kapky na prostor úlu 38.5 litru.
Zhruba 1 kapka je na 20 litrů vnitřního objemu úlu. Pokud je včelstvo na
dvou nástavcích 39x24 plus ještě na vysokém dnu, tak potom je třeba dávat 5
kapek.
Třeba langstroth má vnitřní rozměr 4.65 x 3.75 dm. Pokud se zimuje ve dvou
běžných nástavcích, ty mají mít výšku 2.41 plus vysoké dno 12 cm vysoké,
objem vyjde 105 litrů, což vychází zase na 5 kapek. (dvě kapka na každý
nástavek + 1 kapka navíc).Pokud se zimuje na nízkém dnu, vyjde objem
takového úlu 85 - 90 litrů - 4 kapky.
Pokud se zimuje v 5 nízkých nástavcích langstroth, jejich výška je 167 mm
plus ještě na vysokém dnu, vyjde objem takového úlu skoro 167 litrů, takže
na pásek se musí nakapat 8 kapek. Pokud se použije kapek méně, je
koncentrace léčiva v úlu nižší než předepsaná, se všemí důsledky, které
toto na odchov roztočů odolných k léčivu má.
A tak by se dalo pokřačovat dál s každým úlem, který se tady používá."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou

Tady se zabýváme dobou loučení a krmení naprosto zbytečně Je jen jedna věc
jistá a to je začátek kdy včely začínají vychovávat zimní generaci. Na to
nemá přece doba zahájení krmení vůbec vliv, ale závisí to na  úhlu 
ekliptiky po které  se pohybuje slunce.
To je děj který musíme respektovat. Nemůže však ovlivnit průběh snůšky v té
které oblasti. Někde probíhá od začátku května jinde od června  zrovna tak
je to s jejím koncem.Někde končí v polovině června jinde na konci srpna.
Tady pak musí každý včelař rozhodnout o způsobu léčby v červenci a srpnu a
to podle místních podmínek a ne nějakého návodu. a této době pak musí
upravovat i množství potřebných zásob pro výchovu zimní generace A NA KONCI
SRPNA ZASE UPRAVIT ZÁSOBY PO ZIMOVÁNÍ DLE MÍSTNÍCH PODMÍNEK NÁSLEDUJÍCÍCH
SNŮŠEK .
TO VŠE PAK ZÁVISÍ NA MÍSTNÍCH PODMÍNKÁCH ČI PODMÍNKÁCH VČELAŘOVU PROVOZU. To
musí pak posuzovat každý sám. Začátečník se pak musí ptát místních včelařů,
jak to tam obvykle probíhá.
Také nejsou stejné roky natož kraje.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 20. 10. 2014 6:44:58
Předmět: Re: pokození varroázou

"Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká  dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.

Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.

Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.

U nás ve vsi máme asi 10 včelařů, 8 si stěžovalo na hrozné loupežení jaké
nepamatují a včely těch zbývajících jsou moc pěkné. Dokonce si letos při
loupežení nepřinesly ani moc roztočů. Po 3 Formidolech v létě (Gabony jsme
neměli) nyní některá včelstva nemají již plod, tam kde mají, je plný roztočů
a fumigace je k ničemu, jedíně k vychování rezistentních roztočů. Po první
fumigaci nejsou spady překvapivě extrémní - mezi 500 a 2000. Po dobře
provedené fumigaci - bez plodu, nevidím důvod pro další čmoudění v úlech a s
očekávaným ochlazením by jedna fumigace mohla být dobrým startem pro příští
sezónu. Letos mně nepadlo ani jedno včelstvo kvůli varoáze, vloni cca 5.
Padlo mně 8 včelstev na jednom stanovišti kvůli ceraně. Tu potvrdil  koncem
července Dol. Ke správné fumigaci jsou  v praxi tři možnosti, záleží na Vás
a veterině -  buď zbylé max 2 rámky plodu odstranit, pokud je většina
otevřeného plodu na rámku a tak kolečko zavíčkované rozdrásat a zničit, nebo
natřít plod a pak fumigovat. Osobně nerad plod ničím, ale když otevřu pár
buněk, v každé je roztoč a navíc na plástu vidím mladušky s poškozenými
křídly, není co řešit, tedy jediné správné je vyndat zbylý plod. Letos jsem
vyzkoušel kolem 20.9. zaklíckovat 7 matek  na 3 týdny do běžných přidávacích
klícek, tedy bez přístupu včel. 6 matek přežilo. Sedmá byla jiného
genetického původu (kraňka od jiného chovatele), klíckováním jsem ji zároveň
měnil, tak to nedopadlo.

Uvádíte 90km pás s úhyny včelstev. Já bych spíš napsal, že bylo letos málo
míst, kde byla v květnu a červnu snůška, a kde nemají včelaři problém.

S pozdravem

 Radek Hubač

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 10. 2014 7:09:28
Předmět: Re: pokození varroázou

"Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených
úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu
nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly
jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si
myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o
sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem
pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a
včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen
úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u
nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel"
území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je
použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je
biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I
když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování.
Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když
vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky,
které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...t""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou (64911)


Děkuji za dotaz na tělo, taky chci med, ale k tomu potřebuji včely a letos
není poslední rok světa....

za normální situace nechávám cca 2Okg medu - mednou komoru a pod ní krajní
plásty jsou také plné. Pak včely udrží plodování a přijde-li další snůška,
bohatě nahradí spotřebu, na rozdíl od včelařů, kteří včely ožebračí a pak
brečí, že druhý med nebyl. Vzhledem k tomu, že se dá odložit vytáčení
jarního medu, je to asi nejlepší cesta vytáčet, až když začíná další snůška.
Takto jsem to více let praktikoval u rodičů 250km daleko, kam jsem se
nedostal, vytočil jsem třeba až v polovině června, to ještě i řepka šla
točit. Je to na situaci.

 Pokud jde o krmení cukrem si myslím, že by šlo použít tachovskou
technologii, kdy se po vytočení dala dávka cukru. To se mně moc nelíbí,
včely nosí med pro sebe, když nebudu mít včely, nebudu mít ani med. 
Vylepšil bych to tím, že bych cukr dal při točení medu, když jsou vrchní
nástavky v medárně a po zahájení další event. snůšky bych je teprve vrátil,
tak by se cukr do medu nedostal, včely zásoby nepřenáší. Podotýkám, že u nás
po řepce bývá minimálně 14 dní mezera, spíše déle.

Letos jsem také měl problém. Včely pořádně ani nenaplnily medné komory,
neměl bych žádný med. Nechal jsem jim, co se dalo, vytočil 10kg průměr a
čekal. Protože nic nepřišlo, začal jsem v malých dávkách pokrmovat v druhé
polovině června, což by slunečnici také kvalitou neovlivnilo 1x týdně cca 1
kg cukru u silných včelstev. Ani slunečnice nic moc nedala, jen 3 včelstva
přinesly dost na zimu, tak jsem ani slunečnici netočil.

S pozdravem

 Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 10. 2014 9:36:24
Předmět: Re: pokození varroázou

"Dne Monday 20 October 2014 06:44:44 Radek Hubač napsal(a):

> včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního
> medu nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky
> své práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po
> vytočení jarního medu nechali pomalu 10kg.
>
> Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
> zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely
pár
> dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.


Dobrý den,

toto je problém, který jsem zatím uspokojivě nevyřešil.
Pokud zakrmíte v polovině června, to pak pro Vás snůška skončila ?
Nebo jak poznáte, že je už krmení dost, ale riziko kontaminace pozdější
snůšky
ještě ne. Nebo krmíte polovinu včelstev a u druhé čekáte ? Já letos čekal na

lípu, bylo teplo, dusno, semtam sprchlo, ale lípa se nekonala. Dokonce tam,
kde je, je i vysoká spodní hladina vody. Samozřejmě, že při ceně cukru by se

mi pár kilo "medu" navíc hodilo, ale to se mi nějak nechce.
Co teda radíte? Protože tady bych si podle Vaší rady měl vybrat, mezi medem
a
včelama. A asi jsem divnej, ale med je jeden z důvodů mého včelaření.
Nebo mít prostě o polovinu záložních včelstev víc trvale na KM , či jiném
léčivu a průběžně krmit a rámky si schovat jako krmení na zimu ?
Nebo prodávat jako "med" ?

Honza"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou

Dne Monday 20 October 2014 06:44:44 Radek Hubač napsal(a):

> včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního
> medu nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky
> své práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po
> vytočení jarního medu nechali pomalu 10kg.
>
> Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
> zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
> dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.


Dobrý den,

toto je problém, který jsem zatím uspokojivě nevyřešil.
Pokud zakrmíte v polovině června, to pak pro Vás snůška skončila ?
Nebo jak poznáte, že je už krmení dost, ale riziko kontaminace pozdější snůšky
ještě ne. Nebo krmíte polovinu včelstev a u druhé čekáte ? Já letos čekal na
lípu, bylo teplo, dusno, semtam sprchlo, ale lípa se nekonala. Dokonce tam,
kde je, je i vysoká spodní hladina vody. Samozřejmě, že při ceně cukru by se
mi pár kilo "medu" navíc hodilo, ale to se mi nějak nechce.
Co teda radíte? Protože tady bych si podle Vaší rady měl vybrat, mezi medem a
včelama. A asi jsem divnej, ale med je jeden z důvodů mého včelaření.
Nebo mít prostě o polovinu záložních včelstev víc trvale na KM , či jiném
léčivu a průběžně krmit a rámky si schovat jako krmení na zimu ?
Nebo prodávat jako "med" ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2014
úhyny včelstev Re: (64909)

Každoroční úhyny včelstev na varaózu, tak do 5 - 10 % bych bral spíš jako pozitivum. Přinutilo by to včelaře lépe léčit a ty horší skončit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 20. 10. 2014

Byl jsem v Německu a ve Francii. Mají letos také problém s varroázou, v Německu se očekává úhyn 30 procent včelstev. Ve Francii pro jazykovou barieru přesně nevím, ale ruční mluvou velký problém. Sám léčím 6 kapkami varidolu na tři nástavky před léty konzultováno s výzkumným ústavem s tím, že 4 kapky by měly stačit, ale jak je uvedeno v jiném příspěvku pro optimální koncetraci účinné látky a také pro dobrý pocit s dobře provedené fumigace se přikláním k 6 kapkám na tři nástavky. V roce 2007 jsem včelaře varoval. Byl jsem za pitomce. Tehdy jsem to vyřešil Gabonem. Všechna včelstva přežila, ostatní měli prázdné úly a já silnou snůšku . Reakce včelařů: jakto, že mě přežily včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou (64906)

"Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.
Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.
Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří nenechali včely vyhladovět. "

S tím souhlasím. Jedná se o to včely a snůšku sledovat a pokud snůška dlouhodobě není, tak je třeba včelám dodat zásoby - podněcovat Tím se zabývali včelaři nejméně už před 50 lety a určitě i dřív. Co jsem pochopil, dělalo se to v periodách, jednu periodu - 5 - 20 let, se protlačovalo spíš podněcování a když se potom objevili včelaři "cukráři" jejichž prodávaný med obsahoval velké množství cukru, tak naopak se prosazovalo podněcovat pomalu až tehdy, kdy včely padají hladem.
Dneska je to dáno dnešními analytickými metodami, snadným objevením řepného cukru v medu a tak se už delší dobu o podněcování v bezsnůškovém období nepíše a neprosazuje. A podněcování medem bývá drahé.
Ono u včelaře je problém, že by na odhad, jestli podněcovat nebo ne potřeboval přesnou předpověď počasí na takových 20 dnů dopředu, což jaksi není k dispozici.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2014
Koncentrace léčiva Re: (64904)

"2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná. Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat."

Zase o trošku líp vidím, proč ta varaóza není zvládána a proč jsou ty hromadné úhyny.
Účinnost léčení závisí výhradně na koncentraci látky a ta je dána vztahem: použité množství látky ku prostoru, ve kterém se rozptylí.
Jestliže správná koncentrace léčiva vznikne, pokud dám na nástavek 2 kapky, tak pokud fumiguji do prostoru tří nástavků, musím použít 6 kapek.
Jinak správně - pro včelaře asi příliš složité a proto se to v letáku neuvádí - počet kapek by se neměl uvádět na nástavek , ale na vnitřní prostor úlu.
Jestliže se mají používat dvě kapky na klasický nástavek, což i dnes by měl být nástavek 39x24 s 10 rámky, jsou to dvě kapky na prostor úlu 38.5 litru. Zhruba 1 kapka je na 20 litrů vnitřního objemu úlu. Pokud je včelstvo na dvou nástavcích 39x24 plus ještě na vysokém dnu, tak potom je třeba dávat 5 kapek.
Třeba langstroth má vnitřní rozměr 4.65 x 3.75 dm. Pokud se zimuje ve dvou běžných nástavcích, ty mají mít výšku 2.41 plus vysoké dno 12 cm vysoké, objem vyjde 105 litrů, což vychází zase na 5 kapek. (dvě kapka na každý nástavek + 1 kapka navíc).Pokud se zimuje na nízkém dnu, vyjde objem takového úlu 85 - 90 litrů - 4 kapky.
Pokud se zimuje v 5 nízkých nástavcích langstroth, jejich výška je 167 mm plus ještě na vysokém dnu, vyjde objem takového úlu skoro 167 litrů, takže na pásek se musí nakapat 8 kapek. Pokud se použije kapek méně, je koncentrace léčiva v úlu nižší než předepsaná, se všemí důsledky, které toto na odchov roztočů odolných k léčivu má.
A tak by se dalo pokřačovat dál s každým úlem, který se tady používá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou



Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká  dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.

Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.

Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.

U nás ve vsi máme asi 10 včelařů, 8 si stěžovalo na hrozné loupežení jaké
nepamatují a včely těch zbývajících jsou moc pěkné. Dokonce si letos při
loupežení nepřinesly ani moc roztočů. Po 3 Formidolech v létě (Gabony jsme
neměli) nyní některá včelstva nemají již plod, tam kde mají, je plný roztočů
a fumigace je k ničemu, jedíně k vychování rezistentních roztočů. Po první
fumigaci nejsou spady překvapivě extrémní - mezi 500 a 2000. Po dobře
provedené fumigaci - bez plodu, nevidím důvod pro další čmoudění v úlech a s
očekávaným ochlazením by jedna fumigace mohla být dobrým startem pro příští
sezónu. Letos mně nepadlo ani jedno včelstvo kvůli varoáze, vloni cca 5.
Padlo mně 8 včelstev na jednom stanovišti kvůli ceraně. Tu potvrdil  koncem
července Dol. Ke správné fumigaci jsou  v praxi tři možnosti, záleží na Vás
a veterině -  buď zbylé max 2 rámky plodu odstranit, pokud je většina
otevřeného plodu na rámku a tak kolečko zavíčkované rozdrásat a zničit, nebo
natřít plod a pak fumigovat. Osobně nerad plod ničím, ale když otevřu pár
buněk, v každé je roztoč a navíc na plástu vidím mladušky s poškozenými
křídly, není co řešit, tedy jediné správné je vyndat zbylý plod. Letos jsem
vyzkoušel kolem 20.9. zaklíckovat 7 matek  na 3 týdny do běžných přidávacích
klícek, tedy bez přístupu včel. 6 matek přežilo. Sedmá byla jiného
genetického původu (kraňka od jiného chovatele), klíckováním jsem ji zároveň
měnil, tak to nedopadlo.

Uvádíte 90km pás s úhyny včelstev. Já bych spíš napsal, že bylo letos málo
míst, kde byla v květnu a červnu snůška, a kde nemají včelaři problém.

S pozdravem

 Radek Hubač

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 10. 2014 7:09:28
Předmět: Re: pokození varroázou

"Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených
úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu
nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly
jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si
myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o
sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem
pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a
včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen
úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u
nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel"
území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je
použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je
biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I
když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování.
Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když
vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky,
které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...t"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 19. 10. 2014
Re: Lean

Díky ale ty nástavky mám ještě plné včel i dole. Ted se ochladí tak se
stáhnou nahoru. Ty 2 pásky , to by šlo ale dostanu 25 vč. x 2 tj 50 pásků.
Ale i tak dík. Kamarádi pomohou Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Honza <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 10. 2014 17:00:12

Předmět: Re: Lean


"Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6 ale to

asi neshoří.A kam to umístit nahotu nebo dolu . O tom návod na letáku nic

neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od pár

jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné, ti co jsou mrtví a

leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa

----------------------------------------------------------

V příbalové Informaci VARIDOL 125mg/ml se mimo jiné uvádí:

Aplikace fumigací.

Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad + 10 &#186;C v době, kdy včely

nelétají. Před aplikací přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi

krycím plástem a stěnou úlu vznikla asi 4 cm mezera. U nástavkových úlů se

proužek vkládá do horního nástavku. V dodaném proužku papíru proděravíme

otvor asi cm od vrchního okraje. Těsně před ošetřením se nakape z výše 3 cm

na horní

polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol . Na jeden nástavek se použijí 2

kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky.

Po vsáknutí Varidolu se proužek na celé spodní straně zapálí. Proužek musí

jen doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme.

Doutnající proužek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího

plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2 cm od plástu a 2 cm od

stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme na 30 min.

VÚ Dol navíc uvádí:

Na jedno včelstvo se použijí dvě kapky přípravku (6,2 mg léčivé látky) na

jednom proužku. Obsedá-li včelstvo dva nástavky, na proužek se nakapou až

čtyři kapky. Pro velmi slabá včelstva se použije jedna kapka v období od 1.

října do 15. dubna.

Nastává proto otázka, co je rozhodující? :

1. Zda koncentrace účinné látky v ovzduší úlu okolo včel

2. Nebo množství účinné látky v úlu úměrné počtu včel

Pokud platí bod 1, pak na 3 nástavky je nutno dát 2x3=6 kapek Variolu.

Pokud platí bod 2, pak stačí dát na 3 nástavky jen 4 kapky, protože v tomto

období spodní nástavek již není plně obsedán včelami.

Jaký je na to váš názor? H."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 19. 10. 2014

2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná. Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.144.162) --- 19. 10. 2014
Re: Lean (64890)

Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6 ale to asi neshoří.A kam to umístit nahotu nebo dolu . O tom návod na letáku nic neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od pár jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné, ti co jsou mrtví a leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa
----------------------------------------------------------
V příbalové Informaci VARIDOL 125mg/ml se mimo jiné uvádí:
Aplikace fumigací.
Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad + 10 ºC v době, kdy včely nelétají. Před aplikací přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi krycím plástem a stěnou úlu vznikla asi 4 cm mezera. U nástavkových úlů se proužek vkládá do horního nástavku. V dodaném proužku papíru proděravíme otvor asi cm od vrchního okraje. Těsně před ošetřením se nakape z výše 3 cm na horní
polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol . Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky. Po vsáknutí Varidolu se proužek na celé spodní straně zapálí. Proužek musí jen doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme. Doutnající proužek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího
plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2 cm od plástu a 2 cm od stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme na 30 min.
VÚ Dol navíc uvádí:
Na jedno včelstvo se použijí dvě kapky přípravku (6,2 mg léčivé látky) na jednom proužku. Obsedá-li včelstvo dva nástavky, na proužek se nakapou až čtyři kapky. Pro velmi slabá včelstva se použije jedna kapka v období od 1. října do 15. dubna.
Nastává proto otázka, co je rozhodující? :
1. Zda koncentrace účinné látky v ovzduší úlu okolo včel
2. Nebo množství účinné látky v úlu úměrné počtu včel
Pokud platí bod 1, pak na 3 nástavky je nutno dát 2x3=6 kapek Variolu. Pokud platí bod 2, pak stačí dát na 3 nástavky jen 4 kapky, protože v tomto období spodní nástavek již není plně obsedán včelami.
Jaký je na to váš názor? H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 19. 10. 2014

U nás v ZO již padlo odhadem 10% včelstev na varroázu. U mě na stanovišti kmenové včelstvo zatím napeadlo, zato 90% oddělků uhynulo, prostě oddělek na 6 rámcích, během 10 dní bez včel, včely hynou venku. Plod na 2 rámcích - již zachladlý, matka na horních loučkách, zásoby jsou nakonec vyrabované nárazově poslední 2 dny, teď už rabují hlavně vosy, včely už přestávají.

Test na nosemu, ze zadečků z mrtvolek i živých včel, pod mikroskopem nic neodhalil, jen několik oválných spór - tedy Nosemy apis.

Pravděpodobná příčina úhynů, u nás, je přemnožená varroáza v podletí a s tím spojené virózy.

Již máme po prvním ošetření varidolem, roztočů již není nijak mnoho, maximálně stovky za 5 dní po ošetření. To s kyselinou byly předtím tisíce.

Doufejme, že oslabená včelstva přežijí do jara a postupně zesílí.

Opavsko 235m

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 19. 10. 2014

Diskutujme o varroáze, případně o dalších nemocech. To je naprosto zásadní problém pro podzim 2014. Co je to ležan? Je to popření samé podstaty života včelstva, kdy na jaře začíná rozvoj nahoře, aby za rok bylo zase na tom místě. Takto se včelstvo chová po miliony roků a Vy teď diskutujete o ležanech v situaci, kdy hynou tisíce včelstev. Nosema je nemoc včel, které jsou z různých důvodů ve stresu. Zvápenatění je nemoc, kdy je včelstvo geneticky vnimavější a nemoc propuká, stačí výměna matky. To samé u nosemy. Dle mých poznatků je potomstvo některých linií včely kraňské vnímavější. Jiné problém nemají již mnoho let, nevím co to je nosema a tomu i napomáhám opalováním všech rámků při vyměně díla. Letos jsem získal nové linie včel od rakouských chovatelů, které se chovají jinak než linie rozchovaváné v současné době. U nás měly by být podle rychlosti odběru cukru i velmi výnosné a první informace z letošního roku toto potvrzují. V příštím roce vyměním všechny matky za matky které rozchovám z těchto linii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892) (64894) (64899)

"Tady bych neradil, aby použil souše pro oddělky. Jestli padly včely loupeží v důsledku nosemy, tak na tu nic neplatí. Doporučuji souše vyvařit, rámky spálit a úly vy dezinfikovat chlornanem sodným "1 litr sava, 0,5 kg louhu sodného rozpustit v 10 litrech teplé vody " úly oškrabat a vytřít tímto roztokem třeba třikrát po sobě a pak vodou opláchnout. Pokud se týká , že by tam byla nosem tak na ni nic neplatí kromě louhu a sava. Vytíráme houbičkou připevněnou na dlouhé laťce a používáme při práci ochranné pomůcky. Podle popisu se pravděpodobně nejedná o varroazu. JM"
To je podle mně prakticky zbytečné. Nejedná se o nemoc, která vytváří nějaká diagnostikovaná ohniska, která by šla takovou desinfekci a likvidací zničit, ale o plošné promoření všech včelstev. I kdyby se povedlo na stanovišti všechny známky N.c. zničit a dovezené oddělky byly N.C. prosté, do půl roku, jednoho roku je stanoviště promořeno na původní úroveň loupeží či zalétáním včel od okolních včelařů. Dokonce je to kontraproduktivní a zakládá na další úhyny v pro včelaře nejcitlivějším období , fázi zazimovaných včelstev. Pokud se totiž včelstva rozvinou a zesílí relativně bez přítomnosti N C a zvýší se jejich vnímavost třeba intenzívním využíváním takových včelstev na produkci medu, může po rozvoji slídění v červenci a srpnu skokový vzrůst zamořeni N.C. ty včelstva, obvykle ta nejsilnější, zase odstřelit.
Očištění úlů zvnitřku, zvenku, jejich desinfekce, vyvaření nadbytečných plástů, očištění a desinfekce rámků ze zrušených plástů ano, likvidace toho, co je staré a rozpadlé taky, ale žádné zbytečné ničení. To prospívá jen dotovaným výrobcům úlů a plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892) (64894)

Tady bych neradil, aby použil souše pro oddělky. Jestli padly včely loupeží v důsledku nosemy, tak na tu nic neplatí. Doporučuji souše vyvařit, rámky spálit a úly vy dezinfikovat chlornanem sodným "1 litr sava, 0,5 kg louhu sodného rozpustit v 10 litrech teplé vody " úly oškrabat a vytřít tímto roztokem třeba třikrát po sobě a pak vodou opláchnout. Pokud se týká , že by tam byla nosem tak na ni nic neplatí kromě louhu a sava. Vytíráme houbičkou připevněnou na dlouhé laťce a používáme při práci ochranné pomůcky. Podle popisu se pravděpodobně nejedná o varroazu. JM

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892)

Milý příteli je tento popis úhynu jasný. Nejedná se o varroazu, ale o nosemu ceranea. Úhyn při varroaze nastává koncem října a ve včelstvech zůstávaji zásovy bez včel. Při nosemě je včelstvo loupeno a zůstávaji jen prázdné rámky v úlech bez včel. Přečtěte si příspěvek v diskusi na který nikdo nechtěl reagovat, ale je to tak: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Varroa nebo nosema ?
Pár znalostí o nosemě ceranea.
Včelařům , kteří mají úhyny včelstev je letos více než v roce 2007 - 2008. Hynou celá stanoviště a to jak na nosemu, tak i na varroazu. U nosem včelař nic neovlivní, ale u varoazy ano. Letos včas BYLO UPOZORŇOVÁNO, že bude přemnožená varroaza. Co k tomu udělali včelaři, co výbory ZO a co neorganizovaní včelaři? Nic začali léčit včelstva v druhé polovině srpna, mnozí vůbec ne. Včelař musí začít léčit okolo 20. června formidolem a podruhé znovu okolo 10. července, ochránit včelu červencovou, která je dlouhověká pokud ji roztoč v buňkách nedecimuje vytvoří si tukové tělísko a vydrží do dubna. Pokud ji roztoč vysává nemá dostatek zásobních látek pro tvorbu tukového tělíska a je včelou krátkověkou, která hyne koncem října a to tady je. Včelař nepřizná, že je to jeho chyb, že pro to nic neudělal. Svádí se to na špatný cukr, na různé postřiky v měsíci květnu a p. Bude-li ještě jedna zima jako byla 2013 -14, tak nebude rok bez medu jako letos, ale bude ještě rok bez včel a medu. Přečtěte si brožuru od Veselého " Celý rok proti varroaze " a o tom diskutujte a ne o ležanech. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou (64892)

To je samozřejmé úly podle typu vysířit nebo vymýt louhem včetně rámků.
Staré dílo zrušit a oddělky dát na mezistěny. Dokonce tuto situaci lze i
využít k získání dalšího vosku, použitím jen poloviny mezistěn. Zbytek
postaví jako volnou stavbu. To se mezistěny řežou po uhlopříčce nebo se
dávají celé střídavě s prázdným rámkem

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: toovský <m.tosovsky/=/tiscali.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2014 23:10:47
Předmět: pokození varroázou

"Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu
však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak
vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani
jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě
nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené
teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které
ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s
přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly
se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po
letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový
konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně
chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod.
Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z
letošního roku neopakovala."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 18. 10. 2014
Re: pokození varroázou (64892) (64894) (64895)

Ztrátu vitality včesltev, nechuť brát, bránit se, včelám, vosám, atd, zmizení včelstva nebo pokálení v zimě a silné zeslabení.
Nic nového - od 2007 znám, od 2008 bez roztočů. Takže dneska mě chytré průpovídky a moudra že včelaři špatně léčí a proto jim hynou včely už nerozčilují, spíš baví.

Od 2007 je všem co by se měli smekat jasné, že chyba není u nich ale u včelařů. Protože ... ... ... .. a protože ... .. u nich je všechno v pořádku. :-)

Jsme v tom sami zyvkejme si, přemýšlejme a hledejme. Podle mě je třeba chovat z toho co přežije a nenakupovat pořád někde něco odjinud.
Hlavně nehledejme chybu jak už jsem zaslechl že je to trest, protože už nejsou komise na léčení. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 18. 10. 2014
Re: pokození varroázou (64892) (64894)

toto u nas probehlo cca pred 3 lety, do ted nevim, co s tim,
ani co to bylo. Zajimave je, ze kamarad cca 3km vzduchem tyto problemy nema,
ale tady v okoli je mame, on je jina ZO. Takze jestli jsme tu nahodou nemeli
nejakou spatnou sarzi leciva ... Pred 3 lety jsem mel Gabon a ne KM, ted uz
pouzivam KM.
Po uhynu cca 40 vcelstev byla v dalsim roce vcelstva napadena
nosemou, predpokladam, ceranae, protoze utepleni a zuzovani nepomohlo.
Proste chovam vcely v novych ulech, vyvarenych ramcich, bez mezisten na volnem
dile a letos mi uz takto zmizely asi 3 vcelstva, jistota bude jaro, jak to
dopadne. Tehdy bylo "znamemi" neochota odebirat cukr , i kdyz byla vcelstva
silna. Nejsmutnejsi je to pak pristi rok, kdy sice existuje dotace na matku,
ale oddelek ne. Nesouhlasim z dotacema, vyjma techto pripadu, kdy paradoxne
nejsou.
Ja mel problem se vcelama, matky si mohu vychovat. Takze misto oddelku jsem
koupil 5 vcelstev a rozsekal to na oddelky.
Nevim, jestli je to nahoda, ale uhyny prezila jen jedna matka vigor (vcelstvo
zeslablo na jednu ulicku), inseminovana. Je ji 5 let a stale zije.

Mozna by stalo za uvazenou, pokud by svaz po kampani Bez medu to nejde udelal
kampan "Bez vcel to nejde" a pri sve spoluucasti nejak zaukoloval VUVc , nebo
jine vyzkumniky co se vlastne deje.

I kdyz nevesme hlavu, tumida je za dvermi, asijska srsen taky, takze mozna
bude na co vzpominat.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (195.39.39.2) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892)

Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel" území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování. Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky, které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou (64892)

No co s úlem po úhynu a vyloupení by po padesáti letech praxe, měl chovatel vědět. Pokud to neví, neměl by včelařit.

_gp_
..........
tošovský (213.192.26.58) --- 17. 10. 2014
poškození varroázou

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tošovský (213.192.26.58) --- 17. 10. 2014
poškození varroázou

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142) (64886)

Vyvařit, spálit, jak se to vezme. Jdou ty larvy nafotit a dát třeba do diskuze http://www.vcely.org? Tam jdou dát obrázky. Já to typuji na zvápenatění. Občas se letos ukázalo. Charakteristická je šedobílá tvrdá larva jak v buňkách, tak na dně, před česnem._gp_


.........
stloukal (77.78.92.113) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142)

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 10. 2014
Re: Lean

Stará moudrost říká , že oul medu nepotí. Snažme se at mají včelky co
sbírat, hlavně po jaru co nejblíž od stanoviště a ostatní nechme na nich.
Včelařím 45 let a těch kopanců co jsem po všech radách nadělal. Začínal v
ležanových 4 bateriích , potom rm 39 x 24 univerzály, nástavky 39 x 30 ty
byly nejlepší na zimování ale moc práce na převěšování . Včelky dělali věnce
medu nad plodem a nad nimi už byl hluchý prostor , přez mřížku nemohla a med
tam taky omezovali ukládat. Dnes je to na můj věk moc těžký rámek tak mám 39
x 27 a i to není ono. Celou bednu neunesu a po jednom rámku to je moc práce
navic.Čtu ty články o varoaze a rád bych kdyby to bylo přehnaný. O 1 jsem už
přišel as bez matky , letos ji 3 x měnili. Jak se rozkjadla nanovo. Jinak
mám polovinu včelstev na 33 rámcích a to jsou jak nahoře tak některé i v
podmetu. Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6
ale to asi nezhoří.Akam to umístit nahotu nebo dolu . Otom návod na letáku
nic neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od
pár jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné , ti co jsou mrtví
a leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 10. 2014 22:09:42

Předmět: Re: Lean


""Dobrý den,

děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak

jsem dopadl...

J.Marek"

Na ležany taky musí být vhodná linie včel.

Matka musí fungovat tak, že neochotně přechází z plástu na plást, vždy se

ten plást snaží zaklást co nejvíc, téměř celý, než přejde na další. Plus

taky včely musí snést, že prostor nad plodem mají úplně zapraný medem,

nepřestat přinášet další sladinu a nepřejít do rojové nálady, místo toho tu

další sladinu donášet do bočních plástů.

Pochybuji, že dnes některý z našich oficiálních chovatelů matek vybírá

matky do své linie podle těchto kritérií.

Naopak spíš budou tyto vlastnosti výběrem chovatele potlačovány. V

nástavkových úlech totiž hlavně ta druhá vlastnost snižuje medné výnosy,

protože včely nedávají med do medníkových nástavků nad plod, ale zaperou

jimi nejdřív boční plásty plodových nástavků, kde potom v poměrně úzkém

nástavku není místo na plod, což zase směřuje k rojení.

Ta první vlastnost pak snižuje rychlost rozvoje včelstva za chladného jara,

protože nástavek se nedá zužovat. Když jsou potom v nástavku třeba jen 2 -

4 plně zakladené plásty, ale zbytek plástů nemá plod a tudíž je včely

neobsazují, v chladném prostředí tyto plásty ochlazují plodové hnízdo.

A znova takovou linii vhodnou do ležanu vyšlechtit je práce na nějakou

desítku let vlastního výběru."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.25) --- 17. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Včelstva jsem zděil po otci a strýci v českých "universalech" (Standart I. a II.) na RM 39x24 a 39x30. ve včelíně s tím, že se do včelstev vždy chodilo vrchem. Postupně jsem přešel na nástavky z důvodu výrazně jednodušší práce se včelstvy. Používám kombinovaný systém většinou 39x30+39x15 neuteplené+ 4x mám 39x24 +39x17 uteplené. Rozdíl ve výnosech (teplená-neuteplená) nevidím. Úhyny jsou minimální a většinou (99%) je příčinou moje chyba. Pravidelně léčím začátkem srpna KM, dokud byl gabon, tak gabonem. Na podzim 2x fumigace a v prosinci aerosol. Mor v lokalitě a okolí naštěstí zatím není.Asi záleží na místních podmínkách. Zásadní výhodou je skutečně jednoduchá manipulace jak v sezoně, tak zejména při léčení (vkládání podložek, fumigace, aerosol, ochrana česen. Podstanou výhodou je i výraně nižšší hmotnost nástavků a oddělěné dno při jakékoliv manupulaci. V těch Standardech bylo zejména čištění podložek docela problém. Navíc byl vlastní úl dost těžký. O ležanech jsem proto nikdy neuvažoval a myslím, že argumentů proti zde zaznělo docela dost.Jediný důvod, proč jít do ležanů bych viděl v nějakém vážném zdravotním handikapu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 10. 2014
Re: ObrĂĄzky (64887)

Další možnou příčinou je zastydlý plod

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 10. 2014
Re: ObrĂĄzky

Tak to je velmi vážný problém a jsou dva důvody proč se to stalo
1) Ten méně závažný se týká včel které uhynuly hladem. Takové jsou zalezlé v
buňkách a koukají jim jen zadečky. Ty jdou vyklepat nebo je vynesou včely
samy. případně se může jednat o vyloupené včely ale tam se obvykle nachází
jen pár zavíčkovaných buněk.
2) všechno ostatní je velmi vážný problém a ukazuje nejspíše na Mor včelího
plodu. Takové případy se řeší usmrcením včelstva a kompletním spálením
celého úlu včetně všechno co přišlo s ním do styku a také povinnost takový
to stav nahlásit SVS v  příslušné oblasti
Ta vydá rozhodnut í o likvidaci a návrh na žádost  k odškodnění.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stloukal <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2014 8:55:33
Předmět: Re: Obrázky

"jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stloukal (77.78.92.113) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142)

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 64966 příspěvků(zde zobrazeno 81 příspěvků, od č. 64886 do č. 64966)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 80 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu