Archiv Včelařské konference

Vážený pane Rotbauer
Opět se ve Vašich příspěvcích objevuje co je špatně. Nikde jsem nenašel jak
to dělat jinak. Především se chci vrátit k okresní konferenci v Písku. Zde
jste vystoupil se „svými“ příspěvky. Převážně jste zde četl dopisy obdržené
e-mailem od dalších včelařů. Účastníkům konference se nelíbila především
monotónnost a neúměrná délka vašeho příspěvku. Prostě jste neodhadl
publikum. Když mluvíte více jak 20 minut, tak Vás prostě lidé v okolí
přestanou poslouchat. Jinak jste byl vyzván, aby jste své připomínky a
návrhy předložil písemně, s tím, že budou přiloženy k písemnému vyhotovení
usnesení okresní konference. Vy jste tak neučinil. Jiné přílohy řádně
podané se byly do usnesení zapracovány. Že by někoho nadzvedlo jméno Texl
jsem si nevšiml. Asi máte na mysli přítele Petra Texla. Znám ho osobně a
vážím si ho. Kdyby ho včelaři z okolí tak bytostně nesnášeli, tak by
přítel Texl nebyl pozván k nám do Milevska v dubnu 2004 na přednášku. Jinak
na ni s „odporem“ přišlo kolem 70 lidí.
Ještě malá připomínka. Nevíte zda svazu jde víc o med nebo o zavčelení
krajiny? Svaz má hájit oba zájmy. Med je důležitý pro ekonomiku včelaře.
Zavčelení krajiny je celospolečenský zájem.

P.S.
Pokud budete ve vašich výkupnách poskytovat takové „služby“ jako letos, tak
se bez nich rád obejdu.
Richard Šimko

Možná to znáte, ale pro mě je to novinka. Na http://print.google.com je betaverze prohledávače naskenovaných knih, hledá se fulltextově, tzn. nejen v nadpisu, ale i v celém textu knihy. Prozatím se jedná převážně o anglicky psané knihy.

A ještě z jiného soudku. Pokud se chcete podívat na svoje včelky zezhora, na adrese http://www.geodis.cz/www/www_data/index.php?page=barevne_ortofoto.html je archiv volně přístupných (po registraci) leteckých snímků celé ČR. Rozlišení 1pixel=50cm, takže velké detaily nečekejte.

mp

Oprava: 1 pixel = 5 metrů.

mp

Pan Rottbauer by pro včelařství a včelaře udělal nelépe, kdyby dělal
jednatele v ZO, kterého nemohou sehnat. Mohl by v praxi ukázat, jak se to má
dělat a ovlivňovat z dola i ČSV.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 16, 2005 1:05 PM
Subject: Pro pana Rotbauera - veřejně


> Vážený pane Rotbauer
> Opět se ve Vašich příspěvcích objevuje co je špatně. Nikde jsem nenašel
> jak
> to dělat jinak. Především se chci vrátit k okresní konferenci v Písku. Zde
> jste vystoupil se „svými“ příspěvky. Převážně jste zde četl dopisy
> obdržené
> e-mailem od dalších včelařů. Účastníkům konference se nelíbila především
> monotónnost a neúměrná délka vašeho příspěvku. Prostě jste neodhadl
> publikum. Když mluvíte více jak 20 minut, tak Vás prostě lidé v okolí
> přestanou poslouchat. Jinak jste byl vyzván, aby jste své připomínky a
> návrhy předložil písemně, s tím, že budou přiloženy k písemnému vyhotovení
> usnesení okresní konference. Vy jste tak neučinil. Jiné přílohy řádně
> podané se byly do usnesení zapracovány. Že by někoho nadzvedlo jméno Texl
> jsem si nevšiml. Asi máte na mysli přítele Petra Texla. Znám ho osobně a
> vážím si ho. Kdyby ho včelaři z okolí tak bytostně nesnášeli, tak by
> přítel Texl nebyl pozván k nám do Milevska v dubnu 2004 na přednášku.
> Jinak
> na ni s „odporem“ přišlo kolem 70 lidí.
> Ještě malá připomínka. Nevíte zda svazu jde víc o med nebo o zavčelení
> krajiny? Svaz má hájit oba zájmy. Med je důležitý pro ekonomiku včelaře.
> Zavčelení krajiny je celospolečenský zájem.
>
> P.S.
> Pokud budete ve vašich výkupnách poskytovat takové „služby“ jako letos,
> tak
> se bez nich rád obejdu.
> Richard Šimko
>

Vážení!

Pokud jsi si přečetl test přítele Rotbauera, tak on o příteli Texlovi nic
závadného neřekl....pouze konstatuje, že jak řekl jméno Texl, tak se dál
nedostal.

Náhodu jsem byl přítomný v Brně na tzv. schůzi k přípravě voleb co byla
ještě před volbami do okresů...je to dáváno Ústředním vedením k dobru, jako
"schůze v Brně odmítla I2j jako pamflet".

Tak to tam probíhalo tak, že hned v úvodu předseda Sojka nazval dokument
(jak je u nich obvyklé ho nikdo neměl k dispozici) pamfletem. Načež
vystoupilo pár lidí s kritikou (ve stylu Anticharty z doby normalizace) -
vlastně to byli členové UV, čili ti, kteří sice nejsou mediálně profláknutí
(nejsou členové výboru) ale jsou to delegáti a mají máslo na hlavě.
Přítel Petr Texl, který tam byl zřejmě pozván, aby ho veřejně zpacifikovali
se v oficiální části ani nedostal ke slovu, kdyby se o něj nepřihlásil,
ikdyž tam byl extra pozván.
V časopisu Včelařství se ale dočtete něco jiného.

I já si přítele Texla vážím a již jsem několikrát napsal. Absolvoval jsem
též více přednášek a akcí PSNV a jsem nadšen tím, co a jak dělají pro české
včelařství. Myslím, že je to dnes ve včelařství jeden z mála lidí, kdo je
schopný se vyznat v tom, co k čemu nám může být EU. V tom, jaký trend má
včelařství i v jiné zemi. Nejezdí tam za svazové peníze reprezentovat, ale
získat informace pro svoji organizaci a to je PSNV. Protože PSNV, které je
předsedou, je spolek, který něco dělá, je trnem v oku těm, kterým
konkuruje. Kdo to je si určitě domyslíte sami.

Ale něco k praktikám našeho ÚV.
Na minulé schůzi, která byla před měsícem a byla definována jako školení k
dotacím, došlo opět ke slovní inzultaci všech, kteří mají něco společného s
i2j.
Takže já bych vůbec nepodceňoval naše skvělé ÚV. Manipulaci a mystifikaci
zvládají dokonale a nedělám si iluze, že když někdo na konferenci vystoupí s
jiným programem, než oni mají vytčený, že bude mít se svými názory extra
prostor. Tohle není na povídání a názory, ale na psychologickou a rétorickou
přípravu lidí, kteří za nás eventuálně budou mluvit. Oni mají svoje výmluvy
naučené zpaměti.
I demokracie je o moci a oni mají největší moc. Zatím!
Mohou organizovat za naše peníze "volební shromáždění" rozdat chlebíčky a
zavázat si voliče.
Mají v rukou časopis a ti kdo půjdou na konferenci ho většinou čtou...a co
čtou? Že se někdo pokouší rozvrátit svaz... Je to dnes něco jako Rudé Právo.

Takže pánové polemika typu ty mi řekni co bys udělal a mělo by se to udělat
tak a tak nikam nevede. Chce to konkrétní činy!

Budete mít schůze kvůli předání dotací !!!

1) Z každé organizace máte někoho, kdo chodí na OV. Určitě i tam (a pokud
ne, tak může tuto diskuzi vyvolat) se bude jednat, co prosazovat na
celostátní konferenci. Možná byste tam mohli přečíst prohlášení i2j jako
inspiraci :)!

2) Z našich schůzí by měl vzejít požadavek, co naše organizace chce, aby
zástupci OV prosazovali.
Projednat, odhlasovat a dát to zápisu ze schůze aby byl závěr jednoznačný a
jasný.

3) Závěr a mandát schůze by měl být pro vašeho kandidáta a člena OV závazný.
Jak vaše požadavky na OV prosadí, aby se dostaly i do programu kandidáta pro
konference to prostě záleží na něm, a je vaše plus,nebo problém, koho jste
si do OV zvolili.

Bohužel když se vám nepodaří prosadit vaše názory ani na členské schůzi, pak
vám nezbývá, než se podvolit většině, nebo vystoupit.
I tohle je demokracie. A měli jste si rozmyslet před rokem, pro koho jste
zvedali ruku a jestli bude zastupovat VÁS!

Myslím, že je to jediná páka, jak věci hnát jiným směrem a pohnat ÚV k
zodpovědnosti pokud něco prošvihli, nebo je pochválit, jestli to dělali
dobře. To já nevím. Ale současné vedení na sebe audit hospodaření určitě
nepovolá. Navíc audit, jak víme není nestranný a auditor je povinný být na
straně zadavatele.

Dlouho jsem do konference nepsal, ale myslím, že nazrál čas. I po té
poslední schůzi s vedením ÚV, kde se opět předvolebně vymývaly mozky.

Promiňte za tak dlouhý monolog, ale nevím, jak bych to rozepsal do více
příspěvků.

Příjemnou zábavu na vašich schůzích :)!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 16, 2005 1:05 PM
Subject: Pro pana Rotbauera - veřejně


Vážený pane Rotbauer
Opět se ve Vašich příspěvcích objevuje co je špatně. Nikde jsem nenašel jak
to dělat jinak. Především se chci vrátit k okresní konferenci v Písku. Zde
jste vystoupil se „svými“ příspěvky. Převážně jste zde četl dopisy obdržené
e-mailem od dalších včelařů. Účastníkům konference se nelíbila především
monotónnost a neúměrná délka vašeho příspěvku. Prostě jste neodhadl
publikum. Když mluvíte více jak 20 minut, tak Vás prostě lidé v okolí
přestanou poslouchat. Jinak jste byl vyzván, aby jste své připomínky a
návrhy předložil písemně, s tím, že budou přiloženy k písemnému vyhotovení
usnesení okresní konference. Vy jste tak neučinil. Jiné přílohy řádně
podané se byly do usnesení zapracovány. Že by někoho nadzvedlo jméno Texl
jsem si nevšiml. Asi máte na mysli přítele Petra Texla. Znám ho osobně a
vážím si ho. Kdyby ho včelaři z okolí tak bytostně nesnášeli, tak by
přítel Texl nebyl pozván k nám do Milevska v dubnu 2004 na přednášku. Jinak
na ni s „odporem“ přišlo kolem 70 lidí.
Ještě malá připomínka. Nevíte zda svazu jde víc o med nebo o zavčelení
krajiny? Svaz má hájit oba zájmy. Med je důležitý pro ekonomiku včelaře.
Zavčelení krajiny je celospolečenský zájem.

P.S.
Pokud budete ve vašich výkupnách poskytovat takové „služby“ jako letos, tak
se bez nich rád obejdu.
Richard Šimko

Opět typ podpory?
Nebo pacifikace kohokoliv, kdo má jiný názor? Pěkně po Česku :)!?
Nakonec by asi bylo nejlepší, aby to zůstalo tak jak je, ne :)!?

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 16, 2005 3:20 PM
Subject: Re: Pro pana Rotbauera - veřejně


Pan Rottbauer by pro včelařství a včelaře udělal nelépe, kdyby dělal
jednatele v ZO, kterého nemohou sehnat. Mohl by v praxi ukázat, jak se to má
dělat a ovlivňovat z dola i ČSV.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

> Po medu se tloustne stejně jako po cukru .....
To jeden z příkladů, jak se zde někdo někde ptal, co by měl tedy ČSV dělat.
Shromáždit fakta, zdroje, atd. tedy normální rešerži, tak jak se má dělat.
V rozpočtu je na všeobecněprospěšnou a vzdělávací činnost vydáváno asi 12
miliónů korun. Snad by se našlo několi desítek tisíc na sponozorování např.
studentských prací na daná téma. Jedná se jen o rešerži, ne o výskum -
ideální start pro studenty (a možná i někdy budoucího včelaře).
K dané otázce - nejsem chemik, ale chemici mi to potvrzovali.
Po medu a cukru se netloustne snadno. K uložení kila tuku tělu prý stačí
něco přes kilo tuku v potravě. Ale cukrů prý několi kilo, protože tam je
velká ztráta při přeměně. Cukry dodávají tělu okamžitou energii, ale tělo
je neukládá na dlouhou dobu. Na to má tuky. Samozřejmě, když máme dost
cukru, nemusí tělo odbourávat tuky a nehubnem.
Je to bez záruky, v chemii nejsem příliš vzdělán.
karel

Doufám, že můj příspěvek nevyzněl jako osobní útok. Chtěl jsem jenom
naznačit, že příspěvky na téma vše je špatně jsou již mírně uspávající a že
by situaci prospělo, aby se každý vyjádřil co konkrétního mu na vedení
Svazu vadí. Ovšem z vašeho příspěvku, který nabral na objemu jsem opět nic
tak konkrátního nenašel. Jinak na otázky 124 mohu odpovědět kladně, rizika
podstupuji každou sezonu, úvěrů se zbaběle bojím. I když jsem se bránil,
nějakou tu funkci jsem v ZO pozbíral a tak nějakou tu práci také odvedu. Co
konkrétně vadí na Svazu mě. Když potřebuji adresu pastevního referenta,
předsedu místní organizace apod. tak jí získám poměrně těžko a telefon
vůbec ne. Pak to stojí spoustu času, benzinu a je to zbytečné. V těchto
případech si ideální stav představuji jinak, ale je to v podstatě prkotina.
Dále mi vadilo, že svaz nedělá nic pro zpřístupnění obchodní sítě včelařům.
Volím minulý čas proto, že se situace začíná vylepšovat a dopadne li vše
dobře, možná budeme po Novém roce mile překvapeni. Včela Předboj, to je
smutná záležitost, ale nikdy jsem ji nepotřeboval a ani tam žádné peníze
neinvestoval tak to jde mimo mě. Takže na závěr. V současném ČSV jsem rád,
a rozhodně je mi dnešní vedení sympatičtější, než klan obchodníků z medem.
Myslím, že přísloví: Psi štěkají, karavana jde dál je docela na místě,
Zdraví R. Stonjek

Pro př. Šimko – veřejně

Vážený příteli,
S politováním musím konstatovat, že špatně čteš. Snad dost jasně jsem
napsal, proč už někteří včelaři, včetně mě, ztratili zájem a iniciativu
dále podporovat tento chaos plný nedorozumění, skandalizování a intrik. To
se mezi přáteli nedělá. Něco kritizovat, obzvláště je li to něco, nebo
někdo, co nebo kdo žije i z mých peněz je moje svaté právo, něco budovat
je dnes již jen dobrá vůle a svobodné rozhodnutí každého z nás. . Kdyby to
byla povinnost, bylo by pro práci v ČSV lidí habaděj. Není tomu tak. K
Vašim postřehům z písecké konference jen tolik.
Byli jsme oba na stejné konferenci od začátku až do konce ? Že jsem asi
dobře neodhadl publikum ve Vašem případě připouštím. Jste na tom dost zle,
když nevydržíte druhému naslouchat více jak 20 minut. Do diskuse jsem se
řádně přihlásil mezi prvními u předsednického stolu s tím, že budu asi
trochu delší. Délka diskusních příspěvků nebyla konferencí nijak omezena.
Jako osnovu jsem použil celkem vyčerpávající druhou část zveřejněného
článku př. Texla, kterého si rovněž vážím, z jeho názory se v mnohém
ztotožňuji ale domnívám se, že to nesouvisí s jeho popularitou na nějaké
přednášce. Nepochopil jsem, proč se tím ohrazujete. Moje návrhy, které
podle této osnovy měly zaznít si zasluhovaly podle mého názoru ústní
podání, měly být zároveň i podnětem pro další diskusi . Proto jsem usoudil,
že dodatečně trávit další čas nad skládáním slohové práce, která by měla
být jen zařazena do písemných materiálů konference je pro mě ztrátou času.
Ze slušnosti jsem dodatečně telefonoval pověřenému členu OV a takto jsem
mu také zdůvodnil, že dodatečně žádný písemný materiál nedodám.
P.S.
A teď k Vašemu dodatku. Je mi líto, nevlastním žádnou výkupnu, ale i kdyby
tomu tak bylo, s radostí bych Vaši návštěvu u nás oželel. Chce to sbírat
víc informací, trochu se v problému orientovat       a ne hned házet veřejně
jedovatou slinu.
Na osobní shledání 24.9. se na schůzi OV upřímně těší Josef Rotbauer.

Pro př. Stonjeka a spol.
Díky za příspěvek, určitě to neberu jako osobní útok. I ten je někdy lepší
než kudla do zad. Diskuse se někdy může i přiostřit, kdo nezvládne diskusi
mezi chlapama, ať se jde vyplakat do dámského klubu. Škoda, že jen málo
lidí se do diskuse na toto téma zapojuje. A že by nám to všem prospělo !
Co si myslíš o stavu čl. legitimací ? Je to vše v pořádku nebo by to sneslo
nějakou inovaci. Chtělo by to asi na titulní straně také vyznačit vztah a
příslušnost k evropským včelařským společenstvím, ty drahé roční známky z
tiskárny cenin bych nahradil razítkem ZO při kontrole legitimací na VČS.
To by asi bylo lidí, co by je v kredenci vůbec nenašli. Docela tu novou
pěknou mám před očima. Byla by určitě i více funkční, protože bych tam
nechal místo i na registrační číslo chovatele ( z Hradišťka ), co si
málokdo pamatuje. Zaslechl jsem něco o úvahách nad magnetickými kartami.
Bůh nás ochraňuj.
A co ve Včelařství, jak se ti líbila ta autentická fotografie se zátiším
zanedbaného kuřáku, to nebyla historie, to byl snad typ, který se dosud
ještě prodává. A nebo ta prožraná kukla od myší, co měla dělat dojem, že se
rozpadá stářím. Asi jsem nepochopil umělecký záměr autora a zase jen
kritizuji a nic pozitivního. A víš proč ? I ta stránka v časopise má svoji
cenu, stačí si podat celostránkový plošný inzerát a hned se uvidí, za kolik
je v Pardubicích perník. A zase je to za naše!       Marné jsou snahy mě
přesvědčit, že dostáváme časopis zadarmo. Příště se zase ozvu, ale až
zpracuju všechny žádosti na dotace. Zdravím všechny, zejména konstruktivní
vzpurníky. Josef Rotbauer.

Josef Rotbauer:
Proto jsem usoudil, že dodatečně trávit další čas nad skládáním slohové
práce, která by měla být jen zařazena do písemných materiálů konference je
pro mě ztrátou času.
------------------------------------

Myslím, že z Vašich příspěvků v konferenci by se pomocí COPY a PASTE dal
písemný přehled většiny Vašich názorů sestavit. Delegáti na sjezd by si to
měli udělat. Mám dojem, že jsem Vás pochopil.

Na druhou stranu srovnávat situaci I2J s Chartou 77 je poněkud úchylné. I2J
byl dostatečně zveřejněn, aby se k němu každý, kdo má opravdu zájem,
dostal. Je pochopitelné, že v omezeném rozsahu časopisu Včelařství nebyl
prostor pro tento mírně nepřátelský pamflet. Komu se nelíbí slovo pamflet,
ať se podívá do významového slovníku češtiny a zjistí, že je to výstižný, i
když možná hanlivější název pro takový text.

Odpověď pro př. Emana
Vážený příteli,
Autorství přirovnání s Ch 77 není můj nápad ( viz A. Podhájecký z 12.9. ).
Těch manipulací s dokumenty bylo dříve více, vzpomeň na 2000 slov atd.
Určitě nejde o obsahové srovnávání to by byl opravdu nesmysl, ale určitá
podobnost možnosti přístupu k textu tady je. Nesouhlasím s Tebou, že i2j
byla pro všechny dostupná. Jestliže se kritika textu objevila ve
Včelařství, měla tam být i2j i zveřejněna, aby šance obou stran byly
vyrovnané, to snad uznáš.
Vím že příprava tisku časopisu je náročná a zdlouhavá věc a ani jeho
příloha dost neumožňuje předat včelařům potřebné informace co nejrychleji.
Jeden z mých návrhů je návrat k dřívějším Věstníkům, představ si
oboustranný potisk nepřeložené A3 , zasílaný hromadně pro celý OV, kde by
si zástupci ZO na měsíčním zasedání tyto „noty“ odvezli pro svoje členy
pěkně pod paží a měli by přípravu ČS ZO z části hotovou. Možná že by se
zlepšila i účast na těchto jednáních. Je to rychlé, levné a velice
operativní, jen by na sekretariátu přibylo víc práce. Také by se trochu
snížil význam časopisu Včelařství a tak by už mohl být konečně jen pro
předplatitele za což se velice přimlouvám. Určitě bych byl mezi nimi, jen
je mi protivné, když mi cokoliv někdo nutí povinně a se lží, že je to
zadarmo. Ale to by bylo dobré prodiskutovat jako speciální téma, třeba se
toho někdo ujme. Pokud se zmiňuješ o omezeném rozsahu časopisu, je tam
místa podle mě až až. Oželel bych klidně tu plošnou a velice drahou reklamu
na zašlý kuřák, nebo kuklu prožranou od myší. To jsem ale asi nepochopil
umělecký záměr autora tohoto kouzelného zátiší, třeba se to někomu líbilo,
ale místa je v časopisu dost. Stále platí, že kdo chce, hledá způsoby, kdo
nechce hledá důvody. A nakonec. I pamflet může být užitečný, vyburcuje
ostatní k diskusi a k přemýšlení a to se myslím zdařilo.
A můžeš mi klidně příště tykat, jsme přece včelaři = přátelé. O totéž bych
chtěl požádat i ostatní nejsou li výslovně ze svých osobních důvodů proti.
J. Rotbauer

>I pamflet může být užitečný, vyburcuje ostatní k diskusi a k přemýšlení a
to se myslím zdařilo.

S tím souhlasím. Vždyť jde o to, aby se věci zlepšovaly a nikdy nic není
dokonalé. O dobré nápady je vždycky nouze a tvé návrhy je potřeba
prodiskutovat a po většinovém souhlasu realizovat. Kdo má zájem, pro toho
je v této konferenci dost materiálu k přemýšlení. Už jsem někde navrhoval
uspořádat anketu ke sporným věcem ve svazu. Například otázky kolem
časopisu:
1. Nabídnout časopis veřejnosti za x Kč?
2. Zveřejnit obsah na internetu (se zpožděním)?
3. Přijímat do časopisu inzerci nečlenů?
atd atd. Těch témat by bylo spousta. Například členské příspěvky za
včelstvo. Měli by mít velkovčelaři větší vliv v organizaci podobně jako v
akciové společnosti? Věřím, že co nejvíc účastníků sjezdu se do prosince
zorientuje a pohnou věci k lepšímu. Takové ankety dělá kde kdo a nemůže to
být na škodu znát názory včelařské veřejnosti.

To samozřejmě není špatný nápad, ale není to tak jednoduché. Najít poslance
a jeho kancelář zvládne každý, Je dobré se tam objednat. Teď jde jen o
účinnost tohoto snažení. Pokud tam půjde jen nějaký včelař sám za sebe,
předpokládaný úspěch je velice mizivý. Poslanec sice vyslechne, snad si
udělá i nějakou poznámku ale to bude asi všechno. Lepší je, aby někdo
připravil výstižný text, který by schválila okresní konference a zároveň
pověřila někoho, kdo by tímto argumentem zároveň příslušného poslance i
vyzbrojil. A teď si na závěr přihřeju svoji polívčičku. Toto byl i jeden z
mých, bohužel nezveřejněných návrhů zmíněné okresní konference v Písku.
Veliká škoda, že takto někdo nepřemýšlel i na sekretariátu ČSV a nezahrnul
to do pokynů před konáním konferencí. Ale dá se to napravit ještě dnes, jen
by bylo dobré, aby se zapojilo hodně OV i ZO a dosáhl se tak i průřez
politickým spektrem ve sněmovně. Zdá se mi že až příliš všichni spoléháme
na př.       Mandíka, že to tam za nás vyžehlí všechno sám. Zkušenosti z této
práce mám jen na území       města, kdy jsem nejdříve napsal provokační článek
do místních novin a oslovil Radu města, starosta města na to samozřejmě
zareagoval a tak jsme se s předsedou ZO nechali pozvat na městský úřad ke
starostovi na kafe a na kus řeči. Výsledkem je 12 tisíc, které jsou již
dnes na účtu ZO.
J.Rotbauer

Není sice moc času, ale pozdě také ne. Oslovil jsem několik lidí a požádal
o poskytnutí bližších údajů o navýšení. Celkoví objem finančních
prostředků, účel, odůvodnění a tak. Nyní jsem požádal e-mailem několik
poslanců a jednoho senátora o schuzku. Budu mluvit z patra, ale písemnou
verzi jim předám. Včetně údajů o počtu včelařů a včelstev na okrese. Je
pravda, že důležitá je "masovost" tohoto připomenutí. V případě zájmu sojí
písemnou přípravu poskytnu dalším zájemců. Je možné, že se to mine účinkem,
ale je třebas to zkusit. Také jsem někde četl radu. Včelaři vyražte do
Bruselu. Řekl bych to jinak. Oslovme naše europoslance. Zaslat jim písemně
co nás trápí. Třeba ochrana evropského trhu před dovozy ze zemí třetího
světa. Nebo žádost o změny dotačních titulů. A to výstižně, krátce a
konkrétně. Jsou to námi volení zástupci. Je třeba zdůvodnit kolika lidí se
problém Týká. Včelařů, v návaznosti zemědělců, zahrátkářů, konzumentů
včelích produktů. Zmínit krajinotvorný prvek.

Jaké používáte kvasinky(případně od koho) na přípravu medoviny?
Díky Dušan

Své včely můžete zazimovat v nových dřevěných úlech.Více na
www.vcelarstvi.info Milan

Zdravím,
toto téma jsme tu již řešili někdy na jaře(?), pro názory koukni do archívu.
Já už léta používám dolské hlubokoprokvašující. Chtějí svou teplotu 25-28 st.C a pak jsou bez problémů, po čtyřech týdnech je první kvašení hotovo. Řeším to polystyrénovou bednou, žárovkou a termostatem z bojleru. Doporučuji i na přípravu zákvasu použít prostředí s teplotou kolem 25 st.C, jinak se vytvoření zákvasu může zbytečně protáhnout a není jistota, že se v něm nevytvoří nějaká konkurenční plíseň.
Pavel

> Jaké používáte kvasinky(případně od koho) na přípravu medoviny?

Možná, že by více lidí zajímalo velikost bedny z PPS a hlavně umístění
žárovky a termostatu.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 7:01 AM
Subject: RE: Medovina


> Zdravím,
> toto téma jsme tu již řešili někdy na jaře(?), pro názory koukni do
> archívu.
> Já už léta používám dolské hlubokoprokvašující. Chtějí svou teplotu 25-28
> st.C a pak jsou bez problémů, po čtyřech týdnech je první kvašení hotovo.
> Řeším to polystyrénovou bednou, žárovkou a termostatem z bojleru.
> Doporučuji i na přípravu zákvasu použít prostředí s teplotou kolem 25
> st.C, jinak se vytvoření zákvasu může zbytečně protáhnout a není jistota,
> že se v něm nevytvoří nějaká konkurenční plíseň.
> Pavel
>
>> Jaké používáte kvasinky(případně od koho) na přípravu medoviny?
>

Dneska je v Mladé frontě v Moravskoslezské části článek o Včelařském muzeu v
Chlebovicích. Je tam i včelařská prodejna, před několika roky jsem tam
kupoval kovové pletivo pro dna úlů.

R. Polášek

Upřesním, nemám to před sebou, bude to bez kót, ale vynasnažím se o přesnou reprodukci.

Polyuretanové nebo polystyrénové desky síly 8cm, půdorys obdélník, do kterého se vedle sebe vejdou 4 demižóny na 25 litrů. Mezi nimi kvůli manipulaci cca 5cm mezera, totéž od stěn bedny. Pro smontování bedny jsem použil (takzvané trvalé provizorium) hřebíky krováky, už tam zůstaly, možná by bylo lepší slepit to nějakým lepidlem nebo pěnou.
Vrchní deska má díry průměr do 10cm tak, aby objímka hrdla s kvasítkem byla nad bednou. Kolem hrdla tu škvíru ucpu zmačkanými novinami.
Žárovky 40 W, jsou v kovových stropnicích na delší stěně dole mezi prvním a druhým demižónem a z druhé strany mezi třetím a čtvrtým.
Termostat mám v mezeře uprostřed, opřený o protilehlou stěnu tak, aby konec čidla byl ve výši hladiny kvasu.
Největší položkou byly žárovky, zbytek jsem posbíral po baráku z různých náhradních dílů.

Termobox používám i na ztekucení medu:
plastová přepravka na zeleninu dnem vzhůru, pod ni dám jedno světlo, druhé vypnu. Na přepravku postavím kolem světla 5kg lahve s medem, přenastavím teplotu termostatu na 35 st.C, položím ho na víčka flašek nad žárovku a druhý den je hotovo.

Ještě mám jednu desku velikosti vnitřního průřezu bedny, kterou mohu regulovat šířku termoboxu.
Na dně bedny mám fixem kruhy velikosti dna demižónu, pak není takový problém správně umístit víko přes kvasítka.

No a teď právě mi napadlo ještě jedno vylepšení, které nějak vymyslím - sklápěcí boční dlouhou stěnu. Demižóny se budou vyndavat líp než vrchem.

Zdraví Pavel


> Možná, že by více lidí zajímalo velikost bedny z PPS a hlavně
> umístění žárovky a termostatu.

Přeji hezký den,
nevíte někdo kde se dá sehnat na internetu formulář
Žádost o dotaci na včelstva.

Děkuji

http://www.beedol.cz/beedolcz.html
mail: beedol/=/beedol.cz        na dobírku

Prosim Vas, nekde jsem se docetl, ze existuje e-mailová adresa, kde muzu
zaslat pozadavek na vytvoreni web prostoru pro vytvoreni stranky ZO
organizace. Nevite nahodou tu adresu - dekuji ?

Pavel Dvořáček

Zkus na http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005090201 .
Ale mělo se to odevzdat do 15 září. Zase ze ZO to měli odeslat tuším do
posledního září, takže je teoreticky možné, že to ještě neodeslali nebo že
to můžou doplnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 10:16 AM
Subject: Re: formulář


> Přeji hezký den,
> nevíte někdo kde se dá sehnat na internetu formulář
> Žádost o dotaci na včelstva.
>
> Děkuji

Dobrý den,

Nedávno mě oslovil server MIE s nabídkou zaregistrování mé osoby do databáze
výrobců domácích potravin. Hned mě napadlo, že by se mi tím (alespoň na čas)
vyřešil můj vlastní závazek, vytvořit internetovou veřejnou databázi včelařů
ČR (umístěnou na serveru http://vcely.euweb.cz) s možností editace přes
uživatelské rozhranní každým včelařem samostatně. Svého cíle jsme však díky
nedostatku volného času nedosáhl a tak všem prozatím nabízím alespoň možnost
uveřejnit na sebe kontakt na serveru MIE. Odkaz na sekci s přihlášením do
databáze je http://www.mie.cz/potraviny.html.

Zároveň s tím bych chtěl požádat všechny, kteří provozují jakýkoli web se
včelařskou tématikou, zda-li by nebyli ochotní na své stránky umístit odkaz
na výše zmíněnou sekci serveru MIE, aby se tam registrovalo co nejvíce
včelařů.

S pozdravem
<http://jakus.euweb.cz/> Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/seznam.cz]
[vcely.euweb.cz <http://vcely.euweb.cz/> ]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [ <http://zocsv-doksy.euweb.cz/>
zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Miroslav Sedláček:
> Vyzkoušeli jsme také mnoho,
> ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů
> zpracovaných zásob ?
.....

To bys měl vědět velmi dobře, načem je závislá kvalita a odlišující "zdravé !středoevropské! vyzimování včelstev".
____
Miroslav Sedláček:

> Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu
> podaném v jeden den?
........

O to při podávání zásob podle mě nejde, ponecháváš-li med při medobraní a tudíž je výhodnější, jako u mě, nemít mřížku, protože je zákonité vždy mít nějakej ten med s pylem a i pyl jako zásobu do zimy.
___________
Miroslav Sedláček:

> Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní
> rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely
> spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd....

...........
Vždy jsem si myslel, že je celikost záležitost genů, (plus) nebo mladých matek nultého stáří, (plus) nebo momentálního přínosu na které reaguje plodováním. Jestli chceš hodně kvalitního plodu, potom si myslím, že zazimovat silná včestva je pěkné, ale nikdy nebudeš mít silné komplet všechny (jaro). Tu existuje zákon třetiny jako třetina slabých, středněsilných a silných po vyzimování. A vtom jsou výzkumy jasné. (výše řečeno)




Závěrem?:
Je důležité !doplnit! zásoby a ne "nakrmit". A dolnění třeba i 5-6x 4l dělám ku mé spokojenosti a i s pěkným jarním rozvojem. Není-li však jarní rozvoj uspokojující, není stanoviště vhodné pro období před zimováním. (a to je zákonité, že není stanoviště jako stanoviště)

S přátelkým pozdravem nadšenec v oboru G.P.

Formulář ohledně žádosti o příspěvek na zazimování - 1 D lze stáhnout na
adrese
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?čisloclanku=2005090201

ovšemže žádost měla být podána příslušnému územnímu spolku do 15.9.2005 -
to jen pro informaci.

Zdravím
Bureš Jar.

A co jít s tím Včelařstvím trochu dál.
Oddělit a zveřejnit rozpočet, zlepšit práci redakční rady, dát mu koncepci,
případně jednoznačně oddělit plochu pro ČSV, tajemníka a předsedu - kde by
si mohli psát co chtěli od ostatní plochy, na které by se měla dodržovat
minimální novinářská etika, atd.
Pokud si někdo dá tu práci, že projde několik ročníků nazpátek, tak zjistí:
1. Po té co se objevila konkurence MV se Včelařství začalo hodně měnit, a
jde i to, co dřív nešlo.
2.že se vždy objeví určité vlna článků od nějakého autora a pak je
vystřídán jiným.
Jeden ročník byl př. Smělého, nynější ročník patří př. Řeháčkovi a přebírá
jej př. Texl, poté co došlo na jeho slova a ČSV z nouze objevil prodej ze
dvora.
Proč není Včelařství na CD či na internetu by mělo být jasně vysvětleno.
Příklad:.
V loni bylo u nás náhle rozhodnuto o léčení Gabonem. Vím že byl ve
Včelařství publikován přípravek z kolíčku, který zajistil lepší vedení
pásku v uličcce. Ani po několika hodinách listování jsem jej neobjevil. V
elektronické podobě by mi na to stačilo 5minut, a ještě bych jej mohl
přinést vytištěný v několika kopiích na schůzi. Místo toho jsem tam vyslech
mnoho zlepšováků, jak Gabon stačí dát na kolíčky do česna, atd.

Miroslav Sedláček:
> Vyzkoušeli jsme také mnoho,
> ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů
> zpracovaných zásob ?
.....

To bys měl vědět velmi dobře, načem je závislá kvalita a odlišující "zdravé !středoevropské! vyzimování včelstev".
____
Miroslav Sedláček:

> Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu
> podaném v jeden den?
........

O to při podávání zásob podle mě nejde, ponecháváš-li med při medobraní a tudíž je výhodnější, jako u mě, nemít mřížku, protože je zákonité vždy mít nějakej ten med s pylem a i pyl jako zásobu do zimy.
___________
Miroslav Sedláček:

> Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní
> rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely
> spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd....

...........
Vždy jsem si myslel, že je celikost záležitost genů, (plus) nebo mladých matek nultého stáří, (plus) nebo momentálního přínosu na které reaguje plodováním. Jestli chceš hodně kvalitního plodu, potom si myslím, že zazimovat silná včestva je pěkné, ale nikdy nebudeš mít silné komplet všechny (jaro). Tu existuje zákon třetiny jako třetina slabých, středněsilných a silných po vyzimování. A vtom jsou výzkumy jasné. (výše řečeno)




Závěrem?:
Je důležité !doplnit! zásoby a ne "nakrmit". A dolnění třeba i 5-6x 4l dělám ku mé spokojenosti a i s pěkným jarním rozvojem. Není-li však jarní rozvoj uspokojující, není stanoviště vhodné pro období před zimováním. (a to je zákonité, že není stanoviště jako stanoviště)

S přátelkým pozdravem nadšenec v oboru G.P.

Dobrý den.
Prosím o odpověď na otázku, proč se příspěvky běžně po odeslání z mé emailové schránky zobrazovaly ve webové podobě a asi 14 dnů to není pravdou?

Děkuji. Gustimilián Pazderka

Dneska je v Mladé frontě v Moravskoslezské části článek o Včelařském muzeu
v
Chlebovicích. Je tam i včelařská prodejna, před několika roky jsem tam
kupoval kovové pletivo pro dna úlů.

R. Polášek

Pokusný mail, prosím ignorujte.

Pokusný mail 2, prosím ignorujte.
Děkuji

Dělal jsem letos medovinu poprvé a proto nemám zkušenosti.
Použil jsem Dolské kvasinky,ale medovona bublala( přes kvasnou zátku) asi
14 dní a to jen tak,lážo plážo a po stočení probublávala tak 6 - 7 dní.
Dodržel jsem přesně návod ke kvasinkám přiložený, ale nějak se mi to nezdá.
Řekl bych že by kvašení mělo trvat déle a intenzivněji
                                          BN

Nic si z toho nedělej, mě prakticky nebublá vůbec, přestože jsem provedl
vše předpisově. Kvasinky jsem použil silnější, box nastaven na 28 stupňů.
Záruční doba týden před koncem. Kvasinky z Dolu jsem použil naposled, mám s
nimi špatné zkušenosti. Takže přeji ostatním více štěstí.        Zdraví
R. Stonjek

Obracím se na Vás z prosbou.Mám na půdě několik hnízd (vos)
a nevím jak se jich zbavit.Problém je v tom že mám sádrokartonový strop s
izolací (skelná vata)a od večera do pozdních hodin se nedá spát.Deratizér
je už třikrát stříkal ale bezůspěchu,jsou dost oddolné.Navíc ničí tepelnou
izolaci.Poradí mi někdo.Děkuji za každou ůčinnou radu.Děkuji.

Používám kvasinky od fy www.Shimansky.cz. Medovina v sudu na dvoře
(vekonvní teplota) po 6 týdnech stále ještě bublá (duní). Při objednánní na
WEBu doporučuji objednat i s živnou solí, kterou sice mají, ale neuvádějí
to na svých stránkách. Já jsem to nevěděl a tak mi kvasinky hladový bez
dusíku a fosforu.
Honza

Mám podobnou zkušenost jen je tři roky stará.
Tehdy ale medovina kvasit vůbec nezačala.
Tak jsem ze zoufalství došel do drogerie a koupil sušené
hlubokoprokvášející kvasinky.
Podle návodu jsem je do medoviny přidal a vše začalo fungovat jak má.
Dolské kvasinky už nechci.

Martin Blumentritt

Zdraví
S medovinou dělám pokusy teprve tři roky. Beru hlubokoprokvášející kvasinky
z Dolu. Zatím O.K. Pouze první várka se mi nějak nepovedla, ale chyba byla
na mojí straně. Dal jsem špatně koření. Je pravda, že dělám malý objem. 5O
l demižon.

Kde se dají sehnat kvasinky od firmy Shimansky. Na www kterou uvádíne nic
néní nebo spíš je stránka nenalezena. Chtěl bych vyzkoušet tyto kvasinky

Tak uz jsem to našel je to na www.schimansky.cz.místo "h" tam přinde"ch"

podle mých skušeností, běžně ve včelařských potřebách
----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:30 AM
Subject: Re: medovina


> Kde se dají sehnat kvasinky od firmy Shimansky. Na www kterou uvádíne nic
> néní nebo spíš je stránka nenalezena. Chtěl bych vyzkoušet tyto kvasinky

Na

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=94

jsem pridal nejake fotky z italskych supermaketu. (omluvte prosim kvalitu, ale nemam fotak na detaily)
jde vesmes o 500 g baleni, jednou jsou tam kilovky, a par jakychsi porcovanych a hranate sklo asi v 400 g.

Je již září, vosy brzy hnízda opustí, takže současné ničení jejich hnízd je
celkem zbytečná práce. Jinak vosy spolehlivě hubí Biolit ale i obyčejný
benzin (nebezpečí požáru)

Pepa


----- Original Message -----
From: "Svaa" <spodskubka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 8:40 PM
Subject: Problém z vosama


> Obracím se na Vás z prosbou.Mám na půdě několik hnízd (vos)
> a nevím jak se jich zbavit.Problém je v tom že mám sádrokartonový strop s
> izolací (skelná vata)a od večera do pozdních hodin se nedá spát.Deratizér
> je už třikrát stříkal ale bezůspěchu,jsou dost oddolné.Navíc ničí tepelnou
> izolaci.Poradí mi někdo.Děkuji za každou ůčinnou radu.Děkuji.
>

Doporučil bych ještě v zimě nebo nejpozději do dubna ucpat všechny mezery,
kterými by se nové vosí samičky na jaře dostaly dovnitř. Asi nějakým
tmelem. A podle možností vnitřek předtím vystříkat nějakým biolitem na
plazivý hmyz nebo něčím takovým, v uzavřené stěně, pokud to není pod
střechou, kde je v létě horko, by to mohlo zůstat až několik let jedovaté.
Ještě lepší by bylo použít prostředky na ochranu napadeného dřeva hmyzem,
tyto prostředky jsou určitě jedovaté i na vosy a měly by působit ještě
déle.

Přátelé, ve včelařských novinách vyšel tento článek pod názvem podporujeme
malochovatele: http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=91

Nabízíte med, či jiné domácí potraviny, nebo zvířata? zaregistrujte se
zdarma na našich stránkách a zviditelnětě se.
http://www.mie.cz

Možná to není špatný nápad.
Může být takováto reklama v rozporu se zásadami "prodeje ze dvora"?
Osobně si myslím, že ne.
Možná by stálo za to mít i ve svazu registr takovýchto nabídek zveřejněný
na internetu.
co si o tom myslíte?

Radek Krušina

Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
A od koho si zakaznik koupi med? Od toho na prvnim nebo druhem radku.
Proc by se obtezoval prochazet 200 stejnych zaznamu "prodam vceli med" ?
Internet je bohuzel jeden stejny dvorek, kde se prodava.

D. Helmut


Radek Kruina schrieb am 20.9.2005 15:13

>Přátelé, ve včelařských novinách vyšel tento článek pod názvem podporujeme
>malochovatele: http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=91
>
>Nabízíte med, či jiné domácí potraviny, nebo zvířata? zaregistrujte se
>zdarma na našich stránkách a zviditelnětě se.
>http://www.mie.cz
>
>Možná to není špatný nápad.
>Může být takováto reklama v rozporu se zásadami "prodeje ze dvora"?
>Osobně si myslím, že ne.
>Možná by stálo za to mít i ve svazu registr takovýchto nabídek zveřejněný
>na internetu.
>co si o tom myslíte?
>
>Radek Krušina
>
>
>
>

No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
oblasti, kde žije.

M. Jakuš


-----Original Message-----
Sent: Tuesday, September 20, 2005 6:21 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny

Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
A od koho si zakaznik koupi med? Od toho na prvnim nebo druhem radku.
Proc by se obtezoval prochazet 200 stejnych zaznamu "prodam vceli med" ?
Internet je bohuzel jeden stejny dvorek, kde se prodava.

D. Helmut

To taky a taky si vybere toho, co bude mít nejrozumněji udělané webové
stránky - nejlepší presentaci a taky srozumitelnou mapku a uvedenou dobu,
kdy bude zaručeně doma....
Nebo třeba z Ostravy nebo Prahy pojede na víkend do Jeseníků nebo Beskyd a
najde si už předem, od koho si přiveze med.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:19 PM
Subject: RE: Reklama na domácí potraviny


No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
oblasti, kde žije.

M. Jakuš


-----Original Message-----
Sent: Tuesday, September 20, 2005 6:21 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny

Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
A od koho si zakaznik koupi med? Od toho na prvnim nebo druhem radku.
Proc by se obtezoval prochazet 200 stejnych zaznamu "prodam vceli med" ?
Internet je bohuzel jeden stejny dvorek, kde se prodava.

D. Helmut

Proč se příspěvky poslané mailem nezobrazují na webové stránce konference?

D. Helmut
> Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...


M. Jakuš:
> No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
> oblasti, kde žije.

......

Nebo mesta mestke ctvrti nebo ulice... Neni to spatny napad. ...

Děkuji za odpověď,byly použity dost silné postřiky ale efekt byl
nulový.Biolit se vůbec neosvětčil,zkusím ještě postřiky na dřevo proti
škůdcům.Přesto Vám mnohokrát děkuji.

Reklama musí mozek masírovat ať už chcete nebo ne.
A hlavně musí být jednoduchá tak aby její čtení netrvalo víc jak 2-3
vteřiny. Jenom jeden člověk ze sta si bude ochoten něco takového vyhledávat
na internetu když to má v každém obcodě ale my musíme naopak zaujat těch
zbývajících 99 a to tak aby to ani nevnímaly
TOMU SE ŘÍKÁ UMĚNÍ REKLAMY

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 8:37 PM
Subject: Re: Reklama na dom?c? potraviny


> To taky a taky si vybere toho, co bude mít nejrozumněji udělané webové
> stránky - nejlepší presentaci a taky srozumitelnou mapku a uvedenou dobu,
> kdy bude zaručeně doma....
> Nebo třeba z Ostravy nebo Prahy pojede na víkend do Jeseníků nebo Beskyd a
> najde si už předem, od koho si přiveze med.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:19 PM
> Subject: RE: Reklama na domácí potraviny
>
>
> No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
> oblasti, kde žije.
>
> M. Jakuš
>
>
> -----Original Message-----
> Sent: Tuesday, September 20, 2005 6:21 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Reklama na domácí potraviny
>
> Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
> A od koho si zakaznik koupi med? Od toho na prvnim nebo druhem radku.
> Proc by se obtezoval prochazet 200 stejnych zaznamu "prodam vceli med" ?
> Internet je bohuzel jeden stejny dvorek, kde se prodava.
>
> D. Helmut
>
>

Ano neni to spatny napad, pokud nekdo vytvori internetovy portal, kde
zakaznik najde snadno kontakt na vcelare podle geograficke polohy,
portal bude garantovat urcitou kvalitu prodeje medu, bude to vynikajici
napad. Spousta lidi z velkych i malych mest by si chtelo koupit med u
vcelare, ale nevi, kde ho hledat.
Posilat tezke sklo a husty med pres dopravce a postou neni moc vyhodne,
takze reklama pod jednou hlavickou na med od vcelare na internetu je
velmi dobry napad.
Ted jen aby se toho nekdo chytil a skutecne neco takoveho stvoril.
Vcelari by takoveho jedince mohli podporit i financne, protoze z toho
muzou mit jen zisk.

Samostatny prodej medu pres internet ma tu potiz, ze takovych e-shopu je
hodne a kvalita webu se casem srovna stejne jako ceny. Ke kteremu shopu
potom zakaznik sahne je velmi obtizne odhadnout, spis to bude nahodne
nebo to bude prvni, ktery najde.

D. Helmut

Gustimilián Pazderka schrieb am 20.9.2005 21:17

> D. Helmut
>
>> Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
>
>
>
> M. Jakuš:
>
>> No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
>> oblasti, kde žije.
>
>
> ......
>
> Nebo mesta mestke ctvrti nebo ulice... Neni to spatny napad. ...
>
>

Biolit na plazivý hmyz na vosy účinný je, musí se ale dostat do hnízda na
vosí královnu a larvy. Jinak zabije jen pár dospělých vos. Pro prevenci to
asi chce odstranit desky zvenku a nastříkat přímo skelnou vatu, pokud je to
možné. Zevnitř to jednak asi nemá smysl, jednak by jedy mohly prolínat do
pokoje.
Jen vosy se mi nezdají nijak zvlášť hlučné, jestli to nejsou třeba myši.
Prý dokáží vegetovat i ve skelné vatě.

Jestli se toho chytí někdo, kdo už nějaké stránky provozuje nebo jestli
někdo zakoupí nějakou novou webovou adresu a ten portál tam vytvoří.

Jinak měly by to být jednoznačně dynamické stránky s databází, aby bylo
možné vyhledávat podle regionu nebo přímo podle města, případně i podle
jiných kritérií, napadá mě profi balení medu z plnírny nebo třeba plnění
medu do donesených nádob nebo druhy medu.

Posílat poštou to má smysl při větším množství od 5 - 10 kilo, jinak to
poštovné neúnosně zdraží. A taky by to muselo být spíše v plastu, pošta
občas práskne i s křehkým balíkem. Dopravce snad ne.

Vlastní stránky jednotlivých včelařů by nemusely být nijak složité. Stačí
pár základních htm značek, jako je volba barvy podkladu, písma na text a na
nadpis a umístění nějaké včelařem vytvořené fotečky. Stránky by stačily jen
tři, úvodní s nějakou pěknou fotečkou, textem určeným pro automatické
vyhledávače a odkazy na další, stránka s historií a popisem včelařství
příslušného včelaře včetně mapky (nakreslené, ne kvůli autorským právům
okopírované) a třetí stránka s aktuální nabídkou medu. Ta jediná by se
musela pravidelně aktualizovat. Klidně by mohly být umístěné na webhostingu
zdarma, tudíž náklady by byly minimální. V případě zakoupení nějaké webové
adresy a použití nejlevnějšího placeného webhostingu by byly náklady na
provoz pod 1000Kč za rok, možná by šly stáhnout i pod 500 za rok.

Pokud by se o portálu dovědělo hodně lidí, takový portál by byl dost
navštěvovaný a tudíž by mohl být zobrazováním banerové reklamy na svých
stránkách i výdělečný. Zdá se, že teď je vhodná doba pro rozvoj takových
aktivit, stránky http://www.mie.cz/ určitě časem nebudou jediné.


R. Polášek

Pokud je hnízdo menší, používám nechemickou cestu - pozdě večer v době klidu
dát přes dnízho papírový sáček a hnízdo odříznout, nebo ulomit. Celé hnízdo
pak spálím (dle úspěšnosti zůstaly vosy uvnitř, takže jsou spáleny).
Pokud je větší, nastříkám dovnitř biolit (použil jsem protivosí, zchlazuje a
tím vosy znehybní, následně podporuje hoření) ,uříznu a spálím.
Takto jsem spálil všechny vosy, hnízda nebyla obnovena, asi to není
ekologický přístup, ale rozhodně bych udělal již nyní, jelikož vosy přes
zimu pouze přespí a na jaře se mohou vrátit.

K. Žák

-----Original Message-----
From: josef_Sroll [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Tuesday, September 20, 2005 12:51 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Problém z vosama

Je již září, vosy brzy hnízda opustí, takže současné ničení jejich hnízd je
celkem zbytečná práce. Jinak vosy spolehlivě hubí Biolit ale i obyčejný
benzin (nebezpečí požáru)

Pepa


----- Original Message -----
From: "Svaa" <spodskubka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 8:40 PM
Subject: Problém z vosama


> Obracím se na Vás z prosbou.Mám na půdě několik hnízd (vos)
> a nevím jak se jich zbavit.Problém je v tom že mám sádrokartonový strop s
> izolací (skelná vata)a od večera do pozdních hodin se nedá spát.Deratizér
> je už třikrát stříkal ale bezůspěchu,jsou dost oddolné.Navíc ničí tepelnou
> izolaci.Poradí mi někdo.Děkuji za každou ůčinnou radu.Děkuji.
>

VOSY SE NIKDY NENAVRACÍ DO STEJNÉHO HNÍZDA, přeživší samička vždy zakládá
nové hnízdo na novém místě

pepan

----- Original Message -----
From: "zak" <karel-zak/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 21, 2005 7:27 AM
Subject: RE: Problém z vosama


Pokud je hnízdo menší, používám nechemickou cestu - pozdě večer v době klidu
dát přes dnízho papírový sáček a hnízdo odříznout, nebo ulomit. Celé hnízdo
pak spálím (dle úspěšnosti zůstaly vosy uvnitř, takže jsou spáleny).
Pokud je větší, nastříkám dovnitř biolit (použil jsem protivosí, zchlazuje a
tím vosy znehybní, následně podporuje hoření) ,uříznu a spálím.
Takto jsem spálil všechny vosy, hnízda nebyla obnovena, asi to není
ekologický přístup, ale rozhodně bych udělal již nyní, jelikož vosy přes
zimu pouze přespí a na jaře se mohou vrátit.

K. Žák

-----Original Message-----
From: josef_Sroll [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Tuesday, September 20, 2005 12:51 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Problém z vosama

Je již září, vosy brzy hnízda opustí, takže současné ničení jejich hnízd je
celkem zbytečná práce. Jinak vosy spolehlivě hubí Biolit ale i obyčejný
benzin (nebezpečí požáru)

Pepa


----- Original Message -----
From: "Svaa" <spodskubka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 8:40 PM
Subject: Problém z vosama


> Obracím se na Vás z prosbou.Mám na půdě několik hnízd (vos)
> a nevím jak se jich zbavit.Problém je v tom že mám sádrokartonový strop s
> izolací (skelná vata)a od večera do pozdních hodin se nedá spát.Deratizér
> je už třikrát stříkal ale bezůspěchu,jsou dost oddolné.Navíc ničí tepelnou
> izolaci.Poradí mi někdo.Děkuji za každou ůčinnou radu.Děkuji.
>

pan Josef Menšík:
> VOSY SE NIKDY NENAVRACÍ DO STEJNÉHO HNÍZDA, přeživší samička vždy zakládá
> nové hnízdo na novém místě
..........

Odkud toto máš? Viděl jsem zimovat samičky vosy přímo v díle (při likvidaci). Ale vyvozuju z toho, že tam i pokračuje na jaře.

Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
Kupte si moštoměr na kontrolu cukrů v medovém roztoku,potom budete
spokojeni.A nešetřete medem,dělejte medový roztok na horní hranici hustoty
- nejlépe 26-28.
Zdraví Bzuk.

Zdravím.
I já souhlasím a jsem nad polovinou hustoty. Ale mám jiný problém.
Chtěl jsem tzv. archivovat loňskou medovinu, dvakrát stočenou a podle
Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlačen špunt ze třetí láhve.
Vím, že je asi lepší jí hned vypít :-)) ale tahle se mi zdála tak podařená,
Že jsem jí chtěl otevírat jen na vánoce. Je nějaká rada?

Děkuji mirek


> Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.

některé přezimují v různých štěrbinách a některé ve starých hnízdech odkud
se na jaře odstěhují. Jedna samička představuje vždy jedno nové hnízdo

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 21, 2005 8:54 AM
Subject: Re: Problém z vosama


pan Josef Menšík:
> VOSY SE NIKDY NENAVRACÍ DO STEJNÉHO HNÍZDA, přeživší samička vždy zakládá
> nové hnízdo na novém místě
..........

Odkud toto máš? Viděl jsem zimovat samičky vosy přímo v díle (při
likvidaci). Ale vyvozuju z toho, že tam i pokračuje na jaře.

Před chvílí byl pořad o včelkách a čmelácích.Na příště slibují pokračování.

Přesně tak. Používám také dolské kvasinky a fungují perfektně.Martin

Radim Polášek napsal:
>Zdá se, že teď je vhodná doba pro rozvoj takových aktivit,
>stránky http://www.mie.cz/ určitě časem nebudou jediné.

Přemýšlím, jak je zajímavé, že někdo, kdo se medem v podstatě moc nezabývá,
je schopen zprovoznit takové stránky
http://www.mie.cz/potraviny.html
Pokud by se podařilo opravdu po celé ČR udělat seznam včelařů, kteří mají
medu víc než pro svou potřebu, byl by to velmi záslužný čin pro propagaci
prodeje medu přímo od včelaře.
Jen si myslím, že by to mohlo jít i přes svaz. Jsem moc naivní?
Třeba do začátku na výroční schůzi každé ZO by se nahlásili Ti včelaři,
kteří by chtěli být zařazeni v této databázi (kteří předpokládají, že jsou
schopni nabídnout med po celý rok). Stačilo by udat přesnou adresu včelaře,
telefon, popř. email.
Tyto údaje by se centrálně shromáždily na ČSV v Praze k nějakému datu. Svaz
by nechal vytvořit WWW stránku s názvem třeba: „Med přímo od včelaře“. V
nějakých úvodních informacích by mohly být napsány výhody koupě medu přímo
od včelaře oproti anonymnímu medu přímo z obchodu. Informace o tom, že
zodpovědnost za kvalitu medu má každý včelař za sebe. Nějaké základní
informace o medu. A hlavně seznam včelařů z celé ČR v členění třeba – kraj
– ZO – včelař.
Když by někdo chtěl koupit med přímo od včelaře, našel by si kraj,
nejbližší ZO, nejbližší včelaře ve svém okolí s kontaktem.
Aktualizace by mohla být jednou ročně, zase po výroční schůzi.

Mělo by to smysl?
Když to umí jiní, proč by to nemohl udělat svaz?

Radek Krušina

Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali na stránky
ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.Asi před měsícem.

Havlik:
> Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali na stránky
> ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.Asi před měsícem.
.....

Tak takova evidence se mi jeví v takove podobe jako nedostatecna z duvodu tech 100, 200, 1000 kontaktu. A to nemluve o zatizeni sefredaktora Vcelarstvi Sorry.

Počet stočení není to nejhlavnější kritérium. Měl jsem případy, že medovina pracovala dva roky, než se usadila a vyčistila. Stáčel jsem ji vždy tak po třech měsících. Po stočení do láhví jsem ji měl beze změn dalšího půl roku ve sklepě cca 11-15 st.C.
Pavel

> Chtěl jsem tzv. archivovat loňskou medovinu, dvakrát stočenou a podle
> Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlačen špunt ze třetí láhve.

Jeste za dob, kdy CSV - odborne oddeleni nejen cetlo, ale i reagovalo na prispevky do teto konference byl dan dotaz na povolovaci masinerii pro prevoz (kocovani) vcelstev.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=2261&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=2250&type=brief

Takze by me zajimalo, jestli funkcionar ZO CSV - zajmove sdruzeni ma pravomoc, nebo vubec pravo (kde jaka platna smernice nebo vyhlaska) pri prevozu vcestev povoleni SVS vyzadovat. Pokud ano jaky je postup po prevozu, ktery byl povolen ustne urcenym pracovnikem SVS v pripade, kdy s funkcionarem (jednatelem ZO kam byly presunuty vcelstva na trv. stanoviste) se neda mluvit a v rozcileni a v urazkach vuci me takovy pozadavek po me pozaduje zpetne.(3/4 roku) A take jaky ma vyznam v takovych pripadech Svaz jako svaz. Mozna jako svazek, ktery v lecemz nefunguje jak by mohl.(Jde o znalost vyhlasek o moru vceliho plodu tim danym jednatelem ZO v ramci okresu)

Take:
Jsem vcelku klidna povaha, ale osloveni "pritel" me jako v organizaci obcas nedochazi, proc se vubec pouziva.

Dekuji.

Je treba sirit, jinak vyrabite granaty!

D. Helmur


Havel/=/pds.pce.cd.cz schrieb am 21.9.2005 13:54

>Zdravím.
>I já souhlasím a jsem nad polovinou hustoty. Ale mám jiný problém.
>Chte(l jsem tzv. archivovat lon(skou medovinu, dvakrát stoc(enou a podle
>Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlac(en špunt ze tr(etí láhve.
>Vím, že je asi lepší jí hned vypít :-)) ale tahle se mi zdála tak podar(ená,
>Že jsem jí chte(l otevírat jen na vánoce. Je ne(jaká rada?
>
>De(kuji mirek
>
>
>
>
>>Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
>>
>>
>
>
>
>

Nasleduji broucci a pohadka na dobrou noc.

D. Helmut

Havlík schrieb am 21.9.2005 15:17

>Před chvílí byl pořad o včelkách a čmelácích.Na příště slibují pokračování.
>
>
>
>

Takova akce vyzaduje inzerci v tisku nebo spolupraci pres svaz vcelaru,
protoze vetsina vcelaru nema internet.
Tvorba stranek je uz pak oproti tomu jednoducha.

D. Helmut

Radek Kruina schrieb am 21.9.2005 15:41

>Radim Polášek napsal:
>
>
>>Zdá se, že ted( je vhodná doba pro rozvoj takových aktivit,
>>stránky http://www.mie.cz/ urc(ite( c(asem nebudou jediné.
>>
>>
>
>Pr(emýšlím, jak je zajímavé, že ne(kdo, kdo se medem v podstate( moc nezabývá,
>je schopen zprovoznit takové stránky
>http://www.mie.cz/potraviny.html
>Pokud by se podar(ilo opravdu po celé C(R ude(lat seznam vc(elar(u*, kter(í mají
>medu víc než pro svou potr(ebu, byl by to velmi záslužný c(in pro propagaci
>prodeje medu pr(ímo od vc(elar(e.
>Jen si myslím, že by to mohlo jít i pr(es svaz. Jsem moc naivní?
>Tr(eba do zac(átku na výroc(ní schu*zi každé ZO by se nahlásili Ti vc(elar(i,
>kter(í by chte(li být zar(azeni v této databázi (kter(í pr(edpokládají, že jsou
>schopni nabídnout med po celý rok). Stac(ilo by udat pr(esnou adresu vc(elar(e,
>telefon, popr(. email.
>Tyto údaje by se centrálne( shromáždily na C(SV v Praze k ne(jakému datu. Svaz
>by nechal vytvor(it WWW stránku s názvem tr(eba: "Med pr(ímo od vc(elar(e". V
>ne(jakých úvodních informacích by mohly být napsány výhody koupe( medu pr(ímo
>od vc(elar(e oproti anonymnímu medu pr(ímo z obchodu. Informace o tom, že
>zodpove(dnost za kvalitu medu má každý vc(elar( za sebe. Ne(jaké základní
>informace o medu. A hlavne( seznam vc(elar(u* z celé C(R v c(lene(ní tr(eba - kraj
>- ZO - vc(elar(.
>Když by ne(kdo chte(l koupit med pr(ímo od vc(elar(e, našel by si kraj,
>nejbližší ZO, nejbližší vc(elar(e ve svém okolí s kontaktem.
>Aktualizace by mohla být jednou roc(ne(, zase po výroc(ní schu*zi.
>
>Me(lo by to smysl?
>Když to umí jiní, proc( by to nemohl ude(lat svaz?
>
>Radek Krušina
>
>
>
>

Stranky by musely byt jednoduche, aby zakaznika neodradilo slozite hledani.
Jenze jak rikam mnohem slozitejsi je ziskat dostatecny pocet adres aby
to vubec k necemu bylo.

D. Helmut

Gustimilián Pazderka schrieb am 21.9.2005 17:21

>Havlik:
>
>
>>Nechci Vám kazit náladu z objevu*, ale když byste se podívali na stránky
>>C(SV, tak ten nápad už ne(koho napadl.Asi pr(ed me(sícem.
>>
>>
>.....
>
>Tak takova evidence se mi jeví v takove podobe jako nedostatecna z duvodu tech 100, 200, 1000 kontaktu. A to nemluve o zatizeni sefredaktora Vcelarstvi Sorry.
>
>
>
>

Na mnozstvi medu v roztoku zavisi mnozstvi alkoholu. Je na to nekde
jakasi rovnice.
Merit mnozstvi alkoholu v medovine je problematicke, protoze je to
roztok vody, cukru a alkoholu a lihomery meri pouze lih ve vodnem
roztoku, cukry v roztoku vysledek silne zkresluji.

Pokud nechate veskery cukr zkvasit na alkohol, dostanete naprosto suche
vino a v roztoku uz pak nema co kvasit. Jenze kvasinky pri urcitem
mnozstvi alkoholu sami ve svych vykalech (alkohol je jejich odpadni
latka) odemrou a nejaky cukr zustane nezkvasen. Teoreticky by pak jiz
roztok kvasit nemel nebo jen malo.
Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.

Pokud do medoviny pro doslazeni a upravu chuti nakonec opet pridate med,
muze se kvaseni rozjet znovu, potrebujete ale kvasinky osmoticky velmi
odolne.

D. Helmut

Bzuk schrieb am 21.9.2005 13:32

>Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
>Kupte si moštoměr na kontrolu cukrů v medovém roztoku,potom budete
>spokojeni.A nešetřete medem,dělejte medový roztok na horní hranici hustoty
>- nejlépe 26-28.
>Zdraví Bzuk.
>
>
>
>

Havlík napsal:
>Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali
>na stránky ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.
>Asi před měsícem.

Nejde o kažení nálady z objevů. Jen aby ta internetová adresa šla nějak
dobře vyhledat pro ty, kdo chtějí koupit med. A aby se pokryla ČR pro
prodej ze dvora. Když tam někdo kdo hledá med klikne, aby našel včelaře ve
svém okolí. Třeba by to stálo za diskusi.
Seznam ČSV je na této adrese:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med
popř:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

Zdravím
Radek Krušina

> Děkuji za odpověď,byly použity dost silné postřiky ale efekt byl
> nulový.Biolit se vůbec neosvětčil,zkusím ještě postřiky na dřevo proti
> škůdcům.Přesto Vám mnohokrát děkuji.

Doporučuji zapálit sirné knoty ve večerních hodinách po skončení letu vos,
včelaři mají sirné lampy a nebo stačí
nějaká plechovice, počet sirných páskú vyskoušet.
Ludvik.

To už tady bylo probírané v předešlých diskuzích, naposledy snad někdy v
červnu.
Obecně z jednoho kg cukrů vznikne asi půl kg etanolu plus nějaké další
látky, které medovinu dochucují, třeba glycerol. Záleží to na kmeni
kvasinek a asi i čistotě.
Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
- živé kvasinky jsou neaktivní.
Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Wednesday, September 21, 2005 8:30 PM
Subject: Re: medovina


> Na mnozstvi medu v roztoku zavisi mnozstvi alkoholu. Je na to nekde
> jakasi rovnice.
> Merit mnozstvi alkoholu v medovine je problematicke, protoze je to
> roztok vody, cukru a alkoholu a lihomery meri pouze lih ve vodnem
> roztoku, cukry v roztoku vysledek silne zkresluji.
>
> Pokud nechate veskery cukr zkvasit na alkohol, dostanete naprosto suche
> vino a v roztoku uz pak nema co kvasit. Jenze kvasinky pri urcitem
> mnozstvi alkoholu sami ve svych vykalech (alkohol je jejich odpadni
> latka) odemrou a nejaky cukr zustane nezkvasen. Teoreticky by pak jiz
> roztok kvasit nemel nebo jen malo.
> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.
>
> Pokud do medoviny pro doslazeni a upravu chuti nakonec opet pridate med,
> muze se kvaseni rozjet znovu, potrebujete ale kvasinky osmoticky velmi
> odolne.
>
> D. Helmut

kde byl ten pořad ?? děkuji Ducháč

To dělají výrobci naprosto záměrně dolitím čistého lihu. Tím zároveň spolehlivě ukončí kvasení. Kvasinky už nemají při tomto % šanci.
Pavel

> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.

Dovolil bych si nektere udaje opravit.
Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
Vice uz byva spise vyjimecne.
Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
obal ani letak netroufne napsat.

Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.

D. Helmut


R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20

>Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
>18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
>vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
>alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
>Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
>alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
>přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
>dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
>Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
>vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
>medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
>lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
>minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
>A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
>brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
>pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
>- živé kvasinky jsou neaktivní.
>Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
>kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
>nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
>medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
>průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
>šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
>varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
>na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

Na ČT

Ty kvasinky do 18 % jsem asi skutečně trochu přehnal. Likéry jsou právě od
těch 18 % a víno doplňované alkoholem typu vermut má 16,5 %
Hlavně ale vinaři umí zastavit kvašení na takovém procentu alkoholu a
zbytkového cukru, jaký potřebují. A umí spolehlivě zařídit, že to v těch
lahvích nekvasí. Teprve když se víno otevře a nechá nějaký den stát,
napadají do něho kvasinky ze vzduchu a oxid siřičitý vyprchá, začne znovu
kvasit. Vinaři dělají takhle stovky a tisíce litrů vína už po generace. Já
myslím, že pro stovky litrů medoviny, je na místě tyhle metody okopírovat
od vinařů.
Myslím, že nejrozšířenější u vinařů je právě kombinace filtrace kvasinek a
síření. Jinak oxid siřičitý ze síření vín je právě hlavní příčina
"bolehlavu" po vypití většího množství levnějších vín.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Thursday, September 22, 2005 8:20 AM
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny


> Dovolil bych si nektere udaje opravit.
> Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
> Vice uz byva spise vyjimecne.
> Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
> Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
> obal ani letak netroufne napsat.
>
> Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
> Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
> Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
> dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.
>
> D. Helmut
>
>
> R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20
>
> >Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15
-
> >18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
> >vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
> >alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
> >Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek
čistého
> >alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici
destilační
> >přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
> >dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
> >Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
> >vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
> >medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
> >lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a vinný nápoj s
> >minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
> >A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
> >brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
> >pasterizací       - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu
uhličitého
> >- živé kvasinky jsou neaktivní.
> >Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina
před
> >kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
> >nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
> >medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
> >průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a
ta
> >šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
> >varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký
filtr
> >na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
> >
> >R. Polášek

http://www.czech-tv.cz/vysilani/prog6712.html?porad=1128807728

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. září 2005 8:44
Subject: Re: Hádání o přírodě


Na ČT

Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
Španělska a Itálie obchodními řetězci ...

Nepřipomíná vám to něco?

Ano, pripomina mi to jak jeste nedavno ceske firmy ba i cela zeme se
holedbala jak porazi svet levnymi cenami a levnou pracovni silou.
Inu kdyz je neco levne, vzdycky je neco jeste levnejsi.
Nevidim na tom nic divneho, proste obchodnici vsude po svete maji svoji
strategii a podminky jsou rovne pro vsechny.
Kazdy prece muze produkovat stejne levne, nakonec zvitezi ale ten
nejsilnejsi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: R. Poláek
Datum: 23.09.2005 00:15

>Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
>http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
> Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
>Španělska a Itálie obchodními řetězci ...
>
> Nepřipomíná vám to něco?
>
>
>
>

Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
tom praktický rozdíl nevidím.

S pozdravem V.Hájek

Letos budu zimovat na otevřeném zasíťovaném dně. Mám dotaz jestli můžu
nechat také naplno otevřená všechna očka, jestli tam nebude vznikat průvan.
Mám langstrothy, zimuji na 3 nástavkách, rámková míra 15.9 cm (včely jsou
jen v horních dvou), stanoviště v polabí, nadmořská výška asi 200m.
Děkuji PK

Spíše myslím, že tu situaci u vinařů by bylo dobré po očku sledovat a pokud
by udělali něco, co by se hodilo i pro včelaře, tak to udělat taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 8:06 AM
Subject: Re: Podobnost s medem.


> Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
> obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
> mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
> tom praktický rozdíl nevidím.
>
> S pozdravem V.Hájek

Očka je dobré nechat otevřená, průvan v nich nevzniká. Za velkých mrazů se
sama uzavřou námrazou. Důležitější informací je ale "větrnost" stanoviště.
Otevřené zasíťování může při nevhodném stanovišti průvan způsobit, ale
předpokládám, že budeš mít vloženou podložku pro sběr měli a ta vliv větru
utlumí. Podobný negativní vliv má i hlavní česno. Vlastně tedy o tom
rozhoduje hlavně STANOVIŠTĚ.
Honza

Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 23. září 2005 11:07


Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Složité plánky nebo složité dno?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:07 AM


Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Oboje .

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
Subject: Re:


> Složité plánky nebo složité dno?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:07 AM
>
>
> Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
> něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
>
> Díky
> Pavel
>
>
>

Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat nad
ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez plánku.
Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
budu ukládat polorámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
Subject: Re:


> Oboje .
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
> Subject: Re:
>
>
> > Složité plánky nebo složité dno?
> >
> > R. Polášek

Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal
tak po stopníky.
Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.
Jinak už to celkem v hlavě mám.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
Subject: Re: Re:


> Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> nad
> ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> plánku.
> Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> budu ukládat polorámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> Subject: Re:
>
>
>> Oboje .
>>
>> Pavel
>> ----- Original Message -----
>> From: "Radim Polášek" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
>> Subject: Re:
>>
>>
>> > Složité plánky nebo složité dno?
>> >
>> > R. Polášek
>
>
>

Je to jednoduchý koupíš klavírový pant (je v každém železářství) , a na každé dvířka dva kusy (děda tomu říkával) rýgl , zadní dvířka uděláš s malým přesahem ) asi 5mm klavírový pant si ustřihneš na šířku dna a dvířek dvířek , jednu stranu přiděláš k dvířkům a druhou k spodní hraně dna z boku v horní části dvířek zašroubuješ ty rýgly a je to. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Predmet: Re: Re:
> Datum: 23.9.2005 13:02:17
> ----------------------------------------
> Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal
> tak po stopníky.
> Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
> falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.
> Jinak už to celkem v hlavě mám.
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
> Subject: Re: Re:
>
>
> > Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> > pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> > nad
> > ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> > technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> > plánku.
> > Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> > Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> > zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> > protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> > Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> > budu ukládat polorámky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel Samojlovič" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> > Subject: Re:
> >
> >
> >> Oboje .
> >>
> >> Pavel
> >> ----- Original Message -----
> >> From: "Radim Polášek" <>
> >> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> >> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
> >> Subject: Re:
> >>
> >>
> >> > Složité plánky nebo složité dno?
> >> >
> >> > R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Nedělej falci ale naklepni mezerníky do bočních stěn v hloubce jak silné máš
prkénko dvířek. Opře se dobře a zajisti obrtlíky a není co řešit.
Honza

-----Original Message-----
From: Pavel Samojlovič [mailto:samojlovic/=/comtrade.cz]
Sent: Friday, September 23, 2005 11:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Re:

Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal

tak po stopníky.
Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.

Jinak už to celkem v hlavě mám.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
Subject: Re: Re:


> Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> nad
> ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> plánku.
> Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> budu ukládat polorámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> Subject: Re:
>
>
>> Oboje .
>>
>> Pavel
>> ----- Original Message -----
>> From: "Radim Polášek" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
>> Subject: Re:
>>
>>
>> > Složité plánky nebo složité dno?
>> >
>> > R. Polášek
>
>
>

Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako v
Rakousku a i jinde.
Honza

-----Original Message-----
From: 9732597286/=/gmx.net [mailto:9732597286/=/gmx.net]
Sent: Friday, September 23, 2005 7:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Podobnost s medem.

Ano, pripomina mi to jak jeste nedavno ceske firmy ba i cela zeme se
holedbala jak porazi svet levnymi cenami a levnou pracovni silou.
Inu kdyz je neco levne, vzdycky je neco jeste levnejsi.
Nevidim na tom nic divneho, proste obchodnici vsude po svete maji svoji
strategii a podminky jsou rovne pro vsechny.
Kazdy prece muze produkovat stejne levne, nakonec zvitezi ale ten
nejsilnejsi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: R. Poláek
Datum: 23.09.2005 00:15

>Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
>http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
> Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
>Španělska a Itálie obchodními řetězci ...
>
> Nepřipomíná vám to něco?
>
>
>
>

Stanoviště mám hodně větrné, tak že bych měl asi vložit už teď podložky.
Původně jsem se je tam chystal dát jen na krátkou dobu v lednu pro sběr
měli. PK

vhajek :
> Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
> obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
> mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
> tom praktický rozdíl nevidím.
..........

Kdy se konecne nekdo probere z poslancu a konecne nekdo utne tipec ne obchodnikum, ale retezcum, kteri urcuji svym kapitalem uz skoro vse. I co se tyka zejmena zemedelstvi. Politici maj starost dnes jen o sve hlasy a etika jednani (viz. kanal 24cz) jsou katastrofou ceskeho naroda a i jeji inteligence. Nic nez hadani a jak vidno, vse v CR pada na hubu, jen kecum urednickym se dari. (maj z ceho)

A s hrozny vinne revy je to to same jakbysmet.Tz. Stejne schema jak p. Ceska, ci SVOZM verejne upozornuji. Ja jim zato dekuji, protoze vyroba zem. produktu asi dlouho (podle politiky CR) nic noveho krome zmarenych investici neprinese. A to mluvim i o prekvapeni po novem roce (neschvaleno) s SVS a podminkami prodeje medu na trznicich a malych obchodech - presne jak ve stredoveku. Cest systemum s vykupem medem. (ktere u nas jeste funguji) Amen.

_gp_

Falcy na dvířkách taky nedělám, nemám čím. Normálně tam připevním rovnou
destičku. Pokud se se dnem nekočuje, přiťuknu ji dvěma hřebíky tak do půl cm
dřeva a to úplně stačí, pokud spodek destičky leží na přečnívajícím spodku
dna. Pokud se se dnem kočuje, tak nouzově přitluču tenkými hřebíčky. Pokud
tam dávám panty, tak ty klavírové na spodek, jako dvířka rovnou destičku a
nahoru obrtlík nebo klidně ohnutý hřebík. Jedině pokud se destička kroutí a
utíkaly by tam včely, tak časem zevnitř přibiju na obvod dvířek latičky cca
1x1 cm jako náhrada falcu. Ale taky mám udělaná dvě dna, kde jsem ve stěnách
udělal dva závity v epoxidu pro obyčejné šrouby a potom zadní destičku coby
dvířka ke dnu prostě přišroubuju těmi dvěma šrouby . Funguje to dobře, jen
jsem měl použít hrubší závit než běžné šrouby do kovu M6, třeba v mrazu v
zimě při vytahování podložek se musí dávat dost pozor, aby se šrouby nedaly
přes závit a chce to dost cit. Dneska bych nejspíš použil hrubší závit -
vruty do dřeva M6 nebo M7. Taky to bylo dno určené pro kočovné úly,
hlavičky šroubů jsou zapuštěny do destičky dvířek a bez křížového šroubováku
je nikdo neodšroubuje, takže případný náhodný zvědavec v lese by bez násilí
neměl šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:55 AM
Subject: Re: Re:


> Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to
chápal
> tak po stopníky.
> Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
> falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím
jak.
> Jinak už to celkem v hlavě mám.
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
> Subject: Re: Re:
>
>
> > Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu.
Plánek
> > pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> > nad
> > ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> > technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> > plánku.
> > Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> > Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> > zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> > protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> > Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> > budu ukládat polorámky.
> >
> > R. Polášek

Podložky patří do úlů od 1. října. Po každém ošetření je dobře podložky
sesypat a porovnat výsledky ošetření. Já je vyndavám po odebrání měli v
lednu pro zvýšení odvětrání chladnoucího vlhkého vydýchaného vzduchu, který
se shromažďuje v podmetu. Při nedostatečném odvětrání pak dochází ke
kondenzaci a provlhnutí dna úlu a ev. plesnivění souší ve spodním nástavku.
U větrného stanoviště je dobré se zamyslet na možnými zábranami proti větru
ev. výsadbou větrolamu.
Honza

Já podle toho dělám celé úly a stačí je n cilkulárka a hoblovka zešroubuji
vruty na tubo a basta. Je to jednoduché levné a bez problémů
pepan
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:13 AM
Subject: Re:


> Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"
>
> Honza Čáp
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: 23. září 2005 11:07
>
>
> Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
> něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
>
> Díky
> Pavel
>

Já jsem to popsal tady:

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005021401

Fotky jsou z testovaného potenciálního stanoviště, které je větrné.
Prohlubeň na kopci 500mnm, s výhledem na Krkonoše.
Sněhu zde bylo nafoukáno > 70 cm, a byl až do dubna.
Dobré je, že mám úly na zemi na paletách. Vzniklo to kdysi provizorně a už
to výš dávat nebudu. U země nikdy tolik nefouká, v zimě úly chrání závěje.

www.schimansky.cz omlouvam se za chybejici pismeno Radek

-----Original Message-----
From: pan Josef Menšík [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: medovina

podle mých skušeností, běžně ve včelařských potřebách
----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:30 AM
Subject: Re: medovina


> Kde se dají sehnat kvasinky od firmy Shimansky. Na www kterou uvádíne
nic
> néní nebo spíš je stránka nenalezena. Chtěl bych vyzkoušet tyto
kvasinky


__________ Informace od NOD32 1.1230 (20050922) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Já jsem převzal základní metodu, rozměry jsem si upravil podle sebe. K
cirkulárce a elektrickému hoblíku navíc ještě potřebuji vrtačku a kolovrátek
s bitem pro vruty a potom už jen takové nářadí jako kladívko atd. Praktický
je stojan na vrtačku, dá se koupit už za pár stovek a v některých případech
se hodí - zajišťuje kolmost a přesnost vrtů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 7:12 PM
Subject: Re: Re:


> Já podle toho dělám celé úly a stačí je n cilkulárka a hoblovka zešroubuji
> vruty na tubo a basta. Je to jednoduché levné a bez problémů
> pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:13 AM
> Subject: Re:
>
>
> > Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"
> >
> > Honza Čáp
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel Samojlovič" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: 23. září 2005 11:07
> >
> >
> > Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> > zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych
potřeboval
> > něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
> >
> > Díky
> > Pavel
> >
>

Dobrý den,
nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
                            Dana Rollerová

Barvené mezistěny vyrábí slovenský NAWAX - viz
http://www.nawax.sk/page.asp?prg=produkty&lang=svk&status=medzistienky

J. Čáp

----- Original Message -----
From: "Dana Rollerová" <rollerova.dana/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 21. září 2005 20:25
Subject: Re: barevné mezistěny


Dobrý den,
nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
Dana Rollerová

Dana Rollerova:
> nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
> mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
............

Zdravim. Barveni vceliho vosku neni moc bezne ve vcelarske praxi. Jde-li vam o zdroj mezisten, tak samozrejme jde o mnozstvi. Chcelte-li par kousku, tak je rozumne vyhledat vcelarskou prodejnu, nebo inet obchod (napr.seznam.cz : "vcelarske" s diakritikou) nebo velke mnozstvi primo vyroba (napr. seznam.cz "vyroba mezisten" diakritika taktez.

Pro barveni parafinu (a tedy mozna i vceliho vosku) a take lakovani a ruzne upravy svicek je vhodnejsi nez zde spise navstivit web napr:
http://gar.cz/svicky/ , nebo opet nejakej vyhledavac.

Peknej den

Výrobňa medzistienok, 991 06 Želovce, SR. P. FURÁK mobil00421905316430.
Majú aj vebové stránky.

Zkuste zavolat na telefon 603865402 p. Radvan

Mor včelího plodu se v posledních letech stává stále větší hrozbou pro
včelaře i v České republice.
Na rozdíl od mnoha zemí a to i evropských , je u nás u Mor včelího plodu
zařazen podle zákona 166/99 Sb., v platném znění, mezi t.zv. "nebezpečné
nákazy" ,které podléhají povinnosti ohlášení příslušné krajské veterinární
správě.
Ta v případě laboratorního i klinického potvrzení nákazy nařizuje t.zv.
ochranná a zdolávací nařízení,která spočívají spočívají v utracení a
následném neškodném odstranění nemocných včelstev ,úlů, zařízení a pomůcek
spálením a následnou účinnou dazinfekcí a asanací.
V případě vyššího zamoření včelsev na stanovišti nebo výskytu dalších
prognosticky nepříznivých faktorů, se tato opatření týkají všech včelstev
na stanovišti.

Lze se proti včelímu moru bránit?

Teoreticky ano, dokonce snadno. Prakticky ale u nás nejsou antibiotika
povolená. Což je ale nakonec dobře - ona by vyléčila pouze klinické příznaky
...
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 12:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Lze se proti včelímu moru bránit?

>Lze se proti včelímu moru bránit?

Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na další
včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou moderní
metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).

Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p. na
jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry moru plodu byly
nalezeny ve většině včelstev. Ale pokud se jejich počet drží pod určitou
hodnotu, mor nepropukne. Pravděpodobně pokud jsou spóry v nadbytku
propolisu a vosku atd, jsou tam zakonzervovány? To by odpovídalo tomu, že v
některých případech dokáží některá včelstva s dobrým čisticím pudem 1 - 2
napadené buňky vyčistit dříve, než nakazí další. Možná, že mor plodu
probíhá ve včelstvech relativně běžně v rozsahu pár buněk a ohnisko vznikne
tehdy, když je zrovna v té době včelstvo nějak stresováno nebo oslabeno a
nedokáže včas napadené buňky vyčistit.       
Zase od nějakého zkušeného včelaře kdysi na sjezdu kočovníků jsem slyšel,
že mor plodu se rozvíjí spíše na vlhkých stanovištích v blízkosti rybníků a
mokřin. Nevím. V té době, někdy před 15 lety, bylo v okolí dlouhodobé
ohnisku moru plodu ve vesnici ležící mezi rybníky u Odry.

Každopádně, kdo nakupuje nějaké staré včelařské zařízení, měl by na to
dávat pozor. Souše z nějakého zrušeného neznámého stanoviště ležící x roků
na půdě nebrat, úly a ostatní věci z takového podezřelého zdroje, když už
je někdo koupil, důkladně oškrábat, smetí spálit, vyčistit,
vydenzifikovat, natřít znovu atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> >Lze se proti včelímu moru bránit?
>
> Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
> Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
> čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
> vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
další
> včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
> Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
moderní
> metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
> ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).
>
> Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
na
> jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

>Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry
>moru plodu byly nalezeny ve většině včelstev

Taky jsem to četl, ale vůbec tomu nevěřím. Vloni u nás po výskytu moru v
jednom ohnisku následně vyšetřovali přes 30 vzorků měli od asi 300 včelstev
z okruhu 5 km a nenašli ani jednu sporu. Stálo to kolem 15000 Kč a výsledek
0. Sem tam se mohou spory vyskytnout, ale není to určitě ve většině. Je to
infekční nemoc jako každá jiná. V přírodě takové bakterie byly, jsou a
budou.

Z toho zmíněného filmu jsem se dověděl, že dospělým včelám ta bakterie
Paenibacillus larvae larvae neškodí. Pokud projde jejich trávícím traktem,
tak se bakt. zneškodní. Bakterie "žere" jen zavíčkovanou larvu. Na tomto
principu se provádí ozdravění včelstva. To, že tento postup neprovádíme
tady, si vysvětluji naší zaostalostí a nechutí veterinářů se včelami
podrobněji zabývat. Vždyť škrtnout sirkou je tak prosté a stát to zaplatí.
Tak o co jde?

>dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.

Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom plástu a to ještě jen cca 4 na každé straně. Plást šel ven a po
zabalení do novin a kartonu rovnou do Výzkumného ústavu včelařského. V
dalších 6 včelstvech jsem po pracné prohlídce a rozšťourání každého víčka
podezřele vypadající buňky nic nenašel. Dodávám, že moje stanoviště je dost
daleko od ochranného pásma, vyhlášeného kolem původního ohniska. Ortel z
Dolu byl nemilosrdný-mor. KVS nařídila utracení včelstva, vyhlásila ohnisko
a úl s medníkem i medem šel do ohně. Před spálením jsem ještě včelstvo
prohlížel. Očekával jsem, že včasným vyjmutím jediného plástu s nakaženým
plodem jsem včelstvo zachránil a budu je asi pálit klinicky zdravé. Omyl,po
cca 20 dnech jsem nalezl další dva plásty s výraznějšími znaky-mezerovitost,
propadlá víčka i s dírkami a tekutý obsah poněkud ztmavl. Bylo vyhlášeno
nové ohnisko a v něm se začalo prohlížet. Zachyceno 7! dalších stanovišť ve
vzájemných vzdálenostech cca 500m a 4 stanoviště vzdálenější. Laboratoř
klinické nálezy dost výrazně zredukovala co do počtu na stanovišti a 2
stanoviště nepotvrdila. Nicméně mor máme a lámeme si hlavu kde se tu
najednou vzal a ještě v takovém rozsahu.
Dosavadní poznatky:
Při běžné prohlídce včelař počátek klinického onemocnění nezaznamená.
Prvních několik buněk přehlédne, pokud je vědomě nehledá.
Výrazným signálem k zbystření pozornosti je mezerovitost plodu a nezakladení
uvolněných buněk. Pokud byl mor nalezen, vždy byl plod mezerovitý, ale
mezerovitý plod neznamená jednoznačně mor. Zdá se, že nové zakladení plástu
s napadenými buňkami je včelami odkládáno a je vesměs jen sporadické.
V začátku, při malém počtu nakažených larev nejsou příznaky tak jasné, jak
se popisují. Zejména téměř chybí výrazně propadlá a děravá víčka. Včely asi
stačí čistit a tak prvé příznaky zastřou.
Na světlém plástu se hledá hůř, ale je jedna zkouška. Klepnutím plástem
kolmo k jeho ploše se tekutina z rozkládající larvy vyroní jako kapička z
neznatelného otvůrku ve víčku. Klepnout se musí na obě strany.
Laboratoře VS asi nemají metodiku plně zvládnutou. Pokud v devíti úlech z
deseti najdu zcela identické příznaky ve zhruba stejném rozsahu, pošlu celé
plásty k vyšetření a z laboratoře je výsledek jedno pozitivní, ostatní
negativní, musím mít pochybnosti.