Včelařská konference

pel bude schovany pod zasobami. Ostatne je na tento datum uplne v poriadku.
Hlavne nezhanaj ziadne plasty od inych vcelarov.

Matej




"B.Svoboda"
<bsvoboda/=/cen An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
trum.cz> Kopie:
Thema: Pylové plásty
27.09.2005
18:53
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, opět dotaz začátečníka.
Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
(ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
od jiných včelařů?
Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.

Dne úterý 27 září 2005 18:53 B.Svoboda napsal(a):

> nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
> od jiných včelařů?

Dobry vecer,
toto bych ze zdravotnich duvodu v zadnem pripade nedelal.

Honza

Ten pyl je podle mych zkusenosti skryt pod zasobami medu. Zkus do toho
riznout. "Vcely vedi co delaji".
Martin


----- Original Message -----
From: "B.Svoboda" <bsvoboda/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 27, 2005 6:53 PM
Subject: Pylové plásty


> Přátelé, opět dotaz začátečníka.
> Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
> (ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
> zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
> jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
> konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
> od jiných včelařů?
> Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.
>

Přátelé, opět dotaz začátečníka.
Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
(ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
od jiných včelařů?
Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.

> ...by melo stacit, aby jsem si na trh vzal maly dvouramkovy ul, cimz
> by se muj prodejni stanek stal mym kocovnym stanovistem. Vedeno do
> krajnosti, otazka zni, kolik vcel mam mit u sebe, aby se to jiz
> povazovalo za kocovne stanoviste, tedy umisteni vcelstev, ze ktereho
> mohu med legalne prodavat ?.
Geniální, ač možná méně praktické. Myslím, že nerozhoduje počet včel v
úle, ale ohlášení stanoviště včelstev na úřadě 5 dní před přisunutím.
A protože tržnice bývají veřejně přístupná místa, tak červený
trojúhelník na střechu a výstražné tabulky "Biologické riziko, zákaz
vstupu" :-) :-)
Ivan

Těch možností je spousta, ale u nás nejlepší je zatím ono spálení. Do jaké míry to je a bude nejlepším řešením ukáže čas, výsledky apod....
I u nás na okrese je již vše na krajíčku, veterinární správa u nás jedná velmi promtně a dobře - nemohu si stěžovat a snad i v rámci pravidel daných zákonem či vyhláškou, jež jsou pár let jiné než spálit všechno. Ono tudy by asi cesta nevedla byly obhajovány změny v pravidlech boje před několika lety.....

Výzkum této nemoci pokračuje, rozpěrákem se to opravdu nepřenese a bohužel dle mého názoru se nevěnujeme tomu co zde psali jiní, čistící pud, obměna díla, desinfekce ...... a spousta opatření, jež ve světě běží a ty ztráty morem u toho kdo pochopí o co jde jsou v zahraničí minimální. Těm by se mělo začít věnovat více času, poznání prvotní kliniky, snímání míry napadení a provedení ozdravných opatření, neboť jsem skeptický na to, že na náhrady bude stále dost peněz a až nebudou nastanou problémy.

Zatím se setkávám tzv. na tvrdo s morem dva roky (dávám měl ...) , vycestoval jsem hned ven se pozeptat a podívat, jak kdo a co Bylo to zajímavé a mohu říci, že o moru víme velmi málo - tedy já určitě věděl a zíral jsem... Až budu několik let zdráv uprostřed moru, budu moci něco více sdělit, popř. poučit. Zatím by to z mé strany byla polemika a snad i zavádějící informace, což nechci a nakonec by to bylo i ku neprospěchu věci.

A přínos moru? Je jako přínos varroázy a všeho co musí udělat komisionelně - doopravdy komisionelně. Vidíte 70% včelařů s úly podepřenými z boku aby se nerozpadly, dílo černější než rakev (o zde ten práh onemocnění a kumulace atd....), plno opatření aby vznikla loupež, hladová hynoucí hladem včelstva, mrtvolky v podmetech, ...!!!!!!!! a nikdo si toho nevšímá !!!!!!!!!! Byl jsem zklamán a moje mínění pokleslo o mnohých. Najdou se i tací s třemi nástavky včel zazimovaných a řádně nakrmených, ale je jich málo. Hygienu chovu nečiní jen umytá podlaha a přetřené česno úlu ....

Čeká nás spousta práce pokud budeme chtít v tomto postoupit a změnit mnohé k lepšímu.

Všem za toto děkuji

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Richard imko
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, September 25, 2005 8:32 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení


Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.

Dne úterý 27 září 2005 08:18 Jan Čáp napsal(a):

> P.S.
> nevíte někdo, jak a kde jsou upraveny podmínky prodeje přebytků zeleniny?

Netusim,

ale pokud jsem se ptal na ruznych trzich , tak vetsinou je prodavaji prave
tam. Jak je to v zakone, nevim. Ale podle predchozich prispevku by melo
stacit, aby jsem si na trh vzal maly dvouramkovy ul, cimz by se muj prodejni
stanek stal mym kocovnym stanovistem. Vedeno do krajnosti, otazka zni, kolik
vcel mam mit u sebe, aby se to jiz povazovalo za kocovne stanoviste, tedy
umisteni vcelstev, ze ktereho mohu med legalne prodavat ?.

Honza

> From: "Ivan Cerny"
> Zákon o veterinární péči, $20, odst. 5

aha, takže protože včela leze a nekvete, spadne mezi hospodářský zvířata a
její produkty mezi mléko a maso

výsledkem je, že na nejbezpečnější a nejtrvanlivější potravinu, jakou vůbec
lze v přírodě najít, se pohlíží podobně jako na ty nejrizikovější

jestli by měl svaz za něco lobovat v parlamentu, tak právě za odstranění
tohoto paradoxu


P.S.
nevíte někdo, jak a kde jsou upraveny podmínky prodeje přebytků zeleniny?

JČ> ve kterém předpise je to takto definováno?
Zákon o veterinární péči, $20, odst. 5: "...a med od vlastních
včelstev může chovatel prodávat ve svém hospodářství přímo
spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti."
Podle Dr. Machové se hospodářstvím rozumí stanoviště včelstev.

Ptal jsem se právníků, co je to místo prodeje:
a) kde se předá zboží
b) kde se předají peníze
c) kde se oba dohodnou

a vysvětlili mi, že pro takovýto malý prodej je správně a) :-(

Zdravím
Ivan

> pokud to ato bude stát u tebe nadvoře tak proč ne
> prodej ze dvora se rozumí , ze produkt neopustí tvoje pozemky

ve kterém předpise je to takto definováno?

zatím jsem všude narazil jen na definici ve smyslu "prodej přebytků přímému
spotřebiteli"

Honza Čáp

pokud to ato bude stát u tebe nadvoře tak proč ne
prodej ze dvora se rozumí , ze produkt neopustí tvoje pozemky

pepan

----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 26, 2005 8:00 PM
Subject: Re: Podobnost s medem.


> Zajimava tahle moznost prodeje "ze dvora".
> Jenze jsem nikde necetl zakon nebo narizeni, kde by se doslova pravilo
> "ze dvora".
> Vcelar proste muze svuj med prodat pokud si nezridi obchod nebo stanek
apod.
> Jestli to ale musi byt ze dvora nebo v garazi ci pres plot to podle mne
> zadny zakon nenarizuje.
> Mozna ze i prodej z auta by sem mohl spadat.
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Jan Schmidt
> Datum: 23.09.2005 13:15
>
> >Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
> >protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako
v
> >Rakousku a i jinde.
> >Honza
> >
> >
> >
> >

Zajimava tahle moznost prodeje "ze dvora".
Jenze jsem nikde necetl zakon nebo narizeni, kde by se doslova pravilo
"ze dvora".
Vcelar proste muze svuj med prodat pokud si nezridi obchod nebo stanek apod.
Jestli to ale musi byt ze dvora nebo v garazi ci pres plot to podle mne
zadny zakon nenarizuje.
Mozna ze i prodej z auta by sem mohl spadat.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Schmidt
Datum: 23.09.2005 13:15

>Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
>protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako v
>Rakousku a i jinde.
>Honza
>
>
>
>

Právě tyto včely přenášejí na svých tělech nákazu , tak se to šíří loupeží
zároveň i tímto medem. Rozpěrák k tomu nestačí protože jím nepřenesete
dostatečné množství bakterií existuje PRÁH kdy už to zasažené včelstvo
nezvládne a propukne klinická nákaza. problém je si myslím v plemenitbě.
Příliš se hledělo na výnosy. Proto se dnes sleduje i čistící schopnost
včelstva která právě zabraňuje klinickému propuknutí této nákazy Stačí si
všímat. Na včelnici najdete včelstva která mají vpodmetu bordel a která tam
mají čisto a to platí i pro čištění plástů.

Pepan

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 6:53 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> >dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.
>
> Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

Myslím tím schopnost rozpoznat příznaky dříve než jsou klasické tj.hnědá
páchnoucí larva vytvářejicí vlákno na sirce nebo typický příškvar.To dokáže
jen odborník.V minulém roce veterinář po prohlídce včelstev konstatoval,že
jsou zdravá,za čtyři dny u těch samých ing.Titěra našel troje
pozitivní-potvrzeno i laboratorně.Prvními příznaky,kdy by měl být včelař ve
střehu je mezerovitý plod stejného stáří(zavíčkovaný),dále zbytky larev v
buňce.

Koupim nebo zprostredkuji prodej medu od malovcelare z okoli Brna. Mam
letos vic zajemcu a svuj jiz mam prodany. Zatim tak 20 kg.
sadovsky/=/feec.vutbr.cz       

Musím vám povědět, že to byl (musím podotknout, že pro mě) po dlouhé době
opravdu velmi přínosný příspěvek. Děkuji panu Lejčarovi.

M. Jakuš

-----Original Message-----
From: Lejčar
Sent: Sunday, September 25, 2005 9:19 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - možnosti
kontroly a tlumení

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom ...

>Dále neschopnost rozpoznat příznaky moru v předklinickém stádiu.

Myslíš tím "rozpoznáním" něco jiného, než laboratorní test (zásob, plodu)?

Včelař před x lety skončí se včelařením, když jeho 2 - 4 včelstva uhynou a
uloží úly na půdu. Nyní on nebo jeho dědic ty úly najde na půdě a prodá je
nebo daruje někomu třeba i se starými plásty. Klidně mohly ty včely kdysi
uhynout na mor, nikdo to tehdy nezaznamenal a další ohnisko moru je na
světě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "emil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 11:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
> a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
> moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
> dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
> zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
> rychlému zabránění šíření.

Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
rychlému zabránění šíření.

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom plástu a to ještě jen cca 4 na každé straně. Plást šel ven a po
zabalení do novin a kartonu rovnou do Výzkumného ústavu včelařského. V
dalších 6 včelstvech jsem po pracné prohlídce a rozšťourání každého víčka
podezřele vypadající buňky nic nenašel. Dodávám, že moje stanoviště je dost
daleko od ochranného pásma, vyhlášeného kolem původního ohniska. Ortel z
Dolu byl nemilosrdný-mor. KVS nařídila utracení včelstva, vyhlásila ohnisko
a úl s medníkem i medem šel do ohně. Před spálením jsem ještě včelstvo
prohlížel. Očekával jsem, že včasným vyjmutím jediného plástu s nakaženým
plodem jsem včelstvo zachránil a budu je asi pálit klinicky zdravé. Omyl,po
cca 20 dnech jsem nalezl další dva plásty s výraznějšími znaky-mezerovitost,
propadlá víčka i s dírkami a tekutý obsah poněkud ztmavl. Bylo vyhlášeno
nové ohnisko a v něm se začalo prohlížet. Zachyceno 7! dalších stanovišť ve
vzájemných vzdálenostech cca 500m a 4 stanoviště vzdálenější. Laboratoř
klinické nálezy dost výrazně zredukovala co do počtu na stanovišti a 2
stanoviště nepotvrdila. Nicméně mor máme a lámeme si hlavu kde se tu
najednou vzal a ještě v takovém rozsahu.
Dosavadní poznatky:
Při běžné prohlídce včelař počátek klinického onemocnění nezaznamená.
Prvních několik buněk přehlédne, pokud je vědomě nehledá.
Výrazným signálem k zbystření pozornosti je mezerovitost plodu a nezakladení
uvolněných buněk. Pokud byl mor nalezen, vždy byl plod mezerovitý, ale
mezerovitý plod neznamená jednoznačně mor. Zdá se, že nové zakladení plástu
s napadenými buňkami je včelami odkládáno a je vesměs jen sporadické.
V začátku, při malém počtu nakažených larev nejsou příznaky tak jasné, jak
se popisují. Zejména téměř chybí výrazně propadlá a děravá víčka. Včely asi
stačí čistit a tak prvé příznaky zastřou.
Na světlém plástu se hledá hůř, ale je jedna zkouška. Klepnutím plástem
kolmo k jeho ploše se tekutina z rozkládající larvy vyroní jako kapička z
neznatelného otvůrku ve víčku. Klepnout se musí na obě strany.
Laboratoře VS asi nemají metodiku plně zvládnutou. Pokud v devíti úlech z
deseti najdu zcela identické příznaky ve zhruba stejném rozsahu, pošlu celé
plásty k vyšetření a z laboratoře je výsledek jedno pozitivní, ostatní
negativní, musím mít pochybnosti.

Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.

>dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.

Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

>Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry
>moru plodu byly nalezeny ve většině včelstev

Taky jsem to četl, ale vůbec tomu nevěřím. Vloni u nás po výskytu moru v
jednom ohnisku následně vyšetřovali přes 30 vzorků měli od asi 300 včelstev
z okruhu 5 km a nenašli ani jednu sporu. Stálo to kolem 15000 Kč a výsledek
0. Sem tam se mohou spory vyskytnout, ale není to určitě ve většině. Je to
infekční nemoc jako každá jiná. V přírodě takové bakterie byly, jsou a
budou.

Z toho zmíněného filmu jsem se dověděl, že dospělým včelám ta bakterie
Paenibacillus larvae larvae neškodí. Pokud projde jejich trávícím traktem,
tak se bakt. zneškodní. Bakterie "žere" jen zavíčkovanou larvu. Na tomto
principu se provádí ozdravění včelstva. To, že tento postup neprovádíme
tady, si vysvětluji naší zaostalostí a nechutí veterinářů se včelami
podrobněji zabývat. Vždyť škrtnout sirkou je tak prosté a stát to zaplatí.
Tak o co jde?

Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry moru plodu byly
nalezeny ve většině včelstev. Ale pokud se jejich počet drží pod určitou
hodnotu, mor nepropukne. Pravděpodobně pokud jsou spóry v nadbytku
propolisu a vosku atd, jsou tam zakonzervovány? To by odpovídalo tomu, že v
některých případech dokáží některá včelstva s dobrým čisticím pudem 1 - 2
napadené buňky vyčistit dříve, než nakazí další. Možná, že mor plodu
probíhá ve včelstvech relativně běžně v rozsahu pár buněk a ohnisko vznikne
tehdy, když je zrovna v té době včelstvo nějak stresováno nebo oslabeno a
nedokáže včas napadené buňky vyčistit.       
Zase od nějakého zkušeného včelaře kdysi na sjezdu kočovníků jsem slyšel,
že mor plodu se rozvíjí spíše na vlhkých stanovištích v blízkosti rybníků a
mokřin. Nevím. V té době, někdy před 15 lety, bylo v okolí dlouhodobé
ohnisku moru plodu ve vesnici ležící mezi rybníky u Odry.

Každopádně, kdo nakupuje nějaké staré včelařské zařízení, měl by na to
dávat pozor. Souše z nějakého zrušeného neznámého stanoviště ležící x roků
na půdě nebrat, úly a ostatní věci z takového podezřelého zdroje, když už
je někdo koupil, důkladně oškrábat, smetí spálit, vyčistit,
vydenzifikovat, natřít znovu atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> >Lze se proti včelímu moru bránit?
>
> Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
> Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
> čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
> vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
další
> včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
> Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
moderní
> metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
> ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).
>
> Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
na
> jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

>Lze se proti včelímu moru bránit?

Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na další
včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou moderní
metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).

Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p. na
jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

Teoreticky ano, dokonce snadno. Prakticky ale u nás nejsou antibiotika
povolená. Což je ale nakonec dobře - ona by vyléčila pouze klinické příznaky
...
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 12:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Lze se proti včelímu moru bránit?

Lze se proti včelímu moru bránit?

Mor včelího plodu se v posledních letech stává stále větší hrozbou pro
včelaře i v České republice.
Na rozdíl od mnoha zemí a to i evropských , je u nás u Mor včelího plodu
zařazen podle zákona 166/99 Sb., v platném znění, mezi t.zv. "nebezpečné
nákazy" ,které podléhají povinnosti ohlášení příslušné krajské veterinární
správě.
Ta v případě laboratorního i klinického potvrzení nákazy nařizuje t.zv.
ochranná a zdolávací nařízení,která spočívají spočívají v utracení a
následném neškodném odstranění nemocných včelstev ,úlů, zařízení a pomůcek
spálením a následnou účinnou dazinfekcí a asanací.
V případě vyššího zamoření včelsev na stanovišti nebo výskytu dalších
prognosticky nepříznivých faktorů, se tato opatření týkají všech včelstev
na stanovišti.

Zkuste zavolat na telefon 603865402 p. Radvan

Výrobňa medzistienok, 991 06 Želovce, SR. P. FURÁK mobil00421905316430.
Majú aj vebové stránky.

Dana Rollerova:
> nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
> mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
............

Zdravim. Barveni vceliho vosku neni moc bezne ve vcelarske praxi. Jde-li vam o zdroj mezisten, tak samozrejme jde o mnozstvi. Chcelte-li par kousku, tak je rozumne vyhledat vcelarskou prodejnu, nebo inet obchod (napr.seznam.cz : "vcelarske" s diakritikou) nebo velke mnozstvi primo vyroba (napr. seznam.cz "vyroba mezisten" diakritika taktez.

Pro barveni parafinu (a tedy mozna i vceliho vosku) a take lakovani a ruzne upravy svicek je vhodnejsi nez zde spise navstivit web napr:
http://gar.cz/svicky/ , nebo opet nejakej vyhledavac.

Peknej den

Barvené mezistěny vyrábí slovenský NAWAX - viz
http://www.nawax.sk/page.asp?prg=produkty&lang=svk&status=medzistienky

J. Čáp

----- Original Message -----
From: "Dana Rollerová" <rollerova.dana/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 21. září 2005 20:25
Subject: Re: barevné mezistěny


Dobrý den,
nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
Dana Rollerová

Dobrý den,
nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
                            Dana Rollerová

Já jsem převzal základní metodu, rozměry jsem si upravil podle sebe. K
cirkulárce a elektrickému hoblíku navíc ještě potřebuji vrtačku a kolovrátek
s bitem pro vruty a potom už jen takové nářadí jako kladívko atd. Praktický
je stojan na vrtačku, dá se koupit už za pár stovek a v některých případech
se hodí - zajišťuje kolmost a přesnost vrtů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 7:12 PM
Subject: Re: Re:


> Já podle toho dělám celé úly a stačí je n cilkulárka a hoblovka zešroubuji
> vruty na tubo a basta. Je to jednoduché levné a bez problémů
> pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:13 AM
> Subject: Re:
>
>
> > Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"
> >
> > Honza Čáp
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel Samojlovič" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: 23. září 2005 11:07
> >
> >
> > Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> > zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych
potřeboval
> > něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
> >
> > Díky
> > Pavel
> >
>

www.schimansky.cz omlouvam se za chybejici pismeno Radek

-----Original Message-----
From: pan Josef Menšík [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: medovina

podle mých skušeností, běžně ve včelařských potřebách
----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:30 AM
Subject: Re: medovina


> Kde se dají sehnat kvasinky od firmy Shimansky. Na www kterou uvádíne
nic
> néní nebo spíš je stránka nenalezena. Chtěl bych vyzkoušet tyto
kvasinky


__________ Informace od NOD32 1.1230 (20050922) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Já jsem to popsal tady:

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005021401

Fotky jsou z testovaného potenciálního stanoviště, které je větrné.
Prohlubeň na kopci 500mnm, s výhledem na Krkonoše.
Sněhu zde bylo nafoukáno > 70 cm, a byl až do dubna.
Dobré je, že mám úly na zemi na paletách. Vzniklo to kdysi provizorně a už
to výš dávat nebudu. U země nikdy tolik nefouká, v zimě úly chrání závěje.

Já podle toho dělám celé úly a stačí je n cilkulárka a hoblovka zešroubuji
vruty na tubo a basta. Je to jednoduché levné a bez problémů
pepan
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:13 AM
Subject: Re:


> Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"
>
> Honza Čáp
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: 23. září 2005 11:07
>
>
> Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
> něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
>
> Díky
> Pavel
>

Podložky patří do úlů od 1. října. Po každém ošetření je dobře podložky
sesypat a porovnat výsledky ošetření. Já je vyndavám po odebrání měli v
lednu pro zvýšení odvětrání chladnoucího vlhkého vydýchaného vzduchu, který
se shromažďuje v podmetu. Při nedostatečném odvětrání pak dochází ke
kondenzaci a provlhnutí dna úlu a ev. plesnivění souší ve spodním nástavku.
U větrného stanoviště je dobré se zamyslet na možnými zábranami proti větru
ev. výsadbou větrolamu.
Honza

Falcy na dvířkách taky nedělám, nemám čím. Normálně tam připevním rovnou
destičku. Pokud se se dnem nekočuje, přiťuknu ji dvěma hřebíky tak do půl cm
dřeva a to úplně stačí, pokud spodek destičky leží na přečnívajícím spodku
dna. Pokud se se dnem kočuje, tak nouzově přitluču tenkými hřebíčky. Pokud
tam dávám panty, tak ty klavírové na spodek, jako dvířka rovnou destičku a
nahoru obrtlík nebo klidně ohnutý hřebík. Jedině pokud se destička kroutí a
utíkaly by tam včely, tak časem zevnitř přibiju na obvod dvířek latičky cca
1x1 cm jako náhrada falcu. Ale taky mám udělaná dvě dna, kde jsem ve stěnách
udělal dva závity v epoxidu pro obyčejné šrouby a potom zadní destičku coby
dvířka ke dnu prostě přišroubuju těmi dvěma šrouby . Funguje to dobře, jen
jsem měl použít hrubší závit než běžné šrouby do kovu M6, třeba v mrazu v
zimě při vytahování podložek se musí dávat dost pozor, aby se šrouby nedaly
přes závit a chce to dost cit. Dneska bych nejspíš použil hrubší závit -
vruty do dřeva M6 nebo M7. Taky to bylo dno určené pro kočovné úly,
hlavičky šroubů jsou zapuštěny do destičky dvířek a bez křížového šroubováku
je nikdo neodšroubuje, takže případný náhodný zvědavec v lese by bez násilí
neměl šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:55 AM
Subject: Re: Re:


> Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to
chápal
> tak po stopníky.
> Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
> falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím
jak.
> Jinak už to celkem v hlavě mám.
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
> Subject: Re: Re:
>
>
> > Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu.
Plánek
> > pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> > nad
> > ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> > technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> > plánku.
> > Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> > Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> > zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> > protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> > Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> > budu ukládat polorámky.
> >
> > R. Polášek

vhajek :
> Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
> obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
> mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
> tom praktický rozdíl nevidím.
..........

Kdy se konecne nekdo probere z poslancu a konecne nekdo utne tipec ne obchodnikum, ale retezcum, kteri urcuji svym kapitalem uz skoro vse. I co se tyka zejmena zemedelstvi. Politici maj starost dnes jen o sve hlasy a etika jednani (viz. kanal 24cz) jsou katastrofou ceskeho naroda a i jeji inteligence. Nic nez hadani a jak vidno, vse v CR pada na hubu, jen kecum urednickym se dari. (maj z ceho)

A s hrozny vinne revy je to to same jakbysmet.Tz. Stejne schema jak p. Ceska, ci SVOZM verejne upozornuji. Ja jim zato dekuji, protoze vyroba zem. produktu asi dlouho (podle politiky CR) nic noveho krome zmarenych investici neprinese. A to mluvim i o prekvapeni po novem roce (neschvaleno) s SVS a podminkami prodeje medu na trznicich a malych obchodech - presne jak ve stredoveku. Cest systemum s vykupem medem. (ktere u nas jeste funguji) Amen.

_gp_

Stanoviště mám hodně větrné, tak že bych měl asi vložit už teď podložky.
Původně jsem se je tam chystal dát jen na krátkou dobu v lednu pro sběr
měli. PK

Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako v
Rakousku a i jinde.
Honza

-----Original Message-----
From: 9732597286/=/gmx.net [mailto:9732597286/=/gmx.net]
Sent: Friday, September 23, 2005 7:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Podobnost s medem.

Ano, pripomina mi to jak jeste nedavno ceske firmy ba i cela zeme se
holedbala jak porazi svet levnymi cenami a levnou pracovni silou.
Inu kdyz je neco levne, vzdycky je neco jeste levnejsi.
Nevidim na tom nic divneho, proste obchodnici vsude po svete maji svoji
strategii a podminky jsou rovne pro vsechny.
Kazdy prece muze produkovat stejne levne, nakonec zvitezi ale ten
nejsilnejsi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: R. Poláek
Datum: 23.09.2005 00:15

>Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
>http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
> Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
>Španělska a Itálie obchodními řetězci ...
>
> Nepřipomíná vám to něco?
>
>
>
>

Nedělej falci ale naklepni mezerníky do bočních stěn v hloubce jak silné máš
prkénko dvířek. Opře se dobře a zajisti obrtlíky a není co řešit.
Honza

-----Original Message-----
From: Pavel Samojlovič [mailto:samojlovic/=/comtrade.cz]
Sent: Friday, September 23, 2005 11:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Re:

Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal

tak po stopníky.
Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.

Jinak už to celkem v hlavě mám.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
Subject: Re: Re:


> Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> nad
> ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> plánku.
> Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> budu ukládat polorámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> Subject: Re:
>
>
>> Oboje .
>>
>> Pavel
>> ----- Original Message -----
>> From: "Radim Polášek" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
>> Subject: Re:
>>
>>
>> > Složité plánky nebo složité dno?
>> >
>> > R. Polášek
>
>
>

Je to jednoduchý koupíš klavírový pant (je v každém železářství) , a na každé dvířka dva kusy (děda tomu říkával) rýgl , zadní dvířka uděláš s malým přesahem ) asi 5mm klavírový pant si ustřihneš na šířku dna a dvířek dvířek , jednu stranu přiděláš k dvířkům a druhou k spodní hraně dna z boku v horní části dvířek zašroubuješ ty rýgly a je to. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Predmet: Re: Re:
> Datum: 23.9.2005 13:02:17
> ----------------------------------------
> Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal
> tak po stopníky.
> Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
> falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.
> Jinak už to celkem v hlavě mám.
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
> Subject: Re: Re:
>
>
> > Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> > pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> > nad
> > ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> > technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> > plánku.
> > Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> > Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> > zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> > protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> > Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> > budu ukládat polorámky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel Samojlovič" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> > Subject: Re:
> >
> >
> >> Oboje .
> >>
> >> Pavel
> >> ----- Original Message -----
> >> From: "Radim Polášek" <>
> >> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> >> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
> >> Subject: Re:
> >>
> >>
> >> > Složité plánky nebo složité dno?
> >> >
> >> > R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal
tak po stopníky.
Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.
Jinak už to celkem v hlavě mám.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
Subject: Re: Re:


> Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> nad
> ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> plánku.
> Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> budu ukládat polorámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> Subject: Re:
>
>
>> Oboje .
>>
>> Pavel
>> ----- Original Message -----
>> From: "Radim Polášek" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
>> Subject: Re:
>>
>>
>> > Složité plánky nebo složité dno?
>> >
>> > R. Polášek
>
>
>

Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat nad
ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez plánku.
Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
budu ukládat polorámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
Subject: Re:


> Oboje .
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
> Subject: Re:
>
>
> > Složité plánky nebo složité dno?
> >
> > R. Polášek

Oboje .

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
Subject: Re:


> Složité plánky nebo složité dno?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:07 AM
>
>
> Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
> něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
>
> Díky
> Pavel
>
>
>

Složité plánky nebo složité dno?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:07 AM


Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 23. září 2005 11:07


Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Očka je dobré nechat otevřená, průvan v nich nevzniká. Za velkých mrazů se
sama uzavřou námrazou. Důležitější informací je ale "větrnost" stanoviště.
Otevřené zasíťování může při nevhodném stanovišti průvan způsobit, ale
předpokládám, že budeš mít vloženou podložku pro sběr měli a ta vliv větru
utlumí. Podobný negativní vliv má i hlavní česno. Vlastně tedy o tom
rozhoduje hlavně STANOVIŠTĚ.
Honza

Spíše myslím, že tu situaci u vinařů by bylo dobré po očku sledovat a pokud
by udělali něco, co by se hodilo i pro včelaře, tak to udělat taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 8:06 AM
Subject: Re: Podobnost s medem.


> Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
> obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
> mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
> tom praktický rozdíl nevidím.
>
> S pozdravem V.Hájek

Letos budu zimovat na otevřeném zasíťovaném dně. Mám dotaz jestli můžu
nechat také naplno otevřená všechna očka, jestli tam nebude vznikat průvan.
Mám langstrothy, zimuji na 3 nástavkách, rámková míra 15.9 cm (včely jsou
jen v horních dvou), stanoviště v polabí, nadmořská výška asi 200m.
Děkuji PK

Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
tom praktický rozdíl nevidím.

S pozdravem V.Hájek

Ano, pripomina mi to jak jeste nedavno ceske firmy ba i cela zeme se
holedbala jak porazi svet levnymi cenami a levnou pracovni silou.
Inu kdyz je neco levne, vzdycky je neco jeste levnejsi.
Nevidim na tom nic divneho, proste obchodnici vsude po svete maji svoji
strategii a podminky jsou rovne pro vsechny.
Kazdy prece muze produkovat stejne levne, nakonec zvitezi ale ten
nejsilnejsi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: R. Poláek
Datum: 23.09.2005 00:15

>Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
>http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
> Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
>Španělska a Itálie obchodními řetězci ...
>
> Nepřipomíná vám to něco?
>
>
>
>

Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
Španělska a Itálie obchodními řetězci ...

Nepřipomíná vám to něco?

http://www.czech-tv.cz/vysilani/prog6712.html?porad=1128807728

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. září 2005 8:44
Subject: Re: Hádání o přírodě


Na ČT

Ty kvasinky do 18 % jsem asi skutečně trochu přehnal. Likéry jsou právě od
těch 18 % a víno doplňované alkoholem typu vermut má 16,5 %
Hlavně ale vinaři umí zastavit kvašení na takovém procentu alkoholu a
zbytkového cukru, jaký potřebují. A umí spolehlivě zařídit, že to v těch
lahvích nekvasí. Teprve když se víno otevře a nechá nějaký den stát,
napadají do něho kvasinky ze vzduchu a oxid siřičitý vyprchá, začne znovu
kvasit. Vinaři dělají takhle stovky a tisíce litrů vína už po generace. Já
myslím, že pro stovky litrů medoviny, je na místě tyhle metody okopírovat
od vinařů.
Myslím, že nejrozšířenější u vinařů je právě kombinace filtrace kvasinek a
síření. Jinak oxid siřičitý ze síření vín je právě hlavní příčina
"bolehlavu" po vypití většího množství levnějších vín.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Thursday, September 22, 2005 8:20 AM
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny


> Dovolil bych si nektere udaje opravit.
> Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
> Vice uz byva spise vyjimecne.
> Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
> Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
> obal ani letak netroufne napsat.
>
> Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
> Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
> Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
> dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.
>
> D. Helmut
>
>
> R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20
>
> >Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15
-
> >18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
> >vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
> >alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
> >Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek
čistého
> >alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici
destilační
> >přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
> >dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
> >Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
> >vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
> >medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
> >lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a vinný nápoj s
> >minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
> >A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
> >brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
> >pasterizací       - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu
uhličitého
> >- živé kvasinky jsou neaktivní.
> >Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina
před
> >kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
> >nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
> >medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
> >průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a
ta
> >šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
> >varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký
filtr
> >na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
> >
> >R. Polášek

Na ČT

Dovolil bych si nektere udaje opravit.
Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
Vice uz byva spise vyjimecne.
Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
obal ani letak netroufne napsat.

Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.

D. Helmut


R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20

>Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
>18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
>vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
>alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
>Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
>alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
>přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
>dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
>Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
>vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
>medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
>lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
>minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
>A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
>brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
>pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
>- živé kvasinky jsou neaktivní.
>Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
>kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
>nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
>medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
>průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
>šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
>varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
>na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

To dělají výrobci naprosto záměrně dolitím čistého lihu. Tím zároveň spolehlivě ukončí kvasení. Kvasinky už nemají při tomto % šanci.
Pavel

> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.