Archiv Včelařské konference

Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad nádobou medometu.

Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne o prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton, což jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
> o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
>

Dostaneš to koupit v nerezu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 6:46 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
> Subject: Vrtačka a medomet
>
>
> > Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> > včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> > maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> > výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a
ne
> > o
> > prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> > více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je
vhodná
> > pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> > prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> > vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a
zde
> > už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> > což
> > jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami.
Jsou
> > však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> > zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> > příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával
žádný
> > zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje
a
> > pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček
je
> > dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně
pro
> > pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
> >
>

Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil. Šnek ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z potravinářského nerezu.
Tonda.
>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

Uvažoval jsem o této variantě, jedná se nejspíš o krmítko VD Ještěd. Problémem je poměrně malý objem. Fy Lysoň nabízí plastová krmítka 8 a 10 l za cca 80 a 90 kč, ale z jejich nabídky na netu se nedají vyčíst rozměry a na 2 e-maily mi neodpověděli. Nevím ani, zda s nimi má někdo nějakou praktickou zkušenost. V kontextu se zde proběhlou diskusí na téma krmení se to zdá jako zbytečná investice. Krmení v Kanadě jsem uváděl jako příklad z oblasti s nízkým zavčelením a nikdy jsem o něčem takovém neuvažoval. Rámky skladuji ve skříní a v nástavcích tak aby k nim včely nemohly.

nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div
se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 7:56 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil.
> Šnek
> ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z
> potravinářského nerezu.
> Tonda.
>>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>

To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.

Protože není nerez. Myslím, že je pozinkovaný. Ptal jsem se výrobce a pro potravinářství nevyhovuje. Stáhnout povrch a nanést nějaký potrvinářský by určitě šlo, ale používáním se odře a zůstane zase železo, které bude reznout. Když už jsem dal tolik peněz za míchadlo, tak metlu už jsem udělal pořádnou.
Tonda

>Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

Havlík:
> To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo
> medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké
> aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí
> objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou
> klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární
> kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.
................
Jestli tedy mohu...
V této reakci vidím naprostý nesmysl. Jistě se provádí analýzy a jsou-li v pořádku na sacharózu, nebo přítomnost c4 cukrů, tak není důvod se obávat z možnosti, že veškerý med v supermarketech je falšovaný. Nicméně. Analýza na přítomnost c4 cukrů se může podle mě prokázat i u toho nejsvatějšího českého medu pod sluncem, poněvadž ve směsi jarního medu se nějaká ta přítomnost krmiva, nebo jarního podněcovadla může objevit. Ovšem možná by toto moje tvrzení chtělo naprosto odborný názor.

Samozřejmě, že existují ještě analýzy, které mohou souběžně s jinou analýzou prokázat falšování včelího medu. Ale vše je krásné, ale i nesmyslné, když bohužel podle všeho je to jedno lidem, kteří jsou "spokojeni". Mluvím i o úředním šimlovi. Co to máme za státní garnituru, když nedokáže ani zhotovit úplnou tabulku z kontrol medu jako výsledek stavu medu na !části trhu! s medem. ...Obejít můžete zákon, ale ne analýzu, která jasně řekne to a to. Existují v naší rozhádané včelařské odbornosti opravdu odborníci? Ano. Ptám se kolik odborníci dostali od systému peněz na vybavení a laboratoře z EU, aby ochránili trh před prokazatelně falšovaným medem? Kdo takové přehledné a úplné analýzy medu, které jsou opravdu "bez debat" dokáže v ČR zhotovit a kdo podat veřejnosti bez obalu ? ...
Ptám se a směšné mi nepřipadají právě tyto otázky vážený příteli Havlíku.

Dobrý den,
chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Priznavam,ze jak mi vadi hodne veci, tak tento clanek ne.
Je vecny, jasne definuje, ze produkt kvalit praveho medu
nedosahuje. Jeho ucelem bylo priblizit mladezi trosku
organickou chemii a ne naucit vyrobu falesnëho medu.
Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.


Nezbeda Martin
(alias nezmar)


----- Původní zpráva -----
Odesílatel: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
Datum: Čtvrtek, 8.září 2005 - 9:39 odp.
Předmět: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)

> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je
> světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však, že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je med v porovnání s rafinovaným cukrem „přírodnější“ potravinou, nemá ani zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra, podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť. (MČ)"

nezmart:
> Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.
...............

Určitě nejde o úroveň - tou je ABC opravdu na výši, ale o to, že prakticky ve včelařství či v čas. Včelařství je takový návod pro mládež tabu.(zakázané ovoce) Vše ostatní je o úplných analýzách atp. ... Prostě jsem neodolal a trochu s ironií a trochu se skepsí se zasmál. Ještě jednou. Jsem rád že ABC existuje a dokáže přežít i v dnešní době.

Ani mě tyto otázky nejsou směšné.Navíc u analýz bude i další problém a sice jako u všech kontrol a statistiky-otázka výběru a také interpretace výsledků.

Přátelé,
Nevíte, jestli existuje někde na internetu alespoň částečný seznam základních organizací ČSV? Konkrétně bych potřeboval kontakt na vedení ZO Letovice, okres Blansko (mejlovou adresu, popř. telefon).
Moje adresa:
radek.krusina/=/atlas.cz
Díky
Radek Krušina

pan Josef Menšík :
> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
........

Zkoušej to. Stojí to zato. Takové podobné odborné články o štěpení sacharózy byly k vidění v čas. Českém Včelařovi(1927) i v dobách, kdy se teprve docházelo nato, kdy zneutralizované kyseliny v roztoku cukrů jsou pro včelstvo škodlivé, co se týká kvality vyzimování.

Přátelé,

vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?

Honza Čáp

P.S.
Letmým rozhlédnutím po Internetu jsem zjistil, že mezi "fajnovými" octy
patří medový k těm 'nejceněnějším'.

Jan Čáp:
> vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?
........
O octu něco vím.
Potřebuješ na to systém - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní octovou kulturu, medovinu. A můžeš se do toho pustit i ve velkém. ;-) Technologie výroby octa jsou přístupné i v knihovnách.

Velikost oka tak 3 mm by mela stacit urcite. Nejaka rezerva je potreba na vyrobni tolerance. Materi mrizka ma 4.2 mm.

:-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam nalepku "Cesky med" :-)).

> Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
octovou
> kulturu, medovinu.

Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou průmyslovou
biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
etanolu na kyselinu octovou.

Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
aromatu či vzácnějších kyselin.

Honza

Zdravím,
záleží, na co je vrtačka určena. Pokud je na malé vrtáky do dřeva a kovu,
mívá až 3000 otáček. Pokud je dělaná jako bourací kladivo hlavně na velké
vrtáky do betonu nebo dřeva atd, mívá otáčky menší, pod těch 1000. Levné
vrtačky mívají vysoké otáčky a plynulou elektronickou regulaci, takže
prodavači zhusta tvrdí, že se hodí i na malé vrtáky i jako bourací kladivo.
Je fakt, že pár minut při malých otáčkách a velkém vrtáku jako bourací
kladivo taková vrtačka asi přežije, ale déle ne. Myslím taky, že regulátor
otáček zabudovaný ve vrtačče je ošizený, už kvůli prostoru, jaký je uvnitř k
dispozici. Spíše má za úkol vylepšovat komfort vrtačky a přesnost vrtání,
vrtačka bez regulátoru sebou při zapnutí silně škubne, jak okamžitě naběhne
na plné otáčky, s regulátorem se rozbíhá postupně.

Co se týká trvalého běhu při stažených otáčkách, dalo by se vylepšit
chlazení přidáním ventilátoru, který by proháněl vzduch přes motor. Taky,
pokud je vrtačka nad košem, odstranilo by se tím případné padání nečistot z
uhlíků do medometu. Muselo by se udělat potrubí, které by se napojilo na
výfukové otvory vrtačky a kvalitnější ventilátor, který dokáže vytvořit
vyšší tlak a patříčný průtok. Ale to potrubí by byla pěkná piplačka a je
otázka, jestli by se to vyplatilo, s ventilátorem by to byla investice tak
od 500 výše. Jinak kromě snížené účinnost a tím většího vývinu tepla při
podstatně stažených otáčkách taky může selhat mazání ložisek vrtačky.

Co se týká toho, jestli je nějaká vrtačka pro pastování slabá nebo ne, tak
tam hodně závisí na vlastním míchadle. Velikost a provedení míchadla určuje
optimální otáčky a potřebný příkon pohonu. Teoreticky pokud třeba šroubové
míchadlo o průměru 10 cm potřebuje určitý příkon při určitých otáčkách, tak
šroubové míchadlo o průměru 5 cm potřebuje příkon tak asi 4x nebo dokonce 6x
menší. Pokud je míchadlo o 1 /3 nebo čtvrtinu větší, může klidně potřebovat
dvakrát výkonnější pohon. Kdysi jsem to dokonce i uměl vypočítat.
Dneska bych na to šel přes měření. Jestliže má mít vrtačka třeba 700 wattů,
tak při plném výkonu do ní jdou cca 3 ampéry. Pokud ale do ní jdou ty
tři ampéry nebo víc a má stažené otáčky na polovinu nebo víc, je vrtačka
přetěžována a dlouho to nevydrží a je třeba popužít menší míchadlo.
Solidnější výrobce značkových vrtaček by možná takové údaje někde měl k
dispozici.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

3 mm

----- Original Message -----
From: "Tom?H" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:33 AM
Subject: zas?tovan? dno


> Dobrý den,
> chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka
> ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
neručím.

Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
Subject: Re:Medový ocet


> > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> octovou
> > kulturu, medovinu.
>
> Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
průmyslovou
> biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
> etanolu na kyselinu octovou.
>
> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
>
> Honza
>

Bohužel neexistuje med, který by obsahoval jen pozitiva. Jako přírodní
produkt musí obsahovat příměsy životu prospěšné, méně prospěšné i jedy (není
ale smysluplné použití jedu základem některých léků ?).

V podstatě každou i ekologickou potravinu lze napadnout, záleží jen na míře
jak hluboko budeme zkoumat složení.

Osobně nepovažuji publikování návodu na výrobu "průmyslového" medu za
pohoršující. Hlavním problémem dle mého je, zda udržíme skupinu zákazníků,
kteří si rádi dají "přírodní" med za cenu přijatelnou i pro nás. A pokud
budou lidé, kteří rozliší druhy medu, chtějí ten neupravovaný přírodní tak
dokážeme svoje přebytky prodat. V tomto případě se ale asi bude jednat o
drobný prodej, který vyžaduje i čas.

Pak bude existovat druhá skupina, která "přírodní" med nepoznala,
nekonzumuje, nebo je konzumentem svého typu medu (třeba i odvaru z
pampelišek, nebo kupovaného v hypermarketu). Pro tutu skupinu asi naše
diskuse o kvalitě medu bude absolutně nezajímavá a na rohlík je pro ni
zdravější namazat nutelu a po snídani si dát vitamínový přípravek dle
dnešních požadavků. I zdraví je a stvále více bude záležitostí obchodní.

Pokud se podíváte na současný stav zemedělství ( srovnejte výkupní ceny
zemědělců ) a potravinářské výroby, tak se trh s medem až tak moc
neodlišuje. Ale ruku na zákaznické srdce, kdo by dnes koupil jogurt, který
má trvanlivost 2 dny ?

PS: Toto je ale pohled včelaře, který v oboru nepodniká a včelaří (přesněji
pomáhá otci) spíše pro radost, než pro finanční výsledek a medem zásobujeme
rodinu a prodáváme jen okrajově.

Pokud bych chtěl v této oblasti podnikat, asi bych se musel zaměřit na
spolupráci s ekoprodejnami, nebo najít ekonomickou cestu jak zásobovat
druhou skupinu za podmínek, které definuje trh.


Je to jako s návštěvou sklepa na Moravě. Já preferuji vinaře, který víno
skutečně vyrábí, popovídá o tom jak se povedlo, nebo ne ... .
Nebo mohu jít do naleštěného komerčního skepa, kde mi dají vybrat ze sta
druhů světových vín ...

K. Žák, Jihlava



-----Original Message-----

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o
medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu
někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky
Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho
do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi
atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však,
že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla
bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství
acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově
též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je
med v porovnání s rafinovaným cukrem "přírodnější" potravinou, nemá ani
zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou
mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních
kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra,
podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z
nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu
mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť.       (MČ)"

> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
.......

Takže sorry, ale jiná přirozená technologie na kvalitní výrobu třeba také i v malém množství octa (malá ocetnice) s podmínkou dodržení stálé jakosti mi není známa.

výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí mít
více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:04 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
> neručím.
>
> Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
> Subject: Re:Medový ocet
>
>
> > > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> > octovou
> > > kulturu, medovinu.
> >
> > Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
> průmyslovou
> > biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen
konverzi
> > etanolu na kyselinu octovou.
> >
> > Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> > podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> > nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> > aromatu či vzácnějších kyselin.
> >
> > Honza
> >
>

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
div
> se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

J. Menšík napsal:
> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít

Výroba octa je další stupeň po výrobě medoviny. Rozdíl je ten, že na
medovinu se nesmí dostat vzduch, na ocet musí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:24 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít
> více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
> vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
> procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí
>
> pepan
>

řekl bych co je natom zvláštního "obyčejný pokus pro mladého chemika"

pepan

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: pan Josef Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> Datum: 09.9.2005 15:28:43
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
> Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> > nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> > ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> > Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> >
> >
> > Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
> div
> > se v .... no určitě se pobavíte kde.
> >
> > Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
> >
>
>
>
>

eman:
> :-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych
> antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam
> nalepku "Cesky med" :-)).
...............
:-)).... tak napiš na to práci co dělat, aby se to moc nosematicky nerozšířilo. ;-)

Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto stránkách.Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html

J.Horký
> přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je
> třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html
..........

Něco tam vyslovuje př. Peroutka a to o grantu a milionu korun. Milion korun bych dal jako prémii předsedovy celé ČSV, který by dokázal navázat spolupráci s jinými subjekty v českém včelařství s výsledkem vyřešit problém s cenou medu pro 50 000 tisíc členů svazu. Maminky za milion a za svazový? Není to přepych? :-) Maminka koupí to, naco přeci má ...ne? A s takovou maminkou, která nakupuje plínky, mlíko, kašičky, oblečky a hračky to moc podle mě nevytrhnete, protože je nerado, že si z mateřské může koupit základní NIC. Tedy jestli chcete naštvat pár maminek - schutí dotoho. :-))

Snad jediný včelař s velkým počtem včelstev tuším cca 80, který vyzkoušel ve velkém rozsahu klíckování matek je ing. Řeháček z Nasavrk-učitel včelařství-tel.604106899. Dle mého názoru je tato metoda účinná (i když vezmeme v úvahu možnou reinvazi), tudíž tím účinnější čím dále bydlí soused včelař. Ovšemže pracná a z tohoto důvodu včelaři i s malým množstvím včelstev pravděpodobně minimálně používaná. Není zaměřena na vyhlazení roztoče, ale na přerušení vývojového cyklu a na minimalizaci stavu samiček roztoče na startu do budoucí sezony. Samozřejmě za podmínky správně provedené fumigace.(Venkovní teplota apod.)

Zdravím
Bureš J.

Vážený příteli, děkuji za upozornění na zmíněný článek.Krize v ČSV je popsaná dost výstižně. Bohužel,naši dobře placení funkcionáři ČSV ví, jak se kočuje v Kalifornii, na světových včelařských akcích každoročně také něco pochytí a prezentovaným výsledkem je nápad oslovit české maminky aby dětem kupovaly med.
Nejsem takový optimista, abych se těšil, že sjezd ČSV něco změní. Chyba je především u včelařů, vyhodnoťte si třeba diskusi včelařů na této konferenci. A to jsou ti lepší co alespoň o něčem diskutují. Rozhodně ale není zaměření diskuse obrazem problémů o významu včelařství, kdy práce včel představuje 90% a včelí produkty jen 10% ve společenském přínosu z chovu včel. Dost velká část včelařů je vývojem v ČSV zklamaná a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně. Co pak podstatného zbyde pro ČSV ? Ale to budou už hlavní aktéři dnešních šarvátek a intrik dávno v důchodu tak o co vlastně jde ? Pokud nechci jako funkcionář svazu ( na jakékoliv úrovni ) přijít o své přesvědčení a v praxi získané argumenty, musím se těchto funkcí vzdát i když jsem i z této práce cítil vnitřní uspokojení a dělal jsem ji rád. Nechci se podílet na současném stavu českého včelařství a nemohu prosazovat politiku našich nejvyšších, ke kterým jsem ztratil důvěru. Každý dobře řízený svaz má i svoje kontrolní mechanizmy i u včelařů máme kontrolní revizní komisi, která má svoje poslání vymezeno ve stanovách. Četl někdo někde, že by se příslušní funkcionáři zajímali o vzniklou krizi a stále se vlekoucí spory ? To jsou ta témata, která by měla včelaře zajímat v předsjezdovém období především.
Ještě jednou děkuji a zdravím všechny, kteří snad také začnou přemýšlet trochu dál.
S pozdravem Josef Rotbauer

Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
Děkuji Honza

Honza Jindra:
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
.............

Hrušeň hlošinolistá, Pyrus elaeagrifolia Pall - docela vzácnost. K čemu to potřebuješ? Znám jedno dvě místa v ČR kde to roste i planně. Jinak další variety jsou na webu: http://dendro.mojzisek.cz/rod.php?id=357 Doufám ale, že jsem se nesekl.

U nás na jižní Moravě se jí říká oškeruše,z plodů se dělá výborná pálenka,kompotovaná je dobrá na zastavení průjmu.Několik stromů roste v mém okolí.

Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza


DD,

jmenuje se to Oskeruse :

http://www.google.com/search?hl=cs&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=oskeruse&btnG=Hledat&lr=lang_cs


Honza

Josef Rotbauer:
a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně.
_______________________________________________

Tak tyhle dva důvody jsou pro mě ty poslední, kvůli kterým bych byl ve svazu. Dotace jsou otázkou včasného podání žádosti a léky bych si objednal u nejbližšího důvěrníka svazu. Kdyby včely léčili veterináři tak, jako chodí očkovat králíky, tak se bude léčit polovina včelstev a léčení jednoho včelstva méně než 100 Kč stát nebude, spíš 2x tolik.

Nevíte jak vypadá zlatobýl? Je to pro včely významná rostlina?

Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.
Obrázek je třeba na http://botanika.borec.cz/druhy/zlatobyl_kanadsky.html .
Před hodně lety nějaký včelař z Ostravska psal o ve Včelařství taky o medu
z něho. Chce to mít v blízkosti nějaké několikahektarové neobhospodařované
plochy, třeba výsypky. A vyřešit pozdní krmení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 3:53 PM
Subject: Zlatobýl


> Nevíte jak vypadá zlatobýl? Je to pro včely významná rostlina?

vpodstač to víš je to >Oškeruše domácí< synonymum: Jeřáb oškeruše lit.
Sorbus domestica:

PEPAN

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:54 PM
Subject: Orue?


> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Děkuji všem za odpověď.
Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad slabšími včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na turistické značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň, kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají je. Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib (počítám alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
Honza

V současném teplém počasí je to pro včely velmi atraktivní rostlina. Fotky z loňska najdeš na mém WEBU v kapitole PODLETÍ. Pozoroval jsem na ni ale také vosy i mouchy. V mém okolí je několik zanedbaných sadů a ty jsou plné asi metr vysokého a hustého porostu. Jedná se o rumištní rostlinu. Šíří se dost rychle a tak se o ni není potřeba starat. V sousedství mám rekultivovanou skládku a tu zaplevelovávám systematicky bělotrnem a komonicí bílou.
Honza

Dlouhé počtení, ale prakticky o ničem. Je li na vedení ČSV všechno tak špatné, jaká navrhuješ záchranná opatření??? A co jsi pro zlepšení situace konkrátně udělal ty??? Je teď k tomu spousta příležitostí. /Okresní a krajské konference, schůze základních organizací a pod/. Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat?? Zdraví R. Stonjek

Včelky na zlatobýlu jsem pozoroval, co se týče podletí, tak by u mě nejlepší bylo umístit včelstva k železniční tratě. Tam je zlatobýl napravo, nalevo a i jinde?!. Jsem se včelkama úplně v lese, ale nějaký zlatobýl tu taky roste, jenže kolem tratě je toho až až. Myslím, že každý kdo se projde kolem železnice, a různých rumišť tak ho najde spousty.

J.Horký napsal:
>Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.
>Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.
>Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto
stránkách.
>Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.
>Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.

Nerozumím politice v oblasti zemědělství, ale jako malovčelař nějaký názor
na věc ze svého subjektivního pohledu také mám.
Myslím si, že článek nepřinesl nic nového, co už bychom my včelaři mockrát
neslyšeli. Možná že jediný jeho důsledek bude, že někdo začne včelařům
závidět dotace na opylení krajiny.
Myslím si, že článek má pravdu v tom, že českého medu je hojnost. Je ho
víc, než ho zřejmě jsme v naší zemi schopni spotřebovat i bez dovozu. A
jestli se med nevyveze, tak se v něm možná budeme topit. Potom ho buď
včelaři prodají výkupcům za jejich ceny, nebo rozdají, sníží stavy včelstev
a bude po krizi.
Myslím si, že bychom my včelaři neměli kritizovat výkupce za jejich ceny
medu, protože se tím živí a podnikají na svou odpovědnost. Musí na tom
vydělat. A my máme svobodu jim med prodat, nebo si ho prodat sami, nebo
snížit stavy včelstev.
Myslím si, že ti, kteří se živí včelami (velkovčelaři a výkupci) by neměli
kritizovat kohokoli, pokud se jim nedaří podnikat. Mají svobodu podnikat za
takových podmínek, jaké tady jsou, nebo nepodnikat. Svaz i stát jim zřejmě
nebude ochoten naslouchat, pokud budou neustále slyšet jak všechno dělají
špatně (ať tam budou jacíkoliv představitelé).
Myslím si, že pokud stát nepodpoří vývoz medu, bude se české včelařství po
určitou dobu topit v nadprodukci.
Myslím si, že pokud stát zruší plošné dotace a zavede místo toho podporu
velkých farem a podobných soukromých subjektů, bude to nesystémový krok,
který povede od nynější podpory včelařství jako oboru k podpoře soukromých
subjektů. (sníží to motivaci pro nové zájemce o zájmové včelaření)
Myslím si, že pokud by se zrušilo nynější daňové zvýhodnění malovčelařů do
40 včelstev (to je podle mě nějvětší podpora malovčelařů a prodeje za
dvora) bude to pokus o likvidaci tradice českého včelařství.
Nelíbí se mi, pokud někdo kritizuje staré včelaře, včelařící ve starých
úlech.
Nevím proč by měl nadšenec který se rozhodl založit farmu s moderními úly,
půjčil si, chce na oboru vydělat (a když nevydělá rychle přestane podnikat)
být státem podporován víc než jiné formy včelaření.

S pozdravem
Radek Krušina

Stonjek:
> ...Jenom kritizovat
> umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat??
.............
Možná bys měl zareagovat nato, naco zareagoval přítel Rotbauer. A ne reagovat na reakci a zamotávat hlavní motiv. Až ten článek v Reflexu tedy přečteš, tak se projev příteli Stonjeku.
Ať se daří

Zdravím,
opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků výš
tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně hořký
než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky zesládnou,
tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval v
okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 7:19 PM
Subject: Re: Orue?


> Děkuji všem za odpověď.
> Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad slabšími
> včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na turistické
> značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň,
> kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají je.
> Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se
> vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib
(počítám
> alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na
> Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
> Honza
>

ještě pro upřesnění.
Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých oblastí
Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
umělých výsadeb

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
Subject: Re: Orue?


> Zdravím,
> opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků
výš
> tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
hořký
> než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky zesládnou,
> tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval v
> okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
> sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Honza Jindra" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 10, 2005 7:19 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Děkuji všem za odpověď.
> > Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad
slabšími
> > včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na
turistické
> > značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň,
> > kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají
je.
> > Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se
> > vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib
> (počítám
> > alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na
> > Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
> > Honza
> >
>

Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
Subject: Re: Orue?


> ještě pro upřesnění.
> Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
oblastí
> Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> umělých výsadeb
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Zdravím,
> > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků
> výš
> > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> hořký
> > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
zesládnou,
> > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval
v
> > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
> > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> >
> > R. Polášek

Jeřáb muk nemá speřené lsty popis jasně odpovídal na oskeruši. Věřte
dendrologovi

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
Subject: Re: Orue?


> Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > ještě pro upřesnění.
> > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> oblastí
> > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> > umělých výsadeb
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > Zdravím,
> > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
příspěvků
> > výš
> > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> > hořký
> > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> zesládnou,
> > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
kočoval
> v
> > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
zdivočelého
> > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

<tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně>

Žádná hrušeň nemá zpeřené listy

pEPAN
----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
Subject: Re: Orue?


> Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > ještě pro upřesnění.
> > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> oblastí
> > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> > umělých výsadeb
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > Zdravím,
> > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
příspěvků
> > výš
> > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> > hořký
> > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> zesládnou,
> > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
kočoval
> v
> > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
zdivočelého
> > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Radim Polášek:
> opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků výš
> tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
.........

Nené... jsem se sek. Jde o úplně něco jiného.

Zdravím
myslel jsem ty jedlé jeřáby, co jsem našel tady na severní Moravě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 8:39 PM
Subject: Re: Orue?


> Jeřáb muk nemá speřené lsty popis jasně odpovídal na oskeruši. Věřte
> dendrologovi
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> > jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "pan Josef Menšík" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > ještě pro upřesnění.
> > > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> > oblastí
> > > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to
z
> > > umělých výsadeb
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "Radim Pol??ek" <>
> > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > > Subject: Re: Orue?
> > >
> > >
> > > > Zdravím,
> > > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
> příspěvků
> > > výš
> > > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně
méně
> > > hořký
> > > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> > zesládnou,
> > > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
> kočoval
> > v
> > > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
> zdivočelého
> > > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > > >
> > > > R. Polášek
> >
> >
>

> Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat??

Ale co teda udělat? Cokoli dobře míněného uděláte, může být pro jednu
skupinu přínos a pro druhou "cesta do pekla". Nejvíc křičí pro "nápravu"
svazu (zdá se) někteří velkovčelaři a skoro všichni obchodníci. Asi by
někomu vyhovovalo mít svazy 2 na stejné úrovni vzhledem k ministerstvu. K
tomu to asi táhnou iniciátoři I2J. Například letošní strukturu dotací jako
kombinaci dotací EU s národní dotací vidím jako jistý pokrok, i když
organizačně poněkud nezvládnutý. Už vím o několika velkovčelařích,
kočovnících, kteří dotace vinou špatné informace "úřadů" nedostanou.

Mám ho taky. Aby byl zaručeně dobrý,koupil jsem ho na inzerát ve
Včelařství. Za asi tři roky co ho mám jsem na něm viděl asi jednu včelu.
Jinak včely samotářky a hodně všelijakých much. Možná je to tím, že jsem v
blízkosti úlů vysázel dost pamelníku a ten třeba včely víc přitahuje.
Tonda.
>Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.

Dne pondělí 12 září 2005 08:02 Antonín Podhájecký napsal(a):
> Mám ho taky. Aby byl zaručeně dobrý,koupil jsem ho na inzerát ve
> Včelařství. Za asi tři roky co ho mám jsem na něm viděl asi jednu včelu.

DD,

u zlatobylu pozoruji to same, ale vcelku hojne vcely navstevuji slunecnici
hliznatou - topinambur - zidovskou bramboru. Kvete tak od srpna az po zamraz,
a vcely laka jak na pyl, tak na nektar.


Honza

Když jsem i2j četl, tak mi to z toho nevyplývala snaha o rozštěpení svazu,
ani o vytvoření dvou organizací. Většina myšlenek se týkala činnosti svazu.
Např. zkrácení volebního období na 4 roky, pravidla pro podnikání, členské
příspěvky a pod. Mě na svazu bohužel vadí, jak se k tomu postavil. Namísto
toho, aby I2J prošla časopisem Včelařství a otevřeně se o návrzích
diskutovalo, dělá se z toho pamflet. Já chápu, že se dotkla citlivé otázky
krachu "Včely předboj" a spoluodpovědnosti svazu, ale možná by to šlo řešit
právní cestou-zanedbání povinností ve správě cizího majetku ze strany
nějakého drobného akcionáře. To je jak s Chartou 77 za komančů. Skoro nikdo
ji něčetl, ale všichni podepisovali, jak s ní nesouhlasí.
Pokud se týká prodeje medu, nemyslím si, že v tom může svaz něco významného
podniknout a neřekl bych, že v tom nic nedělá.

Včera jsem trávil léčebný pobyt po večeru s burčákem na zahradě u včeliček.
Ležel jsem v trávě a pozoroval jak to nad úly hučí jak z jara. Každá druhá
včela nesla pyl žlutooranžové barvy. Pokud je zlatobýlu dost může ovlivnit
průběh podletí. Matky stále plodují s otevřeným plodem na jednom rámku. Úly
jsou plné zimní generace s kterou se velmi špatně pracuje. Nelétají, jen se
zvědavě rozlézají a pokud spadnou na zem, asi se již nezvednou. Jsou to ti
správní včelí medvídci.
Krásný podzim všem bez bolesti hlavy přeje Honza

Je někde na internetu k vidění toto krmítko?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 8:21 AM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Těší mne, že si u nás někdo všiml těchto krmítek. Vyzkoušeli jsme také
mnoho, ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až
16 litrů zpracovaných zásob ? Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v
takovém kvantu podaném v jeden den?
Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá
jarní rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co
včely spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd.... Také je
důležité upozornit že nakrmit 20 kilo cukru a 20 kilo cukru neznamená že tam
vždy zůstane pro zimu např 18 kilo cukru. Dle způsobu krmení - koresponduje
s plodováním je to velmi variabilní. atd...
Velmi podrobně jsme se této problematice věnovali na Kurzu nástavkových
včelařů pořádaném minulý víkend u nás.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Vojtěch
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, September 08, 2005 5:42 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na
úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i
prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly
neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním
atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má
nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k
jiným
účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad
nádobou medometu.

Přesně s tímto souhlasím. Hodně mi to taky připomíná Chartu 77. Tehdy nám
taky vysvětlovali pouze, jak chtějí rozvracet socialismus. Bohužel jsem jim
i věřil, protože jsem neznal argumenty druhé strany. Pouze si myslím, že
svaz by měl víc tlačit na hygienu na uvolnění norem na stáčírny. Jinak asi
opravdu nemají jak pomoc.
Tonda.
>Když jsem i2j četl, tak mi to z toho nevyplývala snaha o rozštěpení svazu,
ani o vytvoření dvou organizací. Většina myšlenek se týkala činnosti svazu.
Např. zkrácení volebního období na 4 roky, pravidla pro podnikání, členské
příspěvky a pod. Mě na svazu bohužel vadí, jak se k tomu postavil. Namísto
toho, aby I2J prošla časopisem Včelařství a otevřeně se o návrzích
diskutovalo, dělá se z toho pamflet. Já chápu, že se dotkla citlivé otázky
krachu "Včely předboj" a spoluodpovědnosti svazu, ale možná by to šlo řešit
právní cestou-zanedbání povinností ve správě cizího majetku ze strany
nějakého drobného akcionáře. To je jak s Chartou 77 za komančů. Skoro nikdo
ji něčetl, ale všichni podepisovali, jak s ní nesouhlasí.
Pokud se týká prodeje medu, nemyslím si, že v tom může svaz něco významného
podniknout a neřekl bych, že v tom nic nedělá.

Pouzivam folii ktera k hornim ramkum prileha-krome predni casti u cesnove
steny/studena stavba/asi 5cm/kde je umozneno vcelam pres ramek i vzduchu.

Rovnobeznost-soubeznost ulozenych ramku jejich roztece/35 mm/
Povazuji za uzitecnejsi,kdyz se ramky od cesnove steny k protilehle zadni
stene rozestupuji a v bunkach muze byt vice ulozenych zasob.

Re:11481 inovace Mor.universalu odpoved Gustimilianu P.
Prispevek nebyl konkretni navod jak to udelat,ale varovani co bych podruhe
neudelal.
Priklad:Izolaci sten u M.U.jsem tak zeslabil ze na prekryti plodiste materi
mrizkou musim kupovat tu nejvetsi ktera se vyrabi tj.50x50 cm.
Nedoporucuji predelavat mrizku ale prizpusobit ulozeni v ulu,nee vydlabavat
ale ohranicit obrubou/pri vynechani casti obruby-lišty,v kterekoliv casti
obvodu vznikne tim cesnova-predni stena ulu.

Pripominam moje minule prispevky o zimovani:
Stropni cesno vytvorene v prirube mezi nastavky vlozenim 2bocnich klinu.
Nad stropem sediska je ulozen prazdny nastavek s uteplenim stropu-krome
predni casti kde je ponechano stropni cesno.
V mrazech 2bocni kliny odejmu z urovne stropu a posunu je vyse,mezi prazdny
nastavek a viko.

Pri jednostenych-tenkostenych ulech nastavit primemu prohrivani sluncem
bocni nebo pripadne i zadni nez aby byla -nejvice prohrata cesnova stena.

franta

Př.Krušina


Nevím proč je tato specifikace stále posuzována jako daňové zvýhodnění
malovčelařů. Z hlediska zákona se jedná pouze o upřesnění obecné hranice 20
000,- kč pro osvobození od daně z příjmů pro podmínky včelaření. Pokud je
tato formulace zásluhou svazu, tak je třeba svaz pochválit, že udělěl něco
pro většinou část své členské základny. Z hlediska zákona se tedy nejedná o
zvýchodnění, ale o upřesnění výpočtu pro podmínky včelařství. Pokud by to
zde takto nebylo definováno, platí i nadále že příjem do 20 000,-, včetně
dotace je od daně z příjmů osvobozený a asi by na jednotlivcích, jak si
zajistí aby přo případné kontrole prokázali, že neměli příjmy včetně dotace
vyšší než 20 000,-, tedy že nemusí zpracovávat daňové přiznání. Nemyslím
si, že by to někoho od včelaření odradilo, v předchozí úpravě bylo 18000,-
i pro včelaře.
Z hlediska zákona o dani z příjmů se tedy nejedná o dańové zvýhodnění
malovčelařů, ale o zákonem definovaný příjem ze včelaří v kalkulované výši
500,- kč na včelstvo. Nevím proč tato úprava leží stále někomu v žaludku?
Že by závist?


S pozdravem "včelařík" V.Hájek

"Myslím si, že pokud by se zrušilo nynější daňové zvýhodnění malovčelařů do
40 včelstev (to je podle mě nějvětší podpora malovčelařů a prodeje za
dvora) bude to pokus o likvidaci tradice českého včelařství."

>Když jsem i2j četl, tak mi to z toho nevyplývala snaha o
>rozštěpení svazu, ani o vytvoření dvou organizací.

To je jasný, že to tam nemůžou napsat polopatě. Potřebují nejdřív nachytat
co nejvíce příznivců rozumnými návrhy, se kterými musím souhlasit. V téhle
době si myslím by revoluce včelařům jako celku neprospěla. Na svazu mi vadí
spousta věcí, ale jak to legálně změnit, to nevím. Nedokážu to ani v ZO.
Vždyť i tady na konferenci je vidět roztříštěnost názorů. Na sjezdu to bude
mít jednoznačný průběh. Někdo tam vyskočí a ostatní ho demokraticky utřou a
bude klid. A tak je to spravny, tak to ma byt. :-)

Těší mne, že si u nás někdo všiml těchto krmítek. Vyzkoušeli jsme také mnoho, ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů zpracovaných zásob ? Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu podaném v jeden den?
Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd.... Také je důležité upozornit že nakrmit 20 kilo cukru a 20 kilo cukru neznamená že tam vždy zůstane pro zimu např 18 kilo cukru. Dle způsobu krmení - koresponduje s plodováním je to velmi variabilní. atd...
Velmi podrobně jsme se této problematice věnovali na Kurzu nástavkových včelařů pořádaném minulý víkend u nás.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Vojtěch
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, September 08, 2005 5:42 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na
úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i
prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly
neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním
atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má
nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným
účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad
nádobou medometu.

Nechci se dohadovat, kde je pravda. Rozhodně nesouhlasím se všemy názory
ČSV. Chci se vyjádřit k těm spoustě příležitostí. Dostanete se maximálně na
okresní konferenci. Tam jsem se dostal. Když př. Mandík začal kritizovat 2
jubilea a př. Texla, vystoupil mladší včelař (byl později zvolen
místopředsedou OV) a řekl, že všechno co říkají není tak špatné jak uvádí
př. Mandík. Tím byla diskuse na toto téma ukončena. Samozdřejmě dál na
sjezd už jede dlouholetý zasloužilý předseda OV, důchodce. S jakými názory
je asi každému jasné. Není to zase tak jednoduché, jak to vypadá a na to
vedení ČSV spoléhá. Bohužel si myslím, že pokud ČSV nebude sám chtít něco
řešit a jenom pomlouvat, tak se asi opravdu rozpadne na několik organizací.
Bylo by to škoda.
Tonda.

>A co jsi pro zlepšení situace konkrátně udělal ty??? Je teď k tomu spousta
příležitostí. /Okresní a krajské konference, schůze základních organizací a
pod/. Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco
udělat?? Zdraví R. Stonjek

Českého medu je hojnost, ale v obchodě na něj narazíte těžko. Proč? Pohled
do české medové branže je vzorovou kapitolou z učebnice o postkomunistické
společnosti. Obchodníci s medem nadávají na štědře dotovaný svaz včelařů a
naopak. A navzájem si vytýkají monopolní chování. Mezitím se ale včelaři
utopí v medu, protože ho obchodníkům nechtějí za nízko nastavené ceny
prodávat. A zároveň jim vyčítají, že nakupují med v zahraničí. Včelí
opylování mateřské krajiny přitom přijde náš stát a EU přinejmenším na sto
miliónů ročně.

Mezi starým pánem, který pečuje o své včeličky kdesi na kraji zapomenutého
lesa či louky, a situací na světovém trhu s medem je veliká mentální
vzdálenost. Takový pán většinou včelaří dvě stě let starými metodami v
desítky let starých úlech. Nezáleží mu na tom, jak se s tím nadře a kolik
bude mít medu. Prodává med takzvaně ze dvora, čili ho rozdává rodině a
známým, a když někdo přijde, natočí mu za pár korun do sklenice. Pán je
organizován v Českém svazu včelařů, který už třicet let vede stejný
tajemník, a čte časopis Včelařství. Až zemře, nebude mít úly komu předat. A
okolní krajinu nebude mít kdo opylovat. Časopis Moderní včelař píše, že
včelařství je nejzaostalejší chovný obor u nás. Průměrný věk včelařů je
šedesát let při stále úctyhodném počtu pětapadesáti tisíc hlav. To je o
třicet tisíc méně než v roce 1990 a dále jich ubývá. Chovat včely je časově
náročná záliba a ekonomicky se to dnes v malém naprosto nevyplatí. Na
druhou stranu stoupá počet mladších včelařů a vůbec těch, kteří se medu
věnují ve větším měřítku. Takových je u nás dnes přes třiadvacet procent.
Představme si tedy relativního mladíka, který se horoucně nadchl a chce
včelařit naplno. Půjčit si, vybudovat včelí farmu s moderními nástavkovými
úly a prodávat med. Má vůbec šanci na přežití? Je to blázen! říkají všichni
obdivně. Výkupní cena medu letos klesla na částku kolem 28 korun za
kilogram, což je jen o pár korun více než cena cukru, jímž včelař včelám
odebraný med nahradí. O práci a dalších nákladech nemluvě. I když nějaké
dotace tu jsou ...


PROČ KLESLA CENA?


"Časopis Včelařství udržuje české včelaře při vědomí, že jsou zdejšími
obchodníky s medem příliš odíráni, přitom nebere v potaz světovou situaci
na trhu s medem," kritizuje měsíčník svazu včelařů největší český obchodník
s medem Milan Špaček. Není sám. A také není sám, kdo ve Včelařství nemůže
inzerovat (ani výkup medu), protože obchoduje i se zahraničním medem a to
české včelaře podle názoru ČSV ohrožuje. Každý má svou pravdu. "Včelařství
opakovaně otiskuje informaci, že se český květový med vykupuje pouze za
30,- Kč a vyváží za 60,- Kč a že se tento med potom v Německu prodává za
devět eur. To každého včelaře naštve, že jsme pěkní zloději." Realita je
prý složitější. "Medu je světově ohromný přebytek, a tak jde cena zákonitě
stále dolů." Podle pana Špačka není pravda, že největším zlem je dovoz
levného medu z Číny do EU (něco přes tisíc tun ročně), ale fakt, že se
dováží 45 tisíc tun argentinského medu, který se prodává za 30,- Kč za
kilogram a jeho cena je každý měsíc nižší a nižší. Český med je kvalitní,
ale o nic více než zahraniční medy, byť jen ty lepší. Cena českého medu
klesla i proto, že ji v minulých letech udržovala svým výkupem nahoře Včela
Předboj, bývalý socialistický monopolní výkupce a zpracovatel medu. Letos
zkrachovala, přes podporu svazu, desetimiliónové půjčky od státu i vklady
samotných včelařů. Ti jsou nyní vydáni napospas komerčním výkupcům. Co s
tím vším medem mají dělat? Tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka
jim radí, aby nepřistupovali na nízké ceny a prodávali sami "ze dvora".
Právě se vrátil z Dublinu z Apimondie, celosvětového sjezdu včelařů, kde
prý slovo nadprodukce vůbec nepadlo. "O nadprodukci se nedá hovořit. O čem
se velice mluvilo, to je celosvětová snaha, aby se zvýšila produkce
afrických zemí. Aby se med podílel na řešení problémů hladu."


BOUŘE VE SKLENICI MEDU


Kupujte český med! Ale kde? Pouze u včelařů? Proč ho nemají obchody? "To se
zeptejte obchodníků. My jsme občanské sdružení a sdružujeme včelaře. A za
ně musíme kopat. My můžeme jako včelaři nabízet neanonymitu potraviny. I
proto prosazujeme prodej medu ze dvora," odpovídá tajemník svazu včelařů
Miloslav Peroutka. A nebylo by třeba více podpořit spíše obchod s českým
medem než samotné včelaře? Jistěže ano. Ale Český svaz včelařů a SVOZM
(Sdružení výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu) táhnou za jeden provaz
každý na opačnou stranu. SVOZM považuje svaz za dokonale organizovaný klub
včelařských důchodců, jímž neefektivně protékají státní milióny. A
personifikuje si organizaci sdružující devadesát osm procent zdejších
včelařů do osoby tajemníka Peroutky, neboť ten ve své funkci setrvává již
třicet let a zasekl se prý ve stereotypech minulého režimu. Zatímco SVOZM
údajně vzniklo proto, aby se "s námi vůbec někdo bavil" (například
ministerstvo zemědělství), ČSV už na něj stihl podat podnět antimonopolnímu
úřadu! A SVOZM zase na ČSV trestní oznámení ve věci nevymáhání půjček od
již soukromé Včely Předboj, kterou svaz údajně navíc prodal podezřele
nevýhodně. A řadoví včelaři, členové svazu? Každý měsíc si přečtou v
časopise Včelařství, že "svaz si rozvracet nedáme", nadávají na nízké ceny,
prodávají med "ze dvora" a čím dál častěji i úly a včely. Bývaly doby!
Včelařství bylo minulým režimem silně podporováno i z toho důvodu, že včelí
vosk byl strategická surovina pro konzervaci zbrojařské techniky ve
vojenském průmyslu. Úl stál i polovinu výrobní ceny, med se vykupoval dráž,
než se dále prodával. Mnozí včelaři byli za komunismu bohatí, jezdili v
mercedesech a do Jugoslávie, protože výnosně podnikali za podpory státu.
"Takový včelař byl třeba přes noc hlídačem v kravíně, přes den si
obhospodařil čtyři maringotky včel a vydělal si celkem osmdesát tisíc
ročně, z toho v kravíně měl dvacet. Předsedové a tajemníci svazů rybářů,
myslivců, zahrádkářů nebo včelařů - to byly většinou osoby dosazené režimem
s velmi dobrými přáteli nahoře," říká pan Löffelmann, obchodník se
včelařskými potřebami a produkty, jeden ze signatářů iniciativy Dvě
jubilea. Koncem loňského roku se výzvou s tímto názvem pokusilo několik
progresívněji smýšlejících lidí oslovit včelaře v tom smyslu, aby se
rozhlédli kolem a přestali slepě podporovat konzervativní svaz. Vysloužili
si přezdívku rozvraceči. Pod jejich peticí se zatím sešlo šest set jmen
(včelařů je přes padesát tisíc). Došlo díky tomu konečně alespoň k jasné
profilaci znepřátelených táborů? "Určitě. Také proto, že už neexistuje
pouze časopis Včelařství, ale i internetová konference Včelařské noviny a
Moderní včelař," říká šéfredaktor posledně jmenovaného periodika Vlastimil
Protivínský, vystudovaný včelař, nyní katolický duchovní. "Ke včelařům se
teď už dostávají i jiné informace než jen ty jednostranné svazové.
Například krach Včely Předboj byl pro hodně včelařů velikým překvapením. Až
tehdy si řekli: my platíme poctivě členské příspěvky a někdo tu vyhazuje
desítky miliónů oknem. Jenže svaz na to zareagoval tím, že začal pořádat
množství schůzí a aktivů, jak oni dodnes říkají, a tam se odsuzovali
všichni takzvaní rozbíječi a rozvraceči a ti, kdo nedopřávají čas na
klidnou práci včelařů. A podařilo se jim odvést pozornost od toho
zásadního: Kde jsou ty desítky miliónů, jež se investovaly do Včely
Předboj? V tomto směru bylo vedení svazu úspěšné a těch lidí, kteří se
nenechali opít rohlíkem, odhaduji tak na dvacet procent. Ti ostatní buď
současnému vedení věří, nebo je to vůbec nezajímá."


OPYLENÍ JAKO POLITIKUM


Jestliže stát ročně nasype do včelařství kolem 110 miliónů ročně a
příležitostně ještě další desítky miliónů, nedělá to kvůli pochutině s
léčebnými účinky, které se u nás spotřebuje méně, než se vyrobí. Podle
statistik Češi totiž medu neholdují, máme spotřebu šedesát deka na osobu,
což je dvakrát méně než Rakušané nebo Švýcaři. Bohužel. "Je to dáno
tradicí, u nás je med prezentován spíše jako lék, zatímco v západních
zemích je chápán jako potravina," říká tajemník Peroutka. Dotace mají
zajistit opylení krajiny. Každý český včelař dostává ročně asi 150,- Kč na
včelstvo, kterých je u nás 550 tisíc. Celkem to dělá přes osmdesát miliónů
korun. Další desítky miliónů korun jdou na tzv. osvětovou činnost, léčení
včelstev a chov včelích matek. Je to nutné, anebo jde o sponzoring tradiční
vesnické hobby? Je těch půl miliónu včelstev objektivně málo, nebo to
stačí? Ministerstvo zemědělství tvrdí, že minimální počet včelstev je u nás
na hranici 700 000. Přitom průměr posledních let je pouze zhruba 500
000-550 tisíc včelstev. Je-li sedm set tisíc minimum, hrozí snad naší
pestře rozkvetlé krajině z nedostatku včel ekologická katastrofa? Ne! Ten
údaj pochází z doby socialistického zemědělství. Pan Löffelmann, který se
se svazem ve zlém rozešel a založil si konkurenční prodejnu, nabízí
srovnání: "Naše země je například osmkrát převčelenější než Německo.
Německo má osmdesát miliónů obyvatel, sto tisíc včelařů a milión včelstev.
A to se v průměru blíží i Francii nebo Itálii. My máme na deset miliónů
obyvatel padesát tisíc včelařů a půl miliónu včelstev." "Takže těch 700
tisíc, to je optimální číslo pro maximální výnosy?" ptám se tajemníka
Peroutky. "Slovo maximální je zavádějící. Zvyšuje to výnosy o dvacet třicet
procent. Když se sníží počet včelstev na polovinu, neznamená to, že nebudou
jablka nebo že dojde ke katastrofě. Jablek bude méně. Budeme mít špatně
opylené okurky, zahnuté jak turecké šavle. Ono to závisí i na počasí nebo
jak se se včelami pohybuje. S polovinou včelstev byste uspěla,

Dne pondělí 12 září 2005 11:28 Milan paček napsal(a):

>
> PODPORA ČEHO?
>
>
> Lubomír Češka, majitel jedné z


Dobry den,

tady je to nejake useknute. Bude nasledovat dalsi dil?

Honza

Jiné roky na zlatobýl včely létaly hodně, letos taky jsem tam neviděl
jedinou včelu. Letos jsem nechal na zahradě trochu víc netýkavky žláznaté
než jiné roky a na ni létají skutečně od rána do večera. Nebo je možná na
zlatobýl moc teplo. Připadá mi, že letos v tuto dobu je obecně květů více
než jiné roky, možná včely upřednostňují obecně jiné květy a celík pro ně
zas tak moc lákavý není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 8:02 AM
Subject: Re: Zlatobýl


> Mám ho taky. Aby byl zaručeně dobrý,koupil jsem ho na inzerát ve
> Včelařství. Za asi tři roky co ho mám jsem na něm viděl asi jednu včelu.
> Jinak včely samotářky a hodně všelijakých much. Možná je to tím, že jsem v
> blízkosti úlů vysázel dost pamelníku a ten třeba včely víc přitahuje.
> Tonda.
> >Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.

Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.

Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude včelařství( a
zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů? Ať
ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
pomoci "obchodníků".
Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro vaši
informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
zemědělcem.
A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní Češi
nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU) bude
svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby nakoupil
co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám jedno,
že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to, že
používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století. Pokud
bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou dotace
plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to klidně
může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři podnikatelé,
aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší? Několik
včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně problém
prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých lokalitách
nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s nadbytkem
medu si vždy nějak sami poradí?
Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?

Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti od
prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).


S pozdravem V.Hájek

Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice a
se ziskem prodali. A ti sami obchodníci dovezou levný med za 20 Kč a zase
se ziskem prodají v obchodní sítí...takže měli zisk 2 krát. Bylo by od nich
hloupé koupit český med a taky je zde prodat.
Pak nás obchodníci masírují tím, jak nízké jsou světové ceny
apd..cheche..každý se nějak snáží.
Třeba líbivá politika zvyšení dotaci pro včelaře na 500 Kč/ včelstvo. Je to
snaha o zachování nadbytku medu na našem trhu ( udržet u včelaření i ty,
kteří nadávají, že se jim to nevyplácí ) a pak masírovat a masírovat o
topení se v medu...vždyť oni to prodají za 25 Kč...
Obrovská pravda je v prodeji ze dvora, je to pravda, ale i hrozba pro
obchodníky s medem. Med, který se prodá přímo zákazníkovi se neprodá
obchodníkovi a zákazník, který si koupí med u včelaře, nekoupí med v
obchodě.
Tak nevím kdo bude potřebovat víc ten záchraný kruh.
Pěkný den
Tomáš

Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice a
se ziskem prodali. A ti sami obchodníci dovezou levný med za 20 Kč a zase
se ziskem prodají v obchodní sítí...takže měli zisk 2 krát. Bylo by od nich
hloupé koupit český med a taky je zde prodat.
Pak nás obchodníci masírují tím, jak nízké jsou světové ceny
apd..cheche..každý se nějak snáží.
Třeba líbivá politika zvyšení dotaci pro včelaře na 500 Kč/ včelstvo. Je to
snaha o zachování nadbytku medu na našem trhu ( udržet u včelaření i ty,
kteří nadávají, že se jim to nevyplácí ) a pak masírovat a masírovat o
topení se v medu...vždyť oni to prodají za 25 Kč...
Obrovská pravda je v prodeji ze dvora, je to pravda, ale i hrozba pro
obchodníky s medem. Med, který se prodá přímo zákazníkovi se neprodá
obchodníkovi a zákazník, který si koupí med u včelaře, nekoupí med v
obchodě.
Tak nevím kdo bude potřebovat víc ten záchraný kruh.
Pěkný den
Tomáš

Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice a
se ziskem prodali. A ti sami obchodníci dovezou levný med za 20 Kč a zase
se ziskem prodají v obchodní sítí...takže měli zisk 2 krát. Bylo by od nich
hloupé koupit český med a taky je zde prodat.
Pak nás obchodníci masírují tím, jak nízké jsou světové ceny
apd..cheche..každý se nějak snáží.
Třeba líbivá politika zvyšení dotaci pro včelaře na 500 Kč/ včelstvo. Je to
snaha o zachování nadbytku medu na našem trhu ( udržet u včelaření i ty,
kteří nadávají, že se jim to nevyplácí ) a pak masírovat a masírovat o
topení se v medu...vždyť oni to prodají za 25 Kč...
Obrovská pravda je v prodeji ze dvora, je to pravda, ale i hrozba pro
obchodníky s medem. Med, který se prodá přímo zákazníkovi se neprodá
obchodníkovi a zákazník, který si koupí med u včelaře, nekoupí med v
obchodě.
Tak nevím kdo bude potřebovat víc ten záchraný kruh.
Pěkný den
Tomáš

V Hájek napsal:
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez


Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování, ale
když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to dotace
zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace zaměřená
zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby tato
dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu včelstev
takový problém s odbytem medu.
Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl dostat
celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud bude
mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci. Pokud
tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt a
teprve potom počtu včelstev.
Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat přesné
umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých stanovišť
na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií ,
kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 12:29 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.
>
> Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude včelařství( a
> zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
> správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů? Ať
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> pomoci "obchodníků".
> Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro
vaši
> informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
> zemědělcem.
> A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
> pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
> jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní
Češi
> nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
> problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU) bude
> svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
> celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
> Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby nakoupil
> co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám jedno,
> že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
> tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
> protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to, že
> používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století. Pokud
> bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
> právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou
dotace
> plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to
klidně
> může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
> ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři
podnikatelé,
> aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
> Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
> budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší?
Několik
> včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně
problém
> prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých
lokalitách
> nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s
nadbytkem
> medu si vždy nějak sami poradí?
> Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
> prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
> Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?
>
> Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti od
> prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
> statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
> odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).
>
>
> S pozdravem V.Hájek

Tak jsem rad, ze to byli tentokrat cesti obchodnici.
Byva zvykem, ze se vzdy vina svali na Habsburky, Nemce, Rusy, Komunisty ...

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Tomá Hlaváè
Datum: 12.09.2005 12:39

>Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice a
>se ziskem prodali. A ti sami obchodnĂ­ci dovezou levnĂ˝ med za 20 KÄŤ a zase
>
>
>

NEJHORĹ ĂŤ JE Ĺľe se ani nezabĂ­vajĂ­ balenĂ­m
----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 1:18 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> Tak jsem rad, ze to byli tentokrat cesti obchodnici.
> Byva zvykem, ze se vzdy vina svali na Habsburky, Nemce, Rusy, Komunisty
...
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Tomá Hlaváè
> Datum: 12.09.2005 12:39
>
> >Český med u nás v obchodech nekoupíme...ten vyvezli obchodníci za hranice
a
> >se ziskem prodali. A ti sami obchodnĂ­ci dovezou levnĂ˝ med za 20 KÄŤ a zase
> >
> >
> >

už jsi blýsko toho aby si každý sám vokruhu 2,5 km od občanů vyžadoval
poplatek za opylování a včelám budeš na prdelky malovat značky abys to mohl
sousedovi dokázat Berte to jako milé všimné od státu a nesmyslně se vtom
nepatlejte
Pepan
----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 12:53 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> V Hájek napsal:
> > ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> > problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> > drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
>
>
> Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování,
ale
> když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
> trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to
dotace
> zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace zaměřená
> zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby tato
> dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu
včelstev
> takový problém s odbytem medu.
> Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
> pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl dostat
> celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud
bude
> mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci.
Pokud
> tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
> nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt a
> teprve potom počtu včelstev.
> Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat
přesné
> umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých stanovišť
> na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií ,
> kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
> konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vhájek" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 12, 2005 12:29 PM
> Subject: Re: Jak se utopit v medu
>
>
> > Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.
> >
> > Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude
včelařství( a
> > zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
> > správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů?
Ať
> > ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> > problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> > drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> > pomoci "obchodníků".
> > Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro
> vaši
> > informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
> > zemědělcem.
> > A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
> > pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
> > jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní
> Češi
> > nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
> > problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU)
bude
> > svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
> > celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
> > Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby
nakoupil
> > co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám
jedno,
> > že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
> > tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
> > protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to,
že
> > používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století.
Pokud
> > bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
> > právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou
> dotace
> > plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to
> klidně
> > může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
> > ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři
> podnikatelé,
> > aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
> > Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
> > budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší?
> Několik
> > včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně
> problém
> > prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých
> lokalitách
> > nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s
> nadbytkem
> > medu si vždy nějak sami poradí?
> > Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
> > prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
> > Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?
> >
> > Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti
od
> > prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
> > statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
> > odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).
> >
> >
> > S pozdravem V.Hájek
>

Za současného stavu se mně zdá, že to všimné je prašť jak uhoď. Dneska je
nadbytek medu. Čím bude to všimné větší, tím méně včelařů skončí nebo tím
více včelařů třeba začne včelařit, medu bude o to víc a o to míň se za něho
bude platit.

Stejně se dělá evidence včelařů a včelstev do nějakých tabulek do PC. Dělat
evidenci těchto včelařů do nějaké plošné mapy do PC je skoro totéž.
Pořád se mluví o tom, že včelstva jsou potřebné pro opylování přírody.
Jednou se má zvyšovat příspěvek na včely, protože těch 150 korun na včelstvo
je pakatel, jednou se mluví o tom, že náklady na těch 400 nebo kolik tisíc
včelstev u nás by tím neúnosně stouply.
Proč tedy nedotovat za skutečné opylování přírody, když to současná
počítačová technika umožňuje vypočítat a ne jen počet včelstev? Kdo má hodně
včelstev, tak stejně hlavní příjmy má za med, dotace jsou okrajové. Už taky
proto, že má včely v oblasti, kde ten med je.
Obecný směr ve včelařství je úbytek malých včelařů a přibývání středních a
velkých včelařů. Jenže střední a velcí včelaři musí včelařit jen v dobrých
včelařských oblastech, kde mají dostatečný zisk z medu. Z ostatních oblastí
se budou včely ztrácet. Pomohlo by zvýšení dotací. Jenže při dotacích na
včelstvo dostanou zvýšené dotace i střední a velcí včelaři, kteří by se v
průměru měli živit spíše ziskem z prodeje medu. Jinak řečeno zvýšení dotací
za současného stavu by mělo spíše stejný účinek jako dotace směřovaná na
prodej medu.
Pokud by se ale dotace dostávaly na plochu, bylo by to něco jiného. Jsou
místa, kde v blízkosti vedle sebe je několik včelařů. Takoví včelaři dotaci
příliš nepotřebují, s největší pravděpodobností jsou tam dobré včelařské
podmínky. Ale jsou taky místa, kde jsou včelařské podmínky špatné, kde se
včely přes léto musí přikrmovat, dají jen pár kilo medu a včelaří se tam jen
ze setrvačnosti, pokud vůbec. Tam velikost dnešní dotace nepomůže.Jenže
pokud se má podpořit opylování v přírodě, měly by tam ty včely být.
Pokud se budou dotace na opylování dávat na plochu, tak na včelařsky dobrých
místech, kde je dobrá snůška a kde se taky nachází hodně stanovišť a
včelstev, tak tam bude dotace na opylování malá, protože pevná výše dotace
bude rozdělěna mezi hodně včelařů. Na včelařsky špatných místech naopak
třeba poslední zbývající včelař dostane celou dotaci a ta bude tak vysoká,
že mu tam umožní ty včely chovat. Přitom celková výše dotace může být
klidně stejná jako dnes a může být určena předem v pevné výši, protože by
byla na opylovanou plochu, která se na rozdíl od nahlášených počtů včelstev
nemění.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 1:41 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> už jsi blýsko toho aby si každý sám vokruhu 2,5 km od občanů vyžadoval
> poplatek za opylování a včelám budeš na prdelky malovat značky abys to
mohl
> sousedovi dokázat Berte to jako milé všimné od státu a nesmyslně se vtom
> nepatlejte
> Pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 12, 2005 12:53 PM
> Subject: Re: Jak se utopit v medu
>
>
> > V Hájek napsal:
> > > ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> > > problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována
k
> > > drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> >
> >
> > Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování,
> ale
> > když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
> > trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to
> dotace
> > zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace
zaměřená
> > zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby
tato
> > dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu
> včelstev
> > takový problém s odbytem medu.
> > Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
> > pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl
dostat
> > celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud
> bude
> > mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci.
> Pokud
> > tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
> > nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt
a
> > teprve potom počtu včelstev.
> > Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat
> přesné
> > umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých
stanovišť
> > na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií
,
> > kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
> > konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.
> >
> > R. Polášek

Osobně bych uvedené řešení nepropagoval, běžný včelař bere příspěvek jako
přilepšení, které je sice nespravedlivé, pokud porovnám sílu včelstva
včelaře s budečákem (může být označován jako "zaostalý", typicky starší, ale
proč ho nutit ke změně) oproti silným včelstvům dle současné "módy".
Vlastník silného včelstva může oprávněně oponovat, že jeho jedno včelstvo je
víc (včel, náklady, výnos) než dvě včelstva prvního a tudíž je dotace
nespravedlivá.

Ale je jednoduchá, administrativně nenáročná (jak ze strany poskytovatele,
tak příjemce ) a skutečně podporuje zájmové včelaře. Paradoxně můžeme řící,
že udržuje nefektivní včelaře, kteří by to jinak zabalili, třeba z důvodu
včelařsky méně vhodné oblasti.

I když se to dnes až tolik nenosí mělo by se pozuzovat kolik režie stojí
přerozdělení dotací.

Můj osobní názor je: škodí společnosti tito drobní včelaři - určitě ne, tak
jim tu dotaci neberme.

Pro větší jsou tu ale i jiné dotace - na vybavení, zpracování atd. Ty již
vyžadují projektový záměr, investice. Včelař prvního typu jim zde konkurovat
v získání dotace nemůže.
A tak je jen na těchto subjektech aby využili existující možnosti ( obecné
fondové podpory podnikatelů, zemědělství, venkova - nejen dotace směrované
cíleně na včelaře ), namísto touhy přerozdělit fungující dotaci dle počtu
včelstev.

K.Žák



-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, September 12, 2005 12:54 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Jak se utopit v medu

V Hájek napsal:
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez


Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování, ale
když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to dotace
zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace zaměřená
zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby tato
dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu včelstev
takový problém s odbytem medu.
Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl dostat
celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud bude
mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci. Pokud
tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt a
teprve potom počtu včelstev.
Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat přesné
umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých stanovišť
na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií ,
kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 12:29 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.
>
> Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude včelařství( a
> zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
> správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů? Ať
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> pomoci "obchodníků".
> Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro
vaši
> informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
> zemědělcem.
> A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
> pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
> jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní
Češi
> nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
> problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU) bude
> svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
> celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
> Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby nakoupil
> co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám jedno,
> že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
> tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
> protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to, že
> používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století. Pokud
> bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
> právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou
dotace
> plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to
klidně
> může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
> ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři
podnikatelé,
> aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
> Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
> budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší?
Několik
> včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně
problém
> prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých
lokalitách
> nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s
nadbytkem
> medu si vždy nějak sami poradí?
> Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
> prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
> Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?
>
> Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti od
> prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
> statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
> odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).
>
>
> S pozdravem V.Hájek

Vážený pane Hájku,

odpovídám na Váš trochu jiný pohled. Nezlobte se, prosím, že začnu od konce
Vašeho příspěvku, protože chci odpovědět chronologicky.
Tedy -       moje "prkotina" - soud s ČSV - je předmětem sporu více než deset
let a tudíž dle mého názoru není jednoznačná.
V kauze "prkotina" Předboj jde o desítky miliónů korun. Tímto bych
definitivně chtěl soudní kauzy nechat na orgánech, jimž přísluší.

Dále si však myslím, že se s Vaším "trochu jiným pohledem" ztotožňuji.
jediné, v čem si dovolím odporovat, je názor, že to budou TISÍCE včelařů,
kteří zajistí plošné opylování krajiny.

Opylení krajiny totiž zajistí pouze tisíce včelstev a vzhledem k tomu, že
se nacházíme ve středu Evropy, předpokládám, že zemědělství se bude ubírat
jiným směrem než nastiňujete Vy. V žádném ze svých článků jsem se nikdy
nedotknul malovčelařů a myslím si, že včelaření jako koníček je překrásnou
zálibou.

To, že se snažím poněkud dopředu prosadit názor, aby byla možnost vzniku
velkých farem, je dáno skutečností, že velká soběstačná včelařská farma
(tím myslím i dotace, odbyt atd.) se nevybuduje za pět let.

Co se týče problému českých obchodníků s medem, věřím tak jako Vy, že čeští
obchodníci od obchodování s medem ustoupí, najdou si jiné aktivity a
popřejí českým včelařům mnoho úspěchů při obchodování se zahraničními
obchodníky.

Osobně doufám, že se tak nestane.

L.Češka

čtu se zájmen přízpěvky tákající se nadprodukcí medu, soupeření malovčelařů
s včelímy farmamy.
Přestaňte se prosím dívat na velkovčelaře jako na subjekty snažící se
zbohatnout na včelaření kdo to zkusil ví že to je jen zemědělčina a dřina
tvrdě vydělané koruny. Tito lidé včelaří především proto že práce se stala
jejich koníčkem a snaží se o zavádění metod ekonomického ošetřování většího
počtu včelstev a samozřejmě také o to aby jejich práce uživila rodinu
zaslouží úctu už proto že jsou prospektory včelařství v našich podmínkách
/pominemeli komunistické farmy Tachov/
hezký den

Zdravim

Prosim Vas neviete niekto poradit, kde vykupuju med na
Slovensku s platenim na ruku, bez cakania ?

Peter Mal


              
__________________________________
Yahoo! Mail - PC Magazine Editors' Choice 2005
http://mail.yahoo.com

Pokud někdo napíše, že je třeba někomu něco odepřít aby to mohl věnovat
jiné skupině, pak se snaží o to, tyto dvě skupiny postavit proti
sobě.Neustálým připomínáním tento vztah polarisuje.Sám se navíc staví jaksi
mimo, do role nezávislého arbitra on z toho vlastně nic nemá.Ve skutečnosti
se snaží oslabit jednu momentálně silnější skupinu.Až budou kvůli sporům
slabé obě, vyjedná si lepší podmínky ne pro tyto skupiny, ale pro sebe.

f.bim napsal:
>čtu se zájmen přízpěvky tákající se nadprodukcí medu, soupeření
malovčelařů
>s včelímy farmamy.
>Přestaňte se prosím dívat na velkovčelaře jako na subjekty snažící se
zbohatnout
>na včelaření kdo to zkusil ví že to je jen zemědělčina a dřina tvrdě
vydělané koruny.
>Tito lidé včelaří především proto že práce se stala jejich koníčkem a
snaží se
>o zavádění metod ekonomického ošetřování většího počtu včelstev a
samozřejmě
>také o to aby jejich práce uživila rodinu zaslouží úctu už proto že jsou
prospektory
>včelařství v našich podmínkách.

Chtěl bych za sebe poděkovat příteli Bimovi za jeho příspěvek. Myslím si,
že je psán v přátelském duchu a chtěl bych se k němu přidat. Nemám důvod si
nevážit práce velkovčelařů ani výkupců. Protože otevření trhu EU jim
způsobuje problémy, myslím si, že by si zasloužili podržet od státu při
obchodování s českým medem podporou jeho vývozu a držím jim palce. Přál
bych jim také, aby klidně na včelaření zbohatli. Proč by neměli zbohatnout
na práci, která je baví. Nezávidím jim nejistotu dnešního trhu netrhu.
Možná by bylo přesnější napsat, že jsou prospektory velkovčelařských
provozů u nás, protože včelařství u nás tradici zřejmě má, pokud máme
zavčelení 8x vyšší než v například v Německu, jak jsem někde četl, ale to
je jedno.
Snad bude takových příspěvků víc. Pokud z nich bude zřejmé, že opravdu
velkovčelaři a prodejci nestojí o změnu stávajícího stavu poměrně výhodného
pro malovčelaře, pouze chtějí abychom pochopili jejich svízelnou situaci,
chtějí od nás morální podporu (jinou jim těžko můžeme nabídnout), osobně se
jich vždycky rád zastanu. Zatím se mi zdálo, že to tak není. Že malovčelaři
nevčelařící nástavkově jsou posíláni do minulého století i s klasickými
úly, prodej ze dvora do středověku a radši nebudu pokračovat. Přitom se mi
zdá že obě formy včelaření by se mohly klidně doplňovat. Velkovčelaři jsou
zřejmě bytostně závislí na tom prodat med ve velkém, prodej ve
spotřebitelských baleních a ještě ze dvora je pro ně nazajímavý. Pro
malovčelaře je to naopak. Pokud výkupci přežijí nynější těžké období a
trochu se jim stabilizují poměry, mohou pomoci i malovčelařům prodat
přebytky, které neprodají sami.
Ještě jednou díky za příspěvek. Chápejme jedni druhé, neničme to, co
funguje, a podpořme se navzájem. Pokud to tak bylo myšleno, připojuji se.
Radek Krušina

tak, tak

Zdravím
možná se to trochu týká i mne, když jsem psal o variantě změnit vyplácení
dotace na včelstva na vyplácení dotací na opylovanou plochu. Velcí včelaři,
kteří včelaří na včelařsky hodnotných místech, kde je na km čtverečním hodně
stanovišť a hodně včelstev by pak dostali na včelstvo mnohem méně než dnes a
včelaříci, kteří včelaří na nějakývh včelařsky málo hodnotných místech a
kolem jejich stanoviště na kilometr daleko zádné jiné včely, nejsou by
dostali mnohem více.
Ale nevidím, kdyby se to prosadilo, co bych z toho měl já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 13, 2005 11:58 AM
Subject: Re: velkovčelaři


> Pokud někdo napíše, že je třeba někomu něco odepřít aby to mohl věnovat
> jiné skupině, pak se snaží o to, tyto dvě skupiny postavit proti
> sobě.Neustálým připomínáním tento vztah polarisuje.Sám se navíc staví
jaksi
> mimo, do role nezávislého arbitra on z toho vlastně nic nemá.Ve
skutečnosti
> se snaží oslabit jednu momentálně silnější skupinu.Až budou kvůli sporům
> slabé obě, vyjedná si lepší podmínky ne pro tyto skupiny, ale pro sebe.

Na včelařsky hodnotných místec je hodně květů a proto je tm potřeba více
včel a obráceně, a proto je nejlepší to necha tak jak to je

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 13, 2005 2:28 PM
Subject: Re: velkov?ela?i


> Zdravím
> možná se to trochu týká i mne, když jsem psal o variantě změnit vyplácení
> dotace na včelstva na vyplácení dotací na opylovanou plochu. Velcí
včelaři,
> kteří včelaří na včelařsky hodnotných místech, kde je na km čtverečním
hodně
> stanovišť a hodně včelstev by pak dostali na včelstvo mnohem méně než dnes
a
> včelaříci, kteří včelaří na nějakývh včelařsky málo hodnotných místech a
> kolem jejich stanoviště na kilometr daleko zádné jiné včely, nejsou by
> dostali mnohem více.
> Ale nevidím, kdyby se to prosadilo, co bych z toho měl já.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 13, 2005 11:58 AM
> Subject: Re: velkovčelaři
>
>
> > Pokud někdo napíše, že je třeba někomu něco odepřít aby to mohl věnovat
> > jiné skupině, pak se snaží o to, tyto dvě skupiny postavit proti
> > sobě.Neustálým připomínáním tento vztah polarisuje.Sám se navíc staví
> jaksi
> > mimo, do role nezávislého arbitra on z toho vlastně nic nemá.Ve
> skutečnosti
> > se snaží oslabit jednu momentálně silnější skupinu.Až budou kvůli sporům
> > slabé obě, vyjedná si lepší podmínky ne pro tyto skupiny, ale pro sebe.
>

Takhle je potřeba se nato dívat

PEPAN

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 13, 2005 12:09 PM
Subject: Re: velkov?ela?i


> f.bim napsal:
> >čtu se zájmen přízpěvky tákající se nadprodukcí medu, soupeření
> malovčelařů
> >s včelímy farmamy.
> >Přestaňte se prosím dívat na velkovčelaře jako na subjekty snažící se
> zbohatnout
> >na včelaření kdo to zkusil ví že to je jen zemědělčina a dřina tvrdě
> vydělané koruny.
> >Tito lidé včelaří především proto že práce se stala jejich koníčkem a
> snaží se
> >o zavádění metod ekonomického ošetřování většího počtu včelstev a
> samozřejmě
> >také o to aby jejich práce uživila rodinu zaslouží úctu už proto že jsou
> prospektory
> >včelařství v našich podmínkách.
>
> Chtěl bych za sebe poděkovat příteli Bimovi za jeho příspěvek. Myslím si,
> že je psán v přátelském duchu a chtěl bych se k němu přidat. Nemám důvod
si
> nevážit práce velkovčelařů ani výkupců. Protože otevření trhu EU jim
> způsobuje problémy, myslím si, že by si zasloužili podržet od státu při
> obchodování s českým medem podporou jeho vývozu a držím jim palce. Přál
> bych jim také, aby klidně na včelaření zbohatli. Proč by neměli zbohatnout
> na práci, která je baví. Nezávidím jim nejistotu dnešního trhu netrhu.
> Možná by bylo přesnější napsat, že jsou prospektory velkovčelařských
> provozů u nás, protože včelařství u nás tradici zřejmě má, pokud máme
> zavčelení 8x vyšší než v například v Německu, jak jsem někde četl, ale to
> je jedno.
> Snad bude takových příspěvků víc. Pokud z nich bude zřejmé, že opravdu
> velkovčelaři a prodejci nestojí o změnu stávajícího stavu poměrně
výhodného
> pro malovčelaře, pouze chtějí abychom pochopili jejich svízelnou situaci,
> chtějí od nás morální podporu (jinou jim těžko můžeme nabídnout), osobně
se
> jich vždycky rád zastanu. Zatím se mi zdálo, že to tak není. Že
malovčelaři
> nevčelařící nástavkově jsou posíláni do minulého století i s klasickými
> úly, prodej ze dvora do středověku a radši nebudu pokračovat. Přitom se mi
> zdá že obě formy včelaření by se mohly klidně doplňovat. Velkovčelaři jsou
> zřejmě bytostně závislí na tom prodat med ve velkém, prodej ve
> spotřebitelských baleních a ještě ze dvora je pro ně nazajímavý. Pro
> malovčelaře je to naopak. Pokud výkupci přežijí nynější těžké období a
> trochu se jim stabilizují poměry, mohou pomoci i malovčelařům prodat
> přebytky, které neprodají sami.
> Ještě jednou díky za příspěvek. Chápejme jedni druhé, neničme to, co
> funguje, a podpořme se navzájem. Pokud to tak bylo myšleno, připojuji se.
> Radek Krušina

Tak ať se o dnešních dotacích nelže do kapsy a nemluví se o nich jako o
dotacích na opylování, když to jsou ve skutečnosti dotace na podporu
včelaření a zvýšení počtu včelstev, nic víc.

Stávající dotace podporuje včelaře v méně vhodné oblasti maximálně na
dožití, až současní včelaři, kteří tam včelaří asi nejvíc v budečácích
odejdou, včely tam skončí. V tom smyslu by tito včelaři potřebovali dotaci
několikanásobně .vyšší. Naopak střední a velcí včelaři včelařící ve
včelařsky dobrých oblastech, kde je velká hustota včelstev, by takovou
zvýšenou dotaci použili defakto na kompenzaci nízké ceny medu. Takže jedni
potřebují dotaci zvýšit, u druhých to není vhodné. A to by právě zajistily
dotace na plochu.

Co se týká administrativní náročnosti, je to po vytvoření příslušného
programu na PC úplně stejné jako dnešní systém. Dneska se to dělá v nějaké
tabulce v excelu, kde se naťukají jména a počet včelstev a snad nějaká
celková částka a následně jsou vytištěny jednotlivé útržky s příslušnou
částkou.
V budoucnu by byly tyto příslušné údaje akorát provázány s mapou a a
program v PC by při výpočtech promítl na mapu jednotlivá stanoviště okolních
včelařů a použil k výpočtu dotace poměrnou plochu odpovídající příslušnému
stanovišti a zase by to nejspíš vytiskl na příslušné papírky pro jednotlivé
včelaře. Takže nárůst administrativy veškerý žádný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 2:46 PM
Subject: RE: Jak se utopit v medu


Osobně bych uvedené řešení nepropagoval, běžný včelař bere příspěvek jako
přilepšení, které je sice nespravedlivé, pokud porovnám sílu včelstva
včelaře s budečákem (může být označován jako "zaostalý", typicky starší, ale
proč ho nutit ke změně) oproti silným včelstvům dle současné "módy".
Vlastník silného včelstva může oprávněně oponovat, že jeho jedno včelstvo je
víc (včel, náklady, výnos) než dvě včelstva prvního a tudíž je dotace
nespravedlivá.

Ale je jednoduchá, administrativně nenáročná (jak ze strany poskytovatele,
tak příjemce ) a skutečně podporuje zájmové včelaře. Paradoxně můžeme řící,
že udržuje nefektivní včelaře, kteří by to jinak zabalili, třeba z důvodu
včelařsky méně vhodné oblasti.

I když se to dnes až tolik nenosí mělo by se pozuzovat kolik režie stojí
přerozdělení dotací.

Můj osobní názor je: škodí společnosti tito drobní včelaři - určitě ne, tak
jim tu dotaci neberme.

Pro větší jsou tu ale i jiné dotace - na vybavení, zpracování atd. Ty již
vyžadují projektový záměr, investice. Včelař prvního typu jim zde konkurovat
v získání dotace nemůže.
A tak je jen na těchto subjektech aby využili existující možnosti ( obecné
fondové podpory podnikatelů, zemědělství, venkova - nejen dotace směrované
cíleně na včelaře ), namísto touhy přerozdělit fungující dotaci dle počtu
včelstev.

K.Žák



-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, September 12, 2005 12:54 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Jak se utopit v medu

V Hájek napsal:
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez


Ta dotace přece vůbec není plošná. Sice je nadepsaná jako pro opylování, ale
když na stanovišti zvýším počet včelstev z 5 na 15, tak se mi zvýší na
trojnásobek, zatímco úroveň opylování zůstane prakticky stejná. Je to dotace
zaměřená jen na zvýšení počtu včelstev, nic víc. A defakto dotace zaměřená
zprostředkovaně na udržení významu Svazu. Je docela možné, že kdyby tato
dotace v posledních pár letech nebyla, nebyl by díky menšímu počtu včelstev
takový problém s odbytem medu.
Plošná bude, až bude skutečně na plochu, na kilometr čvereční. Například
pokud bude mít na tom kilometru stanoviště jeden včelař, tak by měl dostat
celou dotaci, pokud má určitý minimální počet včelstev, třeba 5. Pokud bude
mít na tom stanovišti třeba 15 včelstev, pořád dostane stejnou dotaci. Pokud
tam budou vedle sebe dva včelaři, tak se ta dotace rozdělí mezi ně podle
nějakého klíče, třeba podle kombinace vzdálenosti jednotlivých stanovišt a
teprve potom počtu včelstev.
Dneska není problém mít v PC souřadnicovou mapu, kde by stačilo zadat přesné
umístění včelstev na desítky metrů a počet včelstev jednotlivých stanovišť
na katastru organizace a následně dostat podle naprogramovaných kritérií ,
kolik který včelař dostane za opylování přírody, kterou jeho včelstva v
konkurenci se včelstvy sousedů skutečně opylí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 12:29 PM
Subject: Re: Jak se utopit v medu


> Pane Češka, nabízím Vám trochu jiný pohled na problém.
>
> Jaký udělat závěr z Vašeho příspěvku? Asi v budoucnu nebude včelařství( a
> zemědělství obecně) tím správným oborem pro podnikání. Svaz tedy dělá
> správně, když podporuje včelařství jako hobby? A těch pár velkovčelařů? Ať
> ukážou co umí? Z toho co zde píšete se nakonec zdá, že úplně nějvětším
> problémem pro Vás je plošná dotace do včelařství, protože je směřována k
> drobným včelařům a Ti dokážou svoji produkci prodat ze dvora, tedy bez
> pomoci "obchodníků".
> Příjmy za opylení přímo od zemědělců, to je téma pro velkovčelaře. Pro
vaši
> informaci, př. Táborský (farma Lom) má na webu vzorovou smlouvu se
> zemědělcem.
> A dovoz medu? Jak jste sám uvedl není pro EU problémem, je problémem jen
> pro Vás. V rámci EU je medu nedostatek, tak se dovézt musí a globálně je
> jedno zda z Čech nebo Argentiny nebo Číny. A to, že nějací bezvýznamní
Češi
> nebo Maďaři mají medu nabytek je nezajímavé a se jedná o mizivý lokální
> problémek. Prostě to tak bude. I v zemědělství nás (tedy myšleno EU) bude
> svět tlačit ke zmírnění omezení dovozů a osttaních bariér, včetně těch
> celních. První vlaštovkou byl med, druhou je cukr.
> Pro spotřebitele (řadového) občana je to dobře. Toho zajímá, aby nakoupil
> co nejlevněji. Ostatně i my si rádi koupíme mléko za 8,90 a je nám jedno,
> že je z Polska, Slovensta, Lotyšska či z Německa a ne z České kotliny. A
> tak to bude i u medu. Nakonec to asi Ti hobby včelaři spíše přežijí,
> protože u nich nejde o ekonomickou efektivitu, takže tam je jedno i to, že
> používají zastaralou technologií třeba z poloviny minulého století. Pokud
> bude chtít stát zajistit zavčelení krajiny, budou se rozšiřovat dotace
> právě do této oblasti a pak je naopak rozumné a logické, že to budou
dotace
> plošné, míněno na včelstvo. A vůbec nebude o produkci medu. Takže to
klidně
> může být jako v USA. Cena medu bude díky levným medům z dovozu na úrovni
> ceny cukru (vaše výkupní ceny se tomu už přibližují) a včelaři
podnikatelé,
> aby přežili po sezóně včelstva vysíří a na jaře dovezou oddělky z n.
> Zélandu (už teď je třeba pomalu přejít na langstroty). A nebo nebudou a
> budou jen malovčelaři. A co je pro stát a pro českou krajinu lepší?
Několik
> včelařských velkofarem zaměřených na produkci medu, který je stejně
problém
> prodat a navíc se včelami soustředěnými ve snůškově v příznivých
lokalitách
> nebo tisíce včelaříků, kteří zajistí plošné opylování krajiny a s
nadbytkem
> medu si vždy nějak sami poradí?
> Co má tedy ČSV prosazovat? Nedělají to nakonec v zásadě dobře, pominu-li
> prkotiny jako "Včela předboj" a diskuze kolem I2J? Ostatně jak pokračuje
> Váš soud s ČSV, jako jedna z těch prkotin?
>
> Z makroekonomického pohledu to povede ke změně struktury zaměstnanosti od
> prvovýroby, kterou je zemědělství nejspíše do služeb. Podívejte se do
> statistik jaká je struktua u nás a USA nebo Kanadě. Výsledkem je větší
> odolnost ekonomiky proti krizím z nadvýroby (i nadprodukce medu).
>
>
> S pozdravem V.Hájek

Můj příspěvek nebyl myšlen jako útok na velkovčelaře a v ani na
obchodníky. Snad v případě př. Česky mám trochu výhrady. Vzhledem k tomu,
že sám má se svazem nevyřízené účty (soudní spor), jeví jeho poukazování na
na kauzu Včela Předboj jako účelová manipulace. Myslím, že by zde v tomto
případě mělo platit ono biblické "jsi-li čistý, hoď kamenem", tady to spíše
připomíná jiné přirovnání.
Chtěl jsem poukázat především na to, že v oblasti odbytu medu je skutečně
propastný rozdíl mezi prodejem medu velkovčelařů a malovčelařů a cílem
nebylo tyto skupiny ani rozdělit ani znesvářit, ale je třeba vzít tuto
realitu na vědomí.
Zatímco pro hobby včelaře skutečně není většinou problém svoji produkci
realizovat ze dvora, u "farmářů" to problém je. Novým pohledem jsem myslel
skutečně pohled z globální. Když se podíváte zpět, celosvětová globalizace
do našeho zemědělství dorazila hned po roce 1989 a to co prožívá nyní
včelařstí problěhlo v chovu skotu, ovcí na vlnu i prasat. Je třeba skutečně
zvážit, zda je kritika ČSV v oblasti problematiky odbytu medu na místě a
zda je skutěčně v silách svazu v této oblasti něco významného podniknout. Z
celostátního pohledu pak je otázkou, zda je pro stát vůbec zajímavé včelaře
"farmáře" podporovat. Vzhledem k uvolnění trhu pro dovozy z Argentiny a
Číny, ke kterému byla EU víceméně přinucena se problém skutečně dostává do
jiné roviny. Proč bych měl podborovat velkovčelaře, když budu následně
muset řešit problémy s odbytem medu a přitom mi když mi opylení krajiny
zatím spolehlivě zajišťují hobby včelaři a to z pohledu plošného pokrytí
území státu daleko lépe něž několik málo farem. U hobby včelařů problém s
odbytem stát řešit nemusí. K dotacím je tolik, že tred poskytování dotací v
EU směřuje do oblasti nepřímých dotací, tj. že nelze počítat s přímou
podporou včelařské prvovýroby n(nákup úlů a pod..), ale naopak dotace budou
více směřovány do oblasti podporujích vzdělávání včelařů a také podporu
prodeje ze strany prvovýrobců (nikoliv zpracovatelů). Takto nastavené už
ostatně dotační programy MZ jsou a jednou z výjimek je plošná dotace na
"opylení" resp. zazimování včelstev. Pokud tato dotace zmizí, určitě se
nepromítně do přímé podpory podnikání ve včelařství, ale bude orintována
zcela jiným směrem (rozbory medu léčení a pod.). Bohužel se to dotkne spíše
těch velkovčelařů než hobby včelařů. S mými 12 včelstvi mne nějakých 1800,-
nepoloží. Je také otázkou, co si kdo představuje pod pojmem profesionálního
včelaře. Zatím všichni co se včelařením živí tuto činnost kombinují s
nějakou přidruženkou, obyvykle truhlářskou výrobou. Já si profesionálního
včelaře představuji třeba jako otce známého horolezce E.Hillaryho, kterým
měl na N. Zélandu rodinnou farmu s 3000,- včelstev. To je v naší české
kotlině nereálné ale farma s 1000 včelstvi ano. Je otázkou, zda je to ze
shora uvedených důvodů vůbec žádoucí.
Odbytové problémy velkovčelařů souvisí s výkupními cenami a ty jsou dány
trhem, tj. nabídkou a poptávkou a to je věc, kterou ČSV moc nemůže ovlivnit
a nemyslím si, že to změní nějaké zemětřesení ve vedení ČSV. S problémem
globalizace se budeme muset nějak vyrovnat, stejně jako se vyrovnali
ostatní zemědělci. Farmáři včelaři moc možností nemají, pokud budou
akceptovat výkupní ceny, musí uspořit vlastní náklady a zvýšit efektivitu
provozu, pak to může končit zmíněným Americkým extrémem, nebo se snažit
ukrojit něco z oněch pomyslných dalších dvou třetin, tj. snažit se
realizovat prodej své produkce vlastními prostředky ze dvora, nebo
založením odbytového družstva, nebo ukončit svoji činnost. Ve zminovaném
Moderním včelaři je článek o včelařích v Itálii, kde farma s 500 včelstvi
dokáže med prodat ze dvora. Takže nevím proč př. Češka mluví o nějakém
návratu do středověku, když to umí jinde, proč by to nemělo jít u nás. Když
je na trhu prostor pro prodej medu z dovozu, proč by neměl být zaplněn
medem českým. Nakonec i když ho prodám přímo jen za 60,- pořád utržím o
100% více než od obchodníků. Je třeba vidět věci reálně a nemalovat si, že
změnou vedení ČSV se v odbytu medu něco významně změní.

S pozdravem.

Výborně pane Hájek,
konečně rozumný názor.Já si myslím, že by s v této konferenci mělo kromě
stěžování řešit jak zredukovat náklady.Jestliže tady vidím inzeráty na úly
za 2000Kč tak je jasné, že je to jako kdyby někdo choval křečka a pak mu je
jedno kolik to stojí.
Pořád mi není jasné proč ( pracuji ve firmě, která obchoduje se zemědělskýmí
komoditami a obchoduje v Německu se spoustou odbytových družstev) proč u nás
nic takového nejde.
Dotace jsou na prd, jsou to akorát vyhozené peníze. Ale když to stát cpe do
ostatních proč by taky něco nemělo kápnout včelařům.
Podle mě by měl svaz radši všechno prodat a starat se jenom o léčení,
vzdělávání, časopis apod. S cenou medu nic nenadělá a je zbytečné to řešit.

Pavel
----- Original Message -----
From: "vhájek" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 14, 2005 11:31 AM
Subject: Re: velkovčelaři


> Můj příspěvek nebyl myšlen jako útok na velkovčelaře a v ani na
> obchodníky. Snad v případě př. Česky mám trochu výhrady. Vzhledem k tomu,
> že sám má se svazem nevyřízené účty (soudní spor), jeví jeho poukazování
> na
> na kauzu Včela Předboj jako účelová manipulace. Myslím, že by zde v tomto
> případě mělo platit ono biblické "jsi-li čistý, hoď kamenem", tady to
> spíše
> připomíná jiné přirovnání.
> Chtěl jsem poukázat především na to, že v oblasti odbytu medu je skutečně
> propastný rozdíl mezi prodejem medu velkovčelařů a malovčelařů a cílem
> nebylo tyto skupiny ani rozdělit ani znesvářit, ale je třeba vzít tuto
> realitu na vědomí.
> Zatímco pro hobby včelaře skutečně není většinou problém svoji produkci
> realizovat ze dvora, u "farmářů" to problém je. Novým pohledem jsem myslel
> skutečně pohled z globální. Když se podíváte zpět, celosvětová globalizace
> do našeho zemědělství dorazila hned po roce 1989 a to co prožívá nyní
> včelařstí problěhlo v chovu skotu, ovcí na vlnu i prasat. Je třeba
> skutečně
> zvážit, zda je kritika ČSV v oblasti problematiky odbytu medu na místě a
> zda je skutěčně v silách svazu v této oblasti něco významného podniknout.
> Z
> celostátního pohledu pak je otázkou, zda je pro stát vůbec zajímavé
> včelaře
> "farmáře" podporovat. Vzhledem k uvolnění trhu pro dovozy z Argentiny a
> Číny, ke kterému byla EU víceméně přinucena se problém skutečně dostává do
> jiné roviny. Proč bych měl podborovat velkovčelaře, když budu následně
> muset řešit problémy s odbytem medu a přitom mi když mi opylení krajiny
> zatím spolehlivě zajišťují hobby včelaři a to z pohledu plošného pokrytí
> území státu daleko lépe něž několik málo farem. U hobby včelařů problém s
> odbytem stát řešit nemusí. K dotacím je tolik, že tred poskytování dotací
> v
> EU směřuje do oblasti nepřímých dotací, tj. že nelze počítat s přímou
> podporou včelařské prvovýroby n(nákup úlů a pod..), ale naopak dotace
> budou
> více směřovány do oblasti podporujích vzdělávání včelařů a také podporu
> prodeje ze strany prvovýrobců (nikoliv zpracovatelů). Takto nastavené už
> ostatně dotační programy MZ jsou a jednou z výjimek je plošná dotace na
> "opylení" resp. zazimování včelstev. Pokud tato dotace zmizí, určitě se
> nepromítně do přímé podpory podnikání ve včelařství, ale bude orintována
> zcela jiným směrem (rozbory medu léčení a pod.). Bohužel se to dotkne
> spíše
> těch velkovčelařů než hobby včelařů. S mými 12 včelstvi mne nějakých
> 1800,-
> nepoloží. Je také otázkou, co si kdo představuje pod pojmem
> profesionálního
> včelaře. Zatím všichni co se včelařením živí tuto činnost kombinují s
> nějakou přidruženkou, obyvykle truhlářskou výrobou. Já si profesionálního
> včelaře představuji třeba jako otce známého horolezce E.Hillaryho, kterým
> měl na N. Zélandu rodinnou farmu s 3000,- včelstev. To je v naší české
> kotlině nereálné ale farma s 1000 včelstvi ano. Je otázkou, zda je to ze
> shora uvedených důvodů vůbec žádoucí.
> Odbytové problémy velkovčelařů souvisí s výkupními cenami a ty jsou dány
> trhem, tj. nabídkou a poptávkou a to je věc, kterou ČSV moc nemůže
> ovlivnit
> a nemyslím si, že to změní nějaké zemětřesení ve vedení ČSV. S problémem
> globalizace se budeme muset nějak vyrovnat, stejně jako se vyrovnali
> ostatní zemědělci. Farmáři včelaři moc možností nemají, pokud budou
> akceptovat výkupní ceny, musí uspořit vlastní náklady a zvýšit efektivitu
> provozu, pak to může končit zmíněným Americkým extrémem, nebo se snažit
> ukrojit něco z oněch pomyslných dalších dvou třetin, tj. snažit se
> realizovat prodej své produkce vlastními prostředky ze dvora, nebo
> založením odbytového družstva, nebo ukončit svoji činnost. Ve zminovaném
> Moderním včelaři je článek o včelařích v Itálii, kde farma s 500 včelstvi
> dokáže med prodat ze dvora. Takže nevím proč př. Češka mluví o nějakém
> návratu do středověku, když to umí jinde, proč by to nemělo jít u nás.
> Když
> je na trhu prostor pro prodej medu z dovozu, proč by neměl být zaplněn
> medem českým. Nakonec i když ho prodám přímo jen za 60,- pořád utržím o
> 100% více než od obchodníků. Je třeba vidět věci reálně a nemalovat si, že
> změnou vedení ČSV se v odbytu medu něco významně změní.
>
> S pozdravem.
>

Se zájmem jsem si přečetl příspěvky tohoto fóra. Obě strany mají ze svého
pohledu pravdu. Nicméně realita je taková, že včelař, kterého mají včelstva
živit a s ním i jeho rodinu, nemůže jít pod určitý počet včelstev. Někomu
se to může líbit nebo ne, ale tak to je. Fixní a variabilní náklady spojené
s chovem jsou tvrdé. Pokud se tomu budu věnovat jako "hobbyvčelař", pak mne
to zas až tak nebude trápit, rodinu uživím jinak. Jsem-li, ale na opačné
straně - profík - mám jen dvě cesty jak korigovat ztráty - cenou a
množstvím. To znamená, že musím znát svůj "kritický objem" medu do kterého
budu náklady rozpouštět a svoji minimální cenu. Cena medu na trzích? To je
normální trh jako s komoditami - maso, olej, pšenice, nafta - termínované
obchody, velmi tvrdý byznys. A to abstrahuji od nákladů na pořízení
včelstev, úlů ..., čili investic. Tam se to počítá trochu jinak. Možná by
bylo zajímavé a prospěšné zařadit i téma ekonomiky chovu včel. Pak by ubylo
vášní a přibylo vážnosti mezi oběma skupinami.

Myslím, že to není tak jednoznačné. Včelařsky hodnotná místa, kde je hodně
květů a tudíž zdrojů medu, mají v pořádku alternativní populace opylovačů,
čmeláky a další.. Ti by měli stihnout "běžné opylovací služby" kromě časného
jara -duben atd a špiček v kvetení, kdy najednou vykvete převládající
rostlina a včelař má hlavní snůšku. Zase včelařsky nehodnotná místa budou
mít vlivem intenzívního zemědělství nebo imtenzívního vysekávání trávy a
používání chemie v zahrádkách alternativní populace opylovačů minimální.
Může to tak být. Chce to konkrétní oblast a konkrétní výzkum, možná, že už
to někdo udělal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 13, 2005 8:21 PM
Subject: Re: velkov?ela?i


> Na včelařsky hodnotných místec je hodně květů a proto je tm potřeba více
> včel a obráceně, a proto je nejlepší to necha tak jak to je
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 13, 2005 2:28 PM
> Subject: Re: velkov?ela?i
>
>
> > Zdravím
> > možná se to trochu týká i mne, když jsem psal o variantě změnit
vyplácení
> > dotace na včelstva na vyplácení dotací na opylovanou plochu. Velcí
> včelaři,
> > kteří včelaří na včelařsky hodnotných místech, kde je na km čtverečním
> hodně
> > stanovišť a hodně včelstev by pak dostali na včelstvo mnohem méně než
dnes
> a
> > včelaříci, kteří včelaří na nějakývh včelařsky málo hodnotných místech
a
> > kolem jejich stanoviště na kilometr daleko zádné jiné včely, nejsou by
> > dostali mnohem více.
> > Ale nevidím, kdyby se to prosadilo, co bych z toho měl já.
> >
> > R. Polášek

Nejmenší cesta jak zmenšit náklady je zatím pořád mít svoje dřevo a udělat si úly sám. Včelařství je sezónní záležitost, takže v zimě je na to čas.
Pro velkovčelaře je profí, respektive poloprofi pila s hoblovkou, v pokoutních inzerátech je nová těsně pod 10 tisíc, značkové od firem jsou od cca 15 tisíc. Dalších cca 10 tisíc za další nutnou výbavu a je malá dílna.
Pro malé a střední včelaře, pokud se spokojí s horší kvalitou, je za 2 tisíce malá kutilská pila, za další dva až 4 tisíce další kutilské nutné ruční nářadí, jako je vrtačka, hoblík, svěrák atd.Kapacita takového kutilského nářadí, než odejde, je tak cca 10 - 30 úlů.
Dřevo - kvalitní smrková prkna jsou kubík za cca 3500 Kč, kratina - desky v délkách 1 - 2 metry mezi 1000 a 2000 Kč. Krajiny, ze kterých se dá v nouzi taky něco udělat, jsou za 500 - 1000 Kč za kubík podle poptávky po palivovém dřevu.
Schnutí proložené hromady prken, 2 roky na zahradě nebo jeden rok na půdě pod střechou je zadarmo.
Takže kupovat úly po 2 tisícich korunách má smysl jen když někdo potřebuje jen pár úlů.
Nebo pokud mají střední a případně malí včelaři uzavřenou nějakou trvalou dohodu o budoucím výkupu medu, mohli by jako protihodnotu dostávat od výkupce takhle vyrobené úly.

R. Polášek





----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 14, 2005 12:01 PM
Subject: Re: velkovčelaři


> Výborně pane Hájek,
> konečně rozumný názor.Já si myslím, že by s v této konferenci mělo kromě
> stěžování řešit jak zredukovat náklady.Jestliže tady vidím inzeráty na úly
> za 2000Kč tak je jasné, že je to jako kdyby někdo choval křečka a pak mu je
> jedno kolik to stojí.
> Pořád mi není jasné proč ( pracuji ve firmě, která obchoduje se zemědělskýmí
> komoditami a obchoduje v Německu se spoustou odbytových družstev) proč u nás
> nic takového nejde.
> Dotace jsou na prd, jsou to akorát vyhozené peníze. Ale když to stát cpe do
> ostatních proč by taky něco nemělo kápnout včelařům.
> Podle mě by měl svaz radši všechno prodat a starat se jenom o léčení,
> vzdělávání, časopis apod. S cenou medu nic nenadělá a je zbytečné to řešit.
>
> Pavel
> -----

Myslím, že to není tak jednoznačné. Včelařsky hodnotná místa, kde je hodně
květů a tudíž zdrojů medu, mají v pořádku alternativní populace opylovačů,
čmeláky a další.. Ti by měli stihnout "běžné opylovací služby" kromě časného
jara -duben atd a špiček v kvetení, kdy najednou vykvete převládající
rostlina a včelař má hlavní snůšku. Zase včelařsky nehodnotná místa budou
mít vlivem intenzívního zemědělství nebo imtenzívního vysekávání trávy a
používání chemie v zahrádkách alternativní populace opylovačů minimální.
Může to tak být. Chce to konkrétní oblast a konkrétní výzkum, možná, že už
to někdo udělal.

R. Polášek


> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 13, 2005 8:21 PM
> Subject: Re: velkov?ela?i
>
>
> > Na včelařsky hodnotných místec je hodně květů a proto je tm potřeba více
> > včel a obráceně, a proto je nejlepší to necha tak jak to je
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Tuesday, September 13, 2005 2:28 PM
> > Subject: Re: velkov?ela?i
> >
> >
> > > Zdravím
> > > možná se to trochu týká i mne, když jsem psal o variantě změnit
> vyplácení
> > > dotace na včelstva na vyplácení dotací na opylovanou plochu. Velcí
> > včelaři,
> > > kteří včelaří na včelařsky hodnotných místech, kde je na km čtverečním
> > hodně
> > > stanovišť a hodně včelstev by pak dostali na včelstvo mnohem méně než
> dnes
> > a
> > > včelaříci, kteří včelaří na nějakývh včelařsky málo hodnotných
místech
> a
> > > kolem jejich stanoviště na kilometr daleko zádné jiné včely, nejsou
by
> > > dostali mnohem více.
> > > Ale nevidím, kdyby se to prosadilo, co bych z toho měl já.
> > >
> > > R. Polášek
>

Myslím, že to není tak jednoznačné. Včelařsky hodnotná místa, kde je hodně
květů a tudíž zdrojů medu, mají v pořádku alternativní populace opylovačů,
čmeláky a další.. Ti by měli stihnout "běžné opylovací služby" kromě časného
jara -duben atd a špiček v kvetení, kdy najednou vykvete převládající
rostlina a včelař má hlavní snůšku. Zase včelařsky nehodnotná místa budou
mít vlivem intenzívního zemědělství nebo imtenzívního vysekávání trávy a
používání chemie v zahrádkách alternativní populace opylovačů minimální.
Může to tak být. Chce to konkrétní oblast a konkrétní výzkum, možná, že už
to někdo udělal.

R. Polášek


> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 13, 2005 8:21 PM
> Subject: Re: velkov?ela?i
>
>
> > Na včelařsky hodnotných místec je hodně květů a proto je tm potřeba více
> > včel a obráceně, a proto je nejlepší to necha tak jak to je
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Tuesday, September 13, 2005 2:28 PM
> > Subject: Re: velkov?ela?i
> >
> >
> > > Zdravím
> > > možná se to trochu týká i mne, když jsem psal o variantě změnit
> vyplácení
> > > dotace na včelstva na vyplácení dotací na opylovanou plochu. Velcí
> > včelaři,
> > > kteří včelaří na včelařsky hodnotných místech, kde je na km čtverečním
> > hodně
> > > stanovišť a hodně včelstev by pak dostali na včelstvo mnohem méně než
> dnes
> > a
> > > včelaříci, kteří včelaří na nějakývh včelařsky málo hodnotných
místech
> a
> > > kolem jejich stanoviště na kilometr daleko zádné jiné včely, nejsou
by
> > > dostali mnohem více.
> > > Ale nevidím, kdyby se to prosadilo, co bych z toho měl já.
> > >
> > > R. Polášek
>

Dobrý den,
zjistil jsem, že se moje příspěvky od zhruba 12 záží nezobrazují na webové stránce v konferenci, přitom mně z konference na mail chodí, takže jsem to nepoznal, dokud jsem se náhodou nepodíval na webové stránky konference. Svůj mail mám přítom v konferenci přihlášen. Čím to je ?

Děkuji

s pozdravem

Radim Polášek

zkušební, od 12 září se v konferenci nezobrazují moje příspěvky, zobrazí se
tento nebo ne?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 15, 2005 2:57 AM
Subject: zkušební


> zkušební, od 12 září se v konferenci nezobrazují moje příspěvky, zobrazí
se
> tento nebo ne?
>
> R. Polášek
>

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 15, 2005 2:57 AM
Subject: zkušební


> zkušební, od 12 září se v konferenci nezobrazují moje příspěvky, zobrazí
se
> tento nebo ne?
>
> R. Polášek
>

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 15, 2005 3:03 AM
Subject: Re: zkušební


>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 15, 2005 2:57 AM
> Subject: zkušební
>
>
> > zkušební, od 12 září se v konferenci nezobrazují moje příspěvky, zobrazí
> se
> > tento nebo ne?
> >
> > R. Polášek
> >
>

Ladislav Dlouhý napsal:
>Přátelé,
>v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce
>byl uveřejněn článek o medu. Je v něm řada polopravd
>a proto se domnívám, že by se měl k němu někdo kompetentní
>vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky
>Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco
>úplně jiného.

Kompetentní odborník nejsem. Možná by to mohl být podnět pro vedení ČSV
nechat pro své členy kromě letáku na propagaci medu zpracovat ucelenou
brožuru o vlastnostech medu s uvedením zdrojů informací (vědecké práce,
studie, porovnání).

Připojuji pár odkazů z internetu o vlivu medu na zdraví, které už možná
znáte:

http://www.doktorka.cz/run/redsys/zdravi/r-art.asp?id=2237

http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/vcely/med.htm

http://www.hobbyzahrada.cz/data/clanek.asp?id=645&nadpis=TIPY%20PRO%20ZDRAV
%CD:%20Med%20%96%20pokrm%20boh%F9%20a%20z%E1ruka%20zdrav%ED

http://www.magazinzdravi.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=496

http://www.pramenyzdravi.cz/?c=356


Zdravím

Radek Krušína

ahoj Emane,
nejmenovany tvrdy propagator klickovani matek taky jednou diky tomu prisel o 30vcelstev resp. matek a nasledne v zime i vcelstev. Necham to na Tvem uvazeni, ale vzhledem k tomu, ze uz mas k dispozici aerosol, je to zbytecne, resp. nemusel jsi na nej shanet penize, pockej az to reknu na urade, ze jsi vyhodil 20 tis. zbytecne
Radek
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Kl?ckov?n? matek
> Datum: 06.9.2005 15:05:30
> ----------------------------------------
> Vaše diskuze o způsobech krmení je dost zajímavá, ale přečtu si ji za rok v
> červenci. Pro mě je to už víc jak týden neaktuální téma.
>
> Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před
> fumigováním? S jakými zkušenostmi? Lze to doporučit? Dík
>
>
>

Nevim, jestli jsem uplne kompetentni, ale jako MUDr. a vcelar snad trochu. Novinari si toho hodne vymysli, nevim, co je tydenik sonda, zvlaste pak jestli to je neco co vydava nejaka firma s prirodni kosmetikou, nebo neco pro léčitele a jiné podivíny, kazdopadne by tam melo byt napsano, kdy kdo a v jake laboratori v jakem medu neco nasel. Je to nespis vyplod fantazie nivinářské a není nutno se tím vůbec zabývat, pokud mi zaplatite, budu psat treba o raketoplanech, i kdyz o nich nevim nic.
S pozdravem Radek Hubac

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Ladislav Dlouh? <ldlouhy/=/velveta.cz>
> Predmet: Prosp?v? med naemu zdrav??
> Datum: 09.9.2005 13:07:38
> ----------------------------------------
> Přátelé,
> v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o
> medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu
> někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky
> Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.
>
> Zde je přesné znění článku:
>
> "Prospívá med našemu zdraví?
>
> Dotaz:
> Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho
> do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi
> atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však,
> že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla
> bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice
>
> Odpověď:
> Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství
> acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově
> též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je
> med v porovnání s rafinovaným cukrem „přírodnější“ potravinou, nemá ani
> zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou
> mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních
> kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra,
> podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z
> nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu
> mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť.       (MČ)"
>
>
>

Nemohu než souhlasit s přítelem vhájkem.Jeho pohled na věc je realný.Musím
se však vrátit k moudrostem našich dědů a otců. Za nich platilo a to pro
každý režim , že "kilo kšeftu" je víc jak "metrák práce" a že "1 m pultu "
je víc jak " 1 km pole". Proto velkovčelařům k tomu včelaření nezbyde, než
zřídit k tomu včelaření ten metr pultu a realizovat to kilo kšeftu.
Z této filozofie vychází totiž i chování těch obchodníků.

Mně to připadá, jako by autorovi toho článku nutili v dětství každý den med,
takže se mu silně zprotivil a nenávidí ho. Fakt je, že i pro propagaci medu
se často píšou nesmysly. Například to, že po medu se tloustne méně než po
cukru je nejspíš tím, že med se dává do čaje a maximálně do nějakých
medových bonbónů, zatímci cukr je prakticky ve všem sladkém od čokolády po
slazené minerálky.
Z vlastní zkušenosti si myslím, že med v čaji s citrónem má uklidňující
účinek na mírně podrážděný žaludek. Taky je dobrý na spáleniny, možná lepší
než tradiční máslo. Ale ještě mnohem lepší je mast na spáleniny z lékárny.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 15, 2005 9:49 AM
Subject: Re: Prosp?v? med naemu zdrav??


Nevim, jestli jsem uplne kompetentni, ale jako MUDr. a vcelar snad trochu.
Novinari si toho hodne vymysli, nevim, co je tydenik sonda, zvlaste pak
jestli to je neco co vydava nejaka firma s prirodni kosmetikou, nebo neco
pro léčitele a jiné podivíny, kazdopadne by tam melo byt napsano, kdy kdo a
v jake laboratori v jakem medu neco nasel. Je to nespis vyplod fantazie
nivinářské a není nutno se tím vůbec zabývat, pokud mi zaplatite, budu psat
treba o raketoplanech, i kdyz o nich nevim nic.
S pozdravem Radek Hubac

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Ladislav Dlouh? <>
> Predmet: Prosp?v? med naemu zdrav??
> Datum: 09.9.2005 13:07:38
> ----------------------------------------
> Přátelé,
> v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek
o
> medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu
> někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní
doktorky
> Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.
>
> Zde je přesné znění článku:
>
> "Prospívá med našemu zdraví?
>
> Dotaz:
> Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho
> do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými
nemocemi
> atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím
však,
> že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla
> bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice
>
> Odpověď:
> Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství
> acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově
> též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je
> med v porovnání s rafinovaným cukrem „přírodnější“ potravinou, nemá ani
> zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které
jsou
> mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních
> kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra,
> podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z
> nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu
> mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť. (MČ)"
>
>
>

Mně to připadá, jako by autorovi toho článku nutili v dětství každý den
med,
takže se mu silně zprotivil a nenávidí ho. Fakt je, že i pro propagaci medu
se často píšou nesmysly. Například to, že po medu se tloustne méně než po
cukru je nejspíš tím, že med se dává do čaje a maximálně do nějakých
medových bonbónů, zatímci cukr je prakticky ve všem sladkém od čokolády po
slazené minerálky.
Z vlastní zkušenosti si myslím, že med v čaji s citrónem má uklidňující
účinek na mírně podrážděný žaludek. Taky je dobrý na spáleniny, možná
lepší
než tradiční máslo. Ale ještě mnohem lepší je mast na spáleniny z lékárny.

Radim Polášek

Zkouška, zprávy poslané mailem se neobjevují v konferenci. Pokud se tato
objeví, neplatí to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 15, 2005 10:43 AM
Subject: Re: Prospívá med naemu zdraví?


> Mně to připadá, jako by autorovi toho článku nutili v dětství každý den
> med,
> takže se mu silně zprotivil a nenávidí ho. Fakt je, že i pro propagaci
medu
> se často píšou nesmysly. Například to, že po medu se tloustne méně než po
> cukru je nejspíš tím, že med se dává do čaje a maximálně do nějakých
> medových bonbónů, zatímci cukr je prakticky ve všem sladkém od čokolády po
> slazené minerálky.
> Z vlastní zkušenosti si myslím, že med v čaji s citrónem má uklidňující
> účinek na mírně podrážděný žaludek. Taky je dobrý na spáleniny, možná
> lepší
> než tradiční máslo. Ale ještě mnohem lepší je mast na spáleniny z lékárny.
>
> Radim Polášek

>To je jasný, že to tam nemůžou napsat polopatě. Potřebují nejdřív nachytat
co nejvíce příznivců rozumnými návrhy, se kterými musím souhlasit. V téhle
době si myslím by revoluce včelařům jako celku neprospěla

Přesně tak. Podívejte se třeba na Chartisty. Ti tam toho taky napsali a kam
nás všechny přivedli? I socialismus nám rozvrátili.
Je nám třeba bdělosti, jednoty a semknutosti kolem našeho vedení. Ať nás
vede, kam nás vede.

Podivejte se,oslovil na zasedani UV tajemnik M.Peroutka
Toto je Vyrocni zprava Zemskeho ustrdi vcelarskych organisaci z r.1877
kterou mu zapujcila nejmenovana organisace/ZO.Mistopredseda V.Sobota se
seznamuje s historicky cennym dokumentem/.
.Naše zpravy o cinnosti/Vyrocni zpravy/nedosahuji teto urovne z davne
doby. Kdyz dnes nekomu rekneme,aby zpracoval jen strucne hlaseni,pak nasi
funkcionari ze ZO i OV reptaji a slysime kritiku ze jsme byrokrati.

Jaky mel mit priklad duslednosti tohoto dokumentu na pritomne cleny UV i na
ctenare Vcelare -cleny svazu ?
Vzdat kazda Vyrocni zprava,byla vzdy predkladanim uctu clenum ,jak
hospodarili predstavenstvo spolku.Zprava tajemnika.V tomto pripade,sam
predkladatel tohoto pouceni tajemnik M.Peroutka.
Nebyla pohnutka k zapujceni z cela opacna,nez ji pochopil p.tajemnik ?
Nejmenovana organisace,Nejmenovany tajemnik ktereho seto
netyka,Nedisciplovani funkcionari a clenove nejmenovaneho Svazu.

Nasi predkove byli dusledni-budme i my dusledni !

franta.

Všichni vědí co je špatně. Chybí mi tady nápady co s tím dělat. Co třeba
tohle. Byl podán návrh na navýšení dotace na včelstvo. Ministerstvo
zemědělství ho zapracuje do návrhu státního rozpočtu. Celkově je to slušný
balík peněz. Teď půjde návrh rozpočtu do poslanecké sněmovny a tam se
projedná rozpočet a případně schválí. Teď je potřeba navštívit masově
poslance ve svích obvodech. Protože oni hlasují. Jsou námi zvolení
zástupci. HJe třeba jim vysvětlit situaci, vysvětlit kolika lidí se problém
týká. Včelařů, jejich rodin, zákazníků, zahrádkářů, zemědělců. prostě asi
5.000 lidí na okrese. A připomenout jim, že příští rok jsou parlamentní
volby.

Drobný včelař, "domácí kutil", pokud nepočítá čas, dokáže vyrobit také
kvalitní úl (i proto že nechá dřevo řádně vyshnout). Truhlářské stroje lze
při skutečně zakoupit za přijatelnou cenu a i s přijatelnou funkčností.
To je i můj případ. Namísto investice do úlu jsem doplnil zařízení dílny a
díky vlastnímu dřevu mám zimní zábavu, kde se rád odreaguji po celodenním
sezení u počítače. Navíc zbývající dřevo z lesa musím nějak zpracovat.

Trh úly není největší a pokud znám výrobce, jedná se o truhlářskou výrobu.
Asi i často jako doplňkovou zimní výrobu, jak velí tradice včelařských
rodinných firem. Existují firmy , které by vyráběly ve velkém ( tedy asi
světový Langstroth) za podstatně nižší ceny než je ruční truhlářská výroba ?
Pokud ano, určitě od nich bude kupovat i včelař (velkovčelař), kterého
zajímá ekonomika. Pokud ne, a má možnost, bude si vyrábět sám.

U nás drobných včelařů ekonomika nehraje rozhodující roli. Stále je v tom
více nadšení, tak jako třeba u zahrádkářů udržujících svoji okrasnou
zahradu). Mimo mne se to týká hodně lidí. Raději si budou ze zájmu úl
vyrábět, nákladově ušetří, ale nepočítají čas. Těm se pak špatně prodává.

Každá změna, ale i běžný provoz vyžaduje finance a většina včelařů má asi
hlavní příjem jen z medu, jehož výkupní cena byla před 15 lety velmi
zajímavá.

Jinak bych byl také rád, pokud by existovala odbytová družstva, zajišťující
odbyt za lepší ceny, tak jako existovaly odbytové družstevní podniky
zemědělců za první republiky ve vzpomínce prarodičů. Obávám se ale, že
zemědělská výroba je dnes jinde. Tradice byla rázně přerušena. Nicméně
existovala dotace na zakládání odbytových družstev, moderní kočování. Není
šance pro ty, kteří chtějí včelařit ve větším jít tudy ?
Cesta evropského zemědělce je hledáním dotačních titulů, nízkonákladových
technologií a produkcí levných potravin.
To je pro včelaře s 10 včelstvy administrativně náročné a tak buďne rádi za
jednoduchou plošnou dotaci na opylování a smysluplně propagujme její
efektivnost pro společnost.

K. Žák

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Wednesday, September 14, 2005 3:09 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Zmenšení nákladů

Nejmenší cesta jak zmenšit náklady je zatím pořád mít svoje dřevo a udělat
si úly sám. Včelařství je sezónní záležitost, takže v zimě je na to čas.
Pro velkovčelaře je profí, respektive poloprofi pila s hoblovkou, v
pokoutních inzerátech je nová těsně pod 10 tisíc, značkové od firem jsou od
cca 15 tisíc. Dalších cca 10 tisíc za další nutnou výbavu a je malá dílna.
Pro malé a střední včelaře, pokud se spokojí s horší kvalitou, je za 2
tisíce malá kutilská pila, za další dva až 4 tisíce další kutilské nutné
ruční nářadí, jako je vrtačka, hoblík, svěrák atd.Kapacita takového
kutilského nářadí, než odejde, je tak cca 10 - 30 úlů.
Dřevo - kvalitní smrková prkna jsou kubík za cca 3500 Kč, kratina - desky v
délkách 1 - 2 metry mezi 1000 a 2000 Kč. Krajiny, ze kterých se dá v nouzi
taky něco udělat, jsou za 500 - 1000 Kč za kubík podle poptávky po palivovém
dřevu.
Schnutí proložené hromady prken, 2 roky na zahradě nebo jeden rok na půdě
pod střechou je zadarmo.
Takže kupovat úly po 2 tisícich korunách má smysl jen když někdo potřebuje
jen pár úlů.
Nebo pokud mají střední a případně dromalí včelaři uzavřenou nějakou trvalou
dohodu o budoucím výkupu medu, mohli by jako protihodnotu dostávat od
výkupce takhle vyrobené úly.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 14, 2005 12:01 PM
Subject: Re: velkovčelaři


> Výborně pane Hájek,
> konečně rozumný názor.Já si myslím, že by s v této konferenci mělo kromě
> stěžování řešit jak zredukovat náklady.Jestliže tady vidím inzeráty na úly

> za 2000Kč tak je jasné, že je to jako kdyby někdo choval křečka a pak mu
je
> jedno kolik to stojí.
> Pořád mi není jasné proč ( pracuji ve firmě, která obchoduje se
zemědělskýmí
> komoditami a obchoduje v Německu se spoustou odbytových družstev) proč u
nás
> nic takového nejde.
> Dotace jsou na prd, jsou to akorát vyhozené peníze. Ale když to stát cpe
do
> ostatních proč by taky něco nemělo kápnout včelařům.
> Podle mě by měl svaz radši všechno prodat a starat se jenom o léčení,
> vzdělávání, časopis apod. S cenou medu nic nenadělá a je zbytečné to
řešit.
>
> Pavel
> -----

Zkušební

Právě naopak.
Tonda.
>V téhle době si myslím by revoluce včelařům jako celku neprospěla

Odpověď pro př. Stonjeka z 10.9.
Vážený příteli,
Tvoje reakce na můj příspěvek do diskuse vybudila na mé tváři úsměv,
protože mi připomínala trochu zastaralou, leč ještě používanou formu :
„Dojdou-li tě argumenty, vrhni se do útoku“. Já ho přijímám a sděluji,
pokud bys chtěl opravdu znát moji práci i ostatní včelařské aktivity, rád
Ti je sdělím na Tvoji adresu, zde by to mohlo vypadat na samochválu.
Až do konání letošní okresní konference jsem byl ochoten zvažovat i další
práci ve prospěch včelařství. Bohužel, moje připravené kritické připomínky
doplněné vždy o návrh na řešení jsem neměl možnost ve svém diskusním
příspěvku ani dokončit i když jsem se jako zvolený delegát okresní
konference v Písku připravoval do diskuse poctivě dva dlouhé večery.
Stačilo zmínit jméno Texl a měl jsem šmytec. Ptáš se na záchranná opatření
? Myslím si, že některá znám, jsou minimálně dobrá pro další diskusi. Ani
já nesouhlasím se všemi body i2j, ale velmi si cením odhodlání všech
aktivistů něco změnit a položit základ k přemýšlení.. Reakce nejvyšších
orgánů svazu mě také připomíná dobu dávno minulou. Děsí mě ta podoba
hromadného odsuzování neznámého textu. Že by obavy z možné infekce ?
Znám i další včelaře, kteří by       byli ochotni přemýšlet       jak dál a lépe.
Příkladem je také i tato diskuse i když se každému hned nepodaří uhodit
hřebík na hlavičku. Velké většině včelařů bohužel ani po tolika letech
nedošlo, že se změnily poměry, ekonomika i veškeré zákonitosti z toho
vyplývající. Takto poučit včelaře měl bohužel svaz. Nikde jsem dosud nečetl
zásadní stanovisko ČSV, o co jde především, zda o zavčelení krajiny nebo o
med. Tady se to prokazatelně hraje na obě strany ( aby neubyli
spokojení příznivci ). Dříve jsme společně budovali ČSV, považovali jsme
jej a celý jeho ekonomický potenciál za svůj a protože jsme měli mít dříve
přibližně „všichni stejně“, mnozí se koukali druhému do peněženky „ co za
to má „. U některých funkcionářů je to bohužel zvykem ještě dnes. Pak se
také budovala Včela Předboj, což nebylo nic jiného, než naše společné
včelařské „odbytové družstvo“.
Zdůrazňování jakéhosi podílu na spoluvlastnictví a vztahu ke svazu patří
minulosti. Ty nejlepší perníčky nám z naší pohádkové svazové chaloupky
kdosi oloupal a tak je teď vlastní i nevčelaři, banky a kdoví kdo ještě.
Proto jsou včelaři také současným stavem velice zklamáni a nejsou již
ochotni snažit se za někoho, kdo to má ( nebo měl by mít ) v popisu práce.
Vědět „ jak na to „ je mnohdy v tržní ekonomice podstatná část hodnoty
firmy. Také jsem prožil dobu, kdy sběrači cizích nápadů z nich sesmolili
diplomovou práci. Takže kritiku dnes chápu jen jako impulsy k tomu, na co
by se měli odpovědní pánové zaměřit. Vymyslet si to budou muset ale asi
sami, vzdělání k tomu mají dostatečné, snad proto na ně ten přísnější
metr. Hesla typu „svaz si rozvracet nedáme“ patří do prvomájového průvodu.
V podmínkách tržní ekonomiky, kterou si přála většina národa, by se měl
každý včelař nekoukat na to, co kdo z toho má, ale hledět, aby také měl on
sám a položit si s odvahou každý sám sobě několik nepříjemných otázek       
1. umím vyrobit sice med, ale umím ho i prodat ?
2. vybudoval jsem si obchodní kontakty ?
3. jsem ochoten jít do rizika úvěrů a obchodních ztrát ?
4. vybudoval jsem si zázemí na zpracování medu ?
A tak bych mohl ještě pokračovat v dalších otázkách dál a dál. Odpovědi
včelařů znáte. Nemám na to čas, nemám na to podmínky,mě se to nevyplatí,
kdo ví jak to bude z medem dál, atd. Takže nezbývá než svoje přebytky
svěřit obchodníkovi specialistovi ke zobchodování. V okamžiku, kdy jsem se
zbavil starostí s medem a dobrovolně uzavřel obchodní dohodu, je nanejvýš
neslušné pátrat, kolik to tomu šikovnějšímu vynese. Mnoho včelařů to
odkoukalo z novin, z různých vyjádření       našich včelařských nejvyšších a
nedošlo jim to podstatné. Jsou to obyčejné intriky a zastírání skutečného
stavu vztahů mezi jednotlivými subjekty. V současné době by měli včelaři
nekompromisně požadovat za svoje peníze od ČSV především dokonalý servis,
nezkreslené souvislosti jednotlivých informací, tak jak to již zde bylo v
této diskusi odhaleno. Proto ochota ke spolupráci u včelařů mizí, ale ne
jejich vinou. Informacemi o předpokládaném vývoji včelařství a trhu s
medem nebyla včelařská veřejnost péčí svazu dostatečně a s předstihem
informována. V předsjezdovém období není čas se vzájemně hladit po srsti a
libovat si jak jsme dobří a nepostradatelní. K čemu to povede? Stačí, když
si přečtu Včelařství, tam je samochvály až až.. I přesto jsem nikdy
netvrdil, že je na ČSV všechno špatné, já si např. velice cením
Svépomocného fondu, obzvláště při rostoucí kriminalitě a vandalismu. Koho
již tato verbež na včelnici navštívila, ten mi dá určitě za pravdu. Našlo
by se toho pochopitelně i víc.
P.S.
V neděli jsme měli členskou schůzi, ale dalšího šílence, co by chtěl dělat
jednatele ZO jsme dosud nenašli. A to dříve byla čestná funkce.
Myslím, že jsem se otevřel víc než naši VyVolení, ostatním se omlouvám,
pokud jsem zbytečně unavoval svými úvahami ale se stejnými pocity je nás
asi víc a proto jsem to uvedl zde..
S pozdravem J. Rotbauer

Vážený pane Rotbauer
Opět se ve Vašich příspěvcích objevuje co je špatně. Nikde jsem nenašel jak
to dělat jinak. Především se chci vrátit k okresní konferenci v Písku. Zde
jste vystoupil se „svými“ příspěvky. Převážně jste zde četl dopisy obdržené
e-mailem od dalších včelařů. Účastníkům konference se nelíbila především
monotónnost a neúměrná délka vašeho příspěvku. Prostě jste neodhadl
publikum. Když mluvíte více jak 20 minut, tak Vás prostě lidé v okolí
přestanou poslouchat. Jinak jste byl vyzván, aby jste své připomínky a
návrhy předložil písemně, s tím, že budou přiloženy k písemnému vyhotovení
usnesení okresní konference. Vy jste tak neučinil. Jiné přílohy řádně
podané se byly do usnesení zapracovány. Že by někoho nadzvedlo jméno Texl
jsem si nevšiml. Asi máte na mysli přítele Petra Texla. Znám ho osobně a
vážím si ho. Kdyby ho včelaři z okolí tak bytostně nesnášeli, tak by
přítel Texl nebyl pozván k nám do Milevska v dubnu 2004 na přednášku. Jinak
na ni s „odporem“ přišlo kolem 70 lidí.
Ještě malá připomínka. Nevíte zda svazu jde víc o med nebo o zavčelení
krajiny? Svaz má hájit oba zájmy. Med je důležitý pro ekonomiku včelaře.
Zavčelení krajiny je celospolečenský zájem.

P.S.
Pokud budete ve vašich výkupnách poskytovat takové „služby“ jako letos, tak
se bez nich rád obejdu.
Richard Šimko