76195

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


MVDr. Bohumil Pantůček (e-mailem) --- 24. 9. 2005
mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Mor včelího plodu se v posledních letech stává stále větší hrozbou pro
včelaře i v České republice.
Na rozdíl od mnoha zemí a to i evropských , je u nás u Mor včelího plodu
zařazen podle zákona 166/99 Sb., v platném znění, mezi t.zv. "nebezpečné
nákazy" ,které podléhají povinnosti ohlášení příslušné krajské veterinární
správě.
Ta v případě laboratorního i klinického potvrzení nákazy nařizuje t.zv.
ochranná a zdolávací nařízení,která spočívají spočívají v utracení a
následném neškodném odstranění nemocných včelstev ,úlů, zařízení a pomůcek
spálením a následnou účinnou dazinfekcí a asanací.
V případě vyššího zamoření včelsev na stanovišti nebo výskytu dalších
prognosticky nepříznivých faktorů, se tato opatření týkají všech včelstev
na stanovišti.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
koffr (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Lze se proti včelímu moru bránit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr Lokvenc (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Teoreticky ano, dokonce snadno. Prakticky ale u nás nejsou antibiotika
povolená. Což je ale nakonec dobře - ona by vyléčila pouze klinické příznaky
...
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 12:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Lze se proti včelímu moru bránit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Eman (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

>Lze se proti včelímu moru bránit?

Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na další
včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou moderní
metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).

Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p. na
jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Poláek (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry moru plodu byly
nalezeny ve většině včelstev. Ale pokud se jejich počet drží pod určitou
hodnotu, mor nepropukne. Pravděpodobně pokud jsou spóry v nadbytku
propolisu a vosku atd, jsou tam zakonzervovány? To by odpovídalo tomu, že v
některých případech dokáží některá včelstva s dobrým čisticím pudem 1 - 2
napadené buňky vyčistit dříve, než nakazí další. Možná, že mor plodu
probíhá ve včelstvech relativně běžně v rozsahu pár buněk a ohnisko vznikne
tehdy, když je zrovna v té době včelstvo nějak stresováno nebo oslabeno a
nedokáže včas napadené buňky vyčistit.       
Zase od nějakého zkušeného včelaře kdysi na sjezdu kočovníků jsem slyšel,
že mor plodu se rozvíjí spíše na vlhkých stanovištích v blízkosti rybníků a
mokřin. Nevím. V té době, někdy před 15 lety, bylo v okolí dlouhodobé
ohnisku moru plodu ve vesnici ležící mezi rybníky u Odry.

Každopádně, kdo nakupuje nějaké staré včelařské zařízení, měl by na to
dávat pozor. Souše z nějakého zrušeného neznámého stanoviště ležící x roků
na půdě nebrat, úly a ostatní věci z takového podezřelého zdroje, když už
je někdo koupil, důkladně oškrábat, smetí spálit, vyčistit,
vydenzifikovat, natřít znovu atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> >Lze se proti včelímu moru bránit?
>
> Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
> Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
> čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
> vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
další
> včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
> Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
moderní
> metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
> ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).
>
> Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
na
> jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Eman (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

>Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry
>moru plodu byly nalezeny ve většině včelstev

Taky jsem to četl, ale vůbec tomu nevěřím. Vloni u nás po výskytu moru v
jednom ohnisku následně vyšetřovali přes 30 vzorků měli od asi 300 včelstev
z okruhu 5 km a nenašli ani jednu sporu. Stálo to kolem 15000 Kč a výsledek
0. Sem tam se mohou spory vyskytnout, ale není to určitě ve většině. Je to
infekční nemoc jako každá jiná. V přírodě takové bakterie byly, jsou a
budou.

Z toho zmíněného filmu jsem se dověděl, že dospělým včelám ta bakterie
Paenibacillus larvae larvae neškodí. Pokud projde jejich trávícím traktem,
tak se bakt. zneškodní. Bakterie "žere" jen zavíčkovanou larvu. Na tomto
principu se provádí ozdravění včelstva. To, že tento postup neprovádíme
tady, si vysvětluji naší zaostalostí a nechutí veterinářů se včelami
podrobněji zabývat. Vždyť škrtnout sirkou je tak prosté a stát to zaplatí.
Tak o co jde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
koffr (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

>dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.

Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Richard imko (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Miroslav Sedláček (e-mailem) --- 27. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Těch možností je spousta, ale u nás nejlepší je zatím ono spálení. Do jaké míry to je a bude nejlepším řešením ukáže čas, výsledky apod....
I u nás na okrese je již vše na krajíčku, veterinární správa u nás jedná velmi promtně a dobře - nemohu si stěžovat a snad i v rámci pravidel daných zákonem či vyhláškou, jež jsou pár let jiné než spálit všechno. Ono tudy by asi cesta nevedla byly obhajovány změny v pravidlech boje před několika lety.....

Výzkum této nemoci pokračuje, rozpěrákem se to opravdu nepřenese a bohužel dle mého názoru se nevěnujeme tomu co zde psali jiní, čistící pud, obměna díla, desinfekce ...... a spousta opatření, jež ve světě běží a ty ztráty morem u toho kdo pochopí o co jde jsou v zahraničí minimální. Těm by se mělo začít věnovat více času, poznání prvotní kliniky, snímání míry napadení a provedení ozdravných opatření, neboť jsem skeptický na to, že na náhrady bude stále dost peněz a až nebudou nastanou problémy.

Zatím se setkávám tzv. na tvrdo s morem dva roky (dávám měl ...) , vycestoval jsem hned ven se pozeptat a podívat, jak kdo a co Bylo to zajímavé a mohu říci, že o moru víme velmi málo - tedy já určitě věděl a zíral jsem... Až budu několik let zdráv uprostřed moru, budu moci něco více sdělit, popř. poučit. Zatím by to z mé strany byla polemika a snad i zavádějící informace, což nechci a nakonec by to bylo i ku neprospěchu věci.

A přínos moru? Je jako přínos varroázy a všeho co musí udělat komisionelně - doopravdy komisionelně. Vidíte 70% včelařů s úly podepřenými z boku aby se nerozpadly, dílo černější než rakev (o zde ten práh onemocnění a kumulace atd....), plno opatření aby vznikla loupež, hladová hynoucí hladem včelstva, mrtvolky v podmetech, ...!!!!!!!! a nikdo si toho nevšímá !!!!!!!!!! Byl jsem zklamán a moje mínění pokleslo o mnohých. Najdou se i tací s třemi nástavky včel zazimovaných a řádně nakrmených, ale je jich málo. Hygienu chovu nečiní jen umytá podlaha a přetřené česno úlu ....

Čeká nás spousta práce pokud budeme chtít v tomto postoupit a změnit mnohé k lepšímu.

Všem za toto děkuji

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Richard imko
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, September 25, 2005 8:32 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení


Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 27. 9. 2005
RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Ahoj Mirku a diky zase za par řádek.
Byl jsem nedavno nedaleko u Vas na Morave, Tondovi ve vsi spalil Titera
vsechno a jed se tam podivat, vcel je tam mraky a proc? To je Tobe
jasne, ale třeba ostatninm ne, vcely se palily v cervnu, když uz bylo
venku halda roju po lesich v okoli. A palilo se udajne na zaklade
zimniho vyšetřeni měli!!!! Na problem divokých vcel ale mistni odpověď
nedostali....
Proste pisu to jako reakci na Tvuj prispevek, ze je toho ještě hodne, co
zlepšovat, ze to není tak jednoduche.
Zatím se drz a doufam ze se ukázeš v Nasavrkach pristi tyden.
Radek Hubač

-----Original Message-----
From: Miroslav Sedláček [mailto:vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz]
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:48 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu -
monosti kontroly a tlumení

Těch možností je spousta, ale u nás nejlepší je zatím ono spálení. Do
jaké míry to je a bude nejlepším řešením ukáže čas, výsledky apod....
I u nás na okrese je již vše na krajíčku, veterinární správa u nás jedná
velmi promtně a dobře - nemohu si stěžovat a snad i v rámci pravidel
daných zákonem či vyhláškou, jež jsou pár let jiné než spálit všechno.
Ono tudy by asi cesta nevedla byly obhajovány změny v pravidlech boje
před několika lety.....

Výzkum této nemoci pokračuje, rozpěrákem se to opravdu nepřenese a
bohužel dle mého názoru se nevěnujeme tomu co zde psali jiní, čistící
pud, obměna díla, desinfekce ...... a spousta opatření, jež ve světě
běží a ty ztráty morem u toho kdo pochopí o co jde jsou v zahraničí
minimální. Těm by se mělo začít věnovat více času, poznání prvotní
kliniky, snímání míry napadení a provedení ozdravných opatření, neboť
jsem skeptický na to, že na náhrady bude stále dost peněz a až nebudou
nastanou problémy.

Zatím se setkávám tzv. na tvrdo s morem dva roky (dávám měl ...) ,
vycestoval jsem hned ven se pozeptat a podívat, jak kdo a co Bylo to
zajímavé a mohu říci, že o moru víme velmi málo - tedy já určitě věděl a
zíral jsem... Až budu několik let zdráv uprostřed moru, budu moci něco
více sdělit, popř. poučit. Zatím by to z mé strany byla polemika a snad
i zavádějící informace, což nechci a nakonec by to bylo i ku neprospěchu
věci.

A přínos moru? Je jako přínos varroázy a všeho co musí udělat
komisionelně - doopravdy komisionelně. Vidíte 70% včelařů s úly
podepřenými z boku aby se nerozpadly, dílo černější než rakev (o zde
ten práh onemocnění a kumulace atd....), plno opatření aby vznikla
loupež, hladová hynoucí hladem včelstva, mrtvolky v podmetech,
...!!!!!!!! a nikdo si toho nevšímá !!!!!!!!!! Byl jsem zklamán a
moje mínění pokleslo o mnohých. Najdou se i tací s třemi nástavky včel
zazimovaných a řádně nakrmených, ale je jich málo. Hygienu chovu nečiní
jen umytá podlaha a přetřené česno úlu ....

Čeká nás spousta práce pokud budeme chtít v tomto postoupit a změnit
mnohé k lepšímu.

Všem za toto děkuji

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Richard imko
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, September 25, 2005 8:32 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu -
monosti kontroly a tlumení


Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý
rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné
výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale
nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na
ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.




__________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Karel (e-mailem) --- 30. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

"Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje."

Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
za rok dám vědět, jak se osvědčil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 1. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je hlášeno 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
> Datum: 30.9.2005 22:19:26
> ----------------------------------------
> "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
> máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
> rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> způsob boje."
>
> Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
> za rok dám vědět, jak se osvědčil.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Bure J. (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Přítel Karel napsal:
>Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
za rok dám vědět, jak se osvědčil. <

Hm, ten postup je v souladu s veterinárním předpisem. Je však nasnadě, že
riziko nákazy ostatních včelstev na stanovišti je značné (rotace rámků,
pomůcky, rojáky atd.)
Pakliže se jedná o menší počet včelstev je asi lépe (i pro
včelaře)zlikvidovat celé stanoviště.
Rádi si přečteme za rok Vaši zkušenost.

Zdravím
Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radek Kruina (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Bureš J. napsal:

>Hm, ten postup je v souladu s veterinárním předpisem.
>Je však nasnadě, že riziko nákazy ostatních včelstev na
>stanovišti je značné (rotace rámků, pomůcky, rojáky atd.)
>Pakliže se jedná o menší počet včelstev je asi lépe
>(i pro včelaře)zlikvidovat celé stanoviště.
>Rádi si přečteme za rok Vaši zkušenost.

Zlikvidovat všechna včelstva by zřejmě mělo smysl, kdyby to byl první
případ v dalekém okolí. Pokud je to rozjeté ohnisko, musí chtít asi
spolupracovat všichni včelaři a ve spolupráci s veterináři nákazu zdolat.
Nedávno jsem byl na přednášce Ing. Titěry, a jeví se mi to tak, že pokud
budou chtít včelaři a veterináři, není nic nemožného nákazu zdolat.
Taky likvidace všech včelstev naráží asi na jednu prakticou věc, a to je
náhrada škody. zřejmě náhradu je možné dostat jen za včelstva, které
veterina označí za klinicky nemocná.
V rozjetém ohnisku, jestli si to dobře pamatuji z přednášky, má asi smysl:
-utratit nemocná včelstva
-vyměňovat co nejvíc dílo
-nepřevěšovat dílo mezi včelstvy
-desinfekce pomůcek
-zrušit úly, které se nedají ošetřit plamenem
-vyhledávat a likvidovat neznámé roje a nepoužívané staré úly
-používat matky s vyvinutým čistícím pudem (např. Vigor ze Zubří)
-diagnostika zimní měli v ohniscích o ochranných pásmech na přítomnost
původce moru (měla by zřejmě zajistit veterina).


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Karel (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

V pátek budeme mít shůzku. Je nás několik, co chceme s nákazou bojovat,
když už věci došli tak daleko, že jsme prošvihli letošní léto. To se nákaza
přes sousední ZO rozšířila až na 10km od nás. Tedy udělala větší kus, než
jí k nám chybí. Tuto informaci jsem dostali až teď.
Tady jsou některé nápady které jsou zatím ve hře:
1)- Vytisknout a rozšířit léták, mezi lidi, kde vysvětlíme o co jde a proč
je dobré nám dát vědět o všech divokých včelstvech, pokud o nich někdo ví,
nebo proč nám hlásit roje a likvidovat je. A proč nestěhovat včelstva. +
telefony na nás.
2) - Mohlo to být už letos, ale příští jaro v lesním komplexu, který nás
odděluje od nákazy, rozmístit lapače rojů. Vystavit po lese staré plemenáče
a úly s nějakým voštím, nebo nějaké provizorní bedny pro tento účel
vyrobené. Mám zkušenost, že takovéto staré úly roje vyhledávají.
3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
případně koho varovat.
4 - Vigor tady rozšiřuji já, kolega matky z Pekařova. jestli jsou i ty
testovány na čistící pud, to nevím.
5 - a ten bude obtížný, nebo nerealizovatlený. Likvidace starých
neosazených úlů, obnova úlů, obnova díla. Někoho prostě nepředěláte.


Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.

Karel jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

To je krasne mit souradnice GPS a dokonce na internetu.
Pri hlaseni stanoviste vcelstev se ma dle zakona udat poloha i smer letu
vcel.
Bude to krasne az zemedelec na traktoru ci postrikovac v letadle vytahne
souradnice a obloukem se vyhne.
Obavam se ale, ze mor to hned tak nevyzene.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Karel
Datum: 03.10.2005 13:50

>Je nás několik, co chceme s nákazou bojovat,
>3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
>počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
>myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
>katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
>jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
>agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
>mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
>případně koho varovat.
>
>
>Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
>
>Karel jiruš
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jan Cervenka (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Dne pondělí 03 října 2005 13:50 Karel napsal(a):

> 3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
> počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
> myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
> katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
> jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
> agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
> mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
> případně koho varovat.

DD,

letos mistni a.s. postrikala horcici v plnem kvetu (jeste od 5 hodin rano do
rosy), jestli myslite, ze se byli zeptat na Obecnim urade, tak nebyli. Je jim
to jedno, kdyz jsme se jako vce;ari ohradily - poslali nas do ...... .
Nastesti to postihlo pouze letavky , takze jsem prisel "pouze" o druhou a
cast 3. snusky.
To je velka firma (asi 1000 ha), ty mensi se o to nebudou zajimat vubec. Kdyz
jsem volal nasi CSV pravnicce, rekla mi, ze se stim neda nic delat. Bud
pomrou vsechny i v ule - pak je tu jista sance, ze se neco vysetri, pokud
pouze letavky, musi si pry vcelat identifikovat misto, kde uhynuli +
prokazat, ze jsou opravdu jeho (zkuste to na 10 ha). Neni to teda reakce
primo na mor,
ale taky snad zajimave.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko), ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru. Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat - ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen o jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky vyznam ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na serveru CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne kdyz hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu - informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi c.10/r.2005/str.255

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
muselo opatrně. Sice už jsem zákon o odpadech nějaký rok neviděl, ale pokud
si dobře pamatuji, tak víc než 50 kilo nebezpečného odpadu na hromadě se
musí evidovat a musí být dokazatelné, jakým předepsaným způsobem byl tento
odpad zničen. A pokud někdo vytváří takové množství odpadu pravidelně, musí
mít na skladování a likvidaci takového odpadu projekt, budou mu na toto
chodit kontroly atd. Nebezpečný odpad smí likvidovat jen speciální firma,
takže by to někdo musel odvážet a stejně by dřevěné úly nejspíš skončily u
někoho v kotli. Místo spálení při likvidaci moru plodu by si úly odvážela
specializovaná firma, které by se stejně muselo za tu likvidaci platit.
Kdoví, jestli by nakonec včelařský provoz třeba o stovce včelstev nebyl
považován za tak velký zdroj vyřazených úlů, že včelař by potom musel
podobné "tanečky s nebezpečnými odpady" provozovat. Takže vyhlášením něčeho
nebezpečným odpadem je dost dvousečná věc.

Podle mně v okolí moru plodu by bylo vhodné eliminovat divoká včelstva
vyhlášením nějaké odpovídající odměny za nalezení včelstev, případně jen
dutiny, kde by se včelstva mohla usídlit. Dutiny by měla být nějak upravena,
aby byla pro včely nevhodná, třeba zaplněním nebo naopak otevřením pro
hmyzožravé ptáky a podobné škůdce. Tipoval bych, že jak se teď začínají
masivně izolovat paneláky a vytvářet různé nízkoenergetické stavby, že bude
postupně dost případů usídlení divokých včelstev v takových dutinách. Méně
kvalitní izolaci budou včely schopny vyhryzávat samy. Možná by měl být
vyhlášený nějaký režim pro nepoužívané úly a včelíny, třeba jejich kontrola
jedenkrát za rok, jestli jsou zabezpečeny proti usazení rojů a jako mírný
tlak na likvidaci takových objektů.
Co se týká likvidace starých plástů, uvítal bych nějaké zařízení, kde by se
dalo průběžně přes léto kvalitně zpracovat menší množství plástů, víček a
pod, aby se to nemuselo skladovat. Sluneční tavidlo moc vhodné není, protože
zbytky obsahují hodně vosku a proto se stejně musí skladovat. Klasický vařák
je zase hodně velký, takže se vyplatí ho rozdělat až pro stovky plástů.
Možná malý vařák nebo malá odstředivka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 3:02 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je
podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko
pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko),
ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat
predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v
bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako
nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji
likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro
uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup
do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych
dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru.
Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat -
ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou
mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same
a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred
vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen o
jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky vyznam
ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na serveru
CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne kdyz
hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v
Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At
vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu -
informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s
morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni
ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se
svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi
c.10/r.2005/str.255

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Radim Pol??ek:
> Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
> muselo opatrně.

Staci trochu zabrouzdat po internetu a hned najdes stupne biologickeho rizika. Napr:

http://www.fnb.cz/oddeleni/inf/inf_vlastni/bslprehl.htm

Coz znamena, ze odpad - souse je prvni etazi teto tabulky a tudiz je to nebezpecny odpad pouze pro plod vcely. ;-)

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je pro
souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 11:24 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Radim Pol??ek:
> Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
> muselo opatrně.

Staci trochu zabrouzdat po internetu a hned najdes stupne biologickeho
rizika. Napr:

http://www.fnb.cz/oddeleni/inf/inf_vlastni/bslprehl.htm

Coz znamena, ze odpad - souse je prvni etazi teto tabulky a tudiz je to
nebezpecny odpad pouze pro plod vcely. ;-)

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Radim Polasek:
> Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je pro
> souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.
.......


Zcela urcite si nerozumime.Napsal jsem:

Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).

Mluvim o vyhlasce kterou by zcela jiste mohla vydat SVS. Take jsem mohl napsat "biologicke riziko pro vcelu". A jestli neni mozne takovy uly nebo souse dokonale dezinfikovat tak spalit. Nebo spise je to "lito" nebo vychytrale "prodat"? Potom se nedivim tak zajimavemu zvyseni nakaz plodu... A nebezpecny odpad to je a jde spalit a jde vetsinou spalit po dodrzeni protipozarni bezpecnosti na miste treba i v sudu od cinskeho medu. :-)

K tve prednasce o likvidaci:
Podivej se na tuto alternativu. Monitor ma TCO a cim vyssi cislo tim pry oci mene trpi. Proc proboha nas vyzkum nedojde s vysledky a neudela testy na skutecnou hodnotu ulu v dezinfekci. Pro me je takova informace jako prvni v poradi pri hodnoceni a okamzite bych zakazal nebo nedoporucil vyrabet nebezpecny uly(odpad) z hlediska udrzeni zdravi vcel.



_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Termín "nebezpečný odpad" je bohužel obsazen a rozsáhle používán třeba v
zákoně o odpadech 185/2001 sb. Jakmile před nějakým úřadem vyslovíš tento
obrat, začnou se chovat podle tohoto zákona a pak by přišla řada na ty
tanečky, co jsem popsal výše. Když to řeknu hovorově, každý větší včelař by
pak podle tohoto zákona byl buzerován ještě více a častěji, než kdyby
postavil a provozoval třeba plnírnu medu. Vždyť dneska je problém vyčistit
kdejaký potok, protože kaly z něho obsahují těžké kovy a tudíž to je
nebezpečný odpad.
Jestliže uvažuješ o nějaké vyhlášce, která předepisuje včelařům zacházení se
soušemi a podobným materiálem, musí se v ní používat jiný termín, v žádném
případě ne nebezpečný odpad.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 1:15 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Radim Polasek:
> Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je
pro
> souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.
.......


Zcela urcite si nerozumime.Napsal jsem:

Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat
pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc.
ramku).

Mluvim o vyhlasce kterou by zcela jiste mohla vydat SVS. Take jsem mohl
napsat "biologicke riziko pro vcelu". A jestli neni mozne takovy uly nebo
souse dokonale dezinfikovat tak spalit. Nebo spise je to "lito" nebo
vychytrale "prodat"? Potom se nedivim tak zajimavemu zvyseni nakaz plodu...
A nebezpecny odpad to je a jde spalit a jde vetsinou spalit po dodrzeni
protipozarni bezpecnosti na miste treba i v sudu od cinskeho medu. :-)

K tve prednasce o likvidaci:
Podivej se na tuto alternativu. Monitor ma TCO a cim vyssi cislo tim pry oci
mene trpi. Proc proboha nas vyzkum nedojde s vysledky a neudela testy na
skutecnou hodnotu ulu v dezinfekci. Pro me je takova informace jako prvni v
poradi pri hodnoceni a okamzite bych zakazal nebo nedoporucil vyrabet
nebezpecny uly(odpad) z hlediska udrzeni zdravi vcel.



_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
pepa raska (213.211.52.97) --- 7. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním bazaru za 150,-Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 7. 10. 2005
vyvíječ páry

Doporučuji vyvíječ páry od firmy PROMA Dobruška ( v případě zájmu
www.promacz.cz), minulý týden jsem ho kupoval za necelých 1400,- kc a je
výkonnější a má i větší zásobník na vodu
Radek HUbač

-----Original Message-----
From: pepa raska [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, October 07, 2005 8:01 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti kontroly a tlumen?

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství
vosku,tak
je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
bazaru za 150,-Kč.

__________ Informace od NOD32 1.1245 (20051006) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je sud
pro celé rámky.
Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci na
ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně malý.
Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca 1/3 -
1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou napadány
zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten odšťavovací
hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s objemem
bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk s
kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na peci
jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
> bazaru za 150,-Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 8. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
postup
mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím avhodím
do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím připravil
a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého vosku
tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím do
kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a necám
zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen na
tavení divočiny

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
sud
> pro celé rámky.
> Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci na
> ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
malý.
> Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
1/3 -
> 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
napadány
> zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
odšťavovací
> hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
objemem
> bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk
s
> kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
peci
> jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> > je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> > plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> > vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
> > bazaru za 150,-Kč.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě doplnit
nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky se
potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali zavíječi.
Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe to
funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek zreaguje,
pravděpodobně s voskem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
> včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> postup
> mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
> ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
avhodím
> do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
připravil
> a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
vosku
> tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím
do
> kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
necám
> zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
na
> tavení divočiny
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
> sud
> > pro celé rámky.
> > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci
na
> > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> malý.
> > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> 1/3 -
> > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> napadány
> > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> odšťavovací
> > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> objemem
> > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
vosk
> s
> > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> peci
> > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
kýblu.
> >
> > R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 9. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do pevného
plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny spojenými
pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
> vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
> vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
> ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
> párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
> ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
doplnit
> nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky
se
> potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
> možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
zavíječi.
> Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
> několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe
to
> funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
zreaguje,
> pravděpodobně s voskem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků
nebo
> > včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> > zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> > postup
> > mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70
l
> > ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
> avhodím
> > do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> > sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
> připravil
> > a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
> vosku
> > tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> > voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu
naházím
> do
> > kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
> necám
> > zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> > výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> > náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
> na
> > tavení divočiny
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> > Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> >
> >
> > > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než
je
> > sud
> > > pro celé rámky.
> > > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím
hrnci
> na
> > > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku
vejde
> > > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá
se
> > > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> > malý.
> > > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> > 1/3 -
> > > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> > napadány
> > > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> > odšťavovací
> > > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> > objemem
> > > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
> vosk
> > s
> > > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> > peci
> > > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
> kýblu.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Určitě to zkusím, už taky proto, že ten pákový lis už budu dělat pro něco
jiného. Mělo by to jít vylisovat dříve než to ve studeném lisu ztuhne. Do
budoucna bych ale viděl udělat ten hrnec nebo něco podobného menšího
průřezu, aby na to šlo použít prodávané pytlíky do vařáku, z toho nerezu a
rovnou doplněné lisem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 5:58 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do
pevného
> plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny spojenými
> pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám
na
> > vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
> > vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> > zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> > milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
> > ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
> > párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
> > ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
> doplnit
> > nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky
> se
> > potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> > pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby
existovala
> > možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
> zavíječi.
> > Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
> > několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> > vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe
> to
> > funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
> zreaguje,
> > pravděpodobně s voskem.
> >
> > R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 10. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Ještě jsem nenapsal ,že ten jis mám položen přímo na kotli a lisuji každou
dávku.vVýlisky se po vychladnutí odělují volné od sebe

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 9:10 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Určitě to zkusím, už taky proto, že ten pákový lis už budu dělat pro něco
> jiného. Mělo by to jít vylisovat dříve než to ve studeném lisu ztuhne. Do
> budoucna bych ale viděl udělat ten hrnec nebo něco podobného menšího
> průřezu, aby na to šlo použít prodávané pytlíky do vařáku, z toho nerezu a
> rovnou doplněné lisem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, October 09, 2005 5:58 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do
> pevného
> > plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny
spojenými
> > pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
> > Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> >
> >
> > > Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který
dávám
> na
> > > vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až
15
> > > vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> > > zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> > > milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou
a
> > > ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští
působí
> > > párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od
vařáku
> > > ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
> > doplnit
> > > nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a
zbytky
> > se
> > > potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> > > pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby
> existovala
> > > možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
> > zavíječi.
> > > Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se
za
> > > několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> > > vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na
zavíječe
> > to
> > > funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
> > zreaguje,
> > > pravděpodobně s voskem.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Dne pondělí 10 října 2005 08:58 pan Josef Menšík napsal(a):
> Ještě jsem nenapsal ,že ten jis mám položen přímo na kotli a lisuji každou
> dávku.vVýlisky se po vychladnutí odělují volné od sebe


Dobry den,

nemel by jste fotku tohoto kompletu ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radek Kruina (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Karel Jiruš napsal:
>Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.

Možná by stálo za to pokusit se pozvat na přednášku Ing. Dalibora Titěru.
Člověk může o moru včelího plodu tisíckrát něco číst, ale osobní setkání s
tímto člověkem na přednášce mi dalo pro vytvoření nějakého postoje k otázce
moru nesrovnatelně víc.

Přeji mnoho zdaru.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Vojtěch (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Proto jsem změnil způsob včelaření.Na všech úlech zasíťoval dna,tím bez
rušení sleduji pravidelně stav. Vodu nedávám před úly,ale do úlů.Rámky
kvůli přenosu žádné neskladuji.Matky chovám tak, že včelstva s novou matkou
spojuji,aby byla co nejsilnější atd.Všichni to stejně dělat nebudou,takže
jistota není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
přispívá městký úřad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

To ucpání dutiny může být problém u vzácných stromů. Konkrétně pěna
způsobuje, že dutina nedýchá a o to rychleji vnitřek hnije. Odborníkům
zabývajícím se ochranou stromů by se to asi nelíbilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 10:27 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
> plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> přispívá městký úřad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Antonín Podhájecký (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně v
drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to nedaří.
Knot se tam zapálit bojím.
Tonda.

>U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
přispívá městký úřad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
emil (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Na jižní Moravě se prodává ve vinařských potřebách.Obsah je jeden kilogram
a vydrží několik let.Cena je 250-300kč.Obrovskou výhodu má v tom, že ho lze
použít i v prostředí, kde je nebezpečí požáru.Dá se použít i proti
zavíječům a na ošetření medoviny při stáčení,zde je nutná opatrnost
vzhledem k možnosti předávkování.Při likvidaci včelstva neunikly ani
myši,které byly v dvojitém dnu úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak bezpečná
jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my ho
objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
potencionální ohniska, že ano?
A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě uhyne
a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do doby
nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má všechno
perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
téměř vždy doplatí .
Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části pravdivé
to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.

POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
genů odolnosti vůči nákazám

A TĚĎ BABO RAĎ

PEPAN

---- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:01 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně v
> drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to nedaří.
> Knot se tam zapálit bojím.
> Tonda.
>
> >U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
> plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> přispívá městký úřad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Já myslím, že je někdy dobré řešení spíš po likvidaci včelstva otvor
rozšířit tak, aby se dovnitř dostali ptáci nebo dokonce kuny. Jak bude do
dutiny větší otvor než řekněme 10 cm. včely ho přestanou považovat za vhodný
a neobsadí ho. Pokud ano, budou v zimě spolehlivě zničeny hmyzožravými ptáky
nebo kunami. Zaplňovat dutiny je problémové v tom, že pak v dutině zůstane
uzavřená hniloba a vlhkost. Je pravda, že ještě před 20 lety se to běžně
dělalo, dnes se ale takové dutiny naopak otvírají, shnilé dřevo odstraňuje a
dutina zevnitř napouští látkami proti hnilobě.
Záleží asi na konkrétním případu. Jestli to je nějaký strom v městském
parku, tak asi po likvidaci včel bude chtít správce tu dutinu vybrat,
otevřít a zakonzervovat. Pokud to je v produkčním lese, majitel při
nejbližší probírce takový strom nejspíš shodí na dřevo na topení, pokud o
dutině ví.
Mozná nejlepší řešení při objevení divokého včelstva v srpnu a září by bylo
nepanikařit a zlikvidovat ho až někdy ke konci října, kdy už včely neslídí a
přes zimu bude divoké včelstvo i se zásobami zlikvidováno ptáky.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak
bezpečná
> jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
> Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my
ho
> objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
> ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
> zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
> budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
> potencionální ohniska, že ano?
> A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
> zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě
uhyne
> a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do
doby
> nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
> nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
> nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má
všechno
> perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
> neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
> téměř vždy doplatí .
> Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
> respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části
pravdivé
> to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
> opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
> MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.
>
> POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
> genů odolnosti vůči nákazám
>
> A TĚĎ BABO RAĎ
>
> PEPAN

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

K TOMU JSEM JEŠTĚ ZAPOMNĚL DODAT ulétlé roje nejsou takovým nebezpečím jak
se prezentuje šíření chorob obvykle brání jejich vzdálenost . Hlavním
nebezpečím jsou velké chovy , a snad nejvíce dovozy medů ze zahraničí kdy se
sem p=řes všechnu opatrnost dovezou kmeny nákazy na které nejsou naše včely
zvyklé a nákaza pak propukne mnohem rychleji a ve větším měřítku

pepan

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak
bezpečná
> jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
> Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my
ho
> objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
> ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
> zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
> budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
> potencionální ohniska, že ano?
> A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
> zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě
uhyne
> a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do
doby
> nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
> nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
> nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má
všechno
> perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
> neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
> téměř vždy doplatí .
> Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
> respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části
pravdivé
> to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
> opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
> MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.
>
> POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
> genů odolnosti vůči nákazám
>
> A TĚĎ BABO RAĎ
>
> PEPAN
>
> ---- Original Message -----
> From: "Anton?n Podh?jeck?" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:01 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně
v
> > drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to
nedaří.
> > Knot se tam zapálit bojím.
> > Tonda.
> >
> > >U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru
vč.
> > plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> > dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> > spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> > přispívá městký úřad.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Josef Menšík:
> ... Hlavním
> nebezpečím jsou velké chovy ,...

............

Hlavnim nebezpecim je demagogie, ktera neni vubec zadnou vzacnosti v clenske zakladne CSV.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Tím vůbec nechci napadat velkovčelaře , sám covám 30 včelstev a plně si
uvědomuji , že i mne je riziko přenosu chrom mnohem větší než u toho dědulu
s 3 včelstvy a důvodem je právě ona malá vzdálenos, tak zvaná biologická
terénní bariéra mezi biologickými objekty která omezuje právě šíření chorob
právě čím větší počet včelstev na jednom místě tím je i větší riziko. jinak
nesmite být tak vztahovačný můj příspěvek není aspoň podle mne demagogie ale
jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
lesnícké branži

From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:48 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Josef Menšík:
> ... Hlavním
> nebezpečím jsou velké chovy ,...

............

Hlavnim nebezpecim je demagogie, ktera neni vubec zadnou vzacnosti v clenske
zakladne CSV.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

pan Josef Menšík:
> jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
> lesnícké branži
....
Ty platily na ledacos, ale uz se ponekud zmenilo i toto. Podivej na sireni parazita destruktora a musis byt doma. ... Dochazi doba, kdy se zacinaji ve velkem stehovat vnitrounijne chovy zvirat. Dojde i na vcelstva a to je ocem mluvim. Snazim se videt veci realne tak jak se informacne v dogmatech dnes svazove likviduji zpracovatele, tak se mozna bude jednou likvidovat moje hospodarstvi, jestli se rozhodnu vyridit si oficialni prevozy a jezdit opylovat mimo CR. V tom okamziku dojde magorismus a jak to vidim, hned budu odsouzenej prstem "zajmoveho sdruzeni" i presto, kdyz se preci budu chovat unijne a v ramci zakonu. Staci me napadani "pratel" na schuzi ZO, protoze se domnivaji ze jsem prone rizikem, a protoze bych mohl sirit mor jako mezi vicero stanovisti jestli jsem nekde v pasmu.

A dostal jsem se k tomu, ze nakazeni morem jestli v malem chovu je mensi riziko nakazy nebo velky riziko (to tvrdim zase ja) . V podstate je to ale jedno. Magnet - vcelstvo a jeho magnetismus -slidivost a trubci jsou podletni rizika prenosu nemoci pri loupezich. Tudiz slidicim vcelam v zavcelene CR je uplne jedno nejakej prirodni faktor, jestlize vznikne rabovani zasob v urcitem miste a to muze mit i v prumeru pri dobrych podminkach i 12 km.(a mozna i vice )To by musely vzniknou u nas zony bez vcel proto co tvrdis s velkymi chovy... Co vsak asi jetak jak tvrdis, tak skody pri propoctu skod pri nalezech na stanovisti pri zdolavani choroby. Ty naklady budou zakonite vyssi u vicero pozitivnich vcelstev.

Zakladnim faktorem uspechu ve zdolavani preci neni jen to paleni jak se bijeme v informacich pred laiky a medii v prsa, ale hlavne svedomitost a vzdelanost vcelare - z 98% na uzemi CR clena CSV a nalezeni center nakazy !ty jsou zakonite minimalne dvakrat! v 1 pasmu a to uz je s tim bitim v prsa horsi. Takco dal, kdyz se budou objevovat ohniska a ony se objevuji furt dokola? Chovat se unijne kdyz v EU uz jsme.


_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 5. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Tím už se dostáváme ke globalizaci
a už tím co píšeš potvrzuješ že se tady záměrně porušují veškeré přírodní
bariěry a člověk je přesvědčen o své neomylnosti a všemocnosti. Právě v
přesunech biologického materiálu které dnes probíhají přes půl zeměkoule
během pár hodin je nebespečí nákaz které nejsou pak běžnými postupy
zvládnutelné. Vím že s tím nic nenaděláme ale tohle vědomí je ta cesta k
jejich tlumení. Zvládnout zřejmě nepůjdou jinak než zase šlechtěním a
pozitivním výběrem který v malém může provádět každý sám na svém stanovišti
Varoa destruktor je právě důsledk porušení uváděných přírodních faktorů a
právě proto nás ani nemine obávaný tumida

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 05, 2005 12:48 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


pan Josef Menšík:
> jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
> lesnícké branži
....
Ty platily na ledacos, ale uz se ponekud zmenilo i toto. Podivej na sireni
parazita destruktora a musis byt doma. ... Dochazi doba, kdy se zacinaji ve
velkem stehovat vnitrounijne chovy zvirat. Dojde i na vcelstva a to je ocem
mluvim. Snazim se videt veci realne tak jak se informacne v dogmatech dnes
svazove likviduji zpracovatele, tak se mozna bude jednou likvidovat moje
hospodarstvi, jestli se rozhodnu vyridit si oficialni prevozy a jezdit
opylovat mimo CR. V tom okamziku dojde magorismus a jak to vidim, hned budu
odsouzenej prstem "zajmoveho sdruzeni" i presto, kdyz se preci budu chovat
unijne a v ramci zakonu. Staci me napadani "pratel" na schuzi ZO, protoze se
domnivaji ze jsem prone rizikem, a protoze bych mohl sirit mor jako mezi
vicero stanovisti jestli jsem nekde v pasmu.

A dostal jsem se k tomu, ze nakazeni morem jestli v malem chovu je mensi
riziko nakazy nebo velky riziko (to tvrdim zase ja) . V podstate je to ale
jedno. Magnet - vcelstvo a jeho magnetismus -slidivost a trubci jsou
podletni rizika prenosu nemoci pri loupezich. Tudiz slidicim vcelam v
zavcelene CR je uplne jedno nejakej prirodni faktor, jestlize vznikne
rabovani zasob v urcitem miste a to muze mit i v prumeru pri dobrych
podminkach i 12 km.(a mozna i vice )To by musely vzniknou u nas zony bez
vcel proto co tvrdis s velkymi chovy... Co vsak asi jetak jak tvrdis, tak
skody pri propoctu skod pri nalezech na stanovisti pri zdolavani choroby. Ty
naklady budou zakonite vyssi u vicero pozitivnich vcelstev.

Zakladnim faktorem uspechu ve zdolavani preci neni jen to paleni jak se
bijeme v informacich pred laiky a medii v prsa, ale hlavne svedomitost a
vzdelanost vcelare - z 98% na uzemi CR clena CSV a nalezeni center nakazy
!ty jsou zakonite minimalne dvakrat! v 1 pasmu a to uz je s tim bitim v
prsa horsi. Takco dal, kdyz se budou objevovat ohniska a ony se objevuji
furt dokola? Chovat se unijne kdyz v EU uz jsme.


_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

pan Josef Menšík:
Vím že s tím nic nenaděláme ale tohle vědomí je ta cesta k
> jejich tlumení.
.............

Tohle vedomi ti moc nepomuze, protoze se jim zastavuje vyvoj v tlumeni chorob. Napriklad kdyzby neexistoval ucinny vyvoj obrany v ruznem napadani a v prenosech viru po siti TCP/IP tak by sit internet byla davno mrtva. Ale ona zije i presto, ze se nepali (neodpojuji) pocitace od cele site, ktera neustale roste.

U moru je to to same. Jde o postupy ve zdolavani a v paleni vidim budoucnost pouze u nevyhovujicich ulu nebo soucasti ulu.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 26. 9. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Právě tyto včely přenášejí na svých tělech nákazu , tak se to šíří loupeží
zároveň i tímto medem. Rozpěrák k tomu nestačí protože jím nepřenesete
dostatečné množství bakterií existuje PRÁH kdy už to zasažené včelstvo
nezvládne a propukne klinická nákaza. problém je si myslím v plemenitbě.
Příliš se hledělo na výnosy. Proto se dnes sleduje i čistící schopnost
včelstva která právě zabraňuje klinickému propuknutí této nákazy Stačí si
všímat. Na včelnici najdete včelstva která mají vpodmetu bordel a která tam
mají čisto a to platí i pro čištění plástů.

Pepan

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 6:53 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> >dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.
>
> Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
emil (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
rychlému zabránění šíření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Včelař před x lety skončí se včelařením, když jeho 2 - 4 včelstva uhynou a
uloží úly na půdu. Nyní on nebo jeho dědic ty úly najde na půdě a prodá je
nebo daruje někomu třeba i se starými plásty. Klidně mohly ty včely kdysi
uhynout na mor, nikdo to tehdy nezaznamenal a další ohnisko moru je na
světě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "emil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 11:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
> a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
> moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
> dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
> zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
> rychlému zabránění šíření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Eman (e-mailem) --- 26. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

>Dále neschopnost rozpoznat příznaky moru v předklinickém stádiu.

Myslíš tím "rozpoznáním" něco jiného, než laboratorní test (zásob, plodu)?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
emil (e-mailem) --- 26. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Myslím tím schopnost rozpoznat příznaky dříve než jsou klasické tj.hnědá
páchnoucí larva vytvářejicí vlákno na sirce nebo typický příškvar.To dokáže
jen odborník.V minulém roce veterinář po prohlídce včelstev konstatoval,že
jsou zdravá,za čtyři dny u těch samých ing.Titěra našel troje
pozitivní-potvrzeno i laboratorně.Prvními příznaky,kdy by měl být včelař ve
střehu je mezerovitý plod stejného stáří(zavíčkovaný),dále zbytky larev v
buňce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 10. 10. 2005
RE: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Ahoj Emane a další,
Ja jsem v Divákách byl kolem 10.9.05. Tam dal Titera likvidovat vcely v
cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni
delali pozde. I když jsem se s Titerou snazil na shromazdeni ucitelu
bavit na tohle tema, neuspel jsem. Navíc v tom zari v Divákách byly na
kazdem kvetu 3 vcely. Proc? Protože se palilo po vyrojeni vcel a na
likvidaci divokých vcel V Dolu nemaj metodiku. U vcelaru to není problem
spalit. Když mistni včelaři navrhli reseni, odpověď byla kupte si
rojaky, pochytejte vcely a znicte je, od nikoho nic nedostanete, ani ty
rojaky.
Jinde ustoupil mor třeba po vykaceni starych lip ve stromořadí, kde byl
zdroj nakazy. Proste je to jiné v kazdem konkrétním pripade a veterina
na to kasle Dol je moc, moc pomaly. Kdyby klinicke vyšetřeni probehlo
koncem dubna, mohlo byt mnohem méně problemu. Nechávám Tondovi vcely na
pristi rok a doufam, ze je nestihne stejny osud obeti.
Hezky vecer preje Radek
Jelikoz jsem epidemiolog a zabývám se epidemickym procesem, myslim vyse
uvedene radky vazne. Poznamka proto, kdyby to zase nějakému chytrakovi
doslo víckrát, posilam to jen jednou!!!

-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti kontroly a tlumen?

>Lze se proti včelímu moru bránit?

Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
další
včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
moderní
metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už
Gustimilán
ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).

Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
na
jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

__________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Eman (194.149.115.135) --- 11. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Radek Hubač:
....Tam dal Titera likvidovat vcely v cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni delali pozde. ...
----------------------------------------

Zajimavy prispevek. Jen by me zajimalo, jak ti postizeni vcelari dostali nahradu za likvidovana vcelstva. Titera neni veterinar a veterinari maji jasne instrukce, kdy mohou naridit likvidaci - vysledek rozboru meli neni pro ne smerodatny k likvidaci vcelstev. Kazdopadne je to vsechno zajimave a hlasoval bych pro dotace na rozbory meli v problemovych oblastech, abychom vedeli dopredu jak na tom jsme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Eman :
> hlasoval bych pro dotace na rozbory meli v problemovych oblastech, abychom
> vedeli dopredu jak na tom jsme.
.........

Mozna jsem to spatne pochopil, ale jak hlasoval. Jsem obeznamen se znenim ruznych dotaci, ale o hlasovani jsem tam nic nezahlednul.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
eman (194.149.115.135) --- 11. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

hlasovat = být pro,podporovat, schvalovat ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

eman:
> hlasovat = být pro,podporovat, schvalovat ....
......

Treba kdo tedy podporoval, schvaloval (podporuje, schvaluje) pozadavek na Olomouc na rozbory medu. Podle me je funkce schvalovani a podpory pouze na ministerstvu.

Nebo kdyz bych mel tedy nejakej navrch v ramci regionu v kterem je mor ( viz. Divaky) s resenim a postupem jak "vymitit" mor a tento postup by mi podepsala s doporucenim jako vhodny reseni SVS, tak me nekdo jeste musi podporit jako pro vyplatu castky, kterou nato vymitani pozaduji? Nebo kdo radi ministerskym urednikum s problemy okolo problemu ve vcelarstvi. Byl jsi preci (nebo jsi) v UV. Zrad to. :-)

Skutecne to moje reseni by bylo ucinne (hlavne co se tyka prikladu Divaky) a Kamler s Titerou by jen koukal. :)) A dost by se usetrilo. (takove reseni tu ovsem jeste ani na webove konferenci nepadlo)
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 11. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Radek Hubač napsal:
>Ja jsem v Divákách byl kolem 10.9.05. Tam dal Titera
>likvidovat vcely v cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho
>vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni delali pozde.

Zdá se mi, že v tomto sdělení bude nějaká chyba. Likvidovat včely může nařídit přece jen veterina. Titěra je výzkumník. Na přednášce před rokem bylo jasné, že naopak striktně doporučuje postup spolupráce s veterinou. Takže pokud je někdo pomalý nebo laxní, viděl bych to tak, že to může být spíš veterina nebo včelaři.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
emil (85.160.191.66) --- 11. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

Pan Hubač se prezentuje jako odborník epidemiolog a plácá nesmysly.Ing. Titěra nemůže nic likvidovat sám o sobě,je určený přesný postup při likvidaci. Může pouze doporučit rozsah v případě,že je devadesát procent pozitivních.Bydlím vzdušnou čarou 4km od Divák,mor vč.plodu u nás začal v roce 2002 a jen díky ing.Titěrovi jsme objevili další pozitivní včelstva již v klinickém stádiu.Na jeho doporučení jsme provedli řadu opatření, díky jim jsme zatím?! NEDOPADLI tak jak v Divákách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 11. 10. 2005
RE: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?

To je přesně to co tvrdím od samého začátku "Veterina na to kašle " ta umí akorát tak pak vydat nějakou vyhlášku , kde nám něco striktně nařídí , ale že jim trvá půl roku vyšetření na mor včelího plodu a že mezitím se to rozšířilo dál a dál . Tak to pak zlikvidujem však medu je jinde dost.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Predmet: RE: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
> Datum: 10.10.2005 22:14:32
> ----------------------------------------
> Ahoj Emane a další,
> Ja jsem v Divákách byl kolem 10.9.05. Tam dal Titera likvidovat vcely v
> cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni
> delali pozde. I když jsem se s Titerou snazil na shromazdeni ucitelu
> bavit na tohle tema, neuspel jsem. Navíc v tom zari v Divákách byly na
> kazdem kvetu 3 vcely. Proc? Protože se palilo po vyrojeni vcel a na
> likvidaci divokých vcel V Dolu nemaj metodiku. U vcelaru to není problem
> spalit. Když mistni včelaři navrhli reseni, odpověď byla kupte si
> rojaky, pochytejte vcely a znicte je, od nikoho nic nedostanete, ani ty
> rojaky.
> Jinde ustoupil mor třeba po vykaceni starych lip ve stromořadí, kde byl
> zdroj nakazy. Proste je to jiné v kazdem konkrétním pripade a veterina
> na to kasle Dol je moc, moc pomaly. Kdyby klinicke vyšetřeni probehlo
> koncem dubna, mohlo byt mnohem méně problemu. Nechávám Tondovi vcely na
> pristi rok a doufam, ze je nestihne stejny osud obeti.
> Hezky vecer preje Radek
> Jelikoz jsem epidemiolog a zabývám se epidemickym procesem, myslim vyse
> uvedene radky vazne. Poznamka proto, kdyby to zase nějakému chytrakovi
> doslo víckrát, posilam to jen jednou!!!
>
> -----Original Message-----
> From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> monosti kontroly a tlumen?
>
> >Lze se proti včelímu moru bránit?
>
> Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
> Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
> čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
> vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
> další
> včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
> Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
> moderní
> metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už
> Gustimilán
> ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).
>
> Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
> na
> jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Lejčar (e-mailem) --- 25. 9. 2005
RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - možnosti kontroly a tlumení

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom plástu a to ještě jen cca 4 na každé straně. Plást šel ven a po
zabalení do novin a kartonu rovnou do Výzkumného ústavu včelařského. V
dalších 6 včelstvech jsem po pracné prohlídce a rozšťourání každého víčka
podezřele vypadající buňky nic nenašel. Dodávám, že moje stanoviště je dost
daleko od ochranného pásma, vyhlášeného kolem původního ohniska. Ortel z
Dolu byl nemilosrdný-mor. KVS nařídila utracení včelstva, vyhlásila ohnisko
a úl s medníkem i medem šel do ohně. Před spálením jsem ještě včelstvo
prohlížel. Očekával jsem, že včasným vyjmutím jediného plástu s nakaženým
plodem jsem včelstvo zachránil a budu je asi pálit klinicky zdravé. Omyl,po
cca 20 dnech jsem nalezl další dva plásty s výraznějšími znaky-mezerovitost,
propadlá víčka i s dírkami a tekutý obsah poněkud ztmavl. Bylo vyhlášeno
nové ohnisko a v něm se začalo prohlížet. Zachyceno 7! dalších stanovišť ve
vzájemných vzdálenostech cca 500m a 4 stanoviště vzdálenější. Laboratoř
klinické nálezy dost výrazně zredukovala co do počtu na stanovišti a 2
stanoviště nepotvrdila. Nicméně mor máme a lámeme si hlavu kde se tu
najednou vzal a ještě v takovém rozsahu.
Dosavadní poznatky:
Při běžné prohlídce včelař počátek klinického onemocnění nezaznamená.
Prvních několik buněk přehlédne, pokud je vědomě nehledá.
Výrazným signálem k zbystření pozornosti je mezerovitost plodu a nezakladení
uvolněných buněk. Pokud byl mor nalezen, vždy byl plod mezerovitý, ale
mezerovitý plod neznamená jednoznačně mor. Zdá se, že nové zakladení plástu
s napadenými buňkami je včelami odkládáno a je vesměs jen sporadické.
V začátku, při malém počtu nakažených larev nejsou příznaky tak jasné, jak
se popisují. Zejména téměř chybí výrazně propadlá a děravá víčka. Včely asi
stačí čistit a tak prvé příznaky zastřou.
Na světlém plástu se hledá hůř, ale je jedna zkouška. Klepnutím plástem
kolmo k jeho ploše se tekutina z rozkládající larvy vyroní jako kapička z
neznatelného otvůrku ve víčku. Klepnout se musí na obě strany.
Laboratoře VS asi nemají metodiku plně zvládnutou. Pokud v devíti úlech z
deseti najdu zcela identické příznaky ve zhruba stejném rozsahu, pošlu celé
plásty k vyšetření a z laboratoře je výsledek jedno pozitivní, ostatní
negativní, musím mít pochybnosti.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Miroslav Jakuš - HAiDA (e-mailem) --- 26. 9. 2005
RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - možnosti kontroly a tlumení

Musím vám povědět, že to byl (musím podotknout, že pro mě) po dlouhé době
opravdu velmi přínosný příspěvek. Děkuji panu Lejčarovi.

M. Jakuš

-----Original Message-----
From: Lejčar
Sent: Sunday, September 25, 2005 9:19 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - možnosti
kontroly a tlumení

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu