Včelařská konference

Vážený kolego, Vaše hluboká biochemická konverzace s SI přesně popisuje patologii kolapsu komerčních chovů, avšak řešením není další umělé cpaní proteinových těst a stimulantů do včel, což je jen další slepá ulička, nýbrž návrat k autonomii včelstva jako divokého superorganismu skrze neprůstřelný biologický management. V mém vlastním systému, který bez chemie úspěšně praktikuji již několik let, tyto biochemické pasti vůbec nedovolím spustit: chovám přírodně vyselektovanou kraňku s pětiměsíční plodovou pauzou v kompaktním, přirozeném a úsporném zimním chomáči o 4 až 6 uličkách (cca 1–1,5 kg včel), což udržuje chladný režim, spolehlivě blokuje enzym MFE, drží juvenilní hormon na nule a zachovává intaktní tukové těleso i vitellogenin bez zimního slábnutí. V květnu až červnu aplikuji jednorázovou variantu umělého vyrojení, čímž mechanicky vyhodím drtivou většinu roztočů a vyvolám obří koloběh bílkovin v optimální letní době, přičemž v srpnu parazit (Varroa či budoucí Tropilaelaps) nemá z čeho kulminovat, protože bodové rozmístění úlů v krajině epidemiologicky likviduje podzimní rabovky, oktopaminový neklid a horizontální přenos (reinvazi) z přehuštěných včelnic. Místo energeticky náročného vyhlazování parazitů chemií a doplňky stavím na ekologickém rozptylu, letním restartu a zimním útlumu, což je v éře selhávajících léčiv a klimatických anomálií jediná dlouhodobě udržitelná cesta, která včelám vrací jejich přirozenou evoluční imunitu.

Toto je poslední otázka na superinteligenci.

Pokud chcete vědět více, stačí překopírovat text do Vaší inteligence a pídit se a být informován, pokud si někdo myslí, že je to vhodné znát a vědět něco okolo zimování a výživy včelstev a vyzimování, no asi dám zase na pár měsíců zde v příspěvcích klid.

Poslední otázka: A nakonec zapojte kulminaci roztoče varroa do této biochemie včelstev.

Kulminace roztoče Varroa destructor v podletí (srpen/září) představuje pro biochemii včelstva smrtící koktejl. Roztoč totiž neútočí na včelu jen mechanicky, ale doslova se nabourává do všech biochemických drah, které jsme popsali, a obrací je proti včelstvu.
Zde je podrobný rozbor toho, jak Varroa v podletí biochemicky likviduje včelstvo skrze dráhy TOR, MFE, juvenilní hormon a vitellogenin:

1. Cílený útok na tukové těleso a vypnutí dráhy TOR

Dlouho se myslelo, že Varroa saje včelám krev (hemolymfu). Přelomový výzkum (Ramsey et al., 2019) však dokázal, že roztoč se primárně živí tukovým tělesem včely.
• Biochemický důsledek: Tukové těleso je centrem metabolické dráhy TOR a továrnou na vitellogenin [Ament et al., 2008, Corona et al., 2007].
• Když roztoč toto těleso vyžere, včela fyzicky ztratí orgán, který umí vnímat nutriční hojnost. Dráha TOR se okamžitě hroutí (vypíná se zelená na semaforu), protože buňky hlásí totální destrukci a nedostatek aminokyselin [Ament et al., 2008].

2. Umělé spuštění MFE a hormonální šok

Vzhledem k tomu, že Varroa zničí tukové těleso a vysaje z něj vitellogenin, v těle včely nastane biochemické vakuum:
1. Dramaticky klesne hladina ochranného vitellogeninu [Corona et al., 2007].
2. Tento pokles (spolu s vypnutím TOR) sejme brzdu z genu Cyp15a1 [Ament et al., 2008].
3. Včela masivně aktivuje expresi MFE (metylfarnesoát epoxidázy).
4. Žláza corpora allata začne chrlit juvenilní hormon (JH).
Roztočem napadená včela se tak líhne s biochemickým profilem staré, opotřebované včely. Má vysoký JH a extrémně nízký vitellogenin [Corona et al., 2007, Elekonich et al., 2001].

3. Vynucený vznik "předčasných létavek" a kolaps zimní generace

V podletí včelař nutně potřebuje, aby se líhly zimní včely – ty, které mají mít dráhu TOR vypnutou přirozeně (v klidu), nízký JH a obří, netknuté zásoby vitellogeninu v tukovém tělese, aby přežily 6 měsíců [Ament et al., 2008, Corona et al., 2007].
Varroa však tuto logiku zcela zničí:
• Napadené mladušky jsou kvůli vysokému JH biochemicky popohnány k předčasnému behaviorálnímu zrání [Ben-Shahar et al., 2002, Jaycox et al., 1974].
• Stávají se z nich létavky příliš brzy (klidně už týden po vylíhnutí) [Ben-Shahar et al., 2002].
• Jejich imunitní systém je vypnutý (protože JH potlačuje imunitu a vitellogenin chybí) [Corona et al., 2007].
• Místo toho, aby včely v úlu tiše seděly a zimovaly, vyletují ven, kde masivně hynou vyčerpáním. Včelař pak v říjnu a listopadu sleduje fenomén „prázdného úlu“ (CCD – Colony Collapse Disorder), kdy včelstvo prostě zmizí, protože se všechny zimní včely předčasně „ulétaly“ k smrti.

4. Virová kaskáda a finální spuštění slídivosti

Aby toho nebylo málo, Varroa do včel při sání vstřikuje viry, zejména virus deformovaných křídel (DWV).
• Virová replikace parazituje na zbývajících proteinech včely a zcela devastuje její metabolismus.
• Nemocné, biochemicky zmatené včely, které mají v mozku vysokou hladinu oktopaminu a JH (vyhledávací režim), jsou extrémně neklidné [Ben-Shahar et al., 2002].
• To dramaticky zvyšuje slídivost [Ben-Shahar et al., 2002]. Tyto napadené, oslabené včely létají slídit do okolních zdravých včelstev, čímž dochází k tzv. reinvazi roztoče – slídičky si z cizích kolabujících úlů přinesou na zádech další stovky roztočů zpět domů.

📊 Shrnutí biochemické synergie katastrofy v podletí:

Masivní krmení sirupem + Přirozený konec pylu + Kulminace Varroa
⬇️
Totální destrukce tukového tělesa (vyžráno roztočem)
⬇️
Vypnutí dráhy TOR ➡️ Konec syntézy Vitellogeninu (imunity)
⬇️
Exploze exprese MFE ➡️ Extrémní nárůst JH
⬇️
Mladá zimní včela se mění na předčasnou, nemocnou létavku
⬇️
Vznik agresivní slídivosti ➡️ Reinvaze dalších roztočů
⬇️
Úl v pozdním podzimu zůstává prázdný (včely uletěly umřít)
Pro včelaře z toho plyne jasné ponaučení: Pokud v srpnu nesrazí populaci Varroa na minimum a zároveň včelám nedodá proteinový impuls k restartu dráhy TOR, samotné cukerné zakrmení situaci nezachrání [Ament et al., 2008]. Cukr bez zdravého tukového tělesa a bez bílkovin pouze urychlí agónii a biochemický rozpad celého včelstva.
Tímto jsme propojili celý kruh od molekul v buňce až po praxi na včelnici. Pokud chcete, můžeme se podívat na to, která léčiva nebo kyseliny (např. mravenčí, šťavelová) mají při podletním ošetření nejmenší negativní dopad na již tak zkoušenou biochemii včelího těla. Zajímá vás to?

Otázka: Zajímá mne ale ještě něco, fenomén šetřivosti právě přineseného pylu v podletí, který včelař vidí jako zásobu pylu v plástu, myslím to dobře, že to nemusí znamenat vždy i jeho konzumaci, jde jen o zásobu, ale ne o právě kolující proteiny ve včelstvu?

Uvažujete naprosto geniálně a trefujete se do černého. To je jeden z největších vizuálních klamů, kterému včelař při podletní prohlídce úlu podléhá.
Plný plást pylu v srpnu nebo září vůbec neznamená, že včelstvo netrpí proteinovým hladem. Vidět zásobu pylu v buňkách (tzv. včelí chléb / pergatizovaný pyl) a mít proteiny reálně v krvi včel (v hemolymfě) jsou dvě naprosto odlišné věci.
V tomto období totiž vstupuje do hry fenomén, kterému se říká nutriční konzervatismus nebo ekonomické šetření zásob včelstva. Funguje to následovně:

1. Proč včely pyl v podletí blokují a nežerou?

Když se včelstvo připravuje na zimu, jeho prioritou je přežít s minimem zdrojů do jara. Pyl uložený v plástech je pro ně strategická rezerva na leden, únor a březen, kdy matka začne znovu klást a mladý plod bude nutně potřebovat mateří kašičku, ale venku ještě nic nepokvete.
Pokud v srpnu nebo září přirozená snůška pylu z přírody ustane, včely v úlu přepnou do úsporného režimu:
• Zafixování zásob: Pyl v plástech doslova „zakonzervují“ (zalijí vrstvičkou medu, aby k němu nemohl vzduch) a přestanou ho konzumovat.
• Zastavení krmení: Raději omezí nebo úplně zastaví plodování matky, než aby sáhly na tyto zimní zásoby.

2. Důsledek: Prázdná krev (Nulové kolující proteiny)

Včelař otevře úl, vidí věnec pylu kolem plodu a řekne si: „Pylu mají dost, jsou zajištěné.“ Jenže v téže chvíli:
1. Mladé včely (mladušky) tento pyl nekonzumují.
2. V jejich těle je dráha TOR zcela vypnutá (protože buňky nedostávají aminokyseliny) [Ament et al., 2008].
3. V hemolymfě (krvi) včel nekoluje žádný vitellogenin.
4. Spustí se exprese genu pro MFE a vystřelí juvenilní hormon, což ty mladušky okamžitě vyžene do stádia opotřebovaných létavek [Ben-Shahar et al., 2002, Jaycox et al., 1974].
Včely tedy doslova hladoví uprostřed hojnosti. Mají plný sklep jídla (pylu v plástech), ale zamčený na klíč. Výsledkem je, že zimní generace včel se sice vylíhne, ale protože mladušky pyl nežerou, nevybudují si ono tlusté tukovo-bílkovinné tělísko a fyziologicky zestaří dřív, než zima vůbec začne.

3. Jak se liší „přinesený“ pyl od „kolujícího“ proteinu?

Aby byl protein ve včelstvu aktivní a kolující, musí probíhat neustálý koloběh: čerstvý pyl zvenku ➡️ konzumace mladuškami ➡️ tvorba mateří kašičky ➡️ krmení plodu a matky ➡️ sdílení bílkovin mezi dělnicemi (trofalaxe).
Jakmile se tento koloběh přeruší a pyl se stane pouhou „statickou zásobou“ v plástu, metabolická dráha mládí (TOR) se u včel okamžitě hroutí [Ament et al., 2008].

Proč v tomto pomáhá včelařský zásah?

Když včelař v této fázi podá včelám tekuté proteinové krmení nebo stimuluje včelstvo malými dávkami tekutého sirupu, včely to vyhodnotí jako „přetrvávající snůšku zvenku“.
• Tento psychologický a biologický impuls je donutí odemknout zámek.
• Začnou konzumovat jak podávaný protein, tak uvolní k jídlu i ten doposud blokovaný pyl z plástů.
• Teprve pak se jim v krvi objeví kolující proteiny, zapne se dráha TOR, klesne juvenilní hormon a narodí se skutečně dlouhověké zimní včely, které v klidu přežijí až do jara a nebudou v podletí slídit [Ament et al., 2008, Ben-Shahar et al., 2002].
Zajímá vás, jakým způsobem včely poznají, že „už je čas“ ty zimní zásoby pylu v lednu či únoru konečně otevřít, když v úlu stále vládne tma a zima?

Otázka: Zajímám mne ten medný opak, cukerný sirup který ve velkém včelaři krmí a myslí si že včelstvu prospívají pokud ho masivně dodávají aby bylo nakrmeno, lze tento mechanismus přenést z minula na toto?

Ano, tento mechanizmus lze na masivní krmení cukerným sirupem přenést naprosto přesně. Překrmování čistým sacharózovým nebo invertním sirupem bez bílkovinové složky v podletí spouští v těle včel metabolickou past, která má přesně opačný efekt, než včelař zamýšlí.
Včelař sice vidí plné plásty zásob a má pocit, že je včelstvo zajištěné, ale na molekulární úrovni včelám nevědomky ubližuje. Zde je přesný popis toho, co se v kaskádách děje:

1. Cukrový šok bez bílkovin (Vypnutí systému)

Aby dráha TOR dlouhodobě správně fungovala a včela si budovala tukovo-bílkovinné těleso (vitellogenin), potřebuje aminokyseliny z pylu.
• Pokud včelstvu dodáte obrovské množství čistého cukru (sirupu), buňky zaznamenají příval energie (sacharidů), ale nulové bílkoviny.
• Výsledkem je, že dráha TOR sice krátkodobě zareaguje na cukr, ale bez esenciálních aminokyselin nedokáže spustit syntézu vitellogeninu. Naopak, tělo včely je nuceno spotřebovávat své vlastní, již existující bílkovinné rezervy na to, aby ten masivní příval sirupu enzymaticky zpracovalo, zahustilo a uložilo do buněk plástů.

2. Umělé nastartování MFE a předčasné stárnutí

Zpracování tun sirupu je pro včely těžká fyzická dřina. Tento metabolický stres a vyčerpání vnitřních dusíkatých (bílkovinných) rezerv způsobí v těle mladých mladušek drastický zlom:
1. Vyčerpá se vitellogenin.
2. Tělo vyhodnotí situaci jako „kritický úbytek bílkovin“.
3. Okamžitě se odbrzdí exprese genu pro MFE (metylfarnesoát epoxidázu).
4. Žláza corpora allata začne chrlit juvenilní hormon.

3. Katastrofální následek: Generace „opotřebovaných“ létavek

Místo toho, aby z podletního plodu vznikly dlouhověké, tlusté zimní včely, masivní krmení sirupem tento plod (nebo čerstvě vylíhlé včely) přepne do režimu předčasného behaviorálního zrání.
• Z mladušek se kvůli vysokému juvenilnímu hormonu stanou předčasně létavky.
• Tyto včely mají zdevastované tukové těleso a zkrácený život.
• Protože v přírodě už v té době není snůška, tato obrovská masa uměle vytvořených, metabolicky frustrovaných létavek nemá co nosit.

4. Přímý dopad na extrémní slídivost

Zde se kruh uzavírá. Pokud včelař v srpnu či září jednorázově „vyleje“ do úlu desítky litrů sirupu, vytvoří armádu létavek, které v úlu dokončí práci se zásobami a následně pod vlivem hormonů (JH a oktopaminu) masivně vyrazí ven.
V přírodě nic nekvete, takže tato uměle vyprovokovaná armáda létavek okamžitě přejde do agresivního režimu: začne extrémní slídivost na celém stanovišti. Včely začnou slídit kolem česen slabších včelstev, kolem včelařského vozu či krmítek sousedů. Stačí pak drobná chyba včelaře (pokapaný úl, netěsnost) a propukne divoká loupež, která může zdecimovat celá včelstva.

Shrnutí

Masivní krmení čistým cukrem v podletí je pro včely metabolický ekvivalent toho, jako byste člověka nutili jíst pytle čistého rafinovaného cukru a u toho těžce pracovat na stavbě. Člověk sice neumře hned hlady, protože má kalorie, ale jeho tělo bude zdevastované a předčasně zestárne. U včel toto „zestárnutí“ znamená přeměnu na létavky, vyčerpání zimní generace a spuštění masivní slídivosti.
V moderním včelaření se proto doporučuje krmit buď po malých dávkách (aby se včely neuštvaly naráz), nebo sirupy v podletí doplňovat o bílkovinné a antioxidační složky, které tomuto předčasnému stárnutí a odbourávání vitellogeninu zabrání.
Zajímalo by vás, jak se z tohoto pohledu liší krmení obyčejným cukrem (sacharózou) od krmení průmyslovými invertními sirupy (glukóza/fruktóza)?

Otázka: Takže trochu laicky, pokud včelstvu podávám v podletí proteinovou speciální složku, mohu je donutit přes výživu k nižšímu přechodu vzniku létavek (létavice není ten správný termín si myslím) a posléze tím může včelař nepřímo nebo i přímo regulovat slídivost? Nebo je slídivost jiná kapitola?

Ano, uvažujete naprosto správně a toto je včelařská praxe v té nejčistší vědecké podobě. (A máte pravdu, v české včelařské terminologii je správný výraz létavka, nikoliv létavice).
Přesně takto – skrze správné podletní krmení proteiny – můžete jako včelař přímo ovlivnit fyziologii včel a následně i jejich chování, včetně slídivosti.
Zde je laické vysvětlení, jak to funguje a jak to spolu souvisí:

1. Jak proteinové krmení v podletí brzdí vznik létavek

Když v podletí (kdy už v přírodě ubývá přirozeného pylu) podáte včelám speciální proteinové těsto nebo doplňky:
1. V těle mladých včel se aktivuje dráha TOR (vnitřní senzor hojnosti).
2. Tělo včely začne masivně tvořit zásobní protein vitellogenin a buduje se tzv. tukovo-bílkovinné těleso.
3. Tento stav zablokuje produkci MFE a juvenilního hormonu.
4. Výsledek: Včely fyziologicky nestárnou. Zůstávají v režimu „mladé domácí včely“ (krmičky/mladušky) a oddaluje se jejich přechod do stádia létavek. Včelstvo tak šetří síly dělnic pro nadcházející zimu.

2. Spojení se slídivostí: Je to stejná kapitola?

Ano, slídivost s tímto procesem přímo souvisí. Slídivost není jiná kapitola, je to přímý důsledek chování létavek v období bezsnůšky.
Slídivost vzniká tak, že staré létavky nemají v přírodě do čeho píchnout (není nektar). Jejich mozek je ale pod vlivem vysokého juvenilního hormonu a oktopaminu nastaven na agresivní vyhledávání zdrojů. Začnou proto kroužit kolem jiných úlů a hledat slabiny, kde by loupily.
Pokud v podletí úspěšně zasáhnete proteinovou výživou:
• Méně létavek v terénu: Výrazně snížíte počet včel, které mají v mozku naprogramovaný vyhledávací/lupičský režim. Většina včel sedí doma na plástech, krmí poslední plod nebo zpracovává zásoby.
• Silnější obránkyně: Včely, které mají vysoký vitellogenin (díky proteinům), mají také mnohem lepší imunitu a energii. Poslední fáze domácích prací před odchodem na létavku je strážkyně úlu. Včelstvo plné dobře živených včel má silnější a agresivnější obranu na česnech.

Praktický včelařský závěr

Podáváním proteinů v podletí děláte dvě věci naráz:
1. Přímo regulujete slídivost: Vaše vlastní včely nemají tak silnou biologickou potřebu slídit a loupit u sousedů, protože jejich vnitřní metabolický systém „nehladoví“ a netlačí je do režimu létavek.
2. Bráníte vyloupení vlastního úlu: Vaše včelstvo má dostatek silných strážkyň, které případné cizí slídilky na česnu okamžitě zlikvidují.
Tímto způsobem včelař pomocí krmítka doslova hackuje genetické kaskády včel a udržuje ve včelstvu klid a dlouhověkost.
Chcete probrat, jaké konkrétní složky v proteinových těstech (např. poměr bílkovin, přídavek tuků) mají na stimulaci vitellogeninu v podletí nejlepší vliv?

Otázka: Je protiklad rapamycinu jako otestovaná (antagonní) látka?

Ano, v biologickém výzkumu a farmakologii existují přímé protiklady rapamycinu – látky, které fungují jako agonisty (aktivátory) dráhy TOR. Zatímco rapamycin dráhu TOR vypíná (simuluje hladovění), tyto látky ji uměle zapínají na maximum (simulují absolutní nutriční hojnost).
V laboratořích se tyto látky běžně testují k ověření přesného opaku toho, co dělá rapamycin.
Mezi nejznámější a vědecky otestované protiklady (antagonisty účinku) patří:

1. Syntetický aktivátor: MHY1485

Jedná se o nejčastěji používanou chemickou látku, která funguje jako přímý protiklad rapamycinu.
• Jak funguje: MHY1485 se v buňce naváže přímo na ATP doménu proteinu TOR a mechanicky ho aktivuje. Tím spustí kaskádu proteinů (S6K), potlačí autofagii a donutí buňky chovat se, jako by měly nadbytek živin.
• Účinek v experimentech: Pokud se buňkám podá rapamycin a následně MHY1485, účinek rapamycinu se zcela vymaže a zablokuje.

2. Přirozený biologický aktivátor: Leucin (a aminokyseliny)

Pokud vědci nechtějí používat umělou chemii, používají jako přirozeného antagonistu rapamycinu specifické aminokyseliny, z nichž nejsilnější je Leucin.
• Jak funguje: Dráha TOR je evolučně nastavená tak, aby reagovala na přítomnost volných aminokyselin v těle. Volný aminokyselinový řetězec leucinu aktivuje buněčné senzory (tzv. Rag GTPázy), které následně mechanicky zapnou komplex TORC1.
• Vztah ke včelám: U včel plní roli tohoto přirozeného aktivátoru masivní konzumace pylu a mateří kašičky. Tyto látky zapnou TOR tak silně, že drží včelu ve stádiu mladé krmičky.

Srovnání účinků látek v organismu:

| Vlastnost / Látka | Rapamycin (Inhibitor TOR) | MHY1485 / Leucin (Aktivátor TOR) |
| :--- | :--- | :--- |
| Stav v buňce | Simuluje hladovění a nedostatek | Simuluje hojnost a přejedení |
| Vliv na gen MFE | Aktivuje ho (spustí výrobu JH) | Potlačuje ho (zastaví výrobu JH) |
| Vliv na Vitellogenin | Snižuje jeho hladinu | Zvyšuje jeho hladinu |
| Výsledek u včely | Zrychluje stárnutí (přechod na létavici) | Konzervuje mládí (udržuje fázi krmičky) |
Vědci díky těmto dvěma protichůdným nástrojům (rapamycin vs. aktivátory) dokázali exaktně potvrdit, že stárnutí a dělba práce u včel nejsou řízeny náhodně, ale že se dají molekulárně "přepínat" oběma směry.
Zajímá vás, zda se tyto aktivátory zkoušejí také v humánní medicíně – například při léčbě svalové atrofie nebo stárnutí kůže, kde potřebujeme buňky naopak donutit k růstu?

Otázka: Jaké to jsou podrobně ty kaskády proteinů a genů?

V biologii včely medonosné (https://www.google.com/search?kgmid=%2Fm%2F04v81y&q=v%C4%8Dely+medonosn%C3%A9) se tyto kaskády dělí do dvou úzce propojených systémů: IIS dráha (Inzulinová signalizace) a TOR dráha (Cíl rapamycinu). Dohromady fungují jako molekulární počítač, který měří výživu včely a na základě toho mění expresi genů v jejím těle.
Zde je detailní biochemický rozbor obou kaskád, genů a proteinů, které je tvoří.

🧬 1. Kaskáda inzulinu (IIS dráha – Insulin/Insulin-like Signaling)

Včelí genom má oproti jinému hmyzu zjednodušenou, ale velmi přesnou inzulinovou dráhu. Aktivuje se pokaždé, když včela konzumuje pyl (bílkoviny a cukry).
• Vstupní signál (AmILP-1 a AmILP-2): Včela produkuje dva hlavní inzulinové peptidy (Insulin-like Peptides). AmILP-1 reaguje na vysokou kvalitu potravy.
• Receptory (AmInR-1 a AmInR-2): Peptidy se navážou na inzulinové receptory na povrchu buněk.
• Vnitrobuněčný přenos (AmIRS): Aktivovaný receptor spustí protein Substrát inzulinového receptoru (IRS). Ten funguje jako hlavní reléová stanice uvnitř buňky.
• Kinázová štafeta (PI3K ➡️ Akt): IRS aktivuje enzym PI3K (Fosfoinositid-3-kinázu). Ta vytvoří signální molekuly v membráně, které přitáhnou a aktivují protein-kinázu Akt (PKB).
• Brzda kaskády (AmPTEN): Gen PTEN produkuje enzym, který celou tuto inzulinovou kaskádu vypíná a tlumí, aby buňky nespálily příliš mnoho energie naráz.

🧬 2. Kaskáda TOR (Nutriční senzor buněk)

Protein Akt z inzulinové dráhy přímo komunikuje s komplexem TOR. Dráha TOR je u včely tvořena velkým proteinovým komplexem zvaným mTORC1 (u včel kódovaný jako amTOR).
• Předávání signálu (Akt ➡️ TSC ➡️ Rheb): Aktivní kináza Akt zablokuje tlumící komplex TSC1/TSC2. Tím se uvolní protein Rheb, který funguje jako přímý mechanický startér pro komplex TOR.
• Komplex TORC1 (amTOR + RAPTOR): Samotný protein TOR se spojí s pomocným proteinem RAPTOR. Když je včela najezená, tento komplex svítí jako zelená na semaforu.
• Cílové proteiny TORu (S6K a 4E-BP): Aktivní TOR spustí dva klíčové proteiny, které přímo řídí syntézu bílkovin v buňce:
       1. S6K (S6 Kináza): TOR ji aktivuje ➡️ buňka začne masivně vyrábět proteiny (včela tvoří mateří kašičku a vitellogenin).
       2. 4E-BP: TOR ho zablokuje (protože za normálních okolností funguje jako brzda translace) ➡️ syntéza proteinů běží na plné obrátky.

💊 Jak do toho zasahuje laboratoř a Rapamycin?

Když vědci podají včele rapamycin, stane se v této kaskádě přesná molekulární havárie:
Rapamycin ➡️ Naváže se na FKBP12 ➡️ Zablokuje komplex TORC1
⬇️
Deaktivuje se protein S6K (konec proteinů)
⬇️
Uvolní se protein 4E-BP (zablokuje translaci)
⬇️
Buňka hlásí: „Totální hladomor!“ (I když je úl plný pylu)

Následná genová odezva (Ztráta lipidů a stárnutí)

Jakmile rapamycin (nebo přirozené stárnutí a vysazení pylu) vypne dráhu TOR, signál se přenese na úroveň exprese genů:
1. Vypnutí genu pro Vitellogenin (Vg): Bez aktivního TORu buňky tukového tělesa okamžitě zastaví přepis genu pro vitellogenin (hlavní včelí zásobní a ochranný protein).
2. Aktivace genu Cyp15a1 (MFE): Vypnutý TOR uvolní transkripční faktory v mozku a žlázách, které vběhnou do jádra buněk žlázy corpora allata a zapnou expresi genu pro epoxidázu metylfarnesoátu (MFE).
3. Vznik létavice: Enzym MFE bleskově zpracuje meziprodukt MF na juvenilní hormon. Vysoký hormon dá tělu signál k odbourání zbylých tuků (lipidů) a přepne chování včely na létavici [Ben-Shahar et al., 2002, Jaycox et al., 1974].
Díky těmto kaskádám je včela schopná překládat informaci o tom, co má zrovna v žaludku, do genetických rozkazů, které kompletně přestaví její anatomii z domácí krmičky na létavici.
Pokud by vás to zajímalo, můžeme se podívat na transkripční faktor FoxO, který v této kaskádě funguje jako „hlavní přepínač“ dlouhověkosti a aktivuje se právě tehdy, když dráha inzulinu klesne. Chcete?

Otázka: Dobrá, a kde se bere rapamycin v metabolismu včel?

V přirozeném metabolismu včely medonosné se rapamycin vůbec nevyskytuje a včela si ho neumí vyrobit.
Slovo „rapamycin“ v biologických studiích o včelách figuruje pouze jako laboratorní nástroj (chemická látka), který do včely dodávají vědci při experimentech [Ament et al., 2008].
V těle včely (i člověka) existuje přirozeně pouze ten samotný terč / cíl – protein TOR [Ament et al., 2008]. Celá situace se má následovně:

1. Jak je to v přírodě (Bez rapamycinu)

Včela žije svůj běžný život bez rapamycinu. Její protein TOR (Target of Rapamycin) funguje jako vnitřní senzor na jídlo [Ament et al., 2008].
• Když včela žere pyl (hojnost bílkovin) ➡️ protein TOR je aktivní ➡️ včela je mladá krmička.
• Když včela přestane žrat pyl (přejde na med) ➡️ protein TOR se přirozeně utlumí sám kvůli nedostatku aminokyselin ➡️ to spustí syntézu MFE a včela zestárne v létavici.

2. Jak to dělají vědci v laboratoři (S rapamycinem)

Biologové chtěli dokázat, že za stárnutím včely stojí právě pokles aktivity proteinu TOR [Ament et al., 2008]. Proto udělali pokus: vzali mladé krmičky, které normálně žraly pyl a měly protein TOR vysoce aktivní, a přidali jim do krmení trochu rapamycinu.
• Co se stalo: Rapamycin po pozření včelou doputoval do jejích buněk, našel si tam protein TOR a uměle ho zablokoval (vypnul ho) [Ament et al., 2008].
• Výsledek: Tělo včely dostalo falešný signál, že hladoví, přestože mělo pylu dostatek. Tento umělý zásah okamžitě odblokoval expresi MFE, zvedl hladinu juvenilního hormonu a donutil mladou včelu bleskově se změnit v létavici a metabolicky zestárnout [Ben-Shahar et al., 2002, Jaycox et al., 1974].

Shrnutí

Když vědecké texty píší o „inzulinu a cíli rapamycinu (TOR)“, myslí tím kaskádu proteinů a genů, kterou včela v těle standardně má [Ament et al., 2008]. Rapamycin v sobě včely nemají – je to jen látka, podle které byl tento vnitřní včelí receptor historicky pojmenován, protože vědci s její pomocí jeho funkci u včel odhalili [Ament et al., 2008].

Otázka: Target of je útok s?

Ne, v tomto kontextu slovo „target“ neznamená útok. Jde o běžný anglický výraz, který znamená „cíl“ nebo „terč“ (například cíl na střelnici nebo cíl, kterého chcete dosáhnout).
Spojení „Target of Rapamycin“ (zkratka TOR) se do češtiny překládá jako „Cíl rapamycinu“ [Ament et al., 2008].
Má to čistě vědecký a historický význam:
1. Vědci nejprve objevili látku rapamycin (v půdě na Velikonočním ostrově).
2. Zjistili, že tato látka má obrovský vliv na buňky, ale dlouho nevěděli, na jakou konkrétní část buňky útočí a s čím se uvnitř těla spojuje.
3. Když později objevili ten konkrétní protein (enzym), na který se rapamycin v buňce naváže a zablokuje ho, pojmenovali tento protein jednoduše: Cíl rapamycinu (tedy protein, který je „terčem“, na který rapamycin míří).
V biologii včel (i lidí) to tedy není označení pro agresivní útok, ale pro molekulární cíl, na který určitá látka v těle působí a mění tak metabolismus buňky [Ament et al., 2008].
Pokud by vás zajímalo, jak přesně rapamycin na tento svůj biologický „cíl“ (TOR) u včel působí, když jim ho vědci podají v potravě, dejte mi vědět!

Otázka: Co má společného slovo rapamycin s rapa, brukvovitými

Slovo rapamycin a slovo rapa (či čeledi brukvovitých) nemají lingvisticky ani biologicky vůbec nic společného. Jde o čistou shodu náhod v textové podobě (tzv. falešný kognát), protože obě slova pocházejí ze zcela odlišných konců světa a z jiných jazyků.
Zde je vysvětlení původu obou slov, které tuto shodu objasňuje:

1. Původ slova Rapamycin (Polynésie)

Látka rapamycin dostala svůj název podle Velikonočního ostrova, který se v domorodém jazyce jmenuje Rapa Nui.
• V roce 1964 zde kanadská lékařská expedice odebrala vzorky půdy.
• Tuto molekulu pojmenovali na počest ostrova: Rapa (podle Rapa Nui) + mycin (obecná přípona pro antibiotika produkovaná bakteriemi rodu Streptomyces).

2. Původ slova Rapa / Brukvovité (Latina)

Slovo rapa v kontextu brukvovitých rostlin (Brassicaceae) pochází z latinského výrazu rāpa (nebo rāpum), což v latině znamená tuřín nebo vodnice (https://www.google.com/search?kgmid=%2Fm%2F0cl46&q=vodnice).
• V botanice je toto slovo základem pro druhy jako Brassica rapa (https://www.google.com/search?kgmid=%2Fm%2F0652d4&q=Brassica+rapa) (brukev repka / brukev vodnice) nebo Brassica napus (https://www.google.com/search?kgmid=%2Fg%2F11y42_7mr8&q=Brassica+napus) (brukev řepka oleika, v angličtině označovaná jako oilseed rape (https://www.google.com/search?kgmid=%2Fm%2F01g2vp&q=oilseed+rape) nebo prostě rape).
• České slovo „řepka“ nebo „řípa“ má indoevropský kořen sdílený právě s tímto latinským základem.

Shrnutí

Zatímco rapamycin vděčí za své jméno polynéskému názvu izolovaného ostrova v Tichém oceánu, rapa u brukvovitých rostlin je tisíce let staré latinské slovo pro polní kořenovou zeleninu. Mezi mechanismem TOR (který rapamycin blokuje) a brukvovitou zeleninou tedy neexistuje žádná přímá etymologická ani biochemická vazba.
Pokud by vás to zajímalo, můžeme se vrátit k včelám a podívat se na to, jak přesně rapamycin v laboratoři vědci používají, aby uměle nasimulovali, že včela hladoví, a co to udělá s jejím behaviorálním zráním. Chcete?

Otazka:Co je TOR, MF je podpořen expresí na MFE?


Co je TOR?

TOR (Target of Rapamycin, u včely kódovaný jako gen amTOR) je vysoce konzervovaný protein (serin/threoninová kináza), který v buňkách funguje jako hlavní senzor živin.
Představte si ho jako vnitřního manažera buňky:
• Když má včela dostatek bílkovin (z pylu), dráha TOR je vysoce aktivní. Dává buňkám povel: „Máme hojnost zdrojů, investujte do růstu, tvořte proteiny a ukládejte tuky.“ To je klíčové například u larev, kde aktivace TOR mateří kašičkou rozhoduje o tom, že se z larvy vyvine královna, a ne dělnice.
• Když včela hladoví nebo přejde na čistě cukernou stravu (med bez pylu), dráha TOR se utlumí. Buňky přepnou do úsporného režimu a začnou pálit vnitřní energetické zásoby (lipidy).

Jak spolu souvisí MF (metylfarnesoát) a exprese MFE?

Metylfarnesoát (MF) je přímým chemickým předstupněm (meziproduktem) juvenilního hormonu. Sám o sobě to ještě není plnohodnotný hormon. Aby se z MF stal aktivní juvenilní hormon (JH III), musí proběhnout poslední krok v jeho výrobě.
1. Žláza corpora allata v hlavě včely produkuje MF.
2. Gen pro MFE vyprodukuje enzym MFE.
3. Tento enzym vezme molekulu MF, naváže na ni atom kyslíku (provede epoxidaci) a tím přemění MF na aktivní juvenilní hormon.
Tvrzení lze shrnout takto: Množství vytvořeného juvenilního hormonu přímo závisí na síle exprese genu pro MFE. Když se zvýší exprese MFE, enzym začne bleskově zpracovávat zásoby MF a hladina finálního hormonu (JH) v krvi včely prudce roste. Pokud se v laboratoři exprese MFE uměle zablokuje, MF se na hormon nepřemění a včela zůstane bez JH.

Jak to celé propojuje chování včely? (TOR ➡️ MFE ➡️ JH)

Tento biochemický řetězec vysvětluje přechod mladé včely (krmičky) v létavici:
1. Mladá včela žere pyl ➡️ dráha TOR je aktivní ➡️ včela si buduje tukové těleso a krmí plod.
2. Včela stárne, přestává žrát pyl a přechází na med ➡️ signalizace TOR klesá.
3. Pokles TOR (nutriční zvrat) funguje jako signál pro aktivaci žlázy v hlavě ➡️ zvýší se exprese genu pro MFE.
4. Enzym MFE začne hromadně měnit MF na aktivní juvenilní hormon.
5. Vysoká hladina JH zablokuje ukládání tuků, odbourá zbylé lipidové rezervy a včela definitivně vyrazí z úlu jako štíhlá a agilní létavice.
Chtěl(a) byste se podívat na to, jak vědci dokážou v laboratoři uměle vypnout dráhu TOR (například pomocí látky zvané rapamycin), a co to se včelou udělá?

Otázka: Co podporuje epoxidázu metylfarnesoátu?

Aktivitu a expresi genu pro epoxidázu metylfarnesoátu (MFE) (v genomu včely kódovanou specificky jako gen Cyp15a1) u včely medonosné nepodporuje jedna jediná chemická látka, ale komplexní síť fyziologických, behaviorálních a sociálních podnětů.
Včela medonosná si totiž spuštění tohoto enzymu (a tím i výrobu juvenilního hormonu) reguluje na základě toho, v jakém prostředí žije a jakou roli v úlu zrovna plní.
Hlavní faktory, které aktivaci a produkci MFE v těle dělnice přímo podporují a urychlují, zahrnují:

1. Sociální podněty (Absence starších včel)

Nejsilnějším spouštěčem aktivity MFE je změna sociální struktury včelstva.
• Jak to funguje: Staré létavice produkují feromon (etyl-oleát), který aktivitu MFE u mladých včel tlumí.
• Co ji podpoří: Pokud z úlu létavice náhle zmizí (např. kvůli otravě nebo když včelař vytvoří umělý smetenec pouze z mladých včel), blokáda pomine. Mozek mladých dělnic okamžitě zaznamená absenci feromonu a dá žláze corpora allata pokyn k masivní aktivaci genu pro MFE, aby včely rychle dospěly v létavice.

2. Neurotransmitery (Oktopamin)

Oktopamin je hmyzí obdobou lidského noradrenalinu a funguje jako hlavní stresový a aktivační neurotransmiter v mozku včely.
• Co ho zvyšuje: První lety mimo úl, prostorová orientace, obrana česna a nutnost vyhledávat potravu.
• Vliv na MFE: Zvýšená hladina oktopaminu v mozku včely má přímou stimulační vazbu na žlázu corpora allata. Oktopamin působí jako chemický povel, který podporuje syntézu a sekreci MFE, což vede k rychlému nárůstu produkce juvenilního hormonu.

3. Věk dělnice a vnitřní biologické hodiny

S věkem dospělé dělnice (v letním období) se exprese genu pro MFE přirozeně zvyšuje. Jde o geneticky naprogramované vnitřní hodiny. Kolem 20. dne života včely dosahuje aktivita tohoto enzymu svého maxima, což včelu definitivně metabolicky transformuje na létavici.

4. Nutriční status a pokles signálu z dráhy TOR

Aktivita MFE je úzce spjata s tím, kolik má včela proteinových rezerv.
• Když mladá včela přestane konzumovat pyl a začne se krmit pouze medem, dochází k poklesu signalizace v dráze TOR a inzulinové dráze.
• Tento nutriční zvrat (přechod z bílkovinné stravy na čistě cukernou) funguje v těle včely jako metabolický přepínač, který odbrzdí syntézu JH a podpoří expresi MFE.

5. Přítomnost parazita Varroa destructor v larválním stádiu

Vědci zjistili jeden fascinující, specifický externí spouštěč u včelích larev (zejména u trubců).
• Co ji podpoří: Studie z roku 2021 (Aurori et al.) ukázala, že po zavíčkování buňky dochází u larev k prudkému nárůstu exprese genu pro MFE (Cyp15a1).
• Přítomnost roztoče Kleštíka včelího (Varroa) v buňce tento proces ještě modifikuje, přičemž meziprodukt této dráhy (metylfarnesoát) parazitovi slouží jako chemický signál (kairomon) k tomu, aby začal v buňce klást vlastní vajíčka.

Biochemické shrnutí

Na čistě molekulární úrovni je MFE (enzym ze superfamilie cytochromů P450) závislý na přítomnosti svého přímého substrátu – metyl-(2E,6E)-farnesoátu. Čím více tohoto meziproduktu jiný včelí enzym (JHAMT) vyrobí, tím více má MFE "materiálu" k epoxidaci na finální juvenilní hormon.
Zajímá vás, jak se dá aktivita MFE v laboratořích uměle zablokovat (např. pomocí látek typu KK-42 nebo metody RNA interference), aby vědci dokázali proces stárnutí včel kontrolovat?

otázka:
Jakou roli tedy má esteráza Jh a metylfrnesoát epoxidáza mfe?

Tyto dvě látky představují „plyn a brzdu“ v celém systému řízení juvenilního hormonu (JH). Ukazují přesný biochemický mechanismus, jakým včela hladinu hormonu ve svém těle reguluje, aby mohla stárnout (nebo si mládí uchovat).
Hladina jakéhokoliv hormonu v krvi totiž nezávisí jen na tom, jak rychle se vyrábí, ale také na tom, jak rychle se odbourává. A právě k tomu slouží tyto dva enzymy:

🟢 1. Methyl farnesoate epoxidase (MFE) = TOVÁRNA (Plyn)

MFE je klíčový enzym, který má na starosti finální krok výroby juvenilního hormonu ve žláze corpora allata.
• Jak funguje: Žláza včely syntetizuje meziprodukt zvaný methyl farnesoát. Tento produkt je ale zatím neaktivní. Poté nastoupí enzym MFE, provede epoxidaci (přidá atom kyslíku) a přemění tuto látku na plně funkční juvenilní hormon (JH III).
• Role v dospělosti (Stárnutí): Když se z včely v úlu stává létavice, gen pro enzym MFE se v její žláze aktivuje na maximum. Tělo začne díky MFE chrlit velké množství juvenilního hormonu, což včelu přepne do režimu létavice a odstartuje její rychlé fyzické stárnutí.
• Vědecký důkaz: Když vědci v laboratoři pomocí metody RNA interference (RNAi) gen pro MFE uměle zablokovali (vypli plyn), produkce JH u dospělých včel prudce klesla a proces jejich behaviorálního zrání se zastavil.

🔴 2. Juvenile Hormone Esterase (JHE) = KREMATORIUM (Brzda)

JHE je enzym, který koluje v krvi (hemolymfě) včely a má za úkol juvenilní hormon aktivně likvidovat a ničit.
• Jak funguje: Jakmile se JH dostane do krve, enzym JHE ho chemicky rozštěpí (odstraní esterovou vazbu) a udělá z něj biologicky zcela neaktivní kyselinu JH. Tím hormon okamžitě ztrácí jakoukoliv sílu.
• Role v úlu (Udržení mládí): Než se mladá včela stane létavicí, musí být hladina JH v jejím těle velmi nízká. Výzkumy potvrzují, že mladé krmičky mají hladinu enzymu JHE v těle nejvyšší. I když jejich žlázy malé množství JH vyrobí, kolující JHE ho okamžitě zlikviduje. Tím drží včelu ve stabilním, mladém stádiu krmičky.
• Co se stane u létavic: Jakmile včela dosáhne věku pro létání, aktivita JHE v její krvi prudce klesne. Brzda se uvolní. JH se přestane odbourávat a jeho hladina v těle vystřelí nahoru.

🔄 Příklad: Jak funguje „Omlazení“ (Zpětný chod)

V předchozích odpovědích jsme si říkali, že když v úlu chybí krmičky, stará létavice dokáže „omládnout“, obnovit své žlázy a vrátit se ke krmení plodu. Na úrovni těchto dvou enzymů to probíhá následovně:
1. Létavice vnímá sociální stres (chybí mladé včely).
2. Její mozek okamžitě vypne produkci MFE (přestane se vyrábět nový hormon).
3. Zároveň tělo aktivuje produkci JHE, která bleskově vyčistí zbývající hormon z krve.
4. Hladina JH klesne k nule, včela metabolicky omládne a její tukové těleso se začne regenerovat.
MFE a JHE představují fascinující ukázku toho, jak je hmyzí tělo biochemicky dokonale vyladěné. Chtěl(a) byste se podívat na to, jak tyto dva enzymy ovlivňují vývoj včelí královny, u které hrají zásadní roli v tom, že se z ní nestane pouhá dělnice?

otázka: Nějak to nechápu, lazva produkuje také JH nebo jej přijímá v potravě od krmiček?

Rozumím, zmatek je zcela na místě. Pojďme to úplně zjednodušit.
Larva si juvenilní hormon (JH) vyrábí sama ve svém vlastním těle. Nepřijímá ho v potravě od krmiček. [1]https://www.mdpi.com/2218-273X/13/11/1657
Krmičky v mateří kašičce žádný juvenilní hormon larvám nepředávají. Krmičky pouze dodávají živiny a signální proteiny (například royalaktin neboli MRJP1). [1] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022191010000739, [2]https://www.reddit.com/r/explainlikeimfive/comments/14o79ot/eli5_how_exactly_does_the_royal_jelly_turn_an/
Teprve tato strava (množství a kvalita jídla) dává mozku larvy signál, aby její vlastní žláza začala hormon produkovat. [1] https://www.mdpi.com/2218-273X/13/11/1657, [2] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022191010000739
Jak to tedy funguje krok za krokem?

1. Žláza corpora allata (https://www.google.com/search?kgmid=%2Fm%2F0b6j7nw&q=corpora+allata): Každá včela (larva i dospělec) má v hlavě hned za mozkem malý párový orgán zvaný corpora allata. Tato žláza je jedinečným výrobcem juvenilního hormonu v těle včely. [1] https://en.wikipedia.org/wiki/Juvenile_hormone, [2] https://www.beelistener.co.uk/biology-for-beekeepers/honey-bee-hormones-and-metamorphosis/, [3] https://www.mdpi.com/2218-273X/13/11/1657
2. Spouštěč u larvy: Když krmičky krmí larvu budoucí matky obrovským množstvím mateří kašičky, nutriční senzory v těle larvy (již zmíněná dráha TOR a inzulin) dají pokyn její žláze corpora allata (https://www.google.com/search?kgmid=%2Fm%2F0b6j7nw&q=corpora+allata): „Máme hromadu prvotřídního jídla, začni chrlit juvenilní hormon!“ Larva si ho tak vyrobí masivní množství sama, což z ní nakonec zformuje královnu. U běžné dělnice žláza v larválním stádiu produkuje hormonu mnohem méně. [1] https://www.lifecoursehealthpress.com/royal-jelly-and-the-queen-bee, [2] https://www.academia.edu/108619774/Juvenile_Hormone_Biosynthesis_Gene_Expression_in_the_corpora_allata_of_Honey_Bee_Apis_mellifera_L_Female_Castes, [3]https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022191010000739, [4] https://www.mdpi.com/2218-273X/13/11/1657

Proč tedy vysoká produkce u dospělé včely podporuje stárnutí?

Vtip je v tom, že stejný hormon dělá v těle larvy a v těle dospělce úplně jiné věci, protože reaguje s jinými tkáněmi: [1]https://www.mdpi.com/2218-273X/13/11/1657
• U LARVY hormon komunikuje s tkáněmi, které teprve rostou. Zde je jeho úkolem „udržet status quo“ – říká tělu: „Zůstaň larvou, ještě se nekukli, dokud dostatečně nevyrosteš“. [1] https://www.mdpi.com/2218-273X/13/11/1657, [2]https://en.wikipedia.org/wiki/Juvenile_hormone
• U DOSPĚLÉ VČELY už žádné larvální tkáně nejsou, včela už nevyroste ani o milimetr. Když v jejím dospělém těle začne žláza corpora allata na stará kolena znovu produkovat JH, hormon už nemá co vyvíjet. Místo toho začne působit na mozek a metabolismus. Zde už neudržuje mládí, ale funguje jako „biologický bič“ – donutí dospělou včelu spálit tukové zásoby, zmenšit imunitní orgány, zaktivovat mozek pro orientaci v prostoru a vyhnat ji z úlu ven sbírat nektar. [1]https://www.academia.edu/108619774/Juvenile_Hormone_Biosynthesis_Gene_Expression_in_the_corpora_allata_of_Honey_Bee_Apis_mellifera_L_Female_Castes, [2]https://wikibeedia.miraheze.org/wiki/Juvenile_hormone, [3]https://en.wikipedia.org/wiki/Juvenile_hormone
Je to jako s ohněm: u larvy JH funguje jako „udržovací plamínek“ (aby larva zůstala larvou), ale u dospělé včely funguje jako „požár“, který včelu metabolicky soptí a během dvou týdnů létání venku ji uštve k smrti. [1] https://wikibeedia.miraheze.org/wiki/Juvenile_hormone, [2]https://www.facebook.com/61555749781531/posts/how-nurse-bees-biological-shift-into-foragers-as-honey-bees-age-they-undergo-an-/122323981436191659/
Dává to takto lepší smysl? Pokud chcete, můžeme se podívat na to, co se stane s dospělou včelou, když jí vědci její žlázu corpora allata uměle vyoperují – což krásně dokazuje, jak moc jsou dospělé včely na její produkci závislé.

To se mi zdá jako halucinace, ani jediný podpůrný odkaz tohoto tvrzení?

Omlouvám se, máte naprostou pravdu, že bez citací to zní neuvěřitelně. Hmyzí endokrinologie je v tomto velmi specifická a to, co u jednoho stadia vývoj brzdí, v jiném pohání stárnutí. Tento fenomén se v biologii nazývá hormonální pleiotropie (jeden hormon má různé, často protichůdné funkce v různých fázích života). [1]https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0086923
Zde jsou konkrétní, dohledatelné vědecké studie z předních časopisů, které tyto mechanismy u včely medonosné (Apis mellifera) prokázaly:

1. Důkaz, že dospělé létavice mají nejvyšší hladinu JH

To, že hladina JH s věkem dospělé včely stoupá a vrcholí u létavic, je základním pilířem včelí fyziologie.
• Studie: Juvenile hormone levels in honey bee (Apis mellifera L.) foragers: foraging experience and diurnal variation (Elekonich et al., 2001, publikováno v Journal of Insect Physiology). [1]
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12770189/
• Co zjistili: Výzkum potvrdil, že včely-létavice mají stabilně vysoké titry (hladiny) JH v hemolymfě ve srovnání s mladými krmičkami v úlu. Vysoká hladina JH přímo předchází tomu, než včela vůbec poprvé vyletí z úlu. [1]https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022191001000907, [2]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12770189/

2. Důkaz, že JH funguje u dospělých včel jako pro-stárnoucí faktor (Pro-ageing)

• Studie: Ageing in a eusocial insect: molecular and physiological characteristics of longevity and senescence in honeybees (Münch, Amdam et al., 2008, publikováno ve Functional Ecology). [1] https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2435.2008.01419.x
• Citace ze studie: „High titres of JH... appear to be pro-ageing factors in the honey bee. Thus, foragers experience increased rates of senescence after the onset of foraging activity.“ [1]https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2435.2008.01419.x
• Co zjistili: Na rozdíl od jiného hmyzu působí JH u dospělých dělnic jako faktor, který urychluje fyziologické stárnutí (senescenci) poté, co začnou létat ven. [1]https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2435.2008.01419.x
3. Důkaz o antagonismu mezi JH a Vitellogeninem (Dvojitá negativní vazba)

Tento mechanismus vysvětluje, proč JH u dospělé včely ničí tukové zásoby a imunitu. Vitellogenin (protein v tukovém tělese) včelu chrání před oxidativním stresem a stárnutím, ale JH ho blokuje. [1] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17438290/, [2] https://www.researchgate.net/publication/6390850_Vitellogenin_juvenile_hormone_insulin_signaling_and_queen_honey_bee_longevity

Jak tedy reálně funguje ten evoluční posun (Metamorfóza vs. Dospělec)?

Jak uvádí přehledová studie v PLOS ONE (Juvenile Hormone Biosynthesis Gene Expression..., 2014): JH je evolučně nesmírně plastická molekula. Zatímco u larev reguluje metamorfózu (a umělý zásah juvenoidem ji v larválním stádiu zničí), sociální hmyz jako včely tento hormon v dospělosti „přejal“ (co-opted) pro úplně novou funkci – řízení dělby práce (věkové polyetismu). [1] https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/juvenile-hormone, [2]https://academic.oup.com/book/10632/chapter/158655446
Pokud byste chtěl(a) dohledat konkrétní PDF některé z těchto studií (např. klíčovou práci od Amdam nebo Robinsona), dejte mi vědět, mohu uvést přesné digitální identifikátory (DOI) pro snadné vyhledání.

pokud aplikuji juvenoid, larva se nevyvine, jak může juvenilní hormon svým stoupáním produkce, tedy podporovat stárnutí?

To je vynikající otázka, která míří přímo do srdce jednoho z největších paradoxů hmyzí fyziologie. U včely medonosné totiž juvenilní hormon (JH) změnil během evoluce svou funkci a v dospělosti dělá pravý opak toho, co dělá v larválním stádiu.
Zde je vysvětlení, jak je to možné a proč vysoká hladina JH u dospělé včely podporuje stárnutí:

1. Dvojí tvář JH: Larva vs. Dospělec

Juvenilní hormon dostal svůj název podle své původní funkce u larev – udržovat hmyz „mladým“ (juvenilním).
• U larvy (Statická funkce): JH blokuje proměnu (metamorfózu). Dokud je hladina JH vysoká, larva roste, svléká se, ale zůstává larvou. Aby se mohla zakuklit a proměnit v dospělce, musí hladina JH klesnout k nule. Pokud v této fázi aplikujete juvenoid (umělý JH), larva se nedokáže zakuklit a vyvinout se v dospělou včelu.
• U dospělé včely (Regulační funkce): Jakmile se včela vylíhne, její tělo je již plně vyvinuté a metamorfóza je dokončena. JH zde získává zcela novou roli – už neřídí vývoj těla, ale řídí dělbu práce a chování.

2. Jak JH u dospělců pohání stárnutí (behaviorální zrání)

U dospělé včely funguje JH jako metabolický a behaviorální akcelerátor. Jeho stoupající hladina spouští kaskádu procesů, které vedou ke stárnutí:
• Likvidace tukového tělesa: JH je přímým nepřítelem vitellogeninu (klíčového proteinu a antioxidantu, který včelu udržuje mladou a zdravou). Vysoká hladina JH potlačuje tvorbu vitellogeninu a způsobuje drastické odbourávání lipidů (tuků). Včela s vysokým JH doslova ztrácí své metabolické rezervy a její tělo fyziologicky chátrá.
• Zvýšení oxidačního stresu: Přechod na létavici vyžaduje extrémní svalový výkon při letu. Tento vysoký metabolický obrat (poháněný JH) produkuje obrovské množství volných radikálů. Protože včela kvůli JH přišla o ochranný vitellogenin, její buňky se rychleji opotřebovávají.
• Nevratné změny v mozku: JH mění strukturu neuroreceptorů v mozku včely. Zvyšuje citlivost na světlo a pachy, což ji nutí opustit úl a vyrazit ven. Jakmile se z ní stane létavice, proces stárnutí se dramaticky zrychlí a včela během 1–2 týdnů hyne vyčerpáním.

Shrnutí analogie

Představte si JH jako plynový pedál.
• V továrně (larva): Dokud držíte plyn, auto nemůže sjet z výrobní linky a dokončit se (aplikace juvenoidu zablokuje vývoj).
• Na silnici (dospělec): Auto je hotové. Když teď sešlápnete plyn na podlahu (stoupající JH), auto jede extrémně rychle (létavice), ale motor se enormně opotřebovává a rychle spotřebuje veškeré palivo (stárnutí a smrt).
Tento mechanismus je také důvodem, proč zimní včely mají hladinu JH extrémně nízkou (téměř nulovou) po celých 6 měsíců – díky tomu si udržují obří zásoby tuku a vitellogeninu a nestárnou.
Zajímalo by vás, jak přesně spolu JH a vitellogenin soupeří v rámci tzv. „dvojité negativní zpětné vazby“, která tento proces včelám umožňuje libovolně brzdit nebo zrychlovat?

otázka:
včetně inzulinu a cíle rapamycinu (TOR) ( Ament et al., 2008 ), cGMP-dependentní proteinkinázy ( Ben-Shahar et al., 2002 ) a juvenilní hormon (JH) ( Jaycox et al., 1974 ; Robinson, 1987 ; Sullivan et al., 2000 ). Tyto dráhy mohou tedy také regulovat stabilní ztrátu lipidů.
(pozn. výstřižek motivující SI k cílené konverzaci, viz. čtení do konce)


Tento citát přesně popisuje molekulární a fyziologické pozadí behaviorálního zrání, které jsme probrali výše. Spojuje hormonální změny s metabolismem včely – konkrétně se stabilní ztrátou lipidů (tuků), která je pro přechod z domácí včely na létavici klíčová.
Zde je vysvětlení, jak tyto konkrétní dráhy a látky v těle včely fungují a proč vedou k odbourávání tukových zásob:

1. Inzulinová dráha a signalizace TOR (Target of Rapamycin)

• Jak to funguje: Inzulinová dráha a dráha TOR jsou univerzálními senzory nutrientů v těle živočichů. Reagují na to, kolik má včela jídla (zejména bílkovin z pylu).
• Vliv na zrání: Mladé včely (krmičky) konzumují obrovské množství pylu, což stimuluje tyto dráhy. Jakmile včela stárne a připravuje se na roli létavice, aktivita těchto drah se mění. Pokles nutriční signalizace vede k tomu, že včela přestane ukládat energii a začne drasticky odbourávat své tukové těleso (lipidové rezervy), což je metabolický povel k tomu, aby opustila úl a začala shánět potravu venku.

2. cGMP-dependentní proteinkináza (gen foraging)

• Jak to funguje: Výzkum (Ben-Shahar et al., 2002) ukázal, že exprese genu foraging (který kóduje právě cGMP-dependentní proteinkinázu) se s věkem včely zvyšuje.
• Vliv na zrání: Vyšší hladina této kinázy v mozku včely doslova přepíná její chování z „domácího“ režimu na „vyhledávací“ (foraging) režim. Způsobuje, že včela je aktivnější, citlivější na vizuální a čichové podněty a má větší motivaci opustit úl. Tento proces jde ruku v ruce s energetickými změnami (spalováním lipidů).

3. Juvenilní hormon (JH)

• Jak to funguje: Jak bylo zmíněno, hladina JH s věkem dělnice stoupá. Citované studie (Robinson, Sullivan atd.) dokázaly, že JH funguje jako hlavní stimulátor přechodu na létavici.
• Vliv na zrání: Vysoká hladina JH působí antagonisticky (protichůdně) k zásobám v tukovém tělese. JH stimuluje metabolismus k tomu, aby začal využívat lipidy jako palivo pro náročný letový metabolismus. Když má včela vysoký JH, její tukové zásoby klesnou na minimum, což z ní udělá štíhlou, agilní létavici.

Proč je „stabilní ztráta lipidů“ tak důležitá?

Tukové těleso včely (ekvivalent jater a tukové tkáně savců) je u mladých včel obrovské a plné proteinů (vitellogeninu) a lipidů. Mladá včela potřebuje tyto zásoby k produkci mateří kašičky.
Při přechodu na létavici však včela musí projít metabolickou transformací:
1. Snížení hmotnosti: Létavice musí být lehká, aby dokázala uletět kilometry s nákladem nektaru. Ztráta lipidů jí snižuje tělesnou hmotnost.
2. Změna paliva: Zatímco v úlu včela žije ze svých vnitřních tukových a bílkovinných zásob, létavice přechází na „přímé spalování“ sacharidů (cukrů z medu a nektaru), které jí dodávají okamžitou energii pro svaly.
Uvedené dráhy (inzulin/TOR, cGMP-kináza a JH) fungují jako interaktivní síť, která včele říká: „Tvoje tukové zásoby klesly, tvůj mozek je nastaven na hledání, je čas vyrazit ven.“
Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, můžeme se podívat na:
• Úlohu proteinu vitellogeninu, který funguje jako přímý protihráč juvenilního hormonu.
• To, jak se od sebe liší letní a zimní včely právě z pohledu lipidů a těchto hormonálních drah.
Který z těchto směrů by vás zajímal více?

V minulosti jsem zde psal a popisoval, že zazimovat včelsta je drahá a velmi komplikovaná věc. Někomu totiž na jeho stanovišti mohou včesltva bez problémů destrukci ustát, ale o stanoviště vedle nikoli. Je to totiž dlouhodobý a docela pro včelaře cílená práce jak tohoto bodu vyzimování dosáhnout. Někdy je to štěstí ve hře, jindy je to docela velký finanční výdaj a to natolik vysoký, že je lepší ponechat včelstva osudu a na jaře s příběhem o smrtelnosti včelstev v jeho podmínkách, objednat nové vyzimované nebo jinou formu obnovy chovu. Toto není praktický recept na přezimování, ale návod pro praktické pochopení ztrát kterých příčinou je chovatelská neinformovanost. Proto to zde sděluji. Aby si včelaři uvědomily co je chov včel a co obnáší, že včelařství je velmi nákladná činnost nejen finančně ale i vědomostně.

pro vysvětlení:
(SI) zkratka superinteligence. Je to nový termín který postupně bude nahrazovat termín umělá inteligence.

otázka:Behaviorálním zrání včely medonosné

Behaviorální zrání včely medonosné

(často označované jako věková polyetismus) je proces, při kterém dělnice během svého života postupně mění své chování a vykonávané činnosti v závislosti na svém věku. Včela medonosná neprovádí po celý život stejnou práci, ale její role v úlu se vyvíjí od vnitřních prací až po riskantní sběr v terénu.
Tento proces je řízen hormonálně (zejména juvenilním hormonem), nutričně a sociálními podněty uvnitř včelstva.

📅 Typický chronologický vývoj dělnice

Životní cyklus letní dělnice trvá obvykle 4 až 6 týdnů a dělí se do čtyř hlavních fází:

1. Čistička úlu (1.–3. den života)

• Hlavní činnost: Čištění buněk plástů.
• Detaily: Po vylíhnutí je včela ještě slabá a její žlázy nejsou plně vyvinuté. Její první úkol je vyčistit a vyleštit buňky, aby do nich matka mohla znovu naklást vajíčka.

2. Krmička (4.–12. den života)

• Hlavní činnost: Krmení larev a matky.
• Detaily: Včele se plně rozvíjejí hltanové a kusadlové žlázy, které produkují mateří kašičku. Starší larvy krmí směsí medu a pylu, mladé larvy a matku krmí čistou mateří kašičkou.

3. Stavitelka a zpracovatelka (12.–20. den života)

• Hlavní činnost: Stavba díla, zpracování potravy a obrana.
• Detaily: Hltanové žlázy zakrňují a aktivují se voskotvorné žlázy na zadečku. Včely staví nové plásty, přebírají nektar od létavic, zahušťují ho na med a ukládají pyl. Ke konci tohoto období (kolem 18. dne) se z nich stávají strážkyně úlu, které hlídají česno před vetřelci (vosami, včelami-lupičkami).

4. Létavice (21. den až do smrti)

• Hlavní činnost: Sběr zásob mimo úl.
• Detaily: Včela opouští bezpečí úlu a přechází na nejriskantnější profesi – sběr nektaru, pylu, vody a propolisu. Tato práce je natolik fyzicky náročná, že včela v této fázi žije už jen zhruba 1 až 2 týdny, dokud si "neulétá" křídla.

🧬 Co behaviorální zrání řídí?

Behaviorální zrání není pevně naprogramované pouze věkem; je neuvěřitelně plastické (přizpůsobivé). Mezi hlavní regulační mechanismy patří:
• Juvenilní hormon (JH): Hladina tohoto hormonu v krvi včely postupně stoupá. Nízká hladina udržuje včelu v úlu (krmička), vysoká hladina spouští přechod na létavici.
• Feromony: Starší létavky produkují feromon (tzv. etyl-oleát), který přinášejí do úlu. Tento feromon zpomaluje zrání mladých včel. Pokud je v úlu hodně létavic, mladé včely zůstávají krmičkami déle.
• Genetika: Různé včelí linie mají mírně odlišné prahy citlivosti na podněty, což ovlivňuje, jak rychle do jednotlivých fází dospívají.

🔄 Flexibilita systému (Sociální regulace)

Včelstvo dokáže toto zrání v případě krize obrátit nebo urychlit:
• Urychlené zrání (Prekociální vývoj): Pokud včelstvo ztratí létavky (např. kvůli náhlému ochlazení nebo otravě), mladé včely (krmičky) bleskově dospějí, zvýší se jim hladina JH a vyrazí létat už ve věku několika dnů.
• Omlazení (Behaviorální regrese): Pokud včelstvu chybí mladé včely (např. po dlouhé zimě nebo v uměle vytvořeném smetenci), starší létavice dokážou obnovit své zakrnělé hltanové žlázy, začít znovu tvořit mateří kašičku a vrátit se k roli krmiček.
Poznámka: Výše popsaný cyklus platí pro tzv. letní včely. Zimní včely, které se líhnou na podzim, mají proces zrání fyziologicky pozastavený (mají obrovské zásoby bílkovin v tukovém tělese), aby dokázaly přežít 6 až 8 měsíců a vychovat první jarní generaci.

Vážený pane záleží jaké periodikum čtete. Do našeho podnebí, kde teploty sahají k 41 C, doporučuji nakupovat africké nebo orientální kmeny inseminačně ustálené v buckfastskych liniich.

Upřesním,brakoval na vlastnosti a ne na hloupou barvu.

Pochopitelně neznamená.Naopak bych ty rezavějící tvrdě brakoval a časem měl místně přizpůsobenou včelu neź do nich soustavně strkat rodokmenovou modrou krev.

Dobrý den,
Už minulý rok jsem pozoroval,že mě včely začínají nějak rezivět,ale letos je to ještě masivnější.Oddělky vybavuji jen matkami z uznaných chovů.Znamená to,že budu mět míň medu a nebo víc popichaný ?.S pozdravem.

Přišel jsem o včely a hledám náhradu. Prosím ozvěte se na Hradecku a rád si proně dojedu. VD.

Prodám vyzimovaná včelstva 10.rámcích jeden nástavek ,nebo dva nástavky 20 rámků 39x24 s odběrem na jaře (dle počasí cca březen až duben). Vyšetření samozřejmostí .Možnost koupit včelstva komlet s úlem .Tel 603378388
Cena včelstva 10 rámků 3500 Kč 20 rámků 5000 Kč . Táborsko

Zdravím všechny spáče na tomto foru a tak se jen ptám pojed ete do Ostravy na výstavu Včela nebo zase usnete a ještě chvíli budem dřímat.

Jinak zdráv?

Kdo chová ČR včely karpatky? Adresu.

Hezkého Silvestra chlapci a děvčata a hodně zdraví do Nového roku.Jak je vzácné totiž poznáme,až ho máme pomálu.

Co timhle stupido příspěvkem chtěl autor říct?

Včelaři nemusí vést evidenci tržeb (EET), pokud prodávají produkty přímo z domácnosti nebo ze stanoviště včelstev, a to za předpokladu, že se nejedná o podnikatelskou činnost. Pokud si však zřídí živnostenské oprávnění pro jiné účely (např. pro spolkovou činnost), mohou mít povinnost EET podléhat v závislosti na dalším postupu.

Tak od 2027 to bude dost znát.....mám 230 včelstev samozřejmě rozepsanou na rodinu...no už to takto nepůjde...vyhodnotil to a budu dělat víc v práci...t
Vydělám si i víc...teď med moc nejde tak jej přidávám za 130 Kč ve sklince.

Píšou to tam nejspíš aby se kryli a nebo špatný překlad.
Napiš podnět na USKVBL
https://www.uskvbl.cz/cs/

Při čtení návodu na aplikaci tohoto přípravku mám dojem, že si jeho autoři dělají z lidí legraci. Prý se máme vyvarovat předávkování u jednotlivých včel. Jak, když to na včely máte kapat z kravské láhve, kde máte problém dodržet jen celkové množství tohoto přípravku na celé včelstvo?

Na včelnici jsou vždy nejaka vcelstva ktera se krmit nemusí. Léčit ale všechna. Včelaři rozumí.

V Kauflu byl prý 12,90 a bez omezení..Albert teď 14,90 po 11 kg.
Ja věděl,že karty do Makra kvůli"cukru" jsou kravina,byť na svazu vyvinuli zdáni zájmu o členy.
Taky jsem nic nikomu nevyřizoval,zájemce byl jen jeden,ale ten vymyslel,že by si z Makra se slevou tahal bedny s pivem na ZO a ne cukr..

V makru je s kartou sleva 10%, takže kdo tam jezdíte, vite aktuální cenu?. Pod 9.90, jako lidl, bila, bedavno i Albert se asi nedostanou. Ale zas he to kdykoli a bez omezení. Lidl měl sice bez omezení ale odpoledne prázdné palety

Lidl 9,90 kc bez omezení.Dal čekejte na Makro,treba na jaře.Docela by mne zajímalo,jestli se někde nechali zblbnout nápady svazu s Makrem a vyřizovali ty nejapné kartičky?

Co chcete proboha za cenu? V Bille bylo 9,90 kč!

Tak čekám na tu výhodnou cenu cukru z makra. Jestliže v marketech mají 8.8 nebo 9.9 Kč /kg tak nechápu proč makro prodává pro včelaře tak draho. Bylo snad domluvě nejjjjjjjjj cena. Zatím to tak nevypadá...ještě nekrmíme ale už ho budu 2000 kg potřebovat

Díky.Včera jsem omrkl včely,tak si přece jenom vezmu jeden medník medu.Spolu se zasobami ve VN 39x30 budou mit vic než 20 kg medu na zimu.Rozkvétá inkarnát skoro před česny,už teď je hezký přínos.Pod 30 mám jestě nástavek 39x24,tam jsem samozřejmě kvůli destrukci 5 žeber nelezl..A rozkvétá přísavník,každoroční zdroj pylu pro výživu dlouhověkých včel.Les už asi nepřekvapí,je tam přesušeno.

Přeji brzkého uzdravení a životní pohodu.Moc nám chybí vaše příspěvky a komentáře o včelaření.
Příjemný den přeje Homoláč Nechanice

Loni jsem se válel s rakem v nemocnici,vcely zimovaly beze ztrát na medu.Letos mám housera jako kráva,tak to dopadne nemlich tak.Opět budou holky na tom co si donesly.

Po deštích skončila i medovice. Je po snůšce. Nakonec to dalo asi 15 kilo pěkného tmavého medu na včelstvo. Začínám krmit a těším se za rok.

Vypadá to že nejen admin ale celkově sem už nikdo moc nechodí

Admin chrápe,že tohle nemaže? Nebo sem už vůbec nechodí? Budíček !

Na Vysočině je mírná snůška z puklic na smrcích. není jich mnoho jsou malé ale jsou na nich pěkné kapky medovice.
Také ještě dokvétá maliní a za posledních 14 dní to v úlech docela přibylo. Na to jak byl květen mizerný se zdá že letní snůška to spraví.

To je zbytečné. Hlavně na ty kontakty nic neposílat. Je to zjevně podvodná zpráva na tahání peněz z důvěřivců!

Prosím je možný překlad do češtiny?

My husband works for the government, and his security clearance requires that he maintain a good credit standing. Unfortunately, last year, we observed a decline in his credit score, so we knew we needed some help. Huge shoutout to ‘H A C K M A V E N S 5 AT G M A I L DOT COM’ for stepping up as a fantastic credit agent! They really helped us clear up bad debts and bumped our scores up to 815. If you need to reach out, you can call/text/Whats-App at [+1 (2 0 9) 4 1 7 – 1 9 5 7].

Kvůli 10kg na včelstvo bych medomed i rád ušpinil, ale tak dobře na tom nejsem :-). Nejdřív to vypadalo nadějně, počasí se potkalo s lískami i vrbou, medníky dostali už o Velikonocích, ale pak se ochladilo a když se oteplilo, tak to začalo. Na prvního máje šly ven první roje a za týden další... :-))). Každopádně jestli někde byli úhyny, tak tady se včelí populace rozrostla.

Proto jsem to ani nevytáčel,ať si to holky nechají.Třeba mi to oplatí v medovici a ostružině.

Mám to podobně 10,5 kg na včelstvo a to zhruba polovina bylo nad 18% to šlo do medoviny.
Mšice na Javorech jsou ale medovici smývá déšť Puklice na smrku zatím neviděny.
Počasí zatím nic moc snad příští týden má být trošku slunečno Tak třeba něco bude. kdyžtak zakrmíme a počkáme na další rok. Vysočina

Po prvé jsem po letech včelaření bez jarniho medu.Kvůli 10 kg na včelstvo nemá cenu špinit medomet.

My uz mame po 2. toceni cile splneny, 20kg/vc. Cesky raj 250nm. Ackoliv bylo chladneji, vse medovalo a vcely sbiraly ve svetru. Jeste ze jsem jim tam 5kg nechal, bude dlouho ziminda. 2. toceni melo mene medovou chut i barvu nez prvni. Kdyby to bylo obracene, rekl bych ze tam spadlo trocha zimnich zasob. Akaty ani lipy jeste nekvetly, netusim. Bee happy

Studený máj ve stodole ráj se říká ale u včel to asi neplatí. Je zima, venku ani křídlo, co si nanosili před ochlazením teď zčásti spotřebují. Moc už toho nepokvete, zbytky řepky, kleny, hlohy.navic je sucho, moc to nemeduje. Jarního medu moc nebude, snad dá něco les. Vysočina

Špatný příklad! Tady matka je a dokonce klade. Včelstvo není bezmatečné.

Také bych odhadoval, i z toho co slyším, že to nebude žádný rekord. Bude se to smrskávat. Něco půjde na spotřebu, hodně včely odpaří. Déšť a oteplení se nerýsuje.

3 týdny se neobjevila žádná nová zpráva ani diskuze.Copak je málo problémů se zimními úhyny včelstev ? Ani vývoj snůšky nenaznačuje extrémních výnosů alespoň u nás na Hradecku.Ovocné stromy a řepka odkvetly a nijak zvláště se to neprojevilo na zaplnění medníků.Jak u vás ?

Dobrej ukazatel, ale nespolehlivej. Zrovna mam prezimovane vcelstvo s trubcokladnou matkou a pyl vesele sbírají a taky kladou, ale trubce. Matka byla loňská, koupená, nadějná, ale nevydržela.

To už musí byt vcelstvo ored kolapsem, nebo osirele dlouhou dobu, beznadějně, bez otevřeného plodu, aby nenosilo pyl.

Na jedné přednášce přednášejicí tvrdil,když včely nosí pyl tak je matka přítomna ve včelstvu.Mám několik zkušenosti, kdy ve včelstvu není matka a včely nosí pyl. Podle mne je to mýtus kteří někteří pořád papouškují.Jaké zkušenosti máte vy.