Archiv Včelařské konference

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tedpol <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: PILNE
> Datum: 10.3.2006 20:35:54
> ----------------------------------------
> na stronie http://www.beedol.cz/beedolcz.html
> Návody k lékům...M-1 AER....Příprava emulze M-l
> Do čisté plastické nebo skleněné nádobky odměříme 50 ml (0,5 dl) vody a
> vmícháme 5 kapek M-l......
>
> 50ml(0,5dl) - to jest 50 ml czy 500ml(0.5 litra)??????
> HELP
.........

Kapnąć 5 x kropla M1 do 50 ml wody. Przeprowadzić - pędzel, nacierać jedynie płód - pszczeli wieczko.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Po shlédnutí filmu od přítele Josefa Jaroše - rozvod vody do úlů - jsem se rozhodl, že to vyřeším jednodušším způsobem. Namísto klasického římského vodovodu jsem použil efektivní napáječky pro exotické ptactvo v klecích. Tzv. "klecové napáječky". To mi ušetří práci s vyrovnáváním úlů do vodováhy a každý úl tak napájím zvlášť.
Pokud by vás tento můj zlepšovák zaujal, klecové napáječky lze zakoupit v prodejnách zooshopu, zverimexu apod.
(cca 50,- Kč za 1 ks)

Rád bych si vyslechl váš názor na nutnost zavádění vody včelám v tuto roční dobu. (I přesto, že mám na stropech úlů fólii, kde se samovolně sráží voda). Děkuji za každou relevantní odpověď.

je to nesmysl.....mají snad včely v dutině stromu nějakou napaječku?

jako základ do bylinných mastí používám propolis rozpuštěný v olivovým oleji, na kůži je to super a koncentrovaně to voní....

1 díl olivového oleje + 1 díl propolisu do skla(v malém),které můžete vyhodit
tuto sklenici s touto směsí zahřívejte v horké vodní lázi těsně pod bodem varu(velkej kastrol na malej hořák) aspoň hodinu a neustále míchejte propolis v oleji
pak olej odlejete a on s tím propolisem a voskem co propolis obsahuje, stuhne v mast....

je to nesmysl.....mají snad včely v dutině stromu nějakou napaječku?
.....
Ano, v kondenzační zoně.
Z každého kila medu je půl litru vody.
Studený med velice dobře absorbuje vzdušnou vlhkost.
Takže kdo má v úlu neobsednutý prostor, má tam i napaječku.

Ale kdo zatepluje, tak to možná musí napravit. Přidávat vodu.

V dutíně stromu nikdo včely neuteploval.


http://www.ceskymed.cz/vcely_v_zime.htm

Karel

Adresa "Binga" byla zablokovana.

JPB

dakujeme

Pista

-----Original Message-----
From: Administrator [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, March 10, 2006 11:56 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zablokovani IP adresy


Adresa "Binga" byla zablokovana.

JPB

__________ Informacia od NOD32 1.1422 (20060301) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Rada EU a její status původu:

1. přírodní med
2. umělý med - to je i směs umělého medu a přírodního medu a ten je v oblasti cukru. Ne tedy medu.

Tato definice je propojena se zněním v prohlášení ve fakturách při pohybu (prodeji a nákupu) zboží (medu) v mezičlenském (členové i adepti - budoucí členové EU). Formulace prohlášení v tomto případě je závazná a je povinná.







_gp_
http://vindex.ic.cz

Jak to vypadá se světovou cenou v současné době? Jak se budou asi vyvíjet výkupní ceny medu v roce 2006? Od podzimu 2004 celou zimu až do začátku sezóny 2005 se hodně hovořilo o cenách. Vědělo se, že cena půjde dolů. Probíralo se zda existuje nějaká světové cena medu a jestli ano, co tento pojem znamená. V současnosti se o ceně vůbec nemluví. Nemá někdo nějaké zprávy o vývoji cen?
Díky za odpovědi

Richard Šimko

dziękuję
teraz już nie mam żadnych wątpliwości

Na 99% jsou podobný spamy z webového rozhraní pro zadávání příspěvků.
Jako univerzální nástroj pro zabránění podobných útoků poslouží
jednoduchá úprava.
Přidat ještě jedno vstupní pole, do kterého se musí opsat jakýkoliv
(krátký) text či číslo zobrazené třeba někde na obrázku hned vedle, nebo
klidně zmíněné někde v textu.
A příspěvek se zapíše do databáze pouze při shodnosti hesla s heslem
opsaným do vstupního pole...

Modří již pravděpodobně vědí ... že spamovací roboti nemají velkou šanci
se trefit do správného hesla, kdežto pro živého pisatele není žádný
problém těch pár písmenek připsat ...


Karel

Administrator napsal(a):
> Adresa "Binga" byla zablokovana.
>
> JPB
>
>

****
V dutíně stromu nikdo včely neuteploval.
****
Ano, uz byly uteplene - tloustkou dreva.

Anebo anonymni vkladani prispevku z webu zrusit uplne, coz uz jsem
nekolikrat psal.
Nevim proc musi do vcelarske konference psat anonymove, jake to ma pro
vcelare vyhody?
Je snad nejaky zakon o pravech anonymu?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Karel Galló ml.
Datum: 11.03.2006 14:46
> Jako univerzální nástroj pro zabránění podobných útoků poslouží
> jednoduchá úprava.
> Přidat ještě jedno vstupní pole, do kterého se musí opsat jakýkoliv
> (krátký) text či číslo zobrazené třeba někde na obrázku hned vedle, nebo
> klidně zmíněné někde v textu.
> A příspěvek se zapíše do databáze pouze při shodnosti hesla s heslem
> opsaným do vstupního pole...
>
>

*****
Anebo anonymni vkladani prispevku z webu zrusit uplne, coz uz jsem
nekolikrat psal.
Nevim proc musi do vcelarske konference psat anonymove, jake to ma pro
vcelare vyhody?
Je snad nejaky zakon o pravech anonymu?
***********

Konfera je takova jaka je. O jeji podobe se zde nekolikrat vedly diskuse a clenove - pri vsi ucte - daleko dele zde prihlaseni, se shodli na teto podobe. Mozna by bylo lepsi, nez kolem sebe mlatit zakoniky, se podivat do archivu.

> jako základ do bylinných mastí používám propolis rozpuštěný v olivovým
> oleji, na kůži je to super a koncentrovaně to voní....

kolik v ty masti ma bejt propolisu v procentech?

\vov

před rozpuštěním půl na půl s oliv. olejem...

do oleje přejde podle mého soudu asi tolik,možná trochu víc,co do lihu.... po akci vám zbyde taková propolisová žvýkačka(za tepla , za studena je to kameň s pryskyřice)

koncentrovanější mast:

v propolisu ůčinné látky se dájí nakoncentrovat v lihu
propolisový lih. koncentrát smícháte ZA STUDENA!!!! s olejem,pozvolna zahříváte dokud se líh neodpaří,potom je dobrý přidat i surový propolis kvůli vosku,respektive hustotě masti....

diky ti cislo za vysvetlujici odpoved takovou jaka je. budu se urcite
muset podivat do archivu jak na ty anonymy.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: 164410
Datum: 11.03.2006 18:03
> Konfera je takova jaka je. O jeji podobe se zde nekolikrat vedly diskuse a
> clenove - pri vsi ucte - daleko dele zde prihlaseni, se shodli na teto
> podobe. Mozna by bylo lepsi, nez kolem sebe mlatit zakoniky, se podivat do
> archivu.
>
>
>

Zdravím přátele včel,
Dřívějších dobách se včelaři snažili nahradit přírodní pyl různými náhražkami. Po čase se zjistilo,že bez přírodního pylu to nemá valný účinek. Naopak nevhodnými náhražkami můžeme včelstvu uškodit! Nejlepší je používat přírodní pyl a to bud formou pylového plástu, nebo pylového těsta(na 1 kg pylu 250-300 ml čisté vody....přidávat cukr nebo med do pylového těsta se nedoporučuje, nebot sladké těsto láká létavky,aby jej zkonzumovaly...to je u létavek jen na škodu...podporuje to u nich nosemu!!!!!)
Já preferuji pylové těsto. Podávání pylových plástů v předjaří nečiním...nehodí se mi to!Oba způsoby mají i své nevýhody.U pylových plástů jde o blokování plodového tělesa kvanty zásob. Při podávání pylového těsta musíme dbát na to, aby se nacházelo co nejblíže plodového tělesa(do 7cm od plodu),jinak je odběr pomalý.
Napadlo mě,že by se mohl suchý pyl padávat ve stropním krmítku.Včely by se na něj nalákaly hroudou medocukrového těsta.Pak by včely mohli začít nabídnutý pyl rouskovat a přenášet do plodiště kde ho uloží poblíž plodu a podle potřeby ho konzumovali. Vím,že se takto dá pyl podávat zvenčí, ale pokud přijde špatné počasí, včely nemohou létat za tímto zdrojem. Pokud by se takto podobně podával pyl přímo v úlu, včely by ho mohly odebírat i za nepříznivého počasí.
Tato metoda by byla jednoduší než metoda podávání pylového těsta. Nikde jsem však nečetl ani neslyšel, že by ji někdo praktikoval. Zajímal by mě názor Vás,kteří čtete můj článek, na tuto metodu. Ani já jsem ji zatím nikdy nepoužil. Z teoretického pohledu však vypadá slibně. Předem děkuji za odpovědi.

zdravím: Martin Václavek

Pokud se na server konference někdo speciálně zaměřil, tak blokování IP
adresy moc účinné nebude, protože okamžitě přejde na nějakou neblokovanou.
Lidí, kteří mají připojené PC nedostatečně chráněno, takže jejich IP adresu
mohou zneužít, je na internetu pořád dost. Pokud se maji zachovat anonymní
příspěvky, asi bude potom rozumné opatření zařídit, aby pro zveřejnění
příspěvku musel pisatel opsat do kolonky ty čísla z nějakého obrázku.
Spameři většinou používají k rozesílání nějaký program, jinak by ty tisíce
mailů denně poslat nestihli a ty zatím nejsou schopny ty čísla z mírně
upravených obrázků přečíst. Mám ale jen minimální představu, jak by to bylo
náročné na hardware servru konference a na programové úpravy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 11, 2006 10:15 PM
Subject: Re: Zablokovani IP adresy


> diky ti cislo za vysvetlujici odpoved takovou jaka je. budu se urcite
> muset podivat do archivu jak na ty anonymy.
>
> D. Helmut
>

Jde o roboty, kter(í prohledávají (at( u¸ systematicky c(i náhodne()
v¨emo¸né stránky, a kdy¸ narazí na ne(jaké e-mailové adresy, tak si je
ulo¸í ne(kam do své databáze pro pozde(j¨í rozesílání spamu* po¨tou,
anebo kdy¸ narazí na vstupní formulár(ové pole, tak jej vyplní ne(jakým
chytrým textem a po¨le ke zpracování.
Proto fakt ve(t¨inou stac(í jednoduchej obrázek, ani se nemusí me(nit a
ani nemusí být upravenej.

Na mých stránkách mi to funguje a stejne( jednoduchá r(e¨ení jsem vide(l
i na ne(kolika celkem hojne( nav¨te(vovaných stránkách.
Aby spammer tuto ochranu obe¨el, musel by se na ty stránky osobne(
podívat, co¸ je velmi nepravde(podobné. To by se muselo jednat
skutec(ne( o ne(jakého ¨ílence, který se zame(r(í na jeden konkrétní
web, co¸ hrozí asi jenom u opravdu lukrativních webu*.

Pro server to neznamená prakticky ¸ádnou záte(¸ navíc a pro programátora
maximálne( 10 minut c(asu.

A u¸ mlc(ím, me(lo by to tady být spí¨e o vc(elách ...



Radim Pol??ek napsal(a):
> Pokud se na server konference někdo speciálně zaměřil, tak blokování IP
> adresy moc účinné nebude, proto?e okam?itě přejde na nějakou neblokovanou.
> Lidí, kteří mají připojené PC nedostatečně chráněno, tak?e jejich IP adresu
> mohou zneu?ít, je na internetu pořád dost. Pokud se maji zachovat anonymní
> příspěvky, asi bude potom rozumné opatření zařídit, aby pro zveřejnění
> příspěvku musel pisatel opsat do kolonky ty čísla z nějakého obrázku.
> Spameři vět?inou pou?ívají k rozesílání nějaký program, jinak by ty tisíce
> mailů denně poslat nestihli a ty zatím nejsou schopny ty čísla z mírně
> upravených obrázků přečíst. Mám ale jen minimální představu, jak by to bylo
> náročné na hardware servru konference a na programové úpravy.
>
> R. Polá?ek
>

Dobrýá den
Chtěl bych se zeptat u koho prodáváte včelí produkty a za kolik Kč..

Kdo přijde, když přijde, cca 90Kč.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedl?k <hagrif/=/seznam.cz>
> Předmět: v?kup v?el?ch produkt?
> Datum: 12.3.2006 15:31:34
> ----------------------------------------
> Dobrýá den
> Chtěl bych se zeptat u koho prodáváte včelí produkty a za kolik Kč..
>
>
>

Četl jsem na slovenských včelařských stránkách o léčení varoazy pomocí italského přístroje FURETTO. Nesetkal jste se někdo s tímto léčením? Nezná někdo podrobnosti? Bohuslav

**********
Proto fakt ve(t¨inou stac(í jednoduchej obrázek, ani se nemusí me(nit a
ani nemusí být upravenej.
************
Ani to nemusi byt obrazek, v jednom foru maji napsano:
"Opiste z textu 3 pismeno zleva, prostredni pismeno a druhe pismeno zprava." A to se nemeni, takze je to mozne i si zapamatovat.(Ty pismena jsou stejna).

To čo navrhujete, sa nedá uskutočniť ani teoreticky ani prakticky! Prečo? Preto, že včely suchý peľ (nepíšete aký peľ) v uzatvorenom priestore nemôžu obnôžkovať (rouskovať), pretože včela po prichytení peľových zŕn na telové chĺpky, musí lietať,použiva med riedený slinami,prenáša prednými nohami peľové zrná strdným párom nôh do košíčkov na zadných nohách. Takto robí dovtedy, kým si nevytvorí primerané obnôžky.
Potom je lepšie primerané množstvo peľu zapracovať do CMC, alebo do fondánu. Ja využívam peľ len pri chove matiek, pričom využívam výťažok z trúdieho plodu, ktorý je pred zaviečkovaním. Trúdí plod (ale i včelí) poskytuje výťažok, ktorý obsahuje až 63% proteínov. Fondán s prídavkom trúdieho výťažku (pridáva sa pri teplote roztoku 113-117°C) včely ho rady odoberajú bez zvyšku. Peľ si však včely vedia doniesť z prírody, horšie je to s glycidami, ale v takom prípade je najlepšie čisté CMC bez akýchkoľvek prídavkov.Tam kde jedostatok peľodajných rastlín a krov je to zbytočné.
Ćlovek včelár je zvláštny tvor, na celú silu chce pomáhať včelám aby im "uľahčil" život včelám, ale včely to nepotrebovali ani nepotrebujú. Jednoduché riešnie, včely umiestnite tam, kde je všetkého pre včelu hojnosť, inak to nemá význam.

Toto zařízení je u nás a jiných státech nepovolené.Je to asi 30 let staré zařízení velmi špatně se dávkuje a ovládá.Doporučil bych nehledat takové věci nejlepší je vyvíječ VAT 1a a kompresor.Furetto je původně zařízení na zakuřování sadů a to umí velmi dobře tam bych ho doporučil.

Všechny možné pokusy s pylem jsem dělal výsledek byl vždy 0.Jen jsem si přidělal spoustu práce a další náklady.Jediné co funguje odebrat pylové desky v době kdy je ho ve včelstvech nadbytek a vrátit je do úlů před krmením,ale samozřejmě nějlepší je čerstvý pyl ,který si včely přinesou na jaře.To je obrovský impulz pro včelstvo, to nemůže včelař nahradit ničím.

Já o tom četl v článku z prosince loňského roku, tam to velmi chválí ing. Tibor Jokay. Článek byl na www.vcely.sk Léčení Vat-1 je zdlouhavé.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Hork? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: FURETTO
> Datum: 12.3.2006 18:17:23
> ----------------------------------------
> Toto zařízení je u nás a jiných státech nepovolené.Je to asi 30 let staré
> zařízení velmi špatně se dávkuje a ovládá.Doporučil bych nehledat takové
> věci nejlepší je vyvíječ VAT 1a a kompresor.Furetto je původně zařízení na
> zakuřování sadů a to umí velmi dobře tam bych ho doporučil.
>
>
>

Myslím si, že táto informácia je zavádzajúca. Mne to pripadá ako obhajovanie parného stroja. Výskumný ústav v Dole by mal prístroj otestovať a následne poskytnúť včelárskej verejnosti informáciu. Firma Lega ktorá dodáva na trh daný prístroj výrába mnoho užitočných pomôcok pre včelárov a určite autoritám včelárskym poskytne bližšie informácie. Nejedná sa o americky 30 ročný produkt.

Tento přístroj výzkumný ústav testoval a už je to hodně dávno,ale jestli si myslíte ,že obhajuji VAT1a tak se omlouvám to jsem nechtěl.

Zdravím všechny účastníky konference.
Nevíte náhodou někdo, kdo plní med do takových vaniček, dávají do nich máslo,džem ( ráno k snídani ).
Dík za odpovědi.

Chtěl jste zřejmě vědět komu prodáváme včelí produkty.
Pokud se jedná o med, ten prodávám převážně ze dvora za 80 Kč, případně
výkupcům v okolí. Cena je všude přibližně stejně malá. Z dalších produktů
prodávám propolis firmě Milan Pleva, 517 43, Potštejn 203. Cena se určuje
podle kvality 600 - 800,- Kč. Je to asi stejné jako u jiných výkupců. Vosk
zatím stačí pro moji potřebu.
Zdravím. Jaromír Sobotka

Na řešení už se pracuje.

Test overovaciho mechanismu. Prozatim staticky obrazek, zacne-li ho robot obchazet, zmenim obrazek na promenlivy.

je to zbytečné....spíš nouzové než normální potřeba

Pred zhruba 20 rokmi bol testovaný americký prístroj Swing fog i keď v pricípu je to podobné zariadenie ( boli tam problémy s dávkovaním)z tohto dôvodu bol pravdepodobne vyvinutý VAT 1, ktorý má presné dávkovanie.Tento prístroj bol v téj dobe prínosom. Predpokladám, že autority vykonajú tesdty aj s Furetom resp. preberú jeho certifikáciu (ak ju má od Lega-10 rokov skúseností)a dájú nám vedieť.

Včera v Objektivu vysílali reportáž o výstavě medu v Moskvě
no mám pocit kam se na ně hrabeme pře s 90 druhů medů výsev včelí pastvy pro získání jednodruhových medů, nevím jak je to po stránce ošetřovaní včel a hygieny, zítra to opakují ve 14,20. Lze to také přehrát na internetu
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/prog19870.html?porad=1096911352

Taky včelár 2006/2 str. 28.

Zaujalo mě tam mimo jiné inf. od. MVDr Hovorky, že na pohon VAT1 používají CO2, jedna láhev za 110Sk na 100 včelstev.
V návodě v Dolu se k jiným médiím než vzduch stavějí zdrženlivě.
Karel

Časopis Včelár je k dispozícii on-line už od októbra 2004, najprv to bol formát *.htm a neskor *.pdf
tu je odkaz:
http://www.vcelari.sk/vcelar/vcelar.htm

********************************************

Bohužel, ke "Včelarovi" nemám přístup, to CO2 mě překvapuje, ale daleko víc množství ošetřených včelstev. Jestli s acetonem a tu největší láhev, nevím nevím. Jestli je to ta veliká, tak kdo ji nosí? Tady jsme samí vícevěcí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel
> Předmět: Re: FURETTO
> Datum: 13.3.2006 13:43:15
> ----------------------------------------
> Taky včelár 2006/2 str. 28.
>
> Zaujalo mě tam mimo jiné inf. od. MVDr Hovorky, že na pohon VAT1 používají
> CO2, jedna láhev za 110Sk na 100 včelstev.
> V návodě v Dolu se k jiným médiím než vzduch stavějí zdrženlivě.
> Karel

Kdy vkládáte pylové desky do včelstva??? V předjaří nebo v podletí a v jakém počtu( kam je ve včelstvu vkládáte )???
Děkuji za odpověd.

zdravím: Martin Václavek

Souhlasím, že při dobré pylové a nektarové snůšce za pěkného počasí je podněcování pylem a medocurovým těstem zbytečné. Uvažuji o případném nepříznivém počasí. To je situace ( stejná jako za snůškové přestávky ),kdy podněcování,i když včelstvo má dostatek zásob, podporuje aktivitu včel, čímž napomáhá udržení vzestupu plodování. Podobný účinek mají i rozškrabané zásobní plásty. Jde o způsob, který vyžaduje zásah do včelstva, a proto ho využívám jako doplnovaci podněcování. Preferuji podávání medocukrového těsta + pylového těsta. V ležanech nemám potíže s nebezpečím smíchání cukromedu s medem. Je pravdou,že u mých včelstev s cca 40 000-60 000 zimními včelami ,je podněcování zbytečné. Pro mě, ač se to pro někoho zdá přehnané, jsou snůškově zralé včelstvo teprve od 60 000 včel. U včelstev síly cca 40 000 včel se této snůškové zralosti snažím dosáhnout co nejdříve ,aby maximálně využily snůšku. Problémy z rojením( nejsilnější včelstva jsou už počátkem května na vrcholu síly...80000-90000 včel) nemám žádné(díky časnému zahájení chovu matek a tvorby oddělků)!!! Poslední dobou se snažím podněcování nahradit radikálnějšími zásahy.

zdravím: Martin Václavek

plástečkový med - od včel přímo do sklenic...

http://www.apimondiafoundation.org/foundation/files/243rom.pdf

>plástečkový med - od včel přímo do sklenic...
>http://www.apimondiafoundation.org/foundation/files/243rom.pdf

Vypadá to zajímavě.
Ale já bych přece jen preferoval ve sklenici čistý med bez voští.

Radek Krušina

Dobrý den, jen se zeptám do jakého data musí být na Městském úřadě nahlášeno umístění včelstev.

Díky

Jarda napsal:
>Dobrý den, jen se zeptám do jakého data musí být na Městském úřadě nahlášeno umístění včelstev.
>Díky

do 28.2.

Radek Krušina

prostavění zabraňuje dodržení včelí mezery mezi nástavky nebo tlustá horní loučka, nebo genetika včel?
mám pocit že,včely prostavují jak se jim to hodí.
dvě včelstva od jedné matky ve stejných úlech vedle sebe(tachováky,kde je mezera mezi nástavky až 2 cm) :
jedno prostavělo totálně a druhé nemá ani folii od vosku a můstky jak kdyby ani neznalo .....
v některých novějších úlech, kde je v. mezera dodržená prostaví jen některé nástavky,někdy plodiště, někdy medník.
Za jakých podmínek 100 procentně neprostavují ? nebo má smysl jim v tom vůbec bránit, pokud ovšem vytáhnete rámky bez jeho prohíbání a bez páčidla....
pokud sem použil spodní loučku širokou jen 19 mm tak je to zrovna lákalo spojit plásty takřka v jeden a vytáhnout takový rámek no comment....

Marin Václavek:
s cca 40 000-60 000 zimními včelami ....
......
Jakým způsobem je zjištěn počet včel?
Karel

Vážení přátelé, chtěl bych zde úvést pár drobností které jistě zacelí trhlinku ve vědomostech. Med vzniká po enzymatické přeměně látek sacharidové povahy včelami, obsahuje ......... , které jsou výlučně přírodního charakteru. Cukr jak tomu někdy říkáme, je to čím jím doplňujem zásoby na zimu - jinak taky čistá sacharóza.Tu včely enzymaticky rozstěpí (většinu) a jsou z toho zásoby, skládající se převážně z jednoduchých cukrů. S tím smícháváním je to problém, podle pokusu Ing. Veselého, který použil potravinářské barvivo.Vyrobil modré medocukrové těsto. To dal na jaře včelám. Bez jakéhokoliv převěšování vytáčel modrý med ještě 2. sezónu. Takže pokud někdo tvrdí, že se mu tam v úle nic nepomíchá lže. Ale svým způsobem nám to nevadí, protože ty zásoby jsou skoro jako med. Jen na konec, pokud možno co nejméně zásahů do včelstev. Člověk v domění, že jim pomáhá tak většinou navozuje jen stres. Pylu by mělo být v úle dostatek, hlavně poblíž plodového tělesa. Jediné co včelař může dělat je, zajištění pylové snůšky na jaře a v podletí. Včelstvo opravdu nepotřebuje toho času na ošetřování mnoho, pokud včelař leze do úlu, tak by měl vědět, proč tam leze, co chce udělat, co si od toho slibuje a hlavně jestli neopravuje chybu z minulé prohlídky. Toho by se měl každý včelař vyvarovat.
Chctěl bych se zeptat kolik tak doplňujete zásob??? A jak to s nimi vypadá po tak dlouhé zimě?

Existuje několik způsobů, jak zjistit silu včelstva. Některé jsou spíše orientační, jiné jsou přesnější.Já používám tyto
1/ Vážení včel. Osazenstvo smetu do rojáku, který postavím na váhu...1 kg včel = kolem 10 000 včel( odchylka v měření...pod 5000 včel... tuto metodu používám jen, když chci znát sílu včelstva přesněji...u silných včelstev je třeba použít místo rojáku prázdný úl)
2/Odhad síly. Vychází z poznatku, že na jedné straně plodového plástu míry 42x22 je zhruba 750 včel(uvažuje se o venkovní teplotě nad 15 °C).Porovnáváním stanovíme počet včel na dalších plástech.( odchylka v měření...závisí na přesnosti odhadu)
3/ Objem včel. Vychází z poznatku, že 300ml včel = 1000 včel(používám jen pří plnění matečnáků = nástavek se ,,čtyřdnem")

zdravím : Martin Václavek

Martin- okrem iného napísal: moje včelstvá v ležanoch prezimujú v počte 50 tis.!?, v uličke podľa neho po rozpustení zimného chumáča je to 750 včiel, čo je v jednej uličke 1500 včiel. Potom včely po rozpustení chumáča obsadia 33 uličiek. Niečo také som za 50 rokov včelárenia nezažil! Podľa dôsledného výskumu včelárske kapacity v Liebefelde vo Švajciarsku prezentovali tento údaj: včelstvo, ktoré prezimuje v sile 1,2kg +-O,3kg ako veľmi dobré, s počtom jedincov 10-12 tis. včiel. Je tu veľká disproporcia medzi týmito údajmi.

Anton- svoj názor som vysvetlil v prvom mojom komentáre, hneď po zverejnení p.Martina.

Jirka- jeho komentár je veľmi realistický, podobný môjmu, ale i on zabudol na jeden fakt, dlhoveká včela je do zimy vybavená tzv. tukovým telieskom, ktoré jej slúži ako rezerva na výchovu plodu v zime (matka začne vo včelstve v zime I. a II. mes. vždy plodovať pri výskyte plusových denných teplôt) aj vtedy, keď včelstvo nemá v dosahu uložený peľ. Táto genetická výbava je určená práve pre tento prípad, vychovávať plod aj vtedy, keď sú podmienky nevhodné na výlety včiel.

Karel- sa pýta ako Martim prišiel k údaju množstva včiel, odpopveď Martina- vážením a odhadom, ja tvrdím, ten odhad musí byť veľmi zlý.

Po rokoch pokusov s určením hmotnosti a početnosti včiel ešte pred prvým preletom, vypracoval som metódu ako to presne zistiť, aby som nemusel rozoberať včelstvo. Vypracoval (pred 12 rokmi) som technologický postup, ktorý v zjednodušenej forme predkladám. Táto rýchlu, jednoduchú a presnú metódu môžete použiť v úli Slov. B, Optimal, Univerzál a možno i v úľoch podobných uvedeným, a i v nízkonadstav., ak včely zimujú v dvoch debničkách.
Rovnica: dĺžka meliva na podmetovej podložke v cm : koef.100= hmotnosť prezimovaného včelstva
Príklad: 125cm:100= 1,25kg= 12 500 včiel.
Po rozídení zimného chumáča trvale nad +12°C, včely obsadia
125cm x koef.rozťažnosti 1,6 = 200cm : 40cm (dĺžka uličky) = 5 uličiek.
Keďže včely v úli neobsadia dĺžku uličiek prísne matematicky, včely sa usadia do 7 uličiek, kde sú glycidové zásoby a peľ. Za roky, čo túto metódu používam nikdy nesklamala. Je však dôležité aby prezimované včelstvo bolo "normálne", nebolo bez matky, lebo v týchto prípadoch, včely sa rozliezajú a melivové uličky sú obyčajne dlhšie.
Tieto podľa Martina po prezimovaní nie slabé, ale sú žobráky? (porovnaj 1,25 : 4 až 6kg). Tieto slabé včely bez môjho pričinenia do kvitnutia repky obsadajú tri debničky B-10. Vidíte, pravda je relatívna a skutočnosť u dvoch včelárov a na rôznych stanovištiach môže byť rozporuplná.

I mě se hrozně líbila výstava v Moskvě.Takováhle akce má mnohem větší význam než reklama v televizi, nebo v novinách.Obzvláště ,když je možnost koupě medu doplněna o jeho ochutnávku.Teď jsem změnil zaměstnání a nabídl jsem novým lidem med.Po provedení ochutnávky jsem obdržel objednávky i od těch, kteří zpočátku tvrdili, že ho nejedí.
Navíc jsem slyšel rozhovor jednoho včelaře, který argumentoval tím, že jestli nekoupí med od něho, tak se naštve.Takto není možné jednat se svojí stálou zákaznicí.naopak je třeba "hodit řeč" a když je čas o včelách a produktech hezky pohovořit.Lidi jsou vždy rádi, když se dozvědí něco nového.Samozřejmě pokud možno positivního.

Musím uvést věci na pravou míru. Děkuji za metodu měření síly včelstva padle řádků zimní měli. Jelikož si vedu záznamy o délce měli, mohl jsem pomocí Vaší metody spočítat sílu včelstva jak vy říkáte ,,přesněji". Výsledky následující .....................síla se pohybovala od 35 000 až 60 000 zimních včel. Jakto????? Žádné moje produkční včelstvo není na rámkové míře 42x22 cm ,ale na MV rámku 42x44 cm ..........................................................

MV1 ležan24 má délku 108cm...24 rámků( míry 42x44 cm) s roztečí 4cm....+12cm .....stěna s polystyrénovou uteplivkou
MV rámek mám složen ze dvou vzájemně oddělitelných polorámků,aby se při vytáčení medu mohl rozložit.....nemusíme extra pořizovat medomet na ležanové rámky)
(MV míra....42x44.....polorámek...42x22..ZENDER)
Na MV ležan se dají (pokud je potřeba) nasadit dva MV nástavky( rámková míra...42x22...11rámků v jednom nástavku )

V předjaří odhadnu sílu produkčních včelstev.Včelstva síly méně jak 50% průměru včelnice(pod cca 25000) posílím plodem a včelami z ostatních včelstev,aby jejich síla byla průměrná(50000). Taková včelstva se vyskytnou velmi zřídka(většinou jde o bezmatečná včelstva,jsou-li nemocná tak je vysířím).Kdyby se u mě během roku vyskytlo produkční včelstvo síly pod 10 000 ,tak ho nebudu posilovat, ale rovnou ho zruším !!! Takové včelstvo je podle mě příliš slabé


zdravím: Martin Václavek

Právě v sobotu jsme se bavili o ležanech. Docela by mě zajímaly fotky, případně snůškové poměry atd. Myslím že i další.
Děkuji KArel

http://website.lineone.net/~dave.cushman/lang.html

tato stránka jen potvrdila můj názor,že jednotná míra rámku
typu langstroth neexistuje !!!!

Plně souhlasím s Martinem. Včelaříme ve stejném úlu .............v MV ležanu ( jehož autorem je Martin Václavek).
Včelaříme stejným způsobem. Porovnáváme si výsledky naší práce. Dosahujeme podobných výsledků. Těch 40 000 - 60 000 zimních včel je reálné.

Výborně tak to bude k dispozici dvakrát tolik fotografií. Těšíme se na ně. Pavel

http://website.lineone.net/~dave.cushman/lang.html
tato stránka jen potvrdila můj názor,že jednotná míra rámku
typu langstroth neexistuje !!!!
.......
To snad nikdo netvrdí.
On neexistuje ani jednotný ADAMEC a to je o 50 let mladší a jen v Čechách (ČR).
U většiny L. v tabulce je rozdíl jen v několika mm a v celkem běžných výrobních tolerancí.
Zajímavé je, že i jinde si "všimli" nevýhody obdélníku a přešli na čtverec. Ale 13 1/1 L rámků, to musí být síla.

Je to třeba chápat tak, že i normalizace ve strojařině se začala masívně prosazovat až po II.s.válce. Tedy první globalizaci světa a zkušenostech s volným pohybem osob a zboží. (vojáků a voj.techniky). A náklady a škody způsobené "nenormalizací" byly značné.

Tady u nás je debata dle mně jasná. Adamcův výkres jsem neviděl v žádné knize.
Optimal je nejmodernější úlová soustava a logicky výkres má.
Euro Langstroth od PSNV se zřejmě snaží předejít dalším milimetrovým rozdílům při "domestifikaci" do národních poměrů.

Na celém světě je sice L, ale různé druhy včel v něm. viz.např. http://www.ceskymed.cz/vcelareni_v_jar.htm.

Debata o L. je u nás neuspořádaná. Někdo ji bere především jako debatu o ne/izolaci, jiný o výšce rámku, a většina starších včelařů jako debatu o nástavcích obecně.

Osobně si myslím, že pokud si někdo dělá úly sám, tak ať si je bastlí jak chce, hlavně když je má nové. Nejhorší jsou ty rozpadající se, co připomínají králíkárny staré 40 let.

A pokud někdo nakupuje úly, ať si uváží sám, jestli mu jde o investici - ta by neměla být závislá na jednom dodavateli- a nebo jen o hobby a ať si koupí co chce. Hlavně ať má laciné úly a často je pálí.

Jak říkal přítel Němeček teď v Nasvrkách. Nástavek má stát 4x10Kč za 4 prkna na nástavek a každých pět let se má spálit. Mor pak už nebude takovým problémem.


Karel

Jsme začátečníci. Jako většina začátečníků tak i my provádíme experimenty. Před 3 lety jsme se rozhodli, že to zkusíme v ležanech. Nemyslete si však, že jsme nějaká ležanová velkofarma!!! Obhospodařujeme jen dva včelstva v MV ležanu!!! Žádné fotky ani nějaké bližší imformace vám o MV ležanu neposkytnem( autorské tajemství ). Bylo by to zbytečné. Jest-li si myslíte, že je MV ležan nějaký ,,suprúl" tak to jste na velkém omylu. Jde jen o zdokonalenou verzi ležanu. Jediný co jsme vám prozradili je MV míru a počet rámků v MV ležanu. Jelikož obhospořadujeme ty dva včelstva v MV ležanu teprve 3 rokem, nemáme ještě patřičné zkušenosti. Ani otázku ,zda podněcovat nebo ne, jsme ještě nedořešili. Kromě toho dosahovat síly 40 000 až 60 000 zimních včel není žádný problém ani v nástavkovém úlu, chce to jen cílenou,racionální a promyšlenou metodu včelaření( např.60 000 zimních včel.....5 nástavků r.m. 42x22...a další změny...)Znám včelaře, kteří mají výsledky daleko lepší než my. Je to jen o tom, jak se promyšleně včelaří.
,,Dočkejte času jako husa klasu" takových 15 let, kdy bude naše provozní metoda víceletou praxí ověřena, a mi vše zdokumentujeme podáme článek do časopisu Včelařství. Také za několik let hodláme napsat knihu o včelaření v ležanech.
Ale ted nás nechte zkoumat,zkoumat a zkoumat.

(přečtěte si články Ing. Lubomíra OČENÁŠKA ve Včelařství 12/1990 a 1/1991)

aby ses s toho vašeho MV nepo....máš zkušenosti tak je vyval ,nemáš tak se vůbec nepředváděj...jak kdyby ten váš MV bez autorizace nebyl schopnej vydělat milion...

>aby ses s toho vašeho MV nepo....máš zkušenosti tak je >vyval

Možná ti uniká jemný včelařský humor Martina a nitraMa. Za 14 dní bude Apríla. Už je to čekání na jaro dlouhý.

Jelikož se teď na konferenci objevil nový zázračný úl - ležan, dovolím si dát do placu několik zkušeností neboť jsem ležany dost podrobně testoval. Byl jsem silně ovlivněn články ve Včelařství od ing Otčenáška a ing. Hájka z Nových Zámků. Oba je vychvalovali, navíc ing Hájek naservíroval nějakého pochybného známého, který naprosto podivnou metodou získával 3 x víc medu než ostatní tupci v nástavkových úlech kolem. A tak jsem se dal nachytat. Zvolil jsem doporučovanou míru 39 x 35. Současně jsem porovnával úly 39 x 24 /nástavky/ a aby pokus měl nějaký smysl vyrobil jsem ještě 4 úly 39 x 35. Ihned jsem zjistil, že tahat se s tak velkými nástavky je o záda a tak jsem dovyrobil ještě polonástavky a zvolil jsem výšku 17cm. Celkem jsem tedy zkoumal 4 ležany na teplou stavbu /ala ing Otčenášek/ 4 ležany na studenou /ala ing Hájek/ 4 nástavkové úly 39 x 24 a 8 úlů které vzdáleně připomínají Dadant a já jim tak pro zjednodušení říkám. Nejvíc jsem fandil ležanům a chtěl jsem na ně vše předělat. Když už jsem byl v tom, tak jsem to vzal moderně u všech bez mřížky abych i v tom měl jasno. Takto jsem to zkoumal 3 roky, vše zatepleno 4cm. silným polystyrenem. Výsledky dopadly úplně jinak než jsem doufal a přál si. I když v Dadantech byla jen průměrná včelstva v medných výnosech se ujala vedení a po celou dobu trvání pokusu tomu nebylo jinak. Největší zklamání přinesly ležany. Výrazně větší rojivost, nejnižšší výnosy a dost velká pracnost. S velkými medníkovými plásty se pracuje dost mizerně rychle od nich bolí ruka. A tak jsem dopadl jako ten, co si jde koupit sůl a vrátí se domů se šicím strojem. Chtěl jsem mít ležany a místo toho mám Dadanty. A ing Hájek, který to vše zavinil? Nějak zázračně na ten ležanový zázrak zapoměl a dnes, když něco napíše, tak pouze o nástavkových úlech. A ten jeho neznámý známý? Ten zřejmě náhle zemřel jak se u medometu upracoval při těch neuvěřitelných výnosech. Od těch dob o něm nikdo neslyšel. 3 ležany na studenou stavbu jsem si nechal a používám je pro chovatelské účely a mám v nich plemená včelstva. Tam jsou bezkonkurenční. Výrazné vylepšení jejich je v tom, že po chovu nastavím polonástavky a medu je hodně. Takový úl ale považuji za tak velkou zmršeninu, že se s ním nedá u většího počtu včelstev pracovat. Jinak plně souhlesím s Antonem, že uváděná síla včelstev je krajně podezřelá. Nejen něm. výzkumníci, ale i v Dole došli k jednozn výsledku, že váha zimujících včel u kraňských včelstev je tak max. do 1.5 kg. ale nejvíc jich je pod 1 kg. Dr. Kamler o tom zajímavě přednáší. Jak silná jsou moje netuším, rozhodně nejsou silnější a v řepse obsedají 3 - 4 polonástavky a já u toho asistuji spíš jak divák. Kdybych tedy přezimoval 3 x mohutnější navzdory zvyklostem kraňského plemene, kolik bych musel používat nástavků v řepce???. Na druhou stranu zázraky zřejmě existují./Lurdy Fátima/ a jinde. Proč by nemohly existovat i na českých včelnicích? Ale raději na to moc nespoléhejme. Zdraví R. Stonjek

Ešte raz vstupujem do polemiky o zázračnýchn úľoch, ležanov. Cením si vstup Stonjeka, ktorý je realistický a vecný.
Pred 35 rokmi som urobil 3 ležany na mieru 420x270mm po 20 plástov a s dvomi letáčmi. Med som z nich nezobral a po 4-5 rokoch som ich používal na uskladnenie menších pomôcok. Asi som v nich nevedel včeláriť. Ležany som znovu vyrobil pred 6 rokmi, ale na 32 rámikov miery B, už s jasným zámerom využiť ich len na chov matiek. Chovám v nich plemenné včestvo a zároveň aj ako chovné, bez zámeru na získavanie medu. Netvrdím, že nejaký med nevytočím, ale len ako vedľajší produkt. Ležan - harmonika (s tromi letáčmi) mi slúži vynikajúco. Harmonika preto, že do tak veľkého úľa môžem použiť izolátor, chovný rámik, škôlkovací rámik,je to vlastne superkombinát a nič lepšieho som nemohol vymyslieť.
Na ich stavbu som použil steny z kúpeľného jadra, umakartové steny.
Bol som na návšteve u včelára v Maďarsku, ktorý obhospodaruje 60 včelstiev v ležanoch Veľký Boconády, s rám. mierou 420x360mm, 20 plástov, 2 letáče, úle uteplené, včelár kočuje. Technologický postup pri príprave do novej sezóny: po poslednej znáške včelstvo rozdelí včelotesnou priehradkou na dve časti (aj plod), v jednej časti ponechá pôvodnú matku a do druhej pridá alebo pôvodnú, prípadne mladú. Včelstvá dokŕmi a zimuje na 4-5 plástoch, v sile po prezimovaní skôr slabšej tak okolo do 1kg (8-10 tis.). Včelstvá sa rozvíjajú samostatne až do rozkvetu repky, kedy ich spája v jeden celok. Matku s 5-6 plástami priradí k jednej bočnej stene, oddelí MMr, jeden letáč (tam kde je matka) uzatvorí a týmto aktom je včelstvo pripravené na znášku. V roku 2003 (16.9) nám udal priemernú hodnotu získaného medu 80 kg. S úľmi je spokojný.
V Maďarsku pod vplyvom novým trendoch, upúšťajú od včelárenia v ležanoch a prechádzajú na jednoduché drevené debničky (22mm), tzv.polovičný Hunor 420x180mm. Včelár v dedine Patak p.Konopás, v týchto úľoch (200 včelst.) v tom istom roku dosiahol priemerný výnos 120 kg. Samozrejme kočovaním, keď začína pri rumunských hraniciach, končí pri slovenských a odtiaľ na tzv. divý tabak Asclesia syriaca.
Vidíte, aj keď výnos v ležanoch bol o 1/3 nižší, včeláriť sa dá v každom včelám ponúknutom úli, keď včelár vie ako na to, ale napriek tomu maximálna početnosť včelstva o čo mi vlastne ide, v ležanoch je nijak nie mimoriadna (spojené dve včelstvá), podľa majiteľov na vrchle je tak 50-60 tis. jedincov. Anton

Moji rodiče říkali, že 1 m kabanosu za 1.- Kč

>Hotové rámiky z mäkkého dreva 45,5x26 á 0,80 Kč

Že by nějaký Langstroth :-)

>Boconádyho veľké prenosné úle veľkosti 42 s rodinami >života silných včiel, s 10 vyhotovenými rámami veľkosti >42x36 cm, s medom 10kg a s mladou matkou - 500,- Kč

Tehdy to možná mohla být skoro měsíční výplata. Celkově muselo být včelaření dost nákladnou záležitostí a z ceny cukru chápu tradici a snahu zimovat co nejúsporněji. Koukám, že už za 1.republiky se cukrovarnické monopoly dovedly o sebe postarat.


>Ušľachtilé druhy kráľovien á 35,- Kč

>Cukor 1kg 4,50Kč
>Cena medu nebola uvedená.

>Ak sú pamätníci - aká bola v roku 1923 sila Kč?

Koruna byla tehdy podle mnohých nepříjemně silná. Stejně jako dnes pro někoho (i pro včelaře).
Spíš je otázka, kolik tehdy kdo vydělával. ALe jestli jsou teď běžící Četnické humoresky postaveny na realitě, tak 260Kč za ušití uniformy a haléřové diškrece napovídají, že ani četnictvo na tom nebylo nejlépe.
Včelaři na tom možná byli lépe.
Karel Jiruš

pro upřesnění : langstroth je světový úl, míra už ani ne

jinak přejít s 39 na 42 je jen 1,5cm na každé straně,to se mi zdá zbytečné stejně jako ze 42 na cca 45
z 39 na 45 to už stojí za ty 3 cm z každé strany....

snad je lepší když mají trocha místa na víc než kdyby jim chybělo

to byl jako vtip? blouzníte po dlouhé zimě?
sledujte lunární kalendář a zjistíte ,že zima je akorát,
jediné co tu dříve nebylo tak časté,a bude častější, jsou náhlé teplotní přechody mezi ročními obdobími

Ležany Veľký Boconády s rám. mírou 420x360mm, 20 plástů,uteplené jsem viděl v Rumunsku, daleko častěji(i nové) než úly nástavkové a ty jen langstroth.Poloviční mají na oddělky nebo roje.Na odchyt vlastních rojů používají feromony .Kdo má více včelstev než hobby na tamní po měry, tak kočuje, i do horských sedel...populární je med plástečkový nejsvětlejší jaký sem viděl,akátový a kaštanový,lipový ,potom slunečnice ale v nabídce na trzích sem nenašel lesní medovicový(?)....možná jen proto ,že les a takřka prales je bohatý na květenu, tak se včely nezaměřují na medovici(to je asi blbost?). Všichni prodávali všechen med tekutý čirý bez náznaku krystalizace,na tržištích množství jednodruhových řádně označených i s pečetící páskou v nových sklenicích(!).kočovné vozy nepoužívají.

Upozornuji vás,že 40 000 - 60 000 zimních včel není vůbec přitažené za vlasy!!!
Důkaz........................................
Porovnáme čistou Zender míru(40x20 cm) a čistou MV míru(40x40)
Budem uvažovat,že na těchto rámcí vzniknou chumáče průměru:
d=20 cm(Zender nástavek) a d=40 cm(MV ležan)............
Objem,,Zender chumáče"...V=4/3x3,14x10x10x10 cm2=4 188,790cm2

Objem,,MV chumáče"...V=4/3x3,14x20x20x20 cm2=33 510,321cm2

33 510,321cm2 : 4 188,790cm2 = 8.000000239

Takže v MV ležanu může vzniknout zimní chumáč 8x tak větší a početnější než-li může vzniknout v jednom Zender nástavku.
Dosadíme-li 10 000 zimních včel Zender nástavku, pak v MV ležanu je 8x10 000= 80 000 zimních včel. A já jsem psal o
40 000-60 000 zimních včel....tak že néé nesmysly ,ale reálná ve světě ověřená čísla!!!
A úplně stejných hodnot se dosáhnout i v dostatečně prostorném nástavkovém úlu( nejlépe ve čtvercovém nástavkovém ůlu s rámkovou délkou od 42 cm, na rámkové výšce nesejde)
Jak těchto ,já říkám velmi silných včelstev, lze dosáhnout?
1/Ve včelstvu musí být mladá(0-2 roční)kvalitní matka,která je schopna klást 2000-2500 vajíček denně (potomstvo by mělo vykazovat vitalitu a dlouhověkost)!!!
2/Včelstvo nesmí být nijak omezováno ve vývoji, nesmí se rojit, nesmí být omezováno zásobami!!!= na vrcholu bud 24 MV rámků (základní prostor) +2 MV nástavky+ vysoký podmet,.....
nebo 6-7 nástavků(r.m.42x22)+vysoký podmet
.....taková včelstva budou mít na vrcholu 80 000-90 000 včel a 40 000 zimních včel( pokud připojíme oddělek, tak budou mít i 60 000 zimních včel)... v zimě bud 20 MV rámků - MV ležan,....nebo 5 nástavků(r.m. 42x22cm)
3/Chov matek s tvorbou oddělků za účelem udržení plodové aktivity produkčních včelstev( oddělky, pokud nechcete rozšiřovat stavy produkčních včelstev, můžete na podzim připojit k produkčním včelstvům)!!!
Pokud přesně dodržíte moje podmínky budete mít taková včelstva.
A připomínám včelařskou rovnici.......................... .......Dobrý včelař + 2x silnější včelstva = 2,5x vyší výnosy + 1,5x vyší krmení + 2x méně včelstev + stejné množství vložené práce, ale větší obrat.

Nytram

Pro zajímavost uvádím , jak já rozděluji včelstva podle síly..

A/Vrcholová síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 80 000 jedinců = přesílená včelstva

B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 40 000 jedinců = přesílená včelstva

Podle mě by se správná produkční včelstva měla pohybovat v oblasti velmi silných(5) a přesílených(6) včelstev. Samozřejmě jim také musíme poskytnout dostatečný prostor. O tom jsem už psal dříve.Dále je také důležitý výběr úlu.
Moje doporučení:
Nástavkové úly/ Při výběru nástavkového úlu v první řadě dbejte na to ,aby měl čtvercový půdorys.Dále by měl mít rámkovou délku alespon 42 cm.Meziplástová mezera musí být co nejmenší(nejlépe 6 mm).Rámková výška....tu si zvolte jakou chcete.+ dostatečný počet nástavků.( pro zajímavost já jsem zvolil Optimaly)
Ležan/Nejvhodnější jsou ležany podobné MV ležanu........... Rámková míra přibližně čtvercová( MV míra 42x44 cm ), 24 rámků ,s možností nasadit 2 nástavky jako pomocný medník při silné snůšce.( pro zajímavost v MV ležanu s dvěma pomocnými medníky může být 90kg medu + dalších 15kg medu v plodišti, tedy celkem 105kg medu....takového stavu jsem ještě nikdy nedosách(takhle silná snůška se u nás nevyskytuje, většinou je prostor pro med využit jen z poloviny ,tj. 50kg medu. Včelstva mají nadbytek prostoru, zatím se mi žádné včelstvo nevyrojilo(včelařím 3 rokem))
Obecná podmínka/Mezi obecné podmínky pro jakýkoliv typ úlu, at to je nástavkový úl,ležan,okurková láhev, krabice od banánů, patří tyto....rámky by měly mít rozteč 38-40mm, dno má být drátěné,úl nesmí nijak prostorově omezovat včelstvo.

Diskuse:
Otázka: Pane Nytram, nejsou ty úly až moc velké? A já odpovím: Včelař by měl vyhovět nejprve včelám a pak sobě, jestli chce dosáhnout čísel, o kterých uvažuji. Pracovat s obříma úlama je určitě trochu problematičtější, ale určitě se to vyplatí( viz včelařská rovnice )

Já začínající včelař asi těžko strhnu na svou stranu dlouholeté včelaře. Začínající včelaři by se měli zamyslet nad tím ,jak a v čem chtějí včelařit, aby pak nelitovali, že zvolili špatně.Odsuzuji neracionální včelaření. Budoucí včelaři by měli včelařit racionálně a zapomenout na praktiky klasického včelaření, které se objevují i u včelařů s nástavkovými úly.

Nytram Mitrandin

Já začínající včelař asi těžko strhnu na svou stranu dlouholeté včelaře. Začínající včelaři by se měli zamyslet nad tím ,jak a v čem chtějí včelařit, aby pak nelitovali, že zvolili špatně.Odsuzuji neracionální včelaření. Budoucí včelaři by měli včelařit racionálně a zapomenout na praktiky klasického včelaření, které se objevují i u včelařů s nástavkovými úly.
Nytram Mitrandin

Vážený pane. Asi byste se měl zamyslet sám nad sebou a neudělovat rady, když sám jste začátečník a evidentně nepoučitelný. Možná jste si všiml, že na těchto stránkách se objevuje dost lidí od kterých se dá opravdu něco naučit. Od Vás určitě jen náhodou. Možná byste si mohl Vaše leženy nejdříve nechat patentovat, pak se s nimi nechte vyfotografovat a zašlete foto, ať všichni aspoň vidíme co jste za exota. Podle toho jak diskutujete i na jiných stránkách vám mohu jen potvrdit, že působíte opravdu velmi nevěrohodně a spíš iracionálně.
Podívejte se na forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=73

Zdeněk

Pre Martina
Pre mňa je novinka, že pre včelstvo stačí abnormálny priestor naplnený zásobami a matka ploduje a ploduje....až kým nie je v ňom 50 tis. včiel. Je to úplný nesmysel. Včela Apis mellifera carnika ale i iné rasy majú zmysel pre množstvo včiel (1,2-1,5kg) na prezimovanie v prírode. Včelstvo nepotrebuje byť na zimu silné , ono potrebuje len prežiť ako všetko živé v prírode. A tak je to aj zo zásobami, prináša a ukladá do svojich plástov len toľko medu, aby zimu prežilo a zachovalo svoj rod. U vás je to celkom iné, možno chováte nejakého mutanta, ktorý sa zbavil milióny rokov získavaných genetických daností a teraz vyvádza. Abnormálne silné včelstvá v našich podmienkach vymykajúcich sa z prírodných zákonov sa dajú získať len spájaním viacerých včelstiev aj to len v X. mesiaci, keď samostatné včelstvá a včely v nich sú vnútorne diferencované na dlhoveké. ten proces je úplne ukončený až vtedy. Ak spájate dve včelstvá so zámerom vytvoriť včelstvá npr. VIII. mesiaci, prezimuje len normálne silné a nie dvojnásobné, ako by sme predpokladali. Posledná rada, pre objektivitu teraz na jar za prítomnosti svedkov, zmeťte včely do rojnice a odvážte ich a výsledok aj s fotografiou uverejnite na Konferencii

Informace od otce.Cena:2 buřty a 1 houska,1Kč.Rok 1929-30,velké mrazy.Vymrzlo 80% stromů,švestky.12 včelstev,prodáno 6q medu.Cena:1kg pro obchodníka ve velkém 12Kč,prodej v drobném,1kg 14Kč.Větší příjem než z 3,5ha zem.hospodářství.Vlastní nákup: 10ks úlů budečák,vybavených z Kolče, 4dny před měnou v r.1953,3000Kč za jeden.Ještě je mám doma.
Dobré vyzimování přeje všem V.B.

Informace od otce.Cena:2 buřty a 1 houska,1Kč.Rok 1929-30,velké mrazy.Vymrzlo 80% stromů,švestky.12 včelstev,prodáno 6q medu.Cena:1kg pro obchodníka ve velkém 12Kč,prodej v drobném,1kg 14Kč.Větší příjem než z 3,5ha zem.hospodářství.Vlastní nákup: 10ks úlů budečák,vybavených z Kolče, 4dny před měnou v r.1953,3000Kč za jeden.Ještě je mám doma.
Dobré vyzimování přeje všem V.B.

Omlouvám se za zdvojení příspěvku dobové ceny.Na vině je mé nedostatečné ovládání počítače.

Děkuji za pochopení V.B.

Koukněte se na http://www.vcelarskenoviny.cz/gallery.php?akce=ukaz&media_id=57
.....takové včelstvo má cca 80 000 včel. Jeho zimní síla je
40 000 včel. Kranská včela nemá geneticky dáno to, že vytváří včelstva zimní síly cca 10 000. Ta se přispůsobí poskytnutému prostoru, pokud včelař brbě nezasáhne, jak to většinou bývá. Při dodržení mých podmínek dosáhnete stavu včelaře na obrázku. Přečtěte si články C. l. Farrara.
Dále doporučuji knihu:
název: Zkušenosti s nástavkovým včelařstvím - HK 1985
vydal: KV ČSV Východočeský kraj
autor: Kolektiv - redakce a grafická úprava Jindřich Boháč
(je k dostání ve včelařské prodejně v Hradci Králové......
kontakt: www.vcelarenihrou.cz)

Zdravím,
chtěl bych se zeptat,zda je vhodnější vkládat pylové plásty v podletí nebo v předjaří??? Jak skladujete pylové plásty??? Děkuji za odpověd.
R. R.

Musím opět s př. Antonem souhlasit a to velmi. Doporučení od zač. jakou literaturu studovat působí dost komicky a všem začátečníkům bych doporučoval více pokory a logického uvažování, než fanatického nadšení. Farrar pokud vím včelařil v jiných klimatických podmínkách a s jiným včelím plemenem. Př. Boháč byl doopravdy náž nejpilnější autor,ale sám až po cca 10 letech zkoumání Langstrothů přiznal, že teprve teď si s nimi rozumí. Žel jeho včelařské okolí zvl. v době medobraní tvrdilo něco jiného. A i on ke konci života hodně ve svém radikalismu polevil. Je to skutečně tak jak napsal Anton. Když spojíme v srpnu dvě včelstva, tak mají dvojnásobek včel jen dočasně a dokáží přebytky nějak záhadně zlikvidovat. Také jsem k tomu došel. Rovněž jsem přestal nutit včely dělat silnější společenství podletním podněcováním a považuji to za nesmysl. I když tato včelstva byla výrazně silnější na podzim a zač.září měla ještě hodně plodu, přes zimu o svojí sílu záhadně přišla a v řepce byla stejná jako včelstva ihned v pol. července natvrdo jednorázově zakrmená. Ta naopak působí zač září bezmatečně a otevřený plod většinou chybí. Takže na té genetice a max síle včelstev něco bude a výsledky vážení a měření výzkumníků mají rozhodně větší význam než bludy zač. včelaře se dvěma včelstvy. Zdraví R. Stonjek

Velmi zajmavý je také článek:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032901
Pokud poletech přijdu na to samé jako vy (což si nemyslím ),
tak vám zaručuji, že přestanu včelařit a už se nikdy této činosti( zajimám se o ni už od mých 6 let )nebudu věnova.
Přísahám na vše, co jsem se včelami zažil!!!

R. R. = Nytram Mitrandin

Stonjek:
byla stejná jako včelstva ihned v pol. července natvrdo jednorázově zakrmená. Ta naopak působí zač září bezmatečně a otevřený plod většinou chybí.
......
Možná můžeme vrátit diskuzi k faktům. Debatovat o vynálezu, který je tajný je poměrně mnohoznačně neurčité:-)
Stejnou zkušenost s krmením na přelomu 7/8 jsem udělal i já. Myslím, že mě o tomto krmení přesvědčil m.j. př.Boháč.
Při prohlídce 8/9 jsem byl velmi nervózní. Včelstav byla absolutně klidná, neplodovala, minimálně vyletovala a připadala mi "ospalá". A byla bez plodu. Některá absolutně. Ještě větší zděšení nastalo u dalších, kde jsem hledal plod pro plodovou zkoušku. Byl tam třeba jen zavíčkovaný, pokud tam nějaký byl. Později jsem tento stav vzal za normální v případě starších matek. ( >1 rok). Matky stáří 0 kladou nepřetržitě (letos bohužel) a mají jinou dynamiku plodování.
Takže se chci zeptat ostatních, co takto krmí, na jejich názor.
Dle mě tento způsob krmení má kladný vliv na jarní sílu včelstev. Náhlý pokles plodu zřejmě způsobí neupracování mladušek a velký podíl zimních dlouhověkých včel. V této souvislosti věřím, že to způsobuje buď pojídání, nebo vůbec neprodukování výměšku hlatnových žláz a tedy kvalitní výživa.
Tato dlouhověkost se dle mě projevuje především velkou silou včelstev v začátkem května. ( u nás začínají pampelišky). Přibývají mladé včely a staré neodcházejí.
Jaký je Váš názor a zkušenosti.

Karel

Já bych podobné názory zas tak rychle neodsuzoval. Ta fotka ve Včelařských novinách je pěkná. Pokud najdete fotku z této včelnice focenou ten samý den focenou z dálky. A tento vyšší úl na ni neuvidíte, tak se moc nedivte. Já osobně té fotce nevěřím. Je pěkná, ale o síle včelstva nevypovídá.

Měl bych na pana začátečníka několik dotazů.
Kolik vlastníte včelstev?
Kolik máte vystavěných rámků s dílem po třech letech?
Kolik vám dělal průměrný medný výnos po dvou a třech letech od osazení vašich optimálů, přepočteno na zazimovaná včelstva?
Kolika včelstvům jste ochotný se věnovat s touto intenzitou?
Kolik rámků 42x17 podle vás obsedá včelstvo při síle 35 000 jedinců při venkovní teplotě -5st.C. a +5st.C. ?

Jinak co se týká neomezování prostoru, volby rámkové míry a podobných technických věcí, tak s vámi celkem souhlasím. Jen si neodpustím poznámku. Zkuste si vyrobit úl čtvercového půdorysu na delší běžnou rámkovou míru než 42cm, když to tak doporučujete. Když nic jiného neporostou vám ty komíny tak do výšky. Časem dejte vědět jak se to Kraňce líbí. A pokud chováte nějaké jiné plemeno, tak dejte vědět okamžitě.

Tomáš Jaša

A plat 990 Kč.

Včelařím 3 rokem, tedy od roku 2004. V roce 2004 jsem si pořídil dva Optimaly. Můj přítel Martin mě inspiroval k tomu, abych si nechal na zakázku vyrobit dva prototipy MV ležanu.Takže jsem měl celkem 4 úly,které jsem osadil. Objednal jsem si výběrové matky z Výzkumného ústavu vč. V roce 2004 výnosy byly malé a spotřeba cukru vysoká. Včelstva jsem posilkoval smetenci od místních včelařů . Zazimoval jsem včelstva obsedající 4 nástavky Optimalu, síly cca 40 000 zimních včel.( včelstva v MV ležanech byla na tom za ty 3 roky stejně jako včelstva v Optimalech a nechci o nich dále debatovat, nebot jak řekl Karel,, Debatovat o vynálezu, který je tajný je poměrně mnohoznačně neurčité")
V roce 2005 včelstva měla uspokojivý rozvoj a moje podněcování bylo zbytečné. Rozvinula se až do síly 6 nástavků,tj. cca 80 000 včel. Tahoto stavu docílila na přelomu května a června. V tuto dobu jsem od nich vytvořil oddělky, čímž jsem jim udržel vzestup plodování do začátku června. Celkem jsem vytočil v průměru 100kg medu na produkční včelstva. Oddělky daly v průměru 20kg medu. Produkční včelstva vystavěla 3 nástavky mezistěn, oddělky 2 nástavky mezistěn(v srpnu měly oddělky 3 nástavky)Začátkem srpna jsem začal krmit. Produkční v. dostala po 24kg cukru, oddělky po 16kg cukru. V říjnu jsem spojil oddělky s produkčními včelstvy. Tím jsem docílil síly 60 000 zimních včel.Jsem zvědavej na letošní rok.
zdravím: Nytram
(ps: Chumáč síly 35 000 včel by podle mých výpočtů měl mít průměr zhruba 30 cm při teplotě -10 až -5 °C)

Následující příběh svérázným pohádkovým způsobem odhaluje způsob jak funguje současný finanční systém. Někteří interpretátoři sice hovoří o jakémsi spiknutí bankéřů, ale pravděpodobnější bude, že lidé postupně sami volili řešení, která se svého času jevila jako logická a výhodná, avšak později se projevila v úplně jiném světle. Bez ohledu na to, ke kterému mínění se přikloníte, lze tento příběh použít k ilustraci deformace finančního systému, a možná, že nám usnadní nalézt východisko ze současné neutěšené situace.

Fabián si s rozechvěním připravoval projev k zítřejšímu veřejnému shromáždění. Vždy toužil po prestiži a moci, a teď se jeho sny konečně měly naplnit. Byl zlatníkem, vyráběl šperky a ozdoby, ale tato práce už ho dlouho neuspokojovala. Potřeboval nějaký vzrušující náročný úkol, a teď měl připraven i konkrétní plán.

Lidé od nepaměti užívali systému přímé výměny zboží, barteru. Zajišťovali rodiny tím, že buď sami pokrývali všechny své potřeby, anebo se na něco specializovali. Všechny výrobní přebytky pak směňovali za přebytky jiných řemeslníků. Pravidelné tržní dny bývaly hlučné a prašné, ale lidé se srdečně zdravili a hřál je pocit přátelství a sounáležitosti. Tržnice byly veselými místy, avšak později tam bývalo už příliš mnoho lidí a u smlouvání docházelo k častým sporům. Na popovídání skoro nezbyl čas. Bylo načase vymyslet jiný, lepší systém.

Lidé byli vcelku šťastní a užívali plodů své práce. Jednotlivá společenství si vytvořila vlastní vlády, jejichž úkolem bylo chránit svobodu a práva každého jednotlivce a zajistit, aby nikdo nebyl jiným nucen dělat cokoli, co by bylo proti jeho vůli. To bylo jediným posláním vlády a každého vládce dobrovolně podporovala komunita, která si ho vybrala.

Jediným problémem, který tyto vlády nebyly schopny řešit, byl obchod. Bylo to problematické: má nůž cenu jednoho, nebo snad dvou košíků kukuřice? Co má větší hodnotu: kráva, nebo vůz? ... atd.
Ale nikdo neuměl vymyslet nic lepšího.

Pak přišel Fabián a prohlásil: „Znám způsob jak vyřešit problém s barterovými obchody. Jestli ho chcete poznat, přijďte zítra na veřejné shromáždění.”

Příští den se lidé sešli na velkém shromáždění kde Fabián podrobně vysvětloval svůj nový „peněžní“ systém. Vypadalo to dobře a nedočkavě se ho ptali: „Jak můžeme začít?“ Fabián řekl: „Zlato, z nějž vyrábím ozdoby a šperky, je vynikající kov. Neztrácí lesk, nereziví a dlouho vydrží. Z části svého zlata udělám mince a každé takové minci budeme říkat dolar.“
Vysvětlil, že základem funkce nového systému budou „peníze“, které se stanou skutečným prostředkem spravedlivé výměny, mnohem lepším a dokonalejším než dosavadní výměnný obchod.

Jeden z guvernérů se zeptal: „A co když někdo najde zlato, a začne si mince vyrábět sám?”
„To by bylo velmi nepoctivé“ – pohotově odvětil Fabián. „Budou se používat jen mince schválené vládou, které na sobě budou mít vyraženo zvláštní označení.“ Návrh zněl opravdu rozumně, a tak navrhli aby každý dostal stejný počet mincí.

„Já si ale zasloužím víc,“ ozval se výrobce svíček. „Mé svíčky přece používá každý.“ „Ne ne,“ namítali farmáři, „bez potravy nelze žít, a proto bychom nejvíce měli dostat my!“ A vypukla hádka. Fabián je chvíli nechal a nakonec řekl: „Protože se neumíte dohodnout navrhuji, aby ode mne každý dostal tolik mincí o kolik požádá. Nebudou v tom žádná omezení, kromě povinnosti splatit dluh. Čím víc dostanete, tím více mi po roce budete muset vrátit.“
„A co z toho budeš mít ty?” ptali se ho.
„Protože vám poskytnu službu obstaráváním peněz, mám za svou práci nárok na odměnu. Povězme, že dokud mi je budete dlužni, vrátíte mi za každých 100 poskytnutých mincí každoročně 105 mincí. Těch 5 mincí navíc bude mou odměnou za poskytovanou službu a budu ji nazývat úrokem.“ Zdálo se, že nikdo nepředloží lepší návrh, a pětiprocentní odměna vypadala rozumně. „Dobrá,“ řekl nakonec Fabián, „přijďte ke mně příští pátek a můžeme to spustit.“

Pak už Fabián neztrácel ani vteřinu. Dnem a nocí razil mince a ke konci týdne byl hotov.


Lidé se seřadili do zástupu před jeho obchodem, a když si nové mince prohlédli a schválili guvernéři, byl systém uveden do praxe.

Někteří si půjčili zprvu jen pár mincí, aby nový systém mohli vyzkoušet. Brzy shledali, že peníze jsou skvělá věc a zanedlouho už všechno hodnotili ve zlatých mincích, dolarech. Hodnota, kterou teď začali připisovat všemu zboží, se nazývala „cenou“ a závisela především na množství práce potřebné k výrobě oceňované věci. Jestliže výroba vyžadovala hodně práce a času, byla cena přiměřeně vysoká, zatímco věci vyrobené s malým úsilím byly poměrně levné.

V jednom městě žil Petr, široko daleko jediný hodinář. Ceny měl vysoké, protože zákazníci byli ochotni platit za jeho hodinky značné sumy. Později však začal hodinky vyrábět i jiný člověk a aby získal zákazníky nabízel je za nižší cenu. Petr byl nucen reagovat a ceny hodinek brzy poklesly, protože oba hodináři se snažili poskytovat co nejvyšší kvalitu za co nejméně peněz. Tak se zrodila opravdová konkurence.

Podobné to ale bylo i u stavitelů, přepravců, farmářů… prakticky v každém oboru. Protože měli volnost výběru, vybírali si zákazníci to, co považovali za nejlepší transakci. Žádná umělá ochrana, jako například licence nebo cla či povolení, která by bránila podnikat v dané oblasti dalším lidem neexistovala. Životní úroveň postupně rostla a lidé se sami divili, jak se předtím vůbec mohli obejít bez peněz.

Koncem roku opustil Fabián své zlatnictví a šel navštívit ty, kteří mu dlužili peníze. Někteří měli více mincí než si vypůjčili, což však znamenalo, že jiní jich měli méně, protože v oběhu byl jen omezený počet mincí. Ti, kteří jich měli více než si vypůjčili mu bez problémů vrátili 100 plus dalších 5, ale i tak si museli vzít znovu půjčku k dalšímu podnikání.

Ostatní si s překvapením uvědomili, že svůj dluh a úrok nemohou splatit. Proto dříve, než jim půjčil další peníze, si Fabián vzal do zálohy něco z jejich majetku a v příštím roce se všichni snažili získat požadovaných 5 mincí navíc. Nikdo nepochopil, že se podobně jako jejich vlastní země nemohou zbavit dluhu dokud nevrátí všechny mince, ale i pak jim zbývá vrátit za každých 100 ještě 5 mincí, které ve skutečnosti nebyly fyzicky v oběhu. Kromě Fabiána totiž nikdo nepochopil, že splatit úrok bylo prostě nemožné – protože k tomu potřebné dodatečné mince se nikdy nedostaly do oběhu, takže někdo nutně musel být poškozen.


Pravda, i Fabián občas utrácel peníze na vlastní nákupy, ale nemohl utratit 5% z celé ekonomiky sám pro sebe. Lidí byly tisíce a on byl sám. Navíc byl stále ještě zlatníkem, a už to zajišťovalo slušné živobytí.

V zadní části dílny měl trezor, a tehdy některé napadlo, že by si u něj mohli ukládat část svých mincí kvůli bezpečnosti. Za to si zlatník účtoval malý poplatek podle množství uložených peněz a doby úschovy. Majiteli peněz vystavil stvrzenku. Když šel takový člověk nakupovat, obyčejně s sebou nenosil zlaté mince. Místo peněz přenechal obchodníkovi jednu či několik „fabiánovských“ stvrzenek (podle ceny nakupovaného zboží). Obchodníci stvrzenky uznávali a přijímali je rádi, protože věděli, že si je u Fabiána kdykoli mohou vyměnit za mince. Avšak místo směňování stvrzenek za zlato si je začali předávat z ruky do ruky. Lidé měli k stvrzenkám velkou důvěru – považovali je za stejně hodnotné jako mince.

Fabián si brzy povšiml, že lidé vyžadují výměnu stvrzenek za mince jen zřídka a uvažoval: Mám vlastně jejich zlato stále u sebe a přitom musím tvrdě pracovat a razit nové mince. Není to směšné? Nenašlo by se snad dost lidí, kteří by toho ležícího zlata ochotně využili za úroky? Stejně jen nečinně leží v trezoru a málokdo si ho vybere. Když mohu použít mince z trezoru nemusím vyrábět další. Nejsou to sice moje peníze, ale mám je u sebe, a to je nejdůležitější.

Zpočátku velice opatrně půjčoval vždy jen pár mincí, na krátkou dobu, a i to jen tehdy, když byl skálopevně přesvědčen, že je dlužník včas vrátí. Ale postupně nabral odvahy a půjčoval stále větší a větší obnosy.

Když se na něj jednoho dne kdosi obrátil s žádostí o vysokou půjčku, Fabián navrhl: „Co kdybychom to udělali takto? Místo abyste u sebe nosil všechny ty peníze, můžete si je uložit u mne, a já vám vystavím několik stvrzenek v jejich hodnotě.“ Dlužník souhlasil a odešel s hromadou potvrzenek. Tak získal klient půjčku, zatímco zlato ani na sekundu neopustilo trezor. Když odešel, Fabián se rozesmál. Vlk se nažral a koza zůstala celá! Mohl „půjčovat“ zlato, ale přitom ho mít stále u sebe.

Známí, neznámí, přátelé i nepřátelé – všichni k uskutečňování svých podnikatelských plánů potřebovali peníze – a vždy, když mohli dokázat, že jsou schopni dluh splatit, dostali potřebnou půjčku. Fabián tak mohl prostým vypisováním stvrzenek půjčovat mnohem vyšší sumy, než byla hodnota těch uložených v trezoru, a přitom ani nebýt vlastníkem půjčovaného zlata. Dokud se majitelé nepřihlásí o své zlato a důvěra lidí je zachována, je to bezpečný postup.

Fabián vedl účetní knihu, v níž evidoval dluhy a úvěry každého dlužníka. Ukázalo se, že obchod s půjčováním peněz je opravdu velmi výnosný. Jeho společenské postavení rostlo téměř současně s jeho bohatstvím. Stal se váženým mužem budícím úctu a jeho názorů ve finančních otázkách si vážili téměř jako proroctví.

O jeho aktivity se časem začali zajímat i zlatníci z jiných míst a jednoho dne se ho vydali navštívit. Vysvětlil jim, co dělá, ale velice zdůrazňoval, aby všechno zachovali v tajnosti. Kdyby se to prozradilo celý systém by zkrachoval, a proto se zlatníci dohodli, že vytvoří tajnou alianci. Pak se vrátili domů a začali se činit tak, jak je Fabián naučil. I u nich začali lidé brát stvrzenky jako rovnocenné zlatu a mnozí je odevzdávali k bezpečné úschově do trezorů stejně jako mince. Když chtěl jeden obchodník zaplatit zboží druhému, prostě jen vypsal příkazní lístek s pokynem Fabiánovi, aby peníze z jeho účtu přesunul na účet jiného obchodníka. Úpravu čísel na obou účtech zvládal Fabián během několika minut.

Nový způsob brzy získal velkou oblibu a příkazovým lístkům k převodu peněz se začalo říkat „šeky“.

Později se zlatníci z různých míst pozdě v noci znovu tajně sešli a Fabián jim vysvětlil nový plán.


Následující den se sešel se všemi vládními představiteli a řekl: „Stvrzenky, které vydáváme jsou velmi populární. Jistě jich používá i většina z vás a sami říkáte, že je to výhodné.“ Představitelé souhlasně přikyvovali, ale v duchu přemýšleli, v čem asi je problém. „Tedy k věci,“ pokračoval Fabián, „některé z těchto stvrzenek jsou falešné, protože je vystavují podvodníci. To musí přestat.“

Vládní představitelé se zděsili. „Co bychom proti tomu mohli udělat?“ ptali se. Fabián odpověděl: „V první řadě navrhuji, aby si monopol na tisk nových stvrzenek vyhradil stát. Bude je tisknout na zvláštní papír s velmi komplikovaným obrázkem a každou stvrzenku pak podepíše hlavní guvernér. My zlatníci rádi uhradíme náklady za tisk, protože nám to ušetří spoustu času s vypisováním stvrzenek.“

Představitelé řekli: „Naším úkolem přece je chránit občany před podvodníky a myslíme, že je to dobrá rada.“ A tak schválili tisk nových stvrzenek, které dostaly název „bankovky“.

„Druhý problém je v tom,“ pokračoval nato Fabián „že někteří těží zlato a razí vlastní zlaté mince. Navrhuji, abyste vydali zákon nařizující aby každý, kdo objeví zlato, byl povinen odevzdat ho státu. Samozřejmě, že za ně náhradou dostane bankovky a mince.“

I tento návrh vyhlížel dobře, a tak bylo bez velkého váhání schválen a neprodleně vydáno velké množství nových bankovek. Na každé byla vytištěna určitá hodnota – 1 dolar, 2 dolary, 5 dolarů, 10 dolarů atd. Nepatrné náklady spojené s tiskem uhradili zlatníci.

Lehké a skladné bankovky se nosily mnohem pohodlněji a obyvatelstvo je brzy akceptovalo. Ale i přes svou popularitu používali nových bankovek a mincí jen v 10% všech transakcí. Záznamy ukázaly, že 90% z nich bylo i nadále prováděno prostřednictvím šeků.

Nato se Fabián pustil do realizace druhé části svého plánu. Až dosud lidé za úschovu peněz u něj platili. Aby přilákal v

Objem úspor rychle rostl a zaplňoval další sejfy.

Kdyby v takovém případě nebyl k dispozici dostatek peněz pojali by lidé podezření, zejména když jejich vkladní knížky vykazovaly vysoké vklady. Kromě toho mohl Fabián za každých 900 dolarů, které půjčoval a osobně vypisoval šeky, požadovat úrok 45 dolarů, tedy 5% z 900. Když se mu dluh i s úrokem vrátil, čili dostal 945 dolarů, stornoval 900 dolarů ve sloupci dluhů a ponechal si úrok ve výši 45 dolarů. Proto velice ochotně platil 3 dolary za každých vložených 100 dolarů, které nikdy neopustily jeho sejfy. To znamenalo, že z každých 100 dolarů, které měl v depozitu mohl dosáhnout 42% zisku, i když si lidé mysleli, že vydělává jen 2%. Stejně si počínali i ostatní zlatníci. Vyráběli tak peníze z ničeho, pouhými několika škrty pera, a pak za to inkasovali úroky.

Zlatníci už nerazili nové mince, razila je vláda, která tiskla také bankovky předávané zlatníkům k distribuci. Jedinými Fabiánovými náklady byly drobné poplatky za tisk. Zlatníci naproti tomu vytvářeli peníze formou úvěrů, z nichž brali úroky. Většina lidí si myslela, že emisi peněz zabezpečuje vláda. Stejně tak se domnívali, že Fabián půjčuje peníze, které si předtím uložil někdo jiný, i když bylo velmi zvláštní, že poskytováním půjček nedocházelo k snižování vkladů. Kdyby si všichni vkladatelé najednou chtěli vybrat své vklady, byl by celý podvod okamžitě odhalen.

Jakmile klient požadoval vysokou půjčku v bankovkách nebo mincích, proběhlo všechno jako na másle. Fabiánovi jednoduše stačilo vysvětlit vládě, že si růst počtu obyvatel a výroby vyžaduje víc bankovek a vláda mu je za malý poplatek ochotně nechala vytisknout.

Jednoho dne se u Fabiána objevil jeden bystrý muž a řekl: „Za každých sto dolarů, které půjčujete požadujete vrátit sto pět dolarů. To je ale nespravedlivý úrok. Požadovaných pět dolarů nebude nikdy možné splatit, protože jednoduše neexistují. Farmáři produkují potraviny, průmysl vyrábí zboží atd., ale vy jen množíte peníze.“

„Předpokládejme, že v celé zemi jsou jen dva podnikatelé, zaměstnávající všechny lidi. Oba si od vás půjčí po 100 dolarech. Za mzdy a materiál utratí po 90 dolarech a zbude jim zisk ve výši 10 dolarů (příjem). To znamená, že celková kupní síla bude 90 dolarů + 2 krát po 10 dolarech, čili 200 dolarů. Aby vám však splatili půjčku, museli by prodat celou svou produkci za 210 dolarů. Bude-li jeden z nich mít štěstí a celou svou produkci prodá za 105 dolarů, může druhému zůstat nanejvýš 95 dolarů.“ (Když je celková kupní síla 200 dolarů a jeden z podnikatelů dostane 105, zůstane v rukou zákazníků jen 95 dolarů, za něž si budou moci koupit zboží druhého podnikatele.) „Část zboží tedy bude neprodejná, protože neexistují peníze, za něž by ho bylo možné koupit. Ten podnikatel vám zůstane dlužen 10 dolarů, a tuto částku vám bude moci splatit jen tehdy, když si znovu vypůjčí. Je to nemožný systém,“ řekl ten muž a mínil: „Správně byste měl vydat 105 dolarů, t.j. 100 dolarů mně a 5 dolarů na své útraty. Takto bude v oběhu 105 dolarů a dluh bude možné splatit.“

Fabián ho klidně vyslechl a pak řekl: „Ekonomika financí, mladý muži, je velmi komplikovaná záležitost vyžadující dlouholeté studium. Dovolte, abych se o tyto záležitosti staral já a vy se starejte o své. Musíte se stát produktivnějším, zvyšujte výrobu, snižujte náklady a buďte lepším obchodníkem. Já vám v tom budu vždy ochotně pomáhat.”

Muž odešel, ale Fabián ho nepřesvědčil. S jeho finančními operacemi nebylo něco v pořádku a ten člověk vycítil, že nedostal upřímnou odpověď.

Většina však Fabiána respektovala: „Je to odborník, ostatní se určitě mýlí. Podívejte jak se země vyvinula, jak vzrostla výroba – máme se nesporně lépe.“

Avšak aby podnikatelé měli z čeho platit úroky z půjček, museli začít zvyšovat ceny. Dělníci si náhle stěžovali, že jejich platy jsou příliš nízké. Zaměstnavatelé ale odmítali zvyšovat mzdy s tvrzením, že by je to zruinovalo. Ani zemědělci nemohli dostat spravedlivou cenu za své produkty a hospodyně naříkaly, že potraviny jsou příliš drahé.

Nakonec někteří začali i stávkovat, což bylo do té doby neslýchané. Jiné chudoba zcela deprimovala a jejich přátelé a příbuzní si jim nemohli dovolit pomáhat. Většina lidí přestala vnímat skutečné bohatství všude kolem sebe – úrodné půdy, obrovských lesů, nerostů či stád dobytka. Mysleli už jen na peníze a pořád měli pocit, že jich mají málo. Systém však nikdy nezpochybňovali; byli přesvědčení, že všechno má pod kontrolou stát.

Pár jich pak dalo dohromady přebytečné peníze a založili „úvěrové“ či „finanční“ společnosti. Takto mohli získat 6 nebo i více procent, což bylo lepší, než 3 procenta, která platil Fabián. Mohli však půjčovat jen peníze, které skutečně vlastnili – neměli ta zvláštní zplnomocnění umožňující vytvářet peníze z ničeho, prostým záznamem čísel do knih.

Protože tyto finanční společnosti začínaly Fabiána a jeho přátele znepokojovat, rychle založili několik vlastních. Ve většině případů skoupili jiné společnosti ještě předtím, než stačily rozvinout svou činnost. Brzy se všechny tyto finanční společnosti ocitly v jejich rukou nebo je měli pod kontrolou.

Ekonomická situace se zhoršovala. Zatímco dělníci byli přesvědčeni, že jejich šéfové vydělávají příliš mnoho, jejich šéfové tvrdili, že zaměstnanci jsou líní a nepracují dost poctivě po celý den. Obviňovali se navzájem, vláda nebyla schopna předložit žádné řešení a kromě toho se jako nejakutnější problém ukázal boj s rostoucí chudobou. Stát proto spustil projekty sociální péče a přijal zákony, nutící lidi aby na ně přispívali. Mnohé to pohněvalo – věřili totiž v tradiční představu vzájemné pomoci na dobrovolném základě.
„Tyto zákony legalizují loupež. Vzít člověku něco proti jeho vůli je bez ohledu na účel použití obyčejná krádež.“

Ale lidé se cítili bezbranní a obávali se, že nebudou-li platit skončí ve vězení pro dlužníky. Projekty sociálního zabezpečení sice zpočátku přinesly jistou úlevu, ale problém se zakrátko vrátil a k jeho řešení bylo zapotřebí ještě více peněz. Náklady spojené se záchytnými systémy stále rostly a spolu s nimi i státní byrokracie.

Vládní představitelé byli většinou poctiví muži, kteří se snažili zastávat svou funkci co nejlépe. Neradi žádali peníze od lidí, a tak nakonec nezbylo než si vypůjčit u Fabiána a jeho přátel. Neměli ovšem ani potuchy jak tento dluh splácet.

Rodiče si už nemohli dovolit platit učitele vyučující jejich děti. Nemohli si dovolit platit lékařům. Stát byl nucen převzít tyto činnosti na sebe. Učitelé, lékaři a mnozí další se stali státními zaměstnanci.


Jeden po druhém bankrotovali i přepravci, a tak mohl Fabián na každých 100 dolarů v bankovkách a mincích, které měl v depozitu, půjčovat 200, 300, 400 a někdy až 900 dolarů. Musel jen dávat pozor, aby nepřekročil poměr devět k jedné, protože jedna osoba z desíti někdy požadovala své úspory v hotovosti.

Jen málo státních zaměstnanců bylo spokojeno se svou prací. Dostávali sice slušný plat, ale ztratili identitu. Stali se drobnými kolečky obrovského stroje. Neexistoval prostor pro vlastní iniciativu, za mimořádné úsilí se jim dostávalo jen minimálního uznání, jejich příjem byl fixní a k úpravě platu či služebnímu postupu docházelo jen tehdy, když jejich nadřízený odešel do důchodu nebo zemřel.

Zoufalí vládní představitelé se rozhodli požádat Fabiána o radu. Považovali ho za velmi moudrého člověka, který budil dojem, že ví jak vyřešit záležitosti okolo peněz. Pozorně si je vyslechl a pak řekl: „Mnozí lidé neumí řešit vlastní problémy – potřebují někoho, kdo by to dělal za ně. Jistě budete souhlasit, že většina lidí má právo na štěstí a zajištěné základní věci k životu. Vždyť jedno z našich nejdůležitějších hesel říká: Všichni lidé jsou si přece rovní, ne?”

„Jediný způsob, jak všechno vrátit do rovnováhy, je vzít přebytečné bohatství bohatým a dát ho chudým. Začněte zdaňovat. Čím více někdo má, tím víc bude muset platit. Vybírejte daně od každého člověka podle jeho schopností a rozdávejte každému podle jeho potřeb. Školy a nemocnice musí být bezplatně k dispozici všem, kteří si to nemohou dovolit...”

Pronesl dlouhou plamennou řeč plnou velkých ideálů a zakončil ji slovy: „A nezapomeňte, že mi dlužíte peníze. Půjčujete si u mne už dlouho. Ale já vám chci pomoci a proto souhlasím, abyste mi platili jen úroky. Jistinu ponecháme jako nesplacený kapitálový dluh a vy mi budete platit jen úroky.“

Vládní představitelé odešli a aniž by důkladněji přemýšleli nad reálností Fabiánových koncepcí zavedli odstupňovanou daň z příjmu – čím víc vyděláš, tím vyšší bude tvá daňová sazba. Nelíbilo se to nikomu, ale člověk měl jen dvě možnosti: buď bude platit daně, anebo skončí ve vězení.

Obchodníci byli opět nuceni zvyšovat ceny. Dělníci žádali vyšší platy a tak buď doháněli zaměstnavatele k bankrotům, anebo k tomu aby začali nahrazovat lidi stroji. To vyvolalo další zvyšování nezaměstnanosti a přinutilo stát zavést další sociální projekty a zvyšovat sociální dávky.

Aby v některých odvětvích průmyslu udržela zaměstnanost, byla zavedena cla a další ochranné mechanizmy. Někteří lidé si začali klást otázku, zda je smyslem výroby vyrábět zboží nebo udržovat zaměstnanost.

Protože se všechno náhle zhoršovalo, snažili se regulovat platy, ceny a nakonec úplně všechno. Stát se snažil získat více peněz pomocí daně z obratu, daně ze mzdy a dalších daní. Někdo si povšiml, že bochník chleba, cestou od farmáře pěstujícího pšenici až k hospodyni, na sebe nabalí více než 50 druhů daní.

Objevili se „experti“ a někteří z nich se dostali do vlády, ale časem musel každý z nich odstoupit, protože skoro ničeho nedosáhl. I když podrobil daně „restrukturalizaci“ celková daňová zátěž neustále vzrůstala.

Fabián začal požadovat splácení svých úroků, což pohlcovalo stále větší podíl z daní.

Poté začaly vznikat politické strany – lidé se začali hádat, která skupina guvernérů by uměla nejlépe vyřešit jejich problémy. Handrkovali se o jednotlivé osobnosti, i

Poté začaly vznikat politické strany – lidé se začali hádat, která skupina guvernérů by uměla nejlépe vyřešit jejich problémy. Handrkovali se o jednotlivé osobnosti, idealizmus, pověst politických stran, tedy o všem možném mimo skutečných problémů. Městské rady se začaly dostávat do potíží.

V nejednom z měst přesáhla výška úroků z dluhů daně vybrané v daňovém roce. Suma nesplacených úroků neustále vzrůstala v celé zemi – a nesplacený úrok byl zatížen dalším úrokem.

Postupně se ohromná část skutečného bohatství země dostala do rukou Fabiána resp. jeho přátel – zlatníků - a s tím se zvýšila i jejich kontrola nad lidmi. Ale pořád ještě nebyla úplná. Fabián a jeho přátelé věděli, že nebudou mít situaci pevně v rukou dokud nebude pod kontrolou každá osoba.

Většina lidí nesouhlasících s daným systémem, mohla být snadno umlčena finančním tlakem nebo vystavena veřejnému posměchu. Proto Fabián s přáteli skoupili většinu denníků, televizních a rozhlasových stanic a pečlivě si vybírali ty, kteří v nich pracovali. Mnozí z nich měli upřímnou snahu zlepšit tento svět, ale nikdy nepochopili jak jsou zneužíváni. Jejch řešení se vždy zabývala jen následky problémů, ale nikdy jejich skutečnými příčinami.

Existovalo vícero novin: pravicové, levicové, jedny pro pracující, jiné pro manažery, atd. Nezáleželo na tom, kterým z těch novin jsi věřil, pokud jsi nezačal přemýšlet nad skutečným problémům.

Fabiánů plán byl téměř před završením – celá země měla vůči němu dluhy. Prostřednictvím vzdělávání a masových médií kontroloval i to, o čem lidé přemýšlejí. Dokázali už přemýšlet jen nad tím a věřit jen tomu, co jim diktoval.

Když má člověk více peněz než může utratit pro své potěšení, co by ho asi ještě mohlo nadchnout? Pro ty s touhou po vládnutí je jedinou odpovědí moc – holá absolutní moc nad ostatními. Do masmédií a vlády se dostávali idealisti, ale pro skutečnou kontrolu vybíral Fabián jen lidi s mentalitou vládců.

Touto cestou se dal většina zlatníků. Poznali co znamená vlastnit obrovské bohatství, avšak ten pocit je už neuspokojoval. Potřebovali výzvu, nové emoce a jejich nejnovější zábavou se stala moc nad masami.

Byli přesvědčení, že jsou lepší než ostatní. „Vládnout je naše právo a povinnost. Masy neví, co je pro ně dobré. Potřebují aby je někdo vedl a usměrňoval. Vládnout je naše přirozené právo.“

Fabián s přáteli zlatníky vlastnili mnoho bank půjčujících peníze. Samozřejmě, byly v soukromém vlastnictví různých majitelů. Ti si teoreticky si konkurovali, ale ve skutečnosti úzce spolupracovali. Když se jim podařilo přesvědčit několik vládců, založili instituci nazvanou Centrum peněžních rezerv, což vlastně byla centrální banka. Dokonce přitom nepoužili ani vlastní peníze, ale vytvořili úvěr krytý částí vkladů svých zákazníků.

Táto instituce byla fasádou systému regulujícího emisi peněz a vzbuzovala dojem, že jde o činnost prováděnou vládou. Kupodivu se však členem jejího představenstva nemohl stát žádný člen vlády ani státní zaměstnanec.

Vláda si přestala půjčovat přímo od Fabiána, a začala využívat systému dluhopisů Centra finančních rezerv. Zárukou byla předpokládaná výška daňových příjmů v nesledujícím roce. To bylo přesně v souladu s Fabiánovým plánem – odpoutat od sebe každé podezření a vzbudit dojem, jakoby šlo výlučně o operace státu, ale přitom ze zákulisí stále všechno řídil.

Takto měl Fabián nepřímo v hrsti vládu, která byla nucena poslouchat ho na slovo. Chvástal se: „Svěřte mi pod kontrolu peníze státu a bude mi jedno, kdo tvoří zákony.“ Bylo tedy úplně lhostejné, která byla zvolena skupina vládců. Krevní oběh státu, peníze, měl pod kontrolou Fabián.

Vláda se takto dostávala k penězům, ale každá půjčka byla zatížená úrokem. Stát utrácel stále víc peněz na sociální péči a sociální dávky a brzy začal mít problémy se splácením úroků, o splácení jistiny nemluvě.

Našli se však lidé, kteří se začali ptát: „Peníze jsou přece systém vytvořený člověkem. Nedal by se přizpůsobit tak, aby lidem sloužil místo aby nad nimi vládl?” Takových lidí ale bylo stále méně a jejich hlasy zanikaly v bláznivé honbě za úroky, které ve skutečnosti nebyly vytvořeny v peněžní formě, a tedy vlastně vůbec neexistovaly.

Vlády se střídaly, měnily se názvy politických stran, ale hlavní politický směr se nezměnil, bez ohledu na to, která vláda byla „u kormidla“. Fabiánův vytoužený cíl byl každým rokem blíže. Politika už lidem neříkala nic a přestali se o ni zajímat. S vypětím posledních sil platili daně a něčeho navíc už nebyli schopni. A tehdy dozrál čas pro Fabiánův poslední tah.

10% peněžní zásoby ještě bylo ve formě bankovek a mincí. Ty bylo nutné odstranit tak, aby to nevyvolalo podezření. Dokud lidé používali hotové peníze, mohli nakupovat a prodávat tak jak chtěli – do jisté míry stále ještě měli svůj život pod kontrolou.

Nosit u sebe bankovky a mince nebylo právě bezpečné. Šeky nebyli akceptovány za hranicemi místní komunity. Proto se hledal výhodnější systém. A s řešením opět přišel Fabián. Jeho organizace každému vydala malou plastovou kartičku s jménem, fotografií a identifikačním číslem.

Kdekoli klient předložil tuto kartu, majitel obchodu se spojil s centrálním počítačem a zkontroloval si platební schopnost klienta. Když byla v pořádku, mohl si nakoupit cokoli chtěl, a to až do určité výšky.

Zpočátku mohli lidé používat jen malé úvěrové sumy a když je do měsíce splatili, nemuseli platit žádný úrok. Pro zaměstnaného člověka to bylo skvělé, ale co si s tím mohl počít podnikatel? Musel instalovat stroje, vyrábět zboží, platit mzdu zaměstnancům, atd., prodat všechno své zboží a teprve pak mohl vypůjčené peníze vrátit. Když byl pozadu s placením, musel za každý měsíc zaplatit úrok ve výši 1,5% z dlužné sumy, což představovalo až 18% ročně.

Obchodníci neměli jiné východisko než přičíst těchto 18% k prodejní ceně. Tyto dodatečné peníze (18%) ovšem nikdo nikomu nepůjčil. Obchodníky v celé zemi postavili před původní neřešitelný úkol – z každých 100 dolarů, které si půjčili, museli vrátit 118 dolarů – přičemž těch 18 dolarů navíc nebylo nikdy vytvořeno.

Fabián s přáteli si ještě více zvýšili společenskou reputaci. Považovali je za vzory serióznosti a bezúhonnosti. Jejich vyjádření k problematice financí a ekonomiky byla přijímána s téměř posvátnou úctou.

Mnoho malých firnem zkolabovalo pod vahou neustále rostoucích daní. K různým činnostem byla nevyhnutná rozličná povolení, takže i firmy, které se ještě držely nad vodou, považovaly tyto podmínky za hodně tvrdé. Fabián vlastnil a měl pod kontrolou všechny velké společnosti se stovkami poboček. Zdánlivě si sice vzájemně konkurovaly, avšak měl je všechny pod kontrolou. Nakonec byli všichni ostatní konkurenti nuceni zanechat podnikání. Stejný osud postihl i instalatéry, tesaře, elektrikáře a většinu dalších malých odvětví – pohltily je Fabiánovy gigantické firmy, nad nimiž navíc držel ochrannou ruku stát.

Fabián se snažil, aby plastické platební karty úplně nahradily bankovky a mince. Plánoval, že když se stáhnou s oběhu všechny bankovky, budou nadále moci fungovat už jen firmy a obchodní společnosti využívající počítačový systém platebních karet.

Počítal s tím, že někteří lidé dříve či později o svou kartu přijdou nebudou moci nic kupovat ani prodávat, dokud opět neprojdou prověrkou a nedostanou nový průkaz totožnosti. Proto potřeboval zákon, který by mu umožňoval maximální kontrolu, zákon, pode nějž by každý člověk musel mít vytetované na ruce své identifikační číslo. Bylo by ho možné vidět pod speciální lampou napojenou na počítač. Každý takový počítač by byl napojen na výkonný centrální počítač, takže Fabián by věděl o každém člověku úplně všechno.
Mimochodem, termín, který svět financí používá k pojmenování takového systému je „frakční rezervní bankovnictví“.
-------------------------
Tento příběh je samozřejmě smyšlený.

Ale jestli jste dospěli k závěru, že má znepokojivě blízko k pravdě a chtěli se dozvědět více o lidech podobných Fabiánovi, je dobré začít studiem aktivit anglických zlatníků v 16. a 17. století.

Například Bank of England začala svou činnost v roce 1694. Král Viliam Oranžský se v důsledku válčení s Francií ocitl ve finančních potížích. Zlatníci mu „půjčili“ 1,2 miliónu liber (v té době nepředstavitelně velkou sumu) za těchto podmínek:

a. Výška úrokové sazby musela být 8%. (Přitom nezapomeňme, že Magna Charta jednoznačně hovořila, že požadování nebo vybírání úroku se trestá smrtí.)

b. Král musel zlatníkům vystavit licenci na banku, která umožňovala poskytovat úvěry.

Do té doby byly všechny jejich operace jako vydávání stvrzenek na vyšší sumy než měli v depozitech úplně protizákonné. Legalizovala to až tato licence.

V roce 1694 získal Wiliam Patterson královskou licenci umožňující založení centrální banky -Bank of England.

Další citace:
Encyclopaedia Britannica, 14. vydání – „Banky vytvářejí úvěry. Bylo by chybou si myslet, že bankovní úvěr je vytvořen z peněžních vkladů nacházejících se v bankách. Bankovní půjčky jsou peníze, které cirkulují ve společnosti navíc.“

Lord Acton, předseda Královského soudu, 1875 – „Bitva, která probíhá už celá staletí, a kterou bude dříve nebo později nutné definitivně vybojovat, je souboj lidí a bank.“

Reginald McKenna, prezident banky Bank Midland v Londýně – „Běžný občan bohužel nechce znát skutečnost, že banky mohou (a také to dělají) vytvářet a ničit peníze jak si zamanou. Jsou to banky, které mají pod kontrolou úvěry státu, usměrňují politiku vlády a mají osudy lidí ve svých rukou.“

Phillip A. Benson, prezident Asociace amerických bankéřů, 8. června 1839
– „Neexistuje přímější a lepší způsob jak získat kontrolu nad národem než prostřednictvím úvěrového systému (za pomoci jeho peněz).“
A v USA Banker's Magazine, 25. srpna 1924


– „Kapitál se musí chránit všemi možnými způsoby v kombinaci se zákonodárstvím. Dluhy musí být spláceny, nesplácené dluhopisy a hypotéky musí být co nejrychleji zabaveny. Když li

– „Kapitál se musí chránit všemi možnými způsoby v kombinaci se zákonodárstvím. Dluhy musí být spláceny, nesplácené dluhopisy a hypotéky musí být co nejrychleji zabaveny. Když lidé přijdou soudní cestou o střechu nad hlavou, budou poslušnější a ovladatelnější pomocí vlády silné ruky, působící prostřednictvím centrální finanční moci kontrolované předními finančníky.“


„Tato pravda je dobře známá elitě, která se dnes zasazuje o vytvoření finančního impéria k ovládnutí světa.“


„Rozdělením voličů do rozličných skupin prostřednictvím politického stranického systému je můžeme nasměrovat tak, aby svou energii vybíjeli ve sporech nad nepodstatnými problémy. Když jsme postupovali opatrně dosáhli jsme všeho, co se pečlivě naplánovalo a úspěšně realizovalo.“
--------------


Sir Denison Miller – Během jednoho interview v roce 1921, když se ho ptali, zda za první světové války financoval Austrálii sumou 700 miliónů dolarů prostřednictvím Commonwealth Bank, odpověděl: „Ano, je to tak, a kdyby válka pokračovala, mohl jsem poskytnout stejnou sumu ještě jednou.“ Na otázku, zda tuto sumu měl k dispozici pro produktivní účely už předtím, v době míru (tedy v období hospodářské krize), odpověděl „Ano.“
------------


Ve “Vraťte nám, co jste ukořistili”, č. 2, autor Len Clampett shrnuje:
„Aby bylo možné vykonávat práci za mzdu, musí být splněny čtyři podmínky:


• Práce, kterou je třeba udělat.
• Materiál potřebný k jejímu provedení.
• Pracovní síla.
• Peníze na zaplacení za vykonanou práci.
Jakmile libovolná z těchto podmínek nebude splněna, práce se nerealizuje. Je to přirozený samoregulační systém. Když je práce, kterou je třeba udělat, neschází materiál a chuť lidí pracovat, jediné, co je třeba, je vytvořit peníze. Je to velice jednoduché.“

“Položte si otázku, proč docházelo k hospodářským depresím. Jediné, co společnosti scházelo byly peníze, aby mohla nakupovat zboží a služby. Pracovních sil bylo stále dost. Také práce, kterou bylo třeba vykonat byl všude dostatek. Materiál byl k dispozici a zboží v obchodech bylo také dost, resp. mohlo být vyrobeno. Jediný problém byl v nedostatku peněz.“
---------------


Úryvek z dopisu firmy Rotschild Bros of London adresovaný jedné bankéřské firmě v New Yorku ze dne 25. června 1863:

„Těch pár lidí schopných pochopit systém bude tak zaujato honbou za ziskem, anebo tak závislých na jeho službách, že se z jejich strany nemusíme obávat žádné opozici. Na druhou stranu je většina obyvatel mentálně neschopná pochopit nesmírné výhody, které těží z tohoto systému kapitál a bude mlčky nést své břemeno a lidem ani nesvitne nějaké podezření, že tento systém škodí jejich zájmům.“
-------------


Nesledující citát byl zveřejněn v časopise Idaho Leader, de 26. srpna 1924 a dvakrát ho přednesli i na půdě britského parlamentu: poslanec John Evans v roce 1926 a poslanec M.D. Cowan na zasedání na přelomu let 1930-1931.

Roku 1891 byl americkým bankéřům a jejich agentům zaslán důvěrný oběžník obsahující následující instrukce:

„Zplnomocňujeme své úvěrové zprostředkovatele v západních zemích k poskytování úvěrů garantovaných nemovitým majetkem se splatností k 1. září 1894 a ani o den později.
Po 1. září 1894 nebudeme za žádnou cenu prodlužovat splatnost půjček.
Po 1. září budeme požadovat své peníze – prohlásíme nesplacené hypotéky za propadlé a staneme se hypotekárními věřiteli.
Taktéž můžeme získat dvě třetiny všech farem na západ od Mississipi a tisíce farem na východ od velké Mississipi za pro nás výhodnou cenu.
Stejně tak můžeme ovládnou tři čtvrtiny farem na západě a peníze celé země.
Pak se farmáři, podobně jako v Anglii, stanou nájemci.”

Ve Spojených státech má emisi peněz pod kontrolou Federální rezervní úřad (FED). Není to vládní orgán, ale rada soukromých bankéřů. Většina z nás je přesvědčena, že Federální rezervní systém (Americká centrální banka) je pobočkou vlády. Není to pravda... V roce 1913 podepsal prezident Woodrow Wilson dokument, který vytvořil Federální rezervní systém (Americkou centrální banku), čímž uvrhl americký lid do dluhového otroctví až do doby, kdy se probudí ze spánku a svrhne tohoto krutého tyrana.

Abychom pochopili jak funguje emise peněz, můžeme peníze v ekonomice přirovnat k jízdenkám. Jízdenky tiskne tiskárna, která dostala zaplaceno za svou práci. Tiskárna si nikdy nedělá nárok na vlastnictví těchto jízdenek... A je nemyslitelné, aby dopravce odmítl poskytnout cestujícím například místo ve vlaku protože nemá vytištěno dost jízdenek. Ze stejných důvodů by vláda neměla bránit lidem v přístupu k běžnému obchodování a průmyslu, a tím je vlastně vylučovat z ekonomického procesu tvrzením, že nemá peníze.

Předpokládejme, že si vláda vypůjčí 10 miliónů. Vytištění bankovek stojí bankéře pár stovek a trochu více času zabere zaúčtování. Myslíte, že je spravedlivé, aby se naši občané každodenně dřeli v práci jen proto, aby ekonomicky udrželi svou rodinu a střechu nad její hlavou, zatímco bankéři ze svých zisků tloustnou?

Úvěr vytvořený bankou vlastněnou státem je navíc lepší, než úvěr vytvořený soukromými bankami, protože není třeba vymáhat peníze na dluh od lidí, prostřednictvím daní, a neexistuje žádný úrok, který by nafukoval celkové náklady. Veřejná stavba realizovaná za peníze banky ve vlastnictví státu je aktivem nahrazujícím peníze vytvořené v okamžiku ukončení prací.

Potíže se nevytratí, dokud nenapravíme systém tvorby, nabídky a oběhu peněz. Po vyřešení tohoto problému začne správně fungovat i všechno ostatní.

Omluvte muj prispevek, tato tema je moc dulezita.
Dekuji vsem za Vase reakce !

Krazimir Petrej, PhDr

Vážený pane toto je konference včelařů ne politiků. Tak nám ji nekažte. Děkuji Pavel

Toto foto je na obálce publikace Komerční včelaření od Františka Kamlera. Vydal ČSV v roce 2005. Autoři snímků jsou uvedeni Antonín Podhájecký a Ivo Čáslavský. Na přední straně obálky je foto z této včelnice kde je cca 50 úlů v čase květu ovocných stromů a pampelišky. Většina úlů má 3-4 nástavky.

Já mít za jménem Ph.Dr, tak přednáším na konferncích opravdových a neléčím si mindrák na internetových.

Vážený pane,
při vší úctě k Vašemu vzdělání si myslím,že by jste již měl pochopit, že v této diskuzi nejste žádán.Pokud jste to ještě nepochopil chci Vám sdělit, že dnešního dne byla teplota vzduchu 10 °C ve stínu, na sluníčku byla vyšší.Tudíž naše včelky se konečně již částečně dočkaly sluníčka a ve větší míře se konaly prolety.Včely se vyprášily a vrátily se zpět do úlu. Ty Vaše asi ještě ne !!! Běžte se vyprášit!Doufám , že jsem to napsal tak srozumitelně, že to konečně pochopíte.

Martinovi děkuji za jasnou stručnou odpověď. A přeji mnoho úspěchů v letošním roce.
Jen ještě jeden dotaz. Který z kolegů vám prodal tak šikovné matky?
Ten výpočet se mi trochu nezdá. Kdyby jste těch včelstev mněl trochu více, tak bych poprosil o přepočítání.
Pokud p. Kamler tvrdí že slušné včelstvo má v zimně okolo 1,5kg, tak si nemyslím že by mělo být o moc menší než oněch 30cm. Já mu tedy nikdy včely v zimně neotevíral a on mi za slabochy taky nenadává. Přesto se příležitostně pozeptám.
Pavle, taky jsem si tu knížku vybavil. A není my jasné proč vybrali zrovna tuto fotku, která je zjevně k okolí tak trochu našvindlovaná. Ještě víc se divím tomu, že vybrali zrovna fotku s Langstrotmi, když je pan ředitel tak nemusí nebo aspoň tou dobou nemusel.

Tomáš Jaša

POčet nástavků, síla včelstva a medný výnos. Jsou ve vztahu, nikoli však jednoznačném.

Protože jsem na dvou externích ministanovištích lajdačil, tak jsem dnes přeléčoval roztoče. Bylo tam po kolena sněhu. Protože jsem zdvojnásoboval stavy, tak mám většinu včelstev slabších. Plod byl na 2 až 4 plástech tak na 1/2.
Ale na podzim jsem u dvou včelstev vedle sebe zjistil přerozdělování (tichou loupež) tak jsem je spojil. Bylo to tak na konci září. V zimě naplnili nástavek L1/1 tak, že při podzvednutí horního, byly včely až dole v rohu, pod druhý od shora nezasahovali. To bylo při doběru měli, teplota tak kolem -5stC.
Byl jsem zvědav co zde tedy najdu. Dnes tady bylo asi okolo 3st. ve stínu.
Včely byly rozlezlé ve třech nástavcích, plod byl na 5 plástech, necelých 30cm široký. Ve třech prostředních plástech jely minimálně druhé kolo. Zav. plod byl ve středu a pak na obvodu.
Včely jsem nikdy nepočítal, takže to nechám na odbornících.
1 plně obsednutý nástavek s plodem - 9 hustých uliček + 1 míň, ale hustě obsednut a spodní ten byl za této teploty zvládnut a včely v něm makaly. Asi jen přes den.
Když jsem po fumigaci otevřel očka, vyvalily se ze třech oček. Napadlo mně to vyfotit, ale když jsem se vrátil s foťákem, v horním nástavku už zalezly (byl tam prohozen ten třetí od shora co jej začínaly čistit.)
Fotky jsem nalepil sem http://www.ceskymed.cz/nekolik_rad_do_zacatku-1.htm
a to očko, co na této fotce vypadá opuštěně je na http://www.ceskymed.cz/kontaminace_z_okoli.htm abych měl důkaz :-)

Takže naplnit úl včelama není problém ani u kraňky.
Ale to je maso, a ne med.

A že se včely nerojí, když mají dost prostoru jsem dlouho jen četl, ale včely negramotné ne a rojily se o sto šest. Prostor je asi nutný, ale znám včelaře, co měli pod klasikou brady 30cm dlouhé, a včely jim neuletěly. Je to o zralosti včelstva a taky o plemenitbě. A o snůšce.

Karel

(ps: Chumáč síly 35 000 včel by podle mých výpočtů měl mít průměr zhruba 30 cm při teplotě -10 až -5 °C)

.....
Včera mi vrátili moji bibli "Zákonitosti života včelstva" Brenner tak jsem jen šáhl a citujize strany 88 při hustotě 3,3včely na cm3
3 uličky průměr 15cm 6000včel
4 uličky průměr 18cm 11000včel
5 uliček průměr 22cm 18000včel
6 uliček průměr 25cm 28000včel
Já tam měl z dob mých začátků založen papír, kde jsem to ze stejné hustoty vypočítával na kouli. Koule o průměru 8 uliček je teoreticky 41000.
Ale hustota včel není konstantní, čím větší chomáč, tím jsou za stejné teploty rozvolněnější.
Takže to možná není špatný odhad.

Ve Včelařství byl jednou článek od doc.Ptáčka, kterému stejně jako mně letos odešly včely které přešly nad zásoby a on je vážil a přepočítával. Byly to Brennery nebo MVDr Kučery úly (30x30). Pokud si pamatuji závěr Kraňka má daleko početnější zimní chomáč než uváděných 1,5 kg.

Jestli je to všude stejné, jako tady u nás, tak je asi dost studijního materiálu. Stačí převážit vymetené včely a máme jasno:-)

Karel

Jsou to fotografie z mé včelnice. Ivo Čáslavský má ty včelky na květech nahoře. Jsou to fotografie z mých začátků po přechodu na langstrothy. Na přední straně je vidět velký rozdíl v síle včelstev, protože jsem rok předtím na tyto úly přecházel. Kde je menší počet nástavků, tam byl nějaký problém při přechodu. V některých úlech mi matka utíkala zpátky na staré souše a tak mi nevystavěly novou míru.
Jsou tam v době květu pampelišek v síle od dvou nástavků do pěti nástavků. Úl, který je na zadní straně v síle sedmi nástavků je focený už déle. Je vidět posekaná a znovu obrážející tráva. V dálce jsou vidět kupky sena. Je vidět i u úlů jak by byla tráva vysoká. Je to třetí úl z leva v zadní řadě z přední fotografie. Tady má už pět nástavků. Než jsem se tak nějak naučil v těchto úlech včelařit, zkoušel jsem kolik včely dokáží obsadit nástavků. I tyto včely na sedmi nástavcích se nakonec vyrojily.
Nyní na jaře sílu včelstev vyrovnávám a dělám oddělky.
Zimuju na třech až čtyřech nástavcích a v sezóně je většina na šesti nástavcích. Tři nástavky plodiště a tři medník.
Je potřeba se nebát, vyzkoušet a neobviňovat. Nic bych z toho neměl, kdybych něco švindloval. Jinak už se u mne bylo hodně včelařů podívat, tak by mi musela být hanba.
Tonda.

>Toto foto je na obálce publikace Komerční včelaření od Františka Kamlera. Vydal ČSV v roce 2005. Autoři snímků jsou uvedeni Antonín Podhájecký a Ivo Čáslavský. Na přední straně obálky je foto z této včelnice kde je cca 50 úlů v čase květu ovocných stromů a pampelišky. Většina úlů má 3-4 nástavky.

Tu knihu jsem si jako amatér neprofesionál nekoupil. Takže jen doplnující dotaz. Jak vysoké jsou ty nástavky o kterých je řeč.
A k vyrovnávání dotaz vyrovnávacího začátečníka. Už jsem to dlouho nedělal, jen jsem z těch nejlepších dělal oddělky, ale letos to budu muset asi dělat. V jaké fázi (co kvete) to začínáte rovnat a jak.
Obecně je mi to jasné, ale vycházíte jen z odhadu síly, prohlížíte plochu plodu, obsednutého prostoru atd.
Jak zohledňujete oddělky s novými matkami. Taky je dorovnáváte, nebo je necháváte slabší?
Děkuji Karel

http://www.super.cz/vtipky/2845-pozor-na-nesikovne-vcelare.html

Nástavky jsou vysoké 194 mm pro rámky v = 185 mm. Je to objemem zhruba jako tachovák.
Vycházím z odhadu síly s přihlédnutím k ploše plodu.
Vyrovnávání, nebo oddělky dělám jak to jde. Zhruba při květu řepky.
Oddělky nedorovnávám. Dělám je silnější aby matky byly dobré.
Tonda.

>Jak vysoké jsou ty nástavky o kterých je řeč.
A k vyrovnávání dotaz vyrovnávacího začátečníka. Už jsem to dlouho nedělal, jen jsem z těch nejlepších dělal oddělky, ale letos to budu muset asi dělat. V jaké fázi (co kvete) to začínáte rovnat a jak.
Obecně je mi to jasné, ale vycházíte jen z odhadu síly, prohlížíte plochu plodu, obsednutého prostoru atd.
Jak zohledňujete oddělky s novými matkami. Taky je dorovnáváte, nebo je necháváte slabší?

Omlouvám se pane Podhájecký pokud se vás dotklo, že jsem zveřejnil kde se dájí najít fotografie vaší včelnice. Já si rozhodně nemyslím že je to podvod. Proto jsem napsal že je to v době květů stromů a pampelišky, bohužel jsem zapoměl napsat že druhá fotka je cca o měsíc později. Tudíž je reálné aby to ty včelky dokázaly na těch 7 nástavků. Pana Kamlera si velmi vážím a nedovedu si představit že by na obálku svojí knihy dal fotogrifii která se nezakládá pravdě. Vaše včelnice je velmi hezká. Myslím že zatím mnoho takových není. Tak ať se daří. Pavel

Priprava 8.sjezdu a inciativa takzvaneho pamfletu

Ke 30.9.2004 Vcela Predboj propustila vetsinu zamestnancu-vykoupeny med vraci,pripadne v maloobchodnim baleni,nebo vymenou za medovinu,dohodou za nizsi cenu.

Vcelarstvi 2004/10/256 UVCSV
Vcela Predboj/Vaclav Koran/cleny UV zklamal.Hlasovanim rozhodli ze jeho vystoupenim se nebudou zabyvat...Jednani odlozili na dobu,kdy varianty/reseni/budou zpracovany a predlozeny.

Listopad 2004 Inciativa dve Jubilea vydala sve prohlaseni.
Po padu podniku Vcela Predboj je soucasna situace v CSV napjata.Clenove jsou nespokojeni s tim,jak se k problemu postavilo vedeni svazu.V souladu se stanovami,formulovalo/nespokojenost/do inciativy a verejne se obratili na prislusne funkcionare CSV

19.2.2005 Porada oredsedu okresnich vyboru:Vysociny,Jihomoravskeho a Zlinskeho kraje a za pritomnosti vedoucich predstavitelu Svazu. Z diskuse vyplynulo,ze inciatori petice vychazeli z mylnych a nicim nepodlozenych udaju.Tento pamflet nenasel pozitivni odezvu mezi vcelari. Zaznely i pozitivni pripominky,ktere prispeji k dalsimu rozvoji svazu-zhodnotil predseda L.Sojka Opravdu to nebyl KOBERECEK jak to nazval predseda PSNC-CZ Petr Texl .Nazor clenske zakladny zde zaznel naprosto jasne: Inciativa ma v sobe nikoliv volani po otevrene diskusi,ale snahu ambicioznich jednotlivcu,pripravujici akt msty...Petr Hlubina Uherske Hradiste. Vcelarstvi 2005/5/diskuse 1/

Protivinsky: Jiz koncem unora vyzvali mluvci inciativy k jednani predsednictvo UVCSV.Hlavnim bodem melo byt predani podepsanych peticnich archu a diskuse nad jejimi jednotlivymi body.
10.4.2005 Vcelarska akademie ve Frystaku
Protivinsky:..Predseda L.Sojka prosel kolem mne bez povsimnuti...po vytce...se mi vysmal...ze nic nemusi...

14.4.2005Pozvanka z predsednictva UV dorucena na adresu stanoviste vcelstev J.Loffelmanna.Dopis prevzal soused,a predal 21.4.kdy bylo na schůzku uz pozde.

4.6.2005 Setkani signataru inciativy v Humpolci
Peroutka Sojka :Zalezitost jsme chteli s autory/inciativy/projednat osobne.Po prijezdu jsme s predsedou prekvapene zjistili,ze se akce nekona.

Koncem cervna mi zaslal predseda Mgr.Sojka spolu s tajemnikem Peroutkou dopis, v nemz mne presvedcuji,ze VSE je jinak:J.Loffelmann v te dobe jeden z mluvcich,byl pry pozvan na jednani predsednictva,ale bez omluvy,se nedostavil.Priatele Sojka a Peroutka si dali tu praci a priloze mi zaslali i kopie veskere souvisejici korespondemce.Z ni jsem se mimo jine dovedel,ze byl poslan na adresu stanoviste vcelstev Loffelmanna.Tam jej prevzali jeho znami a pri prvni prilezitosti predali.Dopis totiz nebyl poslan na kontaktni adresu nektereho z mluvcich,ani na adresu jejich trvaleho bydliste.V dopise,ktery jsem od predseda a tajemnika obdrzel,mne vyzivaji,abych drive Zverejnenou informaci na webu Vedeni CSV povysene prehlizi nazory clenske zakladny a na vyzvy k diskusi nereaguje uvedl na pravou miru. Dnes tak cinim.
Mile predsednictvo:UV tech kdo maji jine nazory nez Vy se umite zbavit velmi orginalnimi zpusoby a s velkou napaditosti.


Vcelarstvi 2005/7/
Ackoliv si pisatele Inciativy verejne stezuji na udajny nezajem ze strany vedeni svazu a jednani s nimi,zivot opet ukazal,ze je vsecko jinak.Svedci o tom nazorny priklad mluvciho pana Loffelmanna byl pozvan na zasedani predsednictva..se bez omluvy nedostavil,pozvanka byla dorucena 14.4. Ze zapisu z dubnoveho zasedani predsednictva

Vcelarstvi 2005/8/
Vcelari,nenechte se mast falesnymi slovy!Mgr.Sojka MNDr Peroutka
Vedeni CSV se dosud nesetkalo s otevrenym priznanim toho,ze-nekdo ma enormni zajem na rozbiti svazovych struktur a cinnosti CSV, Ba naopak ! Pri kazdem setkani a jednani je hlasite slyset,ze onen nekdo ma zajem na vysoke urovni ceskeho vcelarstvi,na kvalite prace funkcionaruu.Kategoricky odmitame tvrzeni...ze nizka vykupni cena medu..byla dohodnuta s vedenim CSV...Tu je treba dobre psychologicky pripravit.K tomu jiz v zime mimo jine vyborne poslouzil Moderni Vcelar

Na webovych stran takzvane inciativy...uverejnil 20.4.V.Protivinsky spolecne J,Loffelmannem zpravu o neochote CSV jednat se signatari...dokonce oznacili pristup za arogantni...Touto lzi samozrejme poskodili dobre jmeno svazu...Zalezitost nepravdive informace jsme chteli projednat na sjezdu v Humpolci.Po prijezdu jsme prekvapene zjistili,ze se akce nekona.Pod tihou dukazu pan Loffelmann sice odstoupil s funkce..ovsem lez,ktera byla pouzita a sirena na verejnosti..tak mohla splnit svuj ucel...Peroutka

Vcelarstvi 2005/12/312
My dobrovolni funkcionari,musime byt tahouny nasi cinnosti rika predseda L.Sojka
Po meuskutecneni setkani v Humpolci,a pozvali take nas,se panove Loffelmann a Protivinsky stali trapnymi figurkami na vcelarske sachovnici,stali se v ocich nasich vcelaru lidmi naprosto nemoralnimi.Pozvat celne predstavitele CSV a pak bez omluvy a s nejapnymi vymluvami az agresivniho charakteru na ne utocit,tak jak to ucinili vyse jmenovani,pokladam za drzost a krajne netaktni lzi motivovane chovani.Takovi lide ztratili kredit,a to nejen v ocich funkcionau.Pres podrazy tohoto typu citim,ze naprosta vetsina nasich vcelaru mela moznost rici sve k situaci v nasem obcanskem sdruzeni a take tak ucinila. Za leta me pedagogicke prace a pusobeni v ridicich funkcich jsem si vybudoval urcitou odolnost proti hlupakum-chytrolinum-hlavounum.I mezi cleny svazu je par takovych jednotlivcu, kteri se schovavaji za moderni vcelarstvi a obcas vykrikuji sve napady a myslenky! Ti co se snazi systematicky deptat moji nervovou soustavu,nech dobre citaji:Nepodari se to

Autor priatel L.Sojka ma svou hrdost,jejiz soucasti je

CSV.:
trapne figurky lide naprosto nemoralni,s nejapnymi vymluvami az agresivniho charakteru,drzi,krajne netaktni,lzii motivovane chovani,ztratili kredit,hlupaci- chytrolini-hlavouni,par takovych jednotlivcu i mezi cleny
svazu,schovavaji za modernivcelarstvi a obcas vykrikuji sve napady a myslenky


franta

Ahoj, přestěhoval jsem se na jižní moravu, neznáte někoho kdo prodává pojízdný včelín, nejléme někde na mikulovsku ať to nemusím vézt přes celou republiku. díky

Josef Šedivý

Prosím o radu jakou vzdálenost musím dodržet od veřejné
cesty , a od hranice pozemku souseda pro umístění
dvou úlú.

Děkuji přítel Milan

Dobrý den,
prosím o radu - chtěl bych začít se včelami na zahradě rodičů, tatínek provádí každý rok postřiky ovocných stromů i některých dalších zahradních rostlin - máte někdo zkušenosti s postřiky ve své zahradě v souvislosti se včelkami? Podle čeho se lze řídit při výběru postřiků?

Děkuji

Víťa Pivoňka

Obecnně čím méně chemických prostředků, tím lépe. Na každém prostředku je uvedena jeho škodlivost zvířatům, rybám a včelám. Řídil bych se podle toho. Ovšem nelze přizpůsobit včely sadaři, musí se přizpůsobit sadař včalám.

To je dobrý, měl tam jen mezistěnu, 2 statisty a lidé při pohledu na ně propadají hysterické panice.

Tolik, aby si sousedi nestěžovali.Pokud mají bazén, tak to budeš mít těžké.

Aby byly alespoň "pro včely neškodný".Dále doporučuji v době květu nestříkat vůbec.Proti mšicím vynechat veškeré postřiky-mšice produkují medovici.Možná použít postřik z kopřivy, možná tabáku , nevím.

Projděte si archiv konference a přečtěte občanský zákoník.

Doporučuji www.vcelin.webz.cz nebo www.vcelarskenoviny.cz
Ať se daří !

prosím, nereagujte na toto ...

Jsem začínající kočovník prosim poraďte jak kočovat na kratši vzdalenosti.Jedná se mě vracení včel na původní stanoviště.Děkuji

pokud někdo zakrmí jako obhájce MV ležanu 50 KG na včelstvo
tak může mít výnos 110 KG, ale VYTÁČÍ VÍC CUKRU NEŽ MEDU!!!

Přátelé, nevíte někdo zdali jsou nějaké zvláštní požadavky na venkovní nátěry úlů, myšleno z hlediska použití barvy. Tzn. zda lze použít barvu např. ředěnou ředidlem nebo musí být vodou ředitelná či dokonce potravinářská?
Zdeněk

Projděte si archiv konference a přečtěte si nějakou knížku.
(o včelaření :-)

Archiv konference, jyxo, google ....

To je různé někdy stačí 5 metrů a někdy nestačí ani 50 metrů.
Jestliže si včely vytvoří letový koridor přes sousedovu zahradu, tak to je radost. Nejlepší je, když létají v místě kde sousedka suší prádlo , to je úplně nejlepší alternativa, která může být umocněna tím, že má sousedka alergii na včelí jed. Na to je jedinné východisko buď dát včely úplně někam jinam nebo je nějakým způsobem zvednout.

Milane, pokud můžu poradit, tak uvedu svůj případ.Včely mám na své zahradě umístěny na konci zahrady, kde nikoho nemůžou obtěžovat. Vzhledem k tomu, že po pravé straně mám souseda, mám úly od jeho plotu vzdáleny pouze dva metry.Česna jsou situovaná do mé zahrady.Odpozoroval jsem, že pokud včely si vytvoří i korydor přes sousedovbu zahradu, vždy letí ve výšce, kdy nemohou ohrozit dospělého člověka. Přeletí přes plot a poté se zatáčejí na česno úlu.Je to fantastický pohled jak to točí na česna a poté ty kotrmelce!Úly jsou situované na východ, jsou částečně zastíněny košatou lipou, slunce na úly svítí a to hned ranní, tak do 10,30 hodin a poté až odpolední sluníčko a to kolem 16,00 hodin až do západu. Protože mám souseda, kterého mi žádný nemůže závidět, musel jsem řešit případ, kdy se včely rojily jinak jsem neměl žádný problém.Stalo se, že mi vyletěl roj. Vždy to bylo, když slunce svítilo ze zadní strany úlů / západní strana/, což bylo dost zajímavé.Říká se, že roj letí za sluncem.Roj vyletěl a usadil se v sousedově zahradě.Když jsem souseda poždádal o odchycení roje, nesouhlasil a tak jsem musel řešit tuto situaci. Proto jsem začal matkám zastřihávat jedno křídlo.Pokud se včely vyrojí, vyletí na sousedovu zahradu ale protože v roji není matka , včely se vrátí zpět do úlu.V tomto případě je jen nutné prohlédnout místo před úly a matka se většinou najde před úlem. Je u ní hrstka včel.K tomu je nuté ještě dodal, že je dobré mít mírné až velmi mírné včely, ne hlídačky! V opačném případě pak asi neexistují nějaká pevná pravidla.To jsou ve stručnosti mé zkušenosti.Přeji mnoho úspěchů a ať se daří !!

Musí souhlasit. Je to jako spadlé jablko za plot, je to Váš majatek.
Tonda.

>Roj vyletěl a usadil se v sousedově zahradě.Když jsem souseda poždádal o odchycení roje, nesouhlasil a tak jsem musel řešit tuto situaci.

Tondo, máš částečně pravdu, upřesnil bych to. Soused nemusí souhlasit, ale pak musí počítat s tím, že ti způsobil škodu na majetku a za ni je odpovědný. Neznám případ, žeby někdo dělal problémy, každý je rád, že mu ty "potvory :-)" ze zahrady zmizí.