Archiv Včelařské konference

jak se s tou tužkou pracuje? je rychleschnoucí?

Hlavně aby to značení tužkou matce vydrželo déle jak půl roku.

pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
napisal, ze je to cena na danovy doklad.
Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
obvinit ho zo sedej ekonomiky.
Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.

prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.

Matej




CSV
<uv.csv/=/tisca An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
li.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu - p.
12.02.2004 Kolomy
12:26
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






A nebude ta výhodná cena taky trochu tím, že př. Kolomý vyrábí nástavky
oficiálně jako živnostník, musí zaplatit zaměstnance, platit daně,
sociální a zdravotní pojištění. naúčtovat DPH a ještě se uživit ? Že k
tomu, aby mu schválili stolárnu tak musí splnit hlukové, prachové a bůh
ví jaké ještě podmínky ?

Pokud někdo cokoli dělá jako melouch k zaměstnání nebo podpoře v
nezaměstnanosti, tak mu žádný oficiální výrobce nemůže cenově konkurovat.

Řekl bych, že je to klasický rozdíl cen v normální a "šedivé ekonomice".

Jako konečný spotřebitel můžu být s takovou cenou spokojený, jako daňový
poplatník už poněkud ne.

Podobný rozdíl můžeme vidět mezi medem, který produkujeme a který
prodávají některé obchodní řetězce. V Diskont Plusu měli údajně akátový
med za 29,90 půl kila. Mohl být takový med oficiálně dovezený, proclený
a zdaněný nebo dokonce vykoupený v ČR ?

S pozdravem

Lněnička

So znacenim matiek tuskou mam dobre skusenosti,velka
vyhoda je ,ze po oznaceni mozte matku hned pridat do vciel asi ta farba nezapacha a vydrzi aj dva roky, hcel by som vediet cim je dobre lepit matke cislo,
okrem acetonovej farby stale nemozem zistit co je vhodne
dakujem za radu Stano

M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
> napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
> obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
>
> prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
> pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
>
> Matej

V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
průměrnou cenu práce a odpis vybavení.

S pozdravem

Lněnička

Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
> M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> > pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
> > napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> > Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
> > obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> > Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
> >
> > prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
> > pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
> >
> > Matej
>
> V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
> průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička

Dobry den,

jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny , dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je neplatce, nedokazal to same ?
Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun znamena to same co v cechach 220
ces. korun.To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha stlacit cenu je dle mne
pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u elektroniky a jinde.Tusim ze ve
vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma " levne " uly predevsim proto, ze ma
filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne levna prace a spousta levneho
dreva).
Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.


Honza

pane Lnenicko vy mne udivujete ...

asi je lahsie "pomluvit konkurenci, nez se zamyslet nad problemem".

Matej




CSV
<uv.csv/=/tisca An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
li.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Re: Antwort: Seriovost a
12.02.2004 cena ulu - p. Kolomy
15:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
průměrnou cenu práce a odpis vybavení.

S pozdravem

Lněnička

Jan Cervenka wrote:

> Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
>
>>M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
>>
>>>pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
>>>napisal, ze je to cena na danovy doklad.
>>>Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
>>>obvinit ho zo sedej ekonomiky.
>>>Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
>>>
>>>prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
>>>pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
>>>
>>>Matej
>>
>>V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
>>průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
>>
>>S pozdravem
>>
>>Lněnička
>
>
> Dobry den,
>
> jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny , dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
> 2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
> Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je neplatce, nedokazal to same ?
Protože musí zaplatit DPH za materiál, energii a stroje a nemůže jí
odečíst od daně vyúčtované. Takže v případě neplátce - neplátce a plátce
- neplátce je to jedno. Horší je to neplátce - plátce.
> Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun znamena to same co v cechach 220
> ces. korun.
325 SK
To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha stlacit cenu je dle mne
> pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u elektroniky a jinde.Tusim ze ve
> vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma " levne " uly predevsim proto, ze ma
> filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne levna prace a spousta levneho
> dreva).
Takže úly výroby ne Slovensko ale Rumunsko?

> Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.
>
>
> Honza
>

Zdravim !
Ty ekonomicke duvody bych tu neresil. Netroufam si hodnotit "poctivost a nepoctivost" vyrobcu. V cene se muze projevit cela rada vlivu a mistnich "specifik" a zdaleka ne vzdy plati, ze co je levne je nekvalitni nebo ziskane nepoctive. Ja takove veci neresim. Kupuji tam kde je nejnizsi cena a dostatecna kvalita.

PS: Resite poctivost ( vlastenectvi ) obchodnich retezcu pri prodeji cukru pod urovni nakladu ceskych pestitelu a vyrobcu ?


Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: CSV <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: čtvrtek, 12. února 2004 v 4:07 odp
Předmět: Re: Antwort: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu - p. Kolomy

> Jan Cervenka wrote:
>
> > Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
> >
> >>M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> >>
> >>>pane Lnenicko, asi by ste si mali
> precitat povodny mail, kde som jasne
> >>>napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> >>>Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka
> nikdy nevideli, ste schopny
> >>>obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> >>>Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
> >>>
> >>>prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena.
> Znami vyrobca si moze do ceny
> >>>pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si
> ho musia najprv vybudovat.
> >>>
> >>>Matej
> >>
> >>V takovém případě se jedná o dumpingovou
> cenu, která nepočítá alespoň
> >>průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
> >>
> >>S pozdravem
> >>
> >>Lněnička
> >
> >
> > Dobry den,
> >
> > jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny ,
> dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
> > 2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove
> podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
> > Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je
> neplatce, nedokazal to same ?
> Protože musí zaplatit DPH za materiál,
> energii a stroje a nemůže jí
> odečíst od daně vyúčtované. Takže v případě
> neplátce - neplátce a plátce
> - neplátce je to jedno. Horší je to neplátce
> - plátce.
> > Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun
> znamena to same co v cechach 220
> > ces. korun.
> 325 SK
> To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha
> stlacit cenu je dle mne
> > pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u
> elektroniky a jinde.Tusim ze ve
> > vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma "
> levne " uly predevsim proto, ze ma
> > filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne
> levna prace a spousta levneho
> > dreva).
> Takže úly výroby ne Slovensko ale Rumunsko?
>
> > Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.
> >
> >
> > Honza
> >
>
>
>

Dne čt 12. únor 2004 15:07 CSV napsal(a):

>
> > Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun znamena to same co v cechach
> > 220 ces. korun.
>
> 325 SK

Dobry den,

Nemyslel jsem prepocet, myslel jsem jako, ze pro nekoho , kdo zije na
Slovensku znamena mit 220 k. hodnotu napr. 12 bochniku chleba, stejne jako
pro nekoho zijiciho v Cesku 220 c.k. znamena 12 bochniku chleba.

A pokud si spocital, ze ma pri 220 s.k. uchazejici prijem, tak se mu to asi
vyplati.
Sam jsem si nedavno koupil cca 20 prken odp. dreva rozmeru 22 x200 cm,
tloustka cca 23 mm za 500 Kc. Vyroba 1 ks nastavku mi , pri me nesikovnosti
trva od ohoblovani po sesroubovani, bez nateru 30 minut . Pri vyplate 200
kc/hod tedy naklad 100+50 fosna + 50 rezije = zisk 20 Kc . Kdo to umi, a ma
patricne vybaveni tomu to bude trvat mensi dobu. Muze mit svuj les, nebo katr
- uspora za drevo.

Ale toto uz je uplne mimo.


Honza

M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> pane Lnenicko vy mne udivujete ...
>
> asi je lahsie "pomluvit konkurenci, nez se zamyslet nad problemem".
>
> Matej
>
>
"Nepomlouvám konkurenci", žádné úly nevyrábím ani neprodávám. Mám pouze
názor, že každá práce má být příslušně oceněna a ze zkušeností s různými
hyper, super markety i tržnicemi trpím jistou podezíravostí vůči tomu,
co je výrazně levnější.

Ostatně si myslím, že se díky představám o levné pracovní síle a levných
výrobcích, postupně řadíme mezi rozvojové země. Výsledkem je pro nás
neúměrná cena některých věcí, které jsou více závislé na materiálních
vstupech, typickými příklady jsou energie a nájemné. Ale to už zacházíme
příliš daleko od včelařské problematiky.

Navíc, při živostnosti úlu cca 20 i více let nevidím tak velký rozdíl v
tom, jestli stojí nástavek 100, 200 nebo 300 korun lhostejno jestli
českých nebo slovenských.

S pozdravem

Lněnička

Tak nám to v konferenci pěkně jiskří.Zatím co většina včelařů podezřívá prof. výrobce úlů ze značného přepísknutí cen a je značně ovlivněna názorem, že pouze úl z masivu je nejlevnější, pravda, jak to bývá, je trochu jinde.Výrobce úlů to má těžké. Musí používat kvalitní vysušené dřevo, které na našem trhu v poměru k výdělkům je neskutečně drahé.Ceny potřebných strojů,volím li nové, dosahují několika milionů, kde jsou zaměstnanci daně, energie a spousty ostatních nákladů, které nikdo nevidí.Proto jsou ceny takové jaké jsou.A tak má každý, kdo chce nové úly dvě možnosti.
a/ koupit si je a pak rozdíly v ceně jsou zanedbatelné
b/vyrobit si je
Já jsem zvolil druhou možnost.Jedna z nejlevnějších variant je : odpadové dřevo, sololit, rotaflex. Kompletní Dadant s 5 nástavky mě vyjde asi na 600 Kč.Zkuste za tuto cenu to samé vyrobit z masivu. Směšné. Práci nepočítám, stačí omezit televizi a jde to. Ruda.

U př. Kolomého jsem byl na exkurzi v roce 2001 a viděl jsem i jeho výrobnu
úlů. Pokud jsem mohl posoudit, jsou to běžné univerzální a jednoúčelové
stolařské stroje, proto taky nijak zvlášť drahé.
Mám taky jeden jeho nadstavek 39x24. Je z desek 46x25,5x2,5 a 40,5x25,5x2,5.
Jsou spojeny systémem drážka v jedné desce a vyfrézované péro v druhé a
celkem 16 vruty. Pro jeden nadstavek je potřeba 11 dm3 dřeva, s odpadem to
bude tak 15,5 dm3 dřeva. Z jednoho kubíku půjde tedy vyrobit asi 65
nadstavků. Pokud je cena jednoho kubíku
kvalitního smrkového řeziva ( kolik stojí borovice vejmutovka, nemám ponětí)
6000 kč, pak je v jednom nadstavku za 92 kč dřeva ( a 20 Kč za vruty).
Podle př. Kolomého jeho provoz vyrobí v 8 lidech za měsíc až 200 úlů. Pokud
to bude 20 pracovních dnů po 8 hodinách ( a dvousměnném nebo třísměnném
provozu, 8 lidí najednou tam pracovat nemůže) , pak jeden úl vyrábějí 6,4
normohodin. Jeden úl jsou 3 nadstavky, dno, víko rámky atd. Pro běžnou
stolárnu se mně těch 6,4 hodiny zdá být tak na spodní hranici, ale to je asi
taky tím, že tam nevyrábějí prakticky nic jiného než úly a potřeby pro
včelstva.

Kolik má z 1 úlu zisk, to ví asi jenom př. Kolomý. Podobná stolárna, jakou
má on, je skoro v každém městě. Pokud si někdo myslí, že nějaká jemu blízká
stolárna dokáže vyrábět úly v podobné kvalitě, tu kvalitu si dlouhodobě
udržet a prodávat ty úly třeba o 300 Kč levněji než on a vydělávat, ať je
tam zadá a prodává je. Určitě pak každý raději sáhne po jeho úlu než úlu od
Kolomého.

Je ale taky fakt, že kutil, která má blízko k práci s dřevem a potřebuje jen
pár úlů pro sebe, spíše sežene nějaké nízkojakostní řezivo a úly si udělá
sám, než by si je koupil hotové. Z vlastnoručně vyrobených úlů je ten med
jaksi lepší než z těch koupených.

R. Polášek.



----- Original Message -----
From: "Stonjek" <seznam.cz/=/sinux.sinus.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2004 6:54 PM
Subject: ceny úlů


> Tak nám to v konferenci pěkně jiskří.Zatím co většina včelařů podezřívá
> prof. výrobce úlů ze značného přepísknutí cen a je značně ovlivněna
> názorem, že pouze úl z masivu je nejlevnější, pravda, jak to bývá, je
> trochu jinde.Výrobce úlů to má těžké. Musí používat kvalitní vysušené
> dřevo, které na našem trhu v poměru k výdělkům je neskutečně drahé.Ceny
> potřebných strojů,volím li nové, dosahují několika milionů, kde jsou
> zaměstnanci daně, energie a spousty ostatních nákladů, které nikdo
> nevidí.Proto jsou ceny takové jaké jsou.A tak má každý, kdo chce nové úly
> dvě možnosti.
> a/ koupit si je a pak rozdíly v ceně jsou zanedbatelné
> b/vyrobit si je
> Já jsem zvolil druhou možnost.Jedna z nejlevnějších variant je : odpadové
> dřevo, sololit, rotaflex. Kompletní Dadant s 5 nástavky mě vyjde asi na
600
> Kč.Zkuste za tuto cenu to samé vyrobit z masivu. Směšné. Práci nepočítám,
> stačí omezit televizi a jde to. Ruda.

Reakce na odpověď.
1) Jsem rád,když někdo na můj článek zareaguje a opravdu mi nevadí,kdž má názor,spíše skušenost,úplně opačnou.Zato všem díky.Jedině tak se člověk může dozvědět v jaké poloze se nachází.Můj člńek ZAMYŠLENÍ,ale nic nehlásal a ani nikoho o něčem nepřesvědčoval ani nekritisoval.Popsal jsem jen skutečnost a dal do placu k zamyšlení.
2) Trochu mi však vadí"zdvižený prst" v tom směru,že bych mohl snad ideově někoho vychýlit od dnešních moderních trendů ohledně zateplení úlů.Naopak mi je úplně jedno jestli 99 % čtenářů se odedneška převrátí na úly uteplené a nebo naopak.Dnes o nic takového nejde.Nic nehlásám,nic nepropaguji.
3)Chovám 13 včelstev,8 ve stojanech a 5 v budečákách,2 s nástavky.Česnovou zábranu jsem nikdy v životě nepoužíval a nikdy jsem neměl v úle myši.Budečáky mají při stažení plechového česna dolů,asi 7mm,a stojeny mají těch 1,5cm*12cm v zimě a v létě 2* 1,5*26cm.I mě sedí včelstva ve stojanech u česna,takže je možno vidět včely dlouho do zimy.Úly mám ve včelíně,spodní řada je 8 stojanů a hoření je 5 budečáků,2 jsou s nástavky.Budečáky jsem nakoupil 4 dny před měnou v r.53 a nejsou zničeny dodnes.Stojany mám 5 roků.Při vyjmutí jednoho stojanu jsem čelní stranu zakryl prknem takže to vypadá jako úl bez česna.Na boky sousedních stěn jsem rozepřel polystiren.Domnívám se,že za 50 roků by to vypadalo stejně,takže o nějaké hygieně nebo špatném vzhledu nemůže být řeč.Studenou stavbu jsem také zkoušel.Mohu totiž vnitřek jednoduše upravit a používat třeba i rámky 39*24.Nepozoroval jsem žádný rozdíl.Částečnou závadu vidím jenom v tom,že v hořením patře je česno asi 2cm nad úrovní spodní loučky a některá včelstva v prvním rámku prokusují otvor asi 5cm vysoký.To by sice studená stavba řešila,ale neřešila by potřebné rozšiřování a zužování včelstva.Tak řeším česno jeho snížením proti mezeře mezi rámky.
4) Vliv tepla na včelstvo je možno dobře pozorovat zateplením 6 cm polystirenem medníku třeba jen přitažením gumou u jednoho včelstva.
5)Před 2 roky jsem se zeznámil s jedním přítelem z Rumburska.Je ještě starší než já a vyprávěl mi jak se synem včelaří ve 4 vozech s 80 včelstvy.Mají nástavkové úly a ve všech vozech mají drážkovou mechanisaci na manipulaci s nástavky.Říkal,že včelařit v úlech po zahradě by si už vůbec nedovedl představit.Já také ne.Kdo neskusil nic jiného,věří jen tomu svému.Vše je třeba si vyskoušet.Čím více se myslí,tím méně se může pracovat,jen kdyby myšlení nebolelo.
Hezké včelaření přeje Banýr.

Je to trochu od tématu. Proč někteří z členů konference používají místo
označení nástavky slovo nádstavky?

Možná že by stálo za to, sestavit takový oblastní včelařský slovníček,
který by obsahoval různé krajové speciality jako:

dýmák - na Vysočině kuřačka atd.

Co vy na to.

Prostě udělat česko - chodsko - moravsko - slezko a bůh ví jaký slovník.

S pozdravem

Lněnička

Podařilo se,

po dlouhé době nechat natočit výukový včelařský film "Nástavkové
včelaření". Byl vyprodukován ve spolupráci s VÚVč. v Dole, stanicí v
Pekařově i jinde.

Můžete si jej zapůjčit na svazové knihovně v Křemencově 8, případně si
jej nechat zaslat poštou (to platí pro členy ČSV). Doporučil bych si
zápůjčku objednat co nejdřív, je k dispozici 14 kopii na VHS a 4 na DVD.

Objednávku zápůjčky lze i zaslat na e-mail uvcsvpha/=/login.cz

Těm, kteří mají k dispozici přehrávač DVD nebo počítač s DVD mechanikou
doporučuji verzi DVD, má podstatně lepší obraz.

S pozdravem

Lněnička

Přeji pěkný den,
zase tak směšné se mi to nezdá. Pokud si tedy nepočítám práci, tak mně
kompletní nízkonástavkový úl ( 6 nástavků a dno a víko ) vyjde na cca 650
Kč. A to je z masivu. A ještě je to počítáno ze dřeva, které již bylo
koupené jako vysušené. Pokud bych vyráběl ze dřeva, který jsem si nechal
nějakej ten rok doma vyschnout, tak potom cena takovýhleho nástavku bude
ještě daleko menší.
Petr Strejček
http://www.langstroth.wz.cz
-------------------------------------------------------
>Já jsem zvolil druhou možnost.Jedna z nejlevnějších variant je : odpadové
>dřevo, sololit, rotaflex. Kompletní Dadant s 5 nástavky mě vyjde asi na
600
>Kč.Zkuste za tuto cenu to samé vyrobit z masivu. Směšné. Práci nepočítám,
>stačí omezit televizi a jde to. Ruda

Co vše je třeba v požadavku na výpůjčku materiálů z knihovny uvést (člen
ČSV, zaslání poštou)?

J. Čáp

Nevíte někdo čím se ředí vypalovací barva na auta?Když ji zrovna nechci stříkat a vypalovat, ale nanášet štětcem?

Jadro celeho problemu je niekde inde. 100 Sk na Slovensku ma zhruba rovnaku
kupnu silu ako 100 Kc v Cechach. Export resp. import robia zaujimavym
kurzove rozdiely.
Nikto sa nepozastavuje nad tym, ze vdaka tomuto exportuju uspesne byvale
socialist, staty do dnesnej EU. Potialto sa nam to paci mame pracu, odbyt,
trzby atd. Ale tato minca ma aj druhu stranu. Je to strata prac
prilezitosti v statoch EU kvoli lacnemu importu z strednej a vychodnej
europy.
Problem med dovezeny z Ciny je o tom istom. Cena tohto medu po dovezeni do
europy je cca 0,8 EUR/kg a pritom to nie je ziadna dumpingova cena a ide
kvalitny vcely med. Jednoduchu vyrobne naklady v Cine su radovo nizsie ako
u nas. Potom sa stava ze predajna cena 1/2kg balenia je v obchode nizsia
ako su nase vyrobne naklady.

Radim Polášek napsal(a):
> U př. Kolomého jsem byl na exkurzi v roce 2001 a viděl jsem i jeho výrobnu
> úlů. Pokud jsem mohl posoudit, jsou to běžné univerzální a jednoúčelové
> stolařské stroje, proto taky nijak zvlášť drahé.
> Mám taky jeden jeho nadstavek 39x24. Je z desek 46x25,5x2,5 a 40,5x25,5x2,5.
> Jsou spojeny systémem drážka v jedné desce a vyfrézované péro v druhé a
> celkem 16 vruty. Pro jeden nadstavek je potřeba 11 dm3 dřeva, s odpadem to
> bude tak 15,5 dm3 dřeva. Z jednoho kubíku půjde tedy vyrobit asi 65
> nadstavků. Pokud je cena jednoho kubíku
> kvalitního smrkového řeziva ( kolik stojí borovice vejmutovka, nemám ponětí)
> 6000 kč, pak je v jednom nadstavku za 92 kč dřeva ( a 20 Kč za vruty).
> Podle př. Kolomého jeho provoz vyrobí v 8 lidech za měsíc až 200 úlů. Pokud
> to bude 20 pracovních dnů po 8 hodinách ( a dvousměnném nebo třísměnném
> provozu, 8 lidí najednou tam pracovat nemůže) , pak jeden úl vyrábějí 6,4
> normohodin. Jeden úl jsou 3 nadstavky, dno, víko rámky atd. Pro běžnou
pridam naklady na mzdy, 6.4 hodin x 60 kc na hodinu = 384 kc na jeden ul
!!!!

384 mzdy + 112 material = 496 prime naklady
chybi rezie a pod.

> Kolik má z 1 úlu zisk, to ví asi jenom př. Kolomý. Podobná stolárna, jakou
Urcite nepodnika aby zivoril, nebo na svuj ukor podporoval vcelare.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Pavel Prchal wrote:
> Radim Polášek napsal(a):
>
>> U př. Kolomého jsem byl na exkurzi v roce 2001 a viděl jsem i jeho
>> výrobnu
>> úlů. Pokud jsem mohl posoudit, jsou to běžné univerzální a jednoúčelové
>> stolařské stroje, proto taky nijak zvlášť drahé.
>> Mám taky jeden jeho nadstavek 39x24. Je z desek 46x25,5x2,5 a
>> 40,5x25,5x2,5.
>> Jsou spojeny systémem drážka v jedné desce a vyfrézované péro v druhé a
>> celkem 16 vruty. Pro jeden nadstavek je potřeba 11 dm3 dřeva, s
>> odpadem to
>> bude tak 15,5 dm3 dřeva. Z jednoho kubíku půjde tedy vyrobit asi 65
>> nadstavků. Pokud je cena jednoho kubíku
>> kvalitního smrkového řeziva ( kolik stojí borovice vejmutovka, nemám
>> ponětí)
>> 6000 kč, pak je v jednom nadstavku za 92 kč dřeva ( a 20 Kč za vruty).
>> Podle př. Kolomého jeho provoz vyrobí v 8 lidech za měsíc až 200 úlů.
>> Pokud
>> to bude 20 pracovních dnů po 8 hodinách ( a dvousměnném nebo třísměnném
>> provozu, 8 lidí najednou tam pracovat nemůže) , pak jeden úl vyrábějí 6,4
>> normohodin. Jeden úl jsou 3 nadstavky, dno, víko rámky atd. Pro běžnou
>
> pridam naklady na mzdy, 6.4 hodin x 60 kc na hodinu = 384 kc na jeden ul
> !!!!
>
> 384 mzdy + 112 material = 496 prime naklady
> chybi rezie a pod.
+ odvody na sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel.
>
Lněnička
>> Kolik má z 1 úlu zisk, to ví asi jenom př. Kolomý. Podobná stolárna,
>> jakou
>
> Urcite nepodnika aby zivoril, nebo na svuj ukor podporoval vcelare.
>
> Zdravi PP.
>
>

Jan Čáp wrote:
> Co vše je třeba v požadavku na výpůjčku materiálů z knihovny uvést (člen
> ČSV, zaslání poštou)?
>
> J. Čáp
>
>
jméno a adresu.

S pozdravem

Lněničks

Jan Čáp wrote:
> Co vše je třeba v požadavku na výpůjčku materiálů z knihovny uvést (člen
> ČSV, zaslání poštou)?
>
> J. Čáp
>
>
jméno a adresu.



Na poprvé ode mně ještě chtěli v jaké jsem ZO, nejrychlejší je zavolat na 224 934 082 a nechat se přepnout do knihovny. Knihovna zasílá knihy (časopisy, VHS a nyní i DVD) na své náklady, odeslání zpět už poštovné hradí výpůjčitel. V knihovně jsou moc ochotní a odesílají knihy, ... hned a nebo druhý den, tedy pokud nejsou vypůjčené, v tom případě si poznamenají žádost a vyřídí ji až se kniha vrátí. Pokud potřebuješ seznam knih je na stránkách ČSV (jenom je škoda, že je v textovém tvaru a tak se nedá třídit např. podle roku vydání). Seznam filmů jsem před časem posílal do konference.

                                   Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.587 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky, otazniky, uvodzovky.
Cize bez dlzdnov a pod.
Pozdravuje Michal
____________________________________________________________
ADSL za korunu od Contactelu - nejpříjemnější ADSL na trhu doručíme rychle až k Vám!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=70017%26url=http://www.contactel.cz/adsl

Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky, otazniky, uvodzovky.
Cize bez dlzdnov a pod.
Pozdravuje Michal



V obecném rámci konference je vyloženě nadepsáno "Používejte českou diakritiku", takže toto je spíše pro správce konference, jestli diakritiku zakázat a nebo přijmout závázná pravidla pro zasílání příspěvků co se týče kódování atp.


Původně jsem, ale chtěl psát o něčem jiném.
Mezi internetovými adresami je i odkaz na stránky nevidomého včelaře, na nich kromě čísla účtu pro zasílání příspěvků neni nic bližšího, nedovedu si představit jak může ošetřovat 50 včelstev (nechápu ani jak slepý může lyžovat a taky je to možný). Nezná ho někdo z Vás, kde včelaří?

              Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.587 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Díky za připomínku,
dal jsem ho tam alternativně jako tabulku pro Openoffice.org. Pro Excel
by byla strašně velká - asi 2,5 MB, zkomprimovaná 0,5 MB, to by mi
redakční systém nevzal. Pokud bude zájem, pošlu do sekce download
diskusní skupiny verzi pro Acrobat Reader.

S pozdravem

Lněnička

Miroslav.Fisar/=/cuzk.cz wrote:

>
> Jan Čáp wrote:
>
>>Co vše je třeba v požadavku na výpůjčku materiálů z knihovny uvést (člen
>>ČSV, zaslání poštou)?
>>
>>J. Čáp
>>
>>
>
> jméno a adresu.
>
>
>
> Na poprvé ode mně ještě chtěli v jaké jsem ZO, nejrychlejší je zavolat na 224 934 082 a nechat se přepnout do knihovny. Knihovna zasílá knihy (časopisy, VHS a nyní i DVD) na své náklady, odeslání zpět už poštovné hradí výpůjčitel. V knihovně jsou moc ochotní a odesílají knihy, ... hned a nebo druhý den, tedy pokud nejsou vypůjčené, v tom případě si poznamenají žádost a vyřídí ji až se kniha vrátí. Pokud potřebuješ seznam knih je na stránkách ČSV (jenom je škoda, že je v textovém tvaru a tak se nedá třídit např. podle roku vydání). Seznam filmů jsem před časem posílal do konference.
>
>                                    Míra Fišar
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.587 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004
>
>

Nové články:
===========

Stanovení elektrické vodivosti medu
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004020301


Nový soubor:
===========

Tištěná podoba VN 1/2004 ve formátu PDF
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=8

S pozdravem
redakce

Byl by někdo ochoten poskytnout data i třeba v textovém formátu? Upravil
bych je do vyhledávání a dal do Včelařských novin.
Nevím totiž, jestli když si stáhnu data ze stránek ČSV, jestli to nebude
bráno jako neoprávněné zacházení s cizími daty.
Jsem poslední dobou velmi opatrný :-(

Zdeněk Čejka

> Pokud potřebuješ seznam
> knih je na stránkách ČSV (jenom je škoda, že je v textovém tvaru a tak se
> nedá třídit např. podle roku vydání). Seznam filmů jsem před časem posílal
> do konference.

Předpokládám, že př. Havlík chce použít nějaký levný zbytek vypalovací barvy
ve včelařství.

Vypalovací barva se jmenuje vypalovací proto, protože aby zaschla, musí být
podrobena zhruba po dobu několika desítek minut zvýšené teplotě v rozmezí
zhruba od 60 st C do asi 160 st C. Může to být barva syntetická, epoxidová,
polyuretanová nebo třeba i vodouředitelná atd a podle toho se volí i
ředidla.. Vypalovací barvy jsou taky defakto všechny práškové barvy, ale těm
se tak ze zvyku neříká.

V práci jsme používali syntetické vypalovací barvy S2053 a tuším S2143.
Slitky těch barev lidé kupovali na nátěry plechových střech v létě, kdy se
po natření barva vypálila horkem a slunečním zářením. Nevím, jak by to
dopadlo na dřevu. Možná na slunci by za den natřený nadstavek taky uschnul.
Nebo možná pod rozpálenou plechovou střechou. S jinou vypalovací barvou to
může být jinak.

Pokud je k dispozici ředidlo pro stříkání, dá se jim barva ředit i pro nátěr
štětcem. Ředidlo pro stříkání akorát trochu jinak upravuje viskozitu barvy a
rychleji vysychá, výsledek je ten, že stopy po tahu štětcem se budou trochu
hůře slévat.

Dost univerzální ředidlo je technický aceton nebo ředidlo do nitrobarev
C6000 . Musí se to ale vyzkoušet s malým množstvím barvy. V praxi to často
funguje tak, že i malé množství nevhodného ředidla, řádově procenta, barvu
naředí bez problémů. Jak se to ale přežene, barva se začne srážet a
rozdělovat na průhlednou a pigmentovanou vrstvu. Dá se to částečně vrátit
zpět okamžitým přídavkem správného ředidla nebo nenaředěné barvy. Nevhodné
ředidlo může taky ovlivnit chování barvy při zasychání a pak třeba
přilnavost nebo vzhled vrstvy. Nebo třeba dlouhodobou stálost barvy. Jeden
den barvu naředíte a druhý den je v plechovce něco jako směs barevné
želatiny a poloprůhledné olejovité kapaliny atd. Je to dost alchymie s
nezaručeným výsledkem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 9:18 AM
Subject: Re: Nátěr úlu


> Nevíte někdo čím se ředí vypalovací barva na auta?Když ji zrovna nechci
> stříkat a vypalovat, ale nanášet štětcem?

Já jsem se nechtěl pouštět do nějakých spekulativních cenových kalkulací,
protože o nákladech a mzdách př. Kolomého nic nevím a tudíž moje odhady se
pohybovaly ve velice širokém rozmezí. ( Mám dokonce pocit, že př. Kolomý
nepsal svůj mail př. Čermákovi za účelem zveřejnění v této diskuzi)

Měl bych jen tři poznámky.

Cena materiálu - Kolomého úl má tři nadstavky, to je 3x112 Kč, dále má dno
a víko, řekněme dalších 100-150 Kč, 30 rámků, mřížku atd, to by mohla být
minimálně stovka. Celkem tedy cca 530 - 600 Kč za materiál.

60 Kč na hodinu - pokud to je čistá mzda, kterou dostávají zaměstnanci na
ruku, tak náklady zaměstnavatele jsou odhadem ještě o cca 50 % vyšší,
protože musí odevzdávat státu zdravotní a sociální pojištění a kdovíco
ještě.

Režii u malých provozů stoláren odhaduji v rozmezí 0,20 - 2 Kč na
normominutu, závisí to na obvyklých položkách jako jsou odpisy strojů a
budovy, na elektřině, na topení, na údržbu, třeba za nájem plochy stolárny
atd.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 11:27 AM
Subject: Re: ceny úlů - kalkulace UVN


> Radim Polášek napsal(a):
> > U př. Kolomého jsem byl na exkurzi v roce 2001 a viděl jsem i jeho
výrobnu
> > úlů. Pokud jsem mohl posoudit, jsou to běžné univerzální a jednoúčelové
> > stolařské stroje, proto taky nijak zvlášť drahé.
> > Mám taky jeden jeho nadstavek 39x24. Je z desek 46x25,5x2,5 a
40,5x25,5x2,5.
> > Jsou spojeny systémem drážka v jedné desce a vyfrézované péro v druhé a
> > celkem 16 vruty. Pro jeden nadstavek je potřeba 11 dm3 dřeva, s odpadem
to
> > bude tak 15,5 dm3 dřeva. Z jednoho kubíku půjde tedy vyrobit asi 65
> > nadstavků. Pokud je cena jednoho kubíku
> > kvalitního smrkového řeziva ( kolik stojí borovice vejmutovka, nemám
ponětí)
> > 6000 kč, pak je v jednom nadstavku za 92 kč dřeva ( a 20 Kč za vruty).
> > Podle př. Kolomého jeho provoz vyrobí v 8 lidech za měsíc až 200 úlů.
Pokud
> > to bude 20 pracovních dnů po 8 hodinách ( a dvousměnném nebo třísměnném
> > provozu, 8 lidí najednou tam pracovat nemůže) , pak jeden úl vyrábějí
6,4
> > normohodin. Jeden úl jsou 3 nadstavky, dno, víko rámky atd. Pro běžnou
> pridam naklady na mzdy, 6.4 hodin x 60 kc na hodinu = 384 kc na jeden ul
> !!!!
>
> 384 mzdy + 112 material = 496 prime naklady
> chybi rezie a pod.
>
> > Kolik má z 1 úlu zisk, to ví asi jenom př. Kolomý. Podobná stolárna,
jakou
> Urcite nepodnika aby zivoril, nebo na svuj ukor podporoval vcelare.
>
> Zdravi PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>

Nadstavky proto, protože se jimi úl nadstavuje a tím zvětšuje jeho velikost.
Ale nastavky jsou levnější, šetří se jedno písmeno. Jen by to chtělo, po
vzoru vstupu do EU, vyjednat nějakou přechodnou dobu.

Odlehčuji trochu diskuzi.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "CSV" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 7:24 AM
Subject: Re: ceny ?l?


> Je to trochu od tématu. Proč někteří z členů konference používají místo
> označení nástavky slovo nádstavky?
>
> Možná že by stálo za to, sestavit takový oblastní včelařský slovníček,
> který by obsahoval různé krajové speciality jako:
>
> dýmák - na Vysočině kuřačka atd.
>
> Co vy na to.
>
> Prostě udělat česko - chodsko - moravsko - slezko a bůh ví jaký slovník.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>

> Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne
> znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky,
> otazniky, uvodzovky. Cize bez dlzdnov a pod.

Tato konference používá diakritiku. Je potřeba mít mailovací software
schopný diakritiku používat.

Kdo s tím má z jakýchkoliv důvodů problémy, má alternativní možnost
plnohodnotně se účastnit této konference přes její webové rozhraní na
adrese www.vcely.or.cz

Pokud by ani jeho webový browser nebyl schopen vyrovnat se s českou
diakritikou, pak tam má (dole na stránce) možnost nastavit si
zobrazení bez háčků a čárek. S tím už by měl být spokojen skutečně
každý...

------------------------------

Verze bez diakritiky:

Tato konference pouziva diakritiku. Je potreba mit mailovaci software
schopny diakritiku pouzivat.

Kdo s tim ma z jakychkoliv důvodu problemy, ma alternativni moznost
plnohodnotne se ucastnit teto konference pres jeji webove rozhrani na
adrese www.vcely.or.cz

Pokud by ani jeho webovy browser nebyl schopen vyrovnat se s ceskou
diakritikou, pak tam ma (dole na strance) moznost nastavit si
zobrazeni bez hacku a carek. S tim uz by mel byt spokojen skutecne
kazdy.


J. P. Baudiš

Sprava konference

----- Original Message -----
From: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 4:09 PM
Subject: Diakritika v konferenci


> > Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne
> > znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky,
> > otazniky, uvodzovky. Cize bez dlzdnov a pod.
>
> Tato konference používá diakritiku. Je potřeba mít mailovací software
> schopný diakritiku používat.
>
> Kdo s tím má z jakýchkoliv důvodů problémy, má alternativní možnost
> plnohodnotně se účastnit této konference přes její webové rozhraní na
> adrese www.vcely.or.cz
>
> Pokud by ani jeho webový browser nebyl schopen vyrovnat se s českou
> diakritikou, pak tam má (dole na stránce) možnost nastavit si
> zobrazení bez háčků a čárek. S tím už by měl být spokojen skutečně
> každý...
>
> ------------------------------
>
> Verze bez diakritiky:
>
> Tato konference pouziva diakritiku. Je potreba mit mailovaci software
> schopny diakritiku pouzivat.
>
> Kdo s tim ma z jakychkoliv důvodu problemy, ma alternativni moznost
> plnohodnotne se ucastnit teto konference pres jeji webove rozhrani na
> adrese www.vcely.or.cz
>
> Pokud by ani jeho webovy browser nebyl schopen vyrovnat se s ceskou
> diakritikou, pak tam ma (dole na strance) moznost nastavit si
> zobrazeni bez hacku a carek. S tim uz by mel byt spokojen skutecne
> kazdy.
>
>
> J. P. Baudiš
>
> Sprava konference
>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.623 (20040212) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>
Velmi správne vysvetlenie. Často sa stretavame s týmto problémom.
Naposledy, dobrý príspevok s problémovým čítaním Pete mal
cscipion/=/yahoo.com., alebo Hotmail.com . Písaním z takého serveru
neodporúčam diakritiku používať. Ozaj je tam plno otázníkov, bodkočiarok a
pod. Myslím, že v dobrej veci to myslel priateľ Michal Seničan.Takto
inteligentne , by sme sme sa mali správať navzájom, bez invektív.
Pozdravuje Gabi Komínek

Vážení přátelé!Chtěl bych vás pžádat,bďte tak laskavi a zanechte dalšího pokračování v hodnocení ekonomiky přítele Kolomého.Není to fér hra.Vím o čem mluvím.Myslím,že máme právo kritisovat kohokolov,že má třeba špatné úly,že je má drahé a t.d.a upozorňovat na toho,kdo je má levnější,lepší a kde jsme byli spokojeni.Toď vše.V žádném případě nehodnotit domělou ekonomiku.Ono stačí si vše obrátit a říci si,kolik úlů musím prodat,aby mohlo mít X zaměstnanců pravidelnou výplatu po odečtení všech nákladů a hned vše vypadá jinak.Nezapomeňte,že do ceny výrobku se musí započítat i ten čas co se se zákazníkem prokecá.Nebo si řekněme,kolik medu musíme prodat a v jaké ceně abychom se užívili a hned jsme u ledaskoho u pláče.Zdůrazňuji,ekonomika fysických osob,které nikoho nezaměstnávají je úplně něco jiného než ekonomika právnických osob se zaměstnanci.Ostatně vždyť to může každý skusit.Můj názor je ten.Pokud zákazník tvrdí,že výrobek je drahý,doporučím konkurenci.Pokud jsem přesvědčen o reálnosti svých cen,tak dodám.Já bych šel také ke konkurenci.Tím mi vlastně pomáháte,protože oto dříve bude konkurence v koncích.Obráceně.Příliž drahý podnikatel vlastně pomáhá zákazníkům k nižším cenám,protože umožňuje konkurenci vyrábět lacino.

Na odlehčení:nástavky a nadstavky.Doufám,že kůli tomu nevzniknou dva nesmiřitelné tábory.Můj názor:pokud někdo něco vyrábí a říká tomu nástavky jsou to nástavky.Pokud někdo něco vyrábí a říká tomu nadstavky,jsou to nadstavky.Nebo né? Jako kdyby se někdo hádal v prodejně masa,že mají špatný obchodní název veprové maso, protože vepřové maso je jen z kastrátů kanečků a oni pod tímto názvem prodávají i maso z prasniček a tak by měli používat název maso prasečí.

Mějte se heky,zdraví V Banýr.

Já myslím, že ta diskuze se týká všech, kdo vyrábějí úly na prodej. Protože
když někdo koupí za pět stovek dřevo ( nebo za stovku odpadové dřevo), vezme
nářadí, co má doma a vyrobí z něho úl a pak prohlásí, že ho ten úl stál jen
pět stovek (nebo stovku), je to něco úplně jiného, než když někdo vyrábí úly
na prodej a musí z peněz za úly kromě ceny materiálu pokrýt ještě další
věci. To je asi tak všechno, co bych asi k tomu tématu měl.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2004 12:30 AM
Subject: Ceny úlů,zamylení 2


> Vážení přátelé!Chtěl bych vás pžádat,bďte tak laskavi a zanechte dalšího
> pokračování v hodnocení ekonomiky přítele Kolomého.Není to fér hra.Vím o
> čem mluvím.Myslím,že máme právo kritisovat kohokolov,že má třeba špatné
> úly,že je má drahé a t.d.a upozorňovat na toho,kdo je má levnější,lepší a
> kde jsme byli spokojeni.Toď vše.V žádném případě nehodnotit domělou
> ekonomiku.Ono stačí si vše obrátit a říci si,kolik úlů musím prodat,aby
> mohlo mít X zaměstnanců pravidelnou výplatu po odečtení všech nákladů a
> hned vše vypadá jinak.Nezapomeňte,že do ceny výrobku se musí započítat i
> ten čas co se se zákazníkem prokecá.Nebo si řekněme,kolik medu musíme
> prodat a v jaké ceně abychom se užívili a hned jsme u ledaskoho u
> pláče.Zdůrazňuji,ekonomika fysických osob,které nikoho nezaměstnávají je
> úplně něco jiného než ekonomika právnických osob se zaměstnanci.Ostatně
> vždyť to může každý skusit.Můj názor je ten.Pokud zákazník tvrdí,že
výrobek
> je drahý,doporučím konkurenci.Pokud jsem přesvědčen o reálnosti svých
> cen,tak dodám.Já bych šel také ke konkurenci.Tím mi vlastně
> pomáháte,protože oto dříve bude konkurence v koncích.Obráceně.Příliž drahý
> podnikatel vlastně pomáhá zákazníkům k nižším cenám,protože umožňuje
> konkurenci vyrábět lacino.
>
> Na odlehčení:nástavky a nadstavky.Doufám,že kůli tomu nevzniknou dva
> nesmiřitelné tábory.Můj názor:pokud někdo něco vyrábí a říká tomu nástavky
> jsou to nástavky.Pokud někdo něco vyrábí a říká tomu nadstavky,jsou to
> nadstavky.Nebo né? Jako kdyby se někdo hádal v prodejně masa,že mají
špatný
> obchodní název veprové maso, protože vepřové maso je jen z kastrátů
kanečků
> a oni pod tímto názvem prodávají i maso z prasniček a tak by měli používat
> název maso prasečí.
>
> Mějte se heky,zdraví V Banýr.

Rád bych používal antesovy skládací rámky. Dřív se na to vyráběli kovové panty. Teď je nemohu sehnat. Vyrábí se? Koupil bych i použité.

Je to vůbec možné? Tento rok se v naší organizaci povinně léčilo Gabonem.Nedávno nám přišli výsledky vyšetření a z 53 stanovišť na niž je umistěno 444 včelstev jsme měli celkem pouze 9 rostočů varroa. Odůvodňuji si to tím, rostočům se asi moc dobře nežilo(vysoké teploty) a možná ještě tím, že tento rok se to moc nerojilo. Jak to vypadá v jiných organizacích?

Rad bych upozornil na www stranky, kde je mozno zdarma zadavat inzeraty se vcelarskou tematikou. Adresa je http://vcelin.webz.cz Cim vice bude na strankach inzeratu, tim uzitecnejsi budou pro vcelare.

Nové články:
===========

Od budečáku k nástavkovému úlu - 2. část:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004021502

S pozdravem
redakce

Mám dotaz ohledně materiálu na uteplení úlu. Nevím zda se to už neřešilo. Jsem začínající včelař a protože máme v podniku dostatečnou truhlářskou dílnu chci si vyrobit několik úlů. Protože nejsem příznivec polystyrenu (i na uteplování staveb), chtěl bych se zeptat zda je vhodné k uteplení použít zbytkové materiály typu Orsil. Je to vlastně přírodní materiál jen mírně upravený, ale v publikaci Nástavkové včelaření (2000) je zmínka že pro výrobu nejsou vhodné páchnoucí materiály jako např. minerální vaty. Nejsem odborník na stavební materiály, ale vlastnostmi se mi tyto materiály na bázi znělce, čediče atd. jeví jako vhodnější, než polystyren. Děkuji moc za reakce.

Nevíte někdo,jak dlouho vydrží samička Varoa d. bez svého hostitele-včely?Jde mi o to,jestli mohu včely "nakazit" i přidáním rámku bez plodu,jen se zásobami atd.

Zdravim,

mam za to, se to nedoporucovalo, protoze neni jistota, ze se mineralni
vlakna nedostanou do medu.

V soucasnosti asi neni vhodnejsi hmota nez PPS, pripadne slamena rohoz.

U PPS je trochu problem s prostupem par, lze to trochu resit pouzitim
sypanych volnych kulicek.

Zdravi PP.


Petr Sedláček napsal(a):
> Mám dotaz ohledně materiálu na uteplení úlu. Nevím zda se to už neřešilo.
> Jsem začínající včelař a protože máme v podniku dostatečnou truhlářskou
> dílnu chci si vyrobit několik úlů. Protože nejsem příznivec polystyrenu (i
> na uteplování staveb), chtěl bych se zeptat zda je vhodné k uteplení použít
> zbytkové materiály typu Orsil. Je to vlastně přírodní materiál jen mírně
> upravený, ale v publikaci Nástavkové včelaření (2000) je zmínka že pro
> výrobu nejsou vhodné páchnoucí materiály jako např. minerální vaty. Nejsem
> odborník na stavební materiály, ale vlastnostmi se mi tyto materiály na
> bázi znělce, čediče atd. jeví jako vhodnější, než polystyren. Děkuji moc za
> reakce.

Včelaříme nástavkově F.Kamler K.Cermák vydal čSV

str.10
Například úly zadem přístupné mají své opodstatnění jen ve vyjímečných a specialních případech ajejich používání je spojeno s větší spotřebou času na ošetřování včelstev.

str.14
Ul nástavek má být přístupný s hora...Je pak možnouplatnovat časově nenáročné nástavkové metody...
Chumáč včel by měl mít v zimě tvar koule s možností pohybu za zásobami směrem nahoru.Vyhovuje tedy půdorys čtvercový nebo o něco užší.
Zimní prostor by měl být vyšší než šíře rámku,asi jeden a pulkrát.

str.16
Teplo uniká z povrchu převážně z teplejšího chumáče či plodového tělesa do chladnějšího okolí.
Z hlediska racionalního a konstrukčního,s ohledem na rozměry nejlépe pro zimu vyhovuje tvar hranolu s čtvercovou základnou a výškoumírně větší než základna.
Prostor pro pozdní jaro a léto by měl být dvakrát až třikrát vyšší.
šíře rámku 39cm
vyhovuje chovu poměrně silných včelstev s dobrými mednými výnosy.
šíře rámku 42cm
je vhodná pro intenzivní chov silných včelstev do dobrých snůškových poměrů .
šíře rámku landstrothu org.
je v podmínkách území česka podle našich zkušeností asi zbytečná.

str.18
Konstrukce úlu musí zajištovat dostatečný přístup vzduchu hlavním česnem a očky.
Včelstva je nutné bezpodminečně připravovat již od června uspořádáním budoucího zimního prostoru.

str.21 vysoké nástavky 24cm a více
Volit dobu přidání nástavku s mezistěnammi je velice důležité a náročné.Pokud nástavek přidáme příliš brzy,včelstvo nezvládne obsednout přidaný prostor, ani stavbu mezistěn a takto ho v rozvoji podtrhneme.
Pokud matka zůstala v horním nástavku,zaměníme horní a spodní nástavek.

str.22
Po posledním medobraní zpravidla kolem 20července ..Medníkové nástavky odstraníme...hned druhý den dodáme 5litrů ruztoku.Další zásoby doplnujeme na množství 15-20kilogramů tak,aby tento proces byl ukončen do 25.srpna max.do10.10....zásob/horní nástavek musí být plný,ve spodním nástavku/věnce o minimalní výšce 5cm.

str.35 kombinované použití vysokých a nízkých nástavků
Po posledním medobraní..zpravidla koncem července nastává velice důležité období ve vývoji včelstva.Je to období přípravy silných včelstev na příští rok.
Plodištní nástavky /vysoký a nízký/ prohlédneme a odstraníme,jestliže jsme je již neodstranili počátkem července...

str.43 Deformace úlového prostoru

v dobrém franta

S tímto podle mně správným a nestranným názorem plně souhlasím.
Banýr.

Nevim jak u Orsilu, ale např. u Rockwoolu (což je izolace na stejném
principu jako orsil) se přidává k vláknům jako pojivo bakelit. Zkoušel jsem
s ním zaizolovat el. troubu a musel jsem ho kvuli zápachu vyndat. Je otázkou
jak bude zahříván v úlu a jaké se z něj budou uvolňovat látky při běžných
teplotách.

Kromě toho bude velký problém udržet izolaci suchou - mokrá izolace=žádná
izolace.

Co se týče obyčejného polystyrenu tak bude hodně záležet na jeho hustotě.
Některé polystyreny mohou mít paropropustnost stejnou nebo lepší než měkké
dřevo (např. smrk).
U polystyrenu jsem ještě nepřišel na to, jak nástavky s polystyrenem dobře
desinfikovat. Z tohoto důvodu jsem jej prozatím zavrhnul.

Milan Čáp

> Zdravim,
>
> mam za to, se to nedoporucovalo, protoze neni jistota, ze se mineralni
> vlakna nedostanou do medu.
>
> V soucasnosti asi neni vhodnejsi hmota nez PPS, pripadne slamena rohoz.
>
> U PPS je trochu problem s prostupem par, lze to trochu resit pouzitim
> sypanych volnych kulicek.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Petr Sedláček napsal(a):
> > Mám dotaz ohledně materiálu na uteplení úlu. Nevím zda se to už
neřešilo.
> > Jsem začínající včelař a protože máme v podniku dostatečnou truhlářskou
> > dílnu chci si vyrobit několik úlů. Protože nejsem příznivec polystyrenu
(i
> > na uteplování staveb), chtěl bych se zeptat zda je vhodné k uteplení
použít
> > zbytkové materiály typu Orsil. Je to vlastně přírodní materiál jen
mírně
> > upravený, ale v publikaci Nástavkové včelaření (2000) je zmínka že pro
> > výrobu nejsou vhodné páchnoucí materiály jako např. minerální vaty.
Nejsem
> > odborník na stavební materiály, ale vlastnostmi se mi tyto materiály na
> > bázi znělce, čediče atd. jeví jako vhodnější, než polystyren. Děkuji moc
za
> > reakce.
>
>

Minerální a skleněné vaty se při manipulaci a otřesech lámou a vytvářejí
prach, který může být mezerami v úlu vyfukován ven. Tak se dostane do medu a
je taky svým způsobem toxický i pro člověka.
Je to taky materiál propustný pro vlhkost, proto v běžném dvouplášťovém úlu
se v něm vlhkost a voda hromadí podobně jako třeba v kdysi hodně používaných
dřevěných hoblinách. Do běžného dřevěného dvouplášťového úlu patří právě
izolace nepropustná pro vodní páru, jako je třeba pěnový polystyren.
S oblibou se v něm usazují mravenci.

Proto jako izolace úlů raději ne.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Petr Sedláček" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 16, 2004 8:57 AM
Subject: Materiál na uteplení


> Mám dotaz ohledně materiálu na uteplení úlu. Nevím zda se to už neřešilo.
> Jsem začínající včelař a protože máme v podniku dostatečnou truhlářskou
> dílnu chci si vyrobit několik úlů. Protože nejsem příznivec polystyrenu (i
> na uteplování staveb), chtěl bych se zeptat zda je vhodné k uteplení
použít
> zbytkové materiály typu Orsil. Je to vlastně přírodní materiál jen mírně
> upravený, ale v publikaci Nástavkové včelaření (2000) je zmínka že pro
> výrobu nejsou vhodné páchnoucí materiály jako např. minerální vaty. Nejsem
> odborník na stavební materiály, ale vlastnostmi se mi tyto materiály na
> bázi znělce, čediče atd. jeví jako vhodnější, než polystyren. Děkuji moc
za
> reakce.

Dne po 16. únor 2004 12:10 Radim Poláek napsal(a):

> polystyren. S oblibou se v něm usazují mravenci.

Dobry den,

presne tak, na stanovisti mam jak tenkostenne, tak i 3ks uteplenych ulu
petiletka .V ulech petiletka je s mravenci, narozdil od tenkostenych , velky
problem.

Honza

Také se používala na uteplení hobra. A mravenci ji taky milují. J.Jindra zkouší nástavky z lepenky, možná by také šla použít jako výplň pro uteplení. Je to i otázka konstrukce nástavků a výrobníchg možností. Ekologicky čistým řešením je klasická kontrukce, tj. dřevěný rám a výplň ze slámy. Někde je na betu i postup výroby. A je samozřejmně otázkou zda vůbec uteplovat. To je oblíbené diskusní téma.

Můžete někdo poradit, kde lze najít podrobnější postup pro produkci(získávání) mateří kašičky (pro vlastní potřebu).

Zdravim vsetkych,

chcem sa spytat ci nema niekto kalendar vcelarskych vystav, pripadne
vystav, kde je aj vcelarska cast, v Europe na rok 2004 ?
Dakujem

Matej

Přátelé,
nezkoušeli jste někdo uteplovat ovčí vlnou. Já takovým materiálem zatepluji půdni vestavbu (je to ošetřeno proti molům) a dokáže to pohltit hodně vlhkosti a zase vydat (výrobce dokonce udává, že se nemusí používat parozábrana).

Zdraví Ivo

Natáhnete si do pocitace jinyprogram dnesni pocitacove programy jiy na
internetu bezne zvladaji
pepan

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 12:19 PM
Subject: Re: Ko?ov?n?.


Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne
znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky, otazniky,
uvodzovky.
Cize bez dlzdnov a pod.
Pozdravuje Michal
____________________________________________________________
ADSL za korunu od Contactelu - nejpříjemnější ADSL na trhu doručíme rychle
až k Vám!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=70017%26url=http://www.contactel.cz/
adsl




--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 7.0.211 / Virová báze: 261.9.3 - datum vydání: 13.2.2004

Takove zkousky zavisi na dostupnosti uteplovaciho materialu. Pokud si koupim ovci deku za cca 2500 Kc,- a pouziju ji na utepleni nastavku... Navratnost tohoto ulu se mi ztrati v nedohlednu. To byl jen pokus o humor.
Hezky den.

František Rousek


Pxateli,
nezkoueli jste nlkdo uteplovat ovhm vlnou. Ja takov}m materialem zatepluji
pydni vestavbu (je to oetxeno proti molym) a doka-e to pohltit hodnl
vlhkosti a zase vydat (v}robce dokonce udava, -e se nemusm pou-mvat
parozabrana).

Zdravm Ivo

>utepleni nastavku... Navratnost tohoto ulu se mi ztrati v
:>nedohlednu. To byl jen pokus o humor.

To není humor, ale smutná pravda.
((Ivo, dej mi odkaz na zateplení domu vlnou (mimo konferenci).Dík.))
Pozoruji, že se včelaři dělí nejen na ty co uznávají a neuznávají zateplené úly a dále na ty co preferují a zavrhují polystyren. Mě by zajímaly rozdíly v různých druzích polystyrenu (paropropustnost atd.) a myslím, že by se nějaký vhodný druh našel. Já chci letos zkusit Styrodur na nástavky.(http://www.darte.cz/html/cenik/c_styrodur.htm)

Před asi dvěma lety jsem se zajímal o českou izolaci z ovčí vlny zvanou
INWOOL. Jedná se o ovčí rouno nějakou technologií vpletené do nosné mřížky.
Tehdy byla cena této izolace srovnatelná s cenou již zmíněného Rockwoolu.

Problém s izolací z ovčí vlny vidím v tom, že ji výrobci napouštějí
prostředky proti molům, které mohou být toxické i pro včely.

S pozdravem
Milan Čáp


>Takove zkousky zavisi na dostupnosti uteplovaciho materialu. Pokud si
koupim ovci deku za cca 2500 Kc,- a pouziju ji na utepleni nastavku...
Navratnost tohoto ulu se mi ztrati v nedohlednu. To byl jen pokus o humor.
>Hezky den.

>František Rousek

> >utepleni nastavku... Navratnost tohoto ulu se mi ztrati v
> :>nedohlednu. To byl jen pokus o humor.
>
> To není humor, ale smutná pravda.

Ovčí izolace není dražší než ostatní vláknitý materiály (Rockwool, Isover,
..).

http://web.quick.cz/inwool/

Na TZB-Info ( http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=58&h=38 ) je tabulka
vlastností některých materiálů, je tam i hodnota součinitele difuze vodní
páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle odhadu
na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.

Milan Čáp

> Mě by zajímaly rozdíly
> v různých druzích polystyrenu (paropropustnost atd.) a myslím, že by se
> nějaký vhodný druh našel. Já chci letos zkusit Styrodur na
> nástavky.(http://www.darte.cz/html/cenik/c_styrodur.htm)
>

Oprava: Dle mého odhadu ...


>Ale dle odhadu
> na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.

Milan Čáp

> páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
odhadu
> na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka neomezenou
paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na uteplení?

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <capmilan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2004 8:47 AM
Subject: Re: Utepleni


> Na TZB-Info ( http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=58&h=38 ) je tabulka
> vlastností některých materiálů, je tam i hodnota součinitele difuze vodní
> páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
odhadu
> na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
>
> Milan Čáp
>
> > Mě by zajímaly rozdíly
> > v různých druzích polystyrenu (paropropustnost atd.) a myslím, že by se
> > nějaký vhodný druh našel. Já chci letos zkusit Styrodur na
> > nástavky.(http://www.darte.cz/html/cenik/c_styrodur.htm)
> >
>

> To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka neomezenou
> paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na
uteplení?

Za předpokladu, že vnitřní stěna nástavklu bude mít paropropustnost nižší a
vnější vyšší (než hobliny mezi nimi), aby se vlhkost nehromadila v izolaci.

Najít materiál pro vnější stěnu, který odolá povětrnosti i "predátorům" a
přitom bude mít velmi malý difuzní odpor nebude snadné. Odvětrávaná "fasáda"
je zase pro nástavek konstručně příliš komplikovaná a v konečném důsledku
asi i příliš těžká.

J. Čáp

Nemyslím si že by na tom měly být hobliny či minerální vlna dobře. Sice mají
velkou paropropustnost, ale v úlu musí být umístěny z konstrukčního hlediska
uzavřené mezi nějakými deskami. Aby mohly vodní páry dobře pronikat zkrz
stěnu, muselo by být splněno pravidlo, že materiály při zateplení mají být
skládány tak, aby směrem ven od zateplovaného objektu (v tomto případě úlu)
byly více a více paropropustné. Takže vnější vrstva by měla být pro páry
nejvíce propustná a vnitřní nejméně. Z tohoto pohledu je ten extrudovaný
polystyrén použitý uvnitř asi nejlepší.
Protože nasákavé materiály jsou uzavřeny ve stěně úlu mezi stěnami ze dřeva,
sololitu, nebo podobného materiálu s menší paropropustností, mají problém s
vysycháním.

Takže existují tři základní cesty:
- použití nenasákavého materiálu
- splnění pravidla o paropropustnosti (viz výše)
- zabránit vlhkosti, aby se nedostala do izolace jiným způsobem

Pokud uzavřu stěny úlu pro páry neprodyšnou vrstvou a nebudu je mít
dostatečně izolované, bude se mi pára o to víc srážet na stěnách úlu.

Otázka materiálů použitých ke stavbě úlu je složitá a dle mého názoru je asi
opravdu nejlepší pořádný dřevěný masiv. Jenže kdo se s tím má pak tahat :-))

Zdraví
Milan Čáp

> > páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
> odhadu
> > na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
> To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka neomezenou
> paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na
uteplení?
>
> R. Polášek.
>

zdravim kolegov. hladm navod na domacu vyrobu steparskeho
vosku. viem ze vcelari su majstrami 1000 remesiel.
zdravi gabo.

1:1:1 smula:sadlo:vosk

muze se trosku naredit lihem, kdyz moc vyschne

Zdravi PP.


gabo napsal(a):
> zdravim kolegov. hladm navod na domacu vyrobu steparskeho
> vosku. viem ze vcelari su majstrami 1000 remesiel.
> zdravi gabo.
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 2:04 PM
Subject: Re: ceny úlů - kalkulace UVN


> Já jsem se nechtěl pouštět do nějakých spekulativních cenových kalkulací,
> protože o nákladech a mzdách př. Kolomého nic nevím a tudíž moje odhady se
> pohybovaly ve velice širokém rozmezí. ( Mám dokonce pocit, že př. Kolomý
> nepsal svůj mail př. Čermákovi za účelem zveřejnění v této diskuzi)

Mohu ujistit, že jsem dostal souhlas p. Kolomého ke zveřejnění jím
poskytnutých údajů tak, jak šly do konference.

K. Čermák

Natěr a napuštění vnitřní strany úlu propolisem a voskem tvoří dostatečnou
zábranu pronikání vlhkosti do stěn úlů, ale hlavní je snižovat vlhkost
uvnitř úlu větráním, jak již bylo v diskuzi naznačeno větráním ve dně a
otevřením očka.
Sám se setkávám spíšě s vlhkostí z jara na stropě nástavků, s vlhkostí stěn
jsem se nesetkal. Má snad někdo jiné zkušenosti?

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <capmilan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2004 11:59 AM
Subject: Re: Utepleni


> Nemyslím si že by na tom měly být hobliny či minerální vlna dobře. Sice
mají
> velkou paropropustnost, ale v úlu musí být umístěny z konstrukčního
hlediska
> uzavřené mezi nějakými deskami. Aby mohly vodní páry dobře pronikat zkrz
> stěnu, muselo by být splněno pravidlo, že materiály při zateplení mají být
> skládány tak, aby směrem ven od zateplovaného objektu (v tomto případě
úlu)
> byly více a více paropropustné. Takže vnější vrstva by měla být pro páry
> nejvíce propustná a vnitřní nejméně. Z tohoto pohledu je ten extrudovaný
> polystyrén použitý uvnitř asi nejlepší.
> Protože nasákavé materiály jsou uzavřeny ve stěně úlu mezi stěnami ze
dřeva,
> sololitu, nebo podobného materiálu s menší paropropustností, mají problém
s
> vysycháním.
>
> Takže existují tři základní cesty:
> - použití nenasákavého materiálu
> - splnění pravidla o paropropustnosti (viz výše)
> - zabránit vlhkosti, aby se nedostala do izolace jiným způsobem
>
> Pokud uzavřu stěny úlu pro páry neprodyšnou vrstvou a nebudu je mít
> dostatečně izolované, bude se mi pára o to víc srážet na stěnách úlu.
>
> Otázka materiálů použitých ke stavbě úlu je složitá a dle mého názoru je
asi
> opravdu nejlepší pořádný dřevěný masiv. Jenže kdo se s tím má pak tahat
:-))
>
> Zdraví
> Milan Čáp
>
> > > páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
> > odhadu
> > > na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
> > To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka
neomezenou
> > paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na
> uteplení?
> >
> > R. Polášek.
> >

Nově je k dispozici přeložený zajímavý článek o přezimování včel od Prof. Corkinse (USA) z r. 1932 - další informace a možnost jeho stažení (PDF) je na:
http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#corkins

K. Čermák

To je fascinující ( a nádherně, srozumitelně napsané).
A k tomu jsem si jako dárek dal ty Ivanovy infraobrázky.



----- Original Message -----
From: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2004 10:57 PM
Subject: Článek o přezimování včel od Prof. Corkinse


Nově je k dispozici přeložený zajímavý článek o přezimování včel od Prof.
Corkinse (USA) z r. 1932 - další informace a možnost jeho stažení (PDF) je
na:
http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#corkins

K. Čermák


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.572 / Virová báze: 362 - datum vydání: 27.1.2004

Nové články:
===========

Provozní uplatnění inseminovaných matek - 1. část:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004021201

S pozdravem
redakce

www.agroportal.sk - klik na kalendár akcií (SR a ČR 2004, Svet-2004)

Novinky na serveru:
==================

Přehled akcí
Byl zprovozněn kalendář včelařských akcí. Najdete jej na stránce http://www.vcelarskenoviny.cz/kalendar.php.
Protože nejsme vševědoucí, uvítáme když nám zašlete informace o jakékoliv včelařské akci u nás i v zahraničí.

Kniha hostů
Ode dneška máte možnost vyjádřit se k dění na těchto stránkách nejen přes komentáře, ale i na stránce http://www.vcelarskenoviny.cz/kniha.php, kde nám můžete napsat, co se vám líbí a co ne a co by se mělo zlepšit. Uvítáme vaše názory.

S pozdravem
redakce

ÄŹakujem za link, ale tu su len velke vystavy, ktore ani netusia ze existuju
aj vcely. Alebo inak aj o tych niekolkych vystavach o ktorych viem nema
tato stranka ani potuchy.

Takze hladam dalej a budem rad kazdej dalsej informacii.

Matej




<e-mail/=/nezad
an> An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
18.02.2004 Thema: Re: Vystavy
08:47
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






www.agroportal.sk - klik na kalendár akcií (SR a ČR 2004, Svet-2004)

ten kalendar bude urcite pocase prinosom, ale zatial som v nom videl
1lokalnu akciu ...

Matej




Zdenek Cejka
<cejka/=/upbk.c An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
z> Kopie:
Thema: Vèelaøské noviny Info ze dne 18.2.2004
18.02.2004
13:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Novinky na serveru:
==================

Přehled akcí
Byl zprovozněn kalendář včelařských akcí. Najdete jej na stránce
http://www.vcelarskenoviny.cz/kalendar.php.
Protože nejsme vševědoucí, uvítáme když nám zašlete informace o jakékoliv
včelařské akci u nás i v zahraničí.

Kniha hostĹŻ
Ode dneška máte možnost vyjádřit se k dění na těchto stránkách nejen přes
komentáře, ale i na stránce http://www.vcelarskenoviny.cz/kniha.php, kde
nám můžete napsat, co se vám líbí a co ne a co by se mělo zlepšit. Uvítáme
vaše názory.

S pozdravem
redakce

ZO ČSV Jihlava pořádá včelařskou výstavu ve dnech 2.04.2004
od 16:00hod do 16.04.2004. V Muzeu Vysočina - Jihlava. Vše o včele o produktech, medovina , perníky - dekorativní, medomety i ty nejmodernější,vařáky na vosk, hodně variant úlových sestav,všechny pomůcky a nářadí pro včelaře, včetně nejnovějších nádob na med z plastu - literatura. Prodej tamtéž.

nejsem obchodnik z medem! Divim se nekterym lidem proc se rozciluji ze nekdo nabizi med za 150. Vzdy vidim pouze ze "nabizim", jeste jsem nevidel koupim med za 150. Az uvidite ze nekdo zhani med za 150 a vy prodavate za 66 sypte si popel na hlavu, protoze vase cena neni chyba kupujiciho. V zasade ma tovar takovou cenu jakou je ochoten zakaznik zaplatit. A kdo nabizi za nerealne vysoke ceny proste neproda. Snad jedina cesta jak se vyhnout zneuzivaní, je zakladat odbytova zdruzeni.

Ano, to je pravda, nevíme o všem, taky proto jsem vyzval ke spolupráci.

Zdeněk Čejka

> ten kalendar bude urcite pocase prinosom, ale zatial som v nom videl
> 1lokalnu akciu ...
>
> Matej
>

Nevite nekdo, kde by se dal koupit kos na 4ramkovy medomet, ktery kdysi (asi pred dvaceti lety) vyrabelo Kovodruzstvo Slany (ktere je uz dnes tusim taky v konkurzu)? Muze byt i starsi.

Nabidky posilejte e-mailem na adresu pavluv/=/email.cz

Dika za informace.

P. Vaida
Lanžhot

Podle literatury se dělá takhle :

1.
100 gr jemného prosetého popela
765 gr čištěné smrkové nebo jedlové pryskyřice
50 gr černé smoly
30 gr loje
50 gr včelího vosku
5 gr červeného okru

nebo
2.
200 gr čistého lihu ( cca 280 ml denaturáku )
600 gr pryskyřice
50 gr smoly
35 gr loje
40 gr včelího vosku
70 gr popela
5 gr okru

Popel způsobuje, že vosk při mazání na roub netahá vlákna, tím se s ním lépe
pracuje. A po zaschnutí je houževnatější. Je to popel z pokud možno tvrdého
dřeva, ne z uhlí, musí být čerstvý, protože dost rychle vlhne a potom při
přidávání do štěpařského vosku pění. Já bych ho dal spíše méně, než je
uvedeno v návodu.
Pryskyřice se dá sehnat jako kalafuna.
Smola - já bych ji nahradil obyčejným asfaltem ze sudu, co se po roztavení
používá na izolace proti vodě nebo asfaltem na cesty.
K tomu loji bych přidal další stejné množství parafínu ze svíček. Lůj, včelí
vosk a parafín zajišťuje, že štěpařský vosk (kalafuna v něm) netuhne náhle
a není křehký. Pokud se to přežene, štěpařský vosk je málo lepkavý, málo
pružný, špatně se maže a časem se může začít odlupovat.
Okr vylepšuje vzhled a částečně zlepšuje odolnost vosku na přímém slunci, dá
se použít jakákoliv prášková barva na stěny nebo beton atd, spíše raději
světlejší.
Líh umožňuje používat vosk i za studena bez zahřívání, zároveň ale působí
toxicky na rostlinná pletiva. Těch 200 gr se mi zdá taky moc. Štěpařský vosk
jsem dělal v menších dávkách než kilo a jednotlivé složky jsem odhadoval
podle objemu a měrné hmotnosti. Osvědčilo se mi dělat vosk nadvakrát, u
prvního přídavek lihu odpovídal cca 100 gr na 1 kg, vosk se pak hodil na
roubování v březnu za předpokladu, že jsem tubu s voskem zahříval v kapse
nebo na slunci. Druhý vosk jsem dělal s cca 50 gr lihu a ten byl určený na
roubování v dubnu, kdy je už tepleji.

Vosk s lihem se dělá tak, že se opatrně zahřívá líh s kalafunou, až se
rozpustí. Potom se přidají ostatní složky, až se rozpustí a nakonec dřevěný
popel. Vosk bez lihu jsem nezkoušel, asi by se nejdřív měl rozpustit vosk,
lůj a parafín, potom smola a kalafuna a nakonec přidat popel. Nesmí se
vařit, nebo pěnit, snad jedině trochu při přidávání popela.
Pozor na bezpečnost, líh je hořlavina, roztavený vosk také, roztavený vosk
na kůži způsobuje dost bolestivé popáleniny. Štěpařský vosk je dobré
připravovat v nádobě s aspoň dvakrát větším objemem, než je výsledný objem
připravovaného vosku.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "gabo" <gabriel.nemcik/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2004 12:29 PM
Subject: steparsky vosk


> zdravim kolegov. hladm navod na domacu vyrobu steparskeho
> vosku. viem ze vcelari su majstrami 1000 remesiel.
> zdravi gabo.

Poslední loňský model mých dvouplášťových úlů má zevnitř sololit, za ním
izolaci - fólii z tetrapakových krabic, pak cca 1,5 cm izolaci ze zmačkaných
novin ( Novina se zmačkají do koule, natáhnou, znovu zmačkají, natáhnou a
pak se nacpou do mezery mezi vnější a vnitřní sololit. ) Vnější sololit je
odvětráván dírami vrtákem cca 2 mm co 3-4 cm. Pokud dávám zvenku destičky,
jsou odvětrávány mezerami mezi sebou. Je to typická amatérská konstrukce,
náklady na materiál malé, pracnost velká. Zvažuji letos impregnaci těch
novin roztokem boraxu ve vodě proti hmyzu.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <capmilan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2004 11:59 AM
Subject: Re: Utepleni


> Nemyslím si že by na tom měly být hobliny či minerální vlna dobře. Sice
mají
> velkou paropropustnost, ale v úlu musí být umístěny z konstrukčního
hlediska
> uzavřené mezi nějakými deskami. Aby mohly vodní páry dobře pronikat zkrz
> stěnu, muselo by být splněno pravidlo, že materiály při zateplení mají být
> skládány tak, aby směrem ven od zateplovaného objektu (v tomto případě
úlu)
> byly více a více paropropustné. Takže vnější vrstva by měla být pro páry
> nejvíce propustná a vnitřní nejméně. Z tohoto pohledu je ten extrudovaný
> polystyrén použitý uvnitř asi nejlepší.
> Protože nasákavé materiály jsou uzavřeny ve stěně úlu mezi stěnami ze
dřeva,
> sololitu, nebo podobného materiálu s menší paropropustností, mají problém
s
> vysycháním.
>
> Takže existují tři základní cesty:
> - použití nenasákavého materiálu
> - splnění pravidla o paropropustnosti (viz výše)
> - zabránit vlhkosti, aby se nedostala do izolace jiným způsobem
>
> Pokud uzavřu stěny úlu pro páry neprodyšnou vrstvou a nebudu je mít
> dostatečně izolované, bude se mi pára o to víc srážet na stěnách úlu.
>
> Otázka materiálů použitých ke stavbě úlu je složitá a dle mého názoru je
asi
> opravdu nejlepší pořádný dřevěný masiv. Jenže kdo se s tím má pak tahat
:-))
>
> Zdraví
> Milan Čáp
>
> > > páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
> > odhadu
> > > na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
> > To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka
neomezenou
> > paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na
> uteplení?
> >
> > R. Polášek.
> >
>

Prosím, nemá někdo zkušenosti s Janterovym rámkem. Jsou opravdu matky vychovany pomoci Jan. rámku větší a tím také plodnější. Samozrejmě, že geny hrajou velkou roli. Děkuji za rady. Petr.

Koše do čtyřrámkového medometu vyrábí z nerezu na zakázku Kovo - Oudoleň
přidružená výroba zemědělské a.s. Havl.Borová. Podle rozměrů medometu
zhotoví čtyřrámkový nebo šestirámkový koš ručně zvratný nebo čtyřrámkový
pevný. Na objednávku vyrobí z nerezu různé potřeby a pomůcky pro včelaře.
Vedoucí pan Jaroslav Sláma. mobil - 606 587 599
pevná linka 569642221, 569642206
Zdravím. Jaromír Sobotka

Vážení přátelé,mám dojem,že je mylná představa o tom,že úl musí být dokonale paropropustný.Postupně jsme zavrhli piliny,hobliny a t d .Já se domnívám,že rozhodující je isolace.Znamená to propustnost tepla.Pokud by někdo kalkuloval,že mezi dvěma stěnami,třeba dřevěnými,má být taková vlhkost kterou by bylo třeba odvětrat,tak si myslím,že ji neodvětrá vůbec,alespoň né v přijatelném čase a isolace by shnila.Včelařil jsem v úlech uteplených pilinami hoblinami,velitem (alespoň si myslím,že se to tak jmenuje)i ve slamácích.Podle mně dobrá isolace spočívá v drobných dutinkách vzduchu,které špatně převádějí teplo.Úly s velitem ještě mám.Je to zvněný papír jako na krabicích a je namočený v nějakém dehtovém nátěru.Asi proti mravencům ale určítě zabraňuje prostupu vodě.I stěny slaměných úlů nejsou ve stěně vlhké,protože vnitřní stěna úlu je impregnována propolisem,ale velké množství dutinek spůsobuje špatný převod tepla.Já si myslím,že samozřejmě řádně uteplené úly je nutné vhodně větrat jako byt.Pokud má někdo česno jenom dole,jako jsem to viděl u př.Smělého a včely sedí někde nahoře,tak se úl asi těžko dobře odvětrá a tak př.Smělý používá nad včelstvy polštáře z kuliček polystyrenu,skrze něž může pára odcházet.Pokud někdo větrá tak,že nadzvedne víko,tak ten tam asi vlhko mít nebude,ale ani né teplo.A tak si myslím,že nejvhodnější je mít otevřené česno někde uprostřed sedícího chumáče.V tom případě může být česno poměrně hodně uzavřené a dostatek oraženého vzduchu zajištuje prázdná prostora pod rámky.Pokud se vzduch v úle pomalu vyměňuje,tak stejně studený vzduch proudí podle přední stěny dolů a postupně se ohřívá.Ale to jsou teorie z min století,nic méně mé skušenosti a tak se podle toho může každý zachovat jak chce.Mohu jen říci,že u všech včelstev mám 3 okénka a jen asi u jedné třetiny včelstev je spodní okénko částečně zapoceno.Jsem přesvědčen kdybych okénka na zimu vyměnil za sololitová,tak nebude zapocené žádné.Pokud by někdo nevěděl jak získat kuličy,tak stačí našrotovat polystyren na kladívkovém šrotovníku na obilí,díry v sítu 2-5mmm.Kuličky budou stejné.

Banýr.

Po několika návštěvách včelařů na naší včelnici jsem se rozhodl vystavit můj papírák. Dostal jsem povolení od př. Texla (předsedy PSNV) k vystavení úlu na 3. semináři v Nasavrkách. Takže zájemci těšte se - uvidíte nevídané.
Přeji všem příjemný den.
Honza

Zdravim,

ja osobne bych nehledal "dokonalou paropropustnost" , ta ovsem neni
mozna. Spise bych to nazval vhodnou vlastnosti sten ulu.

V priruce o Cejkove ulu (gw.dup.cz/vcelam) popisuje autor, ze na podzim
nahrazuje okenko drevenou destickou, prave z duvodu kondenzace vody na
skle a nasledkem toho plesniveni posledniho plastu. Ale vzhledem k tomu,
ze ul (v podstate velmi tenkostenny - 1 cm drevo) je na zimu obalen 5 cm
tl. slamenou rohozi, je izolace (a propustnost par) pravdepodobne
optimalni. Kdyz pri pokusech o "oziveni" vcelareni v tomto typu ulu byla
slamena rohoz nahrazena PPS, byly vysledky horsi.

Zdravi PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------



V Banýr napsal(a):

> Vážení přátelé,mám dojem,že je mylná představa o tom,že úl musí být
> dokonale paropropustný.Postupně jsme zavrhli piliny,hobliny a t d .Já se



       

To mě fakt zajímá. Bylo by možné trochu takový úl popsat. Neviděli jste někdo na webu nějaké obrázky.

Dík, František

:>Prosím, nemá někdo zkušenosti s Janterovym rámkem. Jsou opravdu matky
:>vychovany pomoci Jan. rámku větší a tím také plodnější.

Sice s J.rámkem nepracuji, jen znám někoho, kdo ho má a používal.
Na kvalitu matek nemá rámek vliv.
Je to jen šikovná mechanická pomůcka pro snadné nalarvení hodně misek. Jistá úspora času tam je, ale jelikož to ani majitel tohoto zařízení nepoužívá stále, má to asi malý význam. Považuji to za pěknou a drahou hračku.
Každý si většinou chválí to své.

NEJLÉPE PŘÍMO NA STRÁNKÁCH AUTORA ING.J.JINDRY :

http://sweb.cz/jjvcela/

V literatiře (např Malá včelařská encyklopedie) se lze dočíst, že
nepřecházejí, protože se stane, že ulička která má málo zásob padne a a
dobře zásobené sousední ne.

Zdravý rozum říká, že pokud by to byla pravda, tak by se chomáč nemohl v
jednom směru smršťovat. Podle nákresu max. a min. velikosti chomáče v článku
Prof. Corkinse (http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#corkins) chomáč
při smršťování opustil krajní uličky.

Dobrá možnost přecházení mezi uličkami je také často používaným argumentem
pro nízkonástavkové úly.

Neznáte přátelé někdo výsledky nějakého výzkumu na toto téma?

J. Čáp

Nové články:
===========

Kantor a chovatel matek - Jaroslav Pernica
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004022001

S pozdravem
redakce

Mám zkušenosti s touto pomůckou je to pěkná hračka výborná věc pro starší včelaře ,kterí špatně vidí případně se jim i třesou ruce lze pracovat po slepu.Každý rok dělám takto jednu až dvě serie abych trénoval tyto práce pro období stáří.Dovolil bych si však upozornit případné zájemce,že to není levná záležitost a jak znám spořivé včelaře při ceně asi 2500kč myslím,že bude rázem po zájmu.Ještě poznámka matky odchvané za pomoci této pomůcky nejsou žádné super matky.Super matky totiž nejsou je jen včelař a možná některý je i super,já včelařím 40 let a věřte nemám ani jednu skutečnost.

Asi 6let vykupuji s manželkou med od včelařů i to je pro mě jako včelaře studnice zkušeností.Včelaři ,kteří mají mnoho řečí o špatné ceně mají skoro vždy med s velkým obsahem vody,nepřecezený a s jínými nedostatky a jak se tváří uraženě když jim tytom vady připomenu.Oni mají přece ten nejlepší med a já je chci jen okrást.I v této konferenci bývá častý tento názor jak si výkupci nakradli na nová auta.Každý kdo by chtěl vykupovat med má u mě dveře otevřené se vším mu poradím.Já sám prodávám med za ceny výkupní + asi 25 -30% a zákazníků mám dost a dost.

Přátelé prosím o radu na každý rok plánuje naše ZO v Dobříši nějaký zájezd k výynamnému včelaři.Loni jsme byli u přítele Kolomého všem dopporučuji.Pro letošní rok nemám zatím žádný tip,poraďte mi a možná i ostatním organizacím.Předem všem děkuji.

U běžných kvalitně vystavěných rámků a běžné (i mé ) metodě, kdy je materiál
strůpku položen přimo na horní loučky rámků, nemají za nízkých teplot včely
v různých uličkách mezi sebou kontakt. Posunují se proto pouze podélně.
Někde jsem četl, že čelní včely vyprázdní buňky se zásobami, zásoby z buněk
přitom předají dalším včelám dozadu a do buněk potom zalezou a přes ně
přijdou další včely z prázdným opouštěných buněk na druhé straně chomáče.
Takhle se včely v jednotlivých uličkách posunují z jedné strany plástu na
druhou.
Pokud je velká zima, venku -15 st C a včely v chumáči mají nejnižší
(zimovací) teplotu 6-10 st C, tak podle mne nejsou schopny překonat žádnou
vzdálenost bez vosku nebo zásob. To znamená, že na plástu nepřejdou přes pás
bez zásob nebo dřevěnou loučku, pokud ta vzdálenost je větší než cca délka
půl - jedné včely ( to je můj odhad ). Jediná možnost, jak by se mohl zimní
chumáč " přelévat" z jedné uličky do druhé, jsou potom přímo díry v plástech
v dosahu chumáče.
Pokud je venku nula, uvnitř chumáče mají včely teplotu vyšší, 15 - 20 st C a
ještě ji zvyšují, aby mohly třeba začít plodovat, tak podle mne přecházejí
přes loučky plástů a rámkové uličky bez větších problémů, tehdy je asi
výhodné, když strůpek neleží přímo na horních loučkách, ale je pod ním
mezera pro průchod včel.
Pokud je teplota mezi tím, tak schopnost včel přecházet je taky mezi tím.
Záleží proto, jaká je zrovna teplota cca v tom týdnu a měsíci, kdy včelám v
uličče dojdou zásoby.
Pokud se někomu stává častěji, že mu část včelstva v nějaké uličče během
zimy uhyne, zbytek včelstva přežije, dělá asi nějakou chybu během krmení,
třeba má nevhodně umístěná otevřená očka a česno, nemá způsob krmení
přizpůsobený úlu, nebo po nakrmení včelstva pozdě na podzim přehazuje rámky
se zásobami a tím rozbije zimní sediště včelstva.


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2004 10:36 AM
Subject: Jak včely přecházejí mezi uličkami uvnitř chomáče?


> V literatiře (např Malá včelařská encyklopedie) se lze dočíst, že
> nepřecházejí, protože se stane, že ulička která má málo zásob padne a a
> dobře zásobené sousední ne.
>
> Zdravý rozum říká, že pokud by to byla pravda, tak by se chomáč nemohl v
> jednom směru smršťovat. Podle nákresu max. a min. velikosti chomáče v
článku
> Prof. Corkinse (http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#corkins)
chomáč
> při smršťování opustil krajní uličky.
>
> Dobrá možnost přecházení mezi uličkami je také často používaným argumentem
> pro nízkonástavkové úly.
>
> Neznáte přátelé někdo výsledky nějakého výzkumu na toto téma?
>
> J. Čáp
>

Nedalo mi to a tak dnes večer jsem odjel na včelín,abych se podíval jak včely sedí.Mám dva budečáky s nástavky a protože jsem dekly které jsem původně vyřízl ve stropě potřeboval na něco jiného,dal jsem na zimu na úly jen desky z laminátu,1,8 cm a nato 3 filce.Tím vznikla mezera mezi rámky a stropem 3,5 cm.Zajímalo mě jestli včely sedí jen na rámkách a nebo budou také visit na sropě.Obojí seděly dole na druhém až pátém rámku ve vrsrvě asi 1cm.Po vytažení druhého rámku v medníku,včely plně obsedaly mimo asi 5 cm odspoda celé rámky i uličky a nad rámky byla táhlá hromada včel přes celých 9 rámků,ale hoření desky se nedotýkaly.Litoval jsem,že jsem neměl na podzim více polystyrenu abych víko více uteplil.Něco snad ještě napravím.Myslím,že u středně silných včel,zvláště u úlů se šířkou rámků do 35 cm přecházení včel mezi uličkami nemůže být problém.Alespoň částečně zateplený úl na tom bude asi lépe.

Banýr.

Letos jsem na pár úlech nechal krmítka, plastové misky položené na loučkách.
V prosinci, když bylo jen těsně pod nulou, včely seděly na horních loučkách
rámků i uvnitř v misce. Později se ochladilo, bylo přes den tak -15 a včely
se stáhly z misky i z louček dolů mezi plásty. Asi je jim tam tepleji a
instinktivně v zimě se stahují na plásty, jedině tam mají zásoby a mohou
zimu přežít.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2004 12:00 AM
Subject: Sezení včel.


> Nedalo mi to a tak dnes večer jsem odjel na včelín,abych se podíval jak
> včely sedí.Mám dva budečáky s nástavky a protože jsem dekly které jsem
> původně vyřízl ve stropě potřeboval na něco jiného,dal jsem na zimu na úly
> jen desky z laminátu,1,8 cm a nato 3 filce.Tím vznikla mezera mezi rámky a
> stropem 3,5 cm.Zajímalo mě jestli včely sedí jen na rámkách a nebo budou
> také visit na sropě.Obojí seděly dole na druhém až pátém rámku ve vrsrvě
> asi 1cm.Po vytažení druhého rámku v medníku,včely plně obsedaly mimo asi 5
> cm odspoda celé rámky i uličky a nad rámky byla táhlá hromada včel přes
> celých 9 rámků,ale hoření desky se nedotýkaly.Litoval jsem,že jsem neměl
na
> podzim více polystyrenu abych víko více uteplil.Něco snad ještě
> napravím.Myslím,že u středně silných včel,zvláště u úlů se šířkou rámků do
> 35 cm přecházení včel mezi uličkami nemůže být problém.Alespoň částečně
> zateplený úl na tom bude asi lépe.
>
> Banýr.

Přátelé,
je někde k mání souhlas s umístěním včelstev či smlouva o využívání pozemku
jako včelařského stanoviště - prostě vzorový dokument obsahující vše
důležité, co by měl mít včelař s vlastníkem pozemku písemně dohodnuto?

J. Čáp

Přátelé,
dneska v neděli 22. 2. na Nově v pořadu Rady ptáka Loskutáka ukazovali
vyrábění ozdob ze sena. Viděl jsem jen konec, ze sena vyráběli něco jako
hady nebo trubky, které pak spirálovitě vinuli na sebe a vytvářeli z toho
něco jako velké váza apod. Připadlo mi, že podobně vypadají některé slaměné
úly, které jsem kdysi viděl. Třeba by šla podobná technologie použít na
výrobu slaměných úlů. Bohužel jsem viděl jen konec,a na jejich stránkách
www.radyptakaloskutaka.cz slibují video, ale zatím tam není.

R. Polášek

Výrobky ze sena vyrábí nějaké učiliště.Pravidelně vystavují a předvádí své výrobky na výstavách v Lysé n.Labem. Mají tam dokonce i nádoby jaso koštice.Bývají tam několikrát za rok.Nebyl by problém získat od pronajimatele adresu.

Banýr.

Zkuste se domluvit s přítelem Tomkem z Prachatic, má telefon 388 316 480

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 21, 2004 10:43 AM
Subject: Zájezdy ke zkueným včelařům


> Přátelé prosím o radu na každý rok plánuje naše ZO v Dobříši nějaký zájezd
> k výynamnému včelaři.Loni jsme byli u přítele Kolomého všem
dopporučuji.Pro
> letošní rok nemám zatím žádný tip,poraďte mi a možná i ostatním
> organizacím.Předem všem děkuji.

Slaměné rohoľe jsem si objednal podle inzerátu:
Josef Čivrný
512 11 Vysoké nad Jizerou 129

Ten vyrábí i slaměné koąnice, nebo nástavkové úly se stěnami ze slámy
poslal mi fotografie ).

Měl jsem speciální objednávku ( chci si jen tak pro radost replikovat staré
Gerstungy ).
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: V Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2004 9:02 PM
Subject: Re: K slaměným úlům 5255


> Výrobky ze sena vyrábí nějaké učiliště.Pravidelně vystavují a předvádí své
> výrobky na výstavách v Lysé n.Labem. Mají tam dokonce i nádoby jaso
> koštice.Bývají tam několikrát za rok.Nebyl by problém získat od
> pronajimatele adresu.
>
> Banýr.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.581 / Virová báze: 368 - datum vydání: 9.2.2004

Z Dobříąe není daleko k p. Havrlíkovi ( Ohrazenice u Jinců ),
nebo k p. Karáskovi ( Cheznovice 177 ).
Myslím, ľe tam uľ jste byli, tak jen jako námět pro ostatní.
Oba včelaří v Optimálech a mají mnoho inspirativních zkuąeností a různých
udělátek.
Někde bych naąel i telefonní spojení, bude-li zájem.
Pepa Kala


----- Original Message -----
From: J.Horký <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 21, 2004 10:43 AM
Subject: Zájezdy ke zkueným včelařům


> Přátelé prosím o radu na každý rok plánuje naše ZO v Dobříši nějaký zájezd
> k výynamnému včelaři.Loni jsme byli u přítele Kolomého všem
dopporučuji.Pro
> letošní rok nemám zatím žádný tip,poraďte mi a možná i ostatním
> organizacím.Předem všem děkuji.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.581 / Virová báze: 368 - datum vydání: 9.2.2004

To přecházení včel mezi uličkami při přituhnutí mrazů je mi také záhadou. U
Čejkováku není ľádný nadrámkový prostor, ani mezera u bočních louček, jen
podmet. Přesto je na podloľce v podmetu kaľdoročně jen nepatrné mnoľství
mrtvolek. Myslím, ľe se ta koule včelího chomáče jen stahne v uličkách do
oválného tvaru ( v půdorysu ).
Kdyby k tomu nedocházelo, asi by včely v krajních, méně obsazených uličkách
musely hynout. Nebo vydrľí mrazu víc, neľ si myslíme a stačí jim, kdyľ sedí
na zásobách. Po polevení mrazů se z té "hibernace" ( při níľ stále visí na
plástu a nespadnou ) proberou a nic se neděje. Já to prosím netvrdím, jen se
tak dohaduji, domnívám a usuzuji.
Mějte se fajn
Pepa Kala.

----- Original Message -----
From: V Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2004 12:00 AM
Subject: Sezení včel.


> Nedalo mi to a tak dnes večer jsem odjel na včelín,abych se podíval jak
> včely sedí.Mám dva budečáky s nástavky a protože jsem dekly které jsem
> původně vyřízl ve stropě potřeboval na něco jiného,dal jsem na zimu na úly
> jen desky z laminátu,1,8 cm a nato 3 filce.Tím vznikla mezera mezi rámky a
> stropem 3,5 cm.Zajímalo mě jestli včely sedí jen na rámkách a nebo budou
> také visit na sropě.Obojí seděly dole na druhém až pátém rámku ve vrsrvě
> asi 1cm.Po vytažení druhého rámku v medníku,včely plně obsedaly mimo asi 5
> cm odspoda celé rámky i uličky a nad rámky byla táhlá hromada včel přes
> celých 9 rámků,ale hoření desky se nedotýkaly.Litoval jsem,že jsem neměl
na
> podzim více polystyrenu abych víko více uteplil.Něco snad ještě
> napravím.Myslím,že u středně silných včel,zvláště u úlů se šířkou rámků do
> 35 cm přecházení včel mezi uličkami nemůže být problém.Alespoň částečně
> zateplený úl na tom bude asi lépe.
>
> Banýr.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.581 / Virová báze: 368 - datum vydání: 9.2.2004

Dňa 29.02.2004 sa konala Výročná členská schôdza ZO SVZ v Košiciach.
Prebiehala v pokojnom, ale kritickom tóne.
V tajnom hlasovaní do výboru ZO boli zvolení: predseda Pavol Krupár,
tajomník Ing. Jaroslav Gasper, členovia Miloslav Toth,Ladislav Čuri, Pavol
Kopčák, Ján Humeník, Ing. Otto Šúver. KaRK : MVDr. Ľudovít Roško, Jaoslav
Chovan, I.Škriab.
Členská základňa v prijatom uznesení sa dištancuje od
nedemokratických aktivít bývalého predsedu ZO SVZ v Košiciach ,Mgr.Miroslava
Staška.VČS zároveň určila spôsob a podmienky predaja časti pozemku
Včelárskej paseky za protihodnotu, zakúpenia jednej bytovej jednotky pre
sídlo ZO SPZ v Košiciach.
Gabriel Komínek, Košice

Co takhle dotaz na právní oddělení ČSV?
Pavel

> je někde k mání souhlas s umístěním včelstev či smlouva o
> využívání pozemku
> jako včelařského stanoviště - prostě vzorový dokument obsahující vše
> důležité, co by měl mít včelař s vlastníkem pozemku písemně dohodnuto?

Vážený příteli,

Dovoluji si nabídnout navštívit naši farmu v Bučovicích s okolními stanovišti. Uvidíte co se dá za deset let zbudovat od nuly - tedy čtyřech budečáků. Loňské exkurze byly spokojeny, a tak věřím, že i letošní návštěvníci odjedou od nás s nějakou troškou nového a nějakým zajímavým poznatkem.

Podrobnosti jsou uvedeny na našich www stránkách.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: J.Horký
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, February 21, 2004 10:43 AM
Subject: Zájezdy ke zkueným včelařům


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline

Přátelé prosím o radu na každý rok plánuje naše ZO v Dobříši nějaký zájezd
k výynamnému včelaři.Loni jsme byli u přítele Kolomého všem dopporučuji.Pro
letošní rok nemám zatím žádný tip,poraďte mi a možná i ostatním
organizacím.Předem všem děkuji.

Před pár lety byl tuším ve Včelařství článek o velice efektívním využití
Jentarova rámku hlavně při výrobě mateří kašičky.
Tam je zřejmě efekt v tom, že se nemusí přelarvovávat, jen se přepíchají
zakladené mističky zřejmý a vládá se víc misek, než při pěstování matek.

Znám včelaře, který jej též vlastní. Vyrábí několik desítek matek ročně. Sám
jsem si ho nepořídil, protože je skutečně drahý. Zatím pro svoji potřebu
matek zvládám přelarvování.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2004 9:36 AM
Subject: Re: Janteruv rámek


> :>Prosím, nemá někdo zkušenosti s Janterovym rámkem. Jsou opravdu matky
> :>vychovany pomoci Jan. rámku větší a tím také plodnější.
>
> Sice s J.rámkem nepracuji, jen znám někoho, kdo ho má a používal.
> Na kvalitu matek nemá rámek vliv.
> Je to jen šikovná mechanická pomůcka pro snadné nalarvení hodně misek.
> Jistá úspora času tam je, ale jelikož to ani majitel tohoto zařízení
> nepoužívá stále, má to asi malý význam. Považuji to za pěknou a drahou
> hračku.
> Každý si většinou chválí to své.

----- Original Message -----
From: "uvcsvpha" <uvcsvpha/=/volny.cz>
To: "'Jan Čáp'" <capjan/=/ekolog.cz>
Sent: 23. února 2004 11:51
Subject: RE: Smlouva na stanoviště


Jedná se o klasickou nájemní smlouvu a pokud si dobře pamatuji, tak
žádná vzorová nájemní smlouva o včelařském stanovišti nebyla
publikována. Měla by obsahovat přesné určení smluvních stran, přesný
popis pozemku - č.p., katastrální území apod., vymezení účelu užívání -
tj. jako včelařské stanoviště, cenu nájmu, doba nájmu, způsoby skončení
nájemního vztahu - tak, aby se včelstva mohla přemístit bez následných
škod, tj. v době zimování.

Machová

-----Original Message-----
From: Jan Čáp [mailto:capjan/=/ekolog.cz]
Sent: Monday, February 23, 2004 8:45 AM
To: uvcsvpha/=/volny.cz
Subject: Fw: Smlouva na stanoviště


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. února 2004 14:48
Subject: Smlouva na stanoviště


> Přátelé,
> je někde k mání souhlas s umístěním včelstev či smlouva o využívání
pozemku
> jako včelařského stanoviště - prostě vzorový dokument obsahující vše
> důležité, co by měl mít včelař s vlastníkem pozemku písemně dohodnuto?
>
> J. Čáp
>
>

V máji som pozvaný k priateľovi do malej dedinky Holčovice pri mestečku Vrbno p.Pradedem. Rád by som navštívil nejakého včelára za účelom výmeny skúsenosti.
Poradte mi prosím .
Michal Seničan

Mate nekdo URL ne firmu co prodava ten rojici aparat?

dik

\vov

Já myslím, že v zimě včely mezi uličkami prakticky nepřecházejí. Nemají k
tomu důvod, pokud jsou dostatečné zásoby v každé uličce a pruh zásob tam
není z obou dvou stran přerušen třeba trubčinou.
Včely se stahují do něčeho jako zimní chumáč někdy začátkem října. V říjnu a
v listopadu probíhá něco jako ladění zimního chumáče, v chladnějších
obdobích nelétají a sedí v uličkách, v teplejších obdobích vyletí a pokud
ulička, ve které seděly je příliš studená, nebo je tam málo včel, tak se
vrátí do vhodnější uličky. Až nastanou trvalejší mrazy, v prosinci a
později, tak už včely obvykle v uličkách zůstávají, v závislosti na
venkovní teplotě se chumáč srazí nebo rozvolní jen ve směru rámkových
uliček.
Tak si myslím já, že to tak funguje. Kdyby se to mělo sledovat, tak snad
každý týden, nebo každý den třeba přes průhledný strůpek úlu. Otázka je, k
čemu by to bylo.
Co se týká nejnižší teploty, myslím si, že správně zazimované včelstvo i v
jednostěnném úlů je schopné krátkodobě, na pár dnů, vydržet i větší mrazy
než je u nás běžné, odhaduji to tak na -40 až -50 st C. Delší dobu, pár
týdnů, asi ne, skončilo by na přeplnění výkalových váčků nebo nedostatek
zásob.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2004 11:17 PM
Subject: Re: Sezení včel.


> To přecházení včel mezi uličkami při přituhnutí mrazů je mi také záhadou.
U
> Čejkováku není žádný nadrámkový prostor, ani mezera u bočních louček, jen
> podmet. Přesto je na podložce v podmetu každoročně jen nepatrné množství
> mrtvolek. Myslím, že se ta koule včelího chomáče jen stahne v uličkách do
> oválného tvaru ( v půdorysu ).
> Kdyby k tomu nedocházelo, asi by včely v krajních, méně obsazených
uličkách
> musely hynout. Nebo vydrží mrazu víc, než si myslíme a stačí jim, když
sedí
> na zásobách. Po polevení mrazů se z té "hibernace" ( při níž stále visí na
> plástu a nespadnou ) proberou a nic se neděje. Já to prosím netvrdím, jen

se
> tak dohaduji, domnívám a usuzuji.
> Mějte se fajn
> Pepa Kala.

> než je u nás běžné, odhaduji to tak na -40 až -50 st C. Delší dobu, pár
> týdnů, asi ne, skončilo by na přeplnění výkalových váčků nebo nedostatek
> zásob.

Také bych to tak chápal, jen si nejsem jist, zda i při velmi nízkých
teplotách spotřebovávají významnější množství zásob - snad jen včely v
těsném okolí matky? tedy v jakémsi středu chomáče. Myslím, že u těch
vnějších včel chomáče jsou všechny životní projevy minimalizovány až do doby
zvýšení vnějších teplot. Ale jak dlouho v tomto stavu při velmi nízkých
teplotách vydrží netuším - nemám se čeho chytit.

Jen ještě běžně známý poznatek: pokud prosívám měl z podložek v teplé
místnosti, vždy po čase část "mrtvolek" ožije. Ale ty mrazy nejsou u nás
větší než cca -15 stup'nu po dobu 3 dnů, nabo tak nějak. Těch je mi sice
líto, ale do úlu je nevracím. Mají kremaci v kamnech a tiše u toho postojím.
Tak je radši pálím dřív, než se proberou. Je to sice jen hmyz, ale mám ty
pilné holky rád.
Pepa Kala

>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 22, 2004 11:17 PM
> Subject: Re: Sezení včel.
>
>
> > To přecházení včel mezi uličkami při přituhnutí mrazů je mi také
záhadou.
> U
> > Čejkováku není žádný nadrámkový prostor, ani mezera u bočních louček,
jen
> > podmet. Přesto je na podložce v podmetu každoročně jen nepatrné množství
> > mrtvolek. Myslím, že se ta koule včelího chomáče jen stahne v uličkách
do
> > oválného tvaru ( v půdorysu ).
> > Kdyby k tomu nedocházelo, asi by včely v krajních, méně obsazených
> uličkách
> > musely hynout. Nebo vydrží mrazu víc, než si myslíme a stačí jim, když
> sedí
> > na zásobách. Po polevení mrazů se z té "hibernace" ( při níž stále visí
na
> > plástu a nespadnou ) proberou a nic se neděje. Já to prosím netvrdím,
jen
>
> se
> > tak dohaduji, domnívám a usuzuji.
> > Mějte se fajn
> > Pepa Kala.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.581 / Virová báze: 368 - datum vydání: 9.2.2004

Mám smlouvu na pronájem pozemku s pozemkovým fondem (PF ČR). K uzavření smlouvy jsem vyplnil žádost, kterou jem obdržel na PF. Do této žádosti jsem uvedl čísla parcel a velikost pozemků v m2 a dále doplnil výpisem z evidence nemovitostí a katastrálním snímkem, na kterém jsem vyznačil pozemek, který chci do pronájmu. Do žádosti je třeba také uvést účel, na který se žádá o pronájem pozemku, přičem je vhodné uvést "zemědělská činnost". V případě uvedení jiného důvodu je nájemné cca 10x vyšší. Smlouva je na dobu neurčitou a platí vždy od 1.10.. K tomuto dni je také splatné roční nájemné. Výpovědní lhůta je u zemedělských pozemků vyjma případu neuhrazení nájemného vždy 1 rok a smlouva končí vždy k 1.10. Tento způsob uzavírání a ukončování platnosti vyplývá ze zákona o půdě (229/91 Sb)a měl by mít obecnou platnost pro jakoukoliv nájemní smlouvu týkající se pozemků. Je to z toho důvodu, aby platnost smlouvy končila po skončení vegetačního období a je to výhodné i pro včelaře. Všeobecně sice můžete uzavřít smlouvu jakýmkoliv způsobem, ale doporučuji držet se právě ustanovení zájkona o půdě ať už je majitelem pozemku kdokoliv. Jen tak pro zajívavost, roční nájemné u pozemku ve vlastnictví státu o rozloze 0,838 ha vedeného EN jako ostatní plocha platím cca 1200,- Kč/rok. S přátelským pozdravem.

Aké nedemokratické aktivity Miroslava Staška ?

Peter M.

--- Gabriel Kominek <kominek/=/ives.vs.sk> wrote:
> Dňa 29.02.2004 sa konala Výročná členská
> schôdza ZO SVZ v Košiciach.
> Prebiehala v pokojnom, ale kritickom tóne.
> V tajnom hlasovaní do výboru ZO boli zvolení:
> predseda Pavol Krupár,
> tajomník Ing. Jaroslav Gasper, členovia Miloslav
> Toth,Ladislav Čuri, Pavol
> Kopčák, Ján Humeník, Ing. Otto Šúver. KaRK : MVDr.
> Ľudovít Roško, Jaoslav
> Chovan, I.Škriab.
> Členská základňa v prijatom uznesení sa
> dištancuje od
> nedemokratických aktivít bývalého predsedu ZO SVZ v
> Košiciach ,Mgr.Miroslava
> Staška.VČS zároveň určila spôsob a podmienky predaja
> časti pozemku
> Včelárskej paseky za protihodnotu, zakúpenia jednej
> bytovej jednotky pre
> sídlo ZO SPZ v Košiciach.
> Gabriel Komínek, Košice
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Mail SpamGuard - Read only the mail you want.
http://antispam.yahoo.com/tools

Doplnenie: Clenovia ZO SVZ v Kosiciach v tajnom hlasovaní zo 106 platných
hlasov , za nového predsedu pána Krupára hlasovalo 87. Z diskusie
prítomných vyplynul záver o nedemokratických spôsoboch bývalého predsedu
Mgr.Staska, zatajenie obsahovej náplne listu predsedu ÚV SVZ, vseobecná
kritika na jeho prácu. V schválenom prijatom uznesení sa clenská základna
plne distancuje od aktivít pána Staska, jeho vyjadrení a pod.
Mali ste byt na VCS v Kosiciach, urobili by ste si sám záver.Pozrite
sa na www.geocities.com/jukejukekk/index.html
Pozdravuje Gabriel Komínek, kominek/=/ives.vs.sk.

Vázený priatelu !
Velmi si cením Vás záujem o získanie pravdivých informácií. Takéto
podrobnosti sa nezískavajú cestou vcelárskej konferencie. Merito veci
nezaujíma vcelárska konferencia, ale clenovia, ktorí sú organizovani v rámci
ZO SVZ v Kosiciach.
Odporúcam Vám získat názor od clenov, ktorých osobne poznáte, ktorí boli
prítomní na VCS, alebo priamo u tajomníka Ing. Jaroslava Gaspera.
Tesím sa na osobné stretnutie niekedy v máji,len nepoznám Vase ctené
meno a adresu. Casto chodím cez Idu, do Stosu.
Ozaj rád by som si vymenil Vase poznatky o chove vciel.
Pozdravuje Gabriel Komínek, Branisková 24, Kosice, tel: do práce 055 720 33
11, domov 055 62 590 22, mobil 0907588513.

niekde v starsej literature sa pise ,ako pomoct aby tieto vcely mohli
prechadzat medzi ramikami:
pod vrchne latky sa urobia 2-3 dierky velkosti 1 cm ,vzdialene od seba 4-6
cm.

S pozdravom Laco S.

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 23, 2004 11:06 PM
Subject: Re: Sezení včel.


> Já myslím, že v zimě včely mezi uličkami prakticky nepřecházejí. Nemají k
> tomu důvod, pokud jsou dostatečné zásoby v každé uličce a pruh zásob tam
> není z obou dvou stran přerušen třeba trubčinou.
> Včely se stahují do něčeho jako zimní chumáč někdy začátkem října. V říjnu
a
> v listopadu probíhá něco jako ladění zimního chumáče, v chladnějších
> obdobích nelétají a sedí v uličkách, v teplejších obdobích vyletí a pokud
> ulička, ve které seděly je příliš studená, nebo je tam málo včel, tak se
> vrátí do vhodnější uličky. Až nastanou trvalejší mrazy, v prosinci a
> později, tak už včely obvykle v uličkách zůstávají, v závislosti na
> venkovní teplotě se chumáč srazí nebo rozvolní jen ve směru rámkových
> uliček.
> Tak si myslím já, že to tak funguje. Kdyby se to mělo sledovat, tak snad
> každý týden, nebo každý den třeba přes průhledný strůpek úlu. Otázka je, k
> čemu by to bylo.
> Co se týká nejnižší teploty, myslím si, že správně zazimované včelstvo i v
> jednostěnném úlů je schopné krátkodobě, na pár dnů, vydržet i větší mrazy
> než je u nás běžné, odhaduji to tak na -40 až -50 st C. Delší dobu, pár
> týdnů, asi ne, skončilo by na přeplnění výkalových váčků nebo nedostatek
> zásob.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 22, 2004 11:17 PM
> Subject: Re: Sezení včel.
>
>
> > To přecházení včel mezi uličkami při přituhnutí mrazů je mi také
záhadou.
> U
> > Čejkováku není žádný nadrámkový prostor, ani mezera u bočních louček,
jen
> > podmet. Přesto je na podložce v podmetu každoročně jen nepatrné množství
> > mrtvolek. Myslím, že se ta koule včelího chomáče jen stahne v uličkách
do
> > oválného tvaru ( v půdorysu ).
> > Kdyby k tomu nedocházelo, asi by včely v krajních, méně obsazených
> uličkách
> > musely hynout. Nebo vydrží mrazu víc, než si myslíme a stačí jim, když
> sedí
> > na zásobách. Po polevení mrazů se z té "hibernace" ( při níž stále visí
na
> > plástu a nespadnou ) proberou a nic se neděje. Já to prosím netvrdím,
jen
>
> se
> > tak dohaduji, domnívám a usuzuji.
> > Mějte se fajn
> > Pepa Kala.
>
>

Získal jsem řízky klonů včelařských vrb.( S-010, 012, 021, 080, 173, 177, 181, 393, 395, 508 ). Řízky jsou 10 až 20 cm dlouhé vždy s několika očky. Zatím je mám uložené v chladném a vlhkém prostředí. Může mě někdo poradit metody pro jejich zdárné pěstění např. s ohledem na stanoviště? Hlavně nevím jaká je nejvhodnější doba na výsadbu. Předpokládám, že vše mnou uvedené klony vrb jsou kořenící a nemusí se tím pádem roubovat na již rostoucí běžné vrby. Za radu předem děkuji.

Prave vyslo jarni cislo casopisu MODERNI VCELAR. Podrobny obsah najdete na .

Ctenarum preji povzbuzeni vcelarskeho ducha, ostatnim doporucuji casopis objednat, nebo alespon vypujcit
:-)

Vojta V. Protivinsky

Omlouvam se - z nejakeho duvodu se nezobrazil odkaz www.modernivcelar.cz -
ted uz by to melo byt O.K.

Vojta

Omlouvam se - z nejakeho duvodu se nezobrazil odkaz www.modernivcelar.cz -
ted uz by to melo byt O.K.

Vojta


----- Original Message -----
From: "Vojta Protivínský" <protivinsky/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 25, 2004 12:13 AM
Subject: MODERNI VCELAR jaro 2004


> Prave vyslo jarni cislo casopisu MODERNI VCELAR. Podrobny obsah najdete na
> .
>
> Ctenarum preji povzbuzeni vcelarskeho ducha, ostatnim doporucuji casopis
> objednat, nebo alespon vypujcit
> :-)
>
> Vojta V. Protivinsky

Minulý rok jsem si je nechal také poslat, dal jsem je do kýble s vodou do kotelny, to ale byla chyba, jelikož je tam teplo a tak mi brzy začely zelenat a tak jsem je ještě za mrazu napíchal do záhonku, kupodivu se skoro všechny uchytily (cca 150ks). Řízky jsem zapíchnul skoro celé, aby koukalo jenom jedno očko, (z každého očka nad zemí vyroste šlahoun), za rok některé klony vyrostly až do 2 metrů. Buhužel jsem se jim přes horké a suché léto nemohl moc věnovat a tak mi asi 10% uschlo. Letos je budu přesazovat na trvalé stanoviště, ty co kvetou nejdříve si nechám poblíž úlů, některé už v půlce února nasadily kočičky. Na serveru je mezi souborama ke stažení popis jednotlivých klonů, je tam uvedeno i vhodné stanoviště.
Míra Fišar


Získal jsem řízky klonů včelařských vrb.( S-010, 012, 021, 080, 173, 177,
181, 393, 395, 508 ). Řízky jsou 10 až 20 cm dlouhé vždy s několika očky.
Zatím je mám uložené v chladném a vlhkém prostředí. Může mě někdo poradit
metody pro jejich zdárné pěstění např. s ohledem na stanoviště? Hlavně
nevím jaká je nejvhodnější doba na výsadbu. Předpokládám, že vše mnou
uvedené klony vrb jsou kořenící a nemusí se tím pádem roubovat na již
rostoucí běžné vrby.        Za radu předem děkuji.

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.594 / Virová báze: 377 - datum vydání: 24.2.2004