| | - Radim Polášek --- 26. 2. 2004
Re: Včelařské vrby
Řízky vrb 10 - 20 cm.
Až rozmrzne půda, zapíchat na zahradě do země cca 15 cm od sebe tak, aby
vyčníval jen vrchní pupen. Při mrazu pod -5 st C něčím zakrýt. Přes léto
zalévat a odstraňovat plevel. Za rok vyrostou tak do jednoho metru, pak je
čas je zasadit na trvalé stanoviště. Raději na podzim, přes zimu lépe
zakoření a v létě potom lépe rostou. Pokud je tam hodně zvěře, tak raději na
jaře.
Trvalé stanoviště.
Musí být nezastíněné, na zastíněných místech nejspíš nepokvetou. Většina
dobře roste na suchých stanovištích podobně jako vrba jíva, ale některé
vyžadují vlhké, na suchých nebudou moc prosperovat. Velikost těchto vrb je
od dvou-třímetrových keřů s úzkou korunou do 15 metrových stromů, podle toho
se musí zvolit spon výsadby. Růst těchto vrb je obvykle jako kříženců
bouřlivější než čistých druhů, ale některé klony jsou zřejmě citlivé na
dřevokazné škůdce, dost často jim usychají větve v korunách.
Já mám doma klon S021, ta je zrovna hůře kořenící ( řízky v zemi se musí
více zalévat), má vzrůst jako strom do výšky cca 15 metrů a roste v pohodě v
suché půdě. Vypadá jako vrba. Pak mám další tři klony bohužel nevím, který
je který. Jeden vypadá a má listy jako úzký jívový keř cca třímetrový. Další
vypadá a má listy jako široký jívový keř cca 6 m vysoký a třetí vypadá jako
běžná rozložitá vrba, má listy jako vrba a je vysoký tak cca 8 metrů.
Kde vrby sehnat.
Měly by jít sehnat v tom ZO Vlachovo Březí, dále by je měl pěstovat nějaký
výzkumný lesnický ústav někde na Jižní Moravě, snad Uherský Brod, kdysi to
tady někdo psal do diskuze, ale teď jsem to nenašel. Vrby a topoly taky
pěstují ve výzkumném ústavu v Praze Průhonicích, sice pro výrobu biomasy,
ale určitě by se mezi nimi našlo něco pro včelaře.
A nakonec by se mohly sehnat v okolí. Kdysi, jak jsem ty vrby sehnal, jsem
je chtěl rozsadit v lese okolo stanovišť. Nyní si myslím, protože se tyto
vrby jakožto samosprašné mohou nekontrolovaně křížit s místními vrbami a
jívami, že na lesních stanovištích bude spíše vhodnější použít původní jívy
a vrby nalezené v okolí. U jív je to trochu problém, ty se musí rozmnožovat
ze semene a případně roubovat. Vrby umí zakořenit ve vodě. Zjistil jsem, že
kvetoucí vrby, pokud se po odkvětu jehněd nechají ještě cca 2-3 týdny ve
vodě, velice často zakoření. Stačí tedy na vycházce v březnu a v dubnu
nalámat ty vrby, na které hojně létají včely a nechat je ve váze na slunci u
okna. Větvičky, které zakoření, začnou vyhánět výhonky a listy, ostatní
zaschnou. Větvičky s kořeny je pak třeba opatrně zasadit do kelímku s hlínou
a tak v polovině května, kdy už nehrozí mrazy, je přesadit do volné půdy na
zahradu. Až vyrostou do tak metrové výše, přesadit na trvalé stanoviště.
Další možnost je postup, který jsem prováděl kdysi předtím. V březnu a v
dubnu, kdy vrby kvetly, jsem v porostu vrb ty správné označoval kapesníkem,
nebo papírem apod a pak jsem porost vyfotografoval. Další rok v lednu, kdy
se mají řízky vrb řezat, jsem podle těch fotek nařezal řízky těch správných
vrb.
R. Polášek.
----- Original Message -----
From: "Vaclav" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 24, 2004 9:04 PM
Subject: Včelařské vrby
> Získal jsem řízky klonů včelařských vrb.( S-010, 012, 021, 080, 173, 177,
> 181, 393, 395, 508 ). Řízky jsou 10 až 20 cm dlouhé vždy s několika očky.
> Zatím je mám uložené v chladném a vlhkém prostředí. Může mě někdo poradit
> metody pro jejich zdárné pěstění např. s ohledem na stanoviště? Hlavně
> nevím jaká je nejvhodnější doba na výsadbu. Předpokládám, že vše mnou
> uvedené klony vrb jsou kořenící a nemusí se tím pádem roubovat na již
> rostoucí běžné vrby. Za radu předem děkuji.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 5288
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |