Archiv Včelařské konference

Minulý rok jsem si je nechal také poslat, dal jsem je do kýble s vodou do kotelny, to ale byla chyba, jelikož je tam teplo a tak mi brzy začely zelenat a tak jsem je ještě za mrazu napíchal do záhonku, kupodivu se skoro všechny uchytily (cca 150ks). Řízky jsem zapíchnul skoro celé, aby koukalo jenom jedno očko, (z každého očka nad zemí vyroste šlahoun), za rok některé klony vyrostly až do 2 metrů. Buhužel jsem se jim přes horké a suché léto nemohl moc věnovat a tak mi asi 10% uschlo. Letos je budu přesazovat na trvalé stanoviště, ty co kvetou nejdříve si nechám poblíž úlů, některé už v půlce února nasadily kočičky. Na serveru je mezi souborama ke stažení popis jednotlivých klonů, je tam uvedeno i vhodné stanoviště.
Míra Fišar


Získal jsem řízky klonů včelařských vrb.( S-010, 012, 021, 080, 173, 177,
181, 393, 395, 508 ). Řízky jsou 10 až 20 cm dlouhé vždy s několika očky.
Zatím je mám uložené v chladném a vlhkém prostředí. Může mě někdo poradit
metody pro jejich zdárné pěstění např. s ohledem na stanoviště? Hlavně
nevím jaká je nejvhodnější doba na výsadbu. Předpokládám, že vše mnou
uvedené klony vrb jsou kořenící a nemusí se tím pádem roubovat na již
rostoucí běžné vrby.        Za radu předem děkuji.

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.594 / Virová báze: 377 - datum vydání: 24.2.2004

Odkuj je možno tyto řízky včelařkých vrb a topolů získat?
B.Horák

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

ZO Vlachovo Březí má ve včelařství inzerát s adresou, před časem se tu objevilo i tefonní číslo.


Odkuj je možno tyto řízky včelařkých vrb a topolů získat?
B.Horák

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.594 / Virová báze: 377 - datum vydání: 24.2.2004

Nové články:
===========

Od budečáku k nástavkovému úlu - 3. část:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004021503

S pozdravem
redakce

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Vaclav" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): V?ela?sk? vrby
Datum (Date): 24. 2. 2004 21:04
==================================================

> Získal jsem řízky klonů včelařských vrb.( S-010, 012, 021, 080, 173, 177,
> 181, 393, 395, 508 ). Řízky jsou 10 až 20 cm dlouhé vždy s několika očky.
> Zatím je mám uložené v chladném a vlhkém prostředí. Může mě někdo poradit
> metody pro jejich zdárné pěstění např. s ohledem na stanoviště? Hlavně
> nevím jaká je nejvhodnější doba na výsadbu. Předpokládám, že vše mnou
> uvedené klony vrb jsou kořenící a nemusí se tím pádem roubovat na již
> rostoucí běžné vrby.        Za radu předem děkuji.


zapichují se šikmo do zeně aby na ovrchu zůstalo jedno očko a to co nejdříve

pepan
____________________________________________________________
Doposud jste foťák používali pouze k focení. Ale teď z něj můžete i telefonovat. SonyEricsson T230 již od 1377,- Kč. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=70096%26url=http://www.oskar.cz

ZO Vlachovo Březí, přítel Urbánek má telefon 388 320 196 nebo 388 329 844.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: "ing.Bohumil Horák, PhD" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 25, 2004 9:23 AM
Subject: RE: Včelařské vrby


> Odkuj je možno tyto řízky včelařkých vrb a topolů získat?
> B.Horák
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004
>
>

Zkuste si prohlednout www.uly.cz.
Pavel Mach

-----Original Message-----
From: Jaromír [mailto:cjaromir/=/razdva]
Sent: Sunday, February 08, 2004 7:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: vnitřní nátěr úlu [heur]

Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
nástavky jak z venku tak zevnitř ,
Poradte určitě nejsem sám děkuji

Řízky vrb 10 - 20 cm.
Až rozmrzne půda, zapíchat na zahradě do země cca 15 cm od sebe tak, aby
vyčníval jen vrchní pupen. Při mrazu pod -5 st C něčím zakrýt. Přes léto
zalévat a odstraňovat plevel. Za rok vyrostou tak do jednoho metru, pak je
čas je zasadit na trvalé stanoviště. Raději na podzim, přes zimu lépe
zakoření a v létě potom lépe rostou. Pokud je tam hodně zvěře, tak raději na
jaře.

Trvalé stanoviště.
Musí být nezastíněné, na zastíněných místech nejspíš nepokvetou. Většina
dobře roste na suchých stanovištích podobně jako vrba jíva, ale některé
vyžadují vlhké, na suchých nebudou moc prosperovat. Velikost těchto vrb je
od dvou-třímetrových keřů s úzkou korunou do 15 metrových stromů, podle toho
se musí zvolit spon výsadby. Růst těchto vrb je obvykle jako kříženců
bouřlivější než čistých druhů, ale některé klony jsou zřejmě citlivé na
dřevokazné škůdce, dost často jim usychají větve v korunách.
Já mám doma klon S021, ta je zrovna hůře kořenící ( řízky v zemi se musí
více zalévat), má vzrůst jako strom do výšky cca 15 metrů a roste v pohodě v
suché půdě. Vypadá jako vrba. Pak mám další tři klony bohužel nevím, který
je který. Jeden vypadá a má listy jako úzký jívový keř cca třímetrový. Další
vypadá a má listy jako široký jívový keř cca 6 m vysoký a třetí vypadá jako
běžná rozložitá vrba, má listy jako vrba a je vysoký tak cca 8 metrů.

Kde vrby sehnat.
Měly by jít sehnat v tom ZO Vlachovo Březí, dále by je měl pěstovat nějaký
výzkumný lesnický ústav někde na Jižní Moravě, snad Uherský Brod, kdysi to
tady někdo psal do diskuze, ale teď jsem to nenašel. Vrby a topoly taky
pěstují ve výzkumném ústavu v Praze Průhonicích, sice pro výrobu biomasy,
ale určitě by se mezi nimi našlo něco pro včelaře.
A nakonec by se mohly sehnat v okolí. Kdysi, jak jsem ty vrby sehnal, jsem
je chtěl rozsadit v lese okolo stanovišť. Nyní si myslím, protože se tyto
vrby jakožto samosprašné mohou nekontrolovaně křížit s místními vrbami a
jívami, že na lesních stanovištích bude spíše vhodnější použít původní jívy
a vrby nalezené v okolí. U jív je to trochu problém, ty se musí rozmnožovat
ze semene a případně roubovat. Vrby umí zakořenit ve vodě. Zjistil jsem, že
kvetoucí vrby, pokud se po odkvětu jehněd nechají ještě cca 2-3 týdny ve
vodě, velice často zakoření. Stačí tedy na vycházce v březnu a v dubnu
nalámat ty vrby, na které hojně létají včely a nechat je ve váze na slunci u
okna. Větvičky, které zakoření, začnou vyhánět výhonky a listy, ostatní
zaschnou. Větvičky s kořeny je pak třeba opatrně zasadit do kelímku s hlínou
a tak v polovině května, kdy už nehrozí mrazy, je přesadit do volné půdy na
zahradu. Až vyrostou do tak metrové výše, přesadit na trvalé stanoviště.
Další možnost je postup, který jsem prováděl kdysi předtím. V březnu a v
dubnu, kdy vrby kvetly, jsem v porostu vrb ty správné označoval kapesníkem,
nebo papírem apod a pak jsem porost vyfotografoval. Další rok v lednu, kdy
se mají řízky vrb řezat, jsem podle těch fotek nařezal řízky těch správných
vrb.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Vaclav" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 24, 2004 9:04 PM
Subject: Včelařské vrby


> Získal jsem řízky klonů včelařských vrb.( S-010, 012, 021, 080, 173, 177,
> 181, 393, 395, 508 ). Řízky jsou 10 až 20 cm dlouhé vždy s několika očky.
> Zatím je mám uložené v chladném a vlhkém prostředí. Může mě někdo poradit
> metody pro jejich zdárné pěstění např. s ohledem na stanoviště? Hlavně
> nevím jaká je nejvhodnější doba na výsadbu. Předpokládám, že vše mnou
> uvedené klony vrb jsou kořenící a nemusí se tím pádem roubovat na již
> rostoucí běžné vrby. Za radu předem děkuji.

Vážení přátelé, chci začít s chovem včel a proto budu vděčný za radu do začátku. Takže : musí se začít s chovem oddělků či smetenců nebo je možné od včelaře koupit celé včelstvo a přestěhovat je do vlastního úlu (rozhodl jsem se pro Langstroth) a další věc : jaká je cena takového oddělku či včelstva a u kterého včelaře koupit? U psů existují chovné stanice, ale jak je to u včel? Bydlím na Vltavotýnsku.
Děkuji předem za rady.

> Zkuste si prohlednout www.uly.cz.
> Pavel Mach


> Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
> nástavky jak z venku tak zevnitř ,
> Poradte určitě nejsem sám děkuji

Ohledně té "speciální potravinářské AI fólie (ČSN 424005.10)" do úlů,
o které se na výše uvedeném webu hovoří.

Uvažoval jsem zkušebně to instalovat do některých nástavků (na stěny).
Klasický Alobal se mi zdá velice tenký a křehký.

Rád bych se otázal, zda a kde a za kolik je možno koupit tu "speciální
potravinářskou AI fólii".

Ví to někdo?

Díky


J. P. Baudiš

v casopise vcelarstvi naleznete vetsinou nekolik inzeratu nabizejicich bud jiz cela, na jare vyzimovana, vcelstva, nebo i nabidky na silne oddelky s mladou matkou (viz c.3/2004 - kde tusim p.kolomy nabizi oddelky i na vami zvolene ramkove mire)

nejschudnejsi (levnejsi-zalezi na okoli :-) je kontaktovat vcelare v okoli s prosbou o vypomoc a pozadat je o pripadne vytvoreni oddelku ci prenechani pripadnych roju.

at se dari!

radek k.

Moc děkuji všem za poskytnuté rady, i za Váš čas tomu věnovaný, na mé dotazy odledně pěstění včelařských vrb. Vše je pro mě přínosné. S pozdevem V.

V malém množství ji neseženete, necháváme si ji vyrábět na zakázku v
množství několika km. Ani technologie lepení není maličkost, trvalo dost
dlouho, než jsme našli vhodné lepidlo a než se v naší výrobě naučili pomocí
speciálních přípravků folii lepit.. Celá technologie s dalšími detaily je
pro svou výjimečnost dokonce patentovaná.

-----Original Message-----
From: Baudis Jan P. [mailto:baudis/=/or.cz]
Sent: Thursday, February 26, 2004 6:17 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re[2]: vnitřní nátěr úlu [heur]


> Zkuste si prohlednout www.uly.cz.
> Pavel Mach


> Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
> nástavky jak z venku tak zevnitř ,
> Poradte určitě nejsem sám děkuji

Ohledně té "speciální potravinářské AI fólie (ČSN 424005.10)" do úlů,
o které se na výše uvedeném webu hovoří.

Uvažoval jsem zkušebně to instalovat do některých nástavků (na stěny).
Klasický Alobal se mi zdá velice tenký a křehký.

Rád bych se otázal, zda a kde a za kolik je možno koupit tu "speciální
potravinářskou AI fólii".

Ví to někdo?

Díky


J. P. Baudiš

Po několikaletém množení vrb doporučuji:

1. řízky nepíchat do země, ale vkládat do jamky vyhloubené zahradním
kolíkem. Při píchání se často poruší kambium a rána se špatně hojí.

2. jamku vyhloubit tak hluboko, aby se v ní řízek schoval CELÝ! Nad řízkem
zeminu ještě mírně nakopčit (asi 2-3 cm). Rozhodně nenechávat ven trčet nic!
Řízky jsou totiž do založení prvních kořínků náchylné na vysychání. Když
nevysychají, rychleji zakoření a bujněji rostou.

3. pěstovat jen na plně osluněných záhonech a pravidelně zalévat a kypřit!

Ať Vám to roste!
Vojta


----- Original Message -----
From: "Václav" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 26, 2004 9:38 PM
Subject: Včelařské vrby


> Moc děkuji všem za poskytnuté rady, i za Váš čas tomu věnovaný, na mé
> dotazy odledně pěstění včelařských vrb. Vše je pro mě přínosné. S pozdevem
> V.

> V malém množství ji neseženete, necháváme si ji vyrábět na zakázku v
Ohledně té "speciální potravinářské AI fólie (ČSN 424005.10)" do úlů

> V malém množství ji neseženete, necháváme si ji vyrábět na zakázku v
> množství několika km. Ani technologie lepení není maličkost, trvalo
> dost dlouho, než jsme našli vhodné lepidlo a než se v naší výrobě
> naučili pomocí speciálních přípravků folii lepit.. Celá technologie
> s dalšími detaily je pro svou výjimečnost dokonce patentovaná.


Je to silnější než alobal? Přesnější otázka: jaká je síla fólie?


J. P. Baudiš

Na kolik se asi vyšplha cena cukru po vstupu do EU.Scháním nejlevnější cukr poradte.slyšel jsem že v makru je cena kolem 16 Kč.

0,04 mm.

-----Original Message-----
From: Baudis Jan P. [mailto:baudis/=/or.cz]
Sent: Friday, February 27, 2004 9:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re[4]: vnitřní nátěr úlu [heur]


> V malém množství ji neseženete, necháváme si ji vyrábět na zakázku v
Ohledně té "speciální potravinářské AI fólie (ČSN 424005.10)" do úlů

> V malém množství ji neseženete, necháváme si ji vyrábět na zakázku v
> množství několika km. Ani technologie lepení není maličkost, trvalo
> dost dlouho, než jsme našli vhodné lepidlo a než se v naší výrobě
> naučili pomocí speciálních přípravků folii lepit.. Celá technologie
> s dalšími detaily je pro svou výjimečnost dokonce patentovaná.


Je to silnější než alobal? Přesnější otázka: jaká je síla fólie?


J. P. Baudiš

Nevíte někdo přesný termín konání Včelařské výstavy vynálezců a zlepšovatelů v Bratislavě?
Jirka
www.med-novak.com

Zdravím včelaře!!potřeboval bych nějaký návod (nákres, plánek) pro pohon medometu, regulátor pohonu, přepínač smyslu otáček, regulátor otáček, automatický regulátor atp. děkuji :-)
Ještě jsem se chtěl zeptat jestli nevíte kde se dají sehnat nějaké levné nástavkové úly.

Nevie niekto kedy sa presne koná výstava v Kamiannej v Požsku?

Ze včel. inzerce:
tel. 605903863- 10 včelstev s úly.
tel. 603235572- Tachováky, a 150Kč

Agrico Velké Pavlovice - krupice v 50kg baleních
za 15,5O Kč. Při větším množství lze smlouvat.

Ať už se řízky zapichují nebo vkládají do vyhloubené jamky, musí být půda
nakypřená tak do těch 20 cm hloubky. Já ještě řízky vespod upravím nožem do
špičky, takže mají něco jako ostrý hrot. Řízky potom lze do půdy až po
nejhořejší pupen zastrčit dvěma prsty. Důležité je, pokud nehrozí zrovna
silný déšť, prolít po zasazení záhon vodou tak, aby voda dosáhla až dospodu
řízků. Vytvoří se tím kapilární spojení mezi řízkem a půdou, jehož pomocí
řízek čerpá vodu a neusychá. Jinak nejvíce vody uniká horním řezem, proto já
zatírám horní řez řízku barvou. Pokud řízek nezakoření tak do poloviny
května, tak u mne obvykle zhnije. Je asi proto vhodnější je zasadit do půdy
v takzvané staré síle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vlastimil V. Protivínský" <protivinsky/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 26, 2004 10:08 PM
Subject: Re: Včelařské vrby


> Po několikaletém množení vrb doporučuji:
>
> 1. řízky nepíchat do země, ale vkládat do jamky vyhloubené zahradním
> kolíkem. Při píchání se často poruší kambium a rána se špatně hojí.
>
> 2. jamku vyhloubit tak hluboko, aby se v ní řízek schoval CELÝ! Nad řízkem
> zeminu ještě mírně nakopčit (asi 2-3 cm). Rozhodně nenechávat ven trčet
nic!
> Řízky jsou totiž do založení prvních kořínků náchylné na vysychání. Když
> nevysychají, rychleji zakoření a bujněji rostou.
>
> 3. pěstovat jen na plně osluněných záhonech a pravidelně zalévat a kypřit!
>
> Ať Vám to roste!
> Vojta
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Václav" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 26, 2004 9:38 PM
> Subject: Včelařské vrby
>
>
> > Moc děkuji všem za poskytnuté rady, i za Váš čas tomu věnovaný, na mé
> > dotazy odledně pěstění včelařských vrb. Vše je pro mě přínosné. S
pozdevem
> > V.
>

Poraďte mi >> S jakým systémem a rámkovou mírou je nejlepší začít? nástavky 39x24, nebo langstroth? Myslíte si, že bude langstroth opravdu tak levný jak všude píšou, nebo je přeci jen lepší 39x24. 448x.. se mi zda jako ohromě dlouhý rámek, máte s tím někdo nějaké zkušenosti??

Rámky delší než 39 cm jsou pro včely vhodnější, protože po okrajích
plodového tělesa je pak ještě dost místa na tolik potřebné zasoby pylu.

44,8 cm vůbec není moc - např. přítel Fadrný používá délku 50 cm v nadmořské
výšce asi 500 m a jeho výsledky jsou vynikající. Na rámkách 44,8 už úspěšně
včelaří stovky včelařů od nížin až po podhorské oblasti.

Výhoda není jen v ceně úlů - ta ostatně při současných stále ještě
malosériích se nijak neliší od ostatních úlů. Výhoda je v tom, že rozměry
dílů Langstrothova úlu jsou přesně definovány a včelař má jistotu, že ať
kupuje a dokupuje cokoli, co je ze systému Langstroth, tak to bude na sebe
pasovat. To se u míry 39 x 24 cm zdaleka říct nedá, protože ta se používá
hned v několika desítkách různých úlů vzájemně zcela nekompatibilních.

Vojta


----- Original Message -----
From: "Ale Faltín" <afaltin/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 29, 2004 10:53 PM
Subject: být či nebýt


> Poraďte mi >> S jakým systémem a rámkovou mírou je nejlepší začít?
nástavky
> 39x24, nebo langstroth? Myslíte si, že bude langstroth opravdu tak levný
> jak všude píšou, nebo je přeci jen lepší 39x24. 448x.. se mi zda jako
> ohromě dlouhý rámek, máte s tím někdo nějaké zkušenosti??

Spodní řez by měl být co možná nejvíce kolmý k ose řízku. Jen tehdy je
plocha rány nejmenší a její zacelení nejrychlejší. Šikmé seříznutí je chyba
a poškození kambia stejně nezabrání.

Prolití záhonu vodou je určitě vhodné, ovšem nepřehánět - vyplavují se
živiny.

Zatření horní řezné rány (nejlépe latexem) je vhodné. Dá se to udělat snadno
namočením celého svazku do otevřené plechovky (asi 5 mm).

Vojta

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 29, 2004 10:13 PM
Subject: Re: Včelařské vrby - upřesnění


> Ať už se řízky zapichují nebo vkládají do vyhloubené jamky, musí být půda
> nakypřená tak do těch 20 cm hloubky. Já ještě řízky vespod upravím nožem
do
> špičky, takže mají něco jako ostrý hrot. Řízky potom lze do půdy až po
> nejhořejší pupen zastrčit dvěma prsty. Důležité je, pokud nehrozí zrovna
> silný déšť, prolít po zasazení záhon vodou tak, aby voda dosáhla až
dospodu
> řízků. Vytvoří se tím kapilární spojení mezi řízkem a půdou, jehož pomocí
> řízek čerpá vodu a neusychá. Jinak nejvíce vody uniká horním řezem, proto
já
> zatírám horní řez řízku barvou. Pokud řízek nezakoření tak do poloviny
> května, tak u mne obvykle zhnije. Je asi proto vhodnější je zasadit do
půdy
> v takzvané staré síle.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vlastimil V. Protivínský" <protivinsky/=/quick.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 26, 2004 10:08 PM
> Subject: Re: Včelařské vrby
>
>
> > Po několikaletém množení vrb doporučuji:
> >
> > 1. řízky nepíchat do země, ale vkládat do jamky vyhloubené zahradním
> > kolíkem. Při píchání se často poruší kambium a rána se špatně hojí.
> >
> > 2. jamku vyhloubit tak hluboko, aby se v ní řízek schoval CELÝ! Nad
řízkem
> > zeminu ještě mírně nakopčit (asi 2-3 cm). Rozhodně nenechávat ven trčet
> nic!
> > Řízky jsou totiž do založení prvních kořínků náchylné na vysychání. Když
> > nevysychají, rychleji zakoření a bujněji rostou.
> >
> > 3. pěstovat jen na plně osluněných záhonech a pravidelně zalévat a
kypřit!
> >
> > Ať Vám to roste!
> > Vojta
> >
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Václav" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, February 26, 2004 9:38 PM
> > Subject: Včelařské vrby
> >
> >
> > > Moc děkuji všem za poskytnuté rady, i za Váš čas tomu věnovaný, na mé
> > > dotazy odledně pěstění včelařských vrb. Vše je pro mě přínosné. S
> pozdevem
> > > V.
> >
>

Stanice Pokusný včelín Zubří uvádí ,že v Česku včelaří na r.m. 39 x..72 %. Na Slovensku včelaří 87 % na r.m.42 x ..
Podle mě záleží na snůškových poměrech na konkretním stanovišti

Zkouška

zkouska

On Sat, 6 Mar 2004, Václav Tomeš wrote:

> Pora´dte mi,Koupil jsem starší medomet.Plášť je celkem v pořádku,ale koš
> už začíná rezatět.Nemá někdo nějaké zkušenosti z jeho nátěrem,tak aby
> tonevadilo vytáčení medu? Za odpovědi předem děkuji Váša Tomeš

Na nátěr koše i nádoby jsou vhodné jakékoli barvy na kov s atestem pro
potravinářské nádoby nebo pitnou vodu. Prakticky jsem zkoušel barvu Bisil
(nebo tak nějak) a epoxidový tmel nebo nátěr. Na nádobu medometu to
funguje bez problémů. U koše je velký problém očistit před nátěrem všechna
rezavá místa a dostat nátěr do ukončení pletiva v rohových spojích koše.

Více v archivu této konference, téma už se několikrát probíralo.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

See the attached file for details.

Víte někdo o dobrém a jednoduchém způsobu podávání vody včelám v tomto období (na včelnici)? Jsou na to vhodné sklenice s prosakovacími víčky - použité jako při doplňování zásob na podzim? Přidáváte něco do vody (nemyslím propolis), např. sůl, vitamíny, med nebo cukr?

Michal

Nabízím vcelarum cukr krystal a krupici v jakémkoliv mnozství,cena 16,-/kg (Makro má cenu 18,50/kg).Pri vetsim odberu dle domluvy se slevou.
Domluva mozná na tel. 603 370 073

Přátelé máte někdo znalosti s problematikou magnetického pole a bezpečností včelnice v blízkosti vysokého napětí 22kV.Jaký má vliv magnetické pole na včely?Jaká jiná nebezpečí hrozí pro včelaře? Díky

Má někdo zkušenost, jak ta hliníková fólie ovlivňuje léčení včelstev
kyselinou mravenčí a naopak jak léčení včelstev kyselinou ovlivňuje
celistvost té hliníkové fólie? Je ta hliníková fólie potažena nějakým
kyselinovzdorným povlakem?

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Machovi" <machovi/=/softech.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 26, 2004 9:54 PM
Subject: RE: Re[2]: vnitřní nátěr úlu [heur]


>V malém množství ji neseženete, necháváme si ji vyrábět na zakázku v
>množství několika km. Ani technologie lepení není maličkost, trvalo dost
>dlouho, než jsme našli vhodné lepidlo a než se v naší výrobě naučili pomocí
>speciálních přípravků folii lepit.. Celá technologie s dalšími detaily je
>pro svou výjimečnost dokonce patentovaná.

-----Original Message-----
From: Baudis Jan P. [mailto:baudis/=/or.cz]
Sent: Thursday, February 26, 2004 6:17 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re[2]: vnitřní nátěr úlu [heur]


> Zkuste si prohlednout www.uly.cz.
> Pavel Mach


> Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
> nástavky jak z venku tak zevnitř ,
> Poradte určitě nejsem sám děkuji

Ohledně té "speciální potravinářské AI fólie (ČSN 424005.10)" do úlů,
o které se na výše uvedeném webu hovoří.

Uvažoval jsem zkušebně to instalovat do některých nástavků (na stěny).
Klasický Alobal se mi zdá velice tenký a křehký.

Rád bych se otázal, zda a kde a za kolik je možno koupit tu "speciální
potravinářskou AI fólii".

Ví to někdo?

Díky


J. P. Baudiš

Dnes jsem doplnil seznam filmů o velmi zajímavou přednášku ing. Titěry - racionalizace ve včelařství.
www.sweb.cz/jjvcela
zdravím všechny
Honza

> už začíná rezatět.Nemá někdo nějaké zkušenosti z jeho >nátěrem,tak aby

Natřel jsem koš i buben bílým Eprosinem (dvousložkový epoxydový nátěr vhodný pro potraviny). Hustším zbytkem jsem zatmelil spoje a skulinky mezi mřížkou a okraji koše. Lépe se to teď vymývá a nemám problém. Když do toho nebudeš mlátit kladivem, tak to vydrží. Běžně se Eprosin v drogerii nevyskytuje, musí ho objednat. V Semqelbu v Semtíně to byla otázka 1 týdne.

Amaterske radia mam vsetky od roku 1987 vo formate pdf. Na poziadanie mozem
zaslat na sukromny e-mail.




Pista




Návod na pohon medometu je v časopise Amatérské rádio červené 1988 č 6
str 210
A úprava k tomuto návodu je v Amatérské rádio červené 1989 č 6 str 213
Zdar
Petr

>*Zdravím včelaře!!*potřeboval bych nějaký návod (nákres, plánek) pro pohon
>medometu, regulátor pohonu, přepínač smyslu otáček, regulátor otáček,
>automatický regulátor atp. děkuji :-)
>Ještě jsem se chtěl zeptat jestli nevíte kde se dají sehnat nějaké levné
>nástavkové úly.
>
>
>
>
>




__________ Informacia od NOD32 1.653 (20040304) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Nové články:
===========

Kalendárium - březen:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004030601

S pozdravem
redakce

Dne ne 7. březen 2004 14:09 J.Horký napsal(a):
> Přátelé máte někdo znalosti s problematikou magnetického pole a bezpečností
> včelnice v blízkosti vysokého napětí 22kV.Jaký má vliv magnetické pole       na
> včely?Jaká jiná nebezpečí hrozí pro včelaře? Díky

Dobry den,

zrovna v poslednim (3/04) vcelarstvi je clanek o zvisene bodavosti, pisi tam,
ze v blizkosti VN jsou vcely agresivni.

Honza

Při odběru zimního měli jsem u 4rámkového oddělku-umístněným v rozděleném tachovském nástavku,zjistil jen poslední zbytky zásob.
Do prostoru otvoru česna,v pruduchu nad stropem,v nadstaveném nástavku jsem umístnil obrácenou prosakovací láhev
Od ledna do konce unora spotřebovali 1litr roztoku.
Změnu česna,směrem nahoru,do hrany stropu lze provést kdykoliv i bez přípravy.Vtomto případě jen s případným problémem,zalétáváním včel.
Zminovaný oddělek je mých fotografii příspěvku /files z řady úlů 3tí úl z prava.
Podobným způsobem mají včelstva vodu v předjaří.
franta

je to samozřejmě na zvážení. Pokud bych zcela začínal, uvažoval bych také nízkonástavkovém variantě úlu Optimal. Je sice pravda, že Langstroth je světová míra, ale okolní Evropa (Německo, Slovensko) používá hodně délku rámku 42cm. Otázkou je také co používají včelaři v okolí, do jaké míry s nimi uvažujete spolupracovat, v jakém rozsahu se chcete včelaření věnovat a kolik můžete do začátku investovat.

Dobry den, v suvislosti so vstupom SR do EU sa zacalo s rusenim pouzivania hlinikovych kanvi na med. Zaujimalo by ma, aka je situacia v CR. Dakujem.

vazena pani, meli bychom zajem o cukr, prosim, kdy je to asi mozne! budeme
krmit asi 200 vcelstev.
dekuji a tesim se na odpoved!
mariana dolezelova a daniel prokes----- Original Message -----
From: "Frantová St." <frantova/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 07, 2004 3:03 PM
Subject: Re: CUKR


> Nabízím vcelarum cukr krystal a krupici v jakémkoliv mnozství,cena 16,-/kg
> (Makro má cenu 18,50/kg).Pri vetsim odberu dle domluvy se slevou.
> Domluva mozná na tel. 603 370 073

> Při odběru zimního měli jsem u 4rámkového oddělku-umístněným v
> rozděleném tachovském nástavku,zjistil jen poslední zbytky zásob.
> Do prostoru otvoru česna,v pruduchu nad stropem,v nadstaveném nástavku
> jsem umístnil obrácenou prosakovací láhev
> Od ledna do konce unora spotřebovali 1litr roztoku.
> Změnu česna,směrem nahoru,do hrany stropu lze provést kdykoliv i bez
> přípravy.Vtomto případě jen s případným problémem,zalétáváním včel.

Změna tak významného atributu, jakým je umístění česna ( a to dokonce v
průběhu zimování ) se mi jeví pro zdárné přezimování včelstva fatálním.
Botasky na ruce, čepici na patu a hurá po rukou od zítřka do roboty:-))
Místo teplé snídaně studený klystýr:-)).
Stručně a srozumitelněji řečeno - třeba by to obráceně také nějak
vyšlo:-))).

No, ale vážně. Připomněls mi Franto ještě dodatečnou sentenci k diskuzi o
uteplených úlech a pod.:
Tuším se ten úl jmenuje Bočonádi ( nevím název přesně, tak to píši
foneticky). To byl maďarský ležan? s horním česnem. Při horním česnu se
význam silného uteplení jeví poněkud méně významným.
Z věrohodné literatury vím, že pokud se do tohoto úlu včely už v podletí
zakrmily a zazimovaly, přežívaly zimu bez vlhkosti, v pohodě a s prognózou
dobrého jarního rozvoje. Neboť své věci ( umístění zásob, začátek sezení,
početnost chomáče..) si včely nejlépe samy uspořádají už v průběhu srpna
do dneška přežily jen ty "rodové klany", které si to uměly v dutinách
přiměřeně různých rozměrů, tvarů... zařídit). A jestliže se díky nějaké
mimořádné události v průběhu zimy neodtrhly od zásob, tak zimu přežily. Tou
mimořádnou událostí je v popsaném případě nedostatek zásob a navíc
nepochybně i změna česna. A k dovršení všech průšvihů také popsaný pokus o
doplnění zbytků zásob.
Doplnění by bylo myslím vhodnější provést půjčkou plástu s pylem a medem od
sousedů. Takový zásah příhodněji dotuje nedostatek zásob, než např. láhev s
enzymaticky nezpracovanými náhražkami snůšky v nevhodnou dobu. U tak slabého
oddělku bych dokonce už váhal použít i komorování. Sice by zachránilo matku,
ale pouze od exitu.
Spotřeba vody tebou uváděná se mi však jeví přiměřená a pro horní česno
odůvodněná. To i trochu vyplývá z tušených vlivů horního česna na ventilaci
zbytkových produktů metabolických procesů živého včelstva.
Dovolil jsem si své námitky k uvedenému sdělit tak, jak mne napadly, aniž
bych chtěl urážet.
Podlehl jsem však touze užíti jazyka pseudovědeckého. Motivací mi byla
především snaha osvěžit mysl případného čtenáře pokusem o humorný náhled na
vážné téma.
PepaKala

> Zminovaný oddělek je mých fotografii příspěvku /files z řady úlů 3tí
úl
> z prava.
> Podobným způsobem mají včelstva vodu v předjaří.
> franta
>----- Original Message -----
From: fskalsky <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 08, 2004 10:10 AM
Subject: Muj způsob záchrany včelstva




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.607 / Virová báze: 387 - datum vydání: 2.3.2004

Podle uvedených AR jsem postavil regulátor.Jako pohon jsem
použil dynamo ze Š 100,potom motorek stěračů ze Š 100.Dosud se mně nepodařilo rozchodit ani elektronický regulátor, ani medomet s motory na 12 V ss napájené z baterie 50 Ahod.Lepší asi by byl motorek na střídavý proud 220 V tak 250 W .Jestli jste někdo též postavil výše uvedené
zařízení a chodí Vám napište.Asi nejlepší bude pohon bez regulátoru ,ale s baterií o větší kapacitě.V některém AR je to popisováno ,ale musí se přepolarizovat dynamo / též ze Š100 / S pozdravem

pennymarket má v nabídce na přístí týden cukr za 15,50Kč/kg.

Ja vcelarim na Langstrote a musim povedat ze vcielkam to nerobi problem dvolezitejsie je stanoviste, matka, vcelar
a potom ule.
Na Langstroth na slovensku nedostanes nic takze som to olutoval ale uz sa stalo a vsetko si musim spravit sam alebo dat urobyt na mieru /prirezi tie sa mi nechce vyrabat nakolko pouzivam plecnate/.
Aj v spolku som sa stretol s vycitkami ze som neostal na 42cm teda B .

Stefan.

Obdivuji pana V. Protivínského!
Jak jen může všechno stihnout? Vždyť dělá tolik věcí: je např.redaktorem úspěšného časopisu Moderní včelař, neustále se věnuje ostatním včelařům, odpovídá jim na dotazy, stíhá se účastnit této konference, píše stále nové včelařské články, propaguje moderní způsob včelaření, je v pracovní společnosti nástavkových včelařů, k tomu stíhá včelařit a ještě dělá jistě spoustu věcí o kterých nemám ani potuchy!!
Máte můj obdiv pane Protivínský!
Jistě není sám kdo je takto aktivní, ale já se v poslední době "setkávám" převážně s ním.

Děkuji Všem za odpovědi na moje dotazy :-)

>Jak jen může všechno stihnout?

To je přece jasný. Je to kříženec člověka se včelou :-))

Nemáme problémy s regulací otáček stejnosměrných motorků, jsme schopni
pomoci s řešením (schéma apod.) případně s realizací.
(šířková modulace řízení otášek, jednokvadrantové i vícekvadrantové
řízení, bez rekuperace, s rekuperací apod.)

Ing.Bohumil Horák, Ph.D.
VŠB-Technická univerzita Ostrava
FEI, katedra měřicí a řídicí techniky
17.listopadu 15
708 33 Ostrava Poruba

Tel.fax: 59-732-3138
E-Mail: bohumil.horak/=/vsb.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Dobry den,

kdyz uz jsme u tech regulatoru, na webu jsem nasel tuto stavebnici :

http://www.radioplus.cz/staveb_detail.php?stavebnice_cislo=519

je za celkem smesnou cenu, jestli jsem to pochopil na 220 (240) V a do 690W
(melo by se to zatizit radeji do 500W).
Priznam se, ze ac jsem elektrikar, nevim, jestli by ten vykon na medomet
stacil, ale jestli jo , tak kombinace srotak + stavebnice + vecer bez
televize = celkem levnej pohon .

Honza

Letos bych chtěl přejít na tenkostěné nástavkové úly s rámkovou mírou 39x24. Vyrábím si je sám. Teď řeším problém umístění drátěné mřížky. Podle toho, co jsem se kde dočetl by měla být všude zachována včelí mezera cca 8mm. Četl jsem i o drátěné mřížce, která je usazená v rámečku, který je asi 6mm vysoký a jen se vloží mezi nástavky. Včely potom minimálně prostavují. Nevíte někdo, kde takovou mřížku koupit? Máte s takovou mřížkou zkušenosti?

Díky, František

:-))

No, někdy si připadám spíš jako kříženec se želvou.

Jinak Aleš Faltín trochu přehání. Konferenci poslední dobou spíš jen pasivně
sleduji a se včelkama za poslední půlrok moc práce nebylo.

Je ale pravdou, že časopis se k mému času chová jak černá díra - pohltí
všechno. Myslíte si, že to stojí za to? Čte ho kromě Aleše ještě někdo?
:-)

Vojta


----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 09, 2004 11:21 AM
Subject: Re: Včelař jak se patří!


> >Jak jen může všechno stihnout?
>
> To je přece jasný. Je to kříženec člověka se včelou :-))

Pro klid duše: Jistěže čteme :-) !

----- Original Message -----
From: "Vlastimil V. Protivínský" <protivinsky/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 09, 2004 3:02 PM
Subject: Re: Včelař jak se patří!


> :-))
>
> No, někdy si připadám spíš jako kříženec se želvou.
>
> Jinak Aleš Faltín trochu přehání. Konferenci poslední dobou spíš jen
pasivně
> sleduji a se včelkama za poslední půlrok moc práce nebylo.
>
> Je ale pravdou, že časopis se k mému času chová jak černá díra - pohltí
> všechno. Myslíte si, že to stojí za to? Čte ho kromě Aleše ještě někdo?
> :-)

Víkend jsem strávil na ąkolení prohlíľitelů včelstev v Nasavrkách ( bylo to
velmi poučné, kaľdou přednáąku jsme protáhli přesčas). MV o přestávkách i
večer četla řada včelařů a půjčovali si mezi sebou i diskutovali. Nedělal
jsem průzkum, ale téměř vąichni se kterými jsem diskutoval ho čtou, větąinou
jej i máme předplacen.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Vlastimil V. Protivínský <protivinsky/=/quick.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 09, 2004 3:02 PM
Subject: Re: Včelař jak se patří!


> :-))
>
> No, někdy si připadám spíš jako kříženec se želvou.
>
> Jinak Aleš Faltín trochu přehání. Konferenci poslední dobou spíš jen
pasivně
> sleduji a se včelkama za poslední půlrok moc práce nebylo.
>
> Je ale pravdou, že časopis se k mému času chová jak černá díra - pohltí
> všechno. Myslíte si, že to stojí za to? Čte ho kromě Aleše ještě někdo?
> :-)
>
> Vojta
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, March 09, 2004 11:21 AM
> Subject: Re: Včelař jak se patří!
>
>
> > >Jak jen může všechno stihnout?
> >
> > To je přece jasný. Je to kříženec člověka se včelou :-))
>
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.607 / Virová báze: 387 - datum vydání: 2.3.2004

Několik mých známých u mne tento regulátor vidělo v provozu. Není to ľádný
zázrak, ale slouľí mi jiľ od dob co v AR vyąel. Budeą-li mít konkrétní
dotaz, pokusím se odpovědět. Motorek mám z VW z ventilátoru topení ( asi
55W, 12V) dobře taky táhnou motorky z GaZu. Starąí ©kodovkové jsou moc "
měkké" v záběru - ale to mohla být vada těch dvou kusů, co jsem zkouąel
tuąím 35W, výkonově by postačovaly, ale rozběh je přílią pozvolný). Stejně
tam musí být řemínkový převod, který původní asi 3000 ot. redukuje na max
asi 550. Na přímo je to moc slabé i s regulací a zpětnými vazbami.
Napětí 230 V bych se pro amatérskou výrobu pohonu radąi vyhnul.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Vlado <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 09, 2004 6:59 AM
Subject: Re 5300 Pohon k medometu


> Podle uvedených AR jsem postavil regulátor.Jako pohon jsem
> použil dynamo ze Š 100,potom motorek stěračů ze Š 100.Dosud se mně
> nepodařilo rozchodit ani elektronický regulátor, ani medomet s motory na
> 12 V ss napájené z baterie 50 Ahod.Lepší asi by byl motorek na střídavý
> proud 220 V tak 250 W .Jestli jste někdo též postavil výše uvedené
> zařízení a chodí Vám napište.Asi nejlepší bude pohon bez regulátoru ,ale s
> baterií o větší kapacitě.V některém AR je to popisováno ,ale musí se
> přepolarizovat dynamo / též ze Š100 / S pozdravem
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.607 / Virová báze: 387 - datum vydání: 2.3.2004

informujem tuto konferenciu o novej slovenskej web stránke
http://www.vcely.sk
Stranka je este v zaciatkoch, preto touto cestou sa obraciam na vsetkych
skusenych vcelarov a odborníkov,
ktorí majú chut , a svojimi dlhorocnými skusenostami zo vcelarenia by chceli
svojimi prispevkami obohatit tvorbu
tejto vcelarskej stranky. Kazdemu prispevku, clanku budem velmi povdacny.

Uz od vzniku tejto stranky som dostal niekolko desiatok mailov od mladych
potencionalnych - zacinajucich vcelarov, ktorí hladaju informacie o
vcelareni , ale ziadne komplexne informacie na Slovensku nemaju !!!
Situacia je mnohým znama, neustaly pokles vcelarskej zakladne a pokles
vcelstiev su iba jednym z problemom vcelarenia na Slovensku. Poslanim tejto
stranky , by malo byt aspon ciastocne eliminovat informacny nedostatok na
internete o vcelareni.
Co v zaciatkom tato stranka umoznuje :
- moznost podavania inzeratov http://www.vcely.sk/inzerat/index.php po
dohode s redakciou
aj moznost vlozenia fotografie
- zucastnit sa vcelarskej konferencie - fora na
http://www.vcely.sk/forum/index.php
- moznost prezentacie vcelarskych firiem , vyrobcov vcelarskych zariadeni a
pomocok
- v buducnosti by to mali byt komplexne informacie zo sveta vciel a
technologie vcelarenia

Dalej sa prostrednictvom tohoto fora sa obraciam na vsetky vcelarske
zdruzenia , organizacie a spolky, ak
vo svojom okoli organizujete vcelarsku besedu, vystavu a pod. dajte o sebe
vediet !
Informacie o tychto aktivitach ihned zverejnime !

Za redakciu
Ladislav Sebosik
e-mail: redakcia/=/vcely.sk

Dynamo má dvě vinutí, jedno má na statoru, druhé přes uhlíky a komutátor na
rotoru. Jako elektromotor se běžně zapojuje paralelně, to je stator i rotor
( uhlíky) na napájení. Dynamo má potom relativně konstatntní otáčky. Ty se
dají měnit regulací napětí na rotoru, se snižujícím napětím se zvyšují
otáčky a klesá krouticí moment. Dynamo je ale už historická záležitost, v 70
letech se dynama v autech nahradily alternátory. U škodovek to bylo v
průběhu výroby škody 100. Malé motorky, třeba ze stěrače, mají statorové
vinutí nahrazené permanentními magnety. Alternátor má permanentní magnety na
rotoru a vinutí na statoru. Dá se tedy použít jen pro střídavý proud a to
zřejmě ještě po úpravě.

Pokud je dynamo, nebo motorek v pořádku, musí se roztočit ihned po připojení
k baterii. Převody na medometu a výkon motorku musí být zvolen tak, aby
motorek přímo připojený na baterii bez problémů utáhl medomet s rámky s
medem. Regulátor výkon motorku obvykle snižuje. U motorků je třeba trochu
pozornosti věnovat ložiskům, většina motorků má ložiska pro provoz ve
vodorovné poloze, protože jsou jednodušší a levnější. V případě svislé
montáže není někdy odpovídajícím způsobem zachycena axiální síla - hmotnost
rotoru, provoz motoru potom končí velice rychle havárií ložisek. Platí to
nejvíc pro motorky získané jinde než z automobilů, ty z automobilů jsou více
robustní.
Co se týká baterie, jakákoliv nabitá automobilová baterie by měla být
schopná dodávat pro motorek dostatečný proud, je totiž stavěná jako
startovací, kdy dodává proud kolem 100 ampér. Otázka je výdrž baterie, to je
jak dlouho bude moct ten průměrný proud 3-10 ampér pro pohon medometu
dodávat. Praktické je mít k baterii nějaký levný voltmetr nebo indikátor
vybití, používat 12 V baterii při napětí na baterii pod 9-10 voltů, nebo ji
v takovém stavu nechat bez nabití déle než pár hodin znamená ji zničit.
Regulátor otáček motoru pro střídavý proud může být prakticky pouze
frekvenční měnič,
to je ještě dnes záležitost několik tisíc korun. Snad by se dal získat z
praček s
plynulým řízením otáček, až se tyto pračky začnou objevovat mezi vraky.

U elektronických regulátorů pro stejnosměrné motorky je asi problém v
rozběhovém proudu. Motorek ze stěrače se štítkovým proudem 3,5 ampéru může
mít rozběhový proud 15 - 20 ampér, běžné dynamo 30 - 50 ampér a to minimálně
po dobu několik sekund. Dále se u použitých motorů na 12 voltů hodně často
objevuje v určité poloze zkrat na rotoru. Motorek se normálně točí, má jen o
něco menší výkon a o něco více se hřeje. V okamžiku zkratu ale motorek
odebírá zkratový proud několik desítek ampér. A nakonec motorek je indukční
spotřebič a komutátor přerušovací obvod. Může se tedy na zdířkách motorku
objevit mžikové vysoké napětí přesahující až 100 voltů a zničit regulátor.
To všechno musí elektronický regulátor vydržet, částečně to závisí na
provedení pohonu a hodně na technickém stavu motorku nebo dynama.

Co se týká vlastního regulátoru podle Ar, hlavně výkonové polovodiče budou
tak dvě generace staré a budou těžko k sehnání, asi to bude chtít je
nahradit současnými.
Pokud mi pošlete schéma nebo typ polovodiče na soukromý mail, mohu najít
současný ekvivalent v katalogu GM nebo i jinde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vlado" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 09, 2004 6:59 AM
Subject: Re 5300 Pohon k medometu


> Podle uvedených AR jsem postavil regulátor.Jako pohon jsem
> použil dynamo ze Š 100,potom motorek stěračů ze Š 100.Dosud se mně
> nepodařilo rozchodit ani elektronický regulátor, ani medomet s motory na
> 12 V ss napájené z baterie 50 Ahod.Lepší asi by byl motorek na střídavý
> proud 220 V tak 250 W .Jestli jste někdo též postavil výše uvedené
> zařízení a chodí Vám napište.Asi nejlepší bude pohon bez regulátoru ,ale s
> baterií o větší kapacitě.V některém AR je to popisováno ,ale musí se
> přepolarizovat dynamo / též ze Š100 / S pozdravem

Také já uvažuji o pohonu medometu motorkem ke stěračům, jako regulátor se mi jeví vhodnější pulsní regulátor. Tyto regulátory občas bývají nabízeny jako stavebnice, většinou však bývají dimenzovány na malé proudové zatížení, takže je nezbytná určitá úprava, zpravidla náhrada regulačního tranzistoru a dostatečný chladič. Já mám k dispozici regulátor ze stavebnice v časopise KTE, kde je tato úprava možná.

Vhodný regulátor v podobě stavebnice v ceně cca 250-300 Kč lze nalézt např. http://www.mybox.cz/compo/stavebnice/bel/bel.html. Některé firmy doávají takovéto stavebnice již oživené za nepatrně vyšší cenu v řádu 100,-Kč.

Nové soubory:
============

Včelařské noviny 2/2004:
Barevná tištěná verze Včelařských novin 2/2004.
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=9

Včelařské noviny 2/2004 CB:
Černobílá tištěná verze Včelařských novin 2/2004.
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=10


S pozdravem
redakce

Tak nevim, ale kdyz sleduji debatu o pohonech k medometu, tak me napada kacirska myslenka. Neni vyhodnejsi si pohon zakoupit v prodejne? Nez riskovat zasah elektrickym proudem, zbytecne utraceni penez za neco, co nebude fungovat, plytvani casu a usili nebo poraneni clena rodiny pri "odletu" soucastek pohonu, tak si radeji pohon koupim. Nemam nic proti kutilum, ale co je moc, to je moc.

Kuba

____________________________________________________________
Doposud jste foťák používali pouze k focení. Ale teď z něj můžete i telefonovat. SonyEricsson T230 již od 1377,- Kč. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=72150%26url=http://www.oskarmobil.cz/handsets/index.php

ale vlastnorucne vyrobene, hoci aj drahsie ako kupene, to je ina radost z
prace.

Matej




Jakub Šmerda
<Jsmerda/=/sezn An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
am.cz> Kopie:
Thema: Pohon k medometu
10.03.2004
16:05
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Tak nevim, ale kdyz sleduji debatu o pohonech k medometu, tak me napada
kacirska myslenka. Neni vyhodnejsi si pohon zakoupit v prodejne? Nez
riskovat zasah elektrickym proudem, zbytecne utraceni penez za neco, co
nebude fungovat, plytvani casu a usili nebo poraneni clena rodiny pri
"odletu" soucastek pohonu, tak si radeji pohon koupim. Nemam nic proti
kutilum, ale co je moc, to je moc.

Kuba

____________________________________________________________
Doposud jste foťák používali pouze k focení. Ale teď z něj můžete i
telefonovat. SonyEricsson T230 již od 1377,- Kč.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=72150%26url=http://www.oskarmobil.cz/handsets/index.php

Dne st 10. březen 2004 15:19 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de napsal(a):
> ale vlastnorucne vyrobene, hoci aj drahsie ako kupene, to je ina radost z
> prace.

DD,
presne tak, jinak clovek dopadne jako v americe - na dvere specialista, na
myti oken specialista .... , bohuzel , jak tak nekdy koukam kolem sebe, i u
nas tam jiz mnohdy smerujeme.Predpokladam, ze ten, kdo se do stavby sam
pusti, ma bud jiz sve vlastni zkusenosti, nebo nekoho , kdo poradi.
Mimochodem ke vcelam jsem se skoro taky dostal pokus - omyl , a mohu rici, ze
to bylo jiste mnohem nebezpecnejsi (jednou jsem inkasoval cca 50 zihadel -
naprosto me to vylecilo z alergie), nez pri praci s pajkou a vrtackou.

Honza

Ono je to o přístupu k věci. :-))
Rozumíš tomu, a nebo si myslíš že tomu rozumíš, a nebo si myslíš že tomu porozumíš a zvládneš to, a nebo to prostě zvládneš sám i když jsi nikdy nic takového nedělal = tak jdeš do toho.

Víš že to nezvládneš, nerozumíš tomu, nechce se ti do toho = jdeš do obchodu a koupíš si to.
Nerezový koš do mého medometu mám od př.Vodičky a až dojdu k tomu, že chci i pohon, tak se na něj zase obrátím.

Takové ty věci, jako: "Kdybych to byl věděl, tak bych ....." se přece řeší až potom.
Co je na tom nepochopitelného ? Je to otázka osobních priorit a zájmů. :-))

Přátelé, přeju Vám, ať se Vám medomety bezpečně točí.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

no vidis, ked si kupis motor v obchode alebo v bazare, tak kazdy
elektromotor ma na sebe stitok s parametrami.
Ale motor pohonu od p. Vodičku tento stitok pre istotu nikde nema....,
takze ak sa ti pokazi, alebo si chces k jeho pohonu nieco dorobit, chte
nechte sa musis nanho zas obratit. Dobre vymyslene.

Matej




Jarolím Libor
<jarolim/=/mise An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
l.cz> Kopie:
Thema: RE: Pohon k medometu
10.03.2004
16:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Ono je to o přístupu k věci. :-))
Rozumíš tomu, a nebo si myslíš že tomu rozumíš, a nebo si myslíš že tomu
porozumíš a zvládneš to, a nebo to prostě zvládneš sám i když jsi nikdy nic
takového nedělal = tak jdeš do toho.

Víš že to nezvládneš, nerozumíš tomu, nechce se ti do toho = jdeš do
obchodu a koupíš si to.
Nerezový koš do mého medometu mám od př.Vodičky a až dojdu k tomu, že chci
i pohon, tak se na něj zase obrátím.

Takové ty věci, jako: "Kdybych to byl věděl, tak bych ....." se přece řeší
až potom.
Co je na tom nepochopitelného ? Je to otázka osobních priorit a zájmů. :-))

Přátelé, přeju Vám, ať se Vám medomety bezpečně točí.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Přátelé,

při výrobě klasického nástavku s dvojitou stěnou v kombinaci
palubka/sololit -podobné nabízí např. i p. Břinek (potřebuji sdělat zbylé
balíky palubek na co nejvíc nástavků) byste doporučili použít sololit spíše
na vnitřní nebo vnější stěnu nástavku a proč?

Honza Čáp

Zdravím! Je dobře, že i na Slovensku vznikly takové stránky. Jen je třeba
mít dostatek autorů a přinášet informace. O tom to je, jinak zapadnou do
průměru. Existuje spousta včelařů, kteří mají co říct ostatním. Jen někdy
jaksi nemají chuť nebo odvahu nebo ještě něco jiného spojit se s redakcí a
předat informace :-)

Jinak přeji hodně úspěchů!

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Laco S [mailto:aculeata/=/nextra.sk]
> Sent: Tuesday, March 09, 2004 11:49 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Nova WWW
>
> informujem tuto konferenciu o novej slovenskej web stránke
> http://www.vcely.sk
> Stranka je este v zaciatkoch, preto touto cestou sa obraciam na vsetkych
> skusenych vcelarov a odborníkov,
> ktorí majú chut , a svojimi dlhorocnými skusenostami zo vcelarenia by
> chceli
> svojimi prispevkami obohatit tvorbu
> tejto vcelarskej stranky. Kazdemu prispevku, clanku budem velmi povdacny.
>
> Uz od vzniku tejto stranky som dostal niekolko desiatok mailov od mladych
> potencionalnych - zacinajucich vcelarov, ktorí hladaju informacie o
> vcelareni , ale ziadne komplexne informacie na Slovensku nemaju !!!
> Situacia je mnohým znama, neustaly pokles vcelarskej zakladne a pokles
> vcelstiev su iba jednym z problemom vcelarenia na Slovensku. Poslanim
> tejto
> stranky , by malo byt aspon ciastocne eliminovat informacny nedostatok na
> internete o vcelareni.
> Co v zaciatkom tato stranka umoznuje :
> - moznost podavania inzeratov http://www.vcely.sk/inzerat/index.php po
> dohode s redakciou
> aj moznost vlozenia fotografie
> - zucastnit sa vcelarskej konferencie - fora na
> http://www.vcely.sk/forum/index.php
> - moznost prezentacie vcelarskych firiem , vyrobcov vcelarskych zariadeni
> a
> pomocok
> - v buducnosti by to mali byt komplexne informacie zo sveta vciel a
> technologie vcelarenia
>
> Dalej sa prostrednictvom tohoto fora sa obraciam na vsetky vcelarske
> zdruzenia , organizacie a spolky, ak
> vo svojom okoli organizujete vcelarsku besedu, vystavu a pod. dajte o sebe
> vediet !
> Informacie o tychto aktivitach ihned zverejnime !
>
> Za redakciu
> Ladislav Sebosik
> e-mail: redakcia/=/vcely.sk

Popis konstrukce takové zarámované mřížky a nákres jsou na str. 18 a 20 v mé
brožurce o nízkonást. včelaření na:
http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf (600 kB),
jsou tam rozměry pro Optimal, snadno se dají uzpůsobit na jiný půdorys úlu.
Je to dobré řešení, mřížka se v provozu tak snadno nepoškodí. Ovšem včely ji
můstky prostavují.
Nestačí rám 6 mm, v nákresu je 10 mm, teď dělám mřížky do rámu 12 mm - je
pevnější a průlez pro včely přes ni je snazší. Doporučuji mřížku drátěnou,
ne plastovou - ta působí už příliš jako přepážka, zvl. ve vícenást. úlu. V
klasickém dvouprostorovém úlu s plodištěm a medníkem je tíseň, včely jsou
nuceny i přes takovu mřížku jít a ukládat tam med. Ovšem pozoroval jsem, že
některá včelstva ve vícenástavkovém úlu ani nad drátěnou mřížku med nechtějí
moc ukládat - záleží na povaze jednotlivého včelstva (tak jako u lidí), jeho
síle, síle snůšky, fázi sezony, aj.
Pokud by byl zájem, udělám pár snímků mřížky a pošlu do konference ke
stažení...

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Frantisek" <rada/=/investtel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 09, 2004 2:37 PM
Subject: mříka


> Letos bych chtěl přejít na tenkostěné nástavkové úly s rámkovou mírou
> 39x24. Vyrábím si je sám. Teď řeším problém umístění drátěné mřížky. Podle
> toho, co jsem se kde dočetl by měla být všude zachována včelí mezera cca
> 8mm. Četl jsem i o drátěné mřížce, která je usazená v rámečku, který je
asi
> 6mm vysoký a jen se vloží mezi nástavky. Včely potom minimálně prostavují.
> Nevíte někdo, kde takovou mřížku koupit? Máte s takovou mřížkou
zkušenosti?
>
> Díky, František

Na adree www.vcelarionv.kgb.cz najdes kompletní navod na výrobu úlů ze
sololitu
----- Original Message -----
From: Jan Čáp <capjan/=/ekolog.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 10, 2004 6:26 PM
Subject: Sololit ven nebo dovnitř ?


> Přátelé,
>
> při výrobě klasického nástavku s dvojitou stěnou v kombinaci
> palubka/sololit -podobné nabízí např. i p. Břinek (potřebuji sdělat zbylé
> balíky palubek na co nejvíc nástavků) byste doporučili použít sololit
spíše
> na vnitřní nebo vnější stěnu nástavku a proč?
>
> Honza Čáp
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.552 / Virová báze: 344 - datum vydání: 15.12.2003

Mohu vědět v jakých úlech včelaříte?

> No, ale vážně. Připomněls mi Franto ještě dodatečnou sentenci k diskuzi o
> uteplených úlech a pod.:
> Tuším se ten úl jmenuje Bočonádi ( nevím název přesně, tak to píši
> foneticky). To byl maďarský ležan? s horním česnem. Při horním česnu se
> význam silného uteplení jeví poněkud méně významným.
> Z věrohodné literatury vím, že pokud se do tohoto úlu včely už v podletí
> zakrmily a zazimovaly, přežívaly zimu bez vlhkosti, v pohodě a s prognózou
> dobrého jarního rozvoje. Neboť své věci ( umístění zásob, začátek sezení,
> početnost chomáče..) si včely nejlépe samy uspořádají už v průběhu srpna
> do dneška přežily jen ty "rodové klany", které si to uměly v dutinách
> přiměřeně různých rozměrů, tvarů... zařídit).

Boczonádyho úľ
Úlovú otázku na južnom Slovensku ovplyvňoval aj Imrich Boczonády
Szabó zo susedného
Maďarska. Vyvinul tri typy ulov známe ako "malý, stredný a veľký Boczonády".
Prvé dva typy úľov boli určené pre stojanovitý tvar v troch radoch nad
sebou. Prístupné boli
odzadu a letáčový prielez bol nad rovinou druhého radu rámikov . Steny úľa
boli uteplené.
Za medník slúžil tretí rad rámikov oddelený od plodiska priehradkou a
mriežkou.
Vonkajšie rozmery rámika "malého Boczo-nádyho" boli 32 X 28,6 cm a
"stredného Boczonádyho" 42 X 29 cm. Tretiu veľkosť rámika 42 X 36 cm
používal vo forme
ležana prispôsobeného na kočovanie s príslušnou úpravou horného vetrania.
V úli používal zvislú mriežku a únikový priestor pri úprave vetrania
vytváral tým,
že zarámované sitá obrátil nad rámikmi opačne.

tolko pisu mudre knizky

S pozdravo Laco S.

Díky, to je pro mne dobré doplnění mých informací. Krásně to dokládá
mnohaleté úsilí včelařů, kteří se své znalosti o včelách snažili realizovat
v mnoha rozličných úlech, často protichůdných vlastností, upřednostněním
různých požadavků, hledáním optima ...
Pepa Kala.

----- Original Message -----
From: Laco S <aculeata/=/nextra.sk>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 10, 2004 11:05 PM
Subject: Muj způsob záchrany včelstva


> > No, ale vážně. Připomněls mi Franto ještě dodatečnou sentenci k diskuzi
o
> > uteplených úlech a pod.:
> > Tuším se ten úl jmenuje Bočonádi ( nevím název přesně, tak to píši
> > foneticky). To byl maďarský ležan? s horním česnem. Při horním česnu se
> > význam silného uteplení jeví poněkud méně významným.
> > Z věrohodné literatury vím, že pokud se do tohoto úlu včely už v podletí
> > zakrmily a zazimovaly, přežívaly zimu bez vlhkosti, v pohodě a s
prognózou
> > dobrého jarního rozvoje. Neboť své věci ( umístění zásob, začátek
sezení,
> > početnost chomáče..) si včely nejlépe samy uspořádají už v průběhu srpna
> > do dneška přežily jen ty "rodové klany", které si to uměly v dutinách
> > přiměřeně různých rozměrů, tvarů... zařídit).
>
> Boczonádyho úľ
> Úlovú otázku na južnom Slovensku ovplyvňoval aj Imrich Boczonády
> Szabó zo susedného
> Maďarska. Vyvinul tri typy ulov známe ako "malý, stredný a veľký
Boczonády".
> Prvé dva typy úľov boli určené pre stojanovitý tvar v troch radoch nad
> sebou. Prístupné boli
> odzadu a letáčový prielez bol nad rovinou druhého radu rámikov . Steny úľa
> boli uteplené.
> Za medník slúžil tretí rad rámikov oddelený od plodiska priehradkou a
> mriežkou.
> Vonkajšie rozmery rámika "malého Boczo-nádyho" boli 32 X 28,6 cm a
> "stredného Boczonádyho" 42 X 29 cm. Tretiu veľkosť rámika 42 X 36 cm
> používal vo forme
> ležana prispôsobeného na kočovanie s príslušnou úpravou horného vetrania.
> V úli používal zvislú mriežku a únikový priestor pri úprave vetrania
> vytváral tým,
> že zarámované sitá obrátil nad rámikmi opačne.
>
> tolko pisu mudre knizky
>
> S pozdravo Laco S.
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.607 / Virová báze: 387 - datum vydání: 3.3.2004

>Na adree www.vcelarionv.kgb.cz najdes kompletní navod na >výrobu úlů ze sololitu
""
Fumiguji tak, že na nehořlavé podložce podložím ještě napuštěný papírový knot síťovinou, aby dobře prohořel. Jako nehořlavá podložka se mi osvědčily obyčejné víka od plechovek. Určitá nevýhodou fumigace v podmetu je vodorovná poloha knotu. Podstatně menší ztráty účinné látky byly zjištěny při svislém spalování, kdy teplý proud kouře odnáší amitraz již před tím, než žhavá zóna dosáhne místa, kde jsou kapky Varidolu.
""

Podívejme co se všechno v návodu na stavbu úlu člověk ještě nedoví? Začátečník nemusí zbytečně ztrácet čas čtením návodu k Varidolu a to je zase určitá výhoda :-).

Podstatná nevýhoda takového léčení je jeho neúčinnost a možnost výchovy rezistentních roztočů.

Na adrese
http://www.sweb.cz/Josef.Sroll
je stale regulator, ktery pouzivam radu let. Jako motor je
pouzito dynamo ze stareho nakladaku, pres primitivni kloub bez
prevodu otaci primo kosem. Otacky jsou stabilni a robustni motor
se jeste nikdy ani neohral, i kdyz se kos zacal brouzdat v medu.
Pepa

--
ANONYMNI PRIPOJENI K INTERNETU - bez registrace, zdarma, ihned!
Pripojeni na cisle 971 200 111 z cele CR,
v Praze navic na cisle 971 200 555.
Uzivatelske jmeno "post.cz", heslo "post.cz".
http://www.post.cz

:>balíky palubek na co nejvíc nástavků) byste doporučili použít sololit spíše
:>na vnitřní nebo vnější stěnu nástavku a proč?

Já mám 8 úlů s nástavky 39x24x11 kde jsou palubky ven a sololit dovnitř a jeví se mi to jako nejlepší řešení. Je to lehké a celkem odolné.
Zjistil jsem, že sololit se ven nehodí. Nasákává vodu a kroutí se.
Musel by se něčím dobře napustit (čím?) a stejně nemá tu mechanickou odolnost.
Sololit vevnitř si včely potáhly propolisem.
Eman

       :>balíky palubek na co nejvíc nástavků) byste doporučili použít sololit
       spíše
       :>na vnitřní nebo vnější stěnu nástavku a proč?

       Já mám 8 úlů s nástavky 39x24x11 kde jsou palubky ven a sololit dovnitř a
       jeví se mi to jako nejlepší řešení. Je to lehké a celkem odolné.
       Zjistil jsem, že sololit se ven nehodí. Nasákává vodu a kroutí se.
       Musel by se něčím dobře napustit (čím?) a stejně nemá tu mechanickou
       odolnost.
       Sololit vevnitř si včely potáhly propolisem.
       Eman

       Moje poznatky zo stavby sololitovych nadstavkov, ktore pouzivam vyse
       20 rokov. Vcelarim na ramikovej mierke 42x27,5 vonkaj. miera.
Sololit by som uz na vnutornu stranu nadstavku nepouzil.
40 percent stien sa vlhkom zbortilo. Je problem při vyberani
ramikov. Treba stenu ula rebrovat, aby sa nebortila.
Na odnimatelne dna nie je sololit vhodny. Vyduva sa smerom
vonku. Vcely ho v priestore letaca vykusuju, ak je maly letacovy
otvor. Tieto problemy sa objavia po niekolkych rokoch.

P.S. Včera som mal prelet na vceline.
Matej
Kosice

Od použití sololitu uvnitř úlu jsem upustil. Občas se vyskytly problém s jeho pokroucením vlivem vlhka. Raději dávám 5mm tlusté laťky. S těmi jsem porblémy nikdy neměl. Nástavky na zimování mají plášť z 1,5cm tlustých latí a na plášť medníků používám sololit. Je to mnohem jednodušší a rychlejší konstrukce. Na zimu medníky schovám pod střechu. Na úlech mám celkem velké stříšky, aby mi voda netekla po stěnách úlů.
Petr.

Sololit dovnitř palubky ven je systém úlů,které vyrábí fa Břinek.Sololit uvnitř se trochu kroutí neboť ho ne všude včely mohou potáhnout propolisem.Také v těch místech trochu
plesniví. Lépe je natřít sololit rozpuštěným propolisem v lihu.Sololit jsem používal na dřevěných rámech místo skleněných okének v zadovácích bez problémů./i bez plísně /
Při této příležitosti děkuji za příspěvky týkající se pohonu medometu.Profesionální výrobky se mě zdají příliš
drahé pro malovčelaře.Myslím ,že "jednoduchá stavebnice "postačí a dala by se jistě realizovat. Stavebnice dle AR se zdála ,že by mohla chodit,ale zatím se nikdo nepřihlásil,že ji používá. S pozdravem

Připojuji popis pulsního regulátoru, který by svými parametry vyhovoval pro pohon medomedu ss motorem. Verze označená M je již postavená a oživená. Objednat lze na adrese :http://www.elektro-obecnice.cz/

        Impulsní regulátor 50AObjednací kód:
S-T061 ........... cena: 645,- Kč
S-T061M ........... cena: 794,- Kč

Regulátor umožňuje plynulou regulaci výkonu stejnosměrných spotřebičů v rozsahu 0 - 100%. Regulovat lze různé motůrky, žárovky, páječky ap. Regulace je díky MOSFET tranzistoru téměř bezeztrátová. Napájecí napětí je v rozsahu 12 - 50V. Maximální regulovaný proud je 50A, rozměr pl. spoje 86 x 64mm, klidový proud 10mATechnické údaje:

Napájecí = regulované napětí:       24 V (10 - 50V)
Klidový odběr:       cca 10 mA
Regulovaný proud:       max 50A
Typ řízení:       šířková modulace, f = 3 kHz
Ovládání:       vestavěný potenciometr
Rozměry pl. spoje:       86 x 64 mm


S pozdravem

Stěračový motorek ze Š 100 jsem odzkoušel bez regulace na třírámkovém medometu / samozřejmě s převodem dle AR / , ale myslím ,že je slabý. Dost se zahříval. Jinak odkazy na regulátory jsou OK.S pozdravem

Aleš Faltín --- 10. 3. 2004
Re: mříka (5335) (5352)
Mohu vědět v jakých úlech včelaříte?
--------------------
V současné době mám 2 ležany(r.m.39x30) a 3 moravské univerzály (39x24)

Nevíte někdo, jak velká může být štěrbina, kterou včely už neprolezou? (3.5 mmm, 4 mm, 4.5 mm ?)

Ta součástka, co je označená
DIAC
KR205(207)

má nějakou divnou schématickou značku ... pokud je to diak ... nebo co je to
za oné..

TO trafo je taky poněkud nejaské.
REMOS poistka je na kolik ampér?

Asi by to chtělo i watáž odporů a voltáž kondíků, pokud by to chtěl někdo
vzít jako jako výrobní plánek.

Ten triak jako výkonový prvek se mi tam líbí.

Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "josef Šroll" <josef.sroll/=/post.cz>
To: "vcelarska konfera " <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 11, 2004 7:11 AM
Subject: Pohon k medometu


Na adrese
http://www.sweb.cz/Josef.Sroll
je stale regulator, ktery pouzivam radu let. Jako motor je
pouzito dynamo ze stareho nakladaku, pres primitivni kloub bez
prevodu otaci primo kosem. Otacky jsou stabilni a robustni motor
se jeste nikdy ani neohral, i kdyz se kos zacal brouzdat v medu.
Pepa

--
ANONYMNI PRIPOJENI K INTERNETU - bez registrace, zdarma, ihned!
Pripojeni na cisle 971 200 111 z cele CR,
v Praze navic na cisle 971 200 555.
Uzivatelske jmeno "post.cz", heslo "post.cz".
http://www.post.cz

Nové články:
===========

Chov matek pomocí společného oddělku:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004030602

S pozdravem
redakce

Osobně s tím zkušenosti nemám, ale kolega (Petr Sadovský) údajně takové
nástavky má a má palubky uvnitř a ven sololit. ALE POZOR! Jen v létě jako
medníky. Přes zimu by asi sololit trpěl, zvlnil se a nedržel tvar. Já jsem
jej chtěl dát dovnitř, ale výše zmíněný mi poradil, abych tak nečinil, že se
vnitřní vlhkostí v úle také zvlní a nejdou pak dost dobře umísťovat rámky.
Pana Břínka jsem se ptal, jestli jsou jeho úly trvanlivé a on prohlásil, že
ano. Nevím ovšem, jestli by pak nemusely bát umístěny ve včelíně nebo pod
střechou. To už jsem neřešil.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Jan Čáp [mailto:capjan/=/ekolog.cz]
> Sent: Wednesday, March 10, 2004 6:26 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Sololit ven nebo dovnitř ?
>
> Přátelé,
>
> při výrobě klasického nástavku s dvojitou stěnou v kombinaci
> palubka/sololit -podobné nabízí např. i p. Břinek (potřebuji sdělat zbylé
> balíky palubek na co nejvíc nástavků) byste doporučili použít sololit
> spíše
> na vnitřní nebo vnější stěnu nástavku a proč?
>
> Honza Čáp

Částečně uteplené úly, 1,5 cm palubky, 2 cm polystyren, 1,5 cm palubky,
nástavek čtvercového půdorysu na rámek 39x24, síťované dno, pod strůpkem
fólie, víko event. S polystyrenem.

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Ale Faltín [mailto:afaltin/=/seznam.cz]
> Sent: Wednesday, March 10, 2004 9:16 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: mříka
>
> Mohu vědět v jakých úlech včelaříte?

Záleží Emane, jak máš tlustý včely. Jestli se o ně dobře staráš, neprolezou podle mého už 4 mm. Jinak zvol pro ty mladé a hubené tu menší míru. Záleží na tom kdy. Hladové a na jaře vyhublé jsou tenší a prolezou. U mravenců to je horší, je jich plno druhů a do ůlu prolézají i těmi nejmenšími štěrbinami. Trubci mají rovněž různé rozměry, podle stáří, druhů a pod. Ani královny na tom nejsou stejně, měl jsem v chovu černé štíhlé, tlusté žluté, střední. Záleží na co to potřebuješ, dělat štěrbinu akorát, aby neprolezly a kam Ti prolézají. Jinak Tě pozdravuji a pokud nemáš jiné problémy, tak Ti závidím.
Čao Emil

Já bych nyní preferoval jednostěnné nadstavky z palubek, pokud jsou silnější
než 20 mm a kvalitní a sololit použít na něco jiného.
Horší varianta je použít palubky zvenku a sololit zevnitř. Spotřebuje se ale
více palubek.

Jinak sololit je vhodný na bedny na rámky, skříně atd tam, kde nemůže
navlhnout. Zvenku na nadstavcích se kroutí i po důkladné impregnaci fermeží
a okraje a rohy je třeba zpevňovat plechem nebo laťkami. Nenaimpregnovaný
mokrý sololit má v krajním případě pevnostní vlastnosti mokrého hadru na
podlahu. Na vnější stěny úlů je vhodný, jen pokud je úl skrytý ve včelíně
nebo včelníku a to ještě, pokud je vyřešeno ukládání vlhkosti v izolaci v
zimě. Na vnitřní straně se musí vyztužovat co 10-15 cm třeba dřevěnou
latičkou ze strany izolace, jinak se prohýbá dovnitř úlu.

Na druhé straně jednostěnné nadstavky se musí dělat z poměrně kvalitního
dřeva a kusy dřeva vedle sebe musí mít podobné vlastnosti, například nesmí
být z různých druhů dřeva. Může pak docházet při periodách vlhnutí a
vysychání k prasklinám v nadstavku přes celou stěnu dovnitř úlu.

Teď mne napadla tato varianta: Nadstavky se vyrobí z méně kvalitního
zbytkového dřeva. Vnitřek nadstavků se vyloží cca 0,5 - 1 cm vrstvou vlnité
lepenky třeba z krabic z supermarketu. Přes tuto izolační vrstvu se přibije
tenkými hřebíčky 20 - 25 mm dlouhými 4 mm sololit. Ještě je třeba chránit
hrany nadstavků, aby se do lepenky nedostaly včely, třeba levným akrylátovým
tmelem a nadstavek je hotov.

Sololitové nadstavky nyní zkouším vyrábět. Stěny jsou tvořeny sololitem
zevnitř a zvenku, mezi nimi jsou co 15 cm distanční laťky silné 15 - 20 mm,
která zároveň přebírají tíhu nadstavků nad tímto nadstavkem. Zbytek prostoru
mezi sololity je vyplněn izolací. Zvenku je sololit impregnován fermeží,
zevnitř voskem. Je to ale dost piplačka tyto úly vyrábět. Možná by šlo
udělat ze dvou velkých sololitů, natlouct distanční laťky, vyplnit prostor
mezi nimi izolací a získat tak velkou desku, ze které by se rovnou nařezaly
stěny nadstavků. Pak by ta pracnost mohla být rozumná. Uvidím za nějaký rok,
jak se tyto sololitové nadstavky osvědčí, pak bude doba uvažovat, jak je
vyrobit rychleji.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 10, 2004 6:26 PM
Subject: Sololit ven nebo dovnitř ?


> Přátelé,
>
> při výrobě klasického nástavku s dvojitou stěnou v kombinaci
> palubka/sololit -podobné nabízí např. i p. Břinek (potřebuji sdělat zbylé
> balíky palubek na co nejvíc nástavků) byste doporučili použít sololit
spíše
> na vnitřní nebo vnější stěnu nástavku a proč?
>
> Honza Čáp
>

KR 205 nebo 207 je teslácký diak. Dnes už se asi nesežene. Stejně jako ten
triak KT205/600 ( pokud to je triak, mám pocit, že buď KT205 nebo 207 byl
tyristor). Trafo je primár na 220, ale mohlo by být třeba na 120 a zbytek
napětí dohánět triakem. Sekundár je zhruba na napájecí napětí motorku, nebo
o trochu více. Výkon trafa by měl odpovídat výkonu motoru nebo aspoň
požadovanému výkonu pohonu na medometu. Trafo bude mít o něco menší
účinnost, triakový regulátor deformuje sinusoidu. Pojistka by měla mít
odhaduji asi 2 ampéry.
V zapojení chybí odrušovací člen, takové zařízení může až v okruhu několik
desítek metrů rušit příjem rozhlasu a televize. Odpory od oka jednowatové,
potenciometr kvalitní, raději větší verze s větším ztrátovým výkonem, je
dost namáhaný a s kvalitně izolovaným knoflíkem.
Regulátor by měl být ve vodivé krabici, třeba plechové, nulák připojený na
krabici a na jednu výstupní svorku zdroje.
Otázka je, jestli není dneska jednodušší, když už mám trafo na 220 ( dnes už
230) o příslušném výkonu a odpovídajícím napětí, regulovat otáčky
regulátorem na sekundární straně trafa. Dneska už jsou příslušné součástky
na levný impulzní zdroj běžně dostupné a je to rozhodně bezpečnější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "josef Šroll" <josef.sroll/=/post.cz>
To: "vcelarska konfera" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 11, 2004 7:11 AM
Subject: Pohon k medometu


> Na adrese
> http://www.sweb.cz/Josef.Sroll
> je stale regulator, ktery pouzivam radu let. Jako motor je
> pouzito dynamo ze stareho nakladaku, pres primitivni kloub bez
> prevodu otaci primo kosem. Otacky jsou stabilni a robustni motor
> se jeste nikdy ani neohral, i kdyz se kos zacal brouzdat v medu.
> Pepa
>
> --
> ANONYMNI PRIPOJENI K INTERNETU - bez registrace, zdarma, ihned!
> Pripojeni na cisle 971 200 111 z cele CR,
> v Praze navic na cisle 971 200 555.
> Uzivatelske jmeno "post.cz", heslo "post.cz".
> http://www.post.cz
>
>

Děkuji všem za jejich rady.

Palubky jsou tlusté 12 mm, takže nástavek jen z palubek by mohl být tak
nouzový medník. Někde ve Včelsřství byl článek o výrobě ležanů z velkých
sololitových panelů, kde autor tvrdil, že sololit nepracuje, pokud je
napuštěný fermeží z obou stran (to samé tvrdí p. Řeháček, který používá
sololit na vnitřní stěny Eurodadantu).

Myslím že by to mohlo fungovat takhle:

* nedělat klasický rámeček nahoře a dole,
ale panely na jednotlivé stěny nástavku (jako Sololit Optimal nebo úly
Metapis)
* na ně přilepit a přibít vnější sololit
* celé to napustit fermeží
* vnitřní stranu panelu pobít nenatřenýma palubkama
* sestavit - slepit a sešroubovat v rozích

Zdraví

Honza Čáp

Jen tak mimochodem, co je myšleno "eurodadantem"? MF




(to samé tvrdí p. Řeháček, který používá
sololit na vnitřní stěny Eurodadantu).

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.619 / Virová báze: 398 - datum vydání: 10.3.2004

Přátelé, kdo včelaříte v Dadant-systému - 1 vysoký nástavek, ostatní nízké
(např. př. Jindra), jak zajišťujete obměnu díla v plodišti?

Četl jsem o metodě př. Čermáka v 11 rámkovém Optimalu
42x36(http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#novedilo) a př. Řeháčka,
který má v Eurodadantu 13 plástů a zužuje/rozšiřuje podobně jako v ležanu.

Jak to ale dělat při 10 nebo dokonce jen 9 (př. Jindra) vysokých rámcích -
napadá mne nechat hodně stavět oddělky, ale není pak potíž 'načapat' v úzkém
plodišti prázdný plást na výměnu?

Zdraví

Honza Čáp

       Palubky jsou tlusté 12 mm, takže nástavek jen z palubek by mohl být tak
       nouzový medník.

       Moja skúsenosť - núdzový medník zo sololitu - krajné kámky málo medu.
       Stena uľa má byť hrubá 3cm. Hrubšia stena nemá vplyv na množstvo
       medu v krajných rámkoch.
       
       Někde ve Včelsřství byl článek o výrobě ležanů z velkých
       sololitových panelů, kde autor tvrdil, že sololit nepracuje, pokud je
       napuštěný fermeží z obou stran (to samé tvrdí p. Řeháček, který používá
       sololit na vnitřní stěny Eurodadantu).

       Raz som pouzil na výrobu uľov odpadové dosky z bedien. Boli natreté
       neznámim lakom. Dosky som len srovnal. Niekde bolo vidno lak. Vnútorne
       steny natreté propolisom - výsledok, vedší úhyn včelstiev v priebehu zimy.
       Toxický náter.
       Poučenie: Na vnútornú stenu požiť len propolis poprípade vosk.

       Ladislav Matej

       Myslím že by to mohlo fungovat takhle:

       * nedělat klasický rámeček nahoře a dole,
        ale panely na jednotlivé stěny nástavku (jako Sololit Optimal nebo úly
       Metapis)
       * na ně přilepit a přibít vnější sololit
       * celé to napustit fermeží
       * vnitřní stranu panelu pobít nenatřenýma palubkama
       * sestavit - slepit a sešroubovat v rozích

       Zdraví

       Honza Čáp




       __________ Informacia od NOD32 __________

       Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
       http://www.eset.com

       

> Jen tak mimochodem, co je myšleno "eurodadantem"? MF

Eurodadant, Evro-Dadant, nebo také Úlová soustava Apollo 39/13 - tak nazývá
svůj úl Ing. Vladimír Řeháček. Je to uteplený (30 mm izolace) nástavkový úl
13 rámků 39x30 v plodišti, 39x15 u NN, podobně jako úly Dadant-Blatt ve
Francii a Itálii používá hřebeny a rámky s loučkou stejně širokou po celém
obvodu.

J.Čáp

Je potreba si plodiste s vysokymi ramky pripravit jiz na podzim. Ty ramky, ktere by mely byt vymeneny pristi sezonu, umistit co nejblize stenam nastavku. Na jare staci vyjmout druhy ramek od steny, poskrabat ho a umistit do podmetu. Na prazdne misto vkladam ramek s mezistenou. Ramek za take mezistenou poskrabu. Vcely velmi rychle vyberou jak ramek v podmetu, tak ramek za mezistenou. Zhruba za tyden vyjmu ramek z podmetu a vymenim prazdny ramek za mezistenou (prvni ramek u steny nastavku) za ramek s mezistenou. Na opacne strane nastavku udelal totez. Behem cca 14 dnu (v zavislosti na sile vcelstva) jsem schopen vymenit 4 ramky. Tento zpusob obmeny funguje jen na jare! V lete vcely ramky v podmetu zanaseji nektarem!
V sezone, behem medovani, lze odebirat 1-2 ramky se zasobami a nahradit je mezistenami a nebo odstanit trubcinu. Vymenim tedy za sezonu minimalne 1/2 dila v plodisti a jeste na jare podporuji plodovani.

Neni to muj napad a bohuzel ani nevim kdo tento postup vymyslel, ale velmi dobre se mi osvedcil.

Kuba


================= Původní zpráva =================
Od (From): "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Obměna díla ve vysokém nástavku
Datum (Date): 12. 3. 2004 7:06
==================================================

> Přátelé, kdo včelaříte v Dadant-systému - 1 vysoký nástavek, ostatní nízké
> (např. př. Jindra), jak zajišťujete obměnu díla v plodišti?
>
> Četl jsem o metodě př. Čermáka v 11 rámkovém Optimalu
> 42x36(http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#novedilo) a př. Řeháčka,
> který má v Eurodadantu 13 plástů a zužuje/rozšiřuje podobně jako v ležanu.
>
> Jak to ale dělat při 10 nebo dokonce jen 9 (př. Jindra) vysokých rámcích -
> napadá mne nechat hodně stavět oddělky, ale není pak potíž 'načapat' v úzkém
> plodišti prázdný plást na výměnu?
>
> Zdraví
>
> Honza Čáp
>

____________________________________________________________
Akční nabídka ČSOB!
Založte si ČSOB Osobní konto Plus do 12. 3. 2004 a získejte tři měsíce vedení účtu zdarma!
Více informací na www.csob.cz.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=70764%26url=http://www.csob.cz/HP/clanek.asp?prmKod=HP166&a=0

Přátelé,
není v tom žádný problém. Je jen třeba si uvědomit potřebu získání mladých včelstev ať je to z důvodů výměny matek, omezení varoazy, potlačení rojové nálady, rozšiřování chovu nebo i prodeje. Mladá včelstva prostě do moderního chovu patří! Pak jen stačí 14 dní po začátku snůšky nadělat 3-rámkové oddělky a rámky nahradit mezistěnami. Po třech letech máte vždy nové dílo v plodišti. Oddělek Vám v klidu vystaví zbytek mezistěn v nástavku. Při spojování dvě vysoká plodiště postavím na sebe a na jaře je většinou spodní vymetené od zásob a opuštěné. Výhodou je používat polorámky v poloviční výšce. Pak ojedinělý vysoký rámek můžete zavěsit přez dva polonástavky ke stěně aby Vám je matka opět nezakladla (pokud nepoužíváme mřížku).
Zdravím všechny Honza

Když tak sleduju problémy kolem "amatérské" stavby úlů z kdejakých materiálů, jsem rád, že jsem začal s papírem. Nemám totiž žádný podobný problémy s prohýbáním stěn a podobně. Přitom jsou nástavky z papíru tak lehké, že to lze přirovnat i izolační schopností k polystyrénu. Vždy se mi "líbily" připomínky o tom, že v polystyrenu je vlhko a jak čtu s vlhkostí mají problémy jiné materiály. Za 25 let včelažení v polystyrénu jsem žádný problém s vodou v úlech neměl. No, může to být také tím, že používám celoročně otevřená očka. Očka mám plochá vyfrézovaná na šířku 8mm a tak v zimě v mrazech se horní samy uzavírají jinovatkou. Za očky jsou široké (Hofmannovy) loučky rámků těsně vedle sebe a tak včelstva nejsou rušena průvanem od větru.
Zase mám pocit, že poučuju, a tak se omlouvám všem, kteří tento pocit mají také,
vše v dobrém Honza

Taky bych se přimlouval, aby o tim někdo zasvěcený prohovořil
Je to pádné proti, které mě zatím od vysokého plodiště odrazuje.

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 12, 2004 7:06 AM
Subject: Obměna díla ve vysokém nástavku


Přátelé, kdo včelaříte v Dadant-systému - 1 vysoký nástavek, ostatní nízké
(např. př. Jindra), jak zajišťujete obměnu díla v plodišti?

Četl jsem o metodě př. Čermáka v 11 rámkovém Optimalu
42x36(http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#novedilo) a př. Řeháčka,
který má v Eurodadantu 13 plástů a zužuje/rozšiřuje podobně jako v ležanu.

Jak to ale dělat při 10 nebo dokonce jen 9 (př. Jindra) vysokých rámcích -
napadá mne nechat hodně stavět oddělky, ale není pak potíž 'načapat' v úzkém
plodišti prázdný plást na výměnu?

Zdraví

Honza Čáp

Pane Jindro,
zajímalo by mne jak zimujete silnější včelstva, zda jednom nebo dvou vysokých nástavcích, popř. v kombinaci 1 vysoký, 1 nízký. V kombinaci VN+NN by mne zajímalo pořadí nástavků při krmení, zimování a jarním rozvoji. Dík za info.

:>problém s vodou v úlech neměl. No, může to být také tím,
:>že používám celoročně otevřená očka. Očka mám plochá
:>vyfrézovaná na šířku 8mm a tak v..

Vlhko v úlech taky neznám. Očka mám kruhová 25mm celoročně.
DOTAZ Honzovi: Jaký tvar mají ta 8mm očka a jak vysoko od spodku nástavku?
Zdraví Eman
P.S. Venku u nás teplota vypadá na prolet

Na obrázkách na Honzovo stránkách je to vidět. Má oválná očka v dolním rámu nástavku.

Dotaz:
zajímalo by mne jak zimujete silnější včelstva, zda jednom nebo dvou vysokých nástavcích, popř. v kombinaci 1 vysoký, 1 nízký. V kombinaci VN+NN by mne zajímalo pořadí nástavků při krmení, zimování a jarním rozvoji.

Odpověď:
Standad na zimu od spodu - jeden prázdný ponástavek (=podmet), jeden vysoký nástavek, dva polonástavky (=krmná komora).
Při krmení - 4 rámky z horního nástavku vyjmu a vložím do dalšího nad rámky, tím vytvořím prostor pro dvě krmné láhve. Po nakrmení vrátím zpět.
Při jarní prohlídce - nástavek se zbytkem zásob přestěhuji pod vysoký nástavek. Pokud je některý prázdný (suchý) bez včel tak ho odejmu.
Je třeba si uvědomit, že kolik je včelařů tolik je provozních metod a také nelze jednu metodu použít na všechna včelstva na stanovišti. Chce to individuální přístup podle rozsahu a umístění plodu, zásob a množství včel.
Honza

DOTAZ: Jaký tvar mají ta 8mm očka a jak vysoko od spodku nástavku?

Odpověď: očka frézuju (vrtákem na ocel) ve spodním rámu nástavku o rozměrech 8 x 60 mm asi 5 mm od spodního okraje.
Honza

Byl dneska nekdo v Nasavrkách na 3.semináři? Jaké to tam bylo? Bohužel jsem se tam již nevešel :-)

kdo poradí jak levně a pokud možno jednoduše zhotovit nástavky 39/24. Předpoklad jejich umístění na včelnici.

Konferencia výzkumníkov a zlepšovateľov vo včelárstve .
Najbližšia konferencia sa uskutoční na Slovensku v dňoch 22.-24.10.2004. Súčasťou 14-tej konencie bude aj výstava zlepšovateľov a výstava výrobcov včelárskeho sortimentu.
Podrobnejšie informácie o mieste konanie a programe uverejní Slovenský zváz včelárov, Svrčia 14, 842 08 Bratislava včas. Referáty a exponáty je možné prihlasovať na túto adresu do 30.6.2004
Michal Seničan
____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte http://www.obchodni-dum.cz/index.phtml?prov=59

Konferencia výzkumníkov a zlepšovateľov vo včelárstve .
Najbližšia konferencia sa uskutoční na Slovensku v dňoch 22.-24.10.2004. Súčasťou 14-tej konencie bude aj výstava zlepšovateľov a výstava výrobcov včelárskeho sortimentu.
Podrobnejšie informácie o mieste konanie a programe uverejní Slovenský zváz včelárov, Svrčia 14, 842 08 Bratislava včas. Referáty a exponáty je možné prihlasovať na túto adresu do 30.6.2004
Michal Seničan
____________________________________________________________
ADSL za korunu od Contactelu - nejpříjemnější ADSL na trhu doručíme rychle až k Vám!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=70017%26url=http://www.contactel.cz/adsl

Dneska jsem mluvil se známým myslivcem, ptal jsem ho na psíka mývalovitého
( včelařství č.3/2004 strana 74 jsou dva články, jak zlikvidoval včelstva v
zimě.)
Řekl mi, že vloni chytili do umělé nory jednoho ( a několik lišek). Takže je
i u nás. ( Novojičínsko, severní úpatí Beskyd). Asi to chce používat na
lesních stanovištích dostatečně mechanicky odolné úly proti těmto škůdcům.
Včetně materiálů používaných na česnové vložky.
Asi těch nadstavků ze sololitu moc dělat nebudu.

Jinak od cca 10 února je tady souvisle sníh, minulý týden ve středu dobrých
30 - 50 cm, nyní je takových 5-10 cm a teplota 4 - 6 st C. Podle předpovědi
počasí by už měly tento týden vyletět, jak bude aspoň půl dne slunce.

R. Polášek.

Protože mimo začínajícího včelaření, jsem i aktivním myslivcem, mohu jen potvrdit rozšíření psíka mývalovitého na celém území ČR. Každoročně jsou vykazovány výrazné nárůsty ulovených jedinců. Tento druh je v současné době na rapidním vzestupu populace a stává se významným predátorem. Domnívám se ale že v budoucnu i přes vysoké stavy nebude působit významné problémy včelařům. Doposud nebyl v literatuře takový způsob obživy popsán.

Vážený pane přihlašuhji tímto na výstavu exponát:
Automatizované vážení úlových sestav a sběr dat v průběhu snůšky.
Autoři:
Bohumil Horák, Josef Horák

Kontaktní adresa:
J.Matuška 7/30
70030 Ostrava Dubina
Česká republika



-----Original Message-----
From: Michal Seničan [mailto:Senican/=/seznam.cz]
Sent: Sunday, March 14, 2004 11:36 PM
To: Vcelarska konference
Subject: 14.Konferencia

Konferencia výzkumníkov a zlepšovateľov vo včelárstve .
Najbližšia konferencia sa uskutoční na Slovensku v dňoch
22.-24.10.2004. Súčasťou 14-tej konencie bude aj výstava zlepšovateľov
a výstava výrobcov včelárskeho sortimentu.
Podrobnejšie informácie o mieste konanie a programe uverejní
Slovenský zváz včelárov, Svrčia 14, 842 08 Bratislava včas. Referáty a
exponáty je možné prihlasovať na túto adresu do 30.6.2004
Michal Seničan
____________________________________________________________
ADSL za korunu od Contactelu - nejpříjemnější ADSL na trhu doručíme
rychle až k Vám!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=70017%26url=http://www.contactel
.cz/adsl

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Seminář v Nasavrkách byl velmi zajímavý, nicméně příliš mnoho účastníků.

Přes úctu k tradici si myslím, že by bylo vhodnější k takovýmto velkým
akcím využít třeba prostor univerzit, které jsou prostorově mnohem lépe
vybaveny.

B.Horák

-----Original Message-----
From: Ale Faltín [mailto:afaltin/=/seznam.cz]
Sent: Saturday, March 13, 2004 6:22 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: 3.seminář

Byl dneska nekdo v Nasavrkách na 3.semináři? Jaké to tam bylo? Bohužel
jsem
se tam již nevešel :-)

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Ze Severomoravského kraje je tam špatné spojení. Loni jsem měl zájem, a
zjistil jsem, že abych se tam dostal na devátou v sobotu, musel bych vyjet
už někdy v pátek večer. Problém je spojení Pardubice ( nebo jiné město na
trati ) a Nasavrky, kde ty autobusy jezdí strašně nevýhodně, brzo ráno a
pak už ne.
Co třeba to udělat v Pardubicích, nebo v jiném větším městě?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ing.Bohumil Horák, PhD" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2004 7:52 AM
Subject: RE: 3.seminář


Seminář v Nasavrkách byl velmi zajímavý, nicméně příliš mnoho účastníků.

Přes úctu k tradici si myslím, že by bylo vhodnější k takovýmto velkým
akcím využít třeba prostor univerzit, které jsou prostorově mnohem lépe
vybaveny.

B.Horák

Pak to bude asi podobný škůdce jako kuna, který se prokouše do úlu přes
polystyren, nebo tenkou česnovou vložku a vysoké česno, jak je vidět na
fotkách ve Včelařství , ale přes masivní dřevo ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Sedláček" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2004 7:24 AM
Subject: Re: psík mývalovitý


> Protože mimo začínajícího včelaření, jsem i aktivním myslivcem, mohu jen
> potvrdit rozšíření psíka mývalovitého na celém území ČR. Každoročně jsou
> vykazovány výrazné nárůsty ulovených jedinců. Tento druh je v současné
> době na rapidním vzestupu populace a stává se významným predátorem.
> Domnívám se ale že v budoucnu i přes vysoké stavy nebude působit významné
> problémy včelařům. Doposud nebyl v literatuře takový způsob obživy
popsán.

K tomu sololitu.
Asi nie je sololit ako sololit. Ja mam vo voze 20 rocne ule zo sololitom
z vnutra a bez problemu. Skor robia problem obyc. dosky, z ktorych je dno a
predna stena z vnutra. Je tam sololit ten leskly, nie matny. cize ma inu
povrch. upravu.
A drzi bez deformacii, pri rozmeroch "B-cko". Ule pristupne zo zadu. Cize
drevene vodiace listy zaroven sluzia ako spevnovacie listy pre sololit. Bez
plesne a pod. Co nemozem povedat o tych doskach. Teplene hobrou.


Pista








Osobně s tím zkušenosti nemám, ale kolega (Petr Sadovský) údajně takové
nástavky má a má palubky uvnitř a ven sololit. ALE POZOR! Jen v létě jako
medníky. Přes zimu by asi sololit trpěl, zvlnil se a nedržel tvar. Já jsem
jej chtěl dát dovnitř, ale výše zmíněný mi poradil, abych tak nečinil, že se
vnitřní vlhkostí v úle také zvlní a nejdou pak dost dobře umísťovat rámky.
Pana Břínka jsem se ptal, jestli jsou jeho úly trvanlivé a on prohlásil, že
ano. Nevím ovšem, jestli by pak nemusely bát umístěny ve včelíně nebo pod
střechou. To už jsem neřešil.

Zdeněk Čejka

Priatelia,

vedla vcelnice mam kusok pola na ktorom by som rad vysial medonosne rastliny. Poradite mi prosim, ktore su najlepsie, kedy ich vysiat a kde ich mozem zakupit???

Vdaka

Pepo

Co tak tento seminář zorganizovat na VŠB-TU v Ostravě - byl by o něj
zájem??? Do Ostravy je spojení z celé Moravy a Slovenska bezproblémové,
Univerzita disponuje přednáškovými a výstavními prostory,.......
B.Horák

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, March 15, 2004 1:27 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: 3.seminář

Ze Severomoravského kraje je tam špatné spojení. Loni jsem měl zájem, a
zjistil jsem, že abych se tam dostal na devátou v sobotu, musel bych
vyjet
už někdy v pátek večer. Problém je spojení Pardubice ( nebo jiné město
na
trati ) a Nasavrky, kde ty autobusy jezdí strašně nevýhodně, brzo ráno
a
pak už ne.
Co třeba to udělat v Pardubicích, nebo v jiném větším městě?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ing.Bohumil Horák, PhD" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2004 7:52 AM
Subject: RE: 3.seminář


Seminář v Nasavrkách byl velmi zajímavý, nicméně příliš mnoho účastníků.

Přes úctu k tradici si myslím, že by bylo vhodnější k takovýmto velkým
akcím využít třeba prostor univerzit, které jsou prostorově mnohem lépe
vybaveny.

B.Horák



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Přátelé, zejména pro ty, kteří nemají možnost se na včelařské akce z jakýchkoliv důvodů dostat mám k dispozici včelařské filmy na CD. Pravě jsem aktualizoval seznam o 3. seminář PSNV. Vše naleznete na
www.sweb.cz/jjvcela
Zdravím Honza

Zrovna v tyto dny nástavky dělám. Nechal jsem si udělat rámy u stolaře, cca
20,-/ks - tedy 40,- na nástavek. Spotřeba palubek (12mm) na jeden nástavek
je asi 1m2, což v mém případě bylo zhruba 120,- Kč. Jako uteplení jsem dával
2cm polystyren (cca 10,- Kč/nástavek). Nějaká madla z kousku špalíku.
Hřebíky. Kryty oček (po 9,- Kč/ks). Dno mi udělal také stolař, dá se i
koupit (počítejme 500,-). Víko si udělám sám ze zbytků, sololitu a nějakého
protidešťového krytu (IPA, linoleum ...).

Když to spočítám dohromady, úl s dnem, čtyřmi nástavky a víkem:
- dno                             500,-
- nástavky               170,- x 4 = 680,-
- kryty oček 9,- x 4 = 36,-
- hřebíky, šroubky ...               50,-
CELKEM (hrubě sečteno)        1.266,- -> 1.300,- Kč.

Práci a elektřinu nepočítám.
Jestli je to levné nebo ne, to ať si každý rozhodne sám.

P.S. Dno je tak drahé proto, že bylo hodně pracné. Dá se udělat jednoduché
dno za pár korun. Já je mám ale zhotovené podle jednoho včelaře od nás,
který myslí u tohoto typu dna opravdu na vše. Od běžné práce, přes podávání
Formidolu, kontrolu spadu roztočů, až po fumigaci aerosolem. Zkrátka tak,
aby co nejméně přišel do styku se včelami a aby je tím pádem co nejméně
vyrušoval. Pokud bude autor souhlasit, zveřejním fotografie tohoto dna ve
Včelařských novinách.

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Novotny Jan [mailto:xviper.novotny/=/t-email]
> Sent: Sunday, March 14, 2004 7:34 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: zhotovení levných nástavků 39/24
>
> kdo poradí jak levně a pokud možno jednoduše zhotovit nástavky 39/24.
> Předpoklad jejich umístění na včelnici.