Včelařská konference

Vážení přátelé,mám dojem,že je mylná představa o tom,že úl musí být dokonale paropropustný.Postupně jsme zavrhli piliny,hobliny a t d .Já se domnívám,že rozhodující je isolace.Znamená to propustnost tepla.Pokud by někdo kalkuloval,že mezi dvěma stěnami,třeba dřevěnými,má být taková vlhkost kterou by bylo třeba odvětrat,tak si myslím,že ji neodvětrá vůbec,alespoň né v přijatelném čase a isolace by shnila.Včelařil jsem v úlech uteplených pilinami hoblinami,velitem (alespoň si myslím,že se to tak jmenuje)i ve slamácích.Podle mně dobrá isolace spočívá v drobných dutinkách vzduchu,které špatně převádějí teplo.Úly s velitem ještě mám.Je to zvněný papír jako na krabicích a je namočený v nějakém dehtovém nátěru.Asi proti mravencům ale určítě zabraňuje prostupu vodě.I stěny slaměných úlů nejsou ve stěně vlhké,protože vnitřní stěna úlu je impregnována propolisem,ale velké množství dutinek spůsobuje špatný převod tepla.Já si myslím,že samozřejmě řádně uteplené úly je nutné vhodně větrat jako byt.Pokud má někdo česno jenom dole,jako jsem to viděl u př.Smělého a včely sedí někde nahoře,tak se úl asi těžko dobře odvětrá a tak př.Smělý používá nad včelstvy polštáře z kuliček polystyrenu,skrze něž může pára odcházet.Pokud někdo větrá tak,že nadzvedne víko,tak ten tam asi vlhko mít nebude,ale ani né teplo.A tak si myslím,že nejvhodnější je mít otevřené česno někde uprostřed sedícího chumáče.V tom případě může být česno poměrně hodně uzavřené a dostatek oraženého vzduchu zajištuje prázdná prostora pod rámky.Pokud se vzduch v úle pomalu vyměňuje,tak stejně studený vzduch proudí podle přední stěny dolů a postupně se ohřívá.Ale to jsou teorie z min století,nic méně mé skušenosti a tak se podle toho může každý zachovat jak chce.Mohu jen říci,že u všech včelstev mám 3 okénka a jen asi u jedné třetiny včelstev je spodní okénko částečně zapoceno.Jsem přesvědčen kdybych okénka na zimu vyměnil za sololitová,tak nebude zapocené žádné.Pokud by někdo nevěděl jak získat kuličy,tak stačí našrotovat polystyren na kladívkovém šrotovníku na obilí,díry v sítu 2-5mmm.Kuličky budou stejné.

Banýr.

Po několika návštěvách včelařů na naší včelnici jsem se rozhodl vystavit můj papírák. Dostal jsem povolení od př. Texla (předsedy PSNV) k vystavení úlu na 3. semináři v Nasavrkách. Takže zájemci těšte se - uvidíte nevídané.
Přeji všem příjemný den.
Honza

To mě fakt zajímá. Bylo by možné trochu takový úl popsat. Neviděli jste někdo na webu nějaké obrázky.

Dík, František

NEJLÉPE PŘÍMO NA STRÁNKÁCH AUTORA ING.J.JINDRY :

http://sweb.cz/jjvcela/

V literatiře (např Malá včelařská encyklopedie) se lze dočíst, že
nepřecházejí, protože se stane, že ulička která má málo zásob padne a a
dobře zásobené sousední ne.

Zdravý rozum říká, že pokud by to byla pravda, tak by se chomáč nemohl v
jednom směru smršťovat. Podle nákresu max. a min. velikosti chomáče v článku
Prof. Corkinse (http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#corkins) chomáč
při smršťování opustil krajní uličky.

Dobrá možnost přecházení mezi uličkami je také často používaným argumentem
pro nízkonástavkové úly.

Neznáte přátelé někdo výsledky nějakého výzkumu na toto téma?

J. Čáp

U běžných kvalitně vystavěných rámků a běžné (i mé ) metodě, kdy je materiál
strůpku položen přimo na horní loučky rámků, nemají za nízkých teplot včely
v různých uličkách mezi sebou kontakt. Posunují se proto pouze podélně.
Někde jsem četl, že čelní včely vyprázdní buňky se zásobami, zásoby z buněk
přitom předají dalším včelám dozadu a do buněk potom zalezou a přes ně
přijdou další včely z prázdným opouštěných buněk na druhé straně chomáče.
Takhle se včely v jednotlivých uličkách posunují z jedné strany plástu na
druhou.
Pokud je velká zima, venku -15 st C a včely v chumáči mají nejnižší
(zimovací) teplotu 6-10 st C, tak podle mne nejsou schopny překonat žádnou
vzdálenost bez vosku nebo zásob. To znamená, že na plástu nepřejdou přes pás
bez zásob nebo dřevěnou loučku, pokud ta vzdálenost je větší než cca délka
půl - jedné včely ( to je můj odhad ). Jediná možnost, jak by se mohl zimní
chumáč " přelévat" z jedné uličky do druhé, jsou potom přímo díry v plástech
v dosahu chumáče.
Pokud je venku nula, uvnitř chumáče mají včely teplotu vyšší, 15 - 20 st C a
ještě ji zvyšují, aby mohly třeba začít plodovat, tak podle mne přecházejí
přes loučky plástů a rámkové uličky bez větších problémů, tehdy je asi
výhodné, když strůpek neleží přímo na horních loučkách, ale je pod ním
mezera pro průchod včel.
Pokud je teplota mezi tím, tak schopnost včel přecházet je taky mezi tím.
Záleží proto, jaká je zrovna teplota cca v tom týdnu a měsíci, kdy včelám v
uličče dojdou zásoby.
Pokud se někomu stává častěji, že mu část včelstva v nějaké uličče během
zimy uhyne, zbytek včelstva přežije, dělá asi nějakou chybu během krmení,
třeba má nevhodně umístěná otevřená očka a česno, nemá způsob krmení
přizpůsobený úlu, nebo po nakrmení včelstva pozdě na podzim přehazuje rámky
se zásobami a tím rozbije zimní sediště včelstva.


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2004 10:36 AM
Subject: Jak včely přecházejí mezi uličkami uvnitř chomáče?


> V literatiře (např Malá včelařská encyklopedie) se lze dočíst, že
> nepřecházejí, protože se stane, že ulička která má málo zásob padne a a
> dobře zásobené sousední ne.
>
> Zdravý rozum říká, že pokud by to byla pravda, tak by se chomáč nemohl v
> jednom směru smršťovat. Podle nákresu max. a min. velikosti chomáče v
článku
> Prof. Corkinse (http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#corkins)
chomáč
> při smršťování opustil krajní uličky.
>
> Dobrá možnost přecházení mezi uličkami je také často používaným argumentem
> pro nízkonástavkové úly.
>
> Neznáte přátelé někdo výsledky nějakého výzkumu na toto téma?
>
> J. Čáp
>

Dňa 29.02.2004 sa konala Výročná členská schôdza ZO SVZ v Košiciach.
Prebiehala v pokojnom, ale kritickom tóne.
V tajnom hlasovaní do výboru ZO boli zvolení: predseda Pavol Krupár,
tajomník Ing. Jaroslav Gasper, členovia Miloslav Toth,Ladislav Čuri, Pavol
Kopčák, Ján Humeník, Ing. Otto Šúver. KaRK : MVDr. Ľudovít Roško, Jaoslav
Chovan, I.Škriab.
Členská základňa v prijatom uznesení sa dištancuje od
nedemokratických aktivít bývalého predsedu ZO SVZ v Košiciach ,Mgr.Miroslava
Staška.VČS zároveň určila spôsob a podmienky predaja časti pozemku
Včelárskej paseky za protihodnotu, zakúpenia jednej bytovej jednotky pre
sídlo ZO SPZ v Košiciach.
Gabriel Komínek, Košice

Aké nedemokratické aktivity Miroslava Staška ?

Peter M.

--- Gabriel Kominek <kominek/=/ives.vs.sk> wrote:
> Dňa 29.02.2004 sa konala Výročná členská
> schôdza ZO SVZ v Košiciach.
> Prebiehala v pokojnom, ale kritickom tóne.
> V tajnom hlasovaní do výboru ZO boli zvolení:
> predseda Pavol Krupár,
> tajomník Ing. Jaroslav Gasper, členovia Miloslav
> Toth,Ladislav Čuri, Pavol
> Kopčák, Ján Humeník, Ing. Otto Šúver. KaRK : MVDr.
> Ľudovít Roško, Jaoslav
> Chovan, I.Škriab.
> Členská základňa v prijatom uznesení sa
> dištancuje od
> nedemokratických aktivít bývalého predsedu ZO SVZ v
> Košiciach ,Mgr.Miroslava
> Staška.VČS zároveň určila spôsob a podmienky predaja
> časti pozemku
> Včelárskej paseky za protihodnotu, zakúpenia jednej
> bytovej jednotky pre
> sídlo ZO SPZ v Košiciach.
> Gabriel Komínek, Košice
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Mail SpamGuard - Read only the mail you want.
http://antispam.yahoo.com/tools

Doplnenie: Clenovia ZO SVZ v Kosiciach v tajnom hlasovaní zo 106 platných
hlasov , za nového predsedu pána Krupára hlasovalo 87. Z diskusie
prítomných vyplynul záver o nedemokratických spôsoboch bývalého predsedu
Mgr.Staska, zatajenie obsahovej náplne listu predsedu ÚV SVZ, vseobecná
kritika na jeho prácu. V schválenom prijatom uznesení sa clenská základna
plne distancuje od aktivít pána Staska, jeho vyjadrení a pod.
Mali ste byt na VCS v Kosiciach, urobili by ste si sám záver.Pozrite
sa na www.geocities.com/jukejukekk/index.html
Pozdravuje Gabriel Komínek, kominek/=/ives.vs.sk.

Vázený priatelu !
Velmi si cením Vás záujem o získanie pravdivých informácií. Takéto
podrobnosti sa nezískavajú cestou vcelárskej konferencie. Merito veci
nezaujíma vcelárska konferencia, ale clenovia, ktorí sú organizovani v rámci
ZO SVZ v Kosiciach.
Odporúcam Vám získat názor od clenov, ktorých osobne poznáte, ktorí boli
prítomní na VCS, alebo priamo u tajomníka Ing. Jaroslava Gaspera.
Tesím sa na osobné stretnutie niekedy v máji,len nepoznám Vase ctené
meno a adresu. Casto chodím cez Idu, do Stosu.
Ozaj rád by som si vymenil Vase poznatky o chove vciel.
Pozdravuje Gabriel Komínek, Branisková 24, Kosice, tel: do práce 055 720 33
11, domov 055 62 590 22, mobil 0907588513.

Zdravim,

ja osobne bych nehledal "dokonalou paropropustnost" , ta ovsem neni
mozna. Spise bych to nazval vhodnou vlastnosti sten ulu.

V priruce o Cejkove ulu (gw.dup.cz/vcelam) popisuje autor, ze na podzim
nahrazuje okenko drevenou destickou, prave z duvodu kondenzace vody na
skle a nasledkem toho plesniveni posledniho plastu. Ale vzhledem k tomu,
ze ul (v podstate velmi tenkostenny - 1 cm drevo) je na zimu obalen 5 cm
tl. slamenou rohozi, je izolace (a propustnost par) pravdepodobne
optimalni. Kdyz pri pokusech o "oziveni" vcelareni v tomto typu ulu byla
slamena rohoz nahrazena PPS, byly vysledky horsi.

Zdravi PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------



V Banýr napsal(a):

> Vážení přátelé,mám dojem,že je mylná představa o tom,že úl musí být
> dokonale paropropustný.Postupně jsme zavrhli piliny,hobliny a t d .Já se