Archiv Včelařské konference

Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem
Z hledisky kvality medu čijeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
košieľkou!
-------------------------------------------------------
Pokud včely po vylíhnutí plodu buňku vyčistí a potáhnou vrstvou propolis, pak je vše v pořádku. Co se ale stane, pokud včely nemohou nasbírat propolis? Uvažoval o tom někdo. Propolis má prokazatelně antibakteriální účinky, má typickou chuť a vůni, která se jistě dostane i do medu. I proto je med zdravý. Jsou včelstva, která donášejí více propolis a jiná méně. Může být i zde souvislost s bakteriálními nákazami a hromadnými úhyny včelstev? Vede tudy cesta?

Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen z díla černého jako bota

___________________________________________________________

Pouhým okem bych to asi nezvládl, ale troufám si tvrdit, že kdybych měl podle chuti porovnat, který med je z kterého díla, tak bych to zvládl.

Když mi vloni jeden zákazník řekl, že ten můj med je nějak „medovější“, byl jsem překvapen a potěšen. Tato dobrá zkušenost mě utvrdila v názoru, že na medu z panenského díla asi něco bude a že bych to mohl využít ve svůj prospěch… alespoň nějaká satisfakce za náročnější a zodpovědnější metodiku včelaření.

A aby toho nebylo málo, ještě se zeptám, zda někdo zkoušel nalít vodu do černého plástu, po týdnu ji vytočit do sklenice a porovnat „vytočeninu“ s původním stavem?

Jinak zcela souhlasím s názorem, že tato diskuze musí u laické veřejnosti vyvolávat nemalou fobii k běžným medům, tedy ve výsledku antireklamu na medu. Proto by asi nebylo dobré toto ventilovat masově.

Pochybuji, že si Konferenci pročítají laici, spotřebitelé medu, nevčelaři, takže si nemyslím, že je diskuze na toto téma nebezpečná vzhledem k možnému vytváření antiraklami. Rovněž nevidím nic špatného na tom, že budu svým zákazníkům, tedy svému bezprostřednímu okolí, jako malovčelař, deklarovat med čistý, bez chuťového zatížení z tmavých plástů, a tím si vytvářet stálé a spokojenější odběratele.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

___________________________________________________________

Zkoušel jsem to u jednoletého díla, které bylo asi jednou až dvakrát zaplodované, zcela vysušené od medu a se zanedbatelným pokrytím propolisem. To je pro tento pokus důležité, protože vůně propolisu, medu či pylu ten lehký smrádek hravě překryjí. Ten „smrádek“ je způsoben právě těmi výkaly, které jsou zalisované v košilkách. Výluh z košilek se dostane do medu, přesto ale med následkem toho nezasmrádne. Jak jsem teď psal, vůně medu to překryje. Ale s chutí je to už horší. To je ta trpkost, pachuť, které si u medu ze starého díla všímám.

//\/\\//

> Gustimilián Pazderka
Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči. Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů medovice jinak dělené?

Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování. Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici nenachází žádné exkrementy.
Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše. Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
Honza

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

___________________________________________________________

Zkoušel jsem to u jednoletého díla, které bylo asi jednou až dvakrát zaplodované, zcela vysušené od medu a se zanedbatelným pokrytím propolisem. To je pro tento pokus důležité, protože vůně propolisu, medu či pylu ten lehký smrádek hravě překryjí. Ten „smrádek“ je způsoben právě těmi výkaly, které jsou zalisované v košilkách. Výluh z košilek se dostane do medu, přesto ale med následkem toho nezasmrádne. Jak jsem teď psal, vůně medu to překryje. Ale s chutí je to už horší. To je ta trpkost, pachuť, které si u medu ze starého díla všímám.

//\/\\//

A ještě něco přihodím:

Z dálky nic poznat nebylo. Musel jsem přičuchnout přímo k plástu, abych ten „odérek“ z bývalých plodových buněk vůbec dokázal detekovat. Prostě to splývá s okolím. Není to nic silného, ale když si představím, že se v tom povícero týdnů smáčí med, tak se ani nedivým, že to chuť ovlivní. Alespoň já si té chuťové změny všímám. Opakuji se, je to individuální záležitost.

Však toho taky p. Václavek masivně využívám, ikdyž bych nemusel, protože mám zákazníků tolik, že sotva stačím uspokojovat, proto musím masivně rozšiřovat. Nejde jen o med, ale i o zdravotní stav včelstev. Pokud je včelstvo po po většinu roku na takovém díle, je v perfektní kondici a lépe umí bojovat se sporami nemocí.Zdraví P.S

Já se na Rašovu Metodu dívám asi takto. Je jedno jaká je to metoda, Rašova, Novákova, Svobodova. M8 v mnoha věcech pravdu. Smyslem je udržet včelstva pokud možno co nejdéle v roce na panenském díle, nebo na díle minimálněkrát zakladeném matkou. Protože panenské dílo je vlastně sterilní prostředí a tudíš nehostinné pro spory nemocí, včelstvo je tak vystaveno menšímu infekčnímu tlaku jakýchkoliv spor nemocí, tudíž je v lepší kondici. Pokud je v lepší kondici, může více využít snůšky a včelař má z toho větší užitek, pokud se ukádá med do panenského či jen málokrát prokladeného díla jistě to zanechá na medu více kladnějších stop, než z díla tmavého, černého jak bota, staršího 3.let. Mezi námi je přece mnoho včelařů, kteří používají do medníku 5-6 let staré dílo. Po takovém medu by možná bylo nejlepší jít rovnou na WC. Zdraví P.S

V determinacích vylučování a vyměšování by se podle dostupných zdrojů
z internetu asi nikdo nevyznal, malphigické žlázy jsou také vyměšovací
orgán ale podle wikipedie jsou součástí vylučovací soustavy. Takže pro
moje chápání stačí, že když mšice vyměšuje, tak vlastně i vylučuje.
Jestliže je v tomto akademický pořádek, tak sem sním, ale promne to v
žádném případě není nějaký zlom v chápání toho, že jde o odpadní
systém těla, který plní nějakou funkci. Jestli je tato funkce taková,
že řitní výměšek je z principu důležitý v přežití jedince a je třeba
další potravou např. mravenců, nebo pochoutkou lidí, kteří se
orientují a vyhledávají na jejich odpad coby zdroj potravy, potom
nevím, proč si člověk musí do té své kebule nalhávat nějaké báchorky o
potravě jiné, než že jde o produkt výměšku a zvratku z volátka. Je to
tak? Pochybuji ale že na toto bude v zdegenerovaném světě plné
"pozitiv" reklaních triků zakládat obchodní strategii. Lidé coby si
koupily místo názvu na etiketě medného výrobku výrobek "přírodní
výměšek ze zvířat" by musly být hodně bio a eko ;-)"

:-)

_gp_


2010/2/5 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>:
>> Gustimilián Pazderka
> Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči.
> Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám
> jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů
> medovice jinak dělené?
>
> Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování.
> Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u
> producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o
> veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými
> žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici
> nenachází žádné exkrementy.
> Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše.
> Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím
> "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a
> kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do
> medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz
> plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
> Honza
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Takže přátelé dovolte mi uvést něco na odlehčení této velmi vážné vědecké dišputace :o). Připomíná mi to jeden film, na jehož jméno si již nevzpomínám, který pojednával o jednom švihnutém lidovém "výzkumníkovi" z dálného východu, který razil do praxe teorii o tom, že vše pochází z hovna. Ten vyráběl z hovna a cukru i vodku. Pokud se nad tím trochu zamyslíme?? Neměl ten člověk nakonec pravdu? :o)) A to je ten správný "bio program".
Zdravím a dobrou chuť :o)) JK

Vidiš tato interpretaca , že med je vlastně šavla mne nikde nenapadla :-D A když je to ještě v hovnech tak pak ož je to úplně jedno. :-D Deť to tam patři!


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 00:06:27
> ----------------------------------------
> V determinacích vylučování a vyměšování by se podle dostupných zdrojů
> z internetu asi nikdo nevyznal, malphigické žlázy jsou také vyměšovací
> orgán ale podle wikipedie jsou součástí vylučovací soustavy. Takže pro
> moje chápání stačí, že když mšice vyměšuje, tak vlastně i vylučuje.
> Jestliže je v tomto akademický pořádek, tak sem sním, ale promne to v
> žádném případě není nějaký zlom v chápání toho, že jde o odpadní
> systém těla, který plní nějakou funkci. Jestli je tato funkce taková,
> že řitní výměšek je z principu důležitý v přežití jedince a je třeba
> další potravou např. mravenců, nebo pochoutkou lidí, kteří se
> orientují a vyhledávají na jejich odpad coby zdroj potravy, potom
> nevím, proč si člověk musí do té své kebule nalhávat nějaké báchorky o
> potravě jiné, než že jde o produkt výměšku a zvratku z volátka. Je to
> tak? Pochybuji ale že na toto bude v zdegenerovaném světě plné
> "pozitiv" reklaních triků zakládat obchodní strategii. Lidé coby si
> koupily místo názvu na etiketě medného výrobku výrobek "přírodní
> výměšek ze zvířat" by musly být hodně bio a eko ;-)"
>
> :-)
>
> _gp_
>
>
> 2010/2/5 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>:
> >> Gustimilián Pazderka
> > Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči.
> > Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám
> > jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů
> > medovice jinak dělené?
> >
> > Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování.
> > Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u
> > producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o
> > veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými
> > žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici
> > nenachází žádné exkrementy.
> > Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše.
> > Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím
> > "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a
> > kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do
> > medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz
> > plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
> > Honza
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Máme jednoho včelaře, který moc neobměňuje dílo. Má souše opravdu černé. Až moc. Medovici prodává už na jaře. Med má opravdu tmavý. Já z panenských souší mám v té době průhledný. Taky někteří zákazníci říkají, že mám med moc dobrý, lepší než jiní včelaři, ale beru to tak, že někteří lidi rádi chválí. Ani včely nechtějí mít hodně staré dílo. V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
Tonda
>Sám jsem skoušel med vytáčet z panenských plástů zvlášť na druhém medometu a rozdíl jsem neviděl.
a ten kdo psal o životě ve výkalech toho moc o včelách neví. Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem

A já stále vzpomínám na med mých strýců, na tu nedostižnou vůni a barvu a ted konečně vím, v čem to je:-) Odedneška je konec obnovy díla!!! Už se těším na ten med mého dětství.

to může být velmi relativní. V DS se v mednícich plod nevyskytuje, takže plásty jsou světlé několik let, je i tady používání 3 popř. i 5 letých svěltých plástů opravdu špatné??

K vytáčení u mě patří láhev piva abych splách sladkou chuť ze žvýkání víček. Takový rituál a dobrá hudba co se hraje v radiu v noci, když komerce už nevydělává.

A nutno říci, že tmavá víčka z tmavých plástů nežvýkám, nechutnají mi.
Ale chuť je vždycky subjektivní. Možná je to pro jiného typická chuť voští a lesního medu:-)

Karel

Zajímavé sledovat tuto konferenci.
Dovolil bych si upozornit na určitý rozpor v pohledu na věc a ten je:
Tmavé plásty jsou pro plodiště naprosto nevhodné, protože se z nich uvolňují patogeny a jsou zdrojem nemocí. Kdo je používá, zaslouží si odsouzení všech, kteří vědí jak se dobře starat o svá včelstva. Takový „nepořádný“ včelař by si skoro zasloužil veřejnou popravu. V tom je shoda. Ale použijí-li se ty samé plásty pro medník, je to již z nepochopitelných důvodů jinak. Rozvíjí se diskuze, jak staré plásty jsou v pořádku a jak staré již ne. To postrádá logiku.
Můj názor na věc je následující:
Zaplodované plásty samozřejmě med kontaminují. Je jen otázkou jakou měrou. Kdo tomu nevěří, stačí naplnit tmavý plást vodou a po čase jí vylít. Vyteče doslova močůvka. Kdo bude mít pochybnosti o vlivu na chuť, může klidně ochutnat. Posouzení rozdílu v chuti medu jsem mohl posoudit při přechodu na technologii používání výhradně panenských medníkových plástů. Nejprve jsem vytáčel med z panenských plástů a potom z tmavých. V případě možnosti posouzení medu ze stejného stanoviště a stejné snůšky, je možné najít v chuti medu z tmavých plástů určitou pachuť. Bez možnosti tohoto porovnání to ale asi těžko někdo pozná a je to možné přisuzovat druhové příslušnosti medu. Ve skutečnosti jsou různé pachutě dané i snůškovými zdroji a jsou dokonce typické pro různé druhy medu (pohankový). Je proto nemožné podle chuti identifikovat med podle plástů v medníku. Jsem názoru, že med z panenských plástů je kvalitnější než z tmavých. Na druhé straně nevidím problém v tmavých plástech v plodišti. Včela tuto situaci umí řešit, a to už 40 milionu let. Jakmile je dílo staré, tak ho prostě odstraní a vystaví nové. Starý vosk se zbytky léčiv a patogeny končí mimo úl. Z nákazového hlediska ideální stav. I z pohledu zbytků léčiv ve vosku se tomu nedá nic vytknout. Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. Navíc je možné mezistěnou za předpokladu špatně provedeného ošetření vosku přenést mor plodu. Otevřený oběh vosku prostě přináší nákazová a zdravotní rizika. Asi se nenajde mnoha těch, kteří se mnou budou souhlasit. Proto se těším na názory těch, kteří souhlasit nebudou.
Jirka Přeslička

Předloni na přednášce MUDr. Hajduškové nám řekla, že v řepkovém medu je účinná látka brassicin, která má protirakovinné účinky. Z tohoto, ale i z jiných zdraví prospěšných důvodů dávají v Německu přednost světlým, květovým medům před medovicovými medy. Víte někdo o brassicinu více ? Dal jsem tento pojem vyhledat na internetu, ale český internet tento pojem nezná. Na internetu "ve světě" je několik odkazů, ale ty moje jazykové znalosti, to je brzda.

Díky Jiří.

Zdravím vás,
Je to to stejné jako kdybyste nosil 3-5 týdnů staré neprané, propocené spodní prádlo, také smrdí a chudák ta ženská, která to má potom brát do ruk. To stejné je to ze včelami.Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek. Přivoňte si schválně do panenského díla, nebo jen málokrát zakladeného a pak to stejné udělejte s dílem tmavým, černým, starým. Vaše nosní buňky dostanou pěknou dardu. Pokud máte chuť jíst med z takto starého díla, prosím, mě by se zvedl žalude a propadl bych se hambou něco takového prodat zákazníkovi. Já to nedělám hlavně kvůli zákazníkovi. Dělám to hlavně pro včely, Protože čisté panenské, či max. málokrát zakladené dílo vytváří nehostinnější prostředí pro spory nemocí. Tím udržuji včely v daleko lepší kondici, lepší síle, tedy dokáží využít více snůšky a včelař z nich má tedy větší užitek. Čím jsou včely ve větší kondici, tím lépe umějí s nemocemi bojovat.
Uvedu vám příklad: U nás v ZO je jeden velký včelař, pracuje s nástavky a učí mladé jak včelařit. Tvrdí že v době největší síly včelstev, květen a červen, má včely na jen jedom nástavku r.m 39/24 a jeden výjimečně dva nástavky jako medník. Tvrdí, že nemá cenu mít včely silnější, protože tu není snůška a tak mu nic nedonesou. Já mám od něj včelstvo cca 200 m. Včely tam mám na pěti nástavkách, za rok mi vystavějí 3 nástavky r.m 39/24, 11 rámků, z mezistěn a donesou mi 48 kilo medu. To je pěkný výkon. Když odečtu ty tři nové vystavěné nástavky je to dalších 15 kilo medu. Dílo také nemá zrovna nejnovější, takže se nedivím, že má na včelnici z mého pohledu takové žebráky. Takže i zde je rozdíl.

Já se připojuji, med z hodně tmavého díla mně subjektivně připadá trpčí než med z vystavených mezistěn nebo světlých plástů. Pak ale taky mně subjektivně připadá trpčí pozdnější med, snůška až po lípě z konce července až ze srpna. Možná to bude tím, že ta trpkost není způsobena oními výkaly, ale propolisem, kterým včely potahují buňky a ke konci léta, instinktivně toho propolisu včely používají víc, protože připravují plásty na zimu nebo prostě proto, že včel je nadbytek a tak je dost včel na impregnaci buněk propolisem.
Jinak připojím ještě dodatek, letos, tedy vlastně už loni jsem trochu pronikl do tajemství "technologie" kterou někteří "včelaři" možná vyrábějí ze světlého tmavý med. Loni jsem se rozhodl ztuhlý med v bedně nevytočených zcukernatělých starých plástů s medem zrecyklovat přes včely, tudíž jsem buňky se zásobami zeškrábal na hromadu, vyloužil vodou na cukerný roztok zhruba odpovídající koncentraci cukru 1 : 1 a zkrmil jednomu včelstvu. Vzniklý "med " jsem potom vytočil. Vyšel nádherně tmavý, jakoby stoprocentní medovicový med. Chuťově je "vpředu" hodně kyselkavý, jako ale kvalitní medovicové medy občas bývají a i jinak "uprostřed" i "vzadu" chuťově docela příjemný, je i voňavý. Nevědět, jak vznikl, považoval bych ho automaticky za kvalitní medovicový med. Neodvažuji se spekulovat, jak moc bude obsahem účinných látek horší než obyčejný med či případně díky tomu, že je včelami zpracováván v podstatě dvakrát, možná v některých věcech i lepší.....
Každopádně díky kyselkovosti, tmavostí, poměrně výraznou vůní i chutí by byl zřejmě ideální do perníků, medových dortů a podobně na pečení a vaření.

V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
Tonda

Je to trochu od témy, ale novú nastavil Tonda

Ja mám v tomto prípade vlastné skúsenosti, zaoberal som sa s tým niekoľko rokov a dospel som k tomuto záíveru.
Včely odstraňovali bunky na mladších a starších plástov (najstaršie u mňa sú š ročné), preto, že z nejakých príčin (voda v zime a plesne) zdeformuje-zmenší bunky na pláste na taký rozmer, že pre plodovanie matky sú už nevhodné.

Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť, ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.

Zdravím vás,Napsal jste, že nevidíte problém v tmavém díle v podišti. Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl. Navíc valná čast včelařů je nutí žít v tak žalostných podmínkách. Mají tedy dvě možnosti: buďto z takového úlu včelaře lajdáka odletět pryč do nějaké dutiny ve stromě apod., nebo žít v hnoji " musím to tak říci " Zájmem každého včelaře je mít včely v čistém a vonném díle a ne v hnoji. Mít je silné a zdravé a v kodici. Tmavé černé dílo jim zdraví rozhodně nepřidá. Jinak s ostatím vámi napsaném lze souhlasit.Zdraví P.S

Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť, ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.

Příteli Turčány, moc si vážím vašich zkušeností, které píšete na diskuzi, ale i ve Vašem případě platí - přečtěte si po sobě Váš příspěvek, ten poslední je skutečně velmi málo srozumitelný.

Jinak podle mně stejně jako v jiných věcech platí pravidlo přiměřenosti. Nepoužívat plásty ani příliš staré ani všude jen čisté nezakladené mezistěny. Přírodě, roji v přírodní dutině podle mně odpovídá obměna včelího díla asi 1/3 za rok. Tolik asi zničí v průměru zavíječi starého černého díla na jaře dříve, než se včelstvo rozšíří tak, že obsadí všechny plásty vystavené a zakladené minulého roku. Nebo třeba myš, co se v zimě dostane do dutiny. Plus když jednou za několik let je už voští v centru včelstva, kde se zavíječi nedostanou, příliš použité či z jiných náhodných příčin, třeba ztráty matky při oplození včelstvo uhyne a dutina má tak rok přestávky a nový roj potom nekompromisně vyhryže staré, plesnivé a poškozené cizí tmavé plásty...
Co se týká medu ve starých plástech, včely mají po milióny let vyvinuté mechanismy, jak zajistit, aby ze starých plástů nešly do medu škodlivé látky či zárodky nemocí.
To jen včelař to negativně ovlivní, když třeba rezignuje na obměnu plástů a staré černé plásty, které v přírodní dutině by dávno byly zničeny, svou činností chrání před zavíječem a dalšími škůdci a dělá tak z nich zásobníky nemocí a odpadních látek, oddělených od medu jen propolisem a košilkami.
Nebo když sešrotuje plást a ze vzniklé drti použije med nebo dokonce celý plást máčí ve vodě, aby z něho dostal třeba zkrystalované zásoby.

Pavel Holub:A já stále vzpomínám na med mých strýců, na tu nedostižnou vůni a barvu a ted konečně vím, v čem to je:-) Odedneška je konec obnovy díla!!! Už se těším na ten med mého dětství.

J.B.:Rozumím vám dobře, ? byl to med z tmavých souší?

Vlastně "včelařím kvůli vůni."
Pamatuji se na vůni kdy jsem se jako kluk pohyboval ve stodole při mlácení obilí, pomáhali jsem při podáváni snopů pšenice k mlátičce.
Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece.
(nemá to nic společného s vůní medu)
J.B.



Já vzpomínám na vůni plástů (určitě nebyly panenské a vůně byla težká)vůně ve staré kamenné chalupě v přistěnku kde byly v chladu, vlhku a zimě plásty uskladněny.
V mém dřevěném včelíně s vytlučenými, otevřenými okny tuto vůni zacítím vyjimečně za chladu bezvětří a ve vlhkosti.

Včela tuto situaci umí řešit, a to už 40 milionu let. Jakmile je dílo staré, tak ho prostě odstraní a vystaví nové.

Tento názor sa nedá akceptovať, môže to byť aj inak: ak dielo v prírode je staré, včelstvo dutinu opúšťa a vystaví si dielo v inej dutine:. Podľa mňa je to inak, včela európska to robí inak, rojí sa a to hneď po prvej zime a roj začína odznova, časť včiel môže pokračovať ďalej a v ďalšom roku to isté. Znovu séria rojov a včelstvo sa celkom odrojí až ostane prázdne.

Potom nemá kto odstraňovať staré dielo o to sa postará včelármi nenávidená vijačka vosková-motýlice, nové dielo vytaví nový roj, ak si túto dutinu nájde.

Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek.P:S:

Pán kolega, nehrajte sa na včelárskeho expertaa somozvaného vedca, nevynášajte súdy, ktoré nie sú relevantné. Predložte oficionálnu štúdiu na túto tému, s udaním kto a kde bola publikovaná,takéto tvrdenia sú v polohe JPP a nemajú žiadnu výpovednú hodnotu. Je to len táranie-kecanie, bez výpovednej hodnoty.

Zoušel jste někdy příteli kousat odvíčkovaná víčka z panenského, nebo mlaďounkého díla a díla černého? Já ano, a ta víčka z panenského díla jsem vždy vybíral, chutnala mi, víčka ze starého díla jsem nechával, to byl humus. Proto z včelstva definitivně odstraním max. jeden rok staré dílo. Je to sice dražší, ale za lepší zdravotní stav včelstev to stojí. Bez nich bychom žádný med neměli. Za takový vonný a chuťově významější med, o který má zákazník větší zájem, stojí těm naším včelkám trochu přilepšit. Vlastně tím kopírujeme jen jejich život v dutině v přírodě.
Nejsem nějaký ekolog, nebo simpatizant Strany Zelených, myslím ale racionálně a chci těm včelám dát něco více, ony se mi za to odvděčí kvalitnějším medem.Zdraví P.S

U včel domestikovaných jsem toto neviděl.

Toto som nevedel, stále si myslí, že včela nikdy nebola domestikovaná a je jedno kde žije, vždy je to včela tá istá včela európska.

>Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl.<
------------------------------------------------------------
Když to čtu tak promiňte ale nemohu odolat. To jsem také viděl u jednoho včelaře včelstva přímo v rodinném domku v hale. Dvanáct úlů MU a výlety ven skrz stěnu. To byly patrně včely domácí ;o). Příteli, prosil bych abyste nepoužíval včelařskou latinu v terminologii při řešení tak "vážného problému" jako je tento. My včelaři žádné včely divoké nebo domestikované neznáme. I když tušíme, co tím chce básník říci.
Zdravím JK

Jan Bűrgel:
Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece.

___________________________________________________________

Taky mi to připomíná vůni chleba vytaženého z pece, nikoliv vůni medu.

S pozdravem M. Václavek

Já po hrázi Svého rybníčku samozřejmě nejezdím , snad jen kolečkem. A celou korunu používám jako zásobárnu sazenic , stromků , kytek apod. Když poporostou , rozsazuji je na jejich definitivní umístění. Nakonec by tam měly zústat jen 2 stromky a nějaké keře a zbytek jako vřesoviště.

Já naváži na přítele Křapku.Ten film jestli se nemýlím se jmenoval"Voják Čonkin".Mně ztéto diskuze vyplývá jeden závěr a to,že každý pořádný včelař se snaží mít ve svých včelstvech dílo co nejsvětlejší.Hranice stáří dila jsou určitě dvě sezony.A co se týka ovlivnění chuti medu medu z tmavých souší,tak něco málo na tom asi bude.
Není to však tak dávno,co se tradovalo,že se má zimovat na tmavších souších,které jsou prý teplejší?Ovšem s poznatků o zbytcích chemických látek a o nemocech jejichž spory a viry ve starém dile zůstávají,dbejme na co nejrychlejší obměnu díla.Jestli to budete dělat Rašovskou metodou nebo podle př.Streita je jedno,důležité je mít dílo mladé.
Pokud jsou alespon normální snůšlové roky,tak včelstvo postaví 8-9 plástů při větší nabídce nektaru i více.
Jinak si myslím,že tato diskuze je dobrá,ale třeba ty doprovodné úvahy o možném znečistění medu výkaly(nikdo to nevíte přesně)jsou zbytečné.nevíte kdo si to přečte a použije to.Lidé jsou zlí,budme aspon my včelaři slušní a k sobě přátelští.V.Š.

Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život, aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam, najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí. Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní matka.Zdraví P.S

Vyloženě jsem to nezkoumal (mám med z obého díla).
Myslím si, že buňky ovlivňují jen množství v buňce (tmavé buňky jsou menší).
Barvu chuť a vůni ovlivňují zdroje snůšky a čistota na včelíně a pomůdek.
Pavel


----- Original Message -----
From: "Pavel Streit" <streit.p/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 05, 2010 4:06 PM
Subject: Re: přidávání oddělků-dvojmatečné


Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského
díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak
mě to zajímá.Zdraví P.S.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4840 (20100205)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4840 (20100205) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás(když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Pavel Streit:
Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, tak je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás (když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Dobry den,

zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
traktoru a privesu)

Podle § 6
Racionalizace kočování včelstev
by to bylo logicke ( ponevac bez nej to nelze pouzivat, pominuli nevihodnost
pri male nosnosti kocovneho privesu ), ponevac by mi jinak traktor s
privesem byl k nicemu.

Mozne by to bylo dle mne
§ 4
Technická pomoc

priloha A bod 5 - racionalizace ve vcelarstvi (ponevac bez ridicaku by se asi
spatne racionalizovalo, ze :) ) , ale na strankach CSV jsem nenasel zadnou
poverenou autoskolu.

Netusite nahodou nekdo, zda je mozne dotaci vyuzit i na ridicak, nebo jen na
zarizeni ?



Honza

No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

Zdravím všechny, dnes bylo u nás nad nulou a tak jsem šel odebrat měl ke včelstvům, u nichž se mi minulý týden nepodařilo utrhnout podložky, přičemž jsem na dvou podložkách našel něco, co se podobá malinktým hovínkům....od čehopak asi mohou být? Viz malé video:
http://www.youtube.com/watch?v=NrHg4pdquOo

(Kdyby bylo libo, pošlu pár fotek v plném rozlišení do emailu....)
Ať se daří, Libor.

Díky, krásně jste to rozvinul pane Bűrgel.

Skupina T je už zbytečná a v unii už taky není.Traktory a různé samohyby byli přidány do skupiny B a C podle hmotnosti.
Pepek


Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 2. 2010
dotace dle naĹ?Ă­zenĂ­ vlĂĄdy Ä?. 197/2005

Dobry den,

zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
traktoru a privesu)

Nesmysl.

2010/2/6 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>

> No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu
> si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci
> člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem
> roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do
> celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v
> dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně
> jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve
> stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za
> nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň
> zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S
>

Sem s nimi. Zajímá mě to.streit.p/=/email.cz
Zkoušel jsem se podívat na youtube, nic se mi nezobrazilo.
Tak to pošli. Na podložkách mám mini hovňous od hrabošů a myší, sem tam se na včelnici ukážou.
Zdraví P.S

Včela by měla problém s přežitím ve volné přírodě jen proto, že by nenašla dostatek vhodných dutin a s obtížemi by sde potýkala s varoózou. Pokud by to byl znak domestikace, museli bychom za domestikované považovat všechny ohrožené druhy zvířat.

"Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece."
Já zase včelařím kvůli vůni, co vychází z každého včelstva otevřeného kdykoliv v jakoukoliv roční dobu. Snad kromě mrazů v zimě. Těžko to k něčemu přirovnat, připomíná to nejspíš vůni dobře usušených kopřiv nebo přesliček či březového listí nebo jiných podobných usušených zelených bylin. Pravděpodobně to je přímo vlastní vůně včelstva, kterou, když se úl otevře a včely se ocitnou na světle, včely začnou ze žlázy na zadečku rozptylovat do okolí. Je zajímavé, že se tak dá velice rychle odlišit včelstvo životaschopné od včelstva málo životaschopného.... Včelstvo málo životaschopné, třeba s hodně starou matkou nebo jinak oslabené, i když má třeba znatelně víc včel než jiné, má tu vůni velice slabou nebo žádnou. Je to cítit prakticky vždy při včelaření v uzavřeném prostoru, třeba ve včelíně a ideální na to jsou zadováky, protože vzduch ze včel fouká přímo na hlavu včelaře. U zadováků stačí vybrat první jeden dva plásty více obsazené včelami a i se zavřenýma očima se dá zhruba ohodnotit jen podle intenzity vůně kvalita včelstva..... Ale i to, jestli po vyjmutí dalších 5 - 10 plástů budou bodat nebo nebudou.... ( vůně trochu po banánu)
U úlů umístěných venku je ta vůně cítit méně, protože je asi na volné umístěné úly slabá. Tak k večeru nad posledními otevřenými včelami, když slunce je těsně nad obzorem a je večerní bezvětří... Párkrát jsem ji cítil u rojů, když se povedlo setřepat zdárně do rojáku matku a včely právě sedaly do hroznu na roják a za větrání se pakovaly za matkou dovnit....

""""""Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

To si myslíte Vy, ale příroda je "moudřejší". Bez člověka by si v normálních přírodních podmínkách poradila, stejně jako v Jižní Americe a Africe. U nás je možná 10x vyšší zavčelení, než je přirozené. To by nebyla katastrofa přírodní, ale hospodářská, Vaše.

Dne Saturday 06 of February 2010 17:24:24 Pepek napsal(a):
> Skupina T je už zbytečná a v unii už taky není.Traktory a různé samohyby
> byli přidány do skupiny B a C podle hmotnosti.
> Pepek

ale C + E je cenove nekde uplne jinde nez T, ktere ma privesy v sobe.
Platnost na uzemi CR mi dostacuje, kocovat chci v okruhu max. 30km.


Honza

Pravděpodobně to je přímo vlastní vůně včelstva, kterou, když se úl otevře a včely se ocitnou na světle, včely začnou ze žlázy na zadečku rozptylovat do okolí. Je zajímavé, že se tak dá velice rychle odlišit včelstvo životaschopné od včelstva málo životaschopného. Polášek

Pán Polášek, vážim si Vaše príespevky, ale v tomto pravdu nemáte pravdu, pretože pri otvorení úľa nemajú prečo včely "zadečku rozptylovať", je Nasanovova žľaza, ktorá včelám slúži npr. pri orientácii včiel, ktoré našli svoj letáč a použitím feromónu pri osádzaní do úľa, kde feromón každá včela vchádzajúceho do úľa rozptyľuje do svojho okolia,ktorá sa vždy šíri vo smere prúdenia vzduchu, a rozletené včely vždy postupujú proti prúdeniu vzduch v ktorom sa šíri združovací feromón. Č i tento feromón výrazne vonia, nikdy som to nezachytil, ale že včel ho dokážu vo vzduchu zachytiť, je pravda.

Tak isto tento jav môžete pozorovať keď strasiete rojové včely do rojnici alebo slameniaka-koša, keď včely vchádzajúce pred košom ale i v ňom, silno trepocú krídelkami a otvorenej Nasanovovej (vidieť ju, je to biely znak) vylučujú združovací feromón, ako sa vždy proti prúdeniu vzduchu zlietajú ku svojim družkám v rojnici. Ak do nej vošla i M má včelár vyhrané, všetky rozletené včely sa pridajú do rojnici.Postoj včiel s trepotajúcimi krídlami pri produkcii je, stoja na vztýčených nohách, pod 35-40°uhlom, vzadu na brušku so zalomeným koncom bruška medzi 4 a 5 tergitom (možno 5 a 6 teraz si neviem presne spomenúť), vetrajúca včela na letáči má ohnutý postoj , menší uhol postoja a Nasanovovu žľazu nemá v tomto prípade otvorenú

Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí, co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S

Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...

2010/2/7 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila
> do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v
> našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je
> ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u
> nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící
> včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem
> zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda
> přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC
> Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a
> varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná
> léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný
> člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí,
> co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S
>

Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. Navíc je možné mezistěnou za předpokladu špatně provedeného ošetření vosku přenést mor plodu. Otevřený oběh vosku prostě přináší nákazová a zdravotní rizika. Asi se nenajde mnoha těch, kteří se mnou budou souhlasit. Proto se těším na názory těch, kteří souhlasit nebudou.
Jirka Přeslička
-----------------------------------------------------------
Souhlasím, jen několik poznámek. Včely po vyčištění buňky povrch ošetří vrstvičkou propolisu, popř. voskem. Tato vrstva pak do jisté míry izoluje med od stěny buňky. Tato ochrana bude však časově omezená, než se vrstva izolace poruší (rozpustí ). Proto čím déle bude med v buňce, tím bude více ovlivněn. Jiná situace bude, když se med po zavíčkování vytočí a jiná bude, když se vytočí později třeba až v příštím roce (viz. např. včelaření s mednou komorou). Doporučuji provést jednoduchý test. Na jaře před snůškou odebrat černý plást s cukernatými zásobami a vytočit. Medomet vymýt a pak odebrat panenský plást rovněž s cukernatými zásobami a vytočit. Pak oba vzorky chuťově, čichově, zrakově porovnat, případě provést další laboratorní srovnání.
Situace s kontaminaci vosku zbytky léčiv je vážný problém. U panenského díla, nebo u vystavených a nezaplodovaných mezistěn je kontaminace vysoká. Pokud je vnitřek buňky opatřen košilkou, tato chrání spolu s propolisovým povlakem průnik léčiva do vosku. U zavíčkovaných zásob na vystavěných mezistěnách, kdy kontaminovaná víčka jsou pří spotřebě zásob odstraňována a vynášená mimo úl, dochází rovněž k minimální kontaminaci. Prázdné, nezakladené vystavěné mezistěny by se proto před léčením měly z úlu odebrat. Chtělo by to oficiálně ověřit a včelařské veřejnosti doporučit ( nejlépe nařídit).
Zúčastnil jsem se jedné přednášky , kde si včelaři stěžovali, že jim včely nechtějí zaplodovat vystavěné mezistěny a včely dávají přednost starším plástům ( mnohdy důvod, proč mají včelaři černé plásty). Sám pozoruji, že to již s mezistěnami není ono. Jsou mnohdy tmavé ( špatně vyčištěné), s nevoskovými přísadami a je otázkou, zda-li vosk byl sterilizovány v autoklávech. Co s tím tedy uděláme? Jedním z řešení (které se tady tvrdě předkládá), je přinutit včely zaplodovat mezistěny jejich přemetení na ně (norské zimování), případně použít Rašovskou metodu. Je to ale to nejlepší řešení, o které se tím pokoušíme? Nevytvoříme tím bludný kruh?
Měli bychom v prvé řadě řešit kvalitu mezistěn. Stanovit standard, výrobce dodávající na trh mezistěny certifikovat a provádět audit kvality. Zapojit do toho třeba i státní obchodní inspekci. Tvrdé,co? Bude to stát ale za to. Naše včelky, včelaři i zákazníci si to zaslouží.

Taky jsem toho názoru, že než varroa udolá včelstvo, tak to trvá minimálně několik let, (pokud nejsou přítomny viry)....mezitím se včelstvo stihne 3xročně vyrojit (rozmnožit). Takže jestli na našem území "hynou včelstva v dutinách stromů", není to (jen) díky varroáze, ale asi by se dalo vyjmenovat dalších 10 faktorů, způsobených převážně člověkem.
--------------------------------------------------------------
Paprna napsal:
Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5 roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni, plodova pauza atd ...

"Pán Polášek, vážim si Vaše príespevky, ale v tomto pravdu nemáte pravdu, pretože pri otvorení úľa nemajú prečo včely "zadečku rozptylovať", je Nasanovova žľaza, ktorá včelám slúži npr. pri orientácii včiel, ktoré našli svoj letáč a použitím feromónu pri osádzaní do úľa, kde feromón každá včela vchádzajúceho do úľa rozptyľuje do svojho okolia,ktorá sa vždy šíri vo smere prúdenia vzduchu, a rozletené včely vždy postupujú proti prúdeniu vzduch v ktorom sa šíri združovací feromón. Č i tento feromón výrazne vonia, nikdy som to nezachytil, ale že včel ho dokážu vo vzduchu zachytiť, je pravda. "
V tom směru jsem se teorií nijak moc nezabýval. Já jen vím, že zejména v době, kdy jsou včely při prohlídce klidné, takže není třeba nijak zvlášť používat kouře a zejména v uzavřeném prostoru včelína stačí otevřít včely a už je z nich cítit jejich typická vůně. Mírně odlišná včelstvo od včelstva, dokonce se dá vysledovat, že odlišné včely, třeba s chovnou zakoupenou matkou, mívají tu vůni více odlišnou. A že jak je rozeberu, tak na rámcích mimo včelstvo obvykle začnou větrat a tu vůni rozšiřovat ještě víc. Vůně vycházející z česna večer po snůšce sladiny nebo pylu je něco úplně jiného a je taky podstatně silnější. Nebo vůně čerstve vyndaných plástů ze včelstva.
Myslím, že staří zkušení včelaři, co měli jen menší počet včelstev, tak do deseti, chovaných ve včelíně, si dokázali ty vůně jednotlivých včelstev zapamatovat a podle nich ihned po otevření včelstva prakticky bez prohlídky, maximálně s jedním, dvěma krycími rámky dokázali hodně zjistit.

"Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. "
Jestli se tady o tom má reálně diskutovat, je třeba nejdřív znát pár exaktních údajů. Za prvé kolik reziduí z jednoho léčení, respektive souboru léčení za rok vůbec zůstane v plástu. Za druhé jaká je hranice kontaminace reziduí ve vosku, která už populaci roztočů skutečně nějak ovlivní, to znamená že vložení takové mezistěny do včelstva prokazatelně statisticky spad roztočů zvýší. Protože v tom jste objevili Ameriku, tyhlety věci prozkoumali ve VUVČ v Dolu před nejméně 20 lety, ještě než zavedli současný systém léčení.
Pak si uvědomte ještě jednu věc, vosk z mezistěny je jen polovina nebo ještě méně celkového vosku v nově postaveném plástu, většinu toho vosku včely nově vytvoří a tím případná rezidua dost zředí. Z toho vychází, že kdo aspoń průměrně obměňuje plásty a neléčí nad nařízenou povinnost, nemusí se vůbec rezidui ve vosku zabývat. Problematický může být akorát vosk z plástů od včelařů, co rezignují na výměnu plástů, bez ohledu na to jak jsou černé.

Přátelé včelaři tuto diskusi nesledují jenom včelaři tak je neplašte výkali v medu. Nejvíce poškodí med včelař svými zásahy.Nesvádějte chutě a barvu na včelky.

>Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...<
------------------------------------------------------------
Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu, že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou, zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec. Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí. Ale i oni do těch bot časem dorostou.
Zdravím JK

Všem těm tzv. začínajícím i těm, kteří již těch bot dorostli, bych chtěl jen připomenout jeden zásadní fakt. Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. Vědci vymysleli jedy, které byly méně agresivní než ty dnešní. Vyskytl se ale jeden neodborník jen jakýsi včelařský praktik , mnich Br. Adam. Ten vyšlechtil novou včelí rasu buckfastkou včeku, která v tehdejší Anglii roztočíka zvládla a byla vůči němu imunní. Byl to ale jen obyčejný praktik, žádný odborník, proto na něj byla pořádána vědci štvanice, byl pomlouván ačkliv měl mnohem větší znalosti než oni. On ale neměl titul. Jenže všichni zapomněli nebo nechtěli vidět to, že on měl jinou, vyšší kvalifikaci. Rozuměl včelám, měl chovatelskou intuici, založenou na znalostech, zkušenostech. Uměl analyzovat a uměl se rozhodnout.
Takže pokud si někdo myslí, že vědci, teoretici něco vyšlechtí bez praktiků, může čekat těch 1000 let. Praxe bez teorie je slepá, ale teorie bez praxe je hluchá. Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola. U nás jsme se točili hodně dlouho a hlavně zbytečně. Teorii si dnes každý doplní, praxe ale nejde nikde naučit na žádné škole, nedávají se za ní tituly. Ta se musí získat, nejde přenést na někoho jiného. To co vidí člověk, který se včelami žije, to teoretik (to asi příznačnější pro ty tzv. odborníky) neuvidí prostě nikdy. V tom je u nás ten problém.

Já už jsem to psal dříve, tím, že je léčení včelstev tak účinné, že kdo dodržuje předepsaná léčení počtem i provedením podle návodu, ochrání i ty nejnáchylnější včelstva na varaózu, případně ochrání i včelstva s nejagresívnějšími roztoči varoa, tak protože nějací roztoči vždy přežijí, takové léčení v podstatě zlepšuje odolnos roztoče na léčení. Zbývá jen doufat, že výzkumníci budou rychlejší než varoa, že budou nové metody léčení objevovat rychleji než se bude varoa šlechtit nebo že objeví nějakou převratnou metodu či včely, které udělají z varoa nevýznamné vymírající parazity. Podobně jako svého času před cca 50 lety třeba roztočíky.
Aby se roztoč varoa aspoň nešlechtil na stále větší agresivitu a odolnost proti léčení, mělo by se v léčení povolit takovým způsobem, aby každý rok včelstva s nejagresívnějšími roztoči či včelstva s nejnáchylnějšími včelami uhynula a tím byli tito roztoči a včelstva vyřazeni z dalšího rozmnožování. To je základní zákon zavedení přírodní rovnováhy, otázka je, jestli to je vůbec politicky prosaditelné, protože toto se musí dělat shora a organizovaně. Nelze to dělat živelně a místně prostým vynecháním léčení nebo změnou metodiky směrem k nižší účinnosti.

Přátelé, při při surfování po netu jsem narazil na příručku, která byla vydána kolem roku 1905 a pojednávala o chovu matek.Bohužel jsem si ji nedal do záložek a tak bych byl velmi vděčný za umístění příslušné adresy v konferenci. Všem děkuji, hlavně tomu, kdo ji zná a zde ji umístí.
P.J.

"Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. "
Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka, případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli vybiti nástupem léčení na varaózu.

Podle historických záznamů se u nás ještě v době středověku nacházely na horách taky poměrně rozsáhlé plochy otevřených vřesovišť. Které mohly být výrazným zdrojem snůšky, nejen z vřesu, ale i z jiných rostlin. Ovšem v rámci rozvoje lesního hospodářství byly tyto plochy ve středověku osázeny lesem a tak zlikvidovány. Nevíte, jestli někdo někde u nás nezkouší zase z lesa udělat zpátky ty vřesoviště?

Brasicin se nalézá v nektaru rostlin rodu Brasica - brukvovité, z včelařského hlediska jde o medy z Řepky , Řepice, Hořčice a případných semenářských porostů brukvovitých zelenin.
Ostatní světlé medy jsou mimo mísu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zdrav? prosp?n? l?tky v medu
> Datum: 06.2.2010 11:23:08
> ----------------------------------------
> Předloni na přednášce MUDr. Hajduškové nám řekla, že v řepkovém medu je
> účinná látka brassicin, která má protirakovinné účinky. Z tohoto, ale i z
> jiných zdraví prospěšných důvodů dávají v Německu přednost světlým,
> květovým medům před medovicovými medy. Víte někdo o brassicinu více ? Dal
> jsem tento pojem vyhledat na internetu, ale český internet tento pojem
> nezná. Na internetu "ve světě" je několik odkazů, ale ty moje jazykové
> znalosti, to je brzda.
>
> Díky Jiří.
>
>
>

"Brasicin se nalézá v nektaru rostlin rodu Brasica - brukvovité, z včelařského hlediska jde o medy z Řepky , Řepice, Hořčice a případných semenářských porostů brukvovitých zelenin.
Ostatní světlé medy jsou mimo mísu."
No, ještě jsou ve hře ohnice a hořčice coby přirozeně se šířící plevel na plochách země zbavených přirozeného porostu, divoká řeřicha kvetoucí v květnu na vlhkých loukách kolem potoků, jakási vysoká brukvovitá rostlina kvete v srpnu na mokrých místech kolem rybníků a určitě jsou ještě další. Pár brukvovitých je i okrasných a docela dobře na stanovišti drží a zplaňují...

Já jen položím pár otázek
1) co je to starý plást (počet roků?)
2) podle čeho určíme jeho stáří ( máte značky na rámcích?)
3) Když vhodím na vyvaření bílá až žlutá víčka vička voda je také černá. (kde se tam ta barva vzala?).
4) viděli jste někdy senzorický rozbor medovicového medu ( nachází se tam spousty spor plísní, polétavého prachu, těžkých kovů atd.)
5) a co všechno se nachází v propolisu ( různé pryskyřice, asfalt, barvy, lepidla a jiné svinstvo kterým člověk zaneřádil prostředí)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 11:41:55
> ----------------------------------------
> V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
> Tonda
>
> Je to trochu od témy, ale novú nastavil Tonda
>
> Ja mám v tomto prípade vlastné skúsenosti, zaoberal som sa s tým niekoľko
> rokov a dospel som k tomuto záíveru.
> Včely odstraňovali bunky na mladších a starších plástov (najstaršie u mňa
> sú š ročné), preto, že z nejakých príčin (voda v zime a plesne)
> zdeformuje-zmenší bunky na pláste na taký rozmer, že pre plodovanie matky
> sú už nevhodné.
>
> Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s
> odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde
> mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané
> len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť,
> ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.
>
>
>

Proto čím déle bude med v buňce, tím bude více ovlivněn. Jiná situace bude, když se med po zavíčkování vytočí a jiná bude, když se vytočí později třeba až v příštím roce (viz. např. včelaření s mednou komorou). Vorja

V komentári je veľa podnetných úvah,ale vyjadrím sa len k jednej, hore reprodukovanej, ale aj tá je len ako úvaha, pretože podľa mojich skúsenostiach, med z nízkou hladinou vody (pod 18 %) nedokáže porušiť propolisovú vrstvu a farbivo neprechádza do medu v bunke (tvrdiť si však každý môže čo chce), ale rešpektujem názor autora.
Škoda, že táto diskusia nie je doplnená oficiálnymi podkladmi pojednávajúcimi o tomto probléme.

Za domestikovaná zvířata se považují ta která umí poslouchat jednoduché povely Dokunce mezi ně nepatří ani kočka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 14:39:22
> ----------------------------------------
> Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho
> užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj
> užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy
> jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život,
> aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách
> stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu
> díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam,
> najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi
> se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje
> jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává
> jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí.
> Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno
> v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím
> vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je
> včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí
> poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím
> včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní
> matka.Zdraví P.S
>
>
>

Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola.

Indiáni svoj kajak posúvajú po hladine jedným veslom a do cieľa vždy dôjdu.

Fakt že pod hlavičkou jednoho téma je diskutováno zcela jiné téma je na tomto fóru velmi časté a není to vhodné a výhodné, měli bychom si to uvědomit.
A to i v případech kdy problémy z jednoho přesahují do dalších témat.

Včely již miliony let žijí a nosí med jak do světlých tak do tmavých plástů a zdálo by se že tmavé plásty preferují, my se jich nemůžeme zeptat který med jim chutná více.

Téma bylo zda tmavé souše vylučují do medu svoji tmavou barvu a další chutě či vůně.

Vložené příspěvky byly většinou ano vylučují a hodnocení jak moc vylučují se různilo.

Všechny přispěvky byly většinou subjektivní protože hodnocení vůně, chutě a částečně i barvy je pouze empirické a subjektivní.
Neuvědomil jsem si že můj světlý agátový med nemění barvu proto že plásty jsou hnědé né černé a med je v nich pouze asi 10 dní do zavíčkování nez jej vytočím.
Podobně je tomu asi u všech včelařů včely med přinesou, zavíčkují a včelař ho vytočí v čase asi +,- 1,5 měsíce.
Myslím že většina českých medů má dobrou a velmi dobrou kvalitu.
Jestliže si můj zákazník nemůže z mých 3 až 5ti medů vybrat,říkám mu já vám neporadím mohu vám jen říci který med jím já, a který chutná mně. Na štěstí ani nemusím lhát protože mám nejvíce lehkých a světlých medů které mi nejvíc chutnají. Zákazníci stejně sáhnou po tom nejtmavším.

Za dlouhou dobu včelaření jsem chutnal pouze medy vlastní a medy mnoha kolegů včelařů,(med z řetězců jsem nikdy nechutnal)a setkal jsem se pouze 2x s medem který mě nechutnal,za komunistů z obchodu levný ruský krystalický pohankový med který "voněl n ónen" a s vlastním pozdním medem modřínu, byl hustý, tekutý a byl v nem rozptýleny poměrně velké krystalky tak že na zubech skřípal, jako by v něm byl písek.
Ačkoliv se konají ochutnávky a soutěže o chut medu, nikdy jsem se nezúčastnil a nemohu tedy hodnotit. Trochu mi to připomíná pouťovou atrakci a téma tmavovlásky versus blondýnky.
J.B.

je to dotace na technickou pomoc tak řidičák není technika. Rozhodně to však jde odečíst v nákladech jako odborné vzdělání.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: dotace dle nařízení vlády č. 197/2005
> Datum: 06.2.2010 15:43:43
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
> ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
> traktoru a privesu)
>
> Podle § 6
> Racionalizace kočování včelstev
> by to bylo logicke ( ponevac bez nej to nelze pouzivat, pominuli nevihodnost
> pri male nosnosti kocovneho privesu ), ponevac by mi jinak traktor s
> privesem byl k nicemu.
>
> Mozne by to bylo dle mne
> § 4
> Technická pomoc
>
> priloha A bod 5 - racionalizace ve vcelarstvi (ponevac bez ridicaku by se asi
> spatne racionalizovalo, ze :) ) , ale na strankach CSV jsem nenasel zadnou
> poverenou autoskolu.
>
> Netusite nahodou nekdo, zda je mozne dotaci vyuzit i na ridicak, nebo jen na
> zarizeni ?
>
>
>
> Honza
>
>
>
>

Pane Turčáni pletete to,
to přirovnání o jednom veslu sedí. Omlouvám se sorry, sedí v češtine a možná se neužívá ve slovenštině, to nevím.
V češtině, slovenštině, "indianštine " a "eskymáčtině" i v praxi jsou stejné pojmy veslo a pádlo.

Veslo je upevněno na boku, bortu lodě, vesluje se s ním musí být 2 jinak by se lod točila.

Pádlo, pádluje se s ním, může být jedno (u jedné osoby singlu)protože se drží oběma rukama, kontruje se jím síla nebo otáčivý pohyb lodě, lodě, kanoe a ty pak jedou rovně. U kajaku má pádlo 2 plochy kterými se zabíra na každé straně.

Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu.
pak se 0. od 0. pojde!


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 10:11:55
> ----------------------------------------
> >Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
> roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
> vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
> roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
> plodova pauza atd ...<
> ------------------------------------------------------------
> Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy
> úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K
> tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si
> naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu,
> že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská
> politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou,
> zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde
> nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a
> nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však
> nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli
> snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí
> vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci
> vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše
> včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám
> ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec.
> Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav
> uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají
> vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí.
> Ale i oni do těch bot časem dorostou.
> Zdravím JK
>
>
>
>

Chov královen dle method amerických z roku 1907:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=139:chov-kraloven-dle-method-americkych&catid=50:biologie-vcel&Itemid=68

Martin Peterka

2010/2/7 Jiří Pala <pala.jiri/=/email.cz>:
> Přátelé, při při surfování po netu jsem narazil na příručku, která byla
> vydána kolem roku 1905 a pojednávala o chovu matek.Bohužel jsem si ji nedal
> do záložek a tak bych byl velmi vděčný za umístění příslušné adresy v
> konferenci. Všem děkuji, hlavně tomu, kdo ji zná a zde ji umístí.
>            P.J.
>

Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 11:41:50
> ----------------------------------------
> "Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i
> tehdy se vyskytly dvě cesty. "
> Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na
> oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě
> specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí
> není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka,
> případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně
> překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
> A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a
> sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět
> mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes
> podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a
> jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se
> roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo
> plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli
> vybiti nástupem léčení na varaózu.
>
>
>

U kajaku má pádlo 2 plochy kterými se zabíra na každé straně

prepáčte človek myslí na kanoe a napíše kajak, podstatou mojej pripomienky je, že dorazí do cieľa.

Ty ovšem již nemají takový snůškový význam. Dříve bych tam zařadil i tu ohnici ale při dnešní agrotechnice je jí minimum.To bývala jistá snůška v červenci.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdrav? prosp?n? l?tky v medu
> Datum: 07.2.2010 12:00:59
> ----------------------------------------
> "Brasicin se nalézá v nektaru rostlin rodu Brasica - brukvovité, z
> včelařského hlediska jde o medy z Řepky , Řepice, Hořčice a případných
> semenářských porostů brukvovitých zelenin.
> Ostatní světlé medy jsou mimo mísu."
> No, ještě jsou ve hře ohnice a hořčice coby přirozeně se šířící plevel na
> plochách země zbavených přirozeného porostu, divoká řeřicha kvetoucí v
> květnu na vlhkých loukách kolem potoků, jakási vysoká brukvovitá rostlina
> kvete v srpnu na mokrých místech kolem rybníků a určitě jsou ještě další.
> Pár brukvovitých je i okrasných a docela dobře na stanovišti drží a
> zplaňují...
>
>
>

Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo kontaminovaného vosku.

Jiří

"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Diskuze jede dál. Zatím to vypadá, že většina je pro panenské plásty.

Jedna připomínka:

Argument údajné „izolace“ medu od košilek prostřednictvím propolisové vrstvy je tak trochu demagogický a to ze dvou důvodů.
Za prvé látky, o kterých se tu bavíme, jsou jak ve vosku, tak v propolisu rozpustné.
Za druhé je na pováženou, zda vůbec včely při nárazové snůšce stihnou po vylíhnutí plodu buňky zatmelit předtím, než se do nich začnou valit zásoby. To platí zvláště na jaře, kdy včely tmelí všeobecně málo.

Propolis hraje významnou úlohu v dezinfekci úlového prostředí, ale pochybuji, že látkám z košilek zabrání pronikat do medu.

S pozdravem M. Václavek

PS
Nepřímo tu zazněl názor na uplatnění medu jako probiotika. Z tohoto hlediska by byl ve výhodě med z tmavého díla. V souvislosti s tím jsem narazil na tuto práci:
http://www.vuzv.cz/sites/Vcely.pdf
Citace z uvedeného zdroje:
„Studie také prokázala, že med obsahuje bakterie mléčného kvašení, které pocházejí nikoliv
z povrchu rostlin, ale jsou původem z medného váčku včel. Sacharidy obsažené v nektaru
pravděpodobně působí jako induktory pro rozvoj indigenních bakterií v medném váčku. Druh
nektaru (rostliny) ovlivňuje i skladbu bakterií v proventriculu. Bifidobakterie a laktobacily
poté přecházejí do včelích produktů a jsou detekovatelné v čerstvém medu. Med z nektaru
malin a ostružin obsahoval 5 × 10 4 živých buněk těchto bakterií v jednom gramu. V práci je
diskutován i možný význam těchto bakterií jako probiotik pro člověka. Faktem je, že tyto
bakterie se vyskytují pouze v čerstvém medu a při skladování poměrně brzy hynou.“

//\/\\//

>Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu. pak se 0. od 0. pojde!<
------------------------------------------------------------
O to se samozřejmě nemusíme přít. Silnější včelstva budou mít patrně relativně více jedinců roztoče než včelstva slabá. O tom to však nebylo. Příteli Paprna Paprnovi se jednalo o včelstva a nikoli o početní sílu včelstev.

Mám k Vám jednu prosbu. Mohl byste pod příspěvky nebo v přihlášení uvádět své jméno, nebo alespoň označení, pokud se za jméno stydíte? Všiměte si, že to tak dělají i jiní účastníci této konference. Není to ve zlém. Patrně se jedná o opomenutí.
JK

Jiří, tuším že např. př.Dvorský včelaří bez mezistěn, někde jsem tuším četl i článek, pokud ho najdu, dám odkaz (nebo to stihne udělat někdo jiný za mne). Pak také velkovčelař Jan Jindra se na svých stránkách zmiňuje o úmyslu vyřadit mezistěny ze svého včelaření - přiznám se, že samotného by mne zajímalo, jak jeho záměr pokračuje, jestli ho dotáhnul do konce, nebo jestli narazil na nějaká úskalí, prostě jakákoliv zkušenost, kterou př. Jindra udělal s včelařením bez mezistěn by mne zajímala a určitě nejen mne, děkuji a ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Jiří napsal:
Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo kontaminovaného vosku.

Jiří

Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
Přes to je možno u včelstev u kterých se vymění časně "tohoročná matka" vkládat jen stavební rámky.
Matky se ale musí vychovat ještě před snuškou, a ještě s předstihem se musí vychovat trubci a to vložením trubčích plástů do středu nejlepších včelstev ,trubčích.
U takových to ranných chovů je možno nabídnout matkám vámi selektované trubce, protože v sousedových horších včelach ještě trubci nejsou. ( dají se tak selektovat jak matky tak trubci.
Jistou nevýhodou je že tyto časné chovy jsou náročnéjsi na včelí materiál a závisí více na počasí a múže se stát že jsou méně úspěšné co do počtu matek tak někdy i jejich oplodnění)
Nejlepe aby tak do 15.5. kladly potom se vymění a potom je možno vkládat stavební rámky. Vyhoda je ze nevkladate eventuelne chemicky znecistene mezisteny
Jestlize jste zacinajici vcelar asi bych vam dubnovy chov matek nedoporucil.

>"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.<
------------------------------------------------------------
Přibližně tak jednou za dva nebo tři roky si dělám vyšetření z na jaře uhynulých včel na přítomnost roztočíka včelího Acarapis woodi. Mohu říci že u svých včel ani u včel některých kolegů jsem roztočíka ještě neviděl. Naposledy u otce, který si vyšetření také prováděl sám někdy v roce 1956 - 1958, nepamatuji přesně. Ve skutečnosti jsem jej nyní viděl ve vzorku z roku 2003, který mi známý přivezl z druhé strany Krušných hor ze Saska s podezřením na Acarapidózu. Včely měly na prvý pohled vyvrácená křídla, a údajně celá včelstva uhynula v průběhu zimy. Vzdušnice včel byly doslova ucpány roztočíkem. Pokud vím, tak i v těchto oblastech Krušných hor chovají Kraňku. Také si nemyslím, že na napadení má vliv vnímavost jednotlivých plemen. Jestliže Buckfastská včela nebyla tímto roztočíkem napadena je zcela pravděpodobný důvod ten, že počátkem dvacátého století na Britských ostrovech následkem tohoto onemocnění vymřela všechna včelstva a bratr Adam začínal na takříkajíc čistém stole. Je to však pouze moje doměnka, která nemusí vystihovat skutečný důvod. Jediné logické vysvětlení, proč není u nás roztočík zjištěn je vliv použití léčiv proti Varroáze.
JK

Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
------------------------

možná, v prvém roce. Pokud tam zůstanou stavební přes zimu a včely mají "dost" trubců, tak si staví co chtějí.
Jinak by v divokém včelstvu nebyly dělnice, ale 90%trubců.
:-)

Usilovnou stavbou trubčiny se včely snaží na pár , či jednom stavebním rámku který mají k dipsozici narovnat nerovnováhu vnucenou jim včelařem.

Když pak mají veget a nikdo jim "trubčinu" nevyndavá, vyřezává, staví i celé plochy dělničiny stjeně jako na mezistěně.

S překvapením jsem se seznaámil s velkovčelařem, který jen vyřezává voští a nechává to na včelách.

Tohle jsme kdysi dělal z nedostatku času, ale nikde jsem to neventiloval, člověk je i s neizolovanými nástavky dostatečně podezřelý:-)
Tak co ještě jen vylamovat souše z nedrátkovaných NN rámků. To už by to včelaření bylo opravdu bezpracné.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135:tidni-soui&catid=38:napady&Itemid=68

Karel

Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
------------------------

možná, v prvém roce. Pokud tam zůstanou stavební přes zimu a včely mají "dost" trubců, tak si staví co chtějí.
Jinak by v divokém včelstvu nebyly dělnice, ale 90%trubců.
:-)

Usilovnou stavbou trubčiny se včely snaží na pár , či jednom stavebním rámku který mají k dipsozici narovnat nerovnováhu vnucenou jim včelařem.

Když pak mají veget a nikdo jim "trubčinu" nevyndavá, vyřezává, staví i celé plochy dělničiny stjeně jako na mezistěně.

S překvapením jsem se seznaámil s velkovčelařem, který jen vyřezává voští a nechává to na včelách.

Tohle jsme kdysi dělal z nedostatku času, ale nikde jsem to neventiloval, člověk je i s neizolovanými nástavky dostatečně podezřelý:-)
Tak co ještě jen vylamovat souše z nedrátkovaných NN rámků. To už by to včelaření bylo opravdu bezpracné.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135:tidni-soui&catid=38:napady&Itemid=68

Karel
----------------------------------------------------------
jaký je vlastně poměr trubčiny a dělničiny, pokud nají včely "volnou ruku"?

Mne vcely stavi trubcinu i kdyz ji maji vice jak 10procent.
Neni ale ve stredu ale na okraji plodoveho telesa.
Nevyrezavam ji,nemam vysoke spady roztoce.
myslim si ze dostatek trubcu nesnizuje ale zvysuje vynos. (Vim ze ing Cermak ma studii s opacnym vysledkem)
Kolik je trubciny v divocine nevim nikdy jsem to necetl.
J.B.

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda
>Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Jeden rok šla včelstva rychle do síly a došly mi mezistěny.Tam,kde byla mezistěna malá,ji vynechaly a stavěly na té vedle,která byla celá.Ovšem mezistěny nebyly vedle plodiště,ale nad ním.Taky se mi stalo,že jsem zaspala a udělaly mi výstavní divočinu od víka medníku k rámku plodiště.Jakmile jsem jim tam strčila prázdný rámek,který byl vydrátkovaný,ignorovaly ho. Trubčinu nevyřezávám,myslím,že čím míň zásahů do včelstva,tím líp.A co se panenských pláství týče,jsou křehčí,kolikrát nedotažéné,proto mám radši ,,klasiku",ty hezky tmavé.V medníku,ne v plodišti.

Neni ale ve stredu ale na okraji plodoveho telesa.
----------------------------------------------
Včely trúdie bunky- TB (pri používaní MS), vždy stavajú tam, kde sa im taká možnosť naskytne,npr. každé poškodenie plásta využijú na dostavbu TB, niekedy pri stavbe aj Ms znehodnotia TB.

Nevyrezavam ji,nemam vysoke spady roztoce.
------------------------------------------
Ak TB s plodom na pláste vyrežem o 24 hodín tam znovu nájdeme postavené TB, preto to nemá zmysel, ja to nerobím a výskyt VD mám nízky.

myslim si ze dostatek trubcu nesnizuje ale zvysuje vynos.
(Vim ze ing Cermak ma studii s opacnym vysledkem)
------------------------------------------------------------
S ing. Čermákom súhlasím, v podstate nejde o dostatok trúdov v počte jedincov, dôležité je, že ich včelstvo chová. Ak vychádzame z biológii každého tvora, musí sa rozmnožovať aby zachoval svoju existenciu. K tomu potrebuje samčieho jedinca a potrebujú ho i včely, aby mal kto oplodniť M.
A tu som pri podstate problémov s trúdmi, včelstvo chová trúdov aby sa rozmnožilo rojením, každá rojová nálada a samotné rojenie znižuje jeho výnos.
Ja som tento problém riešil viac rokov a ..nedoriešil som ho. Pud rozmnožovania je silnejší ako naše zbytočné zásahy s odstraňovaním chovu trúdov. Zvlášť preto, keď majú včely také dobré podmienky, ako posledné teplé roky. Tu málokedy pomôžu zásahy zo strany včelára do ich života. Včely v prírode nemali nikdy cieľ doniesť tony medu, doniesli len toľko, aby prežili.

Kolik je trubciny v divocine nevim nikdy jsem to necetl.
J.B.
--------------------------------------------------------
Aby som to zistil, chovám jedno včelstvo v prírodných podmienkach, teda "nepindám" im do ich života zásahmi, dielo si stavajú ako chcú a koľko chcú (miesta majú dosť), už po dve letá sa každý rok trikrát vyrojili, po odrojení sa znovu postavili na nohy, včelstvo zimuje už štvrtú zimu. Do ich diela vidím len čiastočne, ale usudzujem, že 1/4 diela je s trúdimi bunkami (raz keď včelstvo z nejakých príčin neprežije, presne to zmeriam). Divoké včelstvo, ako ho vy označujete, stále má v 105 cm vysokého klátu s vnútor. 30x30 cm rozmermi pri každom rojení mali dielo len v dĺžke cca 56 cm. Neviem si to dať do súvisu s tvrdeniami, že ak má včelstvo dostatok miesta na stavbu, NEBUDE SA ROJIŤ! Opak je pravdou!

Potom v prírode včelám naozaj nejde o to, doniesť čo najviac medu, ale prírodu obohatiť vysokým počtom rojov, len tak má rod včiel nádej na ich zachovanie. Preto riadiť sa za každú cenu príkladmi z prírody sa včelár nemôže, ale pracovať s včelstvom tak, aby sme mali čo najvyšší profit v podobe vysokých výnosov medu, teda aj proti prírode. Anton

Pánové,nejsem chemik,ale myslím,že v dnešní době,kdy málokdo z nás má to štěstí,že jeho včelstva navštěvují panenskou přírodu,řešit zbytky léčiv v plástvech je ztráta času.Můžete mít panenské souše napadené plísní dík počasí,souše mohou být špatně uskladněné,v ovzduší lítá spousta prach.částic...Prostě do medu se může dostat teoreticky nějaký fujtajbl ať děláte co děláte,ne?A myslím,že ne v úlu.Nejsem si stoprocentně jistá,ale myslím,že se toto řešilo i ve Včelaři a nebude to moc dlouho.Něco jako biomed.zdravím černá

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda

Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil), keď som za 55 rokov pri včelách niečo také nezažil. A k by to tak naozaj bolo, potom je to možné, pretože amitrazový fumigant sa dostáva do tracheí včely, ostatné hubiace kontaktné prostriedky Vd, toto tvrdenie nespĺňa. To, že fumigant pôsobí Vd cez dýchacie otvory, je určitá výhoda, pretože nemôže? dôjsť k návyku na amitraz. Pravdepodobne aj preto nedošlo k odolnosť klieštikov naň a to ho používam od r. 1985, pretože sa nedostáva priamo do tela včely.

jaký je vlastně poměr trubčiny a dělničiny, pokud nají včely "volnou ruku"?
----------------
zrovna s emě v práci ptal kolega, četl známou "oslavu" zlatého řezu a v té je napsáno, že i poměr trubců a včel je v poměru Zlatého řezu.
Tak jsme mu řekl, že právě podle tohoto tvrzení jsme tu "odbornou stať" dál nečetl.

Je to velmi proměnlivé. Záleží skoro na všem, jiná věc je poměr trucbů a druhá trubčiny.
Když nechám trubčinu normálně všude (manipulací s rámky, při medobraní atd), stavební dávám většinou na kraj, ale vystavěné plásty nijak netřídím, tak je včely normálně zanášejí sladinou. A tím ten rozdíl ztrácí význam. Pokud tam alke je na jaře plodové hnízdo, tak jsou to trubci co jsou už velmi brzo na jaře v úle. A podle mě - hypotéza - to brzdí stavbu další trubčiny.

Taky jsem se dřív vyptával co na to včely, ale když jsem poslouchal co na to včely řeknou, tak se to až stydím napsat. :-)

Karel


P.S.
aby nedošlo k nedorozumění, protože mám rámky 232mm (24cm nástavky) tak nadále používám mezistěny. Jen vystrojuji velké množství stavebních. Navíc v bývalé morové oblasti chci víc stavby, takže na mezistěnách stavějí rychleji.
Kdybych měl nižší rámky, asi bych šel na úplnou stavbu bez mezistěn, ale to nemám odzkoušené.
Ale vím o lidech co to běžně provozují. I u 24cm.
Jakmile přejdu k obnově jen 1/3 plodiště, tak ruším mezistěny, nebo je už nebudu tak intenzívně používat.

Za pár let dám podle výnosů vědět, zda intenzívní obměna díla je na úkor výnosů.

Tak nás před několika lety školili v Nasavrkách. Jinak pamatuju, že jsme přestali dávat BEF, když jsme začali bojovat s varroázou. Už tenkrát říkali, že to působí na oboje. To se ale ještě včely doslova v zimě prolévaly.
Tonda
>Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil),

> S překvapením jsem se seznámil s velkovčelařem,
> který jen vyřezává voští a nechává to na včelách.

Hmm .. třeba má spoustu zkušeností k tématu,
mohl bych na něj dostat kontakt?

Zdravím p.Černá,
Když nevyřezáváte trubčinu, to nemáte potíže s varoa? Je to přece biologická past na roztoče varoa. Dále také záleží, kolik tam toho humusu máe v tom medu. Tmavé dílo jestli je v medníku, nebo plodišti, jednou tam je a pokud matka ploduje v čistém díle, z toho humus medníku se tam bakterie a spory nemocí stejně dostanou. Takže si nepomůžete. Je to stejné, jako když máte úvět, nemůžete jej splácet a půjčíte si na ten úvěr další úvěr.Buď ať je v úle všchno dílo mladé, nebo žádné, taková polovičatost nic nevyřeší. S vaším názorem souhlasit nemohu, ale cením si vás, že to sem napíšete, máte svůj názor-děkuji

"Tmavé dílo jestli je v medníku, nebo plodišti, jednou tam je a pokud matka ploduje v čistém díle, z toho humus medníku se tam bakterie a spory nemocí stejně dostanou."
Příliš tmavé dílo se ve včelách nechávat nemá, platí zde zásada určité rozumné střední hranice. Na druhé straně včely umí účinně zabránit tomu, aby i z úplně tmavých plástů se vůbec něco uvolňovalo do medu. Aspoň, pokud vím, nikdo to ještě nikdy nedokázal nějakým seriózním rozborem a porovnáním medu z vystavených mezistěn a z hodně tmavých plástů. Jsou tady jen v podstatě domněnky , že med z hodně tmavých plástů má trošičku jinou chuť. Přirozeně pokud včelař nesešrotuje plné buňky s košilkami od plodu a s kdovíčím na jednu kaši a nenechá dlouhým ležením ty látky proniknout do medu.

Jan Čáp:
Hmm .. třeba má spoustu zkušeností k tématu,
mohl bych na něj dostat kontakt?

___________________________________________________________


Bronislav Gruna
b.gruna/=/seznam.cz

Bez mezistěn jsem to v plodišti zkoušel ale u velkých plástů na výšku to nejde. Včely si je nějak v dolní polovině propojí a je konec rozběrnému dílu. Navíc u DS by to chtělo alespoň dva drátky vodorovně, zanesou li dílo více medem dílo sjíždí a trhá se. Naproti tomu na polovičních plástech to funguje dobře a protože budu cca 15 úlů provozovat nízkonástavkově určitě v přirozené stavbě budu pokračovat. Myslím, že u nízkých nástavků to má budoucnost. Zdraví R. Stonjek

Mám odzkoušenou stavku bez mezistěn na rm 39x30 v podstatě bez problémů na nedrátkovaný i drátkovaný rámek vložený mezi dva již vystavěné. Drátkuji svisle.

p.Polášek, Vemte staré tmavé dílo a polijtejej vodou. Po tak 2 hod to dílo vemte a obsah vlijte do prosklené misky. Uvidíte, co z toho vyteče, doslova hnůj. Zkuste k tomu přičichnout, nebo ochutnat to, zaručuji vám, že na tu chuť nikdy nezapomenete. Uvidíte, jaké patoky se dostávají do medu. Já to vyzkoušel, proto to píši. Včely sice buňky vyčistí, ale ne vše, ty bakterie se tam množí a množí. Včelstvo s nimi do jisté míry umí odolávat, ne však na trvalo. Zdraví P.S

To víš že to jde Jen je nesmíš dávat vedle sebe ale ob rámek takže polovinu nástavku nejvýše Občas se musí pak ale nějaký vyhodit .





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Bez mezist?n
> Datum: 07.2.2010 14:10:17
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze
> vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo
> bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla
> ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo
> kontaminovaného vosku.
>
> Jiří
>
>
>

Já to vyzkoušel, proto to píši. Včely sice buňky vyčistí, ale ne vše, ty bakterie se tam množí a množí. Včelstvo s nimi do jisté míry umí odolávat, ne však na trvalo. Zdraví P.S
-----------------
no v mém těle se množí bakterie stále a neustále, co s ním mám proboha dělat? Postavit si nové sterilní tělo?

Ale obávám se, že moje tělo bez bakteríí by bylo asi do měsíce v krematoriu na 100%sterilizaci. :-)
:-)
Viz odboba nemocnosti hodně mytých a málokdy mytých dětí.

Mám lejt do včel kromě pětkrát léčení VD i Domestos, nebo co je to pořád v těch reklamách na čisté WC?
Karel

Kde jsi k takovým nesmyslným % přišel , Včely si podle vlastního uvážení trubčiny postaví přesně tolik kolik budou potřebovat U vkládání rámků bez mezistěn pak ale hrozí že na jednom rámku budou oba typy buněk a proto se používají mezistěny Poměr obvykle závisí na stáří matky, síle včelstva a jeho rojové náladě. Ne však na přání a představách včelaře. Bez mezistěn však postavené dílo nebude jeho představám vyhovovat po stránce vzhledu a skladby buněk Dáš li prázdných rámků málo tak ti některé přkopou starší dílo a dáš li polovinu do nástavku bude to neúhledné a kdyby jsi tak vystrojil celý tak budou stavět třebas napříč rámky V tomto případě se pak používají ty pásky a stačí 1 cm široké Dílo také nedostaví až ke spodní loučce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: bez mezist?n, chov matek a dvoji , selekce
> Datum: 07.2.2010 15:07:49
> ----------------------------------------
> Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
> Přes to je možno u včelstev u kterých se vymění časně "tohoročná matka"
> vkládat jen stavební rámky.
> Matky se ale musí vychovat ještě před snuškou, a ještě s předstihem se musí
> vychovat trubci a to vložením trubčích plástů do středu nejlepších
> včelstev ,trubčích.
> U takových to ranných chovů je možno nabídnout matkám vámi selektované
> trubce, protože v sousedových horších včelach ještě trubci nejsou. ( dají
> se tak       selektovat jak matky tak trubci.
> Jistou nevýhodou je že tyto časné chovy jsou náročnéjsi na včelí materiál a
> závisí více na počasí a múže se stát že jsou méně úspěšné co do počtu matek
> tak někdy i jejich oplodnění)
> Nejlepe aby tak do 15.5. kladly potom se vymění a potom je možno vkládat
> stavební rámky. Vyhoda je ze nevkladate eventuelne chemicky znecistene
> mezisteny
> Jestlize jste zacinajici vcelar asi bych vam dubnovy chov matek
> nedoporucil.
>
>
>

"p.Polášek, Vemte staré tmavé dílo a polijtejej vodou. Po tak 2 hod to dílo vemte a obsah vlijte do prosklené misky. Uvidíte, co z toho vyteče, doslova hnůj. Zkuste k tomu přičichnout, nebo ochutnat to, zaručuji vám, že na tu chuť nikdy nezapomenete. Uvidíte, jaké patoky se dostávají do medu."
Dejte do včelstva nad mřížku starší plásty společně s vystavenými mezistěnami a med z nich vytočte zvlášť. A dejte oba medy porovnat do laboratoře. S největší pravděpodobností mezi medy nebude žádný rozdíl nebo jen malý. To, že ze zakladených plástů lze vodou vyloužit různé nechutné svinstvo, to není žádná novinka, je to všeobecně známo. Nedá se z toho ale usuzovat, že z takových plástů se podobné svinstvo dostává i do medu, med se v plástech chová totiž úplně jinak než voda.
Párkrát zakladené ne příliš staré plásty do normálního včelstva patří, i do plodiště a pokud není z nějakého důvodu jednoznačně deklarováno včelařem, že med je v nezaplodovaných plástech, tak i do medníku.

Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti medu.
Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
Jirka Přeslička

Možno sú to predsudky, ale zákazníci sú stále fajnovejší. Ak vám niekto podá svačinu zabalenú v novinovom papieri, alebo v servítke, ktorú si vyberiete ? Tak to bolo doteraz aj s balením medu do použitých pohárov a doteraz to stále niektorým včelárom nevadí. Myslím si, že postupne bude ubúdať včelárov, ktorí vkladajú do medníka tmavé plásty. Ja považujem takúto zásadu za vec hygieny a etiky včelárenia. Podobne je to aj s používaním tvrdých liečiv - ak to predpis na základe nejakej analýzy nezakáže, budeme ich neustále tlačiť do včelstiev a sťažovať sa na postreky repky, ktoré môžu poškodiť naše včelstvá. My rovnakým spôsobom môžeme pôsobiť na zdravie našich zákazníkov. Normu škodlivých látok v mede a vo vosku možno neprekročíme, ale o niekoľko rokov to už nemusí byť pravda a zistíme, že na základe novej analýzy a následne novej normy sme predávali med , ktorý nebol celkom košér . A je to zase o hygiene , etike a svedomí. Volná stavba, alebo stavba na nekontaminovaných medzistienkach a používanie mäkkých liečiv budú v blízkej dobe elementárne zásady včelárenia. Niektorí včelári to už nestihnú, niektorí nebudú chcieť, niektorí si budú musieť zvyknúť. Najlepšou perspektívou nášho včelárenia asi bude, ak si zvykneme dobrovolne a čo najskôr.

Jde o plásty v plodišti. Medníkové plásty používám výhradně panenské.
Jirka Přeslička

v medníku nevím zda jde používat bez mezistěn panenské, ale určitě lze používat nezatížené rezidui léčiv. každý rok vyměnit 1/2 medníkových plástů. drobné nepravidelnosti a více trubčiny v medníku nevadí, silně nepravidelné se můžou vyřazovat, pěkné zase posouvat do plodiště. teprve

při nedostatku si v plodišti pomoci mezistěnami...
pokud by se plásty z plodiště používaly jen pro nevčelařské účely, nebyly by ani rezidua v mezistěnách.
to je ale práce pro novou generaci včelařů, nezatíženou některými dogmaty a celoživotními zvyky. jinak je to

lákavá myšlenka, do medníků vkládat jen nízké, třeba i nedrátkované rámky. velká úspora práce a vstupů. u vysokých rámků (např. jumbo) to bude složitější, tam jsem stavební rámek vkládat nezkoušel a asi by to chtělo mít je s všechny s dělničinou. tam se bez mezistěn (a drátkování)

asi neobejdeme. podmínkou toho celého je prostorné plodiště, aby se daly plodištní rámky na vyřazení posouvat na kraj a nemusely se převěšovat do medníku.

Používám panenské dílo v "medníku". Protože "vydrží dlouhá léta - matka mi je nezaklade - neřeším obnovu díla v medníku, pouze přidělávám nové. Pro rozšiřování používám mezistěny. V "plodišti" naproti tomu se snažím mezistěny nahradit volnou stavbou (viz. moje stránky www.sweb.cz/jjvcela). Spolehlivě staví dělničí dílo roje. Oddělky tak na 75%. Kmenová včelstva v době tvorby oddělků vložené stavební rámky 100% vystaví trubčím dílem. Proto v květnu je lepší vlkádat do včelstev po odebraných plástech vystavěné světlé souše ze zrušených loňských oddělků nebo mezistěny. Tvorba oddělků je jedním z protirojových opatření a tak vložení samých mezistěn pozastaví ještě více plodování a od rojení nepomůže.
Diskuse o tmavých souších pro uložení medu řeší problém včel. Těm je to opravdu po miliony let asi jedno. Problémem je ale naše léčení - kontaminace vosku i košilek v buňkách a hlavně požadavek trhu. Zákazníci si hodnotí sami a vyřadují med ode mě a to je dobře.
Honza

Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa, t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
S pozdravem
P.Z. UH.Hradiště.

Vyjádřil bych to úplně stejně jako p. Přeslička. Nevím, jestli je někde
takový článek. Ale kdo má dobrý mikroskop, nemůže být problém to zjistit
- vytáhnout z buňky košilku po kukle a při potřebném zvětšení se
podívat, jestli jsou v ní nějaké průchody velikosti pro spory mikrobů.
Spíš bych odhadoval že ne. Jenže - pokud uhyne v buňce larva nebo kukla,
všechny zárodky z ní zůstanou v buňce neoddělené košilkami - včely to
čistí a tak se zrodky v úlu šíří. To je potom jedno, jak starý je plást.
Info co vím - spory původce moru mají velkost 1,1×0,5 um, spory nosemy
4×2,25 um.
Problém barvy díla považuji za nepodstatný, pokud včelař průběžně dílo
přiměřeně obnovuje, tedy má dílo panenské nebo lehce hnědé, tmavé patří
opravdu ven. Víc mi vadí, kdybych např. ošetřoval včely aerosolem, tam
je dobré brát roušku na ústa, a moji zákazníci na med jezdí kolem
včelnice, asi by se divili... Používám jen fumigaci a to před případným
kouřem stihnu utéci, roušku si tedy neberu.
Ještě méně mě trápí jakýsi problém sterilnosti úlového prostředí. Trefně
to vyjádřil Karel. Ve světlém díle ovšemže je méně zárodků, ale docílit
jen světlé dílo v provozu s více včelstvy je nemožné a hlavně není to
nutné - včely musí být schopny poradit si s běžným infekčním tlakem.
Když ne, mají nižší životascopnost a je třeba měnit matku(y).
K. Čermák

Ji?? P?esli?ka napsal(a):
> Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní
> studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a
> počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi
> nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku
> pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává
> fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití
> je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti
> medu.
> Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií
> nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
>

Máte pravdu, může to být velmi účinný způsob redukce populace kleštíka.
Dokonce je vybádáno, na čem záleží přednostní infikování trubčích buněk
před dělničími a je to i matematicky podloženo - mohu říci, že to není
(skoro vůbec) způsobeno vyšší atraktivitou trubčích larev. Takže při
známém počtu plodových buněk, síle včel a počtu foretických samiček se
dá poměrně přesně zjistit, kolik samičky napadnou trubčích buněk plodu a
kolik dělničích. Příklad: Při síle vč. 30 tis., 1500 dělničích a 200
trubčích buněk denně víčkovaných a jen 20 foretických samičkách V.d.
(možná situace v kětnu) bude infikováno 0,1% dělničích a 2% trubčích.
Pokud bude za stejných poměrů počet foretických kl. 200, bude infik.
1,4% dělničích a 18,3% trubčích larev, při ještě silnějším zamoření
včelstva např. se 400 foret. kleštíky bude infikováno 2,7% dělničích a
33% trubčích larev před jejich víčkováním. Plyne z toho, že účinnost
likvidace trubčiny proti kleštíkovi se prudce zvyšuje se zamořením
včelstva a že dělničí plod je díky přítomnosti trubčího plodu vcelku
ochráněn před kleštíky. Důležitá je i informace, že pokud ve včelstvu
nebude trubčí plod, nedělá kleštíkovi problém přejít množit se úspěšně v
dělničině, matematický model mám.
Dá se tedy také zjistit, jak bude infikována dělničina, když včely
přestanou chovat trubčí plod, což je situace koncem léta - čas rychlé
změny poměrů ve vč. pokud jde o varroózu a nebezpečí krize a kolapsů.
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
>

A co trubec jako geneticky material?

2010/2/8 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> S pozdravem
> P.Z. UH.Hradiště.
>

Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo zamořeno znova od souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 11:18:55
> ----------------------------------------
> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> S pozdravem
> P.Z. UH.Hradiště.
>
>
>

Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit…
------------------------------------------------------

U Rašovské metody je uvedeno: V žádném případě trubčinu nevyřezávat-tento úkon proveďte až 10-15 července.

"Při síle vč. 30 tis., 1500 dělničích a 200
trubčích buněk denně víčkovaných a jen 20 foretických samičkách V.d.
(možná situace v kětnu) bude infikováno 0,1% dělničích a 2% trubčích."

S tímto mám problém souhlasit, v mých podmínkách není trubčina kontinuálně kladena, ale pouze nárazově, občasně, a tak kleštík má šanci jen krátkou dobu k založení rodiny v trubčí bunce. Potom se ten poměr výrazně změní.

Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.

Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.

Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.

(Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.

Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
J.B.

To je ten čas podle krajú se zčíná sužovat v půli čevence je to dáno stavem vegetce. dobu si na svém stanoviští musí každý vypozorovat sám a matka přestává trubčinu zakládat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 13:35:54
> ----------------------------------------
> Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit…
> ------------------------------------------------------
>
> U Rašovské metody je uvedeno: V žádném případě trubčinu nevyřezávat-tento
> úkon proveďte až 10-15 července.
>
>
>

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777)
Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti medu.
Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.

J.B. já také

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 14:11:46
> ----------------------------------------
> Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých
> útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>
>

omlouvám se znovu:
Jan Bűrgel :
bez mezistěn
Budu reagovat na poslední příspěvek K Čermák a a poprosím o shovívavost při svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.

Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn a rezudii?

Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu. Nechci nikoho podcenovat ale včelačký průměr
je asi níže než toto forum.

(Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.

Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
J.B.

To je nepochopení. Jsou mezi námi i tací, kteří potřebné vybavení mají,
stačí jeden člověk s mikroskopem a ochotou. A stačí jedna buňka. Víc se
k tomu už vyjadřovat nebudu, není to pro mě důležité.
Jak bez mezistěn? To je téma pro jiné, protože to není cesta pro mě...
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých
> útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>

Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé plásty když mi včelaři je zavrhujeme ?!