Archiv Včelařské konference

Dobrý večer
Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem převzal na slovenských stránkách http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html

Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
Díky Pepek

Zdravim vespolek,

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani zadne. Vysledek byl takovy, ze u silnych vcelstev nebyl zadny rozdil mezi vcelstvem podnecovanym a nepodnecovanym. U vcelstev slabych ( uz presne nevim,jak bylo tehdy definovane vcelstvo slabe a silne) byl vynos medu v prvni jarni snusce podstatne vyssi u vcelstev podnecovanych. Pokud byste chteli uplne presna cisla, je torok 2006 ( leden-duben, v nekterem z techto cisel to urcite je). Testoval i novy typ krmitek pro jarni podnecovani, mely se tehdy zacit i vyrabet.

PZ

Já to mám uděláno tak, že kromě podávání vody strůpkovým krmítkem mám před včelnicí napajedlo 2x2 metry vysypané bílými oblázky a jemě polité vodou, včely přistanou na nich, odebírají vodu a přitom se neutopí. Potom mám dlouhý pekáč ve kterém plave polystyren a na něj přistávají včely pro vodu, obě napajedla se včelami přes den jen hemží Výměnu vody dělám po čtrnácti dnech.Zdraví P.S

viz časopis Včelařství č. 3/2006, str. 76.+77.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pavel Zajicek
Subject: Re: krmeni voda

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval
produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani
zadne.

Na úvod - takhle jsem to nezkoušel.

Ale co k tomu vím nebo mě napadá:
Tak dva roky zpátky tady někdo na konfeře prezentoval parafínování v nádobě udělané z jedné tabule plechu pouhým ohýbáním - bez střihání a svařování. Vyšlo to akorát na 1 nástavek s malou rezervou. Topil pod tím vařičem Mega Zeus od Mevy - je to výkonný vařič, ale přitom ještě za rozumnou cenu (aspoň tehdy to tak bylo...). Vcelku mu to fungovalo, ale nijak rychle. Nebylo to nijak izolované. Mate se mi, že to byl "Kozlík" - ale nevím, už je to dlouho...
Obyčejný dvouplotýnkáč by to asi neutáhl a určitě neustál. Leda s podstavcem pod sud. Ale v návodu to myslím výrobce výslovně zakazuje (myšleno ohřívání jedné nádoby oběma hořáky) - asi ví proč...
Podobný systém (t.j. ohřívání plynovým hořákem) jsem zahlédl někde na fotkách - tuším z NZ. Plyn byl z lahve přiveden docela dlouhou hadicí - kvůli bezpečnosti. A vyloženě upozorňovali na to mít lahve proti větru.
Izolace by mohla fungovat z minerální vaty obalené třeba tiskařskými alu plechy, aby nelítala kolem. Nebo třeba jen hasící dekou...? Levnější to nebude, ale jednodušší ano. Každopádně to bude chtít víko.

Jsou to ode mne ale samé teorie a pozapomenuté informace - berte je prosím s rezervou...

V každém případě bych to ale budoval s plánem jak to uhasit, kdyby to blaflo - resp. aby aspoň od toho šlo utéct a oheň neudělal moc škody...

Zkuste se poptat ještě Tomáše Jaši - http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/kontakt.htm - má v hlavě nápad na jiné řešení, třeba už to dotáhl :-)

JD

Nemám ale jasno, zda včelám nepomůže napájení ve dnech, kdy už slunce prohřeje nezateplené úly, ale venku je velká zima na to, aby se včely byly schopny vrátit s vodou.PavelN

Mám 75 včelstiev a ani na jednom letáči nemám nábehové dosky (ktoré majú zachraňovať vysilené včely, ale tie môžu byť už staré alebo choré, tie nemá zmysel zachraňovať) a nezbadal som aby včely padali na zem a tam krehli. Keď uč svieti slnko, to prehreje predné steny drevených úľoch a zlepšuje mikroklímu pred letáčmi. Nesmieme byť precitlivený, pre včelu je príroda domovom.

Jiříku díky za radu,právě z toho hořáku mám největší strach,že nebude mít do,dostatečný výkon.Mám tenhle,jen starší verzi http://www.prosport-zbozi.cz/index.php?system=android&area=1&id_detail=150537&id_odd=2219&id_ovv=1278&shop=MzEwMjAwNXBp&ecc=0&ac=30&sort=&q=&cena_od=&cena_do=

No - představa, že s ním ohřívám půl sudu byť jen vody... :-( Natož parafínu na 160 °C... ???

JD

Mám z plechu naohýbaný kotel na parafinování podle velikosti nástavku
600 x 500, dvouplášť tak aby bylo využito tepla spalin, bez izolace, i
při opatrnosti se dost nabryndá. Přímo za kotlem mám šikmý okapávač kam
vyndavám nástavky. U sudu bude dost hluchého prostoru, který se musí
vyplnit parafínem, ten není levný a ne vždy je k dostání. Hořák 9 kW
rozehřívá 100 kg parafínu na provozní teplotu cca 2 hodiny a láhev plynu
10 kg většinou padne celá. Nejnebezpečnější pro hoerkou parafinovou
lázeň je voda, parafín vykypí, nesmí se hasit vodou. Vlhké dřevo trochu
pění ale to není nebezpečné.
Jaromír Marek

Pepek napsal(a):
> Dobrý večer
> Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat
> asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby
> hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod
> sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím
> jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně
> rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo
> teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem
> převzal na slovenských stránkách
> http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html
>
> Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně
> zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
> Díky Pepek
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4829 (20100202) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.

Pokud chcete dělat parafinování nástavků jako desinfekci, jak plánujete desinfikovat rámky? Ptám se, protože rámky se desinfikují vařením ve vodě s louhem (a možná ještě něčím) a takový koktejl sud dlouho nevydrží.

Koupil jsem si pařák na vosk (inzeruje ho i Sedláček z Bučovic) za cca 4.000,-Kč i s originál plastovou nádobou. Do pařáku se vkládají celé rámky, pára rozpouští vosk, drátkování zůstává netknuté a samotné rámky, ale i voští, jsou ve vodní páře (více jak 100 st.C) cca 1 hod., což by na jejich desinfekci mělo stačit. Čas v páře se dá prodloužit dolitím vody do odpařovače.

Jiří

Pokud chcete dělat parafinování nástavků jako desinfekci, jak plánujete desinfikovat rámky? Ptám se, protože rámky se desinfikují vařením ve vodě s louhem (a možná ještě něčím) a takový koktejl sud dlouho nevydrží.

Možno Vám dám nezmyselnú otázku a pošlete ma do pekla, prečo mám úle napúšťať parafínom (preventívne dezinfikovať môžeme len úle použité), keď nové úle sú bez spór MVP a pri správnom uložení na podstavce nám poslúžia po celý včelársky život? Ďalšia otázka, je nejak preukázané, že spóry MVP prežívajú aj v dreve, je nejaká správa o ktorú by sa dalo oprieť.

Použitie parafínu v niektorých oblastí je podmienené vysokou vlhkosťou, kde úľ veľakrát položený na holú zem (nor v USA pri opeľovaní rastlín), podlieha hubovitým chorobám, tak chápem. Ale robiť to len preto, že to má sused a nie je to lacná záležitosť? No comment!

Viem, že s týmto nebudete súhlasiť, lebo sa hovorí, že v starých nepoužívaných úľoch po osadení včelstva vyskytne MVP. Ale je to dôkaz? Pred niekoľkými rokmi som v Maďarsku navštívil novo vybudovanú včelnicu s 200 včelstvami v úplne! nových úľoch, po dvoch rokoch bola včelnica zlikvidovaná na MVP! Dá sa to vysvetliť jedine tak, že úle boli osadené včelstvami, ktoré už boli infikované! Preto im nepomohli ani nové úle a to aj prípade, keby boli parafínované.

Rámiky, ktoré boli vo včelstve tri roky sú už vhodné na vyradenie a veľa včelárov to tak robí.
Ak včelár nebude správne ošetrovať svoje včelstvá (hlavne boj s Vd), tento boj prehrá aj keď budú úle parafínované.
To čo som napísal je len môj subjektívny názor, preto by som rán počul fundovanú odpoveď včelárskeho odborníka, ktorý sem tam zablúdia aj na túto stránku..

PavelN:

Desinfekce (dřevěných) rámků se nechá v parafínu dělat stejně, jako nástavky. Není potřeba je po třech letech vyhazovat (A. Turčáni).

R. Polášek:

Píšete spoustu domněnek... a ne všechny mají oporu v praxi:

- rozptylovač plamene u kotlů na dřevo není - stačí použít rozum a při roztápění udržovat malý oheň...

- filtrování horkého parafínu... Mno - mám kotel už asi 4 roky a ještě jsem neměl potřebu to dělat.

Jaromír Marek:

Cena parafínu není tak hrozná - kilo normálně stojí kolem 31 Kč a nyní je navíc v akci - tuším za 24 Kč.

A. Turčáni:

- Parafínování není jen desinfekce proti MVP. Osobně to používám jako levnou a rychlou impregnaci (místo nátěrů) - tudíž má smysl i u nových úlů (m.j.

umožňuje jednodušší konstrukci nástavku a práci s ne úplně vyschlým dřevem). A máme i jiné včelí nemoci, kde se desinfekce teplem hodí :-)

- Souvislost parafínování a VD nechápu...

- Ad maďarský příklad: ano to je možné. Ale nikdo netvrdí, že parafínování je lék proti MVP :-)

- Přežití spor ve dřevě je prokázané (ústní informace od D. Titěry z VÚVč - podrobnosti u něj). /činnost parafínování ukazuje graf na stránkách T. Jaši (viz.

odkaz níže).

- Pokud se v měli prokáže nízká koncentrace spor MVP (10², někdy i 10³) a nenajde se klinika, lze desinfekcí a obměnou díla dosáhnout

negativního výsledku (zdroj: přednáška F. Kamlera)

Už jsem to sem posílal několikrát, ale pro pro ty, co se nechtějí prokousávat vyhledáváním uvádím dostupné zdroje ještě jednou:

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)

slovenský překlad - 1. část

slovenský překlad - 2. část

slovenský překlad - 3. část

parafínování na stránkách T. Jaši

parafínování J. Danihilíka

parafínování na www.vcelky.cz

Mimochodem: původní dotaz zněl:

Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? ... ... ... ;-)

JD

V otázkách desinfekce či přímo parafinování rozhodně nepanuje mezi včelaři shoda. Jedni vidí parafinování jako potřebnou desinfekci a současně výbornou povrchovou úpravu, druzí se ptají proč, a radí rámky a nástavky po pár letech obměnit. Mezi těmito dvěma názory existuje ještě spousta různých modifikací(něco vyměnit, něco desifikovat a čím desinfikovat).
Přiznám se, že sám nevím, co je lepší.
1/ Snažit se úly a rámky držet ve včelách co nejdéle a průběžně je čistit, desinfikovat, impregnovat, ...? Taková ta stará škola. Když se ti zlámalo, dej ho spravit...
2/ Po pár letech používání, a tady můžeme diskutovat kdy, úly a rámky prohnat komínem a pořídit nové, čisté. Brát je jako spotřební zboží.

tohle téma jsme už přetřásali na www.vcelarskeforum.cz
Každopádně jsem rád, za každý argument pro nebo proti, abych si mohl, jak říká kamarád, "sednout do kouta a udělat si v hlavě schůzi" a vybrat nějakou vlastní cestu.

Ale jak píše JD, utíkáme od původního dotazu.

S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
Jáša topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
obezděnou.
Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg
jsem dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a
nějak čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v
ní několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát
zapravdu, že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou
čarou asi 30 km a s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to
zakřikl. Jsem prostě takový hračička co má rád vše natřené, rámky
hofmanovy s bočníma mezerníkama apodobně.Měl jsem také představu, že
výsledek bude lepší, mám nástavky ze smrku, osiky, javoru co bylo
poruce, ty javorové chutnají červotoči tak, že je ani lázeň v horkém
parafinu neodradí.
Jaromír Marek

R. Poláek napsal(a):
> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí
> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
> nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým
> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem
> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou
> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

dobry den mam doma starsi tym pedometu da se prodat? je mi lito ho vihodit vipada zachovale dekuji

dobry den mam doma starsi tym pedometu da se prodat? je mi lito ho vihodit vipada zachovale dekuji

Mne jen irituje situace, že si VÚ bere hodně věcí jako preferenci.
Udělá výzkum jak hluboko vsákne původce moru a honem má argument nato,
že se musí všechno s morem spálet. Nějaký nadšenec (asi externí
pracovník p. Jaša) zprovozní na popud p. Přesličky parafínování, a
hned máme jedinou možnost jak eliminovat původce.

Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě.

Poznámka k NaOH a Fe. Železné plechy jsou vůči louhům inertní.
(nevyvolává korozi) Pouze železo dokonale očistí, tz, že připraví k
dokonalé oxidaci pokud se po provedení dezinfekce lázeň vylije a
nádoba se nezakonzervuje třeba sádlem nebo stolním olejem, tak zrezaví
pod vlivem přístupu vzduchu jak liška.

_gp_


2010/2/3 Jaromír Marek <marek/=/boxit.cz>:
> S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
> Jáša  topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
> obezděnou.
> Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
> stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg jsem
> dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a nějak
> čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v ní
> několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát zapravdu,
> že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou čarou asi 30 km a
> s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to zakřikl. Jsem prostě
> takový hračička co má rád vše natřené, rámky hofmanovy s bočníma mezerníkama
> apodobně.Měl jsem také představu, že výsledek bude lepší, mám nástavky ze
> smrku, osiky, javoru  co bylo poruce,  ty javorové chutnají červotoči tak,
> že je ani lázeň v horkém parafinu neodradí.
> Jaromír Marek
>
> R. Poláek napsal(a):
>>
>> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená
>> nesmí
>> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
>> nečistoty ze dřeva, ne parafín.  Takže jestli se bude ohřívat přímým
>> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní
>> lem
>> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše
>> nějakou
>> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
>> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
>> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>>
>> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830
>> (20100203) __________
>>
>> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>>
>> http://www.eset.cz
>>
>>
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

G. Pazderka: "Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě."

S tím naprosto souhlasím. Taky bych čekal, že nás VÚvč bude bombardovat experimenty s různými látkami, kdy bude zjišťovat a hledat, po jaké době působení toho kterého prostředku dojde k zahubení spor moru. Zdá se mi ale, že se děje opravdu velmi málo a zprávy o nových prostředcích nikde...
Jestliže se doporučuje k dezinfekci roztok louhu a sava (což si myslím, že je přeci jen pokrok, protože může působit i za studena), a i kdyby se spory byly schopny "zažrat" několik milimetrů do struktury dřeva, přeci by po nalezení doporučeníhodné metodiky práce, která by umožnila, aby se roztok lépe nasál do dřeva (vhodné podmínky působení, doba působení apod.), měla umožnit dezinfekci i uvnitř dřeva (třeba u sololitových nástavků by přeci už vůbec neměl být problém "prosáknout" materiál). Nevím, jsou to pro mně otázky, na které bych čekal, že mi bude odpovídat právě výzkumný ústav. Ale mám prostě pocit, že se nic neděje (viz třeba jejich stránky a skutečně velmi málo novinek...).

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.

Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.

Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.

Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.

Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.

A není lepší než parafinování nástavky vyhřát v sušičce na dřevo, která se používá na pilách, kde vysoušejí desky a trámy ?

Řekl bych, že ve standardní sušárně dřeva nebude dostatečná teplota ke zničení spor MVP. Firmy zabývající se opravami starého nábytku nespoléhají na sušárny ani při likvidaci dřevokazného hmyzu.

Vodu nepodávám. Jednak z časových důvodů a jednak proto,že do 100 m od stanoviště je potůček a studánka.
Navíc se i názory včelařů na podávání vody hodně různí. Pro mne je větším problémem to, že mi v loňké zimě kolem potůčku dřevachtiví spoluobčané vykáceli všechny vrby.

V tomto směru bych Dol tak ostře neodsuzoval. Z rozhovoru s pracovníky laboratoře vím, že hledají způsob jak zničit spory a přitom nechat včely žít a to způsobem, který je proveditelný v terénu. S podobným úkolem se potýkají i odborníci např na fakultě mikrobiologie ČZU. Na jejich místě bych také nestál o to, aby se někdo snažil aplikovat v praxi nějaké dílčí nedostatečně prověřené výsledky výzkumu.
Do té doby máme sice středověké, zato poměrně spolehlivé metody fyzikální likvidace mikroorganismů. Radikální oheň, méně radikální ale spolehlivé parafinování nebo "fritování" ve lněném oleji při teplotách okolo 150°C. Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu.
Ani tyto, na první pohled spolehlivé, metody nemusí fungovat, pokud se neprovedou úplně správně.
Jistě bude existovat spousta dalších způsobů, jak desinfikovat prostor úlu, ale chceme opravdu tahat do úlů další chemii a riskovat při tom vlastní zdraví?

"Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu."

No vidíte. Já čtu všemožná nařízení a doporučení, a v těch se píše, že roztok louhu a sava je účinný i za studena (narozdíl od samotného louhu). Tak třeba teď vůbec nevím, jaká je účinnost takového roztoku a narůstá ve mně pouze další zmatek, který se týká účinnosti daného opatření. Jde mi tedy o to, abych právě nedělal třeba i preventivní dezinfekci zcela zbytečně, neobíral se o čas, náklady na toto opatření a ve finále právě jen zbytečně nekumuloval chemikálie v prostoru úlu (rámky, stěny úlu atd.). Tyto otázky podle mě trápí mnoho včelařů, rozhodně více, než to, zda lze med zahřívat v mikrovlnce nebo uchovávat v mrazáku (jedny z posledních mála novinek na stránkách VÚvč). Vždyť když se podíváme čtyřicet let zpátky, vlastně v otázce postupu proti moru neuvidíme příliš velký posun vpřed. Nebo se mýlím?

Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi pochytil z jiného zdroje.
píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale pokud vím, používá se v Německu.
Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale všeho, co s včelařením souvisí.
K dostání např zde
http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
za 59,-

Tak ještě oprava a omluva
o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a nářadí.
Omlouvám se za zmatení

Nic se neděje. Děkuji za dohledání a potvrzení.

Zdravím vás, mě se stalo něco podobného, zasadil jsem
nedaleko včelnice vrby, předloni a loni mě je někdo tak vošmikal, že jsem měl strach, že to nerozchodí. Budu je muset zasadit ještě snad na včelnici, tam si doufejme netroufnou. Člověk se s tím piplá, lítá okolo toho, zalívá to jak blbec, aby z toho něco vyrostlo a pak někdo příjde a uvalí to na velikonoce. Přerazit ruce je někdy málo. Chuděrky včeličky

No a za jak dlouhou dobu a za jaké teploty, když namočím do roztoku
jednostěnný nástavek, mne to zbaví původce moru? To se tam píše?

_gp_



2010/2/3 PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> Tak ještě oprava a omluva
> o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů
> vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
> a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a
> nářadí.
> Omlouvám se za zmatení
>

Parafinování zatím řeším z pohledu zda ho vůbec provádět či ne, proto nemám nastudovaný přesný postup.
Večer se pro jistotu ještě podívám, ale pokud si pamatuji správně, píše se tam dokoce o teplotě 220 °C a čas bude okolo 3 - 5 minut.
S nižší teplotou musí být delší čas - to už není informace z brožury, ale od jiných včelařů, někdo říkal minimálně 130°C, jiný zase 160 °C. Asi hodně záleží na tom, jestli parafinování děláte opravdu preventivně, nebo jako opatření při zvýšeném infekčním tlaku MVP. V brožuře píšou, že pokusně zahřáli spory moru na 108°C po dobu 50 hodin a 10% jich přežilo. Naopak při nějakých 260°C se parafín vaří a může lehko vzplanout. Takže s teplotou opatrně.

S louhem si opravdu nepamatuji, doplním večer.

Díky Vám všem za reakce ohledně jednoduchého parafinování nástavků v sudu.Jelikož jsou vaše názory jako vždy velmi odlišné,což je dobře tak to vidím takhle.Na cihly položím sud,pod něj šoupnu dvouplotýnkáč a začnu pod pokličkou za občasného promíchání rozehřívat parafín.Jestli nedosáhmu požadované teploty ani po obalení sudu,tak se nato vykašlu a začnu přemýšlet nad dvoupláštovým hranatým parafínovacím kotlem s ohništěm.Tahle matoda pokus omyl? by neměla být nějak nákladná. Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane pro další použití.Vše uskutečním až na jaře,tet si jen připravuji potřebné věci a ujasňuji co a jak. Jinak parafínování vidím jako dobrou kombinaci povrchové úpravy nástavku a zároveň možnost dezinfekce.
Zdraví Pepek

Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu tak dobrý? Děkuji.

Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k nevratným změnám ve struktuře dřeva.
Zdeněk Sommer

Ahoj, vůbec se neboj. Přidal bych je kdykoliv po proletu, přímo bez novin, na jaře se nepoperou. Jinak bych se nebál již v březnu. Kolikrát se mi stalo, že matky spolu hospodařili až do léta společně, pokud spojení proběhlo brzy na jaře. Také stojí za úvahu přidat oddělek brzy nahoru nad mřížku, Oddělek velmi rychle sílí a je na Tobě, jestli před snůškou pouze vyndáš mřížku a spojíš je, nebo rozdělíš na dvě včelstva... Matku každopádně nehledej, není to třeba je to jen zbytečné rušení včelstva.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Hric <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: P?id?v?n? od?lk?
> Datum: 04.2.2010 09:51:38
> ----------------------------------------
> Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem
> odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal
> jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat
> koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat
> mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří
> někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu
> tak dobrý? Děkuji.
>
>
>

Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
Dr.Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 09:59:52
> ----------------------------------------
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> Zdeněk Sommer
>
>
>

No, horký louh je hodně nepraktický. Jeho životnost je malá, protože se přeměňuje oxidem uhličitým ze vzduchu na sodu a chemicky reaguje se spoustou látek ve dřevě, v barvě, nečistotách a tím se taky otupuje. Taky horký je ještě o dost větší žíravina než studený roztok, při větším použití to je prakticky na celotělový ochranný oblek typu atombordel. Otupený roztok louhu jde ale do určité míry regenerovat obyčejným hašeným vápnem. Takže práce s louhem by byla o dost složitější než s parafínem.
Savo je v podstatě chlornan sodný, ten je za horka, při teplotě 80 st C v podstatě nepoužitelný, protože se rozkládá.
Lněný olej za horka by měl být účinností v podstatě shodný jako parafín za horka, přidaná hodnota navíc by byla možnost po několika měsících ty nástavky natřít barvou, protože lněný olej by za tu dobu ve dřevě zaschnul a barva by potom na nástavcích držela. Akorát při opakované desinfekci je otázka, co s tou barvou. Navíc je tam ta nevýhoda, že při desinfekci v horké lázni by se lněným olejem proběhl podobný proces jako probíhá při výrobě fermeže, jenže nekontrolovaně. Použitý lněný olej by nejspíš nešlo delší dobu skladovat, v krajním případě by během nějakého měsíce skladování došlo k polymeraci oleje v celé hmotě v něco jako želatinu atd. To by záleželo na teplotě, délce zahřívání, na vnesených stopových množstvích oxidů železa, zinku, vápníku a jiných kovů. Zase lněný olej, pro zastánce biochovů, je mnohem přírodnější než parafín.....

rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP. Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.

Vosk se desinfikuje za zvýšeného tlaku a za přítomnosti kyseliny sírové. Za těchto podmínek stačí k desinfekci 115 - 120 st C, jinak je asi potřeba teplota vyšší. Na vyšší teplotu, pokud je mi známo, při desinfekci včelího vosku zase jít nejde, protože vosk se už porušuje a včely by mezistěny špatně přijímaly, proto ta sírovka.

Desinfekci mezistěn neporovnávejte s ošetřením nástavků parafinem. U
vosku se zároveň používá vyšší tlak (autokláv) a doba asi 1 hod.
Pro parafinování teplota 130 st.C je málo, pokud má být účinné i proti
případným sporám moru, nějaké % jich ještě přežívá. 150 až 180 st.C je
jistota, na hladině tekutého parafinu rozdíl vůbec nepoznáte, chce to
teploměr. Ohřátí parafinu o nějakou teplotu vezme mnohem méně tepla než
totéž u vody. Nejlepší zdroj tepla je klasické topeniště a topení
dřevem. Plyn je drahý, nebezpečnější, pomaleji rozehřívá.
K. Čermák

Zden?k HB napsal(a):
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.

>
>
>

Co se týká teploty dřeva, jisté je, že dřevo při teplotě nějak okolo 220 st C začíná uhelnatět a pokud je to na vzduchu, vzplane. Porušování dřeva teplotou se ale děje už podstatně dříve, dřevěná hmota obsahuje různě silně vázanou vodu, která je i v úplně za normální teploty suchém dřevě. To je ono pěnění dřeva při ponořená nástavku do parafínu. Druhá věc je to, že dřevo je izolační materiál a tak trvá nějakou desítku minut, než plná teplota parafínu pronikne úplně do středu dřeva. Teplota a doba ponoření je pak kompromis, při nějakých 200 - 220 stupních a krátké době se jedná o v podstatě opálení povrchových vrstev dřeva, při takových 150 st C a 5 - 10 minutách jde ta teplota i více do hloubky dřeva.

>Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane ...<
------------------------------------------------------------
Myslím, že dvouplotýnkový vařič bude mít na ohřátí parafínu v sudu na teplotu 160 st. C, i když se bude jednat pouze o nejmenší potřebné množství parafínu, malý výkon. Možná, že by stálo zato, uvažovat o obezdění sudu cihlami (zatím zkušebně třeba jen nasucho - bez malty) a použít ohniště na dřevo. Přeci jen bych měl z PB lahve obavu. Sám používám pod vyrobenou antikorovou vanou 2x hořáky Mewa Zeus á 9 KW na vyvařování vosku a vaření medoviny. Vana je opláštěna a práci provádím v garáži, tedy celý tento "kotel" není příliš ochlazován. Přezto, tyto hořáky stačí uvést do varu pouze 70 l vody předehřáté na 70 st. C v boileru asi za 1/2 hodiny. Ale s parafínem podotýkám, nemám zkušenost. Rozhodně bych to však nechtěl dělat v garáži :-).
JK

Jak už napsal př Čermák, voda potřebuje na ohřátí podstatně víc tepla. Jedná se o to, že voda má podstatně vyšší takzvané měrné teplo na stupeň Celsia než uhlovodíky. Nějak asi dvakrát, čtyřikrát, matně tuším. Bude to v každých fyzikálních či chemických tabulkách nebo to možné bude i v technickém listu parafínu od výrobce. Spíš bude podstatnější únik tepla - ochlazování celého velkého rozehřátého sudu vzduchem.

roztok louhu a sava za použitý za horka - to jsem zmotal já, se savem se použije studený.
Souhlasím s Vámi, nejjednodušší a nejúčinnější (ve smyslu snadné kontroly účinnosti) a relativně bezpečné je použití parafinu.

Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec. V intervalu teplot, kde minimum by byla nejnižší možná teplota parafinu pro zničení spor a maximum pak nejvyšší teplota, která ještě nepoškodí dřevo, případně nezvýší riziko požáru. Z teploty parafinu a tloušťky stěny nástavku by si každý mohl snadno vypočítat dobu potřebnou pro ponoření.

S teplotou jsem si taky hodně hrál, ale ne z pohledu spor moru. Rozmezí
130 až 160 je nejlepší, pod 130 zůstává na povrchu nástavku příliš velká
vrstva parafinu. Při vyšší teplotě než 160 se začne vosk prskat jako
když dáte kus masa na pánev s rozpáleným olejem. Délku jsem volil podle
pěnění z čel prken, odchází asi nevázaná voda ze dřeva. Tedy když
přestane pěnit chvíli počkat, vyndat a dát okapat. Na nejspodnějším rohu
by neměla zůstat ztuhlá kapka parafinu, při správném prohřátí ani nic
nekape. Při vyšších teplotách než 160 začne černat propolis. Jako
ochrana proti sporům moru je patrně důležitější překrytím povrchu spor
parafinem, zatím mi parafin včely nevykusovali a ani moc povrch nástavku
nepotahovali propolisem. Ještě k množství, ponořím vždy celý nástavek
(295) nebo dva polonástavky (168) a zatěžuji dalším nástavkem aby spodní
neplaval. Před započetím díla doporučuji přečíst český překlad
australského návodu na parafinovaní a bezpečnostní list parafinu. Ještě
zkušenost, sololit lze běžně máčet, ale ne každá dřevotříska, mám z ní
jednoduchá dna pod odělky, nasaje moc parafinu.
Jaromír Marek

PavelN napsal(a):
> rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou
> teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to
> nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu
> okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP.
> Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4833 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Už delší dobu mi v hlavě leží jedna nejasnost, která se týče moru a jeho diagnostiky. Má někdo zkušenost, jak se provádí jeho laboratorní diagnostika z měli? Tuto otázku si kladu z toho důvodu, zda je nějak nesmírně náročná na vybavení, přípravu a vzdělání, nebo zda by ji po absolvování určitého "praktického cvičení", absolvování nějakého základního kurzu, bylo možno naučit (schopné nákazové referenty ZO nebo dokonce schopné a po prevenci vyšetřením na úrovni jednotlivých včelstev toužící včelaře)? Mohlo by se tak přispět k decentralizaci a méně byrokraticky zdlouhavému jednání. Samozřejmě, že potvrzování nákazy apod. by musela provádět nějaká uznávaná laboratoř, jedná se mi zde spíše o takovou průběžnou diagnostiku z měli, která by byla na vlastní vůli včelaře a která by mohla zjistit případnou přítomnost spor v předklinickém stadiu onemocnění, ale především na úrovni jednotlivých včelstev. Čili mne trápí úvaha, zda nemožnost takovéhoto nějakého zjišťování je ze samotné své podstaty neuskutečnitelná (nárokem na materiální vybavení apod.), či zda je motivována především snahou "nepouštět své know-how" z ruky... Ještě jednou zdůrazňuji, že vím, že by to nebylo pro každého, ale jen pro nejschopnější včelaře.

Pokud vím tak se sterilizuje v Autoklávech při 117°C po dobu 1 hodiny. Také se přidává Kyselina sírová k jeho vyčištění

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 10:05:54
> ----------------------------------------
> Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není
> pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako
> zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk
> při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy
> nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
> Dr.Radek Hubač
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Parafinov?n?
> > Datum: 04.2.2010 09:59:52
> > ----------------------------------------
> > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> > nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> > Zdeněk Sommer
> >
> >
> >
>
>
>

zajímavý dopis o včelaření na zkoušku vyšel v listopadu v Moderním včelaři.

Jde o přilákání zájemců o včelaření aniž by se museli k něčemu zavazovat. Za poplatek je jim zapůjčen úl se včelami a každý týden probíhá setkání s vyukou stařšími včelaři.

celý článek je na adrese
http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2009_05_c157.pdf

myslím že by to mohlo bát zajímavé i u nás, co vy na to ?

Je zaujímavé, že len zo zahraničnej literatúry som sa dozvedel, že dezinfekciu s teplým (80ºC) luhom sodným 5%, treba po namočení do roztoku ponechať pôsobiť do druhého dňa, namočenie do roztoku opakovať a až na nasledujúci deň alebo po piatich hodinách opláchnuť ( umyť ) vodou. Len tak je zaručená dezinfekcia. Mnohí včelári tento postup vôbec nepoznajú.

To , že ti je ořežou , to je blbý , protože včely z toho nic nebudou mít. Vrbám to ale moc neublíží. Jestli si myslíš , že budou na včelnici více chráněné , tak to určitě není stoprocentní. Jinak loni jsem měl svoji jívu od větru vyvrácenou. Narovnal jsem ji , podepřel a ukotvil. Taky dost ořezal. 2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly. Bez stimulátoru a další péče. Paradoxně na mojí malé jívě je více čmeláků a různého jiného hmyzu než včel.

neznám metodu k tomuto účelu používanou, ale mohu zhruba popsat obecnou metodu stanovení mikroorganismů.
Vzorek, nebo část jeho roztoku (přesně změřená), se vloží na nějakou živnou půdu (např agar) a nechá se při určité teplotě kultivovat přesně stanovenou dobu (v případě MVP týden). Pro vámi sledovaný druh mikroorganismů se tak vytvoří přesně definované optimální podmínky pro rozmnožování a přesně víte, kolikrát víc je mikroorganismů po kutivaci než v původním vzorku. Potom následuje zjištění množství mikroorganismů. Metod je celá řada, přicházejí v úvahu optické, chemické, možná i jiné, o jejichž existenci nemám ponětí. Co se používá pro zjištění MVP vůbec netuším.
Takže krom znalosti (v neposlední řadě schopnosti, jak správně píšete) jak správně nakultivovat a zjistit množství bakterií, potřebujete inkubátor, dobrý mikroskop, laboratorní nádobíčko a hlavně místnost, kde budete udržovat sterilní prostředí, jinak si namnožíte jen bakterie či plísně z okolí a nic jiného v nich nenajdete.
Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz.

Protože se stále zaměňuje dezinfekce a sterizace, zasílám pro zájemce link na jednu pěknou přednášku na dané téma od mojí bývalé šéfky.http://www.pmfhk.cz/Prednasky/Hartm_Dezinfekce.pdf - Jen bych chtěl zdůraznit, že vosk není ani vzduch ani nasycená pára. Teplota sterilizační pro vosk by pravděpodobně byla reálně mezi uvedenými hodnotami 121 a 160st. a to se již vosk ničí.
Radek
>
> Zden?k HB napsal(a):
> > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> > nevratným změnám ve struktuře dřeva.
>
> >
> >
> >
>
>
>

Spojení můžete provést klidně dneska, nebrání-li Vám v tom sníh. :-)

Samozřejmě je lepší spojení provést až po proletu. Noviny a žádné jiné přepážky nejsou v předjaří potřeba. Matku z posilovaného včelstva každopádně hledejte a odstraňte ji. Píšete, že v oddělku je matka z vyššího chovu, tedy by bylo docela škoda, kdyby se jí včelstvo zbavilo. Pokud by byla v oddělku běžná matka, je to jedno. Nebude-li včelstvo rozděleno mateří mřížkou, respektive matky budou plodovat na stejné plodové ploše, pak je jen otázka času, než jednu z nich včely odstraní. Nikdo Vám nezaručí, že to bude ta neprošlechtěná.

Máte někdo zkušenosti s dvoumatečným včelaření (během snůšky dvě matky v jednom včelstvu oddělené mateří mřížkou)? Podle toho, co jsem se o tom zatím dozvěděl, to vypadá, že tato metoda výnos nezvedá o tolik, aby se to vyplatilo.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

myslim ze odpoved dava manual pro diagnozu

http://www.oie.int/eng/normes/mmanual/A_summry.htm
pokud podle těchto postupu bude vaše laboratoř certifikována můžete si provádět diagnozu


Introductory note on bee diseases

Chapter 2.2.1. Acarapisosis of honey bees
Chapter 2.2.2. American foulbrood of honey bees
Chapter 2.2.3. European foulbrood of honey bees
Chapter 2.2.4. Nosemosis of honey bees
......

dalsi info

http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/priloha-osvedceni.pdf

http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/mor.pdf

"2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly."
Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám, vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují, by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní rašelina....
Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji rozšiřoval jako včelařskou jívu...

"Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz."

Asi máte pravdu, že 450 za vzorek není v porovnáním s náklady na vybavení tak mnoho, ale bohužel zde pořád uvažujeme směsný vzorek z celého stanoviště, protože jinak bychom se vždy museli pohybovat (na každém stanovišti) přibližně o jeden řád výše (a to každý rok). Ale děkuji za popis té obecné metody.

Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C potřebujeme dodat teplo: qv= (100-20)x4,2=336 kJ/kg. Pro ohřátí 1 kg parafinu pak: qp=(160-20)x3,24=454 kJ/Kg. Při ohřevu parafinu na 160 °C potřebujeme dodat o 35% více tepla, než při ohřevu vody do varu. Pokud nefouká vítr, pak spaliny z hořáku, nebo hoření dřeva, budou proudit kolem sudu vzhůru a spíše ho ohřívat než ochlazovat. Pro venek pak pomůže opláštění s mezerou pro spaliny. Sud při ohřevu přikrýt. Ale to už je kotel. Prodával se na ohřev vody :-).
Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji.

...Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec...
...Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji...

Podívejte se na http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/images_parafin/graf.jpg.

JD

jak získat dotaci na medomet? lze to v jihočeském kraji? hledl jsem po internetu, na dotaci všude upozorňují, ale konkrétní podmínky se mi nedaří nalézt...

"Podívejte se na http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/images_parafin/graf.jpg. "

Díky za odkaz.
Jednoduchý, stručný a jasný návod parafinování.

http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/parafin.htm

"Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C"
odhad se nezdařil, přece už je to nějaké roky, co jsem v tabulkách ty hodnoty viděl....
Pro základní orientaci tyhle výpočty stačí, pro puntičkářský výpočet měrná tepelná kapacita se mění s teplotou, u vody směrem k vyšší teplotě znatelně klesá, u parafínu to asi bude podobně.

Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony se množí řízkováním a nebo roubováním, tam pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 13:15:45
> ----------------------------------------
> "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky
> nechytnou , tak mě se chytly."
> Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se
> vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez
> problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám,
> vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního
> habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá
> čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
> Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve
> váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují,
> by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní
> rašelina....
> Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a
> podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji
> rozšiřoval jako včelařskou jívu...
>
>
>

Nechci se nikoho dotknout... ale ten odkaz tu visí už od včerejška... (a párkrát předtím). Navíc pokud se do vyhledávače zadá třeba logické "parafínování nástavků" anebo anglické "hot wax dipping"...
Zkrátka je dobré před ptaním se zkusit hledat sám - anebo alespoň číst, když už si ostatní dávají tu práci mi to předžvýkat. Ono napsat smysluplný příspěvek, který poskytne informaci, stojí nějaké úsilí - a trochu pak zamrzí, když je to házení hrachu na zeď...

JD

"Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků."
Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané lepší země...

V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustu korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 15:49:34
> ----------------------------------------
> "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a
> vitality výpěstků."
> Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu
> nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do
> té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi
> běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané
> lepší země...
>
>
>

V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustou korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé. Zakoření jich asi tak 50%, pro běžné rozmnožování je to ale málo. K zakořenění se však používají stimulátory. Inhibitory jsou lepší zase přkladně do topení.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 15:49:34
> ----------------------------------------
> "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a
> vitality výpěstků."
> Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu
> nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do
> té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi
> běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané
> lepší země...
>
>
>

Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko

Dobrý den.
Chci se zeptat jestli je možné požádat o dotaci na refraktometr který jsem si koupil v roce 2008?
Jelikož mám objednaný medomet a budu na něj žádat o dotaci tak bych rád k tomu připojil i fakturu(kterou se mi povedlo dohledat) od toho refraktometru.
Co říkáte je to možné?
Díky za radu Míra

Je mi líto, ale jestli je řeč o tzv. Evropské dotaci, tak to jistojistě nepůjde, protože je třeba zažádat vždy v dané sezóně (třeba v loňském roce to bylo na věci zakoupené v době od 1.září 2008 do 31.srpna 2009). Žádosti se posílaly do 30. června, originály dokladů o zaplacení do 31. srpna.

... v ideálním případě obojí do června najednou, samozřejmě.

POZOR je tam mezera 14 dnů mezi roky Takže doklad mezi 1.1 - 15 .8.
Já jsem škemral o nový účet-

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: refraktometr
> Datum: 04.2.2010 17:19:59
> ----------------------------------------
> Je mi líto, ale jestli je řeč o tzv. Evropské dotaci, tak to jistojistě
> nepůjde, protože je třeba zažádat vždy v dané sezóně (třeba v loňském roce
> to bylo na věci zakoupené v době od 1.září 2008 do 31.srpna 2009). Žádosti
> se posílaly do 30. června, originály dokladů o zaplacení do 31. srpna.
>
>
>

v žádném případě

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: refraktometr
> Datum: 04.2.2010 16:51:50
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
> Chci se zeptat jestli je možné požádat o dotaci na refraktometr který jsem
> si koupil v roce 2008?
> Jelikož mám objednaný medomet a budu na něj žádat o dotaci tak bych rád k
> tomu připojil i fakturu(kterou se mi povedlo dohledat) od toho
> refraktometru.
> Co říkáte je to možné?
> Díky za radu Míra
>
>
>

inhibitor - stimulátor nějak mi to dneska nemyslí .

Doplňuji slíbenou informaci o použití roztoku louhu a sava.
ve zmíněné publikaci se nepopisuje jak dlouho má tento roztok působit, v odstavci o desinfekci napajedel se hovoří o omývání v tomto roztoku.
Z toho plyne, že tento roztok je autory publikace doporučován pouze k povrchové desinfekci neporézních materiálů a nehodí se k aplikaci na nástavky a rámky.
Působení roztoku samotného louhu při teplotě 80°C je zde pouze zmíněno a nikde jsem nenašel doporučenou dobu působení.
Parafinování je věnována celá strana a doporučuje se zde teplota mezi 160-220°C, pro zničení spor MVP dodržovat vyšší hranici doba impregnace 2 minuty, pro zničení MVP 5 minut. Současně autoři upozorňují, že parafin při teplotě 260°C snadno vzplane.
Tolik mé výpisky z publikace "Dezinfekce ve včelařství".

Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko
-----------------------------------------
mockrát děkuji za reakci. jedná se o toto?
http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/vlada/V-P_DOTACE-EU_FORMULARE_Technicka_pomoc_1-4.pdf

O směsi se Savem píše p. titěra v kapitole o dezinfekci medáren a voskáren,
doporučuje na 10 litrů vody lahev přípravku Savo a 0,5 kg peciček louhu
(chlornanu sodného), působí i proti sporám moru


----- Original Message -----
From: "PaveN" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Velask mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 03, 2010 9:38 PM
Subject: Re: Parafinovn


> Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve
> včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
> Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který
> při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi
> pochytil z jiného zdroje.
> píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale
> pokud
> vím, používá se v Německu.
> Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale
> všeho, co s včelařením souvisí.
> K dostání např zde
> http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
> za 59,-


--------------------------------------------------------------------------------



Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 9.0.733 / Virová báze: 271.1.1/2667 - Datum vydání: 02/04/10 08:35:00

Zdravím přátelé,
můžete zde někdo zveřejnit, zda tento termín platí,jaké jsou podmínky účasti na této akci (zda je možná účast i pro nečleny VMS), event. místo konání a další organizační záležitosti?
Díky
Svoboda

Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za mřížku a přes noviny spojil. Jsem víkendový včelař. První rok jsem udělal 5 dvouvčelstev. 2 nástavky dolní, 2 nástavky horní a 2 medníky. Do prvního medobraní se mi 4 vyrojily a 2 matky byly jen v jednom včelstvu (to jsem po medobraní zrušil odebráním mřížky). Nějaký výrazně vyšší výnos jsem nepozoroval. Druhý rok jsem takto utvořil 7 dvojvčelstev.
Každý týden jsem se v tom hrabal, aby se nerojily.
Výsledek - 2 dvouvčelstva se udržely do prvního medobraní (asi o 1/3 vyšší výnos - místo 20, 30 kg), 2 včelstva měly po 14 dnech jen jednu matku a zbývající 3 jsem po 3 týdnech zase rozhodil na 2, protože měly plno nasazených matečníků (tam už jsem nezjišťoval, zda tam jsou ještě 2 matky).
Tak jsem toho zanechal. Udělal jsem si závěr - pracné, těžko ukočírovatelné rojení (obyčejně u 30 včelstev 0-2 roje - kromě chovu od nasazení medníků do prvního medobraní do včelstev nelezu) a výnos by byl od 14 samostatných včelstev vyšší než od 7 dvouvčelstev.

Ahoj, to co jsem psal o dvoumatečném včelaření nemusí být nutně v rozporu s Tvými zlušenostmi. Zkusím můj přístup vysvětlit na příkladu. Vloni na Pardubicku přišlo jaro tak brzy, že se prostě slabší včely nechytaly. Věřil jsem tomu, že bude v květnu snůška pokračovat a nakonec jsem tedy nerealizoval hromadné pospojování do dvoumatečných včelstev na začátku snůšky. Výsledek byl jasný. Slabší nepřinesly téměř nic, silné byly super. Problém byl, že se v květnu pomalu na 3 týdny ochladilo na 15 stupňů a potom už u nás na písku vše uschne a je konec. Podloží je u nás z větší části vátina...
To spojení zase hromadně ruším cca po 14 dnech snůšky, takže s tím moc práce není a rojení je pro mě svátek (cca 1 včelstvo ze 30 za dva roky). Nikdy jsem na sebe nedával 2 silná včelstva.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n?
> Datum: 05.2.2010 07:11:01
> ----------------------------------------
> Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale
> nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na
> matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za
> mřížku a přes noviny spojil. Jsem víkendový včelař. První rok jsem udělal 5
> dvouvčelstev. 2 nástavky dolní, 2 nástavky horní a 2 medníky. Do prvního
> medobraní se mi 4 vyrojily a 2 matky byly jen v jednom včelstvu (to jsem po
> medobraní zrušil odebráním mřížky). Nějaký výrazně vyšší výnos jsem
> nepozoroval. Druhý rok jsem takto utvořil 7 dvojvčelstev.
> Každý týden jsem se v tom hrabal, aby se nerojily.
> Výsledek - 2 dvouvčelstva se udržely do prvního medobraní (asi o 1/3 vyšší
> výnos - místo 20, 30 kg), 2 včelstva měly po 14 dnech jen jednu matku a
> zbývající 3 jsem po 3 týdnech zase rozhodil na 2, protože měly plno
> nasazených matečníků (tam už jsem nezjišťoval, zda tam jsou ještě 2 matky).
> Tak jsem toho zanechal. Udělal jsem si závěr - pracné, těžko ukočírovatelné
> rojení (obyčejně u 30 včelstev 0-2 roje - kromě chovu od nasazení medníků
> do prvního medobraní do včelstev nelezu) a výnos by byl od 14 samostatných
> včelstev vyšší než od 7 dvouvčelstev.
>
>
>

Termín byl odložen kvůli sněhové kalamitě z 9. ledna na 13. února. Akce je určena pro členy VMS a některé pozvané hosty. Bez přihlášení nejezděte, konferenční místnost má omezenou kapacitu.
Ještě je pár míst volných, takže pokud je někdo z vás rozhodnut v příští sezóně monitorovat spad a zapojit se do VMS, můžete se ještě přihlásit na moji adresu b.gruna/zav./seznam.cz. Zašlu vám potřebné informace.
Do VMS (Varroa Monitoring Systém) se můžete zaregistrovat na adrese www.varroamonitoring.cz
Pokud vám připadá registrace obtížná, rád vám poradím.
Bronislav Gruna, jménem organizátorů
----------------------------------
Zdravím přátelé,
můžete zde někdo zveřejnit, zda tento termín platí,jaké jsou podmínky účasti na této akci (zda je možná účast i pro nečleny VMS), event. místo konání a další organizační záležitosti?
Díky
Svoboda

Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za mřížku a přes noviny spojil. Aleš

Niečo o tomto spôsobe niečo viem, praktizoval som ho asi 18 rokov a úspešne. Tri roky som overoval spôsob, ako dve matky využiť na zvýšenie výnosu. Ročne som pripravil aj 55 dvojvčelstiev s mladými matkami (tvorba nový včelstiev je len vtedy úspešná, keď druhé včelstvo sa dokáže rýchlo na včelstvo, ktoré dobre prezimuje. Druhé včelstvo som budoval in situ- na mieste materského, dokonale prepracovaným technologickým postupom, takou úpravou materského a nového včelstva, aby M bola vždy na 100% prijatá, aj sa mi to darilo. Pri intergrácii som jednu M vždy! odobral, ak som náhodou M ponechal, včely ju vždy odstránili a z hľadiska znášky to nebol dobrý 5ah, 2-3 debničky boli nad materskou mriežkou určených na znášku. Odobraté M som umiestnil do klietok Tic tac a umiestnil do povalového kŕmidla, kde mohli žiť aj dva mesiace, ak som niekde M potreboval, tak som ich využil, ale to sú už detaily.
Poznámka: ak chce včelár racionálne tento systém využiť, musí mať jednotlivé zásahy mať overené na 100%.

Integráciu dvoch včelstiev som robil vždy v čase kvitnutia vŕb s pridaním 9 medzistein, teda každým rokom vybudovaním nového plodiska. Systém dvoch včelstiev (metóda SDV) so ukončil pre tromi rokmi, pretože je trochu náročnejší a posledné teplé roky dovolili sa včelstvu rýchlo rozvinúť do sily aj bez druhého včelstva. SDV mal mnoho výhod, pomôcť plodom a včelami slabším včelstvám, strata M n v niektorom včelstve nebol problém, M som mal v jarnom období k dispozícii.

Máoje zkušenosti s dvoumatečním včelařením jsou pozitivní. Záleží na detailech. Všechny matky ale musí být kvalitní, jinak je včely nemilosrdně proberou. Tato metoda se vyplatí, pokud je hlavní snůška později, tj. v červnu a červenci. Dubnovou a květnovou snůšku lépe využijí jednomatečná včelstva posílená oddělkem )technologie zpětně spojovací). Pro mě zásadní nevýhodou dvoumatečného včelaření je ztráta možnosti hodnocení matek. Vylučuje se tedy jakékoliv šlechtění.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n?
> Datum: 05.2.2010 09:03:53
> ----------------------------------------
> Máoje zkušenosti s dvoumatečním včelařením jsou pozitivní. Záleží na
> detailech. Všechny matky ale musí být kvalitní, jinak je včely nemilosrdně
> proberou. Tato metoda se vyplatí, pokud je hlavní snůška později, tj. v
> červnu a červenci. Dubnovou a květnovou snůšku lépe využijí jednomatečná
> včelstva posílená oddělkem )technologie zpětně spojovací). Pro mě zásadní
> nevýhodou dvoumatečného včelaření je ztráta možnosti hodnocení matek.
> Vylučuje se tedy jakékoliv šlechtění.
>
>
>

Mozem odchovat mlade matky, z inseminovanej uz 15. Aprila, aby boli zrele matecniky k dispozicii na Majovy preletak produkcneho vcelstva, kde v priebehu Maja mlada matka vitvori plodove hniezdo ktore v Juni spojime z hniezdom starej matky. Zo starou matkou urobime 2 ramikovy odlozenec. Vsetko by malo prebiehat v jednom uli cez madzidna. Stara matka do Oktobra podnecovanim vytvori 1 nizky nadstavok, ktory zintegrujeme do zimneho sedenia vciel, staru matku zlikvidujeme, alebo cez matersku mriezku prezimujem ako dvojvcelstvo. Dakujem

No a u mne třeba také do horší. Zapíchnul jsem je totiž do jílu na vrcholu hráze rybníčku.

Inhibitor - zabraňuje klíčení - rašení-růstu.
Stimulátor - podporuje rašení - klíčení - růst .

a. Turčani:.. 18 roků ...55 dvojvčelstev..
Velmi mne to zaujalo a mám nějaké dotazy .

Jedná se či nejedná se o dvoj matečné včelaření?
V období asi 1.4 jste přidal plod oddělku k produkcnimu vcelstvu (a tak jej posilil)

matku oddelku jste dal do stropniho (povaloveho)krmitka kde k ni vcely mely pristup a zivily ji.
(jenom aby jste ji mel jako nahradu nebo mely vcely silny kontakt a uzival jste tak vlastne materi latku 2 matek k dobre kondici vitality vcelstva?
J.B.

Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak mě to zajímá.Zdraví P.S.

Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou chut, stejnou hodnotu.
Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.

Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky - naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho nedopřát?

"Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
nemohu ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych vcel asi ho taky nikdy nevideli.

Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
napiste vase nazory.
J.B.

Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak mě to zajímá.Zdraví P.S.


___________________________________________________________


Med z panenského díla je o něco světlejší (v košilkách jsou barviva, které se dostávají nejen do vosku), ale není to nějak významný rozdíl. Otázka chuti je dost problematická, protože je to vysoce individuální záležitost (každému chutná něco jiného). Osobně mi připadá, že med ze starého díla má trpčí chuť. Někteří rozdíly nepociťují.

S pozdravem M. Václavek

No a u mne třeba také do horší. Zapíchnul jsem je totiž do jílu na vrcholu hráze rybníčku....

Jo nejlépe hned dvě vedle sebe, aby se tam nedalo projet. Vrba na vrchol hráze tj. na její korunu nepatří. Do břehové linie dejme tomu!

Souhlasím s Vámi. Takovým názorům se dá snadno oponovat:
- včely ve výkalech nikdo nenutí žít, je to tak už miliony let,
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- komu by ta představa přesto vadila, tak víme, že ta troška výkalů je
překryta košilkami po svlékání kukly,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
K. Čermák

Jan Burgel napsal(a):
> Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
> včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy
> pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky -
> naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho
> nedopřát?
>
> "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
>
> http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
> Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
> nemohu       ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych
> vcel asi ho taky nikdy nevideli.
>

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci infekčních (pro věcnou přesnost doplňuji) nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

. Turčani:.. 18 roků ...55 dvojvčelstev..
Velmi mne to zaujalo a mám nějaké dotazy .

Jedná se či nejedná se o dvoj matečné včelaření? J.Burgel

Pôvodne som tento spôsob nazval dvojmatečné, kým som neuvedomil, že po rozdelení materského na dve časti a pridaním tej časti včiel bez plodu som pridal M. Jt zjavný odloženec -oddělek, čiže samostatné včelstvo, len žijúce na tom istom mieste, oddelené medzidnom, ktoré má svoj letáč.
Pretoe som tento spôsob nazval systém dvoch včelstiev-SDV.
Dve sa,ostatné včelstvá sú od seba oddelené od 1.7 (je to len orientačný termín) až do DO 10-20.4 v budúcom roku.
Ešte dodávam, že nové včelstvo sa tvorí preložením jedného nadstavku s plástami a včelami na oddeliteľné dno BEZ PLODU, M v klietke sa pridáva asi úpo 3 hod. v klietke CMC a uzáver otvoríme, včely po 3-5 hod cesto vyjedia a M bezpečne včely prijmú. Do tejto oddelenej debničky sa oddelí medzidnom, všetky lietavky sa vrátia cez hlavný letáč k takto pridanej M. Pôvodné včelstvo s M sa ocitne nad medzidnom, a pokračuje na pôvodnom diele.
------------------------------------------------------------
matku oddelku jste dal do stropniho (povaloveho)krmitka kde k ni vcely mely pristup a zivily ji.
(jenom aby jste ji mel jako nahradu nebo mely vcely silny kontakt a uzival jste tak vlastne materi latku 2 matek k dobre kondici vitality vcelstva?

Jednu M, tú staršiu pri integrácii, musím odobrať a dočasne ju dávam v klietke tictac do povalového kŕmidla alebo do ukičky najvyššej debničky, kde sa o ňu včely starajú.
S materskou látkou od M v klietke je to trochu inak, ML včely získajú od M len vtedy, keď sú s ňou v priamom kontakte, v takomto prípade táto matka, včely nezásobuje včelstvo materskou látkou, preto nedochádza ku kolízii medzi M a včelami patriace k M v klietke.
J.B.

Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal. Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
Zdraví P.S

Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i len trochu tmavý med.

Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod košieľkou.

Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s košieľkou!
Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.

Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:36:49
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla
> starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen
> lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem
> vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl
> opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této
> zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal.
> Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Antone, s tím akátem Ti věřím, je ho hodně, poznal jsem to vždy u menších snůšek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:44:14
> ----------------------------------------
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>
>
>

Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
K. Čermák

Radek Hubač napsal(a):
> Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
> všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy.
>

Jaký zmatek? Med obsahuje kyselou a enzymatickou složku, takovou
jakousi specifickou enzymatickou aktivitu vykazuje i tmavá a černá
souš a nové dílo spíše určitě nikoli. Pokud je dlouhodobě med
skladován v takovém tmavém díle tak na 100% ze stěn buněk do medu něco
určitě přejde. Otázkou je co přejde z mezistěn a co přejde ze staršího
díla.

Normální zmatek může nastat, pokud si někdo myslí, že akát je zrovínka
medem, který překypuje nějakou významnou a složitou složkou
podporující abnormální enzymatickou aktivitu a stím tu absorbci z
povrchu buněk. Akát je chudobný med a v žádném případě když je v
plástech 14 dnů po ukončení snůšky moc ssebou ze stěn buněk do sebe
určitě nenatáhne. Takže bavte se trochu logicky o problematice kvalit
medů a toho, co a za jakou dobu med přejímá z díla něco do sebe.

Dle mých chabých senzorických schopností má vliv a kvalita včelího
díla na med. To jsem si dal za rámeček. Ostatní se hádejte, bez
chromatografů se o ničem kybicuje a kecá dobře.

_gp_


2010/2/5 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zmatek určitě ne. Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu sebezáchovy odletí. Jsou včelaři, kteří prodávají med ze starého díla, za 70 korun.
Já prodávám med za 100 korun a vytáčím z panenského. Když se zeptám zákazníka, proč jede ke mě, když má souseda včelaře, on odpoví. Mám souseda včelaře, viděl jsem jeho dílo a to vaše. Jeho dílo smrdělo, vaše voní.Jeho je tmavé a čené, vaše bílé, nažloutlé. Jeho med není špatný, ale váš je o mnoho kvalitnější, než ten jeho. Jeho med je dobrý tak dát prasatům. Citace od zákazníků. Tomu se pane kolego říká reklama.Zdraví P.S

Aby byla biologie snesitelná a zapamatovatelná pro širokou veřejnost, tvrdím, že jenom ženské nám pijou krev. To totiž pochází ze skutečnosti, že u komárů pouzesamičky sají krev, protože nutně potřebují bílkoviny krve pro tvorbu vajíček. Stejně je to s producenty medovice, míza obsahuje málo bílkovin, proto mají samičky producentů v žaludku polopropustnou membránu, která zachytí velké moekuly jako jsou např. bílkoviny, které postupují dále do střev, kdežto cukry, vodu a minerální látky, silice atd. odcházejí jakýmsi šantem (zkratem) ven. Mšice mají jen jeden společný vylučvací otvor a z toho vzniklo, že to jsou výkaly ......
Srdečně zdravím, už jsem tady homesick, nebyl jsem od vánoc doma, tak zdravím z Budapešti
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 20:10:12
> ----------------------------------------
> Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
> Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
> méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
> jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
> Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
> K. Čermák
>
> Radek Hubač napsal(a):
> > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
> > všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která
> přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy
> medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z
> panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až
> svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a
> klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální
> vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co
> to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka
> krásné čajové barvy.
> >
>
>
>
>

Já prodávám med za 100 korun a vytáčím z panenského. Když se zeptám zákazníka, proč jede ke mě, když má souseda včelaře, on odpoví. Mám souseda včelaře, viděl jsem jeho dílo a to vaše. Jeho dílo smrdělo, vaše voní.Jeho je tmavé a čené, vaše bílé, nažloutlé. Jeho med není špatný, ale váš je o mnoho kvalitnější, než ten jeho. Jeho med je dobrý tak dát prasatům. Citace od zákazníků. Tomu se pane kolego říká reklama.Zdraví P.S

___________________________________________________________


Chtělo by to propagovat a udělat z toho dobrou marketingovou strategii… po biomedu další možnost.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Inhibitory zabraňují všemu možnému př. jak jsem uvedl zabraňují korozi v topení Jiné zase zabraňují usazování vodního kamene Další oddalují klíčení. a odstraňují se stratifikací semen -
Stimulátory posilují nějaký děj.


pepan

----
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 05.2.2010 13:23:59
> ----------------------------------------
> Inhibitor - zabraňuje klíčení - rašení-růstu.
> Stimulátor - podporuje rašení - klíčení - růst .
>
>
>

Sám jsem skoušel med vytáčet z panenských plástů zvlášť na druhém medometu a rozdíl jsem neviděl.
a ten kdo psal o životě ve výkalech toho moc o včelách neví. Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 16:38:01
> ----------------------------------------
> Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou
> chut, stejnou hodnotu.
> Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma
> transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.
>
> Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
> včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy
> pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky -
> naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho
> nedopřát?
>
> "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
>
> http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
> Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
> nemohu       ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych
> vcel asi ho taky nikdy nevideli.
>
> Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi
> to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
> napiste vase nazory.
> J.B.
>
>
>
>
>

Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od
moči. Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je
bezesporu doufám jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to
u Vás u producentů medovice jinak dělené?

_gp_

2010/2/5 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Aby byla biologie snesitelná  a zapamatovatelná pro širokou veřejnost,
> tvrdím, že jenom ženské nám pijou krev. To totiž pochází ze skutečnosti, že
> u komárů pouzesamičky sají krev, protože nutně potřebují bílkoviny krve pro
> tvorbu vajíček. Stejně je to s producenty medovice, míza obsahuje málo
> bílkovin, proto mají samičky producentů v žaludku polopropustnou membránu,
> která zachytí velké moekuly jako jsou např. bílkoviny, které postupují dále
> do střev, kdežto cukry, vodu a minerální látky, silice atd. odcházejí
> jakýmsi šantem (zkratem) ven. Mšice mají jen jeden společný vylučvací otvor
> a z toho vzniklo, že to jsou výkaly ......
> Srdečně zdravím, už jsem tady homesick, nebyl jsem od vánoc doma, tak
> zdravím z Budapešti
> Radek
>>
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
>>  Datum: 05.2.2010 20:10:12
>>  ----------------------------------------
>>  Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
>>  Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
>>  méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
>>  jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
>>  Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
>>  K. Čermák
>>   Radek Hubač napsal(a):
>>  > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
>>  >  všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy
>> rostlin, která
>>  přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy
>>  medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že
>> med z
>>  panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni
>> jazyka až
>>  svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80
>> vzorků a
>>  klasicky velařící používají v mednících především staré dílo...
>> Racionální
>>  vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových
>> víc, co
>>  to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i
>> řepka
>>  krásné čajové barvy.
>>  >
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:04:29
> ----------------------------------------
> Čermák K.
> - exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
> špatného,
> - je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
> mšic, puklic mer
> ___________________________________________________________
>
> Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
> Za prvé medovice nepáchne
> Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
> Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Tu chuť mohou tak akorát ovlivňovat materiály z kterých včely tvoří ten propolis
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:36:49
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla
> starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen
> lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem
> vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl
> opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této
> zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal.
> Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Josef.Mensik:
Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
___________________________________________________________

Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul, není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem druhé kategorie, jak píše p. Streit.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Tedy, Vážení kolegové, pokud by četl vaše rádoby "odborné" výlevy o kvalitě medu laik, v životě by se medu nedotkl. A to ani medu a ani tzv. "biomedu". Prosím, budete-li dále provádět takovou "dobrou" marketingovou startegii, zkuste si o tom především něco přečíst. A to o medu - nikoli o marketingu. Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen z díla černého jako bota. Ale je pravdou, že lze v některých případech poznat porušený med podle vůně. Vím o čem hovořím. Jednou jsem stál u vepřína a včely tam na hnojiště létali na vodu. To byl odér jenž se linul z úlů. Ale jako vepřové jsem si takový med nabídnout netroufl. Jenže na druhou stranu je faktem, že nechat v dnešní době dílo zčernat, to může jen lempl, lenoch nebo neumětel. To ale není ani tak o medu, nýbrž o zdraví včelstev.
JK

p.Křapka dobře jsste to napsal.OK

To jsem jednou takový voňavý med měl také když jsem cítil jaký hnus se line z úlů tak jsem šel za veterinářem s podezřením na mor On mě je n řekl běž si čichnout k mým úlům a k tomu poli za zahradou Byl tam kmín. Také mě nanosili? med ze svízele řižišťového .To je neuvěřitelný puch. Říkal mi také kolega , že takový smrad se táhne také z medu fenyklového.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:30:04
> ----------------------------------------
> Tedy, Vážení kolegové, pokud by četl vaše rádoby "odborné" výlevy o kvalitě
> medu laik, v životě by se medu nedotkl. A to ani medu a ani tzv. "biomedu".
> Prosím, budete-li dále provádět takovou "dobrou" marketingovou startegii,
> zkuste si o tom především něco přečíst. A to o medu - nikoli o marketingu.
> Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med
> pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen
> z díla černého jako bota. Ale je pravdou, že lze v některých případech
> poznat porušený med podle vůně. Vím o čem hovořím. Jednou jsem stál u
> vepřína a včely tam na hnojiště létali na vodu. To byl odér jenž se linul z
> úlů. Ale jako vepřové jsem si takový med nabídnout netroufl. Jenže na
> druhou stranu je faktem, že nechat v dnešní době dílo zčernat, to může jen
> lempl, lenoch nebo neumětel. To ale není ani tak o medu, nýbrž o zdraví
> včelstev.
> JK
>
>
>

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:26:58
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik:
> Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to
> záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
> ___________________________________________________________
>
> Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se
> starou souší. Je to psychické?
>
> Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul,
> není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je
> to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně
> chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela
> subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát
> zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých
> exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem
> druhé kategorie, jak píše p. Streit.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

No já tedy nevím příteli, ale i z dávné minulosti před dvaceti lety, kdy jsme s tátou ještě včelařili si pamatuji, že voněl KAŽDÝ plást a to se tenkrát na nějakou kdovíjakou obnovu díla nehrálo. Ale jakožto začátečník, který začal znovu včelařit teprve minulý rok asi nemohu soudit. Chuť medu zde nesoudím.
-------------------------------------------------------
M.Václavek napsal:
Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem
Z hledisky kvality medu čijeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
košieľkou!
-------------------------------------------------------
Pokud včely po vylíhnutí plodu buňku vyčistí a potáhnou vrstvou propolis, pak je vše v pořádku. Co se ale stane, pokud včely nemohou nasbírat propolis? Uvažoval o tom někdo. Propolis má prokazatelně antibakteriální účinky, má typickou chuť a vůni, která se jistě dostane i do medu. I proto je med zdravý. Jsou včelstva, která donášejí více propolis a jiná méně. Může být i zde souvislost s bakteriálními nákazami a hromadnými úhyny včelstev? Vede tudy cesta?