Archiv Včelařské konference

Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé plásty když mi včelaři je zavrhujeme ?!

Vyhýbám se vyjadřování k věcem, které nemám sám vyzkoušené, proto moji
odpověď, na které jak vidím trváte :-), berte jako můj názor. Myslím, že
bez mezistěn to jde, ale hlavně v silnějších snůškách, pokud včely budou
muset stavět kompletně dílo, bude medný výnos menší, to jsou věci dobře
známé. Určitě je to cesta k omezení reziduí, nicméně pokud budou v úlu i
plásty z mezistěn, část reziduí se dostane i do díla vystavěného volně
(tj. bez mezistěn), protože včely voskový i propolisový materiál
přenášejí. Samozřejmě těch reziduí tam bude několikanásobně méně než v
plástech z mezistěn. Někteří včelaři to začínají řešit tak, že si
mezistěny nechají dělat ze svého vosku získaného z víček a volně
stavěných plástů, tam těch reziduí bude minimum.
Já vidím jinou cestu - omezovat používání akaricidů na minimum a do
budoucna je vyloučit úplně. Pokud jde o varroózu, do budoucna je to
možnost jak problém vyřešit. Vůbec nevadí, že jí málokdo věří - pokud se
toho dožijí, třeba až potom uvěří. Doporučuji si přečíst článek (kdo
nemáte k dispozici Moderní včelař č.6/2009) na
http://vigorbee.cz/autor/varroatolerance/#allsopp - vůbec to nemusí
trvat tisíce let, ale nejde to ani tak, jak to někdo může chápat -
nechat naše včelstva z ničeho nic bez ošetřování proti kleštíkovi. Je to
komplexnější problematika, včelařské prostředí v ČR k tomu ještě
nedozrálo, v západní Evropě se její chápání posunulo už dál...
Na to další už jsem Vám odpověděl v předchozím příspěvku.
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> omlouvám se znovu:
> Jan Bűrgel :
> bez mezistěn
> Budu reagovat na poslední příspěvek K Čermák a a poprosím o shovívavost při
> svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn a rezudii?
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu. Nechci nikoho
> podcenovat ale včelačký průměr
> je asi níže než toto forum.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>

Včelárim v NN. Od začiatku včelárenia a v priebehu ďalších 15 rokov som pre nedostatok vosku a medzistienok včeláril len na 1 – 2 cm pružkách prilepených voskom k hornej latke rámika. Včelstvo nedokáže obnoviť dielo za jednu sezónu., preto sa stráca medný výnos. Stavba je zmiešaná a preto si treba zvyknúť, že aj trúdie dielo je vystavané dielo. Úľ musí byť vo vodorovnej polohe. Nie je žiaden problém takýto spôsob včelárenia si vyskúšať.

> Včelárim v NN. Od začiatku včelárenia a v priebehu ďalších 15 rokov som pre
> nedostatok vosku a medzistienok včeláril len na 1 – 2 cm pružkách
> prilepených voskom k hornej latke rámika. Včelstvo nedokáže obnoviť dielo
> za jednu sezónu., preto sa stráca medný výnos. Stavba je zmiešaná a preto
> si treba zvyknúť, že aj trúdie dielo je vystavané dielo. Úľ musí byť vo
> vodorovnej polohe. Nie je žiaden problém takýto spôsob včelárenia si
> vyskúšať.

Co takhle po male ochutnavce toho naservirovat vice, neslo by to prosim? Ja bych se za to velmi primlouval, je to zajimave z mnoha duvodu.

Diky

T.H.

Moje otázka : Ví někdo proč včela preferuje...
nebyla pane inženýre reakcí na vaši odpověd, napsal jsem ji před tím než jsem si vaši odpověd přečet.
Opravdu jde jen o nedorozumění a oby jsme na stejné straně problému. Pravděpodobně si o důležitosti mezistěn,světlých a tmavých souších ve včelstvu myslíme stejné.
Více si vážím že někdo na některý problém nereaguje než aby reagoval za každou cenu.
Jen jsem se zeptal.
Já samozřejmě také užívám mezistěny, i mně je líto vyměnovat čistý vosk z víček za mezistěny jež mohou být kontaminované. Snažím se mezistěny při obnově díla v některých případech nepoužívat ale daří se mi to jen částečně.
Je mi jasné že nadužívání, zneužívání léčiv je nebezpečné.
Asi uznáte že při chovu matek z matek inseminovaných je následná selekce na varoatoleranci a další vlastnosti obtížná až nemožná.
J.B.

Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět. Proč se asi začaly mezistěny vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu. Nějaká kontaminace vosku léčivy při dodržení stanoveného postupu je minimální - prakticky žádná. Chcete snad říci, že jedno léčení gabonem a 3 x fumigace "dodá" do mezistěn léčiva. Vždyť tato "kontaminace" léčivy je téměř nezjistitelná a při řádné desinfekci a nákupu u autorizovaných výrobců snad nic nehrozí. Nebudu rozvádět kvalitu mezistěn těchto výrobců, kteří včelí vosk nastavují čímkoliv, aby snížili cenu. Ale i zde se domnívám, že jsou příjdou cesty formou nabídky kvalitnějších, ale zřejmě i držších mezistěn. Ale český člověk zřejmě sáhne téměž vždy po té levnější. Apropo, jaká kontaminace vosku je ze včelstěv z jižních oblastí, kde se léčí celoročně ? To by už se snad med z těchto plástu nedal používat jako poživatina pro člověka. Bez mezistěn lze včelařit, ale ztráta výnosu z medu takto vyrobeného by byla někde jinde. A jsme opět u toho, jaký med si zákazník koupí.

Vylev onicem.

2010/2/8 Ali <e-mail/=/nezadan>

> Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět. Proč se asi začaly mezistěny
> vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu.
> Nějaká kontaminace vosku léčivy při dodržení stanoveného postupu je
> minimální - prakticky žádná. Chcete snad říci, že jedno léčení gabonem a 3
> x fumigace "dodá" do mezistěn léčiva. Vždyť tato "kontaminace" léčivy je
> téměř nezjistitelná a při řádné desinfekci a nákupu u autorizovaných
> výrobců snad nic nehrozí. Nebudu rozvádět kvalitu mezistěn těchto výrobců,
> kteří včelí vosk nastavují čímkoliv, aby snížili cenu. Ale i zde se
> domnívám, že jsou příjdou cesty formou nabídky kvalitnějších, ale zřejmě i
> držších mezistěn. Ale český člověk zřejmě sáhne téměž vždy po té levnější.
> Apropo, jaká kontaminace vosku je ze včelstěv z jižních oblastí, kde se
> léčí celoročně ? To by už se snad med z těchto plástu nedal používat jako
> poživatina pro člověka. Bez mezistěn lze včelařit, ale ztráta výnosu z medu
> takto vyrobeného by byla někde jinde. A jsme opět u toho, jaký med si
> zákazník koupí.
>

Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší. Sám dělám vše proto abych je už v letošním roce pro sebe mohl vyrobit. Je to také o tom získat ze včelstva dostatečné množství panenského vosku.
Snadné opisování někým vyřčených smyšlenek o tom jak volná stavba zásadně snižuje produktivitu včelstev mě nenechává klidným. Nemluvíme tady o kompletní výstavbě celého plodiště, ale jen o postupném vytváření přirozeného prostředí takovém, jaké si včely sami zvolí. Je to zdlouhavá cesta, ale ne tak dlouhá aby za několik let byl výsledek patrný. Sám v to vidím cestu, vedle omezení tvrdé chemie, jak zvýšit dlouhověkost svých včel.

Test priepustnosti. Prosím, neodpovedať!
Ďakujem.
----------

VALENTINSKE BLAHOZELANIE - ako na to v ZPS12

Petře, Váš příspěvek ohledně likvidace roztoče považuji za to nejlepší, co zde bylo v poslední době napsáno. Píšu 1*
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Petr napsal:
.....Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.

Proč se asi začaly mezistěny vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu.
------------------
Někdo to má záviděníhodně jednoduché.
No a někdo komplikovaný si prostě řekne - proč se začaly stavět paneláky. Zřejmě proto, aby se zvýšila produktivity výstavby. A nestačí mu to a ještě se prá, zda ten život v těch panelákách opravdu stojí za to, prodlužuje život, upevňuje zdraví a nakonec zvyšuje produktivitu - tedy toho co nakonec po nás zbyde a co vytvoříme.

Komplikované osobnosti, co ze všeho dělají problém. Na vesnici a do lesa s nimi. A vypnout jim proud a vodu.

Nic mezi tím. Buď panelák nebo zemljanka.

Aby nepřemýšleli nad ptákovinama. Třeba - oni v té jižní Evropě nehynou včely? ANi u nás ne? Nepřekročili jsme nějakou mez, kdy nám to příroda dává najevo, že tudy cesta nevede?
Když se tak nad tím zamyslím, jak dlouho se u nás používají mezistěny jen z certifikovaných výroben, kde se vosk sterilizuje. Dřív se to taky nedělalo. A když si tak vzpomenu na spojence lidí ve Welsově Válce světů - mikroorganismy a baktérie.

No a někdo to má pořád jasné. Štastní lidé:-)


Karel

Měl jsem možnost zhlédnout osvětové DVD Včelařský rok 1,2 - tady se podívejte, s jakými soušemi se má včelařit - to je budoucnost / jestli bude tak černá jako plásty s kterými se pracuje na těchto DVD / od kterých se má člověk něco přiučit, tak ...

>Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809)
Vylev onicem.

2010/2/8 Ali

> Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět
------------------------------------------------------------
Příteli Paprno, tentokrát s Vaším hodnocením a patrně i jiných kolegů nesouhlasím. Nesouhlasím s tím, že Ali vyjádřil "výlev o ničem". Naopak. Ali stojí nohama na zemi. I když, je přece zima a padá sníh, padá sníh, padá snížek bílý, škrábeme se na zádech, máme dlouhou chvíli. Tak fantazírujeme nikoli o ničem ale o tom co by bylo kdyby bylo. Nyní však vážně. Je však skutečností, že včely při správné chovatelské metodice a při dobrých podmínkách dokáží vystavět více než 1/3 díla celého úlového prostoru. Podotýkám, že nikoli jen plodiště a to bez relativní újmy na snůšce. Bez mezistěn se to ale zcela neobejde. Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, všichni včelaři se na ně vrhli a počali včely bezhlavě nutit do stavby "dělničiny". Dnes opět někteří "teoretici" včelařství mají snahu mezistěnu zavrhnout a chtějí naučit včely stavět, dílo bez mezistěn a hlavně v neomezeném množství a bez trubčiny, a do toho nového díla bez "kontaminace mezistěnami" aby nanosily nejlépe 100 kg medu pro včelaře. Přátelé, sneste se z oblak na zem. Včelstvo je "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro člověka vlastní, ale škodlivý.
JK

Zdravím vás, co čekáte, je krize a i VUVC Dol šetří. Není to jen na tomto CD, shlédl jsem to i na CD Celý rok boj proti varoa, tam je teprve staré dílo. Jak od prasat. Tím vlatně ústav říká,: mějte včely v hovnech, je to jedno.
Je to kruté,ale realita. Na takových instruktážních filmech by mělo být světlé mladé dílo a ne takové černé patoky. Jestli je mezi námi nějaký černý kolega, příteli vězte, nejsem žádný rasista, jen se bavíme o včelím díle.Zdraví P.S

Ano, ale prece nebudu nekoho do neceho nutit, pouzivat pouze mezisteny.
Kazdy si moze na vlastnich vcelstvech otestovat, jak stavbu s pomoci
mezisten a nebo bez mezisten. Kazdeho volba. Protiklady a zapory tu byly jiz
resene, proto postradam u Aliho prispevku nejaku hodnotu.

2010/2/8 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> >Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
> Re: bez mezistěn (40808) (40809)
> Vylev onicem.
>
> 2010/2/8 Ali
>
> > Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> > pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět
> ------------------------------------------------------------
> Příteli Paprno, tentokrát s Vaším hodnocením a patrně i jiných kolegů
> nesouhlasím. Nesouhlasím s tím, že Ali vyjádřil "výlev o ničem". Naopak.
> Ali stojí nohama na zemi. I když, je přece zima a padá sníh, padá sníh,
> padá snížek bílý, škrábeme se na zádech, máme dlouhou chvíli. Tak
> fantazírujeme nikoli o ničem ale o tom co by bylo kdyby bylo. Nyní však
> vážně. Je však skutečností, že včely při správné chovatelské metodice a při
> dobrých podmínkách dokáží vystavět více než 1/3 díla celého úlového
> prostoru. Podotýkám, že nikoli jen plodiště a to bez relativní újmy na
> snůšce. Bez mezistěn se to ale zcela neobejde. Když naši předkové
> "vynalezli" mezistěny, všichni včelaři se na ně vrhli a počali včely
> bezhlavě nutit do stavby "dělničiny". Dnes opět někteří "teoretici"
> včelařství mají snahu mezistěnu zavrhnout a chtějí naučit včely stavět,
> dílo bez mezistěn a hlavně v neomezeném množství a bez trubčiny, a do toho
> nového díla bez "kontaminace mezistěnami" aby nanosily nejlépe 100 kg medu
> pro včelaře. Přátelé, sneste se z oblak na zem. Včelstvo je
> "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se
> od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro
> člověka vlastní, ale škodlivý.
> JK
>

> Josef Křapka
Včelstvo je "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro člověka vlastní, ale škodlivý.

Myslím, že jste si odpověděl sám - jak vnucovat včelkám mezistěny je přizozené člověku, který nemíní jejich hlasu naslochat.
Honza

p.Křapka, napsal jste to moc pěkně. Člověk se má od včel učit, ne aby se ony učily od něj.
Díky vám.

Proč tak expresivně, když dnešní den byl bez Vás tak tvůrčí a ohleduplný.
Kdybyste viděl můj plást, ten první v sezoně postavený na podzim, nevěřil byste mi, že je letošní. Jsou stanoviště, kde je vysoká produkce propolisu a to propolisu dost tmavého a podle toho dílo vypadá. Film také není vždy věrným zobrazením a záleží na světelných podmínkách.
Váš názor na odstín plástů tu zazněl již mnohokrát a myslím, že si to všichni budeme pamatovat, a proto není třeba to dále opakovat.
Přeji dobrou noc, P.H.

>Myslím, že jste si odpověděl sám - jak vnucovat včelkám mezistěny je přizozené člověku, který nemíní jejich hlasu naslochat. Honza<
-----------------------------------------------------------
Vážený příteli. Pokud byste si řádně přečetl celý můj příspěvek, pokud byste se nad ním poněkud i zamyslel, pochopil byste, že je v textu skryto i to, že v rozumné míře nevylučuji stavbu bez mezistěn. Také toho již mnoho let využívám. Vše se ale musí dělat s rozumem. Je to tedy otázka kompromisu a ne musu. A o tom to je.
JK

Věřil p.Holub, věřil, i mě se to stává. Ale na těch CD není vidět ani jedna jediná světlá souš, ani jedna a to je smutné. Ten ústav má jít příkladem, aspoň když se ty instruktážní filmy točí pro jak znalé včelaře, tak i začátečníky. Ti si právě vytváří obraz a systém, jakým budou včelařit. No a o tom to je.Zdraví P.S

- Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší.
- Kontaminace vosku je ze včelstev z jižních oblastí, kde se léčí celoročně.
----------------------------------------------------------
Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, jistě by dnes zaplakali nad jejích kvalitou. I když se o ní zde moc nepíše, řešíme zde v podstatě tuto kvalitu. Od izolace košilkami a propolisem, až po rezignaci - stavěním díla bez mezistěn. Pokud se náš český vosk vyváží dráže a dováží se vosk odněkud levnější, pak se není co divit, že kvalita mezistěn je taká jaká je. Naše včely je nemají rády, nerady je staví a nerady je zakládají, dávají přednost již zakladenému dílu–dílu tmavšímu. Ony vědí lépe než my proč. Jak z toho ven? Něco zakázat a něco přikázat? Ano, ale v dnešní době se to dá i obejít. Vidím také cestu výroby mezistěn z vlastního vosku. Proto zvýšit počet výrobců (v každém kraji alespoň jeden), kteří vyrobí z dovezeného vosku mezistěny na počkání. Něco jako pálenice z dovezeného kvasu. Dodat na trh jednoduchá a levná zařízení pro výrobu mezistěn přímo včelaři. Pro podporu a urychlení využít k tomu i dotační program. Především by se měl tím někdo rychle zabývat, jen diskusí se toho moc nevyřeší.

Nevím co se řeší okolo kvality mezistěn. Jestli jasou nějaké sračky v
dovozovém vosku, tak buďte konkrétní, jinak tu plácáte vodu. Osobně je
mne toto téma blízké jen natolik, jde-li o můj med v mých mezistěnách.
Ty si dokážu už několik let vyrobit, a to několik metráků za pár dnů
pro potřebu celé sezony. Výhoda je taková, že se úspory kumulují, ale
velice pomaly. Nevýhoda, že to není chov včel, kterým jsou včelaři
ukradený a vždy si nějak poradí. Vosk je dost problematická hmota. Ten
nemůže zpracovávat kdejaký včelařský amatér.

Jestli tady chcete hromadně zavádět lokální výrobu mezistěn, kde máte
precedens podle kterého pojedete? Tento národ zajímá cena a až potom
kvalita. Cena za zařízení co mi lisuje a seká mezistěny je tak vysoká,
že pochybuji o návratnosti u nějaké ZO, která se navíc často umí
slézti jen při příležitosti rozdávání peněz. Pánové kolik si myslíte,
žeby se našlo ZO, které by měly zájem mít nějakého Frantu s válci,
který by byl ochotný dělat takovou přesnou práci pro ostatní? Ano
výroba mezistěn je odborná práce a ne nějaká teorie o samovýrobě.
Takovou výrobu musíte mít v malíku a vzručnost a voskařský um Vám do
klína nespadne sám! Nejsou tu kořeny není tu nic kdo by mohl odborně a
ukázkově učit vyrábět voskové tuny mezistěn.

_gp_


---------------------------------
2010/2/9 Vorja <e-mail/=/nezadan>:
> - Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého
> vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví
> odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik
> výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší.
> - Kontaminace vosku je ze včelstev z jižních oblastí, kde se léčí
> celoročně.
> ----------------------------------------------------------
> Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, jistě by dnes zaplakali nad
> jejích kvalitou. I když se o ní zde moc nepíše, řešíme zde v podstatě tuto
> kvalitu. Od izolace košilkami a propolisem, až po rezignaci - stavěním díla
> bez mezistěn. Pokud se náš český vosk vyváží dráže a dováží se vosk
> odněkud levnější, pak se není co divit, že kvalita mezistěn je taká jaká
> je. Naše včely je nemají rády, nerady je staví a nerady je zakládají,
> dávají přednost již zakladenému dílu-dílu tmavšímu. Ony vědí lépe než my
> proč. Jak z toho ven? Něco zakázat a něco přikázat? Ano, ale v dnešní době
> se to dá i obejít. Vidím také cestu výroby mezistěn z vlastního vosku.
> Proto zvýšit počet výrobců (v každém kraji alespoň jeden), kteří vyrobí z
> dovezeného vosku mezistěny na počkání. Něco jako pálenice z dovezeného
> kvasu. Dodat na trh jednoduchá a levná zařízení pro výrobu mezistěn přímo
> včelaři. Pro podporu a urychlení využít k tomu i dotační program.
> Především by se měl tím někdo rychle zabývat, jen diskusí se toho moc
> nevyřeší.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já ji za důležitou považuji a nepotřebuji nato nějaké studie. Jakmile
se začně z mnoha důvodů přesouvat voskový materiál, tak se stím
přesunuje mnoho patogenů. Pokud tyto patogeny při určitých podmínkách
dokážou podlomit sílu nebo vitalitu nebo kondici či to zdraví
včelstva, tak nějaké úvahy o světlém díle v medníku jsou kničemu. Dílo
není v žádném případě od sebe izolované ani na dosah dvou úlů natož
nějakou vloženou mřížkou. Voskový materiál se přesouvá stejně jako
zásoby nebo pyl nebo voda. Přes mřížku si dělnice prý dokážou
přesunout i vajíčko tak proč ne nějaké svinstvo co se dostane z
plodiště do medu.

_gp-

2010/2/8 Jiří Přeslička <preslickajiri/=/seznam.cz>:
> Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní
> studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a
> počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi
> nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku
> pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává
> fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití
> je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti
> medu.
> Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií
> nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
> Jirka Přeslička
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ten ústav má jít příkladem,
> aspoň když se ty instruktážní filmy točí pro jak znalé včelaře, tak i
> začátečníky.
Zdraví P.S

Tady se prave splachl jeden ideal do zachodu.

Vcera jsem si od tebe o Dolu cetl neco jineho...

T.H.

Představ si dutinu stromu včela začne stavět se z hora dolů ten prostor matka zaklade včely se líhnou a prostor zanášejí medem nad plodem To je to tmavé dílo matka klade do nového. to by pak mohlo spolu souviset. Včelař jim v tom pak dělá svými zásahy velký zmatek v domnění že jsou ochočené a budou ho poslouchat. V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty a do starých včely ukládají více zásob V medníku je to zase obráceně a výchází to z logiky věci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: v? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav? pl?sty kdy mi je zavrhujeme?
> Datum: 08.2.2010 14:35:39
> ----------------------------------------
> Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé plásty když mi včelaři je
> zavrhujeme ?!
>
>
>

Již vidím tu cenu jak výrobce při povinném ošetřní v autoklávu sterilizije vašich pár kilo vosku. aby jste měl balíček mezistěn.
Jinak jak v autoklávu to nejde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 20:03:38
> ----------------------------------------
> Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého
> vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví
> odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik
> výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší. Sám dělám vše
> proto abych je už v letošním roce pro sebe mohl vyrobit. Je to také o tom
> získat ze včelstva dostatečné množství panenského vosku.
> Snadné opisování někým vyřčených smyšlenek o tom jak volná stavba zásadně
> snižuje produktivitu včelstev mě nenechává klidným. Nemluvíme tady o
> kompletní výstavbě celého plodiště, ale jen o postupném vytváření
> přirozeného prostředí takovém, jaké si včely sami zvolí. Je to zdlouhavá
> cesta, ale ne tak dlouhá aby za několik let byl výsledek patrný. Sám v to
> vidím cestu, vedle omezení tvrdé chemie, jak zvýšit dlouhověkost svých
> včel.
>
>
>

> Již vidím tu cenu jak výrobce při povinném ošetřní v autoklávu sterilizije
> vašich pár kilo vosku. aby jste měl balíček mezistěn.
> Jinak jak v autoklávu to nejde.
>
> pepan

Typuju, ze to neni o cene mezisten, ale o mnozstvi sveho vosku co jses schopen dodat, proste nejspis musis dodat nejake minimum, abys vedel ze to bude pouze z tveho vosku, obdobne jak v palenici....

T.H.

Čéče, HLAVO MOUDRÁ,poraď Na jaře dám plné plodiště mezistěn a srpnu tam mám plásty jak bota, nevíš kdo mě je vyměnil?

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 22:02:34
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, co čekáte, je krize a i VUVC Dol šetří. Není to jen na tomto
> CD, shlédl jsem to i na CD Celý rok boj proti varoa, tam je teprve staré
> dílo. Jak od prasat. Tím vlatně ústav říká,: mějte včely v hovnech, je to
> jedno.
> Je to kruté,ale realita. Na takových instruktážních filmech by mělo být
> světlé mladé dílo a ne takové černé patoky. Jestli je mezi námi nějaký
> černý kolega, příteli vězte, nejsem žádný rasista, jen se bavíme o včelím
> díle.Zdraví P.S
>
>
>

"Věřil p.Holub, věřil, i mě se to stává. Ale na těch CD není vidět ani jedna jediná světlá souš, ani jedna a to je smutné. "
Jako amatérský fotograf souhlasím s tím, že obrovsky záleží na na osvícení. Jednou, dvakrát zaplodované souše budou při jednom osvícení téměř úplně žluté, při jiném sytě tmavě hnědé. Jediné trochu objektivnější zjištění tmavosti díla je pohled přes souši na třeba slunce nebo jiný zdroj silného světla, tak se zjistí poměrně přesně, kolik vrstev košilek je na dně buňky. Pohlížet na souše jen podle jejich barvy zvenku je nesmysl, protože stačí u mnohonásobně zaplodované souše seříznout horní třetinu buněk , třeba proto, že se dostala do medníku a je třeba ji odvíčkovt nebo z nějakého jiného důvodu a umístit ji potom třeba vedle právě vystavené mezistěny. Včely si potom na dostavení vypůjčí i světlý vosk z vedlejšího plástu a ten mnohonásobně použitý plást pak získá barvu světlejší nejméně "o třídu".
Kromě toho VUVČ Dol je komerční subjekt. Jeho pracovníci musí svoji pracovní dobu používat především na výdělečné práce. Nemohou do včelstev bezhlavě cpát jen světlé plásty, jen protože pár diskutujících tady je přesvědčeno, že pro včely "je to to nejlepší" , přitom žádné solidní výzkumné na toto téma nejspíš nejsou. Kdyby měli v Dole včelařit podle tohoto diskuzního fóra, se vší úcou k všem diskutujícím tady, kde se co půl roku presentuje něco nového, co je pro včely absolutně "nejlepší" , dávno by VUVČ zkrachoval a v Libčicích by místo včelařských výzkumníků byl hotel nebo něco takového....

Pepan: V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty
J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.
Matka klade jen v jedné polovině úlu jako by se ho bála překročit a tím má i jen polovinu plodu a včelstvo zeslábne.
Hlídám to ale přes to se mi to někdy stane.
J.B.

akreditovaný výrobce musí používat autokláv (Kontroluje to veterina) sterilizace je pro něj povinná a 117°C se musí udržovat 1 hodinu To je pak hodně dlouhé počkání
kg mezisteťěn pak stroj naseká za 20 minut při hodinové ceně 300 kč takového provozu by to stálo tak 1000 kč, Pěkně děkuji. Pokud nepoužívá autokláv tak si představ , že před tebou zpracoval vosk s původcem moru.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 09.2.2010 00:06:28
> ----------------------------------------
> - Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého
> vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví
> odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik
> výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší.
> - Kontaminace vosku je ze včelstev z jižních oblastí, kde se léčí
> celoročně.
> ----------------------------------------------------------
> Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, jistě by dnes zaplakali nad
> jejích kvalitou. I když se o ní zde moc nepíše, řešíme zde v podstatě tuto
> kvalitu. Od izolace košilkami a propolisem, až po rezignaci - stavěním díla
> bez mezistěn. Pokud se náš český vosk vyváží dráže a dováží se vosk
> odněkud levnější, pak se není co divit, že kvalita mezistěn je taká jaká
> je. Naše včely je nemají rády, nerady je staví a nerady je zakládají,
> dávají přednost již zakladenému dílu?dílu tmavšímu. Ony vědí lépe než my
> proč. Jak z toho ven? Něco zakázat a něco přikázat? Ano, ale v dnešní době
> se to dá i obejít. Vidím také cestu výroby mezistěn z vlastního vosku.
> Proto zvýšit počet výrobců (v každém kraji alespoň jeden), kteří vyrobí z
> dovezeného vosku mezistěny na počkání. Něco jako pálenice z dovezeného
> kvasu.       Dodat na trh jednoduchá a levná zařízení pro výrobu mezistěn přímo
> včelaři. Pro podporu a urychlení využít k tomu i dotační program.
> Především by se měl tím někdo rychle zabývat, jen diskusí se toho moc
> nevyřeší.
>
>
>

Podle mého názoru nekvalitní mezistěny vznikají spíše z českého porušeného vosku. Jako že Franta , co na autoklávu ten vosk sterilizuje, naláduje autokláv voskem, zapne aparaturu a pak si odejde na svačinu a na kafe, zatímco v autoklávu teplota kvůli něčemu stoupá nad předepsanou hodnotu.... Nebo že český včelař vyvaří plásty v pozinkovaném prádelním hrnci a to plásty napůl požrané zavíječem a podobné zbytky, ono se ta tmavá barva toho vosku kvůli zavíječi popere s světlejší barvou zinkových mýdel v tom vosku a ten vosk pak prodá na výrobu mezistěn. Když ten vosk na prodej patřična nakouskuje, oni mu ho nakoupí. A kvalitní vosk ze světlejších nepožraných plástů třeba vyvařených ve smaltu si nechá pro "strýčka Příhodu" , na svíčky atd.
Ostatně si myslím, že není větší problém odpadní příliš tmavý porušený vosk vybělit třeba hlinkou nebo aktivním uhlím, lidi to bez laboratorní analýzy nepoznají, ale včely potom ano.
Možná to je cesta do pekel, co se týká moru, ale já bych byl spíše pro ty místní malé výrobny mezistěn z vlastního vosku včelaře. A to bez sterilizace na mor, jen s takovým zařízením, které by se dalo snadno čistit a s nějakým provozním řádem,který by vyloučil včelaře s ohniskem moru a z ochranných pásem moru, s evidencí všech, kdo by tam dělali mezistěny a s právní odpovědností, kdyby někdo vědomě přinesl vosk zamořený sporami moru. Vyvařený vosk i mezistěny se dají bez problémů skladovat roky, takže včelař s několika včelstvy může dát klidně dohromady během let 10 - 20 kilo vosku ne jednorázovou výrobu mezistěn, větší včelař 50 - 100 kilo vosku....

> Pepan: V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty
> J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době
> v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho
> nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.
> Matka klade jen v jedné polovině úlu jako by se ho bála překročit a tím má
> i jen polovinu plodu a včelstvo zeslábne.
> Hlídám to ale přes to se mi to někdy stane.
> J.B.
>

Jestlipak toto neni prave ten duvod proc nekteri jedou bez mezisten ci z mezisten ze sveho panenskeho vosku. A jsou zde za podiviny, amaterske vedce apod. :-))

Mozna taky proto aby tech 100 a vice vcelstev nemusely stale hlidat, protoze obcas se to preci s tou mezistenou stane :-)

A to nemluvime o tom kolik prace je od ramku k zatavene mezistene a jake rizika to ma...

T.H.

"J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.
Matka klade jen v jedné polovině úlu jako by se ho bála překročit a tím má i jen polovinu plodu a včelstvo zeslábne. "
To je dávno známá věc, možná dnes zase zapomenutá. Dříve se tvrdilo, že starý plást je teplejší, něco na tom je. Možná to je i instinkt, vystavený nezakladený plást v přírodní dutině v podletí znamená okraj plodového hnízda, kde založit sezení včelstev na zimu je risk. Zatímco zakladený plást znamená centrum včelstva, kde jsou včely v zimě mnohem více chráněny před zimou i před myšmi, ptáky a podobně, co se dostanou do dutiny....

Řešíme tady zdravý a hygienický med. Přečtěme si něco a potom si opravme názor na náš produkt.

http://instinkt.tyden.cz/rubriky/tema/popelnice-evropy_24549.html

Nejsme na tom tak špatně. Co říkáte?
JK

-Vcelarske Rozhledy-prevzalo ZU Praha a z casopisu opozicniho se stal odborny o plemenem chovu.(vydavatel Noebert se rozpomenul,ze zesnuly odkazal casopis jinemu nez Eichlerovi.)

-Vcelarsky Obzor-nezavisly svobodny list ceskoslovenskych vcelaru,volne sdruzeni pratel Kitzberka.Redaktor : Eichler,redakcni kruh: Bohac,L.Fiala, Kaspar,Marek,Nepras,Netukova,Novak,Rohatecky,(Brenner).

ZU Brno Reorganisacni komise: Stanoveny volebni okresy a direktivy k vypracovani stanov.Komise rozsirena a na misto dosavadniho p.Vecere,zvolen Kyselka.Rozhodnuto ze clanky o reorganisacnich vecech az do valne hromady nebudou ve Vcele Moravske otiskovany.

24.4. ZU Brno Valna hromada v Olomouci.Velka cast delegatu v cas neprijela. Byl zjisten pocet hlasu jednotlivych delegatu,avsak podle tohoto principu secitani hlasu nebylo.Debata o cukru zabrala 3hodiny.Pokud mluvili recnici z vyboru-Calabek-byla jim ponechana volnost slova.Jakmile se prihlasili jini, nastal vzdy velky krik,tleskani,aby nemohli byti vyslechnuti.Oposice byla ukricena,nedano ji slova,ani po dutklivych zadostech.Pravoplatne predlozene body jednani,jenz uzavrel spravce spolkoveho domu s ZU nebyly predlozeny vyboru ani val.hromade.

ZU Praha Valna hromada utoky proti prazskemu spolku a nekterym delegatum,bylo patrno.ze oposice musi byt umlcena.Pozadavek aby smlouva s najemcem -Medokomise-byla uverejnena byl odmitnut,projednana bude na pristi val.hromade.Koupe domu z inzeratu s limitem do 1.200 000 Kc. doporucen dum Kremencova c.6

ZU Brno prikazano Ferdinandu,Havlickovi,Schmiedovi, aby zapis z minule valne hromady zkratili pro zapsani do protokolu.Vzata na vedomi rezignace Vecere z vyboru ZU i (reorganisacni)komise.Odmitnuta zadost o zverejneni schuze vyboru.Odmitnuta stiznost na predsedu,ze nesjednal klid na valne hromade v Olomouci.Naopak vyslovena p.Kyselkovi naprosta duvera,vedeni schuze bylo bezvadne v souladu se stavajicimi zvyklostmi a stanovami.
29.9. ZU Brno Zapis z valne hromady po delsim,casto bourlivem jednani beze zmeny schvalen.Zjisteno ze delegati zastupovali 521 hlasu.
Predseda Kyselka o duvere: Nebuduli donucen,nedam hlasovati.Minuly rok jste nas zvolili a kdyz tehdy jste meli k nam duveru,nevim proc by po roce k nam duvery nebylo,kdyz jsme poctive pracovali.Jest mi 74let,pracoval jsem vzdy poctive.
Letak Brnenskeho spolku byl vydan s umyslem,dosahnouti jasnosti zpravy. Kde je vsak vyuctovani? Melo byti revisorum predlozeno.Nebylo-vzdali se funkce.Bylo dosti casu na zvoleni novych revisoru ! Vybor ma oznamovati vsechny usneseni.S Ferdinandem se uzavre smlouva a ani vybor oni nevedel.

5.11.ZU Praha vybor poprve zasedal ve vlastnich mistnostech v Kremencove. Medokomise budiz zlikvidovana,ztraty budou pro cleny mensi nez ty,ktere vznikaji provozem.
9.12.ZU Praha starosta B.Vancura vita cleny UV ve vlastnim dome.

To je stará známá věc - panenské dílo v hnízdě v pozdním létě působí jako přepážka. Takové plásty se dávají na samý okraj nástavku (pokud vůbec), mají jedinou výhodu - jsou odolnější proti plísni v předjaří, než starší plásty. Na jaře se pak stejně vyhodí a nahradí mezistěnami na okraj plodového tělesa.
Při norském zimování (včely se sesypou do úlu, kde jsou jenom mezistěny, které si musí vystavět, a fest se krmí) není dobré jim "pomoci" tím, že se tam nechá nějaký jiný plást - včely se soustředí na něj a špatně staví.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan Bűrgel
Sent: Tuesday, February 09, 2010 10:17 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Pepan: V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty
J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.
Matka klade jen v jedné polovině úlu jako by se ho bála překročit a tím má i jen polovinu plodu a včelstvo zeslábne.
Hlídám to ale přes to se mi to někdy stane.
J.B.

O tom jsem samozřejmě slyšel ale osobně si myslím ,že to bude úplně z nějakého jiného důvodu a vijímka potvrzuje pravidlo. Spíše to bude souviset se nůškou a podobnými vlivy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 09.2.2010 10:17:04
> ----------------------------------------
> Pepan: V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty
> J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době
> v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho
> nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.
> Matka klade jen v jedné polovině úlu jako by se ho bála překročit a tím má
> i jen polovinu plodu a včelstvo zeslábne.
> Hlídám to ale přes to se mi to někdy stane.
> J.B.
>
>
>

K nápravě poškozených vosků se ještě přidává nějaké to % kyseliny sírové
Jinak se dělaly pokusy s přídavkem parafínů a to včely vykusovaly. Jinak osobně nevidím důvod proč by výrobci vosk falšovali když je ho na trhu přebytek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 09.2.2010 10:38:10
> ----------------------------------------
> Podle mého názoru nekvalitní mezistěny vznikají spíše z českého porušeného
> vosku. Jako že Franta , co na autoklávu ten vosk sterilizuje, naláduje
> autokláv voskem, zapne aparaturu a pak si odejde na svačinu a na kafe,
> zatímco v autoklávu teplota kvůli něčemu stoupá nad předepsanou hodnotu....
> Nebo že český včelař vyvaří plásty v pozinkovaném prádelním hrnci a to
> plásty napůl požrané zavíječem a podobné zbytky, ono se ta tmavá barva toho
> vosku kvůli zavíječi popere s světlejší barvou zinkových mýdel v tom vosku
> a ten vosk pak prodá na výrobu mezistěn. Když ten vosk na prodej patřična
> nakouskuje, oni mu ho nakoupí. A kvalitní vosk ze světlejších nepožraných
> plástů třeba vyvařených ve smaltu si nechá pro "strýčka Příhodu" , na
> svíčky atd.
> Ostatně si myslím, že není větší problém odpadní příliš tmavý porušený vosk
> vybělit třeba hlinkou nebo aktivním uhlím, lidi to bez laboratorní analýzy
> nepoznají, ale včely potom ano.
> Možná to je cesta do pekel, co se týká moru, ale já bych byl spíše pro ty
> místní malé výrobny mezistěn z vlastního vosku včelaře. A to bez
> sterilizace na mor, jen s takovým zařízením, které by se dalo snadno čistit
> a s nějakým provozním řádem,který by vyloučil včelaře s ohniskem moru a z
> ochranných pásem moru, s evidencí všech, kdo by tam dělali mezistěny a s
> právní odpovědností, kdyby někdo vědomě přinesl vosk zamořený sporami moru.
> Vyvařený vosk i mezistěny se dají bez problémů skladovat roky, takže včelař
> s několika včelstvy může dát klidně dohromady během let 10 - 20 kilo vosku
> ne jednorázovou výrobu mezistěn, větší včelař 50 - 100 kilo vosku....
>
>
>

Zase to vysvětlím na principu dutiny. Matka za zaklade nízdo a včely staví na okrajích v pozním létě pak tento nezakladený plást představuje konec hnízda něco jiného je to ale před letním slunovratem tam matka postupuje stále na nové plásty a zakladené včely plní následně medem.
Poslouchejte přírodu a ne své představy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...
> Datum: 09.2.2010 11:54:55
> ----------------------------------------
> To je stará známá věc - panenské dílo v hnízdě v pozdním létě působí jako
> přepážka. Takové plásty se dávají na samý okraj nástavku (pokud vůbec), mají
> jedinou výhodu - jsou odolnější proti plísni v předjaří, než starší plásty. Na
> jaře se pak stejně vyhodí a nahradí mezistěnami na okraj plodového tělesa.
> Při norském zimování (včely se sesypou do úlu, kde jsou jenom mezistěny, které
> si musí vystavět, a fest se krmí) není dobré jim "pomoci" tím, že se tam nechá
> nějaký jiný plást - včely se soustředí na něj a špatně staví.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan
> Bűrgel
> Sent: Tuesday, February 09, 2010 10:17 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...
>
> Pepan: V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty
> J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době v
> červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho nechce
> zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.
> Matka klade jen v jedné polovině úlu jako by se ho bála překročit a tím má i jen
> polovinu plodu a včelstvo zeslábne.
> Hlídám to ale přes to se mi to někdy stane.
> J.B.
>
>
>

Jsem rád, že nejsem jediný, komu se dvoudílné DVD nelíbí. Jen se domnívám, že s ním Dol nemá nic společného, že je to úplně jiná aktivita. Onen hipík tam předvádí pouze to, že u práce nemyslí, že se rád zbytečně dře a že se vzhlédl ve včelaření jak frčelo tak před 50 lety. Pozitivní na filmu bylo, že jsme s ním zaplácli dvě schůze, uč. včelařství přidal komentář a nějaká korunka na účtě ZO se objeví. Jinak si myslím, že kvalitu medu stáří plástů ovlivňuje. Z panenských plástů je med světlejší a voňavější. Neříkám to já, říkají to noví zákazníci. Letos kdo nezvládl jaro, neměl med a tak všichni zákazníci okolních včelařů začali chodit ke mě a postupně toto tvrdit. A jelikož je to med z přibližně stejných podmínek, je to možné. Navíc vytřídím li plásty a vytočím jednu várku tmavých a jednu panenských a porovnám ve sklenicích, je ten ze starých plástů tmavší. Těžko věřit, že by si vzal pouze barvu ze starých a nic jiného. Ono někdy udělat primitivní pokus je daleko lepší než se zviditelňovat psaním rozsáhlých elaborátů.
Zdraví R. Stonjek

"Jsem rád, že nejsem jediný, komu se dvoudílné DVD nelíbí. Jen se domnívám, že s ním Dol nemá nic společného, že je to úplně jiná aktivita."
Co takhle se podívat na obal DVD, kdo to vydal a kdo za natáčení toho DVD zaplatil?
To s tím rozdílným medem z panenských a tmavých plástů, koněčně nějaký reálný výsledek z praxe, ne jenom nedoložená tvrzení.

Co takhle se podívat na obal DVD, kdo to vydal a kdo za natáčení toho DVD zaplatil?

----------------------------
No možná to na těch originálních DVD obalech bylo, ale na vypálených kopiích? :-))))


Tam je to problém.

Filmy Včelařský rok I. a II. vyrobila firma Videoslužby Kolář
(www.videokolar.cz), a na obalu je znak ČSV.
Na obalu DVD je dále uvedeno:
"Na pořadu spolupracovali: Ing. Vladimír Veselý, CSc., Josef Lojda, Zdeněk
Josífek, Ing. Miroslava Novotná, MVDr. Miloslav Peroutka, RNDr. Robert
Šmied, Vladimír Lněnička, Mgr. Luděk Sojka"

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: KaJi
Sent: Tuesday, February 09, 2010 4:18 PM
Subject: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Co takhle se podívat na obal DVD, kdo to vydal a kdo za natáčení toho DVD
zaplatil?
----------------------------
No možná to na těch originálních DVD obalech bylo, ale na vypálených
kopiích? :-))))

Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj
> dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu
> stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne
> jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak
> to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu
> sebezáchovy odletí.

Kde se tohle doctu o nasi vcele ze to vyciti a odleti?? To by mohl byt duvod proc nekteri najdou na podzim prazdne uly, takze mozna zadne CCD ale chytra vcela :-))

Diky
T.H.

ps:
Je to sranda si cist konf. zpetne, hlavne kdyz slo o prispevkove rekordni tyden odhaduju to za 10dni na pres 350 prispevku a nektere jsou opravdu perly...

Tesim se co na me jeste ceka....

V Moderním včelaři vychází inzerát výrobce "válcen" na mezistěny. Takže už to není doména šťastných dědiců podobných zařízení z dávných dob.

Máte s tím někdo zkušenosti?
Jednak s tím konkrétním výrobcem, jednak obecně.

Používám je, a jsou supr. Nelámou se jako ty nakupované.

Karel

"Používám je, a jsou supr. Nelámou se jako ty nakupované. "

Myslím ručně válcované mezistěny. :-)

Karel

Nevím proč by se měly válcované mezistěny lámat. Lité jsou oproti nim
křehké, protože mají úplně jinou strukturu. Dále kdo je daný konkrétní
výrobce a o co obecně v dotazu jde?

_gp_

2010/2/9 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> V Moderním včelaři vychází inzerát výrobce "válcen" na mezistěny. Takže už
> to není doména šťastných dědiců podobných zařízení z dávných dob.
>
> Máte s tím někdo zkušenosti?
> Jednak s tím konkrétním výrobcem, jednak obecně.
>
> Používám je, a jsou supr. Nelámou se jako ty nakupované.
>
> Karel
>

J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.

___________________________________________________________

Jako asi nejrozumnější vysvětlení, na které jsem zatím narazil, mi připadá toto:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Jinak tvrzení, že panenské dílo je studené, je opravdu úsměvné.

S pozdravem M. Václavek

Zdravím vás, jestli to je v mém článku ve Včelařství, tak ano. Otázka je, někomu dát za pravdu za ústav, něco jiného je potom točit ty filmy a lidi vidí opak. Co si potom mají myslet.Zdraví P.S

Ano, vím že když dám matce v plodišti samé mezistěny, že se za ten rok dokážou hodně potmavit, i snůška tomu třeba pomůže. Ještě jsem ale neviděl, aby bylo jednoleté dílo tak tmavé, jak dílo 4 a více let staré.Já odstraním vždy jednoleté dílo, nadobro, vím jak vypadá, jsou tam rozdíly. Neměl jsem nikdy takové dílo, která propaguje Dol na discích. Proti gustu žádný dišputát, já osobně bych se za takové styděl. To je ale.........Zdraví P.S

p.Stonjek, jsem rád, že jste v tomhle se mnou stejného ražení. Ten med jak vyzařuje, tak i chutná jinak. Zdraví P.S

Vyrábať doma Ms je náročná alchýmia, ale dá sa to. Válce od polského výrobcu sú OK, ale je potrebné používať najskôr hladké a potom s predlohou. Tieto informácie mám od jediného registrovaného producenta biomedu na Slovensku, ktorý musí mať uzavretý obeh vosku. Pripájam stránku poľského výrobcu:

http://www.lankoff.pl/walce.html

Mno, videls sem nedavno na YT.com vyrobu mezisten doma. Byly to lite
mezisteny teda. Princip podobny lisu, chlazeny vodou. Pokud by byl zajem,
mohl bych to pohledat, pac to bylo asi u Nemcu nebo Rakusaku.

2010/2/9 Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>

> Vyrábať doma Ms je náročná alchýmia, ale dá sa to. Válce od polského
> výrobcu sú OK, ale je potrebné používať najskôr hladké a potom s predlohou.
> Tieto informácie mám od jediného registrovaného producenta biomedu na
> Slovensku, ktorý musí mať uzavretý obeh vosku. Pripájam stránku poľského
> výrobcu:
>
> http://www.lankoff.pl/walce.html
>

Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

Nutite včely žít na výkalech. to jsou jejich slova.

Jsem laik a vše co vím o včelých je jen z prakce a empirie .
Jestliže si přečtu větu cituji :

„Vyšetrovaním sa ukázalo, že včelstva žijůcí divoko v prírode nemajú problémy s morom včelieho plodu“.

V našich úlech má mor včelího plodu asi jedna desetina promile včelstev.
Jak je to u divoce žijících včelstev nikdo neví vždyt je ani neumíme spočítat a tím nemůžeme ani vypočítat procento nakažení.

(největší problém je že je soustředujeme na stanoviste o 10 až 30 včelstev kde spolu se zalétáváním a převozu souší ze stanoviště na stanovište dojde k infekci)

V Dublinu provedli- usmrtili celé včelstvo a provedli rozbor genů celé populace a zjistili že 40 % populace zalétlo, nenarodilo se v tomto ůle.

Začnu doplnovat .
Dovedete si představit jak by takové vyšetřování mohlo vypadat, kolik asi by se muselo být nejdříve nelezeno, rozřezáno jakým způsebem vyšetřováno divokých včel aby výsledky byly průkazné.
Pěstujeme včely v úlech 150 let před tím miliony let žily ve stromech,rozmnožovaly se rojením , umíraly a žily s morem

Samozřejmě to nevím proč včely upřednostnují ... proto jsem se ptal.
Ale i já si umím vymyslet že je to naprosto jednoduché, včely se velice silně řídi feromony vůněmi, zaplodované plasty jim jednoduše voni, jednoduše jdou to kolebky jich samých a kolébky jich sester a co je jistejší než vlastní kolébka.
J.B.

Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví. Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí, tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S

Kdyz vcelstvo roste kam se ma podle Vas rozsirovat? Samozrejme, ze na mlade
dilo. Na zimovani vcelstvo uprednostni dilo starsi, s kosilkami.

2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se
> divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská,
> nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen
> rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o
> tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se
> přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který
> jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví.
> Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté
> dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně
> lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí,
> tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské
> zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S
>

Ano upřednostní, pokud včelstvu ale vystelu plodiště s panenským dílem, jen s tímto dílem, matka jej zaklade i tak, nemá totiž na výběr. Mohu posoudit zimování na panenském a starém díle. Na panenském je rozvoj daleko rychlejší. Kondice včelstva na mladém díle je výrazně lepší, než toho na díle starém.Zdraví P.S

>proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují,..... Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S <
------------------------------------------------------------
Myslím, že zde na konferenci nikdo nepochybuje o tom, že pětileté dílo zdraví včelstva určitě nepřidá.

Ale proč se divoce žijící včelstva přemisťují na mladé dílo...? A zkoumal to někdo? Nejsou to jenom naše doměnky? Nesouvisí to s omezeným prostorem v "příbytcích" divoce žijících včelstev? Není zde v příčinné souvislosti nutnost výstavby nového díla za dílo které bylo zničeno škůdci za přítomnosti včelstva? Existuje o tom věrohodná studie z více pramenů? Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu díla divoce žijícího včelstva.
JK

Trochu sem sa v tom ztratil, ale pokud je problem vyresen, neni co resit.
Pokud nekdo chce zimovat na panenskem at zimuje, kde nechce at nezimuje.
Howgh

2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Ano upřednostní, pokud včelstvu ale vystelu plodiště s panenským dílem, jen
> s tímto dílem, matka jej zaklade i tak, nemá totiž na výběr. Mohu posoudit
> zimování na panenském a starém díle. Na panenském je rozvoj daleko
> rychlejší. Kondice včelstva na mladém díle je výrazně lepší, než toho na
> díle starém.Zdraví P.S
>

Dobrý den P.Křapka, na mailu máte odkazy, tak na ně mrkněte. Ale jinak někdy mi zde na diskusi připadá, že jsou tu i tací, kteří snad tak stará díla ve svých provozech mají.Zdraví P.S

Pavle, neuražte se, ale mě připadá, že vy zde neustálým opakováním stejné myšlenky sám sebe přemlouváte, že Vaše metoda je to nejsprávnější, co můžete včelám dát, v hloubi duše se zde mezi řádky ukecáváte, že zas tak pracná není a že to za to stojí a v hloubi duše očekáváte, že se z konference ozve jednotný silný hlas, který Vám dá za pravdu. Ze stále stejné myšlenky, kterou zde stále jinými slovy opakujete je z Vás cítit jakási nejistota, sebeukecávání a očekávání, že Vám někdo potvrdí, že v tom nejste sám......Možná je Vaše metoda efektivní, možná ne, to já nevím, jen píši, co z Vás cítím. Bez urážky.
Ale možná Vás potěší, že sám si chci něco jako norské zimování určitě jednou vyzkoušet. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Pavel Streit napsal:
Ale jinak někdy mi zde na diskusi připadá, že jsou tu i tací, kteří snad tak stará díla ve svých provozech mají.Zdraví P.S

Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo?
---------------------
Udělej si malý pokus, nech v červenci na levé straně úlu tmavé - loňské plásty, na pravou dej panenské a koukej kde budou zimovat.

Podle mě si řeknou, smrádek, ale teploučko.


Pánové LBV se domnívají, že je to "Studeným" plástem a dokazují že je stejně teplý jako již používaný.

Nevím, já když na OSB desku (obdoba vosku) přilepím několik vrstev třeba textilu (obdoba košilek) bude o dost pevnější a i více tepelně izolovat.
No a pokud to bude tmavé i od propolisu, tak úplně chápu proč to včely preferují a nedomnívám se, že je rozumné jim to vymlouvat.
Podle mě je daleko rozumnější když začnou na jaře klást na novém díle v souladu s jejich přirozeností a do zimy jdou na jednoletém až dvouletém díle a zimní generaci vychovávají právě na tomto novém díle.

Zatímco když jim dám nové dílo na zimu, tak zimní generaci vychovávají už na "starším" než by si ji na jaře vystavěly.

No a když jsem fotil plásty, tak jsme si všiml, že barva v odrazu, jako když se fotí nad tmavým pozadím je hrozně tmavá. A když jsme se podíval proti světlu, tak bylo normálně žluté, skutečně málo vypečená žemle.
Takže jak tady někdo dával do placu, že jsou tmavé nejen od košilek ale i od propolisu, tak měl zřejmě hodně pravdu.

A opravdu se přiznám, v mých úlech jsou hrozně tmavé plásty. I když připravuji jeden a půl nástavku mezsitěn a stavebních rámků. na jedno vyzimované včelstvo.

Ten horní nástavek na jaře jako první odebírám a vytáčím.

A když jsem poslouchal včely co mi říkají, ....
(No, to by slabá povaha přestala včelařit).

Karel

Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu díla divoce žijícího včelstva. JK

Tá doba overovania chovania sa včiel ponechaného na samoreguláciu je ešte krátka, aby som mohol konkrétne odpovedať na tieto tu kladené otázky a odpovede na ne.
Moje chovanie nie je také emotívne ako Pavla S., som viac konzervatívny a nové veci preberám len po ich vlastnom preverení. Aj problém viacerých položených otázok na tomto diskusnom fóre môže môj pokus potvrdiť či vyvrátiť, ale až vtedy keď pokus bude prebiehať viac rokov a po rozobratí celého diela po usmrtení včelstva alebo náhodného zániku.

Po treťou zimovaní môžem povedať npr. kde včelstvo zimuje a na akom diele začína matky klásť nový plod, včelstvo vždy zimuje pod povalou-stropom na staršom diele, kde sú uložené zásoby, skupiny trúdich buniek sú nepravidelne rozmiestnené, svetlé dielo je na najnižšom mieste.

Posledné tri zimy boli tak teplé, že i toto včelstvo podovalo, ale vždy začínalo na staršom diele s postupom dole podľa sily včelstva, matka s priblíži v čase biologického vrcholu (to je stav keď začne s prípravou na rozmnožovanie), včely obsadia ja nižšie uličky diela a M kladie aj do svetlých plástov, včely zároveň o niečo predĺžia dielo.
Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo (hovorí sa so samozrejmosťou, že dajte včelám miesto na stavbu, na rojenie im nezostane čas. Zrejme vo včelstve panujú iné zákony ako im to pripisuje človek. Včela podľa ma v prírode žijú len preto, aby prežili a na to nepotrebujú mať prebytok zásob!

Toto včelstvo (divoké) však akoby žilo len preto, aby sa rozmnožilo, v dvoch sezónach sa po trikrát vyrojilo, v kláte zostalo len toľko včiel, že si už do zimy nedokázalo priniesť ( to len podľa mňa/ dostatok zásob a musel som im dodať. Takto voľne žijúce včelstvo nezhromažďuje mnoho zásob, ale toľko aby prežilo. Samozrejme toto sú len krátke skúsenosti, aby som to mohol podať ako holý fakt. Anton

Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec není schopen samostatného života a rozmnožování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 09.2.2010 17:17:24
> ----------------------------------------
> Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj
> > dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu
> > stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne
> > jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak
> > to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu
> > sebezáchovy odletí.
>
> Kde se tohle doctu o nasi vcele ze to vyciti a odleti?? To by mohl byt duvod
> proc nekteri najdou na podzim prazdne uly, takze mozna zadne CCD ale chytra
> vcela :-))
>
> Diky
> T.H.
>
> ps:
> Je to sranda si cist konf. zpetne, hlavne kdyz slo o prispevkove rekordni tyden
> odhaduju to za 10dni na pres 350 prispevku a nektere jsou opravdu perly...
>
> Tesim se co na me jeste ceka....
>
>
>

Na starší dílo ho nežene žádné upřednostňování ale hlad. má tam totiž zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...
> Datum: 09.2.2010 22:10:47
> ----------------------------------------
> Kdyz vcelstvo roste kam se ma podle Vas rozsirovat? Samozrejme, ze na mlade
> dilo. Na zimovani vcelstvo uprednostni dilo starsi, s kosilkami.
>
> 2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
>
> > Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se
> > divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská,
> > nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen
> > rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o
> > tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se
> > přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který
> > jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví.
> > Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté
> > dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně
> > lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí,
> > tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské
> > zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S
> >
>
>
>

Vžechno žívé na zemi žije jen proto aby se rozmnožilo, přežítí je nutnost pro tento cíl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 10.2.2010 08:42:17
> ----------------------------------------
> Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní
> jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu
> díla divoce žijícího včelstva. JK
>
> Tá doba overovania chovania sa včiel ponechaného na samoreguláciu je ešte
> krátka, aby som mohol konkrétne odpovedať na tieto tu kladené otázky a
> odpovede na ne.
> Moje chovanie nie je také emotívne ako Pavla S., som viac konzervatívny a
> nové veci preberám len po ich vlastnom preverení. Aj problém viacerých
> položených otázok na tomto diskusnom fóre môže môj pokus potvrdiť či
> vyvrátiť, ale až vtedy keď pokus bude prebiehať viac rokov a po rozobratí
> celého diela po usmrtení včelstva alebo náhodného zániku.
>
> Po treťou zimovaní môžem povedať npr. kde včelstvo zimuje a na akom diele
> začína matky klásť nový plod, včelstvo vždy zimuje pod povalou-stropom na
> staršom diele, kde sú uložené zásoby, skupiny trúdich buniek sú
> nepravidelne rozmiestnené, svetlé dielo je na najnižšom mieste.
>
> Posledné tri zimy boli tak teplé, že i toto včelstvo podovalo, ale vždy
> začínalo na staršom diele s postupom dole podľa sily včelstva, matka s
> priblíži v čase biologického vrcholu (to je stav keď začne s prípravou na
> rozmnožovanie), včely obsadia ja nižšie uličky diela a M kladie aj do
> svetlých plástov, včely zároveň o niečo predĺžia dielo.
> Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no
> včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo (hovorí sa
> so samozrejmosťou, že dajte včelám miesto na stavbu, na rojenie im
> nezostane čas. Zrejme vo včelstve panujú iné zákony ako im to pripisuje
> človek. Včela podľa ma v prírode žijú len preto, aby prežili a na to
> nepotrebujú mať prebytok zásob!
>
> Toto včelstvo (divoké) však akoby žilo len preto, aby sa rozmnožilo, v
> dvoch sezónach sa po trikrát vyrojilo, v kláte zostalo len toľko včiel, že
> si už do zimy nedokázalo priniesť ( to len podľa mňa/ dostatok zásob a
> musel som im dodať. Takto voľne žijúce včelstvo nezhromažďuje mnoho zásob,
> ale toľko aby prežilo. Samozrejme toto sú len krátke skúsenosti, aby som to
> mohol podať ako holý fakt. Anton
>
>
>

Dobrý den, s tím souhlasím, ale je to pro ně i ozdravné, takové nezakladené dílo. S těmi pohyby za zásobami souhlasím

Nebojte, bez urážky, zaznívají tu i kladné ohlasy, od toho je přece diskuse. Uznávám, moje je pracnější. Za mě za sebe, já byh včely zimoval jen na panenském, minimálně ve vrchním nástavku. Jak jsem napsal: je jedno jaká metoda, RM, má, nebo jiná, to je jedno. Každý máme jiný názor a to je zdravé, přínosné, tak to má být. Vím, že když dám do jené půlky úlu tmavé a do druhé panenské dílo jednoho nástavku dohromady, budou na tom tmavém. Vystelu jim vše z panenského, nebo aspoň druhý nástavek a je to vyřízené. Za to nám snad ty včely stojí, být silné a zdravé.Zdraví P.S

Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:44 AM
Subject: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila


Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový
včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno
živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a
nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná
se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec
není schopen samostatného života a rozmnožování.



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

> Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> S pozdravem Petr.

Musim rict ze uz pul hodky o tom premyslim co napsal pepan a moc jsem to nepochopil co chtel rict. Dle me vcelstvo v prirode pokud ma stesti muze jednu dutinu obyvat kontinualne nekolik let? Nevidim v tom problem pominu-li nemoce, hlavne klestika. Pak jde jen o to, aby se mlade matky dokazaly vratit ze snubnich letu a rozkladly se. Jak vcelstvo k mladym matkam dospeje je jeho vec - TV, roj.
Preci vcelstvo nekonci s koncem matky...

T.H.

a. turčani: Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo
J.B. souhlasim jasne ja mam take pod nekolika 5NN podsunuty prazdny 1 N jine miry (30x30)a vcely zde nepostavi dilo protoze jejich vrchol objem ktery potrebuji je mensi.
Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive vcelstvo.

Pane Streite,nenechávám v mednících hodně staré dílo,to ne.Snažím se o klasiku,do plodiště mezistěny,nahoru to z plodiště a když je to tmavé,vytavit.Záleží,jak jdou včelstva do síly.Kolikrát jsem v tavidle zjistila,že tmavá souš něla minimum košilek,jestli to bylo potažené propolisem,nevím.
Kdysi jsem koupila včelstva po včelaři,terý mě zaučoval,když jsem se rozhodla chovat včely.Dílo bylo tmavé a včely mi připadaly malé a tmavé.Usoudila jsem z toho,že když matka klade do starého,vrství se košilky a včela nemá prostor pro růst...Učila jsem se systémem pokus omyl...S varoa zatím nemám problém,uvidím letos.Fakt asi je,že staří včelaři moc neobměňovali dílo,taky proto,že uzvednout ty staré těžké medníky je slušný výkon.Zlaté polonástavky.zdravím černá

Jistě že

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 10.2.2010 09:52:14
> ----------------------------------------
> Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:44 AM
> Subject: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
>
>
> Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový
> včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno
> živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a
> nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná
> se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec
> není schopen samostatného života a rozmnožování.
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Rá vás na WEBu opět vidím,
Zkusila jste dát někdy panenské dílo na medník? Letos to můžete vyzkoušet. Učiňte tak u dvo včelstev a řeknete potom zde, jaký ten med od nich byl. Jinak aať vy a vaše včeličky jen vzkvétají, a všichni co tu jste, tak mě tykejte. Už mě to vykání na mě nebaví.Zdraví P.S

Vidíš a stejně to používáš Vyměníš matku aby jsi změnil jeho vlastnosti. Ttřebas bodavost Nová matka je nositelem nových genetických informací. a v tom samém úlu vzniká včelstvo úplně jiné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 10.2.2010 10:05:17
> ----------------------------------------
> > Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> > S pozdravem Petr.
>
> Musim rict ze uz pul hodky o tom premyslim co napsal pepan a moc jsem to
> nepochopil co chtel rict. Dle me vcelstvo v prirode pokud ma stesti muze jednu
> dutinu obyvat kontinualne nekolik let? Nevidim v tom problem pominu-li nemoce,
> hlavne klestika. Pak jde jen o to, aby se mlade matky dokazaly vratit ze
> snubnich letu a rozkladly se. Jak vcelstvo k mladym matkam dospeje je jeho vec
> - TV, roj.
> Preci vcelstvo nekonci s koncem matky...
>
> T.H.
>
>
>
>
>

kdo si to ale má pamatovat, jeden požaduje tykání a druhý se ohrazuje, že semnou husy nepásl

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: tmav? soue
> Datum: 10.2.2010 10:40:32
> ----------------------------------------
> Rá vás na WEBu opět vidím,
> Zkusila jste dát někdy panenské dílo na medník? Letos to můžete vyzkoušet.
> Učiňte tak u dvo včelstev a řeknete potom zde, jaký ten med od nich byl.
> Jinak aať vy a vaše včeličky jen vzkvétají, a všichni co tu jste, tak mě
> tykejte. Už mě to vykání na mě nebaví.Zdraví P.S
>
>
>

"Kolikrát jsem v tavidle zjistila,že tmavá souš něla minimum košilek,jestli to bylo potažené propolisem,nevím.
Kdysi jsem koupila včelstva po včelaři,terý mě zaučoval,když jsem se rozhodla chovat včely.Dílo bylo tmavé a včely mi připadaly malé a tmavé."
Počet zaplodování se nejspolehlivěji pozná starým dobrým způsobem, pohledem přes plást do slunce nebo do rozsvíceného světla. Pomocný údaj je váha prázdného plástu, ten ale není vždy spolehlivý. Pro kompletní plástové "hospodářství" je pak ještě třeba odlišovat krajní krycí plásty, ty zaplodované nebývají, přesto je vhodné je po pár letech likvidovat, protože pokud zrovna v zimě nezplesniví a nejsou vyřazeny, bývají i tak přes zimu hodně kontaminovány těmi plísněmi a podobně a během podletí a podzimu bývají včelami hodně pajcovány propolisem. Pokud se přemístí doprostřed plodového hnízda, včely do nich nerady kladou. A výjimečně mohou být napadeny plísní i v jinou roční dobu, například při tom supervhlkém počasí loni v létě jsem nevěřícně koukal, že v červnu rohy úlů byly vlhké a měly i v létě náběh na plíseň a krajní plásty určitě dostaly svou dávku.

No, já si myslím, že jsem na diskusi nepřehlédnutelný
Je tu sranda, pak si vjedem do vlasů a zas znova. 3katule škatule hejbejte se.Zdraví P.S

Podle mně včelaři berou divoce žijící včelstvo v přírodní dutině podle chovaných včelstev, to znamená, že přes léto jsou automaticky v plné síle několik desítek tisíc včel, v zimě zas v zimní síle a to každý rok.
Ve skutečnosti síla divokého včelstva přes léto v přírodní dutině bude každoročně hodně kolísat. V první řadě kvůli rojení, přírodní dutina bývá obvykle menší než dnešní úl a tak jak včelstvo nasadí na rojení, rojí se, dokud v prázdné dutině není poslední neoplozená matka s hrstí posledních zbylých včel. I kdyby se matka oplodnila a včely stihly do zimy nanosit dostatek zásob, bude jim trvat nejméně měsíc, než dostatečně zesílí a začnou ovládat včechny dříve postavené plásty v úlu. To je v horkém létu dostatečná doba pro zavíječe, kterých bude ve dnu nečištěné dutiny přežívat desítky, na to se vylíhnout, zaklást opuštěné plásty a larvami je zničit. Včely pak zesílí a ze zničeného díla larvy zavíječů shodí na dno dutiny, kde budou zavíječi zase přežívat další rok. Zničené dílo pak nahradí novým. Ve většině přírodních dutin to bude takhle podle mně prakticky každý rok, občas možná díky něčemu, klimatickým podmínkám, rojení třeba nebude a včely budou opravdu přes celé léto v plné síle, takže zavíječ se k plástům nedostane, občas naopak bude rojení tak intenzívní, že včely v původní dutině uhynou a původní dutina bude nějakou dobu prázdná a plásty pak budou zničeny kompletně. Přirozeně budou vždy nějaké dutiny tak optimální, že k většímu poklesu síly včelstva nebude docházet nebo tam budou nevhodné podmínky pro život místní kolonie zavíječů atd a tak plásty zůstanou celé, dokud se po pár letech neprosadí nějaký jiný omezující činitel. To bude ale jen menšina. Ve většině případů nebudou mít divoce žijící včelstva starší plásty než 2 - 4 roky.
To není problém ověřit, někdo se tady zmiňoval o nepořádném včelaři, kterému každý rok zbudou z 6 - 8 včelstev na jaře 2 - 3 a který každý rok nahrazuje počet včelstev oddělky. To je podle mně poměrně přesný obraz dynamiky divokých včelstev. Rozdíl je akorát v tom, že v přírodě jsou plásty škudci ničeny hned po včelstvum a nově usazené včelstvo si obvykle všechno staví znova, zatímco včelař opuštěné plásty chrání a znova přidává novým oddělkům.

Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive vcelstvo. J.B.

Pojem "rojivé včelstvo" sme si vymysleli na ospravedlnenie, ak sa nám náhodou včelstvo vyrojí, pretože taký pojem nemôžeme uplatňovať na včelstvo len preto, že sa rojí. Opakujem ROJENIE je základom existencie včiel na zemeguli a je to v nich, takže pre včely je prirodzené. Včelstvu je to dané geneticky, preto nemôžme niektoré včelstvo označiť termínom "ROJIVÉ", keď rojenie prospešné každému včeliemu spoločenstvu, je to v nich samých.

Neviem či som to napísal v kontexte Vašej otázky, v podstate som chcel povedať, že rojenie aj literatúra a je i v povedomí včelárov, že včely sa roja len preto, že chybu urobil chovateľ včiel. V prírode to však nemôže fungovať, lebo celé rozmnožovanie potom kladieme na úroveň náhodného aktu, ale to by v prírode nemohlo fungovať.

I kdyby se matka oplodnila a včely stihly do zimy nanosit
> dostatek zásob, bude jim trvat nejméně měsíc, než dostatečně zesílí a
> začnou ovládat včechny dříve postavené plásty v úlu. To je v horkém létu
> dostatečná doba pro zavíječe, kterých bude ve dnu nečištěné dutiny přežívat
> desítky, na to se vylíhnout, zaklást opuštěné plásty a larvami je zničit.
> Včely pak zesílí a ze zničeného díla larvy zavíječů shodí na dno dutiny,
> kde budou zavíječi zase přežívat další rok. Zničené dílo pak nahradí novým.


Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo??? To stesti jsem jeste nemel, ani u "divokeho" vcelstva ktere si jen tak zilo dva-tri roky v prazdne skrince...

Tomuhle proste nejak zatim neverim (mozna mam malo nalitano), rozhodne se tak nedeje v lete, v zime mozna mysi mohou nicit dilo ale zavijec pokud vim ne. Ptam se i proto, ze toto je zminovano v Raskovske metode jako ze se tak bezne v prirode deje...

T.H.

"Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo???"
Já jsem to viděl, když jsem na začátku neměl dostatečně zvládnuty metody chovu matek a zvládání rojení. Ostatně není problém to namodelovat, stačí odchovat včely v prostoru velikosti zhruba toho nástavku 39x24 a nechat v tom prostoru včely i druhý rok. To je zhruba velikost takové běžné dutiny. S největší pravděpodobností se "urojí" s propadem počtu včel jen na pár tisícovek tak, jak jsem to předtím popsal.

Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo???
------------------------
Asi tak půl metru pod plod si to včely udrží i v létě čisté. Typl bych, že skoro jistě, a víc jak dva nástavky (24cm) jsem taky skladoval - měl pod včelama a bez výrazného poškození.

To jsou mé dlouhodobé zkušenosti.

Karel

Nechci sem vnaset tema rojeni,az nekdy jindy
J.B.

> Asi tak půl metru pod plod si to včely udrží i v létě čisté. Typl bych, že
> skoro jistě, a víc jak dva nástavky (24cm) jsem taky skladoval - měl pod
> včelama a bez výrazného poškození.
>
> To jsou mé dlouhodobé zkušenosti.

To jsem rad, moje kradkodobe zkusenosti jsou obdobne, protoze jinak bych prisel o hodne dila v lete na podzim a i pres zimu :-))

Dale neverim v urojeni sebe sama, vzdy bude hranice kdy prevladne pud sebezachovy a pokud se matka vrati oplodnena jede vcelstvo dal...

A neverim ze ani slabe vcelstvicko si nepohlida v lete sve plasty - svuj majetek. Mozna tak vcelstvicko decimovane nemoci ci klestikem...

T.H.

Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo??? To stesti jsem jeste nemel, ani u "divokeho" vcelstva ktere si jen tak zilo dva-tri roky v prazdne skrince...T.H.

Vaše výhrady sú správne, nič také sa vo voľne žijúcom včelstve nedeje, veď aj po trojnásobnom vyletení roja, sa M v zbytku včiel oplodnila. Toto včelstve v kláte išlo v dobrej a primeranej kondícii do tejto zimy.

Veľa komentujúcich sa len domnieva, že by to tak mohlo byť, ale bez základných a hodnoverných dokladov, ani stopy. Aj Linhart sa často odvoláva na život voľne žijúceho včelstva, ale to všetko len z náhodných príkladov, ale vyskúšať si to, ako sa takéto včelstvo chová, nemá ani poňatia, sú rozprávky-pohádky, bez reálneho podkladu.

Já zas na základě svých předchozích, pravda starších, praktických zkušeností jsem přesvědčen, že "urojení" včelstva, pokud je neošetřované a v nějakém menším prostoru, je reálná a poměrně častá situace.

http://www.thehoneygatherers.com/html/photolibrary1.html

...opravdu zajímavý link. Nejen ta fotogalerie, ale třeba i to včelaření v Paříži atd. Díky za tip.

Plíseň v úle je otázka dobrého větrání. Na zasíťovaném dně a otevřeném očku v úle na stěně vodu nenajdeš a plíseň jak by smet.

V praxi se za rojivé včelstvo považují ty jenž mají více jako 3 roje každý rok, já ale v praxi takové nezažil, když mám ze 30 úlů v roce 6 rojů tak říkám , že mi nestačí větve v zahradě.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 10.2.2010 13:45:24
> ----------------------------------------
> Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive
> vcelstvo. J.B.
>
> Pojem "rojivé včelstvo" sme si vymysleli na ospravedlnenie, ak sa nám
> náhodou včelstvo vyrojí, pretože taký pojem nemôžeme uplatňovať na včelstvo
> len preto, že sa rojí. Opakujem ROJENIE je základom existencie včiel na
> zemeguli a je to v nich, takže pre včely je prirodzené. Včelstvu je to dané
> geneticky, preto nemôžme niektoré včelstvo označiť termínom "ROJIVÉ", keď
> rojenie prospešné každému včeliemu spoločenstvu, je to v nich samých.
>
> Neviem či som to napísal v kontexte Vašej otázky, v podstate som chcel
> povedať, že rojenie aj literatúra a je i v povedomí včelárov, že včely sa
> roja len preto, že chybu urobil chovateľ včiel. V prírode to však nemôže
> fungovať, lebo celé rozmnožovanie potom kladieme na úroveň náhodného aktu,
> ale to by v prírode nemohlo fungovať.
>
>
>

Neznáte nějaký spolehlivý recept na nachlazení z medu, propolisu, vosku a pod. . V práci mi onemocněl kamarád - starý medař, med v čaji mu nepomáhá a nemůže se se z toho dostat. Za každou radu předem děkuji.

"V praxi se za rojivé včelstvo považují ty jenž mají více jako 3 roje každý rok,"
V praxi většinou včelař pozná, že se včelstvo vyrojí nebo že se už vyrojilo a potom provede opatření a rojení zarazí.
Potom bych od sebe rozdělil včelstva ve velkých úlech, jako jsou dnešní nástavkové a včelstva v malých prostorech. Včelstva ve velkých úlech obvykle po pár rojích zlikvidují přebytečné matky a rojení ukončí. Včelstvo v malém prostoru, jakém bývají přírodní dutiny, pokračuje v rojení mnohem déle, dokud v úlu skutečně nezbude jen minimum včel.

Nejsem žádný včelařský mazák,
ale můj děda říkával v podobných diskusích. Dej krávě do držky,ona
ti dá do dížky.Z toho mi plyne,že když chci od včel med,tak se
musím postarat,aby měly z čeho ten med nanosit do úlu.Zkrátka musí
mít pastvu!!!Čím víc včelstev,
tím víc pastvy.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Mnostvi vcelstev na trvalam stanoviti
Datum: 13.1.2010 - 7:28:04

> Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám
> se dosaženými výsledky za
> posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na
> trvalém stanovišti začínal s
> 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca
> 30. Samozřejmě, že záleží
> na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech
> si již tato
> včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3
> nižší výnosy. Při prvním
> točení na přelomu května-června se to ještě
> neprojevuje (to jsou stále
> výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při
> druhém točení v polovině
> července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca
> 15 včelstev to dělalo cca
> 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu
> včelstev okamžitým
> krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
> Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom
> mistě cca 60 a prý
> žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě,
> nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástastavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

A ještě bych doplnil, že poslední tři věty nevztahuji jen na nízkonástavkové úly, aby mi zas někdo nepodsouval, že tvrdím, že to např. v Dadantech nejde.

> Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně
> řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím.
> Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají
> ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.
>> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

Ve Stutgartu snezi...
Hezky vecer do Cech...

T.H.

Ali, poraď mu kloktat slivovici, ta určitě pomáhá.

Slivovici kloktávall v práci, ale doma kloktat nesmí - říkal, že to má zakázaný. Proto potřebuji recept, ať se brzy uzdraví a můžem zase kloktat.

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

___________________________________________________________

Psal jsem to opravdu já. Opravdu tomu „programovému“ přemisťování plodového tělesa ani tomu genetickému vyrovnání trubčí a dělničí biomasy nevěřím. Věřím metodě, teorii si dokážu vytvořit vlastní.

//\/\\//

http://www.tvpraha11.cz/index.php?file=2848&dil=160

Zdravím,
úživnost jednoho stanoviště je zhruba 30-40 včelstev. Samozřejmě jsou i stanoviště která uživí třeba i trojnásobek včelstev a nebo jenom dvacet včelstev.
Já vím že na mém stanovišti se uživí tak těch třicet včelstev. Mám ale vyhlídlé stanoviště, kde je úživnost tak 50 včelstev. To chci připravovat pro další včelnici.Zdraví P.S

Recept
Med užíváme s teplým mlékem nebo 100g medu smícháme se šťávou z citronu nebo křenu 1:1.

20 kapek propolis.tinktury do vlažného čaje plus kloktání roztoku z propolis.tinktury

Zdraví P.S

Tak treba na stanovisti muze byt klidne i 150 vcelstev, ze? Ale vcelstva by
byla rada, kdyby si prinesla zasoby na zimu jenom pro sebe, ne pro vcelare
;] Kazde stanoviste je jine, kazdy vcelarsky rok je jiny, chce to kompromis,
mezi poctem a vynosem.

2010/2/10 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím,
> úživnost jednoho stanoviště je zhruba 30-40 včelstev. Samozřejmě jsou i
> stanoviště která uživí třeba i trojnásobek včelstev a nebo jenom dvacet
> včelstev.
> Já vím že na mém stanovišti se uživí tak těch třicet včelstev. Mám ale
> vyhlídlé stanoviště, kde je úživnost tak 50 včelstev. To chci připravovat
> pro další včelnici.Zdraví P.S
>

Svatá pravda, lépe bych to nenapsal.Zdraví P.S

Pěkná stránka, nádherný foto.
Menu: Romania - obr. č. Bee-Romania42 = ukázka jak "asi" fungují dotace v Rumunsku. Vpravo elektrický odvíčkovač - včelař přesto odvíčkuje ručně.
Honza

Recept mé babičky: Lžíce medu, šťáva z 1/2 citronu, frťan rumu (může být i slivovice) zalít horkou vodou do sklenice a to zopakovat nejméně 2x, zahučet do kanafasu, pořádně se zapotit.

Poznámka: U chronické nesnášenlivosti na jakýkoli alkohol to chce trochu "sebezapření". Dle hesla, "nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme" ;o)).
JK

Dle mých informací je velmi nebezpečné užívat propolis vnitřně. Vím že
existují takovéto recepty.. Sám můj davný známý si kvůli tomu propolis
pořizoval..
Hrozí zde až kolaps jater. Proto to nikomu osobně nedoporučuji.
Přitel Pavel


----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:27 PM
Subject: Re: Medicína


Recept
Med užíváme s teplým mlékem nebo 100g medu smícháme se šťávou z citronu
nebo křenu 1:1.

20 kapek propolis.tinktury do vlažného čaje plus kloktání roztoku z
propolis.tinktury

Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Dobrý večer.Nevím jak to foto vyvolat.Nemáte někdo zpávy jaká je sezona na jižnípolokouly,myslím,Argentýna,Brazilie Chile ,Austrálié,Nový ZEland atd

No, klasicky kliknut na link. A klikat a klikat ;] Jinak, kdo je trochu
schopnejsi v anglictine by se mohl poptat na sezonu. :]

2010/2/10 <e-mail/=/nezadan>

> Dobrý večer.Nevím jak to foto vyvolat.Nemáte někdo zpávy jaká je sezona na
> jižnípolokouly,myslím,Argentýna,Brazilie Chile ,Austrálié,Nový ZEland atd
>

Rašovská metoda je taková hodně vyumělkovaná a navíc důkazní materiál je víc než slabý. Jsou to jednoduché počty a použíji k tomu informace které včera přednášel Ing Titěra na Pražských včelařích a jak jinak než skvěle. V ČR je nějaké nepatrné promile včelstev nakažených morem. Vzhledem k tomu, že divoké včely jsou prakticky nevyhledatelné, může si každý tvrdit co chce ale k pravdě to má daleko.¨Mor patří k přírodě jako vše ostatní a selektuje. Mám po lesích v ČR nachozeno stovky kilometrů a za cca 40 let co takhle chodím jsem viděl pouze 2 divoká včelstva a to se hodně dívám, kde to bzučí. Nedávno jsem viděl plásty z poražené lípy a byly černé jak bota. Př. LBV mě odpověděli, že se neumím dívat, že to bylo jednoleté dílo. Př. J. B. hodnotí př. Streita naprosto přesně, který to myslí samozřejmě dobře, ale měl by nejdřív myslet a pak psát. V podstatě ve Včelařství ze sebe udělal namachrovaného.... a ještě dobré věci víc než uškodil. Jestli totiž nechám včelám postavit 3 medníky a usírám se nad tím jak je to skvělé a výborné a pak napíšu že jsem měl výnos 25 kg tak jsi Pavlíku akorát všem pro srandu: Tohle umí každý včelař v Budečáku na díle černém jak školní tabule a tu spoustu práce navíc si ušetří. A jestli je na vážkách zda všechno spálit a začít moderně, tak teď je mu to opravdu jasné a ví proč nezačít. Jestli chceš vstoupit mezi profíky tak s těmito výnosy nebudeš ani v plusových číslech, takže dlouhá cesta před tebou a méně psát, víc myslet a hlavně výnosně včelařit!
Zdraví R. Stonjek

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří

Zdravím p.Stonjek, nevím, jestli to myslíte v časopisu, či všeobecně. Vím, že moje metoda není ještě to pravé ořechové. Pro malovčelaře je dobrá, pro profíky hodně pracná. Proto ji musím ještě zdokonalit a zefektivnit. Již mám pár nápadů. Musím je jen vyzkoušet. No, vzhledem k tomu, že nám v rosicích během května června mnoho dní pršelo, pokládám to za úspěch. Jinak by to bylo málo. Měl jsem tam ovšem jedny včely, co my donesly 48 kilo. Nechávám zatím včely tolik stavět proto, abych trochu ulevil oddělkům a to panenské dílo jim po sundání medníků přidal. Tuto metodu velkého stavění budu používat ještě tak dva roky, dokud nebudu mí třicet včelstev.Letos mám objednáno 11 matek vigor dohromady od P.Gruny a p.CHramosty.Za normálního počasí předpokládám u všech včelstev alespoň 40 kilo medu. Za víkon včelstev za tak špatného počasí během oných měsíců se nestydím, myslím, že to je úspěch. Máte pravdu v jednom, zde na diskusi se jak z mé tak od jiných reakcí občas vidí ne zrovna výstavní jednání. Nad tím bychom se však měli zamyslet všichni.Zdraví P.S

Ještě malý dovětek. Na vystavení nástavku mé r.m je potřeba cca 6kilo medu x 3 nástavky panenského díla 18 kilo zásob. Pokud budou touto stavbou včely v lepší kondici, rá ten med obětuji. Včely v budečáku na díle černém jak bota moc v kondici nebudou. Znova připomínám, že 30 kilo je na loňskou sezonu nepřejícího počasí v květnu a červnu dobré číslo, za deště, krup a vichrů včely létat nemohou. Nedávám jim totiž SHELL V-Power RACING, 100 oktanový benzín nechtějí. Zdraví P.S

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky.
Václavek

je to síce vytrhnuté z kontexu, ale pýtam sa, keď sme ľudí ľudí preťahovali s zo zlých podmienok (staré obydlia, hygiena primitívna) do nádherných apartmánov, prestali byť ľudia ohrozovaní chorobami? Ja si myslím, že nie, svedčia o tom čakárne pred ambulanciami.
Tak ani infekčné choroby proste NEPRESTANÚ, sú to choroby vlastné včelám jednu potlačíme objavia sa nové. Robil som oveľa skôr ako LVB s výmenou komplet diela v plodiskách po dobu 15 rokov, najskôr som bol nadšený (nie však z práce, pripraviť 10 rámikov s 10 MS, tak isto vytopiť vosk), ale postupne som prichádzal na to, že ani každoročná výmena plástov nevedie k cieľu, ktorý som si vytýčil, zjednodušene povedané, výsledok nesplnil moje predstavy! Teraz každému včelstvu musia stačiť tri Ms a som spokojný, lebo odpadla kopa práce a moje včely žijú ďalej.

Ali, poraď mu kloktat slivovici, ta určitě pomáhá

Keď už slivovicu tak s propolisovou tinktúrou, štamperlík-frťan 15 kvapiek, ale nielen kloktať, ale aj vypiť! a to denne trikrát, ráno obed, večer a 5-6 dní. Ak chýba slivovica, tak bude vhodný aj čaj.Anton

S vnitrnim pouzivanim propolisu je treba byt vskutku opatrny, my jej doma vnitrne nepouzivame vubec. Stryc si to take ordinoval pro vnitrni pouziti a to dost casto a zemrel velmi mlad ( okolo 60 ) na velmi vzacnou nemoc. Uz nevim jak se to presne jmenovalo - neco jako rozklad nervu v oblasti od mozku smerem k plicim a dolu. Shodou okolnosti na tutez velmi vzacnou nemoc zemrel ve vesnici jeste jeden jeho kamarad vcelar, ktery to take prehanel s vnitrnim uzivanim propolisu. Podle lekaru na tento typ nemoci zemrou v CR max. 5 lidi za rok. Nejsem lekar, takze reprodukuji informaci, kterou jsem dostal.

PZ

No to vypadá na CJD, neboli BSE. Kde stryc a jeho kamarad společně
pracovali? Měli něco společného více, než se může na první pohled
zdát. Možná věděli co je může zachránit. Bohužel propolisová tinktura
je jen část receptury pro léčbu pokud slo opravdu o tuto diagnózu.

_gp_

2010/2/11 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> S vnitrnim pouzivanim propolisu je treba byt vskutku opatrny, my jej doma
> vnitrne nepouzivame vubec. Stryc si to take ordinoval pro vnitrni pouziti a
> to dost casto a zemrel velmi mlad ( okolo 60 ) na velmi vzacnou nemoc. Uz
> nevim jak se to presne jmenovalo - neco jako rozklad nervu v oblasti od
> mozku smerem k plicim a dolu. Shodou okolnosti na tutez velmi vzacnou nemoc
> zemrel ve vesnici jeste jeden jeho kamarad vcelar, ktery to take prehanel s
> vnitrnim uzivanim propolisu. Podle lekaru na tento typ nemoci zemrou v CR
> max. 5 lidi za rok. Nejsem lekar, takze reprodukuji informaci, kterou jsem
> dostal.
>
> PZ
>

Taky jsem tam nemohl být a dost by mě to zajímalo... Na druhou stranu asi chápu, že přednášející nebudou mít zájem na tom, aby jejich přednášku někdo vyvěsil na web (několikrát jsem se s tím setkal třeba i na fakultě mojí veřejné vysoké školy), i když u některých přednášejících toto probíhá zcela běžně, dokonce i s podporou školy. Holt někteří si brání své know-how, což je škoda, pokud má být prvořadým cílem vzdělávání odborné (ale i laické) veřejnosti.

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici