78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 2. 2010
Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

Nutite včely žít na výkalech. to jsou jejich slova.

Jsem laik a vše co vím o včelých je jen z prakce a empirie .
Jestliže si přečtu větu cituji :

„Vyšetrovaním sa ukázalo, že včelstva žijůcí divoko v prírode nemajú problémy s morom včelieho plodu“.

V našich úlech má mor včelího plodu asi jedna desetina promile včelstev.
Jak je to u divoce žijících včelstev nikdo neví vždyt je ani neumíme spočítat a tím nemůžeme ani vypočítat procento nakažení.

(největší problém je že je soustředujeme na stanoviste o 10 až 30 včelstev kde spolu se zalétáváním a převozu souší ze stanoviště na stanovište dojde k infekci)

V Dublinu provedli- usmrtili celé včelstvo a provedli rozbor genů celé populace a zjistili že 40 % populace zalétlo, nenarodilo se v tomto ůle.

Začnu doplnovat .
Dovedete si představit jak by takové vyšetřování mohlo vypadat, kolik asi by se muselo být nejdříve nelezeno, rozřezáno jakým způsebem vyšetřováno divokých včel aby výsledky byly průkazné.
Pěstujeme včely v úlech 150 let před tím miliony let žily ve stromech,rozmnožovaly se rojením , umíraly a žily s morem

Samozřejmě to nevím proč včely upřednostnují ... proto jsem se ptal.
Ale i já si umím vymyslet že je to naprosto jednoduché, včely se velice silně řídi feromony vůněmi, zaplodované plasty jim jednoduše voni, jednoduše jdou to kolebky jich samých a kolébky jich sester a co je jistejší než vlastní kolébka.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví. Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí, tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Paprna Paprna (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Kdyz vcelstvo roste kam se ma podle Vas rozsirovat? Samozrejme, ze na mlade
dilo. Na zimovani vcelstvo uprednostni dilo starsi, s kosilkami.

2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se
> divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská,
> nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen
> rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o
> tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se
> přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který
> jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví.
> Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté
> dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně
> lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí,
> tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské
> zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Ano upřednostní, pokud včelstvu ale vystelu plodiště s panenským dílem, jen s tímto dílem, matka jej zaklade i tak, nemá totiž na výběr. Mohu posoudit zimování na panenském a starém díle. Na panenském je rozvoj daleko rychlejší. Kondice včelstva na mladém díle je výrazně lepší, než toho na díle starém.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Paprna Paprna (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Trochu sem sa v tom ztratil, ale pokud je problem vyresen, neni co resit.
Pokud nekdo chce zimovat na panenskem at zimuje, kde nechce at nezimuje.
Howgh

2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Ano upřednostní, pokud včelstvu ale vystelu plodiště s panenským dílem, jen
> s tímto dílem, matka jej zaklade i tak, nemá totiž na výběr. Mohu posoudit
> zimování na panenském a starém díle. Na panenském je rozvoj daleko
> rychlejší. Kondice včelstva na mladém díle je výrazně lepší, než toho na
> díle starém.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Z Včelař (87.249.131.173) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...


Živím se pouze včelařením a
> mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici       


Diky za prispevek, nebylo by jmeno? 350 a 650 mi nenapovedelo :-(

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

650 m nad mořem, není to ten včelař , co včelaří v Jeseníkách kolem Pradědu a rozchovává svoji vlastní linii z tohoto horského prostředí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (195.113.185.7) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Z Včelař:
Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.

___________________________________________________________

To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí? Jinak
dorsata jak si tak migruje, a to dost zajímavě, má svá pravidelná
hnízdiště na stromech, které jsou vlastně pro domorodce velmi
dlouhodobě svatými a nedotknutelnými, (jako že je nelze kácet) protože
medy ze včel jsou potravinovým a finančním zdrojem pro ně. Jde o
staleté stromy nad 20 m. Zalétávání roje se řídí podle tradičních
požadavků průzkumnic a dokonce porovnává a vyhodnocuje.Nic co by bylo
nějak zpochybnitelné. Takový vykotlaný kmen plný včel co byl stržen
jsem viděl. Jak spadl, tak délka kmene cca 11 metrů, prasklina po celé
délce po pádu, včely bzučely asi metr od roštěpu směrem ke kořenu,
který postupně zvrchu vyhníval a hnízdo bylo další dva metry, takže
třímetrová dutina. Zahnívání a práci odhaduji tak po 5-10 cm za rok,
takže taková dutina mohla být i padesátiletá. Bohužel jsem řešil jen
likvidaci a příště bylo hotovo. Průměr asi 150cm, jde o lužní les a
strom shodily rybáři, čistily břeh, takže občas viditelný takový kus
tu je.

_gp_

2010/2/11 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Z Včelař:
> Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky
> vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.
>
> ___________________________________________________________
>
> To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let
> na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (93.99.204.43) --- 12. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí?

___________________________________________________________


Chov v úlech mi nestačí. Zeptám se znovu: Existují V PŘÍRODĚ včelstva (včel medonosných), která prokazatelně třeba i těch 50 let žijí kontinuálně v jedné dutině (to samozřejmě neznamená, že po pár letech v zimně uhynou a na jaře se do dutiny usadí roj znova)

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

No CCD je možná varování včel, že už nás mají plné zuby a že možná není daleko doba, kdy se budem pouze scházet a vzpomínat,ale bez včel. Opět se vrátím na Smíchov a k Ing. Titěrovi. Tam se mi nechtělo, protože proč se vláčet do Prahy, kvůli nějakým včelám samotářkám, ale vůbec toho nelituji. Ten vyzval včelaře , aby se přestali nafukovat a domnívat se, že bez nich lidstvo zahyne hlady a podobné nesmysly, ale stáli pevně na obou nohách a v podstatě si nehráli na nějaké spasitele lidstva, ale učili se přírodě rozumět. Tedy vyjádřil přesně i můj názor. O tom, že v případě nouze by si příroda uměla bez včel poradit uvedl velmi zajímavý příklad. Na Slapech kdysi kvůli varraoze museli odvčelit cca 100 km čtverečních a to i pomocí sladkých návnad. To se povedlo a světe div se na jaře to v rozkvetlých stromech hučelo i bez včel úplně stejně a agronomové nijaké snížení výnosů nepociťovali! Mám úplně stejné zkušenosti z kočování. Jsem původně zemědělský technik a tak mě vždy zajímalo o kolik stouply díky mým včelám výnosy. Ani v jednom případě to kolega agronom nepotvrdil! Je zapotřebí přestat publikovat Ainsteinovy teorie, protože není jediný důkaz kdy a kde to vyslovil ale začít se chovat ke svým svěřencům ohleduplně v souladu s přírodními zákony, alespoň já se domnívám, že tudy cesta vede. V přírodě si každý živočich, který chce žít dál musí vybojovat místo mezi konkurencí a my?? Stačí si přečíst zde několik článků a zjistíme, že vše je úplně jinak. Nechci vás na...., ale zkuste se nad tím alespoň zamyslet!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Z Včelař (87.249.131.173) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Z Včelař (87.249.131.173) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.175.21) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Dobrý den p. kolego,
s vaší první větou plně souhlasím. Já mám ovšem zkušenosti s rozvojem na takto černém díle opačné, jsou trystní. Na panenském díle mi zimují ale perfektně a ke konci dubna již stavím medníky.Mě zase jak zimují tak rozvoj v předjaří a na jaře je enormní,rychlejší na panenském díle, než černém. To je ale věcí názoru. Jako komerčního včelaře vás chápu, šetříte max.času, než byste každou sezonu vydrátkoval a připravil mezistěny na 700 nástavků medníků, bohužel na síle a vitalitě včelstev to moc nepřidá, ty tmavé souše. Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem jak se po dva roky chová. Takže takové divoké včelstvo je daleko čistotnější, jak včelař, který své včely udržuje na černém díle. Ono se totiž stavbou nového díla bakterií pomocí hmyzu a myší zbavuje, včelstvo držené na černém díle ale ne.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Nejsem až takový velkovčelař, ale nemyslím, že by bylo v dnešní době nutné drátkovat rámky na 700 nástavků. Já rámky tavím ve slunečním tavidle a nadrátkovat musím tak deset procent rámků (většinou ještě dosluhující nadrátkování pocínovaným drátkem, nyní používám nerezový a jsem maximálně spokojený. Doporučuju všem - ten cenový rozdíl mezi pocínovaným a nerezovým drátkem se vyplatí). Pokud někomu sluneční tavidlo nevyhovuje, pak jsou i jiné možnosti vytavení vosku, při nichž zůstává drátkování zachováno. To jen tak na okraj. Nejde mi totiž na rozum třeba ani to, když pan Turčáni hovoří pouze o třech mezistěnách, libujíc si přitom, že mu odpadne díky tomuto mnoho práce... Nevím, ale šetřit práci se myslím vyplatí v jiných úkonech, navíc tři mezistěny na včelstvo (tj. obměna díla přibližně na úrovni 10 procent celkového díla) mi připadá opravdu žalostně málo. Taky zde neustále v diskusi zaznívá přespříliš přístup, který dává do nepřímé úměry počet vystavěných plástů a výnos medu - trojčlenkou to ale opravdu nelze počítat. Pokud se včely dostávají do rojové nálady, tak přeci klesá jejich aktivita (přinášejí méně a méně nektaru), a z toho pro mě nutně vyplývá, že horší než zaměstnané včely (rozumně stanovenou) výstavbou vosku (v mém případě asi 11 mezistěn a 8 stavebních rámků jen s proužkem mezistěn na včelstvo), jsou včely nezaměstnané, a mnohá včelstva se tak od druhé dekády května jen připravují na rojení. To mi pak připadá jako mnohem horší (i ekonomická) ztráta, než vkládání mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
a.turčáni (85.248.32.254) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Pokud se včely dostávají do rojové nálady, tak přeci klesá jejich aktivita (přinášejí méně a méně nektaru), a z toho pro mě nutně vyplývá, že horší než zaměstnané včely (rozumně stanovenou) výstavbou vosku (v mém případě asi 11 mezistěn a 8 stavebních rámků jen s proužkem mezistěn na včelstvo), jsou včely nezaměstnané, a mnohá včelstva se tak od druhé dekády května jen připravují na rojení.nitraM

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela. Už som aj ti napísal, že tri roky pozorujem včelstvo v kláte (do včelstva nezasahujem, čiže podľa vašej terminológii divoké, vyroja sa každý rok trikrát a pritom stále majú miesto na stavbu, nereagovali pudove na túto možnosť. To len značí, že rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela... rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.

-------------------------------------------------------

Samozřejmě, že jsem četl dobře, ale věnoval jsem se právě době, kdy jste od tohoto postupu obměny alespoň čtvrtiny díla za sezonu upustil. Nicméně, nezlobte se na mě, deset rámků za sezonu je jako protirojové opatření velmi málo (já včelařím na Vysočině, v půlce dubna dávám tři mezistěny, na začátku května celý nástavek mezistěn a stavebních rámků, takže si nedovedu představit, že bych jim pak po celý květen pak v půlce května nedal nic). Opravdu se domnívám (píši zde ale jen o mém postupu, o žádném dogma), že je opravdu nanejvýš vhodné vkládat stavební rámky, přičemž mám zkušenost, že jimi včelstva zpravidla nikdy nepohrdají a jen asi každý šestý pak při třídění souší na konci sezony není vystavěn zcela - čili zpravidla právě tuto příležitost včely využívají (v případě, když se mi budou v květnu neustále odrojovat létavky, za které pak mladé včely musí přebírat mnoho funkcí v úle, toto platit jistě nebude). Nesporně také záleží na individuálním včelstvu - vždyť některá včelstva pravidelně zastavují i podmet, jiná si jej nevšímají a dokonce nevystaví ani některé mezistěny dané do spodního nástavku plodiště - možná i v klátě, ve kterém pozorujete vaše včelstvo, by se jiné včelstvo chovalo prostě jinak, ale tyto vaše zkušenosti mě zajímají a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ať je to s černými plásty jakkoliv, včelaření na mladém (neříkám nutně panenském) díle mi činí větší potěšení, pokud dosud neexistují relevantní studie týkající se znečištění medu, pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů). Nicméně každému přeji úspěchy právě s tou jeho metodou práce, žádná totiž není geniální a jediná možná, každá má své chyby a slabá místa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Ještě doplním k mému předešlému příspěvku: Jestliže jste ale pravidelně měl dvě plodiště z těch čtyř nástavků této vaší míry, jak uvádíte, tedy obměnu poloviny díla ve velkých nástavcích, pak tomu, že vám takováto stavba nepřispívala k prevenci před rojením a vy jste přešel na výstavbu pouhých třech rámků, pak tuto metodiku ošetřování nechápu. Je to trochu ode zdi ke zdi, nemyslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Nitra M.: ...pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů).

J.B.: s největší pravděpodobnbostí to tak není,
"Včely vykusují stěny buněk, pouze dno zůstává až 6 mm tlusté"

Na stránkách Ing K, Čermáka
http://vigorbee.cz/clanky/

6. MALÉ VČELY ZE STARÝCH PLÁSTŮ?
o vlivu starých plástů na velikost včel, od autora:

David A. Cushman
Velká Británie

si o zmenšování-nezmenšování buněk plástů můžete přečíst a vidět průřez černé souše staré 22 let.

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek:
1) Menší velikost včel, které se narodily v tmavém díle, v porovnání oproti novým rámkům považuji za věc několikrát experimentálně prokázanou. Zde výsledek takového experimentu chybí.
2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili. Když mi včely postaví dělničí divočinu, je pravda, že jsem tyto buňky nikdy nepřeměřoval, ale mají také šestihraný tvar (předpokládám, že vědí, proč to dělají - říká se proto, že nejlépe využívá prostor plástve) a předpokládám, že výrobci mezistěn právě z velikosti takto divoce postaveného díla vycházeli.
3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).
4) Nakonec můj argument nejzávěžnější z hlediska našeho problému a obecněji pojatého způsobu vedení včelstev v sezóně: Zůstává pro mě otázkou, zda pro včelstvo náhodou není větší zátěží a zda mu nedá ve finále více práce, aby vykousávalo a upravovalo, čistilo a ošetřovalo stěny buněk velmi tmavých plástů tak, aby je připravily pro další zakladení, než aby upotřebily vosk, který pudově produkují a vylučují (neupotřebí-li jej, pak jej prostě vynesou z úlu bez užitku) pro produkci nového díla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Mimochodem, velmi zajímavý je i ten článek o mezistěnách z plastu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
a.turčáni (85.248.32.254) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).


Taviť vosk zo starých plástov netreba taviť v slnečných tavidlách, ale v tavidlách na paru v zvislom stave, s hornou latku hore (aby vosk odtekal stredom buniek) a zbytok dobre nahriatych vošťín ešte vylisovať. Takže otázka riešenia problému sa vždy nájde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

NitraM :Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek,
J.B. Neumím na vaše otázky také odpovědět, jen o nich přemýšlím "nahlas".

Hlavním bodem je obnova díla jako taková, a všichni se sejdeme na společném hledisku že obnova existuje u divokého i chovaného včelstva a že je žádoucí.

Někteří preferujeme světlejší dílo a více práce, nákladů,
jiní snesou tmavší souše.
Vypadá že problémem je stanovit hranici kdy je a není plást vhodný vyměnit.
S ohledem na další chovatelskou praxi není tato hranice jednoznačná a pohybuje se.


Před 30ti lety na míře 39x24 jsem míval problémy s nosemou, plásty jsem měl stejně staré jako nyní a snažil jsem se nosemu řešit desinfekci plástů formaldehydem, následně jsem přešel na 42x17 a zdá se že tyto problémy mé včely opustily.

Že do tmavého díla se asi vejde více spor nosemy a zárodků moru je asi také logické.

Jestliže se bavíme o 22 let starém plástu je to krajní záležitost. Asi jsme takový plást nikdo neviděli.
(mimo jiné za 22 let se mohlo stát že stěny buněk v minulosti okousaly myši a nechaly jen dno,6mm silné )

NitraM: 1/menší bunky, menší včely

J.B.:Ale zrovna tak nevím zda existují práce které dokladují zmenšení buněk a včel, zda to není pouze nepodložený názor.

NitraM: 2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili

J.B.:
Sorry nerozumím vám, nevím co míníte termínem "špatné rozměry mezistěn".
Mezistěny se před asi 100 lety začaly a dodnes se vyrábí s většími základy buněk než měly tehdy včely.(zhruba místo 4,9 bylo a je 5,4mm) Důvodem bylo a je až do dnes že "větší včely přinesou více medu."
Tuto otázku také meumím řešit, ale ve světě ji řeší.
V angličtině článek Philipa Denwooda. jsou zde 2 obrazky s plásty s různým počtem (650+700+850) buněk na 1dm čtverečný

4/ Jestli dá včelám více práce plast vykousat nebo postavit?
Neřešil bych to je to jejich plást a jejich práce a jejich problém. Možna to řeší vykousaním a postavením. MYslím že to nikdy nikdo nevidel již z toho důvody že nemáme tak černé plásty(napíši obdobu, praní plenek a kapesníků verzus papírové,plastické přibory a kovové které se musí mýt...)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Ukázka části textu z knihy Fenomenální včely - biologie včelstva jako superorganizmu
Autor: Jürgen Tautz, foto: Helga R. Heilmann

Fenomenální včely - největší orgán včelstva, plásty a jejich funkce

Vlastnosti plástů jsou nedílnou součástí včelího superorganizmu včel a přispívají tak k sociofyziologii včelstva.
Hnízdo včel má v superorganizmu klíčové postavení. Jeho význam pro fungování včelstva je daleko hlubší, než si obecně představujeme. Hnízda jiných druhů jsou zpravidla budována z materiálu nalezeného v okolí a slouží především jako ochrana. Stavba včelích plástů je naproti tomu v pravém slova smyslu součástí včelstva. ... Avšak plásty, také „stopy včel“, určují vlastnosti a život včel. Přinejmenším v mírném klimatickém pásmu platí, že kombinace vhodné obytné dutiny a voskových plástů hnízda není pouze obytným prostorem, místem pro skladování a „dětským pokojíčkem“, ale je také součástí superorganizmu, je ji možné považovat i za kostru, smyslové orgány, nervový systém, paměťový a imunitní systém. Plásty a vosk, ze kterého jsou postaveny, vyrábějí kompletně včely a jsou s životem a fungováním superorganizmu neoddělitelně propojeny.
Včelí plást – orgán superorganizmu
Hmota, energie a informace jsou tři veličiny, které tvoří základ všech forem života. Studium fyziologie jednotlivých organizmů dokládá, jak jsou tyto tři základní veličiny u každého druhu živočichů prostorově a časově organizovány. Detailně se při tom pozorují síly a mechanizmy, které tyto rozdílné základy života řídí a modulují.
Plásty jsou integrální částí včelstva proto, že jejich struktura hraje v mnohém ohledu v tocích materiálu, energie a informací nezastupitelnou roli. Hnízdo není pro včelu jen prostředím v klasickém slova smyslu, kterému se včely v průběhu evoluce přizpůsobily, ale je přímo součástí včelí kolonie vytvořenou samotnými včelami. Hnízdo je vystavováno stejným zákonům evoluce jako každý jiný orgán nebo vlastnost včelstva. Včely-létavky opouštějí plásty pouze v případě výletů za květy, celkově více než 90 % svého včelího života stráví v plástech nebo na plástech. Již tento samotný fakt je předpokladem pro to, že mezi včelami a jejich plásty, co by částmi superoganizmu, existuje nekonečné množství možností vzájemného ovlivňování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Já dělím dílo na nezakladené, světle hnědé, tmavě hnědé a černé. Dělit jen na nezakladené a na černé dílo mně připadá moc jednoduché.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
zdenek (212.71.136.70) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Mohl byste laskavě něčím doložit své tvrzení? Zdá se, že si začínáte čím dál tím více vymýšlet, jestli Vás také netrápí nějaká ta "motolice".
zdenek

...Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem jak se po dva roky chová. Takže takové divoké včelstvo je daleko čistotnější, jak včelař, který své včely udržuje na černém díle. Ono se totiž stavbou nového díla bakterií pomocí hmyzu a myší zbavuje, včelstvo držené na černém díle ale ne.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
a.turčáni (85.248.32.254) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem jak se po dva roky chová.

Tárate-žvaníte (prepáčte za výraz), ja mám na včelnici v kláte včelstvo, ktoré môžem pozorovať, ani myši ani vijačka voštinová plásty neničí už tretiu sezónu sú na tom istom diele, ktoré zatiaľ len predlžujú, stále majú miesto.
A čo sa dotýka medu z tmavších plástov, je tiež nepravda, ja mám v medníkoch len plásty, v ktorých včely ošetrovali plod 2 max. 3 roky ale agátový med je z nich bezchybný, ešte i teraz je tekutý a nádherne sfarbený a chuť vynikajúca, ja označujem tento med ako Princa medov,lebo na prvom tróni Kráľ medov je med medovicový z jedli, čo je najlepšou odpoveďou tým skeptikom a pochybovačov, ktorí tvrdia, že med s tmavších plástov je menej cenný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Ale sedí!!!
>Tárate-žvaníte (prepáčte za výraz),

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Prosím Vás p. Streite zvolněte svou fantazii o komerčním chovu. Víte o
této problematice velmi málo a i tento Váš příspěvek to dokazuje.
Neřešíte podstatu problematiky jarního rozvoje a následných postupů a
zveličujete jen nějaké své dogma.

Prosím ještě jednou zvolněte, já sám jsem docela čtivý ale toto a
mnoho jiných Vašich reakcí velmi postrádá větší včelařskou praxi a
jsou vesměs nestravitelná.

Děkuji

_gp_


2010/2/11 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>:
> Dobrý den p. kolego,
> s vaší první větou plně souhlasím. Já mám ovšem zkušenosti s rozvojem na
> takto černém díle opačné, jsou trystní. Na panenském díle mi zimují ale
> perfektně a ke konci dubna již stavím medníky.Mě zase jak zimují tak rozvoj
> v předjaří a na jaře je enormní,rychlejší na panenském díle, než černém. To
> je ale věcí názoru. Jako komerčního včelaře vás chápu, šetříte max.času,
> než byste každou sezonu vydrátkoval a připravil mezistěny na 700 nástavků
> medníků, bohužel na síle a vitalitě včelstev to moc nepřidá, ty tmavé
> souše. Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve
> starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a
> myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem
> jak se po dva roky chová. Takže takové divoké včelstvo je daleko
> čistotnější, jak včelař, který své včely udržuje na černém díle. Ono se
> totiž stavbou nového díla bakterií pomocí hmyzu a myší zbavuje, včelstvo
> držené na černém díle ale ne.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

No o pitbulech se tvrdí, že to jsou oškliví suroví nesnášenliví a nesmírně blbí psi, ostatně jsou vyšlechtěni pro psí zápasy a tam jsou tyto vlastnosti nutné. Teď už je mi také jasné, proč má př. Streit tuto přezdívku.Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!! Javory začínaje, akáty konče, kdy někdy ke konci kvetení začalo pršet a to téměř celý červen. Argumetovat, kolik kg medu se ztratí stavbou je nesmysl, tyto polopravdy jsou cca 150 let staré. Med se ztrácí tím, že než včely postaví 3 nástavky mezistěn je po snůšce a ony nemají med kam uložit a to snižuje výnosy a nic jiného!! A to nemluvím o odpařování a potřebě zvýšeného počtu buněk, ale to už by bylo na našeho myslitele hodně on si stejně bude dál rochnit ve svých hovadinách. Inu Pitbul, co bychom tedy mohli očekávat!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Já jsem vloni na jaře vytočil z 30 včelstev víc, jak za celé včelaření s počtem včelstev okolo 50.
Tonda
>Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

> Já jsem vloni na jaře vytočil z 30 včelstev víc, jak za celé včelaření s
> počtem včelstev okolo 50.
> Tonda
> >Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!!


Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.

U me to bylo slabsi ale tady je to jisto jiste rukama, nedostatkem dila atd... Nevim u nas v okoli o nikom kdo by si extra liboval.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší.
Tonda
>Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

>Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší. Tonda<
-----------------------------------------------------------
Mám stejnou zkušenost. Mostecko
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Streit Pavel (94.241.86.64) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

To nebylo špatné p. Stonjek,
U vás bylo počasí třeba dobré, sezona skvělá. U nás šly loňi dobře javory, řepka vcelku žádná, akát poskrovnu a lípa jakž takž, les jsme tuž hodně dlouho neměli. Byl na tu bídu slušný rok. Pokud byste měl zkušenosti s pitbulem, věděl bste, že je to jedno z nejmírumilovnějších psů na světě. Pokud ale sáhne někdo na jeho pána, je mrtvý, je to pes, který téměř neštěká, nýbrž má v povaze jak při obraně, kdy okamžitě jde do útoku trhat, dokud se hýbete. Viděl jsem 3 metrákové prase, které šlo po malém klukovi, vědělo, že jde na porážku. Psík po něm vystartoval, zakousl se a držel tak dlouho, dokud se pašík hýbal. Pustil sevření, až bylo po pašíkovi. Já uznávám takové psy, ze kterých jde respekt, Pitbul, Staford, Argentinská doga, N.O, B.O, ČS.O,Rotwajler apod. Na ostrahu majetku jsou malí psi k ničemu. Ale jako pokojoví psíci nejsou špatní, pokud paní dojde mop, může pejska nasadit na násadu a pokračovat v práci.To berte s rezervou.
Mohu jen dodat, proč jim dávám tak masivně stavět nové dílo, viz níže. Co se týče zastavování divočiny do podmetu, já jsem to vyřešil, lištami k jejímu zabránění. Každý má holt tu svoji metodu
Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

P. Streit: Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?


Nerezový drátek prostě vlivem použitého materiálu vydrží více cyklů díla a dáte-li jej do slunečního tavidla, nebo když je vytavíte párou či jiným způsobem tak, aby se neporušilo drátkování (tedy pokud dílo nevyřezáváte z rámků a nezískáváte vosk lisováním), můžete jednoduše takovýto rámek po lehkém očištění znovu použít bez nutnosti znovu jej drátkovat. Pocínovaný drátek je již po druhém "protočení" místy narezlý, zmenšuje se jeho pevnost, takže již v tavidle, nebo při následné manipulaci (snaha jej dopnout, projet zvlnovačem apod.) se mnohem častěji trhá než právě drátek nerezový. Úspora času je zde veliká a plně vynahrazuje o málo vyšší náklady. Tolik alespoň moje zkušenost, která by se ale dala zobecnit na všechno zařízení - raději si připlácím na nerez (odvíčkovací tácy, konve pod medomet aj.), než kupovat levnější, ale reznoucí, pocínované věci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Měď, cín, hliník a nerez byly kovy používané v potravinářství. Dnes se z toho vyřazuje ta měď. Zinek reaguje s kyselinami a tuky


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 11.2.2010 13:31:20
> ----------------------------------------
> To nebylo špatné p. Stonjek,
> U vás bylo počasí třeba dobré, sezona skvělá. U nás šly loňi dobře javory,
> řepka vcelku žádná, akát poskrovnu a lípa jakž takž, les jsme tuž hodně
> dlouho neměli. Byl na tu bídu slušný rok. Pokud byste měl zkušenosti s
> pitbulem, věděl bste, že je to jedno z nejmírumilovnějších psů na světě.
> Pokud ale sáhne někdo na jeho pána, je mrtvý, je to pes, který téměř
> neštěká, nýbrž má v povaze jak při obraně, kdy okamžitě jde do útoku trhat,
> dokud se hýbete. Viděl jsem 3 metrákové prase, které šlo po malém klukovi,
> vědělo, že jde na porážku. Psík po něm vystartoval, zakousl se a držel tak
> dlouho, dokud se pašík hýbal. Pustil sevření, až bylo po pašíkovi. Já
> uznávám takové psy, ze kterých jde respekt, Pitbul, Staford, Argentinská
> doga, N.O, B.O, ČS.O,Rotwajler apod. Na ostrahu majetku jsou malí psi k
> ničemu. Ale jako pokojoví psíci nejsou špatní, pokud paní dojde mop, může
> pejska nasadit na násadu a pokračovat v práci.To berte s rezervou.
> Mohu jen dodat, proč jim dávám tak masivně stavět nové dílo, viz níže. Co
> se týče zastavování divočiny do podmetu, já jsem to vyřešil, lištami k
> jejímu zabránění. Každý má holt tu svoji metodu
> Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným
> drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

"Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?"
Cín je měkký a v podstatě jakýmkoliv "tvrdším" kontaktem s jiným kovem nebo jiným tvrdým materiálem se sundá a potom už povrch nechrání. To je obecně problém všech pocínovaných materiálů. Navíc pocínovaný drátek možná bude jen pocínovaný galvanicky a to je potom jen takových 10 - 20 mikronů silná vrstva cínu. Železo pod tím cínem je potom jako každé železo náchylné k rezavění, stačí ten drátek protáhnout trochu zpocenou rukou nebo při vyvařování kontakt s vodou s nečistotami z vosku a vznikne rez. Stačí potom, když z těch 0,3 milimetrů průměru drátku prorezne 0,1 - 0,15 milimetru a drátek se při manipulaci zlomí. Pocínovaný drátek je proto tak na jedno až dvě použití, navíc se z něho v malém množství dostává železo do vosku. Nerezový drátek je v podstatě na furt, pokud je z té správné nerezi. Nebo na mnohonásobné použití, poud je z té horší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Petr Lokvenc (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Jen na okraj a trochu "OT" - to se sice tvrdí, ale z neznalosti...
http://www.muj-pes.cz/rozhovory/portret-plemene/americky-pitbull-terier-463.html
S pozdravem Petr (který ale sám žádného pitbulla nemá :-) ).

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 11, 2010 12:51 PM
Subject: Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...


No o pitbulech se tvrdí, že to jsou oškliví suroví nesnášenliví a nesmírně
blbí psi, ostatně jsou vyšlechtěni pro psí zápasy a tam jsou tyto
vlastnosti nutné. ...


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4857 (20100211) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
zdeněk Brentner (90.182.60.236) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Rudo,příteli,musím opravit tvůj názor na pitbuly.Krása nebo ošklivost je věcí názoru,nesnášenliví ne,dominantní,ale vše záleží na páničkovi.Blbí tak to už vůbec ne.Naopak,jsou to psi vysoce inteligentní,kteří dokáží zhodnotit co je pro ně výhodné.Pro pamlsek a dobré slovo jsou ochotni se strhat.Silou se s nimi moc nezmůže.To potom ze strachu i zaútočí.Jeden mi teď leží u nohou.Já bych spíš navrhoval změnit přezdívku,abychom pitbulům neubližovali.Ale jakou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Máte pravdu. Pitbulové jsou mazlíčci. Přál bych kolegům, aby spatřili, co dokáže pitbul, či jiné bojové plemeno, když mu někdo sáhne na pána. S agresorem udělá krátký proces.
Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.
Vím, že pocínovaný drátek je na omezenou dobu, po tom měděném se podívám. Díky
A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Jsme pod Železnými Horami a srážky se nám vyhýbají. Stahují je Labe a Sázava, takže na srážky jsme pod průměrem. Na jaře jsou ale jitra vlhká. Řepku jsem v okolí neměl vůbec. Všechno nanosily z květů.
Tonda
>Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

>A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Doufám strýče, že svého synovce přivedete ke včelařně.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(89.235.30.9) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

To je ale vůl že pane Pazderko a p.Turčány.On nejen že je to prára nad včelař skym dejme tomu exkrementem ale ještě z toho co neví dělá vědu.Už by měl přestat tuto konferenci zahnojovat svými výplody bujné fantazie.Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Nevím p.BEZEJMENÝ, zřejmě se tak jmenujete, nedostal jste zřejmě jméno. To je smutné,je mi vás upřímně líto. Nebo že byste se za život nedokázal naučit podepsat, když něco píšete? Já pokud bych už někoho urazil, nebo se o něm špatně vyjádřil, vždy jsem tak poctivý a přímý, že se dotyčnému pod obsah podepíši. To je zřejmě pod vaši důstojnost. Nebudu vás tedy urážet, řekl jsem sijiž dříve, že pokud to bude jen trochu možné, vyhnu se tomu.
Každopádně vám, podotýkám, slušně přeji, aby vám dodatečně nějaké jméno přidělili. Je přece ostuda, jmenovat se BEZEJMENÝ. Ostatní zde na diskusi se umí přeci podepsat, proto si jich vážím, ikdyž jsme někdy s dotyčnými pány na ostří nože, někdy si zase notujeme, tak to v názorové otázce bývá. Zdraví vás a přeje dobrý večer Pavel S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
HI (193.179.186.98) --- 15. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

..."Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují."
Prosím najděte si někde co je to motolice. Pravopis na 4 mínus - v pohodě, nejsme všichni jako Jirásek a ani tu o to moc nejde. Ale takovéhle boty ve znalostech přírodovědy ZŠ Vám na puncu znalce biologie a pochodů v přírodě tedy opravdu nepřidají. Splést se může každý, ale na tohle už Vás tu opakovaně někdo upozorňoval - zkuste sledovat co Vám ostatní píší a pokuste se taky rozšířit si obzory. Ta výstižná přezdívka z vojny Vám může připadat jako chlapácká, já bych si asi za vzor vybral jiné zvíře - no ale to jen tak na okraj, to je Vaše věc. Je to samozřejmě blbost a detail ale kdo to má pořád dokola číst. Jo a zkuste taky někdy přiznat, že někdo může mít jinou zkušenost - může to být i jinými podmínkami, okolnostmi,postupy atd., nemusí to být čuně nebo hlupák jak neváháte naznačovat.
Taky nejsem žádný včelařský génius a nemám se co vozit po ostatních, ale Vaše sebevědomí mě uzemňuje. Víte h. ale ke všemu něco máte, a vždycky tu jedinou pravdu v oboru. Sorry ale už jsem to nemohl vydržet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Stonjek (90.179.161.201) --- 15. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

No naposledy jsem kynologicky moc nezaujal, tak ty pejsky necháme stranou. Pavlík to o těch myškách a motýlici opsal od pánů LBV a jejich Rašovské metody. Hezky se to za zimních večerů čte, ovšem pravděpodobné je to jak příběh o Červené Karkulce. Motýlice pod plus 10 stupňů nepracuje a co dokáží provést včelky s náhodně vlezlou myškou to každý už asi zažil zima nezima. Mě se někdo asi chtěl podívat v zimě česny do úlů a zapoměl tam dát vložky. Na jaře jsem tam našel ubodané myšice, mimochodem moc hezké zviřátko. Takže teorie, že v podstatně menší a dokonaleji zateplené dutině si toto včelky nechají líbit je dost uhozená. Prostě chci li něco tvrdit, měl bych pro to mít důkazy, tedy chci li zblbnout dav, že u včel, které mají v plodišti nové plásty nejsou roztoči, měl provést podrobný popis pokusu, který by to dokazoval a ne později popsat ve Včelařství, kolik ho to stálo chemického úsilí. Pejskové od Pitbulů promiňte. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Streit Pavel (94.241.81.233) --- 15. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Zdravím p.Stonjek, ne, ne RM sem prosím netahejte. Stránky př. Linharta jsem sice navštívil, a s jeho závěry u divoce žijících včel jsem se ztotožnil, poněvadž jsem zjistil vesměs totéž. Jeho nějaké myšlenky stojí k zamyšlení. Jeho metoda není špatná, říkám to na rovinu. Víte ze Včelařství, že já včelařím o něco jinak. Je nutné, aby včelaři bádali, Edison vynalezl žárovku také náhodou. Přeji mu a vám všem ostatním, pokud na nějakém výzkumu pracujete, aby se vám vydařil.
Nikdy bych si nedovolil něco opsat, snažím se sám a sebevzděláváním jdu dopředu, jak stojí v článku. Máte pravdu že včely upřednostní tmavé dílo k zimování. Pokud jim ale vystrojím plodiště ze samých mezistěn, či panenského díla, budou sice na chladnějším, ale je neohrožujícím díle na zimování, navíc bez kontaminace, nebo jejím minimem spor nemocí na tomto díle. Měl jsem možnost posoudit rozvoj včelstev na jaře jak na starém, tak na panenském díle z podletí předchozího roku. Výsledek je v mém článku. Psal jsem o sporách nemocí.... Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Na starší dílo ho nežene žádné upřednostňování ale hlad. má tam totiž zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...
> Datum: 09.2.2010 22:10:47
> ----------------------------------------
> Kdyz vcelstvo roste kam se ma podle Vas rozsirovat? Samozrejme, ze na mlade
> dilo. Na zimovani vcelstvo uprednostni dilo starsi, s kosilkami.
>
> 2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
>
> > Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se
> > divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská,
> > nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen
> > rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o
> > tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se
> > přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který
> > jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví.
> > Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté
> > dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně
> > lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí,
> > tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské
> > zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Streit Pavel (78.136.153.9) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Dobrý den, s tím souhlasím, ale je to pro ně i ozdravné, takové nezakladené dílo. S těmi pohyby za zásobami souhlasím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

>proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují,..... Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S <
------------------------------------------------------------
Myslím, že zde na konferenci nikdo nepochybuje o tom, že pětileté dílo zdraví včelstva určitě nepřidá.

Ale proč se divoce žijící včelstva přemisťují na mladé dílo...? A zkoumal to někdo? Nejsou to jenom naše doměnky? Nesouvisí to s omezeným prostorem v "příbytcích" divoce žijících včelstev? Není zde v příčinné souvislosti nutnost výstavby nového díla za dílo které bylo zničeno škůdci za přítomnosti včelstva? Existuje o tom věrohodná studie z více pramenů? Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu díla divoce žijícího včelstva.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Dobrý den P.Křapka, na mailu máte odkazy, tak na ně mrkněte. Ale jinak někdy mi zde na diskusi připadá, že jsou tu i tací, kteří snad tak stará díla ve svých provozech mají.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Libor (62.168.45.106) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Pavle, neuražte se, ale mě připadá, že vy zde neustálým opakováním stejné myšlenky sám sebe přemlouváte, že Vaše metoda je to nejsprávnější, co můžete včelám dát, v hloubi duše se zde mezi řádky ukecáváte, že zas tak pracná není a že to za to stojí a v hloubi duše očekáváte, že se z konference ozve jednotný silný hlas, který Vám dá za pravdu. Ze stále stejné myšlenky, kterou zde stále jinými slovy opakujete je z Vás cítit jakási nejistota, sebeukecávání a očekávání, že Vám někdo potvrdí, že v tom nejste sám......Možná je Vaše metoda efektivní, možná ne, to já nevím, jen píši, co z Vás cítím. Bez urážky.
Ale možná Vás potěší, že sám si chci něco jako norské zimování určitě jednou vyzkoušet. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Pavel Streit napsal:
Ale jinak někdy mi zde na diskusi připadá, že jsou tu i tací, kteří snad tak stará díla ve svých provozech mají.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.153.9) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Nebojte, bez urážky, zaznívají tu i kladné ohlasy, od toho je přece diskuse. Uznávám, moje je pracnější. Za mě za sebe, já byh včely zimoval jen na panenském, minimálně ve vrchním nástavku. Jak jsem napsal: je jedno jaká metoda, RM, má, nebo jiná, to je jedno. Každý máme jiný názor a to je zdravé, přínosné, tak to má být. Vím, že když dám do jené půlky úlu tmavé a do druhé panenské dílo jednoho nástavku dohromady, budou na tom tmavém. Vystelu jim vše z panenského, nebo aspoň druhý nástavek a je to vyřízené. Za to nám snad ty včely stojí, být silné a zdravé.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (85.248.32.254) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu díla divoce žijícího včelstva. JK

Tá doba overovania chovania sa včiel ponechaného na samoreguláciu je ešte krátka, aby som mohol konkrétne odpovedať na tieto tu kladené otázky a odpovede na ne.
Moje chovanie nie je také emotívne ako Pavla S., som viac konzervatívny a nové veci preberám len po ich vlastnom preverení. Aj problém viacerých položených otázok na tomto diskusnom fóre môže môj pokus potvrdiť či vyvrátiť, ale až vtedy keď pokus bude prebiehať viac rokov a po rozobratí celého diela po usmrtení včelstva alebo náhodného zániku.

Po treťou zimovaní môžem povedať npr. kde včelstvo zimuje a na akom diele začína matky klásť nový plod, včelstvo vždy zimuje pod povalou-stropom na staršom diele, kde sú uložené zásoby, skupiny trúdich buniek sú nepravidelne rozmiestnené, svetlé dielo je na najnižšom mieste.

Posledné tri zimy boli tak teplé, že i toto včelstvo podovalo, ale vždy začínalo na staršom diele s postupom dole podľa sily včelstva, matka s priblíži v čase biologického vrcholu (to je stav keď začne s prípravou na rozmnožovanie), včely obsadia ja nižšie uličky diela a M kladie aj do svetlých plástov, včely zároveň o niečo predĺžia dielo.
Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo (hovorí sa so samozrejmosťou, že dajte včelám miesto na stavbu, na rojenie im nezostane čas. Zrejme vo včelstve panujú iné zákony ako im to pripisuje človek. Včela podľa ma v prírode žijú len preto, aby prežili a na to nepotrebujú mať prebytok zásob!

Toto včelstvo (divoké) však akoby žilo len preto, aby sa rozmnožilo, v dvoch sezónach sa po trikrát vyrojilo, v kláte zostalo len toľko včiel, že si už do zimy nedokázalo priniesť ( to len podľa mňa/ dostatok zásob a musel som im dodať. Takto voľne žijúce včelstvo nezhromažďuje mnoho zásob, ale toľko aby prežilo. Samozrejme toto sú len krátke skúsenosti, aby som to mohol podať ako holý fakt. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Vžechno žívé na zemi žije jen proto aby se rozmnožilo, přežítí je nutnost pro tento cíl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 10.2.2010 08:42:17
> ----------------------------------------
> Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní
> jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu
> díla divoce žijícího včelstva. JK
>
> Tá doba overovania chovania sa včiel ponechaného na samoreguláciu je ešte
> krátka, aby som mohol konkrétne odpovedať na tieto tu kladené otázky a
> odpovede na ne.
> Moje chovanie nie je také emotívne ako Pavla S., som viac konzervatívny a
> nové veci preberám len po ich vlastnom preverení. Aj problém viacerých
> položených otázok na tomto diskusnom fóre môže môj pokus potvrdiť či
> vyvrátiť, ale až vtedy keď pokus bude prebiehať viac rokov a po rozobratí
> celého diela po usmrtení včelstva alebo náhodného zániku.
>
> Po treťou zimovaní môžem povedať npr. kde včelstvo zimuje a na akom diele
> začína matky klásť nový plod, včelstvo vždy zimuje pod povalou-stropom na
> staršom diele, kde sú uložené zásoby, skupiny trúdich buniek sú
> nepravidelne rozmiestnené, svetlé dielo je na najnižšom mieste.
>
> Posledné tri zimy boli tak teplé, že i toto včelstvo podovalo, ale vždy
> začínalo na staršom diele s postupom dole podľa sily včelstva, matka s
> priblíži v čase biologického vrcholu (to je stav keď začne s prípravou na
> rozmnožovanie), včely obsadia ja nižšie uličky diela a M kladie aj do
> svetlých plástov, včely zároveň o niečo predĺžia dielo.
> Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no
> včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo (hovorí sa
> so samozrejmosťou, že dajte včelám miesto na stavbu, na rojenie im
> nezostane čas. Zrejme vo včelstve panujú iné zákony ako im to pripisuje
> človek. Včela podľa ma v prírode žijú len preto, aby prežili a na to
> nepotrebujú mať prebytok zásob!
>
> Toto včelstvo (divoké) však akoby žilo len preto, aby sa rozmnožilo, v
> dvoch sezónach sa po trikrát vyrojilo, v kláte zostalo len toľko včiel, že
> si už do zimy nedokázalo priniesť ( to len podľa mňa/ dostatok zásob a
> musel som im dodať. Takto voľne žijúce včelstvo nezhromažďuje mnoho zásob,
> ale toľko aby prežilo. Samozrejme toto sú len krátke skúsenosti, aby som to
> mohol podať ako holý fakt. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (212.77.163.104) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo?
---------------------
Udělej si malý pokus, nech v červenci na levé straně úlu tmavé - loňské plásty, na pravou dej panenské a koukej kde budou zimovat.

Podle mě si řeknou, smrádek, ale teploučko.


Pánové LBV se domnívají, že je to "Studeným" plástem a dokazují že je stejně teplý jako již používaný.

Nevím, já když na OSB desku (obdoba vosku) přilepím několik vrstev třeba textilu (obdoba košilek) bude o dost pevnější a i více tepelně izolovat.
No a pokud to bude tmavé i od propolisu, tak úplně chápu proč to včely preferují a nedomnívám se, že je rozumné jim to vymlouvat.
Podle mě je daleko rozumnější když začnou na jaře klást na novém díle v souladu s jejich přirozeností a do zimy jdou na jednoletém až dvouletém díle a zimní generaci vychovávají právě na tomto novém díle.

Zatímco když jim dám nové dílo na zimu, tak zimní generaci vychovávají už na "starším" než by si ji na jaře vystavěly.

No a když jsem fotil plásty, tak jsme si všiml, že barva v odrazu, jako když se fotí nad tmavým pozadím je hrozně tmavá. A když jsme se podíval proti světlu, tak bylo normálně žluté, skutečně málo vypečená žemle.
Takže jak tady někdo dával do placu, že jsou tmavé nejen od košilek ale i od propolisu, tak měl zřejmě hodně pravdu.

A opravdu se přiznám, v mých úlech jsou hrozně tmavé plásty. I když připravuji jeden a půl nástavku mezsitěn a stavebních rámků. na jedno vyzimované včelstvo.

Ten horní nástavek na jaře jako první odebírám a vytáčím.

A když jsem poslouchal včely co mi říkají, ....
(No, to by slabá povaha přestala včelařit).

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Podle mně včelaři berou divoce žijící včelstvo v přírodní dutině podle chovaných včelstev, to znamená, že přes léto jsou automaticky v plné síle několik desítek tisíc včel, v zimě zas v zimní síle a to každý rok.
Ve skutečnosti síla divokého včelstva přes léto v přírodní dutině bude každoročně hodně kolísat. V první řadě kvůli rojení, přírodní dutina bývá obvykle menší než dnešní úl a tak jak včelstvo nasadí na rojení, rojí se, dokud v prázdné dutině není poslední neoplozená matka s hrstí posledních zbylých včel. I kdyby se matka oplodnila a včely stihly do zimy nanosit dostatek zásob, bude jim trvat nejméně měsíc, než dostatečně zesílí a začnou ovládat včechny dříve postavené plásty v úlu. To je v horkém létu dostatečná doba pro zavíječe, kterých bude ve dnu nečištěné dutiny přežívat desítky, na to se vylíhnout, zaklást opuštěné plásty a larvami je zničit. Včely pak zesílí a ze zničeného díla larvy zavíječů shodí na dno dutiny, kde budou zavíječi zase přežívat další rok. Zničené dílo pak nahradí novým. Ve většině přírodních dutin to bude takhle podle mně prakticky každý rok, občas možná díky něčemu, klimatickým podmínkám, rojení třeba nebude a včely budou opravdu přes celé léto v plné síle, takže zavíječ se k plástům nedostane, občas naopak bude rojení tak intenzívní, že včely v původní dutině uhynou a původní dutina bude nějakou dobu prázdná a plásty pak budou zničeny kompletně. Přirozeně budou vždy nějaké dutiny tak optimální, že k většímu poklesu síly včelstva nebude docházet nebo tam budou nevhodné podmínky pro život místní kolonie zavíječů atd a tak plásty zůstanou celé, dokud se po pár letech neprosadí nějaký jiný omezující činitel. To bude ale jen menšina. Ve většině případů nebudou mít divoce žijící včelstva starší plásty než 2 - 4 roky.
To není problém ověřit, někdo se tady zmiňoval o nepořádném včelaři, kterému každý rok zbudou z 6 - 8 včelstev na jaře 2 - 3 a který každý rok nahrazuje počet včelstev oddělky. To je podle mně poměrně přesný obraz dynamiky divokých včelstev. Rozdíl je akorát v tom, že v přírodě jsou plásty škudci ničeny hned po včelstvum a nově usazené včelstvo si obvykle všechno staví znova, zatímco včelař opuštěné plásty chrání a znova přidává novým oddělkům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

I kdyby se matka oplodnila a včely stihly do zimy nanosit
> dostatek zásob, bude jim trvat nejméně měsíc, než dostatečně zesílí a
> začnou ovládat včechny dříve postavené plásty v úlu. To je v horkém létu
> dostatečná doba pro zavíječe, kterých bude ve dnu nečištěné dutiny přežívat
> desítky, na to se vylíhnout, zaklást opuštěné plásty a larvami je zničit.
> Včely pak zesílí a ze zničeného díla larvy zavíječů shodí na dno dutiny,
> kde budou zavíječi zase přežívat další rok. Zničené dílo pak nahradí novým.


Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo??? To stesti jsem jeste nemel, ani u "divokeho" vcelstva ktere si jen tak zilo dva-tri roky v prazdne skrince...

Tomuhle proste nejak zatim neverim (mozna mam malo nalitano), rozhodne se tak nedeje v lete, v zime mozna mysi mohou nicit dilo ale zavijec pokud vim ne. Ptam se i proto, ze toto je zminovano v Raskovske metode jako ze se tak bezne v prirode deje...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

"Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo???"
Já jsem to viděl, když jsem na začátku neměl dostatečně zvládnuty metody chovu matek a zvládání rojení. Ostatně není problém to namodelovat, stačí odchovat včely v prostoru velikosti zhruba toho nástavku 39x24 a nechat v tom prostoru včely i druhý rok. To je zhruba velikost takové běžné dutiny. S největší pravděpodobností se "urojí" s propadem počtu včel jen na pár tisícovek tak, jak jsem to předtím popsal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (212.77.163.104) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo???
------------------------
Asi tak půl metru pod plod si to včely udrží i v létě čisté. Typl bych, že skoro jistě, a víc jak dva nástavky (24cm) jsem taky skladoval - měl pod včelama a bez výrazného poškození.

To jsou mé dlouhodobé zkušenosti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

> Asi tak půl metru pod plod si to včely udrží i v létě čisté. Typl bych, že
> skoro jistě, a víc jak dva nástavky (24cm) jsem taky skladoval - měl pod
> včelama a bez výrazného poškození.
>
> To jsou mé dlouhodobé zkušenosti.

To jsem rad, moje kradkodobe zkusenosti jsou obdobne, protoze jinak bych prisel o hodne dila v lete na podzim a i pres zimu :-))

Dale neverim v urojeni sebe sama, vzdy bude hranice kdy prevladne pud sebezachovy a pokud se matka vrati oplodnena jede vcelstvo dal...

A neverim ze ani slabe vcelstvicko si nepohlida v lete sve plasty - svuj majetek. Mozna tak vcelstvicko decimovane nemoci ci klestikem...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
a.turčáni (85.248.32.254) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo??? To stesti jsem jeste nemel, ani u "divokeho" vcelstva ktere si jen tak zilo dva-tri roky v prazdne skrince...T.H.

Vaše výhrady sú správne, nič také sa vo voľne žijúcom včelstve nedeje, veď aj po trojnásobnom vyletení roja, sa M v zbytku včiel oplodnila. Toto včelstve v kláte išlo v dobrej a primeranej kondícii do tejto zimy.

Veľa komentujúcich sa len domnieva, že by to tak mohlo byť, ale bez základných a hodnoverných dokladov, ani stopy. Aj Linhart sa často odvoláva na život voľne žijúceho včelstva, ale to všetko len z náhodných príkladov, ale vyskúšať si to, ako sa takéto včelstvo chová, nemá ani poňatia, sú rozprávky-pohádky, bez reálneho podkladu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Já zas na základě svých předchozích, pravda starších, praktických zkušeností jsem přesvědčen, že "urojení" včelstva, pokud je neošetřované a v nějakém menším prostoru, je reálná a poměrně častá situace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástastavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

A ještě bych doplnil, že poslední tři věty nevztahuji jen na nízkonástavkové úly, aby mi zas někdo nepodsouval, že tvrdím, že to např. v Dadantech nejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...


> Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně
> řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím.
> Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají
> ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.
>> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

Ve Stutgartu snezi...
Hezky vecer do Cech...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

___________________________________________________________

Psal jsem to opravdu já. Opravdu tomu „programovému“ přemisťování plodového tělesa ani tomu genetickému vyrovnání trubčí a dělničí biomasy nevěřím. Věřím metodě, teorii si dokážu vytvořit vlastní.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (213.151.87.2) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Rašovská metoda je taková hodně vyumělkovaná a navíc důkazní materiál je víc než slabý. Jsou to jednoduché počty a použíji k tomu informace které včera přednášel Ing Titěra na Pražských včelařích a jak jinak než skvěle. V ČR je nějaké nepatrné promile včelstev nakažených morem. Vzhledem k tomu, že divoké včely jsou prakticky nevyhledatelné, může si každý tvrdit co chce ale k pravdě to má daleko.¨Mor patří k přírodě jako vše ostatní a selektuje. Mám po lesích v ČR nachozeno stovky kilometrů a za cca 40 let co takhle chodím jsem viděl pouze 2 divoká včelstva a to se hodně dívám, kde to bzučí. Nedávno jsem viděl plásty z poražené lípy a byly černé jak bota. Př. LBV mě odpověděli, že se neumím dívat, že to bylo jednoleté dílo. Př. J. B. hodnotí př. Streita naprosto přesně, který to myslí samozřejmě dobře, ale měl by nejdřív myslet a pak psát. V podstatě ve Včelařství ze sebe udělal namachrovaného.... a ještě dobré věci víc než uškodil. Jestli totiž nechám včelám postavit 3 medníky a usírám se nad tím jak je to skvělé a výborné a pak napíšu že jsem měl výnos 25 kg tak jsi Pavlíku akorát všem pro srandu: Tohle umí každý včelař v Budečáku na díle černém jak školní tabule a tu spoustu práce navíc si ušetří. A jestli je na vážkách zda všechno spálit a začít moderně, tak teď je mu to opravdu jasné a ví proč nezačít. Jestli chceš vstoupit mezi profíky tak s těmito výnosy nebudeš ani v plusových číslech, takže dlouhá cesta před tebou a méně psát, víc myslet a hlavně výnosně včelařit!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Jiří (195.39.6.30) --- 10. 2. 2010
přednášky v Praze

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

Taky jsem tam nemohl být a dost by mě to zajímalo... Na druhou stranu asi chápu, že přednášející nebudou mít zájem na tom, aby jejich přednášku někdo vyvěsil na web (několikrát jsem se s tím setkal třeba i na fakultě mojí veřejné vysoké školy), i když u některých přednášejících toto probíhá zcela běžně, dokonce i s podporou školy. Holt někteří si brání své know-how, což je škoda, pokud má být prvořadým cílem vzdělávání odborné (ale i laické) veřejnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

Jen krátce, nebudu hodnotit. V Praze odpadly 2 zimní přednášky z důvodu vysokého nájemného. Poslední přednášku měl Ing Titěra na téma
ostatní druhy včel,samotářky,bezžihadlové včely.
Zdá lo by se že jestliže se nejedna o naši včelu Apis mellicifera bude zájem praktiků menší, Z měho pohledu se však jedná o velice, velice zajímavý svět.
Ačkoliv tam někdo fotil i snímal kamerou záznam nebude.
Pan inženýr je vysoce vztřícný člověk zkuste se ho telefoniky zeptat mohl by vám poradit i něco nabídnou.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze


titera/=/beedol.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (212.77.163.106) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří
--------------------------------

V praze jsou teď dvoje. Jedny organizuje "ČSV" druhé "PSNV".

O které se vlastně bavíme?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Jiří (195.39.6.30) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze

Prednasky PSNV v Praze na Hajich se zacinaji se rozbihat, prvni se mi libila i kdyz nebyla primo o vcelareni. Mam to po ceste z prace :-) Misto je to velmi prijemne.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=165:vcelarska-setkavani-v-praze-i-setkani-zaujalo&catid=60:reportae&Itemid=68

Myslim, ze bylo dobre ze prvni prednaska byla pro sirsi verejnost, ochutnavka medu byla super, zjistil jsem jak jsem na tom s pohankovym medem, mnam, njn patrim udajne ke tretinove mensine :-)

Ted bude pristi stredu 17.2. dalsi kolo, ktere uz bude hlavne pro vcelare - tema Zdrava vcelstva

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=166:17-2-praska-velaska-setkavani-pokraujeme&catid=36:psnv&Itemid=92

prehodil jsem kuli tomu sluzebku tak doufam ze nebudu litovat :-)

T.H.


> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jiří (195.39.6.30) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze

Příteli, díky za podrobné informace. Nicméně, jak jsem řekl, mám to trochu z ruky, "pouze" 300 km, snad to bude někdo točit a dá na net.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze


Přednášky jsou na Jižním městě Praha 11 Komunitní centrum Matky Terezy U Modré školy - Háje
Termíny : 17.února
17.března
Vždy každou třetí středu v měsíci od 16,30hod. PSNV

> ----------------------------------------
> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.

Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%

Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!

Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze


> Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního
> včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
> J.B.

Zdravim, take jsem byl opet velmi spokojen. Zejmena prednaska p. Pridala byla pro me velmi obohacujici, vetsinou uz se tolik novych veci nedozvim, ale tohle bych si s radosti poslechl znovu.

Zkusenosti p. Veseleho s morem jsou take k nezaplaceni, nedelam si iluze... Jak bylo receno, mor objevi v 99% poctivy vcelar a jeste z toho ve finale diky vztahum mezi vcelari vyjde nejhure...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení. Přestože tato radikální opatření byla míněna zřejmě spíše jako doporučení pro oblasti v ochranném pásmu, budu se i já v této sezoně snažit o oběh rámků, nástavků a včelařského zařízení pouze v rámci jednotlivých stanovišť. Činím postupné kroky k tomu, uvyknout takovéto provozní praxi, která je sice méně pohodlná, ale zase pouze v souvislosti s ní má smysl další důležité poučení p. Veselého "z krizového vývoje", totiž mít při současném poustpu SVSČR svá včelstva rozmístěna (a hlavně evidována) na více stanovištích (on prý má tři, byť od sebe vzdálena jen asi 100 metrů).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
Jaru blíž!
Jiří


NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

To by nás vrátilo tak o 100 let zpět . To tehdy stály na zahradách úly různých konstrukcí a tam to ani nešlo zaměnit. A mor byl taky! :-/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: prednasky v Praze
> Datum: 22.2.2010 12:21:08
> ----------------------------------------
> Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je
> třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli
> jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
> Jaru blíž!
> Jiří
>
>
> NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
> Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916)
> (40935) (40943) (41171) (41278)
>
> Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes
> leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu
> neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování
> plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
> Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou
> včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet
> oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit
> následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné
> množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu
> představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit
> kompromisní řešení.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

No když bude mít včelař na všechny stanoviště jedno nářadí a třeba rozpěrák ( nebo dříve kleště na rámky) nebude vůbec čistit od propolisu nebo dokonce mezi návštěvami jednotlivých mít třeba desinfikovat v troubě, bude to totéž jako na jednom stanovišti plném různých atypických úlků, mor se rozšíří na všechno.
U plástů to je věc jiná, to je kompromis, ale nářadí může být na každé stanoviště jedno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
KaJi (212.77.163.106) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství).
---------------------------------------

Tady jde o to, že technologie Včelař povaleč jde včelkám k duhu a v této souvislosti je i zdravotně nejméně škodlivá.
Je to nejen moje technologie, ale ověřená minimalistická - ve spoustě provozů ověřená.

Na jaře rozšiřuji - ale mezistěny, stavební a nedostavěné dílo z loňska.
A pak jen vytáčím.
Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného. To je výhoda neuspořádaného nepořádku, tedy úly ne v řadě, ale porůznu na paletách jak byla založena a případně rušena.
Většinou mám vedle místo. Zatímco bývají vojáci co mají úly jak na přehlídce mají v tomhle smůlu. Musí si psát čísla a být pedanti a vést si evidenci. Nehledě na vyšší zalétávání včel.

A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované.

Ale - ono jde o to, před čím se chráním. Pokud před klinikou, která se rozeběhla v jednom mém včelstvu, nebo před přínosem medu a spor z nějakého sousedního nakaženého včelstva co už "končí". Před tímhle není obrany. Tedy já nevím o žádné provozní metodě.

Obrannou tady asi je, když by se zavedlo pravidelné plošné vyšetření zimní měli na MVP určitého zlomku stanovišť. třeba 1/5, tedy za 5 let 100%.

Pak by se celkem vědělo, v jaké situaci se nákaza objevila.
Jestli jde o něco nového, vloni a v minulých letech zde bylo prokazatelně (!) čisto, tak se dá rovnou hledat nový zdroj.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

KaJi napsal: 1)...Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného...

2) A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované
_________________________________
ad 1) Pokud vytvářím oddělky na začátku května, v teplejších krajích možná již ve třetí dekádě dubna, nezdá se mi pro rozvoj včelstev vhodné z jednoho každého včelstva vytvářet vlastní oddělek, navíc v těsné blízkosti mateřského včelstva, ale spíše méně oslabit více včelstev a vytvořit tak oddělek sběrný.

ad 2) Ale nezaplodované plásty přeci neřeší roznesení případné choroby ve včelstvu, a tedy v medných zásobách - navíc, jak s takovým kombinovaným systémem provádět jednoduché výměny matek i s oddělkem, apod. Asi to jde, ale prevence to podle mě přílišná není.

Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný. Na subúrovni samotných včelstev si dnes asi nemá příliš smysl s tímto problémem lámat hlavu, neboť včelaři, u kterých se MVP vyskytl, musí stejně bez ohledu na zdravotní stav spálit všechna včelstva na stanovišti. (To bylo mimochodem snad nejdůležitější téma setkání, totiž skutečnost, že s klinicky nemocnými včelstvy dochází k pálení i včelstev, které kvalitu svých genetických vlastností prokázaly (alespoň prozatímní) svojí schopností tlaku onemocnění odolávat).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

> Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta
> zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více
> unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který
> by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný.

Ja myslim ze jde o to udelat si system ktery minimalizuje riziko a ten se snazit drzet.

- kazde stanoviste ma svoje vybaveni - jasna vec

- nezamenovat plodove plasty - s tim take nemam problem, nedelam to. K zamysleni jsou oddelky. Ma zkusenost je taka ze v oddelku jsem objevil vir pytlickoveho plodu a vedel jsem odkud je tak jsem to nasel i v produkcnim vcelstu. Bez oddelku bych o tom nevedel, protoze bych produkcni detailne neprohlizel.
Tady se mi to sprajcuje, protoze se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko. Proto 5ti kilo rocne za rozbor se mozna vyplati, aby clovek vedel co si muze dovolit. (Rozbor na mor materialove udajne stoji desitku korun?? :-( )

- vracet vytocene plasty do stejnych ulu je jen otazka systemu a chute - je to boj ale da se na tom pracovat (pro zacatek (i kdyz blbe) oznacene ramky - pripinacky, fixa ci spise oznacene nastavky). Snadnejsi je ovsem rict ze toto lze do peti vcelstvev :-) Delal jsem to docela s uspechem u 20ti.

- zadny med vcelam - oblibene vylizovni vicek, vzdusne skladovani sousi apod :-)

- rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

T. Heřman: "...se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko..."

"rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???"
____________________

Ale zde bych to riziko neviděl tak veliké. V případě, že by takové směsné vzorky budou tvořeny pouze v rámci daného stanoviště (holt, všechny létavky se vrátí do mateřského včelstva, tomu se vyhnout nelze), pak závažné riziko neshledávám. Vždyť při současné praxi veterinární správy by přeci stejně došlo k likvidaci všech včelstev na stanovišti. Kdyby se rozlišovala jednotlivá včelstva na stanovišti, byla by tato diskuse zase o něčem jiném. Kéž by se tak mohlo dít, ale to by musela být objevena zřejmě nějaká jednodušší orientační metoda vyšetření.

Jestli si to dobře vybavuji, myšlenka nelítostné likvidace slabých včelstev sirným knotem zazněla i od pana Veselého jako doporučení. Mně se však toto nesmírně příčí. Vždyť věřím, že i přes značné rozšíření, je stále MVP přeci jen ještě jistou mimořádností, která zde sice neustále nad námi visí jako hrozba, pro kterou snad ale není tak úplně třeba přistupovat vždy k takto radikálnímu řešení. Je mi prostě těch včel líto, když může stačit prostě vyměnit matku (třebaže vím, že zastánci přírodního výběru by argumentovali, že v přírodě by stejně nepřežila - ale proto je tu ten přeci právě včelař, aby se pokusil zjednat nápravu. Kdyby můj pes ztratil zuby nebo ohluchl, taky by v přírodě nepřežil a přesto mu prostě nedám ránu z milosti. Zde se navíc jedná o nevratný proces stárnutí, zatímco včelstvo je organismus neustále se regenerující). Danou situaci by to přitom stejně neřešilo - to bych současně musel vše, co příslušelo danému včelstvu spálit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
KaJi (212.77.163.101) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

AD NitraM
----------
Ad1 - Oddělek nad včelstvem které pod něj topí může být jen z plástů ze zdola. Ale je to o síle.

Ad2 -
Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený.

Včetně těch věcí kolem rojů. Někdo má nápad jak vyhubit volně žijící včelstva.
Tam spíš než mor je problém VD.
Pokud by byly problémem pro Mor, tak nemůžou nikdy zaniknut ohniska moru, protože by to bylo v těch divokých. Měl jsme z toho bobky, ale kolem mě je jednorozsáhlé ohnisko, a to zaniklo, když se zlikvidovala včelstva u včelařů, ne ta v lese.

Ad doba rojení - včelstva se rojí i v srpnu. Proč, to nikdo neví. :-)
Kdy př.Streit přesypává včely, nevím, poslední ročníky Včelařství jsem nečetl, ale pokud je to norské zimování, tak o tom psalo Včelařství v mnulosti mnohokrát, ale takovéto vášně to nikdy nevzbudilo.
Holt to nevyšlo v zimě, kdy je nuda:-)
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

KaJi: "Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený."
________________________________

Pochopitelně se mi jedná o možný případný přenos mezi jednotlivými stanovišti, a jak toto nebezpečí co nejvíce eliminovat. To vše proto, aby člověk nebyl zaskočen tím, kdyby se ocitl v ochranném pásmu. Snažím se prostě o této neustále hrozící eventualitě přemýšlet předem a učinit maximum pro prevenci. Souhlasím, že testování vzorků by bylo mnohem účinnější, než varroáza, protože tu si nejlépe, protože mnohem přesněji vyhodnotím z podložky sám, navíc si mohu rozhodnout o nátěru plodu jen pro jednotlivá konkrétní napadená včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
M. Václavek (93.99.204.43) --- 22. 2. 2010
Předpředjarní suma sumárum aneb Sabat čarodějnic

NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
(…)
Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278) (41286)
Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. (…)

___________________________________________________________

Vymýšlet kompromisní řešení? Na co? Vždyť je to už vymyšlené: každoroční jednorázové převedení všech včelstev na panenské dílo.

Poslední dobou se př. Streitovi podařilo rozvířit, a tak oživit, někdy až skoro nudnou a věčně se opakující zaciklenou konferenční diskuzi, za což mu děkuji. Také mu děkuji za to, že „šel s vlastní kůží na trh“. Jak říká můj fyzikář (před zkoušením :-D): „Lid se chce bavit.“ Vzniklo povícero zajímavých a někdy mnohdy dost kontroverzních diskusních vláken. Z nich teď vytáhnu pár vztyčných tvrzení, se kterými se ztotožňuji.

Výchozí teze:
1.       Pravidelná obměna díla má prokazatelný kladný vliv na zdravotní stav včelstev
2.       Aby se docílilo efektivního ozdravení, je třeba provést odstranění veškerého tmavého díla v úle, a to při jednom zákroku, nikoliv praktikovat postupnou obměnu, byť i celého plodiště
3.       Systém jednorázové obměny díla může zamezit hynutí včelstev na infekční onemocnění (např. moru)
4.       Med z tmavého díla je chuťově zatížen výluhy z košilek

Náměty na pokusy:
1.       nalití čisté vody do tmavé souše a sledování změn v závislosti na čase
2.       očichávání díla po vylíhnutém plodu (bez předchozího zaplnění medem)
3.       ochutnávání a porovnávání medů z tmavého vs. panenského díla
4.       infikování včelstev morem a testování funkčnosti Linhartovy, Streitovi, popřípadě moji metody.

Jinak zas se mi ukázalo, jak velká demagogie je zimní uteplování. V neděli př. 3°C ve stínu jsem měl včelstva krásně roztáhnutá a ojediněle i vylétávaly jednotlivé včely ven na prolet. Bez problému se včely mohly přeorganizovat a posunout na vhodnější místo k sezení, bez problému si mohly přenést zásoby blíže k centru chumáče. To vše i když venku bylo jen pár stupňů nad nulou. Jak je to asi možné?

Tento týden meteorologové hlásí oteplení, tedy očekávám hromadný prolet. Při nejbližší vhodné příležitost rozeberu včelstva a změřím plochy plodu a jeho stáří, zdali tam vůbec nějaký bude.

Tak ať nám včelky šťastně bzučí i nadále!

S pozdravem M. Václavek

PS

Jestli někdo chce provádět pokus č. 4 a nemá doma ve vitríně vlastní infikovaný materiál (samozřejmě jen pro studijní účely :-D), můžu mu obstarat část morového plástu, teda jestli mi z něho něco zbude. email: disidenti/=/csv.cz
:-)

Co tím básník chtěl asi říci? Vířit se, vířit se, vířit se!

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (94.241.78.215) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Zdravím p.Stonjek, nevím, jestli to myslíte v časopisu, či všeobecně. Vím, že moje metoda není ještě to pravé ořechové. Pro malovčelaře je dobrá, pro profíky hodně pracná. Proto ji musím ještě zdokonalit a zefektivnit. Již mám pár nápadů. Musím je jen vyzkoušet. No, vzhledem k tomu, že nám v rosicích během května června mnoho dní pršelo, pokládám to za úspěch. Jinak by to bylo málo. Měl jsem tam ovšem jedny včely, co my donesly 48 kilo. Nechávám zatím včely tolik stavět proto, abych trochu ulevil oddělkům a to panenské dílo jim po sundání medníků přidal. Tuto metodu velkého stavění budu používat ještě tak dva roky, dokud nebudu mí třicet včelstev.Letos mám objednáno 11 matek vigor dohromady od P.Gruny a p.CHramosty.Za normálního počasí předpokládám u všech včelstev alespoň 40 kilo medu. Za víkon včelstev za tak špatného počasí během oných měsíců se nestydím, myslím, že to je úspěch. Máte pravdu v jednom, zde na diskusi se jak z mé tak od jiných reakcí občas vidí ne zrovna výstavní jednání. Nad tím bychom se však měli zamyslet všichni.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Streit Pavel (94.241.78.215) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Ještě malý dovětek. Na vystavení nástavku mé r.m je potřeba cca 6kilo medu x 3 nástavky panenského díla 18 kilo zásob. Pokud budou touto stavbou včely v lepší kondici, rá ten med obětuji. Včely v budečáku na díle černém jak bota moc v kondici nebudou. Znova připomínám, že 30 kilo je na loňskou sezonu nepřejícího počasí v květnu a červnu dobré číslo, za deště, krup a vichrů včely létat nemohou. Nedávám jim totiž SHELL V-Power RACING, 100 oktanový benzín nechtějí. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
a.turčáni (85.248.32.254) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky.
Václavek

je to síce vytrhnuté z kontexu, ale pýtam sa, keď sme ľudí ľudí preťahovali s zo zlých podmienok (staré obydlia, hygiena primitívna) do nádherných apartmánov, prestali byť ľudia ohrozovaní chorobami? Ja si myslím, že nie, svedčia o tom čakárne pred ambulanciami.
Tak ani infekčné choroby proste NEPRESTANÚ, sú to choroby vlastné včelám jednu potlačíme objavia sa nové. Robil som oveľa skôr ako LVB s výmenou komplet diela v plodiskách po dobu 15 rokov, najskôr som bol nadšený (nie však z práce, pripraviť 10 rámikov s 10 MS, tak isto vytopiť vosk), ale postupne som prichádzal na to, že ani každoročná výmena plástov nevedie k cieľu, ktorý som si vytýčil, zjednodušene povedané, výsledok nesplnil moje predstavy! Teraz každému včelstvu musia stačiť tri Ms a som spokojný, lebo odpadla kopa práce a moje včely žijú ďalej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu