Včelařská konference

Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 08:42:09
> ----------------------------------------
> Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu.
> Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky"
> zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš
> velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
> Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná,
> jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže
> včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem,
> jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na
> ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z
> jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a
> maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

>
>
>

"Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."

Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu. Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování. Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky. Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou. Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na 12 rámků, takový objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou rezervou.
Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou desítku.
Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných prken.....

Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo, protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo větší tak to včely prostaví a přejdou.

Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 06:55:25
> ----------------------------------------
> Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo,
> protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to
> bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve
> spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to
> že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo
> větší tak to včely prostaví a přejdou.
>
>
>

"Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby."

já myslím, že takových uhynů bude letos víc než jiné roky. Počasí bylo hodně kolísavé, občas bylo pár dnů velice teplo a tak včely, které byly z nějakých důvodů jen trochu náchylné na plodování v zimě, se prostě rozplodovaly, a to hodně.

Jinak si ale myslím, že mezera mezi nástavky zas není tak podstatná. Viděl jsem třeba svého času překračovat včely cca 3 cm mezeru mezi plásty v zadováku, a to za mrazu -5 - 10 st C, když jsem spojoval včely. Během 1 - 2 minut včelky tuto mezeru překročily a spodní přidané včely se spojily s původním horním chumáčem.
Spíš to vidím tak, že plodování ve spodním nástavku mezeru něco jako zdůraznilo. Normálně je plod včel umístěn vždy na kontaktu se zásobami. Jak včelky seděly kolem plodu a bylo ještě trochu teplo, tak postupně do nástavkové mezery a nad ní vybíraly okolí toho plodu od zásob. Až se plod vylíhl a včelky by se potom konečně mohly přestěhovat za zásobami, už byla nad nima jednak mezinástavková mezera plus k tomu navíc široký pás vyčištěný od zásob a to už nedokázaly za mrazů překonat. Jak mrazy trvaly déle než 14 dnů, měsíc, včelky vyčerpaly vnitřní zásoby , které si z okolí za teplých dnů donesly do volátek a padly potom hladem.

Ja mam Alesi mezeru mezi nastavky 1cm a pravidelne je prostavena mustky.Chumac prechazi bez problemu.

Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a pravidelně je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu.

"A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."

Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když jsou včely mrtvé.
Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají, zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.

Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 13:13:30
> ----------------------------------------
> "A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak
> ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery
> nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při
> pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a
> polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji
> přirozený tvar sezený zimního chomáče.
> Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena
> mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to
> sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru
> dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."
>
> Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který
> se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když
> jsou včely mrtvé.
> Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i
> zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu
> nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají,
> zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče
> do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.
>
>
>

Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
.........
gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je.       To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek
>
>
>

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako medník!
zdenek

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.

AM:
Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.
----------
Zajímavé je, že metodika mluví o množství včel - ne o počtu N, či prostoru.
(a to jsem prý zapřisáhlý odpůrce všeho NAŠEHO:-), přesto ji znám.)
Takže doporučuji přečíst návod a nepodléhat selskému rozumu.

Jinak bez obav, letos jsem zopakoval pokus, na účinné léčení mi stačilo dvakrát léčit po dvou kapkách. Všude tam, kde jsem to kontroloval byl už po 2.aplikaci minimální spad.
Takže o svůj vosk zas tak velký strach nemám.

Jinak v tom moc velký rozdíl nevidím, pokud bych zimoval ve dvou nástavcích nebo ve 4.
Pokaždé tam prostě "naleju" lahvičku, je jedno jestli ji rozleji po polovině plástů jeden rok a po druhé polovině druhý rok, a nebo ji naleji na všechny.
Dobré je minimlaizovat počet těch lahviček. STávající metodice navzdory:-)

Karel

Zdeňku, nic proti Tobě, ale až budeš mít tolik panenských souší v mednících jako já, tak můžeš psát tímhle způsobem. jsem jedním z mála propagátorů panenského díla pro medníky. Pokud jsem přidal nástavky tím způsobem, dělal jsem to rozhodně z jiného důvodu, než aby letos sloužili v medníku...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 17:17:55
> ----------------------------------------
> To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch
> prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako
> medník!
> zdenek
>
> Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na
> školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože
> on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a
> prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o
> rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první
> snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako
> medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.
>
>
>

"Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek."

To fungovalo dobře u zadováků, kde se původně uvažovalo s zimováním v jednom podlaží na 6 - 10 plástech 39x24. Plodové hnízdo se před krmením na zimu přetáhlo nahoru do medníku a zbytek úlu, pár rámků v medníku a celé plodiště bylo na uložení "nadbytečných" nejlepších rámků, řekněme 2x10 plástů 39x24. Všechny ostatní navíc se vyřezaly a vyvařily, takže přes zimu mimo úly se neskladovalo vůbec nic. Na předjaří se potom kvůli úspoře tepla zůžilo, během jara zase plásty a mezistěny přidávaly. V plném létě měl včelař na jedno včelstvo v zadováku 25 - 35 plástů 39x24, podle toho, jak stavěly mezistěny a kolik dělal oddělků. V podletí zase vybral nejlepší plásty na včelstvo, ty uskladnil v zadováku se včelami a zbytek zase zlikvidoval......

Co se týká nastavků, je rozdíl nechat včelstvu nástavek, ze kterého se stáhne během srpna a zpátky natáhne někdy během dubna a nechat mu další nástavky vytočených plástů z medníků a dalších. Já myslím, že někde nějaký metr čtvereční v dílně, půdě, přístřešku nebo v nejhorším případě na zahradě najde každý a uskladnit tam ty nástavky ve dvou, tří metrových "věžích" je mnohem výhodnější řešení. Nástavky nejsou půl roku vystaveny dešti, slunci, takže jejich životnost se zvětší až na dvojnásobek, plásty se dají v zimě probrat, očistit, špatné zlikvidovat, něco i opravit, nástavky totéž..... Navíc potom nejsou vystaveny léčení a vlivu léčiva.
Bral bych to jedině v případě, že úly jsou umístěny ve včelíně nebo pod přístřeškem a potom bych uvažoval o oddělení prostoru těchto nástavků od vlastního úlu třeba tím, že se tyto nástavky dají až nad strůpek nebo že se dají na spodek na druhé dno a nad ně se dá celý úl s prvním dnem.

Co se týká onoho nadstavování nástavků s prázdnými plásty nad včelstvo př Dvorského, účel chápu. Krmení v červenci a srpnu s nadbytkem cukru a se včelstvem v nezůženém nástavkovém úlu udělá velice silné zimní včelstvo, které potom velice často silně ploduje v teplejších obdobích října, listopadu a prosince a tím ta síla a zpracované zásoby přichází částečně vniveč. Nadstavený nástavek s prázdnými plásty funguje v tomto případě jako odsavač tepla z včelstva, včelstvo je tak ochlazováno, před zimou a v zimních oblevách ploduje podstatně méně a na jaře je potom silnější. Pokud ale na podzim včelstvo vyvíjí hodně tepla a nástavek nahoře je hodně uteplený, může se stát, že nástavek s prázdnými plásty ohřeje tolik, že se pro včely stane lákavé tam přesunout a průšvih je na obzoru. V ideálním případě se potom nástavek s prázdnými plásty nechá až do jara a včely ho v rámci jarního rozvoje prostě obsadí. Získá se tak bezobslužnost, prostě se s tím nemusí hýbat. Na druhé straně je to na ostří nože, jedním "nadstavením" toho nádstavku prázdných plástů na podzim a jeho neuteplením či uteplením se musí vyhovět všemožnému posdzimnímu a zimnímu počasí i potom na počasí a na jiných věcech závislému jarnímu rozvoji.

Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze by mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke kladeni a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Mohl by jste to upřesnit? Rozměr, počet rámků, množství zásob.
A musíme ještě uvážit loňský nenormálně teplý podzim. Děkuji.

> Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval
> prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze
> by
> mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil
> jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a
> doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni
> vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke
> kladeni
> a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri
> mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Pro V.Potuznika:opovrhovana rm 39x24,11ramku v nastavku.3 davky po 6 kilech 15. 22. a 28.srpna,vlastni zasoby oddelku pouze vence a neco v krycich plastech..Proste jsem si nedokazal predstavit,kam bude mlada matka klast,kdyz do bunek po vybihajicim plodu budou vcely ukladat zasoby.Ostatni oddelky byly slabsi,tam jsem krmil normalne na 12 kilo,ale vzhledem k teplemu podzimu v jednonastavkovych oddelcich v tuto dobu moc zasob zbyvat nebude,budu muset dokrmovat a to nemam rad.Porad jsem presvedceny 2 nastavky-20 kilo par kilo navic a brezen,pulka dubna v klidnem cekani na vyveseni vcelstev v podmetu.

Děkuji za zprávu. Důvod dotazu byl, zda včelstvo tvořilo zimní chomáč přes
uličku mezi nástavky. Pokud vezmeme v úvahu množství zásob spotřebované do
října, je zřejmé, že včelstvo šlo do zimy částečně v horním a částečně v
dolním nástavku. Podle mého názoru problém nastává, když včelstvo má přejít
"dřevo-vzduch-dřevo" v průběhu zimy nebo velmi časného jara. Pokud už tam
je, může "se opožďovat" proti vysokému rámku, nedojde však k úplnému
kolapsu. Proto se mě do zimování ve dvou nástavcích nechce. A pokud, tak
bych to viděl tak na 2x7 rámků. Vím, že si přidělávám práci.
Věta k 39x24: v naší malé organizaci (cca 550-700 mnm), zazimovali s jednou
vyjímkou (37x30) na této míře všichni (necelých 200 včelstev).

> Pro V.Potuznika:opovrhovana rm 39x24,11ramku v nastavku.3 davky po 6
> kilech
> 15. 22. a 28.srpna,vlastni zasoby oddelku pouze vence a neco v krycich
> plastech.......

RH:
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě.
------------
Taky jsem mimo jiné vymetl jedny, které si to samy tak uspořádaly. Tedy při krmenáí vytvořily elipsoid zásob nad plodištěm (asi 4N 448*232), ale v horním už bylo zásob málo.
V zimě se přesunuly do toho horního a zásoby jim došly.
Pod nimi byl N plný - zav. zásob od shora dolů a pod ním ještě ten co byl okolo plodiště asi tak z 1/2 plný.

U nás bylo ještě v pátek -13stC, možná to může fungovat někde, kde jsou v lednu prolety a včely si zásoby přetáhnou, nebo jsou chytřejší včely. :-)

Tento letošní úhyn byl dán mojí nepozorností, pokusy se stejným negativním výsledkem jsem dělal dřív.

Souše skladuji pod, není problém vyzimovat i v 5N - tedy přes metr výšky. Ale nad včelama musí být jen zásoby. Moje zkušenost zde pod horama. V podstatě to znamená, že to po krmení projdu a tam kde není plno až nahoru a o patro níž je dost zásob to odeberu a strčím pod nějaký oddělek. Pokud se k tomu dostanu. :-)

Ovšem letos jsem měl problémy s vyzimováním spíše jiného typu. Kálení včel. Asi ta medovicová snůška byla opravdu dlouhá. Pro mě poměrně nová zkušenost :-(, dřív jsem takové problémy neměl.

Karel

> Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a
> pravidelně
> je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

Pokusím se k tomu napsat pár řádek. Včelařím v 39x24, několik Standard,
několik nástavkových a dodělané nástavky na 9 rámků - medníky. Stanoviště
650 mnm, zpoždění na jaře cca 14 dnů proti 400 mnm a asi 20 dnů proti 330
mnm, které mám možnost porovnat. Pokud je ale "horké" jaro, odkvete
pampeliška s ovocnými stromy za týden a je ten rok většinou medu velmi málo.
Snažím se zimovat v jednom nástavku, protože nevýhody dvou převyšují výhody.
Řeším to prázným nástavkem nahoře, kde se vyvěsí letní včely v srpnu. V
říjnu jej odeberu. Problém je s krmením, musí se dát optimální množství a v
menších dávkách. Nehrozí ale "nepřejití" mezi nástavky. Naopak hrozí
nedostatek zásob začátkem dubna, například letos. Mám váhu, takže vím, kolik
budu muset některým přidat.
22 rámků 39x24 je podle mne na šumavě na zimu moc. Jediné snůšky jsou
ovocné stromy, pastviny a sekané louky a les. Přezimovaná včelstva se
rozvinou na 40 až 50 rámků. Nejsem zastáncem obřích včelstev.
Když jsem včelařil s tátou s "černými ďábly" cca 1965, jedno naše
kritérium hodnocení bylo, jak ukládají med v medníku. Některé to měly
roztahané po celém úlu. Kraňka to tolik nedělá. Tady bych viděl jeden možný
problém. Pokud nechám včelstvu hodně rámků a ono si zásoby neuspořádá, může
být v zimě problém. Ne proto, že by to neuměly, ale třeba proto, že mají
hodně plodu a dostanou jednorázovou várku krmiva. Tady by asi nejlépe text
pokračovali ti, kdo pracují s "menou komorou". Já chci zkusit někdy v
budoucnu 2 x 7 rámků nad sebou doplněné z obou stran polystyrénovými
uteplívkami.
Vašek.

On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 23:40:18
> ----------------------------------------
> "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných
> úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se
> prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není
> pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i
> s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly
> na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to
> 1" , 2", a
> 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly.
> Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty
> různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový
> způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."
>
> Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více
> řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo
> tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými
> latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za
> ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu.
> Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování.
> Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do
> jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil
> jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky.
> Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný
> prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou.
> Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku
> jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na       12 rámků, takový
> objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou
> rezervou.
> Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl
> to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo
> vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně
> vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro
> zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu
> jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více
> pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost
> dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou
> desítku.
> Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z
> klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných
> prken.....
>
>
>

"On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály."

U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich zase rozpínají svisle.
Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly pro tyto družstevní a podobné provozy.

Kde jsi prosím tě, kláty jsou záležitostí do druhé poloviny 19 století. Musíš vzít doby výroby. Janišův úl je dokonce století 18. Plásty byly stavěny na loučkách. Úly s rámky se objevují v polovině 18 století a to v provedení truhlářském nebo bednářském. O sjednocení rámků se začíná diskutovat ihned při zakládání Včelařského spolku v roce 1872. K jeho uskutečnění došlo v roce 1904 na sjezdu včelařů v Brně. A právě z tohoto sjezdu vyšel vítězně úl Budečský O nástavkový úly Hospodář, Švarcův a Hrubešův včelařská veřejnost neprojevila zájem. Ten poslední se pak ve dvacátých letech stal základem pro Moravský univerzál V tu dobu se také objevuje několik konstrukcí dalších univerzálů , Eichnerův a Pražákův a od té doby začíná souboj nástavkových úlů a zadováků. V 30 letech se objevuje úl Lesan. Pak se 20 let v úlové otázce nic podstatného nedělo V 50 letech se objevuje Pětiletka aby se odstranila námaha s těžkým medníkem. a Přichází v Prostějově v roce 1959 na svět Čechoslovák. V tu dobu se řeší znovu rámková míra 39 která byla ponechána však ke svému dožití a byla navržena míra 42. v českých zemích však úspěch neměla ale je dnes považována za národní míru Slovenskou. Stejně to pak dopadlo v 70 letech kdy byla zastavena výroba úlů Budečák a Moravský univezál Z poměrně málo užívaného úlu Lesan po odstranění pevného dna byl úl Tachovský. Universál se začal vyrábět jen s oddělitelným dnem a Čechoslovák rovněž. Kolektivizace včel byla zavržena hned na počátku vzniku JZD a započalo se s úvahami velkovčelařkých provozů až koncem sedmdesátých let v Tachově. Od té doby také lze datovat u nás nástup moderního včelařství.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 08:24:48
> ----------------------------------------
> "On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je
> větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako
> kompromis mezi zadováky různé universály."
>
> U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod
> přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly
> proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více
> řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se
> zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy
> se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich
> zase rozpínají svisle.
> Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let
> minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali
> zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly
> pro tyto družstevní a podobné provozy.
>
>
>

Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku - minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.

druho jeho vadou byla váha, 12cm stěna něco váží
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 21:53:04
> ----------------------------------------
> Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl
> zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával
> stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je
> potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole
> žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku -
> minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
> Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.
>
>
>