| | - R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost
"Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek."
To fungovalo dobře u zadováků, kde se původně uvažovalo s zimováním v jednom podlaží na 6 - 10 plástech 39x24. Plodové hnízdo se před krmením na zimu přetáhlo nahoru do medníku a zbytek úlu, pár rámků v medníku a celé plodiště bylo na uložení "nadbytečných" nejlepších rámků, řekněme 2x10 plástů 39x24. Všechny ostatní navíc se vyřezaly a vyvařily, takže přes zimu mimo úly se neskladovalo vůbec nic. Na předjaří se potom kvůli úspoře tepla zůžilo, během jara zase plásty a mezistěny přidávaly. V plném létě měl včelař na jedno včelstvo v zadováku 25 - 35 plástů 39x24, podle toho, jak stavěly mezistěny a kolik dělal oddělků. V podletí zase vybral nejlepší plásty na včelstvo, ty uskladnil v zadováku se včelami a zbytek zase zlikvidoval......
Co se týká nastavků, je rozdíl nechat včelstvu nástavek, ze kterého se stáhne během srpna a zpátky natáhne někdy během dubna a nechat mu další nástavky vytočených plástů z medníků a dalších. Já myslím, že někde nějaký metr čtvereční v dílně, půdě, přístřešku nebo v nejhorším případě na zahradě najde každý a uskladnit tam ty nástavky ve dvou, tří metrových "věžích" je mnohem výhodnější řešení. Nástavky nejsou půl roku vystaveny dešti, slunci, takže jejich životnost se zvětší až na dvojnásobek, plásty se dají v zimě probrat, očistit, špatné zlikvidovat, něco i opravit, nástavky totéž..... Navíc potom nejsou vystaveny léčení a vlivu léčiva.
Bral bych to jedině v případě, že úly jsou umístěny ve včelíně nebo pod přístřeškem a potom bych uvažoval o oddělení prostoru těchto nástavků od vlastního úlu třeba tím, že se tyto nástavky dají až nad strůpek nebo že se dají na spodek na druhé dno a nad ně se dá celý úl s prvním dnem.
Co se týká onoho nadstavování nástavků s prázdnými plásty nad včelstvo př Dvorského, účel chápu. Krmení v červenci a srpnu s nadbytkem cukru a se včelstvem v nezůženém nástavkovém úlu udělá velice silné zimní včelstvo, které potom velice často silně ploduje v teplejších obdobích října, listopadu a prosince a tím ta síla a zpracované zásoby přichází částečně vniveč. Nadstavený nástavek s prázdnými plásty funguje v tomto případě jako odsavač tepla z včelstva, včelstvo je tak ochlazováno, před zimou a v zimních oblevách ploduje podstatně méně a na jaře je potom silnější. Pokud ale na podzim včelstvo vyvíjí hodně tepla a nástavek nahoře je hodně uteplený, může se stát, že nástavek s prázdnými plásty ohřeje tolik, že se pro včely stane lákavé tam přesunout a průšvih je na obzoru. V ideálním případě se potom nástavek s prázdnými plásty nechá až do jara a včely ho v rámci jarního rozvoje prostě obsadí. Získá se tak bezobslužnost, prostě se s tím nemusí hýbat. Na druhé straně je to na ostří nože, jedním "nadstavením" toho nádstavku prázdných plástů na podzim a jeho neuteplením či uteplením se musí vyhovět všemožnému posdzimnímu a zimnímu počasí i potom na počasí a na jiných věcech závislému jarnímu rozvoji.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51017
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |