75532

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gusto (195.168.229.84) --- 1. 3. 2011
Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?. (51023) (51024) (51025) (51026)

prvy tyzden nechavam letac odlozencom len na 1 vcelu,ak som mal vacsie tak sa stalo ze boli vylupene,ale nebolo to casto..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 3. 2011
Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?. (51023) (51024) (51025)

" umísťování oddělků poblíž včelastev má velmi často za následek jejich vyloupení"

Když jsou dobře udělané, to zn když mají dostatek včel a dostatečně malé česno, které stihnou chránit, tak ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 3. 2011
Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?. (51023) (51024)

umísťování oddělků poblíž včelastev má velmi často za následek jejich vyloupení.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 01.3.2011 14:08:30
> ----------------------------------------
> Nieco taketo by ma tiez zaujimalo..ja som odlozence ukladal do radu vedla
> posl.vcelstva,no po ich predaji ci zruseni tam lietavky robili
> humbuk..tento rok chcem zacat ukladat pred vcelstva na zem,cca 1m pred
> materske vcelstva,tie su 30 cm nad zemou,ratam s tym ze po zruseni
> odlozencov sa lietavky v poho vzobru do ulov ktore maju v podstate rovno za
> chrbtom..ako to ale dopadne to uvidim..Ak to niekto uz takto robil,privitm
> skusenosti..Vdaka.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.229.84) --- 1. 3. 2011
Re: Dotaz na zalétávání včel do oddělků. (51023)

Nieco taketo by ma tiez zaujimalo..ja som odlozence ukladal do radu vedla posl.vcelstva,no po ich predaji ci zruseni tam lietavky robili humbuk..tento rok chcem zacat ukladat pred vcelstva na zem,cca 1m pred materske vcelstva,tie su 30 cm nad zemou,ratam s tym ze po zruseni odlozencov sa lietavky v poho vzobru do ulov ktore maju v podstate rovno za chrbtom..ako to ale dopadne to uvidim..Ak to niekto uz takto robil,privitm skusenosti..Vdaka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 3. 2011
Dotaz na zalétávání včel do oddělků.

Mám dotaz, provozuje někdo oddělky dělané do jednoho středně vysokého nástavku rámků 39x24 nebo podobné velikosti a nechává oplodnit matky a ty oddělky růst pod nástavkovým úlem s vlastním včelstvem? Třeba dole na stojan položené dva oddělky ve dvou nástavcích 39x24 a na to teprve položený klasický nástavkový úl s produkčním včelstvem?
Mě by zajímaly zkušenosti, jak moc se včely z produkčního včelstva zalétávají do těch oddělků případně jak moc se zalétavají včely vzájemně v těch oddělcích, případně jaké jsou zkušenosti s oplodňováním matek v takovém uspořádání?
díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 1. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkuenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50985) (50992) (51017) (51021)

Mohl by jste to upřesnit? Rozměr, počet rámků, množství zásob.
A musíme ještě uvážit loňský nenormálně teplý podzim. Děkuji.

> Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval
> prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze
> by
> mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil
> jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a
> doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni
> vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke
> kladeni
> a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri
> mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 1. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50985) (50992) (51017)

Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze by mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke kladeni a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 3. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003) (51012)

"Selekci ať si každý dělá jak chce, ale ať ji hlavně dělá. Ne že nechá kdejakého chcípáka na stanovišti atd.

Ale já bych podle jednoho spadu asi žádné včely/matky nevyřazoval.
Mohl bych vyloučit včelstva, která bych chtěl udržet,např:
-silná
- s dobrým jarním rozvojem která vyberou někde nějaké napadené spabochy
- a mladé matky, které plodují o něco víc a snad i déle jak starší"

Co si pamatuji z doporučené metodiky výběru, kdo chce dělat skutečný výběr a ne si jen hrát, tak musí sledovat linie. Nesmí se vybírat matka, která je jen samotná velice dobrá nebo nejlepší. Musí to být vždy matka, která je zároveň dobrá, ale taky jejíž matka a případně babička byla taky nadprůměrná. Úplně stejně musí být výběr na brakování.

Takže to chce za prvé z každého včelstva nejdřív odchovat jednu nebo dvě matky, z těch další rok zase odchovat 1 - 2 matky, ještě třetí rok odchovat 1 - 2 matky , ty tři roky všechno zapisovat a sledovat A teprve potom začít vybírat... a přitom stále od každého včelstva odchovávat 1 - 2 matky.... kromě těch brakovaných.... jinak je výběr ukončen a musel by se začínat ty tři roky znova....

Takže tím jaksi vliv jednoho spadu nebo vliv jednoho roku padá..... Výběr musí být podstatně složitější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 1. 3. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003) (51004) (51011) (51013)

Ano. A ještě by v dalším odstavci mohl autor napsat, co se rozumí slovem "včelstvo", co se rozumí výrazem "obsedat", v dalším odstavci by mohl vysvětlit pojem "nástavek", v dalším odstavci, co je to "kapka"... :o)

Tak to s tou fumigací je spíš o tom jak si kdo vyloží návod.
-------------------

Kdyby se tady zalistovalo v historii, tak by se dalo dohledat (ale je to poměrně obtížné) že se na to pár lidí v Dole ptalo a dostali odpověď - podle obsednutých nástavků gv době ošetřování.

No a pokud někdo píše návod, podle kterého se ošetřuje půlmilionu včelstev po dobu dvaceti let třikrát ročně, mohl by se snad trochu věnovat přesnosti. Na tom nevidím nic úsměvného, spíš je smutné, že přes každoroční vysvětlování na stránkách Včelařství, školení nákazových referentů, atd je tady stále tolik otázek. Tomu bych se nesmál, pokud bych ten systém bral vážně.

Když si koupím el.nářadí i za 200Kč, najdu tam několikastránkový návod, když vezmu jakýkoli lék (třeba i nejedovatý) i blbý acylpyrin, tak tam ten létáček je poměrně dlouhý - tedy textově. Drobná písmenka na malém papírku.

A pro Aleše, vyzkoušej si to, s kolika kapakama dosáhneš účinku.
Jedná se o nervový jed, prostě jakmile prý s tím přijde roztoč do kontaktu, je další reprodukce a dalšího života neschopný. Tak nějak si to pamatuji z jediné přednášky Ing. Veselého v NASA.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 3. 2011
Re: cena (50930) (50971) (51006) (51015)

"Buď se jedná o neznalost věci nebo(což je mnohem smutnější) o záměrné překrucování. Ono to s těmi cenami bylo drobek jinak. To však není IN a v dnešní antikomunistické době žádoucí, aby to vůbec lidé věděli. Totiž u zboží které bylo zařazeno, uznáno jako to nejzákladnější byla nulová nebo dokonce mínusová spotřební daň což se vlastně rovnalo dotacím které vlastně přímo takto dostal výrobce. Také se tímto podporovala nebo naopak snižovala spotřeba. V případě toho medu se naopak volalo stále právě o po zvýšení jeho spotřeby a proto tam v obchodech byla ta mínusová daň. "

Celý stát byla tehdy v podstatě jedna přísně centralizovaná firma, kde všechny zisky z každého kousku výroby šly přes ústředí. Dotování čehokoliv tedy nebyl problém, a bylo to v tehdejším systému navíc dokonale neprůhledné. Já si pamatuji na mléko, prodávalo se tehdy litr za 2 Koruny. Nesmělé odhady tehdy byly, že ho zemědělci vyrobí za 6 - 8 Korun za litr.....
Což je v absolutní úrovni stejná výrobní cena jako dnes, kdy relativně je to desetkrát méně.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50985) (50992)

"Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek."

To fungovalo dobře u zadováků, kde se původně uvažovalo s zimováním v jednom podlaží na 6 - 10 plástech 39x24. Plodové hnízdo se před krmením na zimu přetáhlo nahoru do medníku a zbytek úlu, pár rámků v medníku a celé plodiště bylo na uložení "nadbytečných" nejlepších rámků, řekněme 2x10 plástů 39x24. Všechny ostatní navíc se vyřezaly a vyvařily, takže přes zimu mimo úly se neskladovalo vůbec nic. Na předjaří se potom kvůli úspoře tepla zůžilo, během jara zase plásty a mezistěny přidávaly. V plném létě měl včelař na jedno včelstvo v zadováku 25 - 35 plástů 39x24, podle toho, jak stavěly mezistěny a kolik dělal oddělků. V podletí zase vybral nejlepší plásty na včelstvo, ty uskladnil v zadováku se včelami a zbytek zase zlikvidoval......

Co se týká nastavků, je rozdíl nechat včelstvu nástavek, ze kterého se stáhne během srpna a zpátky natáhne někdy během dubna a nechat mu další nástavky vytočených plástů z medníků a dalších. Já myslím, že někde nějaký metr čtvereční v dílně, půdě, přístřešku nebo v nejhorším případě na zahradě najde každý a uskladnit tam ty nástavky ve dvou, tří metrových "věžích" je mnohem výhodnější řešení. Nástavky nejsou půl roku vystaveny dešti, slunci, takže jejich životnost se zvětší až na dvojnásobek, plásty se dají v zimě probrat, očistit, špatné zlikvidovat, něco i opravit, nástavky totéž..... Navíc potom nejsou vystaveny léčení a vlivu léčiva.
Bral bych to jedině v případě, že úly jsou umístěny ve včelíně nebo pod přístřeškem a potom bych uvažoval o oddělení prostoru těchto nástavků od vlastního úlu třeba tím, že se tyto nástavky dají až nad strůpek nebo že se dají na spodek na druhé dno a nad ně se dá celý úl s prvním dnem.

Co se týká onoho nadstavování nástavků s prázdnými plásty nad včelstvo př Dvorského, účel chápu. Krmení v červenci a srpnu s nadbytkem cukru a se včelstvem v nezůženém nástavkovém úlu udělá velice silné zimní včelstvo, které potom velice často silně ploduje v teplejších obdobích října, listopadu a prosince a tím ta síla a zpracované zásoby přichází částečně vniveč. Nadstavený nástavek s prázdnými plásty funguje v tomto případě jako odsavač tepla z včelstva, včelstvo je tak ochlazováno, před zimou a v zimních oblevách ploduje podstatně méně a na jaře je potom silnější. Pokud ale na podzim včelstvo vyvíjí hodně tepla a nástavek nahoře je hodně uteplený, může se stát, že nástavek s prázdnými plásty ohřeje tolik, že se pro včely stane lákavé tam přesunout a průšvih je na obzoru. V ideálním případě se potom nástavek s prázdnými plásty nechá až do jara a včely ho v rámci jarního rozvoje prostě obsadí. Získá se tak bezobslužnost, prostě se s tím nemusí hýbat. Na druhé straně je to na ostří nože, jedním "nadstavením" toho nádstavku prázdných plástů na podzim a jeho neuteplením či uteplením se musí vyhovět všemožnému posdzimnímu a zimnímu počasí i potom na počasí a na jiných věcech závislému jarnímu rozvoji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 3. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50967) (50972) (51007)

druho jeho vadou byla váha, 12cm stěna něco váží
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 21:53:04
> ----------------------------------------
> Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl
> zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával
> stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je
> potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole
> žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku -
> minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
> Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 3. 2011
Re: cena (50930) (50971) (51006)

Buď se jedná o neznalost věci nebo(což je mnohem smutnější) o záměrné překrucování. Ono to s těmi cenami bylo drobek jinak. To však není IN a v dnešní antikomunistické době žádoucí, aby to vůbec lidé věděli. Totiž u zboží které bylo zařazeno, uznáno jako to nejzákladnější byla nulová nebo dokonce mínusová spotřební daň což se vlastně rovnalo dotacím které vlastně přímo takto dostal výrobce. Také se tímto podporovala nebo naopak snižovala spotřeba. V případě toho medu se naopak volalo stále právě o po zvýšení jeho spotřeby a proto tam v obchodech byla ta mínusová daň. Představ te si v dnešním systému třebas mínusovou daň pro akci na podporu včelařství. Místo složitého vyřizování na obměnu úlů by prostě v obchodě byly o 1/3 levnější a výrobce by dostal to co za něj požaduje.
V našem oboru se něco podobného realizuje v odchovu matek. Její cena je cca 350 Kč a včelař ji z uznaných chovů kupuje za 90.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 28.2.2011 21:37:25
> ----------------------------------------
> Už si to moc nepamatuji, ale med ze dvora se rozhodně neprodával za 60 - 65
> Kč. Pro řadu lidí byl denní výdělek 100 Kč a za to si mohli nakoupit věcí.
> V obchodě (samoobsluhách) byl za 30 Kč a byl celkem kvalitní, tzn.
> filtované sračky z Číny a spol. nebyly. Jednalo se o přebytky, kreré se
> neprodaly na západě. V obchodě jsme med nikdy nekupovali, ale pár rodinných
> příslušníků pracovalo v Jednotě, takže vím své.
>
> Prioritní byly devizové koruny a tak cena ve výkupu byla vyšší než reálná
> cena. Stát potřeboval devizy a tak se vysokými cenami motivovali včelaři k
> výkupu.
> Konve se ve výkupu měnily kus za kus, ale vždy jsme si dávali pozor na
> víka. Většinou se víka přehazovali a domů jsme si vezli zpátky víka svoje.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (84.42.169.85) --- 1. 3. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003) (51004) (51011) (51013)

Karel: "Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky

Takže tam čtu: obsedá-li včelstvo 2 nástavky...

Pokud by chtěl autor napsat na "všechny ponechané nástavky" tak by to jistě napsal."
_________________________________

Ano. A ještě by v dalším odstavci mohl autor napsat, co se rozumí slovem "včelstvo", co se rozumí výrazem "obsedat", v dalším odstavci by mohl vysvětlit pojem "nástavek", v dalším odstavci, co je to "kapka"... :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 1. 3. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003) (51004) (51011)

Tak to s tou fumigací je spíš o tom jak si kdo vyloží návod. Podle Vašeho výkladu Karle, bych tam tu kapku měl dát jednu, protože včelstvo v druhé polovině října obsedá půlku nástavku. Taky návod :)

Na zalétávání jsem odpověděl- proč to řešit. Mě se včely nějak významě nezalétavají, určitě něco se zalétne, ale není to pozorovatelné. Ti co se zalétáváním mají významný problém, to poznají při každé snůšce, tyto včelstva mají velký nadprůměr medu, jsou extrémě silná a mají větší sklon k rojení. Tyto včelstva jsou snadno rozpoznatelná a vyřazena z podílení na výsledku průměru. Takže se v nich jen vyměňují matky, aby byl předpoklad ,že drží nějaký standart. Kdo chce takové včelstvo řešit a počítat s ním ve výsledku průměru, musí tomu zalétávání zabránit. Žádný pevný a objektivní návod co je norma, kolik čeho atp. podle mě nemůže existovat, protože každý včelaříme v jiných podmínkách s jinou snůškou a rozdílným rozvojem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 1. 3. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003)

AM:
Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.
---------------
Selekci ať si každý dělá jak chce, ale ať ji hlavně dělá. Ne že nechá kdejakého chcípáka na stanovišti atd.

Ale já bych podle jednoho spadu asi žádné včely/matky nevyřazoval.
Mohl bych vyloučit včelstva, která bych chtěl udržet,např:
-silná
- s dobrým jarním rozvojem která vyberou někde nějaké napadené spabochy
- a mladé matky, které plodují o něco víc a snad i déle jak starší

Pokud bych používal selekci na schopnost odolovávat VD, tak ta:
-co i když mšla na podzim vysoký spad a přesto dala v příštím roce dobrý výnos.
- a pokud bych se s tím chtěl patlat - tak podle relativního přírůstku populace VD ve včelstvu. To co je ve VMS například graf Pavla Holuba, Zápisník včelaře od PSNV a další teorie.
Tedy ta včelstva, která se stejným starovacím množstvím roztočů jim dovolí co nejmenší přírůstek, ať už to dělají jak dělají. (pro to zohlednění starovacího množství je třeba měřit spad (či jinak odhadnout populaci VD)nejméně dvakrát. Začátek a konec.)

Ale to je docela dost práce.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 1. 3. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003) (51004)

AM:
Ne ne Karle, v metodice u fumigace je napsáno 2 kapky na 1 nástavek, 4 kapky na 2 nástavky a nejspíš by to pokračovalo dál, ale to už není psáno a u aerosolu je s acetonem základ 30 s. času a u každého dalšího nástavku 10 s. navíc. Takže metodika se zmiňuje o nástavcích ne o včelstvu.
---------------
No, já znám tento návod:

Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky

Takže tam čtu: obsedá-li včelstvo 2 nástavky...

Pokud by chtěl autor napsat na "všechny ponechané nástavky" tak by to jistě napsal.
Existence nástavkových technologiíí je/byla jistě výrobci známa:-) Takže to, že včelaři zimují v komínech ny měla celostátní jednotná metodika vzít v úvahu.
Nebo by měla být tato technologie zimování vyloučena, či jinak upozorněno, že při ní léčení dle ofic. metodiky nelze použít.

Osobně se domnívám, že pokud někdo stanovuje jednotnou metodiku pro všechny typy úlů a pro všechny včelaře a všechny roky, tak musí nastavit dávkování alepoň na trojnásobek optimální dávky, vzhledem k variabilitě všech podmínek, které mohou ovlivnit účinnost aplikace.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 1. 3. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003) (51004) (51008) (51009)

Aleš Molčík napsal:
Je-li zalétávání velký problém.

Libor V. odpověď:
No to já právě nevím, jak moc má zalétávání velký vliv na zavšivenost včel, to musí posoudit jiné kapacity. Mě jenom překvapilo, že jiným doporučujete vyřazovat včelstva na základě výše varroa spadu na podložku. A já se ptal, jestli jste třeba zkoušel vyřazeníhodné včelstvo zaměnit s jiným, s malým nebo žádným spadem. Jelikož se odpovědi všemožně vyhýbáte, odpovím si sám - nejen že jste to nezkoušel, ale radši děláte že nevíte o čem je řeč. Jak říkám, možná by Vaše průměry byly tímto testem natolik ovlivněny, že byste třeba přišel na to, že to kritérium podle kterého materiál vyřazujete, by najednou mělo o polovinu menší váhu. A takový výsledek by byl opravdu nemilý. Nejen pro Vás. (Píšu to v kvapíku, snad srozumitelně.) Ať se daří, Libor Valenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.32) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003) (51004) (51008)

Průměr je vždy průmer a na každém stanovišti je jiný. Vše je v genech a s každým dalším rokem selekce,se může i ten průměr zlepšovat. Takže ušetřeno je to co je průměr a lepší než průměr. Volné páření matek v rámci jednoho trubčího shromaždiště, nedává jinou možnost než řešit stanoviště jako celek a z toho celku pro další chov odstranit slabé jedince pod průměrem. To konkrétní číslo průměru každé hodnocené vlastnosti, nikde v žádné tabulce není, to si musí každý včelař stanovit sám, z vlastního pozorování a záznamů. Zalétávání včel, loupež atd., proč to řešit, v rámci ponechání osudu ve smyslu přirozeného výběru takové včelstvo také nepřežije. Pokud jde jen o zalétávání, tak vhodným rozestupem úlů nebo přepážkami mezi jednotlivými úly ve včelíně nebo voze, jde zabránit. Je-li zalétávání velký problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003) (51004)

Aleš Molčík napsal:
něco o nějakých zónách jsem také četl

Libor V. odpověď: O zónách? Pokud myslíte geopatogenní zóny, tak o těch jsem nejen nemluvil, ale ani je nemyslel. Co třeba situace, kde na stanovišti v řadě je na krajích větší spad a uprostřed menší? Tady není řeč o geo zónách. Je tu řeč o orientaci létavek, jejich zalétávání a o dalších proměnných, které neumím identifikovat, pojmenovat a kterým nerozumím. A o tom tu mluvím.

Aleš Molčík napsal:
Ale v rámci selekce na stanovišti musí být nastavena laťka na průměr stanoviště, takže jde o delší časoví ůsek a nejen u spadu, a ta laťka musí být nekompromisně dodržována. Neohlížet se jestli náhodou v tom konkrétním neůspěchu je něco zvenku, ať už je to cokoliv. Co neprosperuje na konkrétním místě hyne. V případě výměny matky "pouze" geneticky.

Libor V. odpověď: Počkejte, teď tomu nerozumím. Chcete říci, že do jednoho pytle prostě hodíte celé stanoviště a že v případě "vyššího" průměrného spadu vyměníte matky na celém stanovišti? Anebo některá včelstva ze stanoviště ušetříte? Která?

Díky, Libor Valenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.92) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50967) (50972)

Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku - minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.92) --- 28. 2. 2011
Re: cena (50930) (50971)

Už si to moc nepamatuji, ale med ze dvora se rozhodně neprodával za 60 - 65 Kč. Pro řadu lidí byl denní výdělek 100 Kč a za to si mohli nakoupit věcí. V obchodě (samoobsluhách) byl za 30 Kč a byl celkem kvalitní, tzn. filtované sračky z Číny a spol. nebyly. Jednalo se o přebytky, kreré se neprodaly na západě. V obchodě jsme med nikdy nekupovali, ale pár rodinných příslušníků pracovalo v Jednotě, takže vím své.

Prioritní byly devizové koruny a tak cena ve výkupu byla vyšší než reálná cena. Stát potřeboval devizy a tak se vysokými cenami motivovali včelaři k výkupu.
Konve se ve výkupu měnily kus za kus, ale vždy jsme si dávali pozor na víka. Většinou se víka přehazovali a domů jsme si vezli zpátky víka svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (90.183.115.37) --- 28. 2. 2011
Vyšetření zimní měli

Odpovědi nebyly zcela přesné:
pozitivní - spad jakéhokoliv množství roztočů, tedy i jednoho roztoče na stanovišti
povinen provést jarní ošetření - více než 3 roztoči na včelstvo
Zásada pro tlumení je: Docílit nulového počtu na začátku sezony důsledným podzimním a jarním ošetřením.
Nikde se ale neříká. že musí být včelstvo ošetřeno jen chemicky, jsou také jiné způsoby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996) (51003)

Ne ne Karle, v metodice u fumigace je napsáno 2 kapky na 1 nástavek, 4 kapky na 2 nástavky a nejspíš by to pokračovalo dál, ale to už není psáno a u aerosolu je s acetonem základ 30 s. času a u každého dalšího nástavku 10 s. navíc. Takže metodika se zmiňuje o nástavcích ne o včelstvu.
Libore V. něco o nějakých zónách jsem také četl, pokud mluvíte o zónách. Ale v rámci selekce na stanovišti musí být nastavena laťka na průměr stanoviště, takže jde o delší časoví ůsek a nejen u spadu, a ta laťka musí být nekompromisně dodržována. Neohlížet se jestli náhodou v tom konkrétním neůspěchu je něco zvenku, ať už je to cokoliv. Co neprosperuje na konkrétním místě hyne. V případě výměny matky "pouze" geneticky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995) (50996)

Aleš Molčík napsal:
Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.
-------------------------------------------------------------
Jo. A kdyby přítel ty úly s větším spadem vzal a prohodil s jinýmy (třeba o úl vedle), kde je ten spad třeba znatelně menší, možná bychom se všichni divili, že je to s tím spadem najednou všechno jinak. Všichni kdo tímto způsobem včelstva vyřazujete, udělali jste takovýto test? Prostě to vyřazeníhodné včelstvo vzít a přesunout o metr vedle a nechat další rok?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50946) (50947) (50950)

máte pravdu ,musíte ty bedny přidat velice přesně a je nutné mít, a je to snad alfa-omega, této míry dostatek až přebytek kvalitních souší....nemužu to zatím moc porovnat a muže to být dost subjektivní ale z míry 39yx24 mi ten med zatím přišel jaksi lepší,hm..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 28. 2. 2011
Re: SkysnutĂ˝ med (50959) (50960) (50961) (50963)

pořidte si vlhkoměr vedle teploměru když máte síta a jak je sucho a pěkně tak šup na to ,a bude rádi že to dostanete z medometu a to bez kecu....

jak je vlhko tak to zrovna nejde,přidá si i studená stavba...a to tak je!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50985) (50992) (50993)

AM:
Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.
----------
Zajímavé je, že metodika mluví o množství včel - ne o počtu N, či prostoru.
(a to jsem prý zapřisáhlý odpůrce všeho NAŠEHO:-), přesto ji znám.)
Takže doporučuji přečíst návod a nepodléhat selskému rozumu.

Jinak bez obav, letos jsem zopakoval pokus, na účinné léčení mi stačilo dvakrát léčit po dvou kapkách. Všude tam, kde jsem to kontroloval byl už po 2.aplikaci minimální spad.
Takže o svůj vosk zas tak velký strach nemám.

Jinak v tom moc velký rozdíl nevidím, pokud bych zimoval ve dvou nástavcích nebo ve 4.
Pokaždé tam prostě "naleju" lahvičku, je jedno jestli ji rozleji po polovině plástů jeden rok a po druhé polovině druhý rok, a nebo ji naleji na všechny.
Dobré je minimlaizovat počet těch lahviček. STávající metodice navzdory:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 28. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50918) (50931) (50957)

uvidíme...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.46) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975)

Ja budu mit radost z vysledku vysetreni zimni meli az konecne nepotvrdi ve vzdalenejsim okoli spory MVP.(blizke okoli je od MVP odvceleno na 100%).Ale podle toho,co zatim veslo ve znamost to nevypada na zadne zlepseni,ba naopak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50985) (50992)

Zdeňku, nic proti Tobě, ale až budeš mít tolik panenských souší v mednících jako já, tak můžeš psát tímhle způsobem. jsem jedním z mála propagátorů panenského díla pro medníky. Pokud jsem přidal nástavky tím způsobem, dělal jsem to rozhodně z jiného důvodu, než aby letos sloužili v medníku...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 17:17:55
> ----------------------------------------
> To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch
> prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako
> medník!
> zdenek
>
> Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na
> školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože
> on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a
> prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o
> rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první
> snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako
> medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987) (50995)

No aby jste musel na jaře přeléčit, tak je to ten průměr 3 roztoče na včelstvo, ale to nemáte, takže proč by jste chtěl přeléčovat? Zbytečná chemie a nic se tím stejně nezíská. Těch Vašich 6 roztočů ja max. ze šesti včelstev. Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel A. (78.136.164.100) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981) (50987)

Děkuji za odpověď.Ještě prosím,jak je to tedy s nutností jarního přeléčení,jaký musí být min.spad?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975)

""""""""""Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné překvapil."""""

- a další příspěvky v podobném duchu - taková statistika je o ničem, pokud nemáte srovnání alespoň se součty spadů po aplikaci akaricidů na podzim. Sice máte radost, ale nevíte proč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.65) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50985) (50992)

Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (188.120.222.13) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50985)

To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako medník!
zdenek

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 28. 2. 2011
Re: Vyetření zimní měli (50975) (50988)

Prijemne prekvapil? Co si od tohoto poctu roztocu slibujete?

------------
Na výročce bude skvělá nálada. :-)

Co jiného ta čísla můžou naznačit? :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.104) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)

RH:
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě.
------------
Taky jsem mimo jiné vymetl jedny, které si to samy tak uspořádaly. Tedy při krmenáí vytvořily elipsoid zásob nad plodištěm (asi 4N 448*232), ale v horním už bylo zásob málo.
V zimě se přesunuly do toho horního a zásoby jim došly.
Pod nimi byl N plný - zav. zásob od shora dolů a pod ním ještě ten co byl okolo plodiště asi tak z 1/2 plný.

U nás bylo ještě v pátek -13stC, možná to může fungovat někde, kde jsou v lednu prolety a včely si zásoby přetáhnou, nebo jsou chytřejší včely. :-)

Tento letošní úhyn byl dán mojí nepozorností, pokusy se stejným negativním výsledkem jsem dělal dřív.

Souše skladuji pod, není problém vyzimovat i v 5N - tedy přes metr výšky. Ale nad včelama musí být jen zásoby. Moje zkušenost zde pod horama. V podstatě to znamená, že to po krmení projdu a tam kde není plno až nahoru a o patro níž je dost zásob to odeberu a strčím pod nějaký oddělek. Pokud se k tomu dostanu. :-)

Ovšem letos jsem měl problémy s vyzimováním spíše jiného typu. Kálení včel. Asi ta medovicová snůška byla opravdu dlouhá. Pro mě poměrně nová zkušenost :-(, dřív jsem takové problémy neměl.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011

No já jen že jde o učebnicový příklad jak dělat chyby proti biologii. A chybama se má člověk učit a dále je nedělat. Web Leoše Dvorského je v tuto chvíly po takové chybě irelevantní - nepodstatný, ale nevylučuje to situaci nepřemýšlet otom, co je v něm napsáno._gp_
.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50984)
GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Vyetření zimní měli (50975)

Prijemne prekvapil? Co si od tohoto poctu roztocu slibujete?

2011/2/28 Stanislav Pácl <e-mail/=/nezadan>

> Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada
> nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky
> vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová
> dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť
> je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve
> vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné
> překvapil.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981)

Aby bylo stanoviště pozitivní na varroázu musí být spad průměrem 3 a vic roztočů na včelstvo. Takže u Vašich včel Pavle by jste musel mít ve vzorku min. 90 roztočů a to by bylo celkem drsné číslo. Aspoň tak to máme v Olomouckém kraji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50984)

GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je.       To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983)

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983)

Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
.........
gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)

Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)

Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 13:13:30
> ----------------------------------------
> "A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak
> ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery
> nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při
> pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a
> polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji
> přirozený tvar sezený zimního chomáče.
> Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena
> mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to
> sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru
> dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."
>
> Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který
> se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když
> jsou včely mrtvé.
> Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i
> zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu
> nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají,
> zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče
> do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel A. (78.136.163.152) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975)

Z mých 30ti včelstev byl nález 6 roztočů.Chtěl bych,ale vědět,jaký je třeba zaznamenat spad roztočů,aby bylo stanoviště "pozitivní" a kolik jich musí být,aby bylo nutno jarní přeléčení/ZO Bílá Třemešná,Královédvorsko/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974)

> Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a
> pravidelně
> je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

Pokusím se k tomu napsat pár řádek. Včelařím v 39x24, několik Standard,
několik nástavkových a dodělané nástavky na 9 rámků - medníky. Stanoviště
650 mnm, zpoždění na jaře cca 14 dnů proti 400 mnm a asi 20 dnů proti 330
mnm, které mám možnost porovnat. Pokud je ale "horké" jaro, odkvete
pampeliška s ovocnými stromy za týden a je ten rok většinou medu velmi málo.
Snažím se zimovat v jednom nástavku, protože nevýhody dvou převyšují výhody.
Řeším to prázným nástavkem nahoře, kde se vyvěsí letní včely v srpnu. V
říjnu jej odeberu. Problém je s krmením, musí se dát optimální množství a v
menších dávkách. Nehrozí ale "nepřejití" mezi nástavky. Naopak hrozí
nedostatek zásob začátkem dubna, například letos. Mám váhu, takže vím, kolik
budu muset některým přidat.
22 rámků 39x24 je podle mne na šumavě na zimu moc. Jediné snůšky jsou
ovocné stromy, pastviny a sekané louky a les. Přezimovaná včelstva se
rozvinou na 40 až 50 rámků. Nejsem zastáncem obřích včelstev.
Když jsem včelařil s tátou s "černými ďábly" cca 1965, jedno naše
kritérium hodnocení bylo, jak ukládají med v medníku. Některé to měly
roztahané po celém úlu. Kraňka to tolik nedělá. Tady bych viděl jeden možný
problém. Pokud nechám včelstvu hodně rámků a ono si zásoby neuspořádá, může
být v zimě problém. Ne proto, že by to neuměly, ale třeba proto, že mají
hodně plodu a dostanou jednorázovou várku krmiva. Tady by asi nejlépe text
pokračovali ti, kdo pracují s "menou komorou". Já chci zkusit někdy v
budoucnu 2 x 7 rámků nad sebou doplněné z obou stran polystyrénovými
uteplívkami.
Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.249.167) --- 28. 2. 2011
Re: Skysnuttý med (50959) (50960) (50961) (50963) (50970)

..najma jarne medy ak maju vyssie percento vody zvyknu nakvasit vo vrchnej vrstve,cela kanva neskvasi,presne ako pise p.turcani..zla technologia pastovania,ak sa vmiesava vzduch pocas neho do medu byva tiez pricinou jeho kvasenia..v teple dokaze povystrelovat gumenne vrchnaky z al kanvi..spytajte sa jedneho z najv.vykupcov na Slovensku,pana V.z´Velkeho Medera preco skoncil s vykupom..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50967) (50972)

Kde jsi prosím tě, kláty jsou záležitostí do druhé poloviny 19 století. Musíš vzít doby výroby. Janišův úl je dokonce století 18. Plásty byly stavěny na loučkách. Úly s rámky se objevují v polovině 18 století a to v provedení truhlářském nebo bednářském. O sjednocení rámků se začíná diskutovat ihned při zakládání Včelařského spolku v roce 1872. K jeho uskutečnění došlo v roce 1904 na sjezdu včelařů v Brně. A právě z tohoto sjezdu vyšel vítězně úl Budečský O nástavkový úly Hospodář, Švarcův a Hrubešův včelařská veřejnost neprojevila zájem. Ten poslední se pak ve dvacátých letech stal základem pro Moravský univerzál V tu dobu se také objevuje několik konstrukcí dalších univerzálů , Eichnerův a Pražákův a od té doby začíná souboj nástavkových úlů a zadováků. V 30 letech se objevuje úl Lesan. Pak se 20 let v úlové otázce nic podstatného nedělo V 50 letech se objevuje Pětiletka aby se odstranila námaha s těžkým medníkem. a Přichází v Prostějově v roce 1959 na svět Čechoslovák. V tu dobu se řeší znovu rámková míra 39 která byla ponechána však ke svému dožití a byla navržena míra 42. v českých zemích však úspěch neměla ale je dnes považována za národní míru Slovenskou. Stejně to pak dopadlo v 70 letech kdy byla zastavena výroba úlů Budečák a Moravský univezál Z poměrně málo užívaného úlu Lesan po odstranění pevného dna byl úl Tachovský. Universál se začal vyrábět jen s oddělitelným dnem a Čechoslovák rovněž. Kolektivizace včel byla zavržena hned na počátku vzniku JZD a započalo se s úvahami velkovčelařkých provozů až koncem sedmdesátých let v Tachově. Od té doby také lze datovat u nás nástup moderního včelařství.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 08:24:48
> ----------------------------------------
> "On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je
> větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako
> kompromis mezi zadováky různé universály."
>
> U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod
> přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly
> proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více
> řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se
> zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy
> se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich
> zase rozpínají svisle.
> Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let
> minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali
> zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly
> pro tyto družstevní a podobné provozy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974)

"A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."

Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když jsou včely mrtvé.
Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají, zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: (50907) (50909)

Tak pro srandu a srovnání. Tady v Maďarsku mají lidi běžně o chlup nižší platy a máslo stojí skoro 50kč....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kateřina Bambušková <katerina.bambuskova/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.2.2011 20:53:16
> ----------------------------------------
> >
> > ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to samí stojí i máslo....
> >
>
> Tak to by mě zajímalo kdo by kupoval máslo za 37,50 Kč ?
>
> Když je za 29,90 Kč nebo 27,90 Kč, tak se mi to zdá moc... naštěstí teď bylo
> v Globusu za 23,90 Kč
> To by pak ten med vycházel na necelých 100 Kč, což by by bylo fajn...
>
> S pozdravem
> Kateřina Bambušková X<:3 )~
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Pácl (77.48.77.18) --- 28. 2. 2011
Vyšetření zimní měli

Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné překvapil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.7.85) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966)

Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a pravidelně je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: cena (50930) (50971)

"Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. "

Jestli se nepletu, Asuánská přehrada odstranila pravidelné každoroční záplavy polí kolem Nilu, které každoročně přinesly na ty pole vrstvu úrodného bahna. Jak záplavy zmizely, Egypt musel ty pole začít hnojit a přirozeně kupovat někde hnojiva.... Což je pro Egypt dost podstatné, protože na těch pár procentech území Egypta žije v podstatě celá egyptská populace, nyní nějak 80 miliónů...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50967)

"On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály."

U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich zase rozpínají svisle.
Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly pro tyto družstevní a podobné provozy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 28. 2. 2011
RE: cena (50930)

Maloobchodní cena medu byla 30,-Kčs a výkupní 22,50Kčs (=korun československých). To trvalo od let padesátých až do osmdesátých, tedy desítky let. Někdy po roce 1980 se začala výkupní cena zvedat, aby včelaři byli motivování k větším dodávkám medu do výkupu - náš med se vyvážel (tmavý) do devizové ciziny a sem se dovážel světlý (sajrajt). Nakonec se došlo k paradoxu - výkupní cena byla 35,-Kčs, maloobchodní (tedy prodejní) zůstávala 30,-Kčs.
K tomu poznámka: v roce 1976 bylo suché léto a u nás rekordní snůška medu. Ovšem současně byla dokončena Asuánská přehrada na Nilu stavěná s pomocí sovětských poradců. Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. Takže místní vládce (Násir či Sadat, už nevím) vyhnal sovětské poradce včetně vojenských, což pro velký sojuz znamenalo ztrátu vlivu v oblasti. A soudruzi se začali mstít. A naši soudruzi rektální alpinisté úslužně přispěchali se svou troškou do mlýna - jednostranně vypověděli všechny smlouvy. Včetně té o dovozu jejich medu. Takže v rekordním roce se náš pěkný med vyvezl jako obvykle do devizové ciziny, ale žádný nedovezl, neboli přestože u nás byla rekordní úroda medu, tak v obchodech med nebyl. A pak že politika nemá na med vliv. Toť vzpomínky pamětníka.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of P.K.
Sent: Saturday, February 26, 2011 6:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: cena

někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 28. 2. 2011
Re: Skysnuttý med (50959) (50960) (50961) (50963)

S včelami bez prestávky už robím 54 rokov a neviem čo je to "skysnutý med". Stáva sa, že niekdy po začatí znášky z agáta, pri omeškaní vytáčania jarného a repkového medu začala znáška z agátu. Takže repkový med dostal "prídel", nektár s vyšším obsahom vidy. Nič sa nestalo, 280 kg sudy som nechal otvorené a prekryl sudy záclonovinou, pri teplom počasí sa za pár dní prebytočná voda odparila a med v sude sa zahustil a bol "in". Nedošlo k žiadnemu nasýteniu medu vodou.
Pojem "zkvasený" med, je asi nesprávny, pretože, aj keď by predčasne vytočený med mal vyšší obsah vody, obsah cukrov v roztoku, nedovolí sa kvasinkám rozmnožiť. Príčiny sa musia asi hľadať inde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50965)

"Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby."

já myslím, že takových uhynů bude letos víc než jiné roky. Počasí bylo hodně kolísavé, občas bylo pár dnů velice teplo a tak včely, které byly z nějakých důvodů jen trochu náchylné na plodování v zimě, se prostě rozplodovaly, a to hodně.

Jinak si ale myslím, že mezera mezi nástavky zas není tak podstatná. Viděl jsem třeba svého času překračovat včely cca 3 cm mezeru mezi plásty v zadováku, a to za mrazu -5 - 10 st C, když jsem spojoval včely. Během 1 - 2 minut včelky tuto mezeru překročily a spodní přidané včely se spojily s původním horním chumáčem.
Spíš to vidím tak, že plodování ve spodním nástavku mezeru něco jako zdůraznilo. Normálně je plod včel umístěn vždy na kontaktu se zásobami. Jak včelky seděly kolem plodu a bylo ještě trochu teplo, tak postupně do nástavkové mezery a nad ní vybíraly okolí toho plodu od zásob. Až se plod vylíhl a včelky by se potom konečně mohly přestěhovat za zásobami, už byla nad nima jednak mezinástavková mezera plus k tomu navíc široký pás vyčištěný od zásob a to už nedokázaly za mrazů překonat. Jak mrazy trvaly déle než 14 dnů, měsíc, včelky vyčerpaly vnitřní zásoby , které si z okolí za teplých dnů donesly do volátek a padly potom hladem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Skysnut?? med (50959) (50960) (50961) (50963)

To je naprosto normální voda v medu vystoupá nahoru Toho lze využít k vysoušení medu.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skysnut?? med
> Datum: 28.2.2011 06:29:42
> ----------------------------------------
> To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod
> víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na
> převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými
> síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na
> druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po
> vytočení se do normy vešel v pohodě.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962)

On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 23:40:18
> ----------------------------------------
> "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných
> úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se
> prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není
> pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i
> s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly
> na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to
> 1" , 2", a
> 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly.
> Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty
> různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový
> způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."
>
> Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více
> řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo
> tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými
> latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za
> ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu.
> Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování.
> Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do
> jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil
> jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky.
> Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný
> prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou.
> Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku
> jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na       12 rámků, takový
> objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou
> rezervou.
> Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl
> to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo
> vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně
> vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro
> zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu
> jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více
> pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost
> dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou
> desítku.
> Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z
> klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných
> prken.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75532 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 50967 do č. 51027)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu