75532

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Josef Prochazka (217.77.165.46) --- 26. 2. 2011
39x24 ???

P.K. napsal"39x24"je naprosto k nicemu"(uz dlouho mne nikdo tak nepobavil),nic proti dadantu.Ja se drzim hesla v jednoduchosti je sila a vztahuju ho i na vcelareni.A prave z duvodu dvoji ramkove miry,obnovy POUHE pulky plodiska jsem od kombi systemu upustil.Kazdy system stejnych nastavku je jednoduchy na osetrovani,minimalizuje pocet zasahu do vcelstev.Ja jsem s 39x24 plne spokojeny,a navic plne kompatibilni s okolnimi vcelari.A PRAVE MINIMALNI POCET ZASAHU je duvod,ze nemusim prodavat med za 150 a nebo jezdit do Prahy nebo do Stokholmu.(obe mesta jsou mi ukradena).Med prodavam ve svem okoli k spokojenosti sve i zakazniku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Aleš Molčík (89.24.5.1) --- 26. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Míra 39x24 je rize Česká záležitost, která vznikla v době včelaření se Včelou tmavou a věřím tomu, že ve své době také včelařům vyhovovala, protože Včele tmavé na její potřebu množství plodu to stačilo. Ale o něco dřív vznikla Langstrothova délka rámku a nástavkový úl tuším, že ten původní byl na 8 rámků a polonástavky byly na kazety. Na těchto větších rámcích se včelařilo se Včelou vlašskou, která měla větší rozlohu plodu. A kraňka je na tom podobně jak vlaška a nebo když to řeknu jinak, je na tom kraňka líp než Včela tmavá. Takže větší rámek ja vhodnější. Délky rámků jsou 448, 435, 420 a 390, takže u nás má většina včelařů nejmenší míru pro včelu, která je s rozlohou plodu minimálně v průměru. Ale nechci tím nijak kritizovat včelaře nebo se jich nějak jinak dotknout, jestli se tak stalo omlouvám se, jen říkám Svůj názor, že by kraňka snesla i delší rámkovou míru.
S obnovou díla ve VN dadantu na 100% rámků to není problém. Z těch prvních pěti rámků mám oddělek, ze kterého postupně vytahuji staré rámky a nahrazuji mezistěnami, takže než dojde k nakrmení v srpnu, tak v oddělku jsou mezistěny vystavěny a oddělek má i v tý době už dost vlastních medných zásob. No a ze včelstva v podletí vytáhnu posledních pět starých rámků, zaklíckuji matku do vyjídaci klícky a přidám do včelstva oddělek s odstraněnou starou matkou. Takže včelstvo posílím včelami, plodem a zásobami medu, takže ještě ušetřím nějaké krmení na zimu. Staré rámky s plodem podsadím s mřížkou na nejslabší včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
P.K. (90.178.157.91) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

toto je i má praxe,v létě i po zimě


35 x 5 .....175 kg za kilo!!!!!plus opylení

jo znám včelaře co jsou z toho živý do dnes a jejich rodiny ještě dlouho užívat zisk budou....včelaři státních lesů,vojenských lesů....pozlacenej job...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
39x24 (90.178.157.91) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

k ničemu pro silná včelstva!!!,která se nevejdou ani s plodištěm na rámek!!!!

,pro silná včelstva jsem s tím měl práce víc jak kombi VN-NN a míň medu víc rojů,med prodám u nás na moravě ,od toho času co už nemám by mi chyběla tuna, a tunu bych ještě prodal do dalšího medu,cenu zvedá i poptávka-když jsme u toho

pro slabý a střední včelstva je to dobrý,ale je nutný je tak vést a vyzimovat(?),když jsem vyzimoval silný včelstva rojila se do nekonečna,zatím co slabčákům ůl stačil na celou sezonu a med donesly- a proto se včelstva na téhle míře na zimování ZUŽOVALA,protože to je míra na které siláci přepalujou start,není to včelařem ani počasím ,ale právě tím rámkem 39x24-velice rády tvrdnou v jednom N i při rozšíření a pokud je roztrhnete tak těch 25 cm zadělává na pruser pokud přijde květnovej mráz tak jak předloni,kdy to spálilo plod,nabídnete nejakou výhodu této míry,kromě toho že je zaužívaná a vše si koupíte...



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
P.K. (90.178.157.91) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

napadlo mě ,že vyšší nadmořská výška (třeba jako Tachov) je vlastně vhodná pro tuto míru,delší zima ,pozdější nástup,snůška spíš průběžná než nárazová,dřív to balí i na zimu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu. Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky" zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná, jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem, jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Jinak vhodná velikost rámkové míry taky záleží na charakteru stanoviště a na tom ,jak je včelař využívá.
Velké rámkové míry jsou vhodné tam, kde včelaře živí 1 - 2 velké nárazové snůšky a ostatní malé a střední snůšky potom včelař nechává včelám celé nebo na nich jen paběrkuje, vybere pár nejvíc zanesených plástů a ostatní nechává včelám. Aby přežily nějaké pravidelné období třeba úplně bez snůšky.
Malé rámkové míry nejlíp využije včelař, který má na stanovišti spíš malé snůšky, ale má je nepřetržitě bez snůškových přestávek. Na takovém stanovišti si včelař může dovolit vybrat včelám prakticky všechen med, protože ví, že si hned donesou nové zásoby. A na to jsou právě malé rámkové míry ideální. Získávání jednodruhových medů je potom bonus, proti malusu manipulace s množstvím malých rámečků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Od lonska jsem si poridil na zkousku NN Lang. Vetsina predevsim mladych vcelaru pouzivaji Lang a hovori o nem v superlativech, tak jsem zvedav,jak to v nich letos pujde. Na miru 39x24 nedam jinak dopustit, s rojenim zadne problemy nemam, zimuji 2 nastavky 39x24 ,v plne sezone potom 3 a nektere drave dostanou 4. S narazovymi snuskami zadny problem neni, staci podstavit pod treti nastevek s medem dalsi bednu treba jen mezisten. Prechod do dalsich nastavku,pokud jsou v nem souse absolutne bez problemu.
A presne v jednoduchosti je zaklad. Me prijde strasne moc manipulace pri obmene, jak tady psal Ales M. Mozna pro mensi pocet vcelstev-jeste. To uz snad jednodussi zpusob je podle K.Cermaka. Tam kde udelam oddelek- odeberu 3 ramky a nahradim mezistenami- 1/3 je obmenena. Tam kde neni oddelek pred krmenim dam 3 mezisteny. Za 3-4 roky obmenene plodiste a to musi stacit.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Ono je těch hledisek k rámkové míře hodně a některá jsou protichůdná. Záleží potom, jak který včelař kterému hledisku dá větší a menší důležitost.
Jinak podle mně dobrý včelař se naučí dobře včelařit na jakémkoliv obvyklém úlu a běžných rámcích, od zadováků na 39x24 nebo na rámcích šířky 36 po nějaké Langstrothy, Dadanty nejnovější varianty. Dobře včelařit znamená, že co se týká medných výnosů, byly by v podstatě stejné a omezené jen tím, co stanoviště má za snůškové zdroje.
Netýká se už pracnosti, ta je u různých úlů různá, daná logicky jejich různou konstrukcí. A potom charakterem práce, je rozdíl přehazovat bedničky nástavků a rozebírat třeba zadováky, kde kontakt se včelami ně několikrát větší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Prochazka (217.77.165.46) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Zminovane "caste rojeni"na 39x24 mi taky nic nerika.Je to presne o pridani beden,jak pise Pavel Zajicek,pripadne o prehozeni celych nastavku,ne o prehazovani ramku.Zkratka byt o krucek pred narustajici silou vcelstva.Pak uz duvodem k rojeni zustava jenom spatna matka.Hodnoceni medovicoveho medu od Radima Polaska velka jednicka,ja mam misto smrku jedli.Za smrkem se posunuju planovanym stanovistem tam,kde budecaky dokazaly vyprodukovat 50 kilo smrkove medovice,tam budou nastavky praskat ve svech.Spis se nabizi otazka,na kolik % dokazem snusky vyuzit,prave kvuli sile vcelstev a zbytecne slozitych zasahu do vcelstev.Cim min opravnenych zasahu,tim min po nas musi vcelstvo napravovat a muze pracovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu nevidim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

"Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju."

Co tomu brání? Plásty zanešené v celé ploše sladinou, málo zaplodované a hlavně bez pylu se dají od května po srpen v pohodě s mezerami nebo proložené vyřezanýní rámky skladovat. V plástech bývají maximálně 1 - 2 larvy zavíječe, víc ne, vadí jim ty zásoby v buňkách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Včely netlačí zásoby nahoru ,ale zásoby ukládají vždy nad plod. S plodovým hnízdem postupují pod uloženými zásobami dolů. V zimě pak obráceně postupují po uložených zásobách nahoru. Na jaře se ocitají tudíš v nejteplejší části dutiny a cyklus se opakuje. Tato jejich vlastnost pak umožňuje včelaření bez mřížky.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 13:05:52
> ----------------------------------------
> Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku
> do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v
> plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten
> nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich
> davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu
> prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho
> roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med
> na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt
> pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit
> zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky
> pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade
> zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat
> produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na
> zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu
> nevidim.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
P.K. (90.178.157.91) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

máte pravdu ,musíte ty bedny přidat velice přesně a je nutné mít, a je to snad alfa-omega, této míry dostatek až přebytek kvalitních souší....nemužu to zatím moc porovnat a muže to být dost subjektivní ale z míry 39yx24 mi ten med zatím přišel jaksi lepší,hm..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 08:42:09
> ----------------------------------------
> Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu.
> Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky"
> zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš
> velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
> Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná,
> jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže
> včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem,
> jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na
> ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z
> jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a
> maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ???

"Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."

Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu. Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování. Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky. Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou. Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na 12 rámků, takový objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou rezervou.
Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou desítku.
Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných prken.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Aleš Molčík (89.24.5.128) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo, protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo větší tak to včely prostaví a přejdou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 06:55:25
> ----------------------------------------
> Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo,
> protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to
> bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve
> spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to
> že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo
> větší tak to včely prostaví a přejdou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

"Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby."

já myslím, že takových uhynů bude letos víc než jiné roky. Počasí bylo hodně kolísavé, občas bylo pár dnů velice teplo a tak včely, které byly z nějakých důvodů jen trochu náchylné na plodování v zimě, se prostě rozplodovaly, a to hodně.

Jinak si ale myslím, že mezera mezi nástavky zas není tak podstatná. Viděl jsem třeba svého času překračovat včely cca 3 cm mezeru mezi plásty v zadováku, a to za mrazu -5 - 10 st C, když jsem spojoval včely. Během 1 - 2 minut včelky tuto mezeru překročily a spodní přidané včely se spojily s původním horním chumáčem.
Spíš to vidím tak, že plodování ve spodním nástavku mezeru něco jako zdůraznilo. Normálně je plod včel umístěn vždy na kontaktu se zásobami. Jak včelky seděly kolem plodu a bylo ještě trochu teplo, tak postupně do nástavkové mezery a nad ní vybíraly okolí toho plodu od zásob. Až se plod vylíhl a včelky by se potom konečně mohly přestěhovat za zásobami, už byla nad nima jednak mezinástavková mezera plus k tomu navíc široký pás vyčištěný od zásob a to už nedokázaly za mrazů překonat. Jak mrazy trvaly déle než 14 dnů, měsíc, včelky vyčerpaly vnitřní zásoby , které si z okolí za teplých dnů donesly do volátek a padly potom hladem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Ja mam Alesi mezeru mezi nastavky 1cm a pravidelne je prostavena mustky.Chumac prechazi bez problemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Aleš Molčík (89.24.7.85) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a pravidelně je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

"A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."

Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když jsou včely mrtvé.
Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají, zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 13:13:30
> ----------------------------------------
> "A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak
> ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery
> nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při
> pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a
> polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji
> přirozený tvar sezený zimního chomáče.
> Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena
> mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to
> sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru
> dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."
>
> Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který
> se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když
> jsou včely mrtvé.
> Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i
> zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu
> nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají,
> zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče
> do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
.........
gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost

GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je.       To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
zdenek (188.120.222.13) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako medník!
zdenek

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Aleš Molčík (89.24.4.65) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(85.70.20.53) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

AM:
Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.
----------
Zajímavé je, že metodika mluví o množství včel - ne o počtu N, či prostoru.
(a to jsem prý zapřisáhlý odpůrce všeho NAŠEHO:-), přesto ji znám.)
Takže doporučuji přečíst návod a nepodléhat selskému rozumu.

Jinak bez obav, letos jsem zopakoval pokus, na účinné léčení mi stačilo dvakrát léčit po dvou kapkách. Všude tam, kde jsem to kontroloval byl už po 2.aplikaci minimální spad.
Takže o svůj vosk zas tak velký strach nemám.

Jinak v tom moc velký rozdíl nevidím, pokud bych zimoval ve dvou nástavcích nebo ve 4.
Pokaždé tam prostě "naleju" lahvičku, je jedno jestli ji rozleji po polovině plástů jeden rok a po druhé polovině druhý rok, a nebo ji naleji na všechny.
Dobré je minimlaizovat počet těch lahviček. STávající metodice navzdory:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost

Zdeňku, nic proti Tobě, ale až budeš mít tolik panenských souší v mednících jako já, tak můžeš psát tímhle způsobem. jsem jedním z mála propagátorů panenského díla pro medníky. Pokud jsem přidal nástavky tím způsobem, dělal jsem to rozhodně z jiného důvodu, než aby letos sloužili v medníku...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 17:17:55
> ----------------------------------------
> To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch
> prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako
> medník!
> zdenek
>
> Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na
> školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože
> on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a
> prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o
> rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první
> snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako
> medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

"Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek."

To fungovalo dobře u zadováků, kde se původně uvažovalo s zimováním v jednom podlaží na 6 - 10 plástech 39x24. Plodové hnízdo se před krmením na zimu přetáhlo nahoru do medníku a zbytek úlu, pár rámků v medníku a celé plodiště bylo na uložení "nadbytečných" nejlepších rámků, řekněme 2x10 plástů 39x24. Všechny ostatní navíc se vyřezaly a vyvařily, takže přes zimu mimo úly se neskladovalo vůbec nic. Na předjaří se potom kvůli úspoře tepla zůžilo, během jara zase plásty a mezistěny přidávaly. V plném létě měl včelař na jedno včelstvo v zadováku 25 - 35 plástů 39x24, podle toho, jak stavěly mezistěny a kolik dělal oddělků. V podletí zase vybral nejlepší plásty na včelstvo, ty uskladnil v zadováku se včelami a zbytek zase zlikvidoval......

Co se týká nastavků, je rozdíl nechat včelstvu nástavek, ze kterého se stáhne během srpna a zpátky natáhne někdy během dubna a nechat mu další nástavky vytočených plástů z medníků a dalších. Já myslím, že někde nějaký metr čtvereční v dílně, půdě, přístřešku nebo v nejhorším případě na zahradě najde každý a uskladnit tam ty nástavky ve dvou, tří metrových "věžích" je mnohem výhodnější řešení. Nástavky nejsou půl roku vystaveny dešti, slunci, takže jejich životnost se zvětší až na dvojnásobek, plásty se dají v zimě probrat, očistit, špatné zlikvidovat, něco i opravit, nástavky totéž..... Navíc potom nejsou vystaveny léčení a vlivu léčiva.
Bral bych to jedině v případě, že úly jsou umístěny ve včelíně nebo pod přístřeškem a potom bych uvažoval o oddělení prostoru těchto nástavků od vlastního úlu třeba tím, že se tyto nástavky dají až nad strůpek nebo že se dají na spodek na druhé dno a nad ně se dá celý úl s prvním dnem.

Co se týká onoho nadstavování nástavků s prázdnými plásty nad včelstvo př Dvorského, účel chápu. Krmení v červenci a srpnu s nadbytkem cukru a se včelstvem v nezůženém nástavkovém úlu udělá velice silné zimní včelstvo, které potom velice často silně ploduje v teplejších obdobích října, listopadu a prosince a tím ta síla a zpracované zásoby přichází částečně vniveč. Nadstavený nástavek s prázdnými plásty funguje v tomto případě jako odsavač tepla z včelstva, včelstvo je tak ochlazováno, před zimou a v zimních oblevách ploduje podstatně méně a na jaře je potom silnější. Pokud ale na podzim včelstvo vyvíjí hodně tepla a nástavek nahoře je hodně uteplený, může se stát, že nástavek s prázdnými plásty ohřeje tolik, že se pro včely stane lákavé tam přesunout a průšvih je na obzoru. V ideálním případě se potom nástavek s prázdnými plásty nechá až do jara a včely ho v rámci jarního rozvoje prostě obsadí. Získá se tak bezobslužnost, prostě se s tím nemusí hýbat. Na druhé straně je to na ostří nože, jedním "nadstavením" toho nádstavku prázdných plástů na podzim a jeho neuteplením či uteplením se musí vyhovět všemožnému posdzimnímu a zimnímu počasí i potom na počasí a na jiných věcech závislému jarnímu rozvoji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 1. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze by mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke kladeni a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 1. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkuenost

Mohl by jste to upřesnit? Rozměr, počet rámků, množství zásob.
A musíme ještě uvážit loňský nenormálně teplý podzim. Děkuji.

> Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval
> prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze
> by
> mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil
> jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a
> doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni
> vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke
> kladeni
> a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri
> mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Josef Prochazka (217.77.165.45) --- 1. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkuenost

Pro V.Potuznika:opovrhovana rm 39x24,11ramku v nastavku.3 davky po 6 kilech 15. 22. a 28.srpna,vlastni zasoby oddelku pouze vence a neco v krycich plastech..Proste jsem si nedokazal predstavit,kam bude mlada matka klast,kdyz do bunek po vybihajicim plodu budou vcely ukladat zasoby.Ostatni oddelky byly slabsi,tam jsem krmil normalne na 12 kilo,ale vzhledem k teplemu podzimu v jednonastavkovych oddelcich v tuto dobu moc zasob zbyvat nebude,budu muset dokrmovat a to nemam rad.Porad jsem presvedceny 2 nastavky-20 kilo par kilo navic a brezen,pulka dubna v klidnem cekani na vyveseni vcelstev v podmetu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 3. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkuenost

Děkuji za zprávu. Důvod dotazu byl, zda včelstvo tvořilo zimní chomáč přes
uličku mezi nástavky. Pokud vezmeme v úvahu množství zásob spotřebované do
října, je zřejmé, že včelstvo šlo do zimy částečně v horním a částečně v
dolním nástavku. Podle mého názoru problém nastává, když včelstvo má přejít
"dřevo-vzduch-dřevo" v průběhu zimy nebo velmi časného jara. Pokud už tam
je, může "se opožďovat" proti vysokému rámku, nedojde však k úplnému
kolapsu. Proto se mě do zimování ve dvou nástavcích nechce. A pokud, tak
bych to viděl tak na 2x7 rámků. Vím, že si přidělávám práci.
Věta k 39x24: v naší malé organizaci (cca 550-700 mnm), zazimovali s jednou
vyjímkou (37x30) na této míře všichni (necelých 200 včelstev).

> Pro V.Potuznika:opovrhovana rm 39x24,11ramku v nastavku.3 davky po 6
> kilech
> 15. 22. a 28.srpna,vlastni zasoby oddelku pouze vence a neco v krycich
> plastech.......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(212.77.163.104) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost

RH:
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě.
------------
Taky jsem mimo jiné vymetl jedny, které si to samy tak uspořádaly. Tedy při krmenáí vytvořily elipsoid zásob nad plodištěm (asi 4N 448*232), ale v horním už bylo zásob málo.
V zimě se přesunuly do toho horního a zásoby jim došly.
Pod nimi byl N plný - zav. zásob od shora dolů a pod ním ještě ten co byl okolo plodiště asi tak z 1/2 plný.

U nás bylo ještě v pátek -13stC, možná to může fungovat někde, kde jsou v lednu prolety a včely si zásoby přetáhnou, nebo jsou chytřejší včely. :-)

Tento letošní úhyn byl dán mojí nepozorností, pokusy se stejným negativním výsledkem jsem dělal dřív.

Souše skladuji pod, není problém vyzimovat i v 5N - tedy přes metr výšky. Ale nad včelama musí být jen zásoby. Moje zkušenost zde pod horama. V podstatě to znamená, že to po krmení projdu a tam kde není plno až nahoru a o patro níž je dost zásob to odeberu a strčím pod nějaký oddělek. Pokud se k tomu dostanu. :-)

Ovšem letos jsem měl problémy s vyzimováním spíše jiného typu. Kálení včel. Asi ta medovicová snůška byla opravdu dlouhá. Pro mě poměrně nová zkušenost :-(, dřív jsem takové problémy neměl.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

> Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a
> pravidelně
> je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

Pokusím se k tomu napsat pár řádek. Včelařím v 39x24, několik Standard,
několik nástavkových a dodělané nástavky na 9 rámků - medníky. Stanoviště
650 mnm, zpoždění na jaře cca 14 dnů proti 400 mnm a asi 20 dnů proti 330
mnm, které mám možnost porovnat. Pokud je ale "horké" jaro, odkvete
pampeliška s ovocnými stromy za týden a je ten rok většinou medu velmi málo.
Snažím se zimovat v jednom nástavku, protože nevýhody dvou převyšují výhody.
Řeším to prázným nástavkem nahoře, kde se vyvěsí letní včely v srpnu. V
říjnu jej odeberu. Problém je s krmením, musí se dát optimální množství a v
menších dávkách. Nehrozí ale "nepřejití" mezi nástavky. Naopak hrozí
nedostatek zásob začátkem dubna, například letos. Mám váhu, takže vím, kolik
budu muset některým přidat.
22 rámků 39x24 je podle mne na šumavě na zimu moc. Jediné snůšky jsou
ovocné stromy, pastviny a sekané louky a les. Přezimovaná včelstva se
rozvinou na 40 až 50 rámků. Nejsem zastáncem obřích včelstev.
Když jsem včelařil s tátou s "černými ďábly" cca 1965, jedno naše
kritérium hodnocení bylo, jak ukládají med v medníku. Některé to měly
roztahané po celém úlu. Kraňka to tolik nedělá. Tady bych viděl jeden možný
problém. Pokud nechám včelstvu hodně rámků a ono si zásoby neuspořádá, může
být v zimě problém. Ne proto, že by to neuměly, ale třeba proto, že mají
hodně plodu a dostanou jednorázovou várku krmiva. Tady by asi nejlépe text
pokračovali ti, kdo pracují s "menou komorou". Já chci zkusit někdy v
budoucnu 2 x 7 rámků nad sebou doplněné z obou stran polystyrénovými
uteplívkami.
Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 23:40:18
> ----------------------------------------
> "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných
> úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se
> prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není
> pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i
> s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly
> na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to
> 1" , 2", a
> 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly.
> Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty
> různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový
> způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."
>
> Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více
> řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo
> tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými
> latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za
> ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu.
> Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování.
> Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do
> jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil
> jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky.
> Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný
> prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou.
> Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku
> jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na       12 rámků, takový
> objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou
> rezervou.
> Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl
> to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo
> vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně
> vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro
> zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu
> jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více
> pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost
> dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou
> desítku.
> Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z
> klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných
> prken.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

"On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály."

U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich zase rozpínají svisle.
Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly pro tyto družstevní a podobné provozy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Kde jsi prosím tě, kláty jsou záležitostí do druhé poloviny 19 století. Musíš vzít doby výroby. Janišův úl je dokonce století 18. Plásty byly stavěny na loučkách. Úly s rámky se objevují v polovině 18 století a to v provedení truhlářském nebo bednářském. O sjednocení rámků se začíná diskutovat ihned při zakládání Včelařského spolku v roce 1872. K jeho uskutečnění došlo v roce 1904 na sjezdu včelařů v Brně. A právě z tohoto sjezdu vyšel vítězně úl Budečský O nástavkový úly Hospodář, Švarcův a Hrubešův včelařská veřejnost neprojevila zájem. Ten poslední se pak ve dvacátých letech stal základem pro Moravský univerzál V tu dobu se také objevuje několik konstrukcí dalších univerzálů , Eichnerův a Pražákův a od té doby začíná souboj nástavkových úlů a zadováků. V 30 letech se objevuje úl Lesan. Pak se 20 let v úlové otázce nic podstatného nedělo V 50 letech se objevuje Pětiletka aby se odstranila námaha s těžkým medníkem. a Přichází v Prostějově v roce 1959 na svět Čechoslovák. V tu dobu se řeší znovu rámková míra 39 která byla ponechána však ke svému dožití a byla navržena míra 42. v českých zemích však úspěch neměla ale je dnes považována za národní míru Slovenskou. Stejně to pak dopadlo v 70 letech kdy byla zastavena výroba úlů Budečák a Moravský univezál Z poměrně málo užívaného úlu Lesan po odstranění pevného dna byl úl Tachovský. Universál se začal vyrábět jen s oddělitelným dnem a Čechoslovák rovněž. Kolektivizace včel byla zavržena hned na počátku vzniku JZD a započalo se s úvahami velkovčelařkých provozů až koncem sedmdesátých let v Tachově. Od té doby také lze datovat u nás nástup moderního včelařství.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 08:24:48
> ----------------------------------------
> "On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je
> větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako
> kompromis mezi zadováky různé universály."
>
> U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod
> přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly
> proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více
> řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se
> zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy
> se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich
> zase rozpínají svisle.
> Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let
> minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali
> zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly
> pro tyto družstevní a podobné provozy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel (81.19.47.92) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???

Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku - minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 1. 3. 2011
Re: 39x24 ???

druho jeho vadou byla váha, 12cm stěna něco váží
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 21:53:04
> ----------------------------------------
> Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl
> zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával
> stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je
> potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole
> žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku -
> minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
> Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu