78503
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???
On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: 39x24 ??? > Datum: 27.2.2011 23:40:18 > ---------------------------------------- > "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných > úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se > prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není > pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i > s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly > na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to > 1" , 2", a > 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. > Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty > různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový > způsob vedení silných včelstev metodou převěšování." > > Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více > řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo > tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými > latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za > ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu. > Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování. > Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do > jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil > jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky. > Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný > prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou. > Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku > jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na 12 rámků, takový > objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou > rezervou. > Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl > to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo > vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně > vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro > zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu > jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více > pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost > dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou > desítku. > Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z > klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných > prken..... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 50967
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???
"On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály."
U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich zase rozpínají svisle.
Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly pro tyto družstevní a podobné provozy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 50972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???
Kde jsi prosím tě, kláty jsou záležitostí do druhé poloviny 19 století. Musíš vzít doby výroby. Janišův úl je dokonce století 18. Plásty byly stavěny na loučkách. Úly s rámky se objevují v polovině 18 století a to v provedení truhlářském nebo bednářském. O sjednocení rámků se začíná diskutovat ihned při zakládání Včelařského spolku v roce 1872. K jeho uskutečnění došlo v roce 1904 na sjezdu včelařů v Brně. A právě z tohoto sjezdu vyšel vítězně úl Budečský O nástavkový úly Hospodář, Švarcův a Hrubešův včelařská veřejnost neprojevila zájem. Ten poslední se pak ve dvacátých letech stal základem pro Moravský univerzál V tu dobu se také objevuje několik konstrukcí dalších univerzálů , Eichnerův a Pražákův a od té doby začíná souboj nástavkových úlů a zadováků. V 30 letech se objevuje úl Lesan. Pak se 20 let v úlové otázce nic podstatného nedělo V 50 letech se objevuje Pětiletka aby se odstranila námaha s těžkým medníkem. a Přichází v Prostějově v roce 1959 na svět Čechoslovák. V tu dobu se řeší znovu rámková míra 39 která byla ponechána však ke svému dožití a byla navržena míra 42. v českých zemích však úspěch neměla ale je dnes považována za národní míru Slovenskou. Stejně to pak dopadlo v 70 letech kdy byla zastavena výroba úlů Budečák a Moravský univezál Z poměrně málo užívaného úlu Lesan po odstranění pevného dna byl úl Tachovský. Universál se začal vyrábět jen s oddělitelným dnem a Čechoslovák rovněž. Kolektivizace včel byla zavržena hned na počátku vzniku JZD a započalo se s úvahami velkovčelařkých provozů až koncem sedmdesátých let v Tachově. Od té doby také lze datovat u nás nástup moderního včelařství.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: 39x24 ??? > Datum: 28.2.2011 08:24:48 > ---------------------------------------- > "On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je > větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako > kompromis mezi zadováky různé universály." > > U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod > přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly > proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více > řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se > zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy > se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich > zase rozpínají svisle. > Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let > minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali > zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly > pro tyto družstevní a podobné provozy. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 50978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Pavel (81.19.47.92) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ???
Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku - minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51007
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 1. 3. 2011
Re: 39x24 ???
druho jeho vadou byla váha, 12cm stěna něco váží > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: 39x24 ??? > Datum: 28.2.2011 21:53:04 > ---------------------------------------- > Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl > zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával > stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je > potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole > žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku - > minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce. > Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu