Archiv Včelařské konference

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1. Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).

2. Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.

3. Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.

4. Určitě by se vyplatilo čas od času plošně vyšetřit měl na mor včelího plodu.

5. Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora ....

---------------------
No myslelo jsme to v nadsázce, ale fakticky je to jediná možnost. Nikdo jiný to neudělá.

Druhá logická možnost je známa pravděpodobně bude fungovat a je skoro systémová.
Právě proto že je tak systémová ji nikdo nikdy neudělá. :-)

A není z mé hlavy. :-(

Slyšel sjem ji na přednášce Ing. Titěry o moru.

Něco jako v Americe, výkupu nelegálních zbraní za peníze.
Výměna starých úlů za nové v nějakém poměru.

No a jak to realizovat?
Tady to zjednosušeně řeknu takto:

Například Jihomoravský kraj na dotace začínajícím včelařům vyhazuje letos něco přes milion korun.
No a místo aby vyplácel peníze jen na základě dobře napsané žádosti a faktury, tak mlady začínající včelař místo každého nového úlu, přinese doklad o úředním zlikvidovaání 2 - 5 starých úlů. Když se tak válejí všude, tak žádný problém, ne?

No a milion korun po 15 tiscích na včelaře, asi tak 70 včelařů by mohlo přinést asi tak po deseti starých úlech, no rok po roce, a začne být po starých opuštěných včelínech sháňka:-)

No a začínající příbuzní budou včelařit alepoň v čistčím okolí. Jak k těm starým úlům přijdou to už je jejich věc. Můžou je ve vhodném kurzu oi vykupovat. :-)

A máme 14 krajů, tolik starých úlů snad ani v ČR není. 10 000 by jich takhle mohlo mizet ročně.

No a když někdo chce dotaci, tak ať prokáže, že je ochoten něco pro včelaření udělat.

Karel

Zdravím vás,
Karle, p. Václavek, pod to bych se podepsal i já, také jsem to napsal na mé stránky. Kdyby to šlo, tak u mě KM v podletí, Varidol na podzim. Dle nařízení SVS či potřeby aerosol. Pokud by to nebylo nutné, včely by byly o.k a SVS by to nenařídila plošně, předjarní ošetření bych nedělal taky. Zdraví P.S

či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září. S pozdravem M. Václavek

Áno, robil som to dlhodobo, je to ten najčistejší spôsob, ako nepchať do včiel "chémiu", ak M skutočne izolujete v IZO (k M musia mať včely prístup!) 22 dní, aby ste doiahli ideálny stav včelstva bez akéhokoľvek plodu, potom včelstvo už viac nemusíte trápiť! Ani aerosolom! Vždy je to uhol pohľadu toho ktorého jednotlivca, preto sa naše pohľady sa vždy budú rozchádzať.

KaJi mimojiné napsal: Například Jihomoravský kraj na dotace začínajícím včelařům vyhazuje letos něco přes milion korun.
No a místo aby vyplácel peníze jen na základě dobře napsané žádosti a faktury, tak mlady začínající včelař místo každého nového úlu, přinese doklad o úředním zlikvidovaání 2 - 5 starých úlů. Když se tak válejí všude, tak žádný problém, ne?
------------------------
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.

Něco jiného jsou rozpadající úly nebo včelíny na nevyužívaném stanovišti, o kterém nikdo s jistotou neví, jestli ty zbytky nejsou zamořeny morem a něco jiného je výkup starých úlů. Není žádý reálný důvod, proč by se nemělo včelařit ve starých úlech, pokud v nich někdo včelařit chce, s výjimkou těch s nerozebíratelným dílem, protože rozebíratelné dílo je pro chov včel předepsáno veterinou.. Naopak je spíš důvod, proč staré úly z dřevěného masívu nevykupovat a takzvaně ekologicky nelikvidovat, ale v případě potřeby prostě spálit doma v kotli. Protože i barvami natřený dřevěný masív při spalování doma produkuje výrazně méně škodlivin než dnes povolená paliva - hnědé a černé uhlí, tady udělali "zelení soudruzi" chybu.
Zatímco při takzvané ekologické likvidaci je to zvlášť nebezpečný odpad, který se draze likviduje na náklady daňových poplatníků.... něco jiného jsou plastové úly a úly vyrobené z různých překližek a sololitů.....
Co se týká nákazové situace třeba konkrétně toho moru, likvidace bezprizorních stanovišť může odstranit "časované bomby", kdy kvůli postupu rozkladu toho zařízení a náhodě může jednou dojít k masivnímu uvolnění spor a propuknutí kliniky na nějakém blízkém stanovišti, ale jinak nic víc. Likvidace starých úlů bezpečně uložených mimo dosah včel nákazovou situaci nijak neovlivní. Pokud někdo zase vytáhne starý schovaný úl, neočistí a nedenzifikuje ho a on byl zamořený a vznikne ohnisko, není to problém starých úlů, ale problém toho konkrétního člověka. Stejně tak jako třeba když včelaři v jednom včelstvu propukne klinika a on z neznalosti či hlouposti se snaží včely léčit a udržovat počet včelstev, dokud mu nepomřou všechny a není propuknuta klinika i u sousedů.....

Streit Pavel:
Karle, p. Václavek, pod to bych se podepsal i já, také jsem to napsal na mé stránky.

___________________________________________________________

Jaké stránky?

S pozdravem M. Václavek

Zdravím p. Václavek,
Jeden velký včelař se mi zde na diskusi nabídl, že mi stránky zřídí, když to neumím. Dnes jsem je rozeslal známým. Je tam MOJE ZKUŠENOST DÍL I, MOJE ZKUŠENOST DÍL II, DOZNÁNÍ, FOTKY MÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. V budoucnu tam chci ukázat a fotit každých 14 dnů, kdy a jak zakládám oddělky a jak dlouho mi trvá, než z oddělku vypěstuji hotové kmenové včelstvo. Dále rozšiřující se chov a jistě nějaké změny v metodice chovu včel a systému léčení, pokud mi to nákazová situace dovolí a SVS nenařídí něco jiného. Jsou tam na mě kontakty, můžete mi napsat vaše dojmy. Název stránky byl zvolen trochu sarkasticky, to už se s tím nedá nic dělat, nechám to tak, jen jsem nechal upravit nějaké nadpisy, takto to vypadá lépe.
WEB: www.ocistnakura.borec.cz

CHtěl jsem se ještě zeptat, kdo to Norské zimování dal opět na diskusi? Já už se nebudu hádat, týden jedu od znova, žádné urážky ode mě už doufám neuslyšíte, ikdyž jisté náznaky mě do toho opět vtáhnout zde byly. Ale já se nedám. Jste jením z lidí zde na diskusi, koho beru.
Zdraví Pavel Streit

Klikejte na první díl, druhý díl, doznání, fotky hospodářství

Martin:
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.
--------------------
Milé překvapení, když někde vítězí rozum:-)

Karel

"Martin:
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.
--------------------
Milé překvapení, když někde vítězí rozum:-)"

Jen zbytečně vyhozené státní peníze za likvidaci něčeho, v čem je uloženo lidská práce, suroviny a energie a co jinak ještě mohlo někomu sloužit.

" Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
Startujete zbytečně.
Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou, nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to tady sám.
Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat spad a podle potřeby použije léčivo?
Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.

Keďže všetka úľová vlhkosť odchádza cez zasieťované dno, je vhodné ho mať otvorené. Na nevyhnutnú dobu - preliečenie, kontrola spadu klieštika je však vhodnejšie mať plastovú podložku - materiál HPS (používa sa v potravinárstve). MDF, HDF, preglejka veľmi sajú vlhkosť, časom sa krútia....

P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. Buď je včelař bez ohledu na velikost svého chovu
pořádný a umí se postarat kvalitně o každé včelstvo ve svém chovu a
nebo je břídil a stále chov včel mastí jak se dá a je jak neřízená
střela. A takových se najde všude plno, dokonce i mezi teoretiky na
zdejší konferenci. Takže směřujte své teoretické dovednosti směrem k
vyšší kvalitě svého chápání. Bez toho totiž se nikdo nic nenaučí a
stále jen diskutuje o kulatosti kul.

_gp_

27.2.10, PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> " Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si
> brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
> Startujete zbytečně.
> Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na
> náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou,
> nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to
> tady sám.
> Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka
> včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut
> práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat
> spad a podle potřeby použije léčivo?
> Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to
> neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Řešení jsem tady už jednou nastínil přes recyklační vůz určený pouze
na úly. U olejů, baterií, spotřební elektroniky, žárovek atp je to
vyřešeno. Pokud někdo chápe pojem povinný zpětný odběr nebezpečného
odpadu předepsaným způsobem a to posledním článkem v obchodu s úly.
Bohužel ale není v seznamech podle zákona, tak nemá význam dál
rozpitvávat tuto otázku!

Je to problém směrovaný směrem k výrobcům potažmo obchodníkům s úly.
Pokud jsou schopni úl vyrobit nebo prodat, tak hned u prodeje musí být
zpětně, schopni starý úl i zlikvidovat. Mít rozvoz a k tomu recyklační
prostostor navíc jako přívěsný vozík pouze na kontaminovaný odpad,
kterým spálením třeba vysuší nové řezivo, je řešením schopným do
výroby a provozu. Ne? A jestli dělá čoudíky? Snad to je problém toho
co recykluje jaký má na komíně separátor a ne haldy včelařů nebo zde
konferujících "expertů" na ekologii.

_gp_

26.2.10, J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>:
> Dobrý den.
> Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o
> stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.
----------------

prodyšnost sololitu, umělé hmoty nebo plechu je vzhledem k množství vlhkosti co produkuje včelstvo srovnatelná.
Takže je to z hlediska prodyšnosti "mimo".
Je to o konstrukci úlu a jeho odvětrávání.

Podle mě je neljlepší plech. tisk. folie - je lesklá, dá se odevzdat do sběru, lehce otíratelná, a vydrží vlhko.

Osobně ji dávám v zimě dovnitř, tak aby byla jen lehce nad dolním sítem, pokud jej ve dně mám.

Použitá se dá sehnat v tiskárně za med, či cenu šrotu.

Karel

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.
---------------------
Gusto, problém starých úlů je většinou ten, že už si nikdo nekoupí nové a mnohdy dokonce umře, takže je těžko jej k tomu nutit.

Když si včelař jde koupit nové úly, tak se většinou těch starých nějak inteligentně zbaví.
Třeba naše kamna budou velmi zdravá od propolisu.

Co ale udělám s těmi silně zateplenými úly s polystyrénu, na to jsem letos nepřišel.
Nemám venku vhodné místo na podpal :-)

Karel

R.Polášek k likvidaci úlů napsal:Jen zbytečně vyhozené státní peníze za likvidaci něčeho, v čem je uloženo lidská práce, suroviny a energie a co jinak ještě mohlo někomu sloužit.
------------------
Nemyslím si, že jsou to vyhozeneé peníze. Ano sloužit tyto úly mohly dále, např. dalších 50 let stejně tak mohl dále sloužit i Trabant, že? Ty úly, které jsou v praxi likvidovány jsou zpravidla ze 70 let, a nejmladší jsou tachováky z 80 let.Pokud se nezlikvidují teď v rámci motivační dotace, kdy potom? Komu posluží, mladým včelařů? Na těchto úlech nikomu nemůžete vykláddat o efektivitě a modernosti chovu včel a lákat mladší generaci včelařů. Je to stejné, jako byste je lákal na Trabant a vedle něj stála Octavia, jak budete asi úspěšný? Budeme pořád jen tlachst o tom, že populace včelařů stárne a budeme jen o nástavkových úlech číst?

"P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. "
Třeba jak se tady před krátkým časem diskutovalo o možnosti na konci sezóny přemést včelstva a nechat je podle norského zimování vystavět mezistěny, mohli by se tak roztoči zlikvidovat na rezidua mnohem šetrnější fumigací než vkládáním Gabonů nebo i bez léčení je jen plodovou přestávkou omezit plus navíc by došlo obecně k snížení koncentrace choroboplodných zárodků ve včelstvu atd. Ovšem samotné setřepávání znamená nejméně takovou hodinku v létě dost nepříjemné práce na jedno včelstvo plus navíc potom práce s tím léčením a práce navíc proti běžnému krmení, je třeba při výstavbě mezistěn krmit pomaleji a včelstva víc sledovat. Pokud si pamatuji, kterýsi z velkovčelařů tady v diskuzi to striktně odmítl, protože prý by to nestíhal ( V mém překladu musel by na to najmout pomocné včelaře brigádníky a tím by rentabilita včelařského provozu asi šla tam, kde nechce.)
Zatímco včelař s nějakou desítkou včelstev to v pohodě za víkend stihne. A není sporu,že když se to provede správně, bez extrémů, tak to zdravotní stav včelstva vylepší, jeho sílu do zimy prakticky neovlivní a navíc umožní identifikovat nevitální včelstva.

"Nemyslím si, že jsou to vyhozeneé peníze. Ano sloužit tyto úly mohly dále, např. dalších 50 let stejně tak mohl dále sloužit i Trabant, že? Ty úly, které jsou v praxi likvidovány jsou zpravidla ze 70 let, a nejmladší jsou tachováky z 80 let.Pokud se nezlikvidují teď v rámci motivační dotace, kdy potom?"
Kdo bude chtít využít kvalitní prostředí kolem svého baráku k chovu 2 - 4 včelstev na zahradě, aby zásobil svou rodinu medem, tomu poslouží prakticky úplně stejně staré zadováky nebo tachováky z 70 let jako nejnovější současné úly. Úly vyřadí sám, až budou v špatném stavu, prohnilé, netěsnící, po zimě rozklované datlem....
Kdo si bude chtít chovem včel přivydělat, přijde sám během velmi krátké doby na to, že 20 včelstev ve starých úlech s přístupem zezadu není z hlediska spotřeby času to pravé ořechové, zlikviduje staré úly i sám a stejně si pořídí nejnovější nástavkové.
Kdo bude mít nebo sežene staré nádstavkové tachováky z 60 a 70 let a podobně, tak k nim dá levně přidělat nová současná dna a víka, případně na úl jeden, dva polonástavky a má prakticky totéž, co jsou dnešní úplně nové úly na míru 39x24.
Kdo úly a včelstva zdědil a nebude chtít včelařit, tak pokud se mu to nepovede prodat, stejně nabídku výkupu starých úlů nevyužije, protože nebude chtít nové úly..... Úly kvůli pietě prostě zavře, naháže do včelína nebo do stodoly a nechá pro strýčka Příhodu. Pokud tam byl mor, těšte se sousedi, až za 20 let všichni na včelaře a jeho včelín zapomenou, včelín prohnije a včelky slídilky se dostanou dovnitř.......
Prostě ten systém je z hlediska včelaře dost nesmysl.....

Ponechal bych to na prodejcích. Myslím že to je vhodný reklamní tah.
Kdo koupí nové úly, bude mít možnost zbavit se starých vraků. Kus za
kus. Co je na postupné likvidaci včelařského odpadu nesmyslného?
Bavme se o morech a možném řešení a ne o bajkách co kdo dělá. Mnohdy
lidé často překvapí svým chováním, když jde o společné zájmy. Nebo
prevence a potírání morů je nesmysl p. Polášku? Nesouhlasím.

_gp_





...............
28.2.10, R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:

> Prostě ten systém je z hlediska včelaře dost nesmysl.....
>

Povím vám, jak bych to dělal já Pavel Streit. Pokud bych už já měl začít včelařit, v žádném případě bych si nepořizoval staré úly od tatínka, či nějakého starého dědečka. Co já vím, co tam za zažrané spory nemocí v tom úle je. Pěkně bych koupil nové nástavkové úly s celým novým příslušenstvím. Ve starých kostitřasech bych nevčelařil, stojí vás to nervy, čas u včel navíc, včely zlé atd.
N dotace - Kdybych jako kraj já měl poskytovat dotace, tak bych si od svazu zjistil všechny začínající včelaře v kraji. Těm bych navrhl, pokud by chtěli využít zpětnou dotaci na vybavení, které již zakoupili a mají od něj doklady od zaplacení. Poslali by doklady na kraj a já bych jim poskytl dotaci v nějaké výši. Pokud chce někdo včelařit, musí mít v kapsy nějaké peníze, zadarmo začít nejde. Vlastní iniciativu musí ukázat. Jako kraj bych potom tyto včelaře sledoval a třeba jim něco navíc na vybavení přidal. Určitě bych nedělal to, že kraj dá někomu peníze jen na základě prohlášení, že do jednoho roku začne včelařit. Když nezačne, musel by samozřejmě peníze vrátit, ale ty peníze mu byli dány zbytečně. Mohli být poukázány někomu jinému.
Dotace na obměnu úlů a příslušenství.
Pokud má někdo staré úly, a chce li je vyměnit, dotaci bych mu poskytl až po nakoupení nových úlů, doložení dokladů na kraj a doložení protokolu o likvidaci. Zřídilo by se tu nějaké sběrné středisko v okresech, kde by se tyto doklady vystavovali. Pokud by doložil protokol o likvidaci starých úlů, dostal by od kraje nějaký symbolický bonus, řekněme do 10% navíc od žádané dotace, zato že obměnil příbytky pro své včely a zbavil obor včelařství dalšího starého příslušenství. To je můj názor.Zdraví P.S

Jak už jsem napsal dřív, výkup starých úlů při dotaci na nové úly v řádném případě neřeší boj proti moru plodu. To by se musely vykupovat staré úly od lidí, co právě už nemají v úmyslu dále včelařit a bez výkupu by ty úly nechali někde venku pomalu hnít. A ne od lidí, co chtějí včelařit dále.
To, že jsou staré úly obecně všechny semeniště nemocí, je pověra, protože to nemá co do činění s úly, ale spíš se včelaři. Vlastní úl je taková třetina, možná pětina včelaření, podstatně větší část včelaření je pečlivé a správné provádění zásahů ve včelstvech a udržování pořádku a čistoty kolem úlů i v úlu včetně včasné výměny plástů. Jinak řečeno, včelař lajdák udělá během 2 - 4 let i z nejmodernějších "nejnástavkovějších" nejdražších úlů mnohem horší semeniště nemocí než jaké je v aspoň trochu udržovaném starém úlu. To, že běžně to je opačné, je způsobené tím, že k starým úlům se obvykle cizí včelař dostává až tehdy, když jejich původní majitel už takových několik let ty včely neošetřoval pořádně, neudržoval pořádek a podobně, třeba kvůli tomu, že na to už kvůli stáří a nemocím neměl. A několik let trvalo, než si prostě připustil, že na to včelaření už nemá.....A ty úly a včelstva logicky podle toho vypadají. Kdo má na to včelařit a včelaření mu jde, tak má i staré úly vyčištěné a v rámci možností v pořádku....
A jak znova opakuji, kromě klátů s nerozběrným dílem není žádný důvod, proč by se ve starých úlech nemělo včelařit, pokud to ten člověk umí a dělá to pořádně. Jediný důvod je maximálně prosperita výrobců úlů..... Zvláště když jsou dotovány jen profesionálně vyrobené úly, ne ty vyrobené doma nebo u nějakého "necertifikovaného" malého truhláře.

Já jsem se jako včelař začínající v 15 letech nevyhnul těm starým,chorobami prolezlými úlům po mém dědovi,po kterém zůstaly dvě včelstva v budečácích.Tenkrát jsem ještě o včelách nevěděl zhola nic,žádné dotace na nové úly a jiné podobné vymoženosti nebyly(1990),byl tu jen zájem o něco nevšedního.Myslím,že dnešní začátečníci mají proti dřívějšku materiální výhodu,nám,když jsme chtěli mít nové úly a vybavení,tak jsme si buď museli vše koupit nebo vyrobit,což byl i můj případ,výnosy medu u začátečníka bez odborného dohledu byly velmi nízké.I tak mnozí z nás začínali a jen tak jsme se dostali ke včelaření,neodsuzoval bych to.To,jak mnozí včelaří po získání základních znalostí už je ovšem věc jiná,zdravotní stav našich včelstev se dotýká celého okolí,proto je v našem zájmu mít přehled i o včelstvech sousedů.

Na druhé straně, jestli se někdo sám rozhodne staré úly nahradit novými, nevidím v tom problém, pokud někdo na nějaký protiúčet ty staré úly vykupuje a omezuje tak nabídku použitých starých úlů. Starší prostě ustupuje a objevuje se nové. Ale dělat to násilím ve stylu 10 let staré úly jsou nevhodné, bezpodmínečně pryč s nimi. Nebo starší úly jsou vždy semeniště nemocí, bezpodmínečně pryč s nimi. To prostě smrdí hloupostí, manipulací, neúctou k materiálu, práci i nakonec k životnímu prostředí, protože ty nové úly logicky spotřebují nějaké zdroje navíc....

"Já jsem se jako včelař začínající v 15 letech nevyhnul těm starým,chorobami prolezlými úlům po mém dědovi,po kterém zůstaly dvě včelstva v budečácích.Tenkrát jsem ještě o včelách nevěděl zhola nic,žádné dotace na nové úly a jiné podobné vymoženosti nebyly(1990),byl tu jen zájem o něco nevšedního"
Taky bych asi takhle začínal, kdybych začínal znova, nějaké staré použité uly se spoustou starého propolisu a dalšího nahromaděného smetí a tmavými plásty. Proto to asi leckomu s těmi starými úly nešlo. Dnes vím, že tehdy bylo třeba ty úly zvenku i zevnitř pečlivě oškrábat, vyčistit, když by se objevily nějaké praskliny nebo dokonce vyhnilá místa a další problémy, tak to opravit nebo úl hned vyhodit, staré plásty zlikvidovat, staré matky vyměnit.... A že potom by se v těch starých úlech včelařilo stejně dobře jako v nových, když pominu odlišnosti způsobené rozdílnou kostrukcí......

Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel.Neodsuzuji staré úly,jen mi vadil ten obtížný přístup,při mých dnešních 54 včelstev bych jejich ošetřováním strávil opravdu mnoho času.Ale myslím,že je zbytečné tady o tom polemizovat,to už musí každý vědět sám,co mu vyhovuje.Mimochodem,těm mým prvním výrobkům už je letos 20 let a pořád ještě slouží.Zdraví Pavel.

No jakpak jsem byl rád když jsem dostal od jednoho staršího včelaře plnou káru vyřazenejch Tachováků.
Poctivě jsem je očistil,opálil a každé prkénko na nástavku znovu probil.Natřel barvou a slouží dál a sloužit ještě budou.
Věděl jsem že ten člověk nikdy neměl potíže s nějakou nemocí a tak jsem si je vzal.Ušetřilo mi to v začátku spoustu peněz a umožnilo rychle expandovat do současného stavu.

"Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel."
U zadováků bylo třeba mít bezpodmínečně v úlech čisté drážky, aby vytahování rámků bylo bezproblémové. Taky ale včelař byl skrz manipulaci s jednotlivými rámky i skrz sezení při práci těsně u úlu včelám mnohem blíž a musel je umět mnohem více "číst" než při včelaření v nástavcích. Podle toho, jak se chovají, jak jsou cítit, jak se ozývají, musel přesně vědět, kdy je třeba s nima zacházet velice opatrně a pomalu, aby nebyly ještě naštvanější, než jsou, protože stačilo těch 50 - 100 včel, co v takovém případě během práce nepřetržitě útočilo na včelaře. A kdy je možné do té práce šlápnout a dělat s nima relativně rychle.....
Na větší množství včelstev v nich to ale už dnes není. Do kočovného včelína s 20 včelstvy v zadovácích jsem přicházel v 8 - 9 hodin ráno a práci končil někdy za šera v 9 večer a trvalo mi to tři dny, než jsem v létě stihnul udělat všech dvadcatero......Taky dříve bylo normální, že včelař, pokud pracoval, měl v zadovácích tak 5 - 15 včelstev. Jak odešel do důchodu, často potom rozšiřoval počet včelstev na několikanásobek a potom byl v létě ve včelách každý den a na medu vydělával někdy i více než kolik vydělal ročně v práci. To tehdy v zadovácích trvalo obvykle tak do 70 let věku, pak už to přestával zvládat a počet včelstev začal omezovat....

Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale představit v čem. Zdraví P.S

No mě napadají robotické včely a budou nosit rovnou do sklinek :-D
P.K.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 28.2.2010 17:57:49
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě
> že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů
> nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly
> přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale
> představit v čem. Zdraví P.S
>
>
>

U budečáků stačilo se někdy podívat za okénko a včely se nemusely zbytečně a pracně rozebírat,dnes je podobnou obměnou durafol nebo jiný materiál na strůpku,či stačí odklopit nástavek a hned víte,kolik uhodilo,jste v těsnějším kontaktu se včelami také ,za cenu velké úspory času,také na česně se dá ledacos vyčíst,je zbytečné včely častokrát rozebírat a nástavkové úly to umožňují,jen se v nich musíte naučit"číst" .Tady u nás(Slánsko)je včelař,který i ve věku přes osmdesát let obhospodařuje se synem více jak 60 včelstev v budečácích,vše má v naprostém pořádku,má můj obdiv,i tak dodnes někteří včelaří bez problémů.

Tak to před ním klobouk dolů. Oběma. CHtěl jsem se zeptat. Včera jsem tu zveřejnil své WEB stránky, rád bych znal vaše komentáře, pokud mi je sdělíte, jakékoliv. Děkuji.Zdraví P.S

Bylo to sice pracnější ale zase taková řehole to nebyla. Budešáky byly obvykle ve včelíně a ve dvou řadách nad sebou Protože se v nich pracovalo zezadu, okolní včelstva byly od otevřeného úlu oddělena zdi včelínu a tak tam právě byl větší klid. jako dnes při nastavkových úlech. Na oknech včelínu měli někteří výkluz kterým odlétnuté včely vylétli ven a dovnitř se již nedokázaly vrátit. U nástavkových úlů zvláště v pozdním létě při slídění musím venku skončit poměrně brzy a pak se stěhuji do včelína kde je větší klid . Dnes tam jsou již také nástavky a není to již ono, ale pořád lepší jako venku.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 28.2.2010 17:57:49
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě
> že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů
> nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly
> přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale
> představit v čem. Zdraví P.S
>
>
>

Pavle,ty jsi naiva.Už se vidím,jak sháním vůz a vezu staré úly,v kterých jsem včelstva koupila,někam do tramtárie.Vždyť všichni funkcionáři dělají za nepatrnou odměnu a ještě budou mít na hrbu staré úly?Pronajímat pozemek nebo místo kam s nimi?Takhle si na úlech pečem buřty a je to.
Jo,bylo by krásný,kdyby člověk než začne včelařit prošel pár včelnic,porovnal si jednotlivé rámkové míry,manipulaci,a pak se rozhodl...Já taky dnes vím,že rámková míra 36x24 nic moc,protože je to těžké a když mám polonástavky,zase nemohu přehazovat jak potřebuji.Začínala jsem s jedním včelstvem systémem pokus omyl a řídila se radami včelaře,který jinou rámkovou míru nepoužíval.Jo,jsou kladky a různé vymoženosti,jenže ty stojí peníze a nebo je musíš vyrobit sám.Dnes.po zkušenostech,které mám,bych volila dadant,ale už to nebudu měnit.

Dadanty už mám 6 let a jiné úly už bych nechtěl.V plodišti 44.8 na 28.5,na to nízké rámky 44.8 na 13.7 ,a když chci převěsit rámek z plodiště do medníku,tak je akorát do dvou nízkých nástavků,takže s obměnou díla žádný problém,jednoduše převěsím nad mřížku,nechám vylíhnout plod a odstraním.Také hmotnost medníkového nástavku není tak dramatická,zvládne to i má manželka.I včely jsou v dadantech dostatečně silné,jsem s nimi plně spokojen

Zdravím p. Černá,
V tomto máte asi pravdu, bylo by to ale dobré řešení. Kdybychom si ale ty buřtíky na nich opékali, hm, už se těším na pálení čarodějnic. To se nadlábnu. Ale staré úly emám, takže to bude o to ochuzeno a na dřevo budu muset do lesa, zase. To s tím projitím včelnic také není k zahození. Já mám r.m 39/24 a neustále mám takové nutkání zkusit nízké nástavky r.m 39/17.
To bych chtěl zkusit na nové včelnici. Zdraví P.S

Zdravím všechny, pro potěšení oka posílám 3 krátká videa, kterak jsem dnes nakouknul pod úlová víka. Čítávám takhle, jak jinde v republice už probíhaly prolety. U mne zatím nic, bylo zde doposud max 6 stupňů. Ať se daří, Libor.

http://www.youtube.com/watch?v=FxRfvD87sKo
http://www.youtube.com/watch?v=Kie_voZ5Tg0
http://www.youtube.com/watch?v=QyRXcYSnYUg

P.S. jak nám ty borový rámky a nástavky pěkně modraj, že?

Dnes, kdy jsem se vracel ze včelařské schůze jsem na Třeboňsku na louce u silnice, kde nebyl sníh jsem viděl dvě hejna špačků a to jek na zemi, tak i v letu. Zrak mě nemýlil. Jink včeličky plodují na 2 až třech rámcích. To zásoby budou hořet. Jaroslav

Do zadováků jako objemově nedostatečných úlů musí včelař pravidelně přinášet matce prostor ke kladení. To je potom ta stará "klasika" popisovaná ve starých včelařských knihách, kdy se každých 14 dnů zakladené plásty z plodiště vyjmou a proloží střídavě mezi medníkové plásty a místo nich se zbývající plásty v plodišti proloží vytočenými nebo prázdnými plásty k zakladení nebo mezistěnami ke stavění a zakladení. Když se to nedělá, stoupne intenzita rojení od května po začátek srpna na v podstatě neúnosnou míru, když se to dělá, včely náchylné k rojení se odrojí či nějak zvládnou v květnu a zbytek roku je pokoj. Tohleto vedle přístupu zezadu je právě důvod vysoké pracosti v zadováku. Dá se to dělat rychle a trošku náhražkovým způsobem, že se třeba do plodiště jen přidá další plást a mezistěna, pokud je prostor nebo se vytáhne z medníku a plodiště jen po 3 - 6 plástech a akce provede jen mezi nimi, ale já mám takovou povahu, že jak se do toho dám, tak to rozdělám pořádně. Takže já jsem to dělal tehdy vesměs tak, že jsem vytáhnul všech 14 plástů z medníku, přes polovinu plástů z plodiště, každý plást přirozeně prohlídnul, všechno ne moc rychle, aby se moc nerozrušily včely, plásty uspořádané tak, aby se kvůli matce nemíchaly plásty z plodiště a medníku. Vyberou se k ometení plásty s medem a z nově přidaných a ze zbylých plástů se poskládá zpátky plodiště a medník. Takže nakonec byl nově uspořádaný v podstatě celý úl. No a to vycházelo na včelstvo na tu hodinu nebo spíš hodinu a půl. Je to podstatně delší čas než u nástavků, na druhé straně tam není taková těžká práce jako u nástavků, manipulace s plnými nástavky. Takže z toho byly ty tři dny v včelíně s 20 včelstvy. Tu technologii jsem pár let dával dohromady, když už jsem s tím byl víceméně spokojený a chystal se zaměřit na zmenšení času spotřebovaného na včelstvo, padl socík, zdražila přeprava traktorem a začala postupně padat relativní cena medu a rentabilita. Takže jsem včelín zaparkoval na jednom místě a snížil počet včelstev, aby místo nebylo převčeleno.
Jinak včely a úly dříve bylo zhruba něco podobného jako třeba kravičky u sedláka. U žlabu tam byla Mařena, Stračena a Jaruna atd, sedlák je znal všechny detailně, znal jejich zvláštnosti, ze změny jejich chování okamžitě poznal, že se něco děje a ony naopak znaly toho sedláka a když už přišel jejich čas a šly do masa, oplakávalo se to. Dneska je kravín s pár stovkou krav a detailně je zná pouze počítač podle těch čísel, co mají v uchu. A když uplynou 4 roky, po kterých sežerou pořád stejně žrádla ale už nedají tolik mléka, takže by se nevyplatily, počítač je pošle na jatka a místo nich přijdou jiné a nikdo to ani v podstatě nepozná. Tak je to dneska i se včelami a úly.

Jinak zadováky byly myslím výlučně technologí pro soukromé včelaře. V dobách budovatelského nadšení v 50 letech vedle družstev vznikaly taky poměrně hromadně socialistické včelařské provozy a už tehdy v těchto provozech opustili různé zadováky a almárky a včely dávali do nástavkových nebo různých polonástavkových úlů, převážených vozy a ukládaných na stanovištích na palety. To byly ty různé Lesany, Pětiletky , Moravany, Univerzály a podobně. V 60 letech pak ty provozy byly kvůli nerentabilitě - byly obvykle malé a místní, rušeny a tyhle poměrně moderní úly byly rozprodány soukromám včelařům. Velkochov zůstal a přežil jen tuším v Tachově (úl tachovák na 39x24) a Třeboni ( třeboňský úl na plásty tuším 39x27,5 )

Teda, když to tak tu práci s těmi zadováky pročítám, tak to musela být hotová alchymie. Kdo neměl v tom systém, byl vyřízený. To je jak dělat disertační práci na doktorát z práv?
P.Polášek, mám na vás takový dotaz. Protože mám r.m 39/24, jeden kolega z mé bývalé ZO, přítel Blecha, mimochodem nástavkovému včelaření rozumí dobře, mi sdělil, že jsem si měl místo r.m 39/24 vybrat raději r.m 39/27,5, jaký je v tom rozdíl, kromě rozměrů, má s tímto někdo nějaké zkušenosti? Zdraví P.S

Podle mého názoru je rozdíl v tom, že včelstvu pak stačí jako plodiště dva nástavky a možná by bylo ještě lepší mít 39/30, pak není nutná mřížka. Při 39/24 mají plodiště ve dvou nástavkách a zasahuje z části i do třetího. Ale to zjednodušuji, protože záleží na více okolnostech- nadmořská výška, snůškové podmínky atd.
Pěkný večer, Petr Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: p?vodn? technologie
> Datum: 28.2.2010 22:39:40
> ----------------------------------------
> Teda, když to tak tu práci s těmi zadováky pročítám, tak to musela být
> hotová alchymie. Kdo neměl v tom systém, byl vyřízený. To je jak dělat
> disertační práci na doktorát z práv?
> P.Polášek, mám na vás takový dotaz. Protože mám r.m 39/24, jeden kolega z
> mé bývalé ZO, přítel Blecha, mimochodem nástavkovému včelaření rozumí
> dobře, mi sdělil, že jsem si měl místo r.m 39/24 vybrat raději r.m 39/27,5,
> jaký je v tom rozdíl, kromě rozměrů, má s tímto někdo nějaké zkušenosti?
> Zdraví P.S
>
>
>

Zajímalo by mne jaké % čistých zadováků je dnes provozováno, že se tomu věnuje taková pozornost. Myslím, že velmi významnou část úlů tvoří úly zadem i vrchem přístuné typu český či moravský univerzál, pětiletka, lesan a pod. A v těch se ošetřování proti návstavků až tak moc neliší. A všechny ty obstrukce, které se zde popisují u budečáků se těchto úlů netýkají. V těchto úlech se dá docela slušně a v pohodě včelařit. Na přítěž je trochu vyšší váha jak úlů, tak medníků a také neoddělitelné dno.

Lesan nejde obsluhovat ze zadu, má studenou stavbu na 9 rámků. V podstatě je to předchůdce tachováku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?vodn? technologie
> Datum: 28.2.2010 23:31:25
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne jaké % čistých zadováků je dnes provozováno, že se tomu
> věnuje taková pozornost. Myslím, že velmi významnou část úlů tvoří úly
> zadem i vrchem přístuné typu český či moravský univerzál, pětiletka, lesan
> a pod. A v těch se ošetřování proti návstavků až tak moc neliší. A všechny
> ty obstrukce, které se zde popisují u budečáků se těchto úlů netýkají. V
> těchto úlech se dá docela slušně a v pohodě včelařit. Na přítěž je trochu
> vyšší váha jak úlů, tak medníků a také neoddělitelné dno.
>
>
>

Pavle zdravím.Vyšší rámek je výhodou zvláště na jaře,kdy matka má ucelenější plochu plástů a nemusí překonávat mezeru mezi rámky,takže plodové těleso relativně roste rychleji.Hodí se spíše do poloh s ranějšími snůškami.Znám několik větších včelařů na míře 39 na 27.5 a menší rámek už by nechtěli.Docela velkou nevýhodou je mít tento rámek v medníku,s výškou rámku roste i hmotnost,do takového plástu se vejde v pohodě 2.5 i více kg krát počet v nástavku krát počet včelstev na stanovišti,takže medobraní po vydatné snůšce už vyžaduje slušné fyzické výkony(pokud na to nemáš nějakou mechanizaci nebo třeba levnou pracovní sílu).Mě stačilo v zaměstnání při chovu matek denně zvedat medníky u moravských univerzálů,po sezoně jsem pěkně cítil záda.Pavel.

Zdravím vás,
pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu. Pavel

U zadováků se skládá sedliště, plodové hnízdo i medník z jednotlivých rámků. Je tedy třeba zásady, jak by to asi včely chtěly, znát, jinak to včelky ještě týden po zásahu napravují a na snášení medu jim potom moc času nezbude. U nástavku se dá tato znalost obejít manipulací s celými nástavky, kdy si včelky v nástavku tohle zařizují samy. Ale ani u zadováku to není žádná nějaká hrozná alchymie, spousta věcí se prostě od včelek časem odkouká. Rozdíl je ten, že v zadovácích nemůže včelařit včelař bez pokory, který si myslí, že už všechno ví a všechno zná a který chce včelky ohýbat podle svých nápadů, protože ihned, jak se o to pokusí, tvrdě narazí. V nástavcích ani narazit nemusí.
Co se týká provozování zadováků, asi jich už zbylo skutečně málo. Jejich doménou jsou malé prostory, do kočovné maringotky běžných rozměrů se jich dá nacpat 50 - 70 úlů, potom asi různé malé včelíny, kde přechod z zadováků na nástavky znamená snížení počtu včelstev na třetinu, čtvrtinu.
Co se týká rámkové míry 39x24 a 39x27,5 , s 39x27,5 zkušenosti nemám. Popravdě řečeno ani neřeším, jestli pod mřížku dva nebo tři nástavky 39x24. Protože teď mám poměrně málo včelstev, můžu si dovolit včelstva ošetřovat přehazováním plástů s plodem nad mřížku podobně jako v zadovácích. A při takovém způsobu ošetřování je úplně jedno, jestli jsou pod mřížkou 2 - 3 nebo i víc nástavků 39x 24 nebo jiných. Jen je třeba přehazováním rámků udržovat mřížku uvnitř plodového hnízda. Totéž by bylo při nižších rámcích, kde by ale s menšími rámky přibyla manipulace a nejspíš by totéž bylo ještě i s rámky 39x27,5, s většími rámky už asi ne. Na hraně by bylo v květnu a červnu, kdyby byl pod mřížkou jen jeden nástavek s 10 rámky 39x24, ale při zvýšené pozornosti by se nejspíš i tady to dalo zvládnout.
Ohromně by pomohlo, kdyby šlo ve včelstvu nějak identifikovat matku, třeba nějakou elektronickou značkou, aby se přendávané plásty nemusely otřepávat, potom by to byla i docela rychlá technologie vhodná pro větší počet včelstev.

Mně připadá míra 39x27,5 ještě kompromisnější než 39x24. Byla to dobrá míra pro včelaření v zadovácích, protože při jejím použití se mohla nechat koncepce 2x12 nebo 14 rámků rámků a zvýšení plochy bylo takové, že při 2x14 už mohl vnitřní prostor úlu víceméně stačit.
Ale v nástavcích na včelaření jen s jedním rozměrem rámků bude neobratnější než 39x24 a na včelaření s dvěma výškami rámků bude vhodnější 39x30 společně s 39x cca 18 nebo rovnou s přesnou polovinou 39x15.
Včelky ale snesou hodně.

>Rozdíl je ten, že v zadovácích nemůže včelařit včelař bez pokory, který si myslí, že už všechno ví a všechno zná a který chce včelky ohýbat podle svých nápadů, protože ihned, jak se o to pokusí, tvrdě narazí. V nástavcích ani narazit nemusí.<
------------------------------------------------------------
Ano pokora. To je to co dnes chybí mnoha lidem a nejen některým včelařům. Jestliže chybí včelaři při chovu v nástavkových úlech pokora, narazí zcela jistě také. Včely to nedají sice znát žihadly okamžitě, ale včelař spláče nad výdělkem. To, co dají u zadováků včely bezprostředně najevo, to se u nástvkových úlů projeví se zpožděním na rojení, síle včelstev a výnosu. Ta pokora, pokora....
JK

Je to zajímavý případ, doporučuji kontaktovat místní KVS, vše je ale o penězích. Doporučoval bych také spolupracovat s obcí, Pozeptám se

druhý mail: Nejen o tomto problému se hovořilo na jednání orgánů v Nasavrkách, myslím, že to v budoucnu bude řešit zákon. Zdraví J. Duben

Vážení,
může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
Děkuji Kornienková

Zdravím vás, pokud jste zaregistovaná u ČSV, každý rok na podzim příchází Dopis od SVAZU CHOVATELů s ověřením vašich údajů a počtu včelstev. Jinak vám adresu dají na místní ZO ČSV. Pokud jste začátečník a chováte včelstva první sezónu, nebojte, oni o vás již vědí přes svaz, papír a registrační číslo vám sami pošlou, mě to také udělali sami od sebe. Jinak se opět doporučuji navštívit místní ZO

Českomoravská společnost chovatelů
U topíren 2 Praha 7
Pracoviště Hradištsko pod medníkem 252 09
Ověřte si to na místní ZO. Zdraví P.S

ČSV
http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=dulezite

REGISTRACE:

ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST CHOVATELŮ
Pracoviště ústřední evidence včel, Hradišťko 123, 252 09 Hradišťko pod Medníkem

tel.: 257 896 210 (Martina Čížková)
fax: 257 740 491
e-mail: uevcely/=/cmsch.cz
internet: www.cmsch.cz


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kornienkov? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: registrace
> Datum: 01.3.2010 11:14:25
> ----------------------------------------
> Vážení,
> může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
> Děkuji Kornienková
>
>
>

Zdravim vespolek,

minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve vztahu k moru.

PZ

Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne na jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné jedince...
Pěkný den
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:09:55
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> vztahu k moru.
>
> PZ
>
>
>

Na varroázu se likvidovala včelstva, nikoliv úly. Např. v osmdesátých letech na pardubicku cca 2500 včelstev. A nikoliv "pálením" (asi má na mysli sirné knoty), ale nalitím léčiva BEF do úlu. Smrt nastává okamžitě, včelstvo trochu zahučí a konec.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Zajicek
Sent: Monday, March 01, 2010 2:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky

Zdravim vespolek,

minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve vztahu k moru.

PZ

Kolik zadováků?
Myslím že velmi mnoho asi více než 50%
Na tomto foru je včelařů včelařících v zadovácích asi málo.
Přes to p.Polášek doufám že toto vaše téma není propagací této technologie.
Řeknu vám proč si myslím že tyto technologie jsou překonány a jsou jen přetrvávající historií. Asi 20 let mých začátků jsem s 10-15ti včelstvy včelařil na 2 prostorech universálů. samozřejmě s mřížkou. Abych žekl dělalo mi to i tehdy velkou radost protože pohled za okenko byl a je dodnes uchvacující a já okénka nemám.
Ale pamatuji i rok (asi tak 1970)kdy se 9 z mých 10ti včelstev chtělo rojit. Bylo to v době kdy původní technologie neukládala při dobrém vývoji včelstva nasadit další medník, tenkrát to nebyl nástavek co se nasazovalo byl to medník a druhý medník se nedával protože tolik medu nikdy nebylo.
Největší chybou původní technologie nebo technologií bylo a je že zadováky nemají možnost rozšiřování podle požadavků včelstva.
Uvedu příklad z Optimalu.
Celý svůj včelařský život jsem selektoval včelstva a dosáhl jsem velmi nizké rojivosti.( Skoro 1 roj u deseti včelstev za deset let!) (rojivost je přirozená ale je geneticky vázána, česky se to řekne : někdo má rát holky jiný
vdolky.)
Pořídil jsem si jiné včely inseminované matky.
Asi kolem 1.6.2005 jsem ve včelstvu které obsedalo 6nástavků 42x17
nalezl asi 30 již 2 cm matečníků. Řekl jsem si vylamovat nemá cenu to nezastavíš. roztrhl jsem 2x plodové nástavky a vložil mezi +2 nástavky trubčích plástů. Do několika dnů se letová frekvence zvýšila, a asi za deset dní zrušily matečníky, vzal jsem jim jeden nástavek protože jsem se bál že se mi úl větrem zkácí. přinesly 149+-10kg medu.
Píši to proto že u zadováku to nejde udělat. A kdybych měl zadováky a né nástavky nevěděl bych ani do jaké síly mohou někdy některé včelstva dorůst.
Přes to se domnívám že i u takovýchto včel v nástavcích je možno se k nim chovat s pokorou.

Přinesl jsem na schůzi ZO rámek 42x 17 s plastickými bočnicemi které jsem koupil a zkoušel... Dal jsem ho kolovat... a dozvěděl jem se cituji :"co to máš za blbou míru" Z asi 20ti včelařu máme 2včelaři 42x17 ostatní převážně 39x24
a kolik má více nástavků nevím asi více než polovina má zadováky.
Nemohu jim ani dát moje matky protože jim to z těch almárek uletí.
J.B.

P.Streit:
"Kdybych jako kraj já měl poskytovat dotace, tak bych si od svazu zjistil všechny začínající včelaře v kraji. Těm bych navrhl, pokud by chtěli využít zpětnou dotaci na vybavení, které již zakoupili a mají od něj doklady od zaplacení. Pokud chce někdo včelařit, musí mít v kapsy nějaké peníze, zadarmo začít nejde... Pokud má někdo staré úly, a chce li je vyměnit, dotaci bych mu poskytl až po nakoupení nových úlů, doložení dokladů na kraj a doložení protokolu o likvidaci."

"BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu."

No popravdě řečeno, mě jako úplně začínajícímu docela vyhovovalo si nejdřív pořídit včely ve starých krámech za babku a v nich si to trochu osahat a vyzkoušet. Podle toho si dělám nové úly ke svému obrazu. Když ještě nepoznáte matku od trubce, a každý koho se na něco zeptáte radí něco jiného, tak je dost těžké se rozhodovat o detailech používaného zařízení. Nakoupit vybavení za třeba 20-30 tis. a pak zjistit, že bych se asi po 2 letech rozhodl jinak (nebo že ani včelaření není pro mě), no tak na to jsem moc opatrný a mám i jiných kasiček dost.
Něco už jsem spálil a postupně přecházím na jiné a vůbec toho postupu nelituji. Většina začátečníků musí dát na něčí radu nebo podle nějaké propagace a dělat to pak podle toho. Mě spíš vyhovuje sbírat informace všude kde se dá a uzpůsobovat si technologii podle sebe a mého stanoviště (i když každé rady si vážím). Jasně že dělám boty, ale aspoň mě to nepřijde tak draho a z vlastních chyb se člověk poučí nejlíp. Takové ty nápady, aby pomazaná hlava z úřadu musela lidem jejich včelaření posvěcovat jako zbroják nebo řidičák, jak tu někdo nedávno požadoval, tak to nevím proč. Já svým způsobem včelaření nikoho neohrožuji ani neomezuji.

K těm dotacím: zažádal jsem si taky o dotace na nové úly a jsem rád, že to šlo rozhodnout předem. Resp. termíny kraje byly dost šibeniční a přestože jsem dotaci nakonec nedostal (projekt jsem prý měl pěkný, ale bylo nás moc :/), velice jsem ocenil, že se z toho dalo ještě cuknout. Proč? Za půlku nákladů na úly vyrobené profesionálem bych do toho s radostí šel, za plnou si je radši vyrobím sám, jsou pro mě dost drahé.

Honza Indra

Je to sice hezké ze začátku mít starší úly, ale v dnešní době, kdy se tu MVP honí jak formule jedna v Monte Carlu, bych to neriskl. Sice na začátku ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou. Já měl od začátku jasno 39/24. Přemýšlím ještě o NN 39/17, ty vyzkoušet na nové včelnici. Když už začít, tak jen v novém nástavkovém. Mám pokoj. Jinak dnes jsem koukl pod víko do 4 včelstev, plodují, až se z nich kouří. Nejvyšší čas nachystat napajedlo. Zdraví P.S

Vážený pane Menšíku,
velmi Vám děkuji za poslaný kontakt, už se mi ozvali.
S přátelským pozdravem Kornienková

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: registrace
> Datum: 01.3.2010 11:36:12
> ----------------------------------------
> ČSV
> http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=dulezite
>
> REGISTRACE:
>
> ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST CHOVATELŮ
> Pracoviště ústřední evidence včel, Hradišťko 123, 252 09 Hradišťko pod Medníkem
>
> tel.: 257 896 210 (Martina Čížková)
> fax: 257 740 491
> e-mail: uevcely/=/cmsch.cz
> internet: www.cmsch.cz
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: kornienkov? <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: registrace
> > Datum: 01.3.2010 11:14:25
> > ----------------------------------------
> > Vážení,
> > může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
> > Děkuji Kornienková
> >
> >
> >
>
>
>

Kdybych zcela začínal, tak jdu do nízkonástavkového langstrhotu nebo do optimalu. Ale zdědil jsem 39x 24 a 39x30. Ke 39x30 jsem zdědil medníky na 39x15. Takže jsem přešel na nástavky vlastní výroby 39x30+39x15 s využitím části vybavení včetně zásob přířezů a rámků. Občas využívám StandardII (39*30) pro oddělky.
Standarty jsem opustil zejména kvůli obtížné manupulaci s podložkami při odběru vzorků.

Mor se tu honí, ale stehně je pro začátečníka velká investice koupit vše nové, když třeba za 2 roky zjistí, že si to představoval jinak. Když si bude kupovat včelstva, musí mít vyšetření na mor - podobně to lze udělat s úly. Nedovedu si představit, že bych ve svých začátcích dal tisíce jen za úly plus něco dalšího za vybavení. Byl jsem rád za starý medomet a za pár univerzálů od strýce, časem jsem dokoupil další 4 postarší univerzály. Dnes dosloužily, ale jsem rád, že jsem měl v čem začít.

Na nový medomet se chystám letos - zatím mám ruční 3 rámkový, letos chci koupit 4 rámkový, opět ruční, mám zednické turbodmýchadlo, má to 6 rychlostí otáček, u jednoho přítele jsme to již zkoušeli a super vytáčení. Jak na lesní, tak na květový med - suprové. Nemá pro mě zřejmě zatím cenu kupovat medomet s tou eletrickou skříní, když si ruční upravím sám, jednoduše. Nu ale uvidíme, pomalu sbírám kontakty na medomety.
Velká investice to je, ale pokud chce někdo začít včelařit, měl by mít v kapse do začátku 10 tis. Samo s ničím v kapse se včelařit nedá. Zdraví P.S

Koupíš li včely tak v kabeli je neodneseš úly nebo nějaké to dílo si vždy dovezeš je pak otázkou se s tím rozloučit.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 01.3.2010 14:58:49
> ----------------------------------------
> Je to sice hezké ze začátku mít starší úly, ale v dnešní době, kdy se tu
> MVP honí jak formule jedna v Monte Carlu, bych to neriskl. Sice na začátku
> ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou.
> Já měl od začátku jasno 39/24. Přemýšlím ještě o NN 39/17, ty vyzkoušet na
> nové včelnici. Když už začít, tak jen v novém nástavkovém. Mám pokoj. Jinak
> dnes jsem koukl pod víko do 4 včelstev, plodují, až se z nich kouří.
> Nejvyšší čas nachystat napajedlo. Zdraví P.S
>
>
>

Už som tu niekoľkokrát napísal o spôsobe orientácie včely na svoj úľ, pri prvom orientačnom prelete (mladá včela, prípadne včela na novom mieste) si dokonale vloží do fotografickej pamäti vizuálny záznam z prostredia úľa, výšky letáča , tvaru úľa či letáča, jeho okolia a kým žije sa toho nezbaví.

No stále sa opakujú rady pre pýtajúcich sa "kedy je najlepšie preložiť včelstvo na iné miesto?", odpoveďou je obyčajne, "počkajte do jari, včely cez zimu na miesto zabudnú, pretože vždy robia prelety. Áno je to pravda, ale to platí len pre mladé včely a staršie lietavky

No to je veľký omyl,včely lietavky s fotopamäťou na svoje miesto uuž nezabudnú a keď majú možnosť sa i po zime vracajú na miesto, kde boli pred premiestnením (v rámci včelnici, ak ich odvezieme ďaleko, tak tam sa znovu orientujú a nové miesto si znovu uložia do pamäti a kým žijú, tak sa doňho vracajú. To je ten včelí fenomén, ktorý je tak povestný u včely medonosnej, ale platí aj pre iný sociálny hmyz a u včiel samotárok.

Toto sa potvrdilo i dnes na mojej včelnici (1.3), keď sa včely lietavky z 8-mich premiestnených úľov (v r. 2009 koncom začiatkom novembra), vracali na miesto, kde boli pôvodne uložené. Možno i preto, že som na miesto preložených úľov umiestnil staré vyradené úle, nič sa však nestalo, tieto včely už majú v pamäti uložený aj obraz z nového miesta.

Poučenie: včela môžeme premiestňovať po celý rok, len to musíme urobiť v čase keď už nelietajú prípadne prší, len nesmieme na pôvodnom mieste ponechať čo len náznak toho, na čo boli zvyknuté a majú to ešte vo svojej pamäti.
Mnohí to už vedia, pretože to podľa tejto rady robili, ale na stránke pribúdajú stále nový účastníci a obyčajne majú problém si to vyhľadať a nakoniec, opakovanie je matka múdrosti.

Fajn,přátelé!
Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
Díky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
Datum: 22.2.2010 - 21:15:19

> ale viděl a jak jim šmakuje
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> > Datum: 22.2.2010 21:07:31
> > ----------------------------------------
> > "včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých
> > pryskyřic z pupenů a
> > > nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným
> > sajrajty. My se tím pak
> > > vesele pajcujeme
> >
> > Pepan"
> > Tak to jste ještě neviděl, kde si včely dokážou
> > vzít vodu. Klidně rovnou z
> > > h.... ;o)
> >
> >
> >

Sice na začátku ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou.

To je bohorovné tvrdenie, o prežívajúcich spórach, ako to viete, že v každom starom úli sú "nejaké spóry". O Vašich vedomostiach musím pochybovať, to, že niekto si dokonale naštuduje technológiu chovu včiel je veľké plus, ale aj ten najmúdrejší nezjedol ešte všetku múdrosť a má sa čo učiť.
Ja mám aj 50 ročné úle a niekedy ich použijem na využitie nárazovej agátovej znášky, po skončení sezóny ich znovu skladujem. A tie "spóry" sa ani raz neprebudili a neohrozili mojich 75 včelstiev.
Aj staršie zachovalé úle môžu ešte poslúžiť pri rozbehu včelárenia po príslušnej očiste a dezinfekcii.

Třebas. Kaštany , vrby , olše , jedle .borovice, atd také barvy, asfalt a tak porůznu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 01.3.2010 17:02:12
> ----------------------------------------
> Fajn,přátelé!
> Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
> vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
> Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
> Díky.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 22.2.2010 - 21:15:19
>
> > ale viděl a jak jim šmakuje
> >
> > pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> > > Datum: 22.2.2010 21:07:31
> > > ----------------------------------------
> > > "včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých
> > > pryskyřic z pupenů a
> > > > nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným
> > > sajrajty. My se tím pak
> > > > vesele pajcujeme
> > >
> > > Pepan"
> > > Tak to jste ještě neviděl, kde si včely dokážou
> > > vzít vodu. Klidně rovnou z
> > > > h.... ;o)
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

>Fajn,přátelé!
Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
Díky.<
-----------------------------------------------------------
Zkuste se představit, nebo podepsat. Pak se jistě dočkáte odpovědi. Je to také o té pokoře.
JK

a.turčáni:

Už som tu niekoľkokrát napísal o spôsobe orientácie včely na svoj úľ, pri prvom orientačnom prelete (mladá včela, prípadne včela na novom mieste) si dokonale vloží do fotografickej pamäti vizuálny záznam z prostredia úľa, výšky letáča , tvaru úľa či letáča, jeho okolia a kým žije sa toho nezbaví.

No stále sa opakujú rady pre pýtajúcich sa "kedy je najlepšie preložiť včelstvo na iné miesto?", odpoveďou je obyčajne, "počkajte do jari, včely cez zimu na miesto zabudnú, pretože vždy robia prelety. Áno je to pravda, ale to platí len pre mladé včely a staršie lietavky

No to je veľký omyl,včely lietavky s fotopamäťou na svoje miesto uuž nezabudnú a keď majú možnosť sa i po zime vracajú na miesto, kde boli pred premiestnením (v rámci včelnici, ak ich odvezieme ďaleko, tak tam sa znovu orientujú a nové miesto si znovu uložia do pamäti a kým žijú, tak sa doňho vracajú. To je ten včelí fenomén, ktorý je tak povestný u včely medonosnej, ale platí aj pre iný sociálny hmyz a u včiel samotárok.

Toto sa potvrdilo i dnes na mojej včelnici (1.3), keď sa včely lietavky z 8-mich premiestnených úľov (v r. 2009 koncom začiatkom novembra), vracali na miesto, kde boli pôvodne uložené. Možno i preto, že som na miesto preložených úľov umiestnil staré vyradené úle, nič sa však nestalo, tieto včely už majú v pamäti uložený aj obraz z nového miesta.

Poučenie: včela môžeme premiestňovať po celý rok, len to musíme urobiť v čase keď už nelietajú prípadne prší, len nesmieme na pôvodnom mieste ponechať čo len náznak toho, na čo boli zvyknuté a majú to ešte vo svojej pamäti.

___________________________________________________________

Zlatá slova!

Na podzim jsem při připojování oddělků k produkčním včelstvům postupoval dle Vaší rady a dodnes si to nemohu dostatečně vynachválit. Mockrát Vám děkuji za uveřejnění Vašeho poznatku o orientaci včel, kterým jste my, i mým včelám ulehčil život od spousty zbytečností.

Oddělky jsem v noci prostě a jednoduše posadil na produkční včelstva, česna ničím nezacpával (to „mudrcové“ tyky někdy radí) a hned druhý den se včely bez problémů zorientovali na nové místo, což mimo jiné dosvědčoval i přínos pylu do přemístěných oddělků. Na původních místech jsem nic nenechal. Včely tam stále nalétávaly po několik týdnů, než se to odnaučili. Kdybych tam nechal úly, určitě bych si vytvořil pár podzimních přelétáků pro „potěšení“.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Nejlépe podle počtu nul!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "NitraM" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: trajtovina - achtovina
Datum: 23.2.2010 - 13:21:11

> B. Gruna:....Včetně chyby, kdy Eman přeložil "$15
> billion" jako "15 miliard
> dolarů". Nechci být hnidopych, ale myslím, že překlad
> je také duševní
> práce.....
> ____________________
>
> Já taky nechci být hnidopych, ale myslím, že ten
> překlad je správně,
> protože mám dojem, že bilion se skutečně překládá
> jako miliarda. Jak byste
> to přeložil vy?

Pokud jsou úly vaše tak ano, můžete si je ponechat, protože vy nejlépe víte, jak se o ně staráte, jak často provádíte určité druhy desinfekce, ošetření atd.
Já mluvím o tom, že pokud mladý člověk začne včelařit, měl by si v 6 rámkovém rojáku donést od někoho na rámkách oddělek z místní ZO, nebo chovatele oddělků z vyššího chovu. Měl by mítnachystán fungl nový úl pro sazení oddělku do něj...Nikdo mu ovšem nemůže nařizovat, že má na začátek včelaření mít nové úly. Ale mít staré úly, které příklad za životnost měnili 3x majitele zrovna není také dobré. Mě kupříkladu jeden včelař nabízel staré úly, myslím, že to bylo i zadarmo, odmítl jsem. Když se mi ale objevili před domem, vzal jsem je a spálil. Je to sice od těch staříků pěkné, že mladým chtějí pomoci do začátku, takto ale ne. Největší pomocí je, když jim předají vlastní zkušenosti. Vše ostatní je na tom mladém.
Já bych nemohl dát svoje holky do úlu, o kterém nevím shola nic, jaká je jeho minulost, co v něm je za spory atd.
Z mého pohledu to vidím tak, že si radši zainvestuji více a budu mít své holky v nových příbytcích. Beru to tak, že nový úl mi vydrží 20 let, kdežto ten starý třeba jen dva roky. U nového úlu vím, že nemá žádnou minulost, že mi přijede od výrobce, do kterého osadím poprvé včely. U staršího úlu jeho minulost neznám a na to, co mi sdělí jeho bývalý majitel se v dnešní době spolehnout nemohu. Medomet do začátku starší, ale další vercajk a úly nové. Zdraví P.S

Třebas. Kaštany , vrby , olše , jedle .borovice, atd také barvy, asfalt a tak porůznu pepan

To je síce pravda, tak sa to hovorí v múdrych včelárskych knihách, ale aká je skutočnosť?

Raz som niekde čítal a je to poriadne dávno, o vypísanej väčšej sume v dolároch, za originálnu fotografickú snímku včely, ktorá zbiera na uvedených stromoch propolis. Doteraz sa nik neprihlásil, aspoň ja som taký fotografický záznam nevidel. Na ich pupeňoch (hlavne pred rozkvitnutím) vidieť lepkavú hmotu (ktorá má podobné zloženie ako propolis, ale ja osobne som včelu nevidel na pupeňoch zbierať včelu túto lepkavú hmotu. Kvôli tomu som si zakúpil ďalekohľad a roky som chodil po teréne a zblízka cez šošovky som hľadal včelu na pupeňoch stromov. Doteraz mi je záhadou, prečo sa to nedá zistiť, veď včela to nemá prečo tajiť.

Je síce staršia teória, ktorá hovorí, že včely požiera peľ a zo žalúdka vyvrhuje látku, ktorú si ukladá do košíkov na zadnom páre svojich nôh. Lenže teória bola zamietnutá. Možno to už niekto niekde odhalil a tají to pred verejnosťou.

Na druhej strane som mal na včelnici sklad súšov, strechu som pokryl térovým papierom a spoje som zalial pravým asfaltom. V lete, keď vrstva asfaltu teplom zmäkla, včely z jedného úľa nalietavali na naň, rozhrýzali a ukladali do košíčkov na zadných nohách. Asfalt som nachádzal uložený v jednom úli spolu s pravým propolisom. Ale to je všetko, na akom zdroji v skutočnosti propolis zbierajú.

Možno bude niekto mať viac šťastia a získa sľúbenú odmenu za snímku včely zbierajúcej propolis na na skutočnom zdroji produkujúcom propolis.

Když jsem si minulý rok u kolegy včelaře byl pro radu, které úly pořídit, (přišel jsem tam s úmyslem nic neřešit a pořídit uteplené 39x24), odpověď zněla rezolutně - "To je malý, včely v tom neudělaj dostatečně velkou kouli pro zimování...." Tento výrok jsem z jeho úst slyšel ještě vícekrát při jiných, dalších příležitostech, přičemž byl vždy vysloven dostatečně přesvědčivě, prostě si za tím stojí. Já nic neřešil a pořídil Langstrothy a to s vědomím, že včely mi budou bydlet i v krabici od bot a že tudíž chybu neudělám tak ani tak....Mě osobně je opravdu jedno, jestli je Optimal nebo Langstroth nebo Budečák o centimetr a půl kila medu lepší, prostě mám Langstroth a nelituji toho a nečekám, že bych někdy litoval. Ale to už jsem zabrousil do jiného soudku...
Tak a teď mě tady za tu malou kouli v úlech 39x24 rozneste na kopytech. (-: Jak vidíte, nepředávám Vám tu informaci jako jistojisté dogma přes které vlak nejede, ale třeba na tom něco je a předpokládám, že diskuzi to vyvolá. Ať se daří, Libor.
P.S. toto vlastně ani není reakce na Pavlův příspěvek nebo doporučení pro Pavla, to je jen tak aby řeč nestála (-:
------------------------------------------------------------
Pavel Streit napsal:
Zdravím vás,
pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu. Pavel

Pane Pavle Streite,
posílám ukázku jak vypadá zanášení nového díla medem.To co popisujete, pro nás není nic nového. Staré vybavení měníme, aby odpovídalo současným podmínkám a včelaření se snažíme modernizovat, aby to zvládli i děti.Např. Ostrovní včelaření atd.

http://leteckaposta.cz/243746602

B.V.

...pod uvedenými adresami u mne nic k nalezení. Jak u ostatních? Je chyba "na mém přijímači"? Díky za reakci.

Hmmm, to jest divné, jelikož: v prohlížeči dvakrát na odkaz ťuknu aby se označil, zmáčknu současně klávesy CTRL a C (jako "kopírovat") potom si otevřu třeba nový prohlížeč, na řádku s budoucí www adresou zmáčknu současně klávesy CTRL a V (jako "vložit") pak zmáčknu enter, načtou se stránky youtube a už běží video......to samé provedu s ostatnímy odkazy a všechny běží ať už v exploreru nebo firefoxu.....ale je pravda že nevím, jak se můj příspěvek zobrazil třeba v emailovém programu (pokud odebíráte konferenci emailem....). Libor.
-------------------------------------------------------
Jakub napsal:
...pod uvedenými adresami u mne nic k nalezení. Jak u ostatních? Je chyba "na mém přijímači"? Díky za reakci.

Zdravím Libore,
Připomínáte mi mého předsedy ZO soudního znalce v oboru přítele Petra Vydry. Ten vždy tvrdí, že včelstvo v zimě vytvoří chumáč o velikosti 30 cm, Tuším že má r.m 39/30, proto NN do plodiště kategoricky odmítá. Má hodně zkušeností, jeho přednáška mi mnohé dala. Jeho přednášky mají šťávu. Zdraví P.S

Příteli Vojto,
koukl jsem na WEB, bohužel jsem se na to nemohl podívat, neustále si mě to přehazuje s koncovkou VE SVĚTĚ a V ČR, 5x jsem to zkoušel, nechce mě to pustit dále, zkuste mi to prosím poslat do mailu. Díky Zdraví P.S

To není malá koule, ale pětka jak Brno. Kdyby se včely dožívaly svého
jara jen podle něčí koule v hlavě, to by bylo moc jednoduché. Ale že
člověk je často hloupej a krátkozrakej to dokazuje pěkně. Diskuze na
téma rámkové míry jsou toho dokladem.

S poctou _gp_



1.3.10, Libor <libor/=/humlak.cz>:

> Tak a teď mě tady za tu malou kouli v úlech 39x24 rozneste na kopytech. (-:
> Jak vidíte, nepředávám Vám tu informaci jako jistojisté dogma přes které
> vlak nejede, ale třeba na tom něco je a předpokládám, že diskuzi to vyvolá.
> Ať se daří, Libor.
> P.S. toto vlastně ani není reakce na Pavlův příspěvek nebo doporučení pro
> Pavla, to je jen tak aby řeč nestála (-:
> ------------------------------------------------------------
> Pavel Streit napsal:
> Zdravím vás,
> pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m
> přejít, či zůstat na r.m 39/24
> U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu.
> Pavel
>

"Staré vybavení měníme, aby odpovídalo současným podmínkám a včelaření se snažíme modernizovat, aby to zvládli i děti.Např. Ostrovní včelaření atd. "
--------------------
Můžete, prosím, metodu ostrovního včelaření nějak přiblížit?

"pokud chce někdo začít včelařit, měl by mít v kapse do začátku 10 tis. Samo s ničím v kapse se včelařit nedá. Zdraví P.S"
-------------------
Od boku nastřelím nějaké ceny toho, co potřebuje začínající včelař.
Doporučuje se začít s 3 včelstvy, takže 3 X 3000 za úly a 3x 1000 - 1500 za oddělky. Další investice jsou ochranné pomůcky a nářadí, zase alespoň za 2000 a k tomu něco na medobraní + medomet. Nevím kolik stojí slušný použitý, ale pokud je to kolem 5000, je počáteční investice +- 20 tis.

Zdravím, u přítele Bernátka jsem se byl podívat a je to pán, který ví, o čem mluví, bohužel má málo následovníků. Mrkněte na jeho web- http://www.vcely.kvalitne.cz/, tam je vše popsáno.
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 01.3.2010 22:09:45
> ----------------------------------------
> "Staré vybavení měníme, aby odpovídalo současným podmínkám a včelaření se
> snažíme modernizovat, aby to zvládli i děti.Např. Ostrovní včelaření atd. "
> --------------------
> Můžete, prosím, metodu ostrovního včelaření nějak přiblížit?
>
>
>

Zdravím, když to berete takto tak ano, 3 oddělky nutnost.Střelil jsem to podhodnoceně. Tak nějak to bude.P.S

Ahoj Petře, Mrknul jsem na ten WEB, další člověk kdo potvrdí, že med z panenského díla je IN. Má i dobře řešený ten plastový medomet, klobouk dolů. Jinak př.Stramovskému jsem včera poslal mail, takže uvidím, co odepíšeZdraví Pavel

Díky za odkaz. Vypadá to zajímavě, přečtu až zítra ;)

mimo jiné je to ten, co včelaří ve skle, jak jsem ti o tom říkal, už vyrábím dna...
Petr

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 01.3.2010 23:05:50
> ----------------------------------------
> Ahoj Petře, Mrknul jsem na ten WEB, další člověk kdo potvrdí, že med z
> panenského díla je IN. Má i dobře řešený ten plastový medomet, klobouk
> dolů. Jinak př.Stramovskému jsem včera poslal mail, takže uvidím, co
> odepíšeZdraví Pavel
>
>
>

Právě proto mají úly nejmenší počet rámků 9. zimní chomáč obsedne 7 a 2 jsou krycí U úlů s větším počtem rámků v nástavku je to stejné . U adamcovy míry se úly dělají na 9. 10. a 11. rámků. Průměr zimního chomáče je však u všech stejný Velikost nástavku má vliv na včelstvo až v létě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: 39x24 je mal? m?ra
> Datum: 01.3.2010 21:47:37
> ----------------------------------------
> Zdravím Libore,
> Připomínáte mi mého předsedy ZO soudního znalce v oboru přítele Petra
> Vydry. Ten vždy tvrdí, že včelstvo v zimě vytvoří chumáč o velikosti 30 cm,
> Tuším že má r.m 39/30, proto NN do plodiště kategoricky odmítá. Má hodně
> zkušeností, jeho přednáška mi mnohé dala. Jeho přednášky mají šťávu. Zdraví
> P.S
>
>
>

Jsem od Mělníka

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 26.2.2010 11:33:03
> ----------------------------------------
> > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu -
> na
> > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
>
> No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> T.H.
>
>
>

Byl jsem tam take a zadny posun jsem nezaznamenal, podle me je to stale
stejny pristup ... v cem je to posun?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:09:57
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> vztahu k moru.
>
> PZ
>
>
>

Uz jsem tu o to zadal - odpuste si prosim to napadani jeden druheho.
Prectete si co jste napsal - ze nasi odbornici byli hlupaci - pokud sledujete
i vyvoj ve svete ...
Nikdo z nas neni neomylny a vse ma svuj vyvoj a neni duvod nekoho urazet.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:18:11
> ----------------------------------------
> Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne na
> jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné
> jedince...
> Pěkný den
> Petr Kovář
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> > Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > Datum: 01.3.2010 14:09:55
> > ----------------------------------------
> > Zdravim vespolek,
> >
> > minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> > SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> > lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> > nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> > prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> > posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> > vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> > mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> > vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> > letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> > Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> > vztahu k moru.
> >
> > PZ
> >
> >
> >
>
>
>

pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a
pak se rozhodnu:
Zdravím.Vyzkoušel jsem si chov včel u sebe,v Nasavrkách ve škole i potom v zaměstnání od budečáku přes český i moravský univerzál,čechoslovák,třeboňák i tachovák,K-39 i K-42,vyrobil si i optimal,a nakonec zakotvil u systému dadant,v němž mám dnes už všechna včelstva.Tím je pro mě už úlová otázka a rámková míra vyřešena jednou provždy.Langů i dadantů i u nás začalo poměrně přibývat,takže se dá předpokládat,že národní míry stylu Adamec apod.budou pomalu ustupovat(i když přesně to asi nikdo neví,jsou to jen dohady,ale vývoj tomu nasvědčuje),navíc většina světových výrobců vyrábí pomůcky a zařízení na tuto šířku rámku,další výhodou je relativně snadná výroba úlových komponentů(já si je vyrábím sám podle plánků,které už byly zveřejněny i v našich včelařských časopisech,jen rámky jsem si trochu upravil-v originále je zbytečně moc dřeva na spodní i horní loučce).No a kdybych tu samovýrobu třeba už nestíhal,tak už i u nás existují výrobci,ve stejném duchu se dá sehnat i medomet,do mého dva roky starého se krásně vejdou i plodištní rámky.Nechci tady nikomu radit,v mých pětatřiceti letech mi pořád ještě teče"mléko po bradě",ale za dvacet let praxe už asi nějaké zkušenosti mám a snažím se myslet dopředu.Pavel.

Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho. V padesátých letech proto vzniknul jednotný úl, později přejmenovaný na Čechoslovák s mírou 37x30. Byl lepší, ale ne o tolik, aby vytlačil drtivě převažující 39x24. Nástavkové úly (Tachovák) už byly zase 39x24.
Já jsem začínal na 39x24 a mám jí dodnes. Měl jsem pár let stanoviště i s Čechoslováky (v okrese Náchod) a mohu potvrdit, že vyšší rámková míra je lepší pro včelaře, zejména pokud musí ke včelám dojíždět z dálky, není třeba tak přesné časování jednotlivých zásahů. Že to stanoviště už nemám je jiná, nevčelařská záležitost. Pro velkochovy jsou nezbytné nástavkové úly, s nimi lze obospodařovat více včelstev/osobu a dosahovat větší výnos medu na jednoho zaměstnance.
Pokud máte v okolí nějakého staříka s 5 až deseti Budečáky (to jsou zadováky), je zbytečné ho znásilňovat nástavkovými úly, on je má pro radost a nástavky ani nemají vzadu okénko, kterými se může na své miláčky dívat.

Pepa

ZU Brno Ferdinand se vzdava funkce vedouciho-Ustredny medu-.Souhlasi ze bude dale med zprostredkovavati ale drobny prodej povede kancelar.Zada zjisteni,zda pro vydavani a prodej medoveho peciva potrebuje nakladatelskou koncesi. Soudek referuje o jednani ktera vyvolali pratele na Slovensku )vcelarsky cukrovar)

ZU Praha v -Medokomisi-zjistena ztrata.Cermak vyzvan aby to doplnil slozenou kauci.coz vsak neucinil. Velkym prekvapenim bylo zrizeni jeho soukromeho podniku-MEDOKOM-pro ktery poskytlo ZU 25.000 Kc a je zalovano za skodu od dodavatelu do tohoto podniku. O smlouve se spolecnici Kalmanovou nebylo nikomu(krome tajemnika)nic znamo.Jednateli J.Vyletovi vyslovena neduvera 11:6 a dostal dovolenou nez rozhodne valna hromada.

VYROBNI,NAKUPNI,PRODEJNI,SPOTREBNI DRUZSTVO CES.SLOV.VCELARU
po navratu z Jugoslavie,kde opozicni org.ma prodej medu mnohem pocetnejsi nez oficielni,vzniklo v Praze svepomocne druzstvo.Clenem se muze stati kazdy vcelar,spolky,i ustredi. Podil je 50 Kc a zapisne na kazdy podil 25 Kc.

ZU Brno valna hromada Navrh Calabka na vylouceni Brnenskeho spolku pro : Neplaceni mimoradnych clenskych prispevku,vyzivani jinych spolku k neplaceni techto prispevku,denunciaci jednotlivcu i spolku, prijimani za cleny,kteri byly z jinych spolku vylouceni,prijmuti za clena osobu ktera ma se ZU Brno spor z titulu zamestnani,udani na ZU aby toto musilo platiti velke dane a pokuty. Soudek se primlouva za smirne vyreseni rozporu. Skvaril je pro vylouceni,ti co nechteji spolupracovat se ZU at si vytvori svuj spolek. Navrhy brnenskeho spolku nebyly projednany.Pro vylouceni hlasovalo 348 z poctu 402 hlasujicich,pri ucasti 199 delegatu.

SVAZ zasedani v Brne Po predlozenem usneseni ZU Slovenska Gasperikem, vzdali se vsichni clenove predsednictva svazu svych funkci.Vybor resignaci prijal : Svaz se o cenu cukru vubec nestaral,neschopny vyridit u uradu narok na cukr,neznalost pramenu opatrit si informace a mylne ktere poskytl velkonakupne kde opomel nahlasit cukru hrubeho ktery je o 8 Kc lacinejsi na centu. Nekontrolovali nadmerne zisky bank na skodu vcelaru. Utvorena celostatni cukerni komise s akcnim vyborem:predseda Soudek,Nozicka, Gasperik, Brenner, Kraus.K jednani pribrani i nemecti zastupci vcelaru.

SVAZ zasedani Valasske Mezerici Ze schůze ZU Brno prisel pripis,ze KKyselka a Ferdinand berou svou resignaci zpet.Tez Vyleta odvolalsvou resignaci a ostatni rozhodli ze na svych funkci setrvaji. Po dlesim jednani bylo usneseno aby ustredni sprava svazu se prenasela postupne do vsech ZU a pro rok1935 byla na Morave,pote na Slovensku atd.Byla svorne sestavena kandidatka: starosta Kyselka,nam.Vancura-Gasperik,tajemnik Ferdinand,poklad.Kolar, redaktor Rytir-Schonfeld.Veskera korespondence Svazu Brno ulice Ant.Dvoraka 3.

-VCELARSKE ROZHLEDY redaktor Batha-Schonfeld konci
Vydavatel A.Neubert: Vazeni odberatele oznamuji zdvorile ze vydavanim letosniho rocniku koncim.V posledni3letech prisel list o700 odberatelu...v letosnim roce predplacelo ZU jen 250 vytisku.

USTREDNA MEDU Brno se likviduje,koncem roku zbozi za 36tisic. Svazu splacen dluh 65 tisic. ZU Brno ma splatiti 19.067 Kc.Nakup i prodej se ukoncil odchodem vedouciho ze spolkoveho domu.

Priteli Nezmare,

posunem jsem mel na mysli, ze i veterinari, kteri prednaseli, vyjadrili jistou litost nad tim, ze na jihu Cech vypalili jejich kolegove chovateli matek vsechna tri stanoviste. Posun je v tom, ze kdyz dnes nenajdou kliniku, tak zadny ohen. A je to uz pevne zakotveno v zakone. Takze neexistuje, ze si krajske veteriny budou delat, co budou chtit.

PZ

Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 02.3.2010 08:12:49
> ----------------------------------------
> Jsem od Mělníka
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > Datum: 26.2.2010 11:33:03
> > ----------------------------------------
> > > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> > > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu
> -
> > na
> > > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
> >
> > No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>

www.vrbovna.cz
ještě to možná půjde objednat.
Klidný den. Jiří


-----------
Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.

Pepan

P.Krátký:
...a nakonec zakotvil u systému dadant,v němž mám dnes už všechna včelstva.Tím je pro mě už úlová otázka a rámková míra vyřešena jednou provždy....
-----------

Dadant se nazývá v Čechách kdeco. Můžu mít dotaz jaký rozměr rámků a jejich počet.

Děkuji.

Karel

No jestli jsem tím někoho urazil, tak se velmi omlouvám, nicméně o hlupácích nepadlo ani slovo. Chtěl jsem tím pouze říct, že lidé (a netýká se to jen tohoto oboru!), volí většinou nesprávné prostředky k eliminaci něčeho, co se jim na přírodě nelíbí. Chtělo by to více pokory a přírodě se přizpůsobit a ne s ní neustále bojovat. Jakýkoliv boj je vždy kontraproduktivní a já jsem si naprosto jist, že budoucnost lidstva je v permakultuře, neboli v trvalé udržitelnosti a týká se to všech oblastí lidské existence a veškerého konání včetně včelaření :-)
Pěkný den všem
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 02.3.2010 08:24:54
> ----------------------------------------
> Uz jsem tu o to zadal - odpuste si prosim to napadani jeden druheho.
> Prectete si co jste napsal - ze nasi odbornici byli hlupaci - pokud sledujete
> i vyvoj ve svete ...
> Nikdo z nas neni neomylny a vse ma svuj vyvoj a neni duvod nekoho urazet.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > Datum: 01.3.2010 14:18:11
> > ----------------------------------------
> > Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne
> na
> > jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné
> > jedince...
> > Pěkný den
> > Petr Kovář
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > > Datum: 01.3.2010 14:09:55
> > > ----------------------------------------
> > > Zdravim vespolek,
> > >
> > > minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> > > SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> > > lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> > > nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> > > prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> > > posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> > > vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> > > mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> > > vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> > > letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> > > Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> > > vztahu k moru.
> > >
> > > PZ
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý den P.Sroll, o Adamcově míře ví, o tom co bylo před ní též, já si nemohu pomoci, byl jsem u jednoho včelaře, co měl lanstroty a nějak mě ta míra nesedla. Nechci pana faráře Lanstrota urazit, ale prostě mi nesedí. Láká mě ale jednodruhový med. To bych chtěl zkusit. Zdraví P.S

Na vrbovna.cz jsem je objednával na konci minulého týdne, dnes mi přišel balík.
Jen pro přestavu; řízky (S-008, S-021) vypadají takto:
http://picasaweb.google.com/martin.peterka/RizkyVrb#
S-102 již prý začala kvést a o S-430 byl prý letos velký zájem, takže
ve Vlachovo Březí je už vyprodaná.
S pozdravem
Martin Peterka

2010/3/2 J. Matl <e-mail/=/nezadan>
>
> www.vrbovna.cz
> ještě to možná půjde objednat.
> Klidný den. Jiří
>
>
> -----------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické
> podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách
> které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan

Souhlasim s Petrem,

mor tu byl a bude, ikdybychom palili vse co nam prijde pod ruce. Je pravdou, ze pri jiste prirodni rovnovaze, je i mor zvladnutelny, jsou znamy pripady, kdy vcely celily delsi dobu invaznimu tlaku moru ( 2-3 roky ) vysledky pozitivni a 4 rok vysledek negativni. Takze to jde, samosebou ne vsechny vcelstva si s nim poradi, stejne jako v prirode. Jestli chodi nekdo na konfreneci z Olomouckeho kraje,kde je situace nejhorsi, tak da pravdepodobne za pravdu, ze klinicky stav moru se na vcelnici projevuje pouze u nekterych vcelstev. Za soucasne legislativy jsou bohuzel utracena vsechna vcelstva, vcetne tech, ktere klinicky stav nemaji a uspesne mor zvladaji.

Jeste jedna dulezita informace, po zruseni ohniska moru se pocita 5 let, po uplynuti teto doby budou automaticky kontrolovany spory moru formou odberu vzorku meli u vsech vcelaru, kteri byli puvodne v ohnisku. Jde o moznou recidivu, proto opakovana zkouska.

PZ

Naša príroda poskytuje celú radu krov s jahňadami poskytujúce peľ a nektár, jedným z nich je Vŕba ušatá Salix aurita L., vyskytuje sa i blízo môjho stanovišťa.
Svoj názov dostala od vzhľadu listov ( ako u rakyty), pri základni listov s malými prílistkami v tvare obličky, preto druhový názov ušatá, kvety jahňady sú trochu menšie, ale podobajú sa kvetov rakyty salix caprea. Je to ker vyhľadávajúci vlhkejšie miesta npr, v priekopách, na okrajoch rybníkov, priehrad a močarísk (preto ju aj volajú vodná rakyta), má schopnosť ponárať konáre do zemi, kde zakoreňuje (na rozdiel od rakyty) a postupne vytvára bohaté kry vysoké až 3 m s priemerom aj niekoľko metrov, včely ju navštevujú pre nektár. Táto vŕba sa dobre rozmnožuje odrezkami, u rakyty som to nedokázal. Peľových a medonosných krov v prírode nikdy nie dosť, len prebytok kvetov môže poskytnúť nektár. Pozná niekto tento ker?

Můžete, prosím, metodu ostrovního včelaření nějak přiblížit?
http://leteckaposta.cz/553995286


Jeřáb se zasune do otvoru uprostřed skupiny úlů,aby manipulaci s nástavky při včelaření zvládli starší včelaři i děti. Chtěl jsem napsat a děkuji za upozornění na chybu panu Bojanovskému .
B.V.

Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
Pavel.

To popsán úl dadant .
Dadant systém se dá aplikovat i na jiné míry.
ALE ZÁKLADEM TU ZŮSTÁVÁ PLODIŠTĚ S VELKÝM RÁMKEM A MEDNÍK S NÍZKÝMI RÁMKY

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 03.3.2010 07:01:17
> ----------------------------------------
> Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích
> na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve
> větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom
> před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
> Pavel.
>
>
>

"Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho."
39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako spíš Brno.

Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář.
První snahy o nějakou jednotnou míru se u nás do let 1876 -1904
Do adamcova rámku (1904 schválen v Brně) šly právě bez problémů vložit rámky ze 3 tehdy u nás nejrozšířenějších úlů a to Moravský spolkový stojan, Slezský stojan a Německý stojan.Jediným výsledkem těchto snah pak byl úl Budečský který se prosadil právě s tehdy novu metodou převěšování rámků což vyhovovalo jak zastáncům uzkovysokých úlů tak i zastáncům šikokorámkových úlů později pak v Praze vniká úl universál, I a II. Na Moravě Moravský universál s boční chodbičkou. V roce 1956 se objevuje úl Čechoslovák s mírou 37 x 30. V roce asi 1976 byla výroba těchto úlů s pevným dnem zastavena a začali se na našem trhu prodávat jen dnešní úly s odnímatelným dnem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 je mal? m?ra
> Datum: 03.3.2010 07:58:27
> ----------------------------------------
> "Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
> Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě.
> A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly
> almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3
> rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už
> moc dlouho."
> 39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky
> manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech
> manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout
> co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým
> almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě
> nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl
> ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a
> desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní
> problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u
> nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři
> doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu
> nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a
> pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost
> plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V
> zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě
> tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi
> vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne
> příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících
> vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního
> návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus
> navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost
> rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci
> kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
> Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského
> spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako
> spíš Brno.
>
>
>

"Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář."
Zadovák šel tehdy udělat z nějakého velkého vydlabaného klátu nebo složit z několika takových klátů, šel tedy udělat podomácku s jednoduchým nářadím typu sekyry, nože atd. Zvláště v krajích, kde lidi běžně pracovali se dřevem, sami dělali ze dřeva došky, lžíce, mísy a všechno možné, jako třeba na Valašsku v Beskydech. Nástavky vyžadovaly strojní a poměrně přesnou přípravu řeziva, aby šly bez problémů kombinovat a skládat kterýkoliv nástavek na kterýkoliv, vyrobit je tehdy doma byl problém a zřejmě výjimka a vyráběné v profesionálních truhlářských provozech byly asi proti podomácku vyráběným zadovákům nesrovnatelně dražší. Asi proto se tehdy neprosadily.

Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda jsou zde na konferenci přítomní zdravotní referenti ZO.Zda již obdrželi výsledky vyšetření zimní měli.Odesílal jsem ho do výzkumáku 8.února a do dneška jsem výsledky nedostal.V pátel máme výročku a lidi budou zvědaví.Posílal jsem mail přímo ing.Titěrovi žádná odpověď a dnes se namohu dovolat ani na telefon.Jiné roky jsem měl výsledky během 14dnů maximálně tří týdnů.Díky za odpověď.

Nezmar napsal:

>Byl jsem tam take a zadny posun jsem nezaznamenal, podle me je to stale stejny pristup ... v cem je to posun?
.........................

Jestli jsem to správně pochopil, tak posun je v tom, že už není na zvážení veteriny, co se pálí a co ne. Pokud se objeví na nějakém stanovišti klinika, spálí se celé stanoviště.

Předcházející legislativa zřejmě něchávala konkrétní rozhodnutí víc na rozhodnutí veteriny.
Za klinicky nemocné včelstvo se zřejmě i dříve i teď považuje nemocný plod či na mor uhynulý plod, ne pouhá přítomnost spor - původce nemoci.

Z toho mi vychází, že i dříve pálit stanoviště, kde nebyl klinický nález, nebylo v souladu s platnou legislativou.

Takže je otázka, zda ten posun v legislativě je k dobu věci nebo ne?

Zřejmě se svázaly ruce těm veterinářům, kteří byli schopní a ochotní posoudit stav včelstev na stanovištích a popřípadě nespálit kninicky zdravá vitální včelstva u včelařů, kde byla záruka, že včelař se bude snažit snížit infekční tlak původce moru desinfekcí, výměnou díla, ....
Tak by se dala odhalit a rozchovat včelstva, která jsou k moru přirozeně odolnější a nehrozilo by tak tolik nebezpečí znovupropuknutí onemocnění v budoucnu (když se spálí celé stanoviště a potom znovu zavčelí včelstvy, která nevíme jak umí moru odolíávat, potom je podle mě znovupropuknutí pravděpodobnější).


Na druhé straně se tak snížila míra stresů pro veterináře, když jim kdekdo nadával, že právě jeho včely chce nechat spálit, a jinde se kromě kliniky nepálí.
Pokud měla veterina se včelaři těžkou spolupráci, mor se jim šířil dál, potom je posun v legislativě celkem pochopitelný - veterinář nemá prostor jak včelaři "blížit" - může za to "zákon".

Otázka je, jak se k tomu zachovají konkrétní včelaři tam, kde mor bude hrozit.
Jsme v Čechách, tak si nenamlouvejme, že něco geniálnáho včelaři nevymyslí. :)
Celkem logické by mi připadlo v lokalitch, kde hrozí mor, nasekat včely na stnovištích max po 5 včelstvech, zaregistrovat si všechna stanoviště v Hradišťku, desinfikovat, vyměňěvat dílo, matky s čistícím pudem, a v případě moru tím rozdělením na více stanovišť některá včelstva zachránit před pálením.

Bohužel to ale taky může vést k tomu, že se nebude klinika hlásit, bude se takové včelstvo různě přemetat a hladovět, popřípadě pátit bez hlášení, a původní zdroj nákazy se neobjeví včas.

No uvidíme.
Mě skoro přijde, že původní legislativa, pokud dávala veterině provomoci nespálit klinicky zdravá včelstva na stanovišti, byla lepší.

Kdyby se tato legislativa spojila s pravidelným plošným vyšetřením zimní měli na původce moru, bylo by zřejmě možné odhalit zdroje nákazy a pouhou likvidací klinicky nemocných včelstev (popřípadě zanedbaných stanovišť) se moru úplně zbavit.

Přijde mi, že metoda detekce původce moru z měli je k tomu vynikající možnost, která tu je poměrně krátkou dobu.

Radek Krušina

Ano, uz tyden je znam. A rozhodne jsem to neposlal drive nez 8.unora.
T.H.

> Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda jsou zde na konferenci přítomní
> zdravotní referenti ZO.Zda již obdrželi výsledky vyšetření zimní
> měli.Odesílal jsem ho do výzkumáku 8.února a do dneška jsem výsledky
> nedostal.V pátel máme výročku a lidi budou zvědaví.Posílal jsem mail přímo
> ing.Titěrovi žádná odpověď a dnes se namohu dovolat ani na telefon.Jiné
> roky jsem měl výsledky během 14dnů maximálně tří týdnů.Díky za odpověď.
>
>
>

přítel stonjek prezentoval svoje výsledky už 25.2.

--------------
Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 2. 2010
Jarní léčení (41462)
Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl. Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze zdát. Nemyslím si, že je to dobře! Zdraví R. Stonjek

Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny přirazit? Díky

Ahoj odpověď je snadná. Četl jsi dobře, opravdu nebudeš zklamaný pokud budeš dávat mezistěny od spodní loučky. Neptej se mě proč, na to se zeptej včel, ale funguje to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 12:55:32
> ----------------------------------------
> Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní
> loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se
> nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože
> včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> přirazit? Díky
>
>
>

zásadně ke spodní. dostavují to výborně ke všem rozměrúm spodní loučky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 12:55:32
> ----------------------------------------
> Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní
> loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se
> nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože
> včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> přirazit? Díky
>
>
>

U nás měli předběžné výsledky, kdo pod limitem a kdo nad už před týdnem Na včelařské schůzi. Přesné konkrétní výsledky už nejspíš budou mít teď. Nátěr plodu se dělá u těch co mají výsledky roztočů nad limitem, u jiných ne.

Odpovím do třetice a šalamounsky. Dejte jich pár ke spodní loučce a uvidíte, co vezmou nebo postaví lépe. Vlastní zkušeností nemohu sloužit,protože jsem vždy dával mezistěěnu k horní loučce.
Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší.

Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?
Děkuji.