Archiv Včelařské konference

Milý Pavle,
nemohu si pomoci, ale trochu to vypadá, že žádná širší verze neexistovala, tak to alespoň působí (předpokládal bych, že své důležité dokumenty máte uložené). Současně, jestliže Vám přišlo do dnešního dne 391 kladných ohlasů a jen jedna negativní, pak je značně paradoxní, že na této diskusi by zřejmě poměr ke dnešnímu dni hovořil ve Váš neprospěch. A to jsem se až do dnešního dne domníval, že zdejší osazenstvo je spíše progresivnějšího založení... Zvláštní.

opravdu zvláštní ...

Zaujímavé...

To je váš názor, zde je jistý okruh lidí a mnoho lidí sem nechodí, protože tuto diskusi nezná. Poněvadž jsem příspěvek posílal do redakce loni v prosinci či listopadu, nevím přesně kdy, tedy, co naplat. Nebojte, o nic nepřijdete, pro mě tento příspěvek nebyl ze začátku důležitý, nečekal jsem takový ohlas, to nečekal nikdo. Nikdo nevěděl, že jeden článek rozvíří vody celého oboru, z toho jsem se poučil, Nyní, když už jsem se přehraboval těmi maily, už tak jsem ji těžko hledal. O nic nepříjdete. Pokud to půjde, bude zítra hotová. Já když píšu cokoliv, tak je to práce jak na diplomovku, skoro. Invektivy vynechám, na ten web se to nehodí. Mažu pokaždé nedůležitých 500 mailů. Bohužel nevím, co budu mazat nyní, zdá se mi, že si v tomto oboru musím schovávat i maily a jedním slovem - O.K. Protože nikdy nevím, kdy se mi to dotyčné slovo toho dotyčného bude hodit. Tady čert neví nikdy, nemyslím zde na diskusi, ale v tomto oboru všeobecně. Tak chvilku posečkejte. Zdraví P.S

Mám dotaz proč jsou stále zavirované stránky Včelařských novin.
To s tím nejde nic udělat? Kdo je za ty stránky zodpovědný?
Je tam spousta dobrých rad a čtení ale jestli se s tím nedá nic dělat tak by bylo lepší je odstranit úplně.
Víte o tom někdo něco?

Jak je možné,pane Streite,že Vám přišlo tolik e-mailů,když je Vaše adresa nefůnkční?Aspoň ta co je uvedená v časopise Včelařství :streit.p./=/email.cz

Jak je možné,pane Streite,že Vám přišlo tolik e-mailů,když je Vaše adresa nefůnkční?Aspoň ta co je uvedená v časopise Včelařství :streit.p./=/email.cz
---------------------
asi proto, že tam ta druhá tečka je navíc. :-)

Karel

Díky pane Karle za upozornění na tu tečku.V tom fofru jsem to přehlédl.Moje chyba.

Vážený kolega!

Ste vytrvalý a skutočne asi neviete, čo kde uvádzate. Toto je z vašej
diskusie....

......Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu, zlikviduje a úl se
vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží jeden rámek s
panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj včely.Včely tak
sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka to rychle
dožene......


Tu nič o dvoch celozakladených rámkoch nepíšete. A mám ešte na Vás otázky:

1. pri akej teplote hynie klieštik
2. aká maximálna prirodzená teplota je v úle

Veel

Nene, ten mail je funkční. Kupřkladu včera jsem se podíval na Fórum a zapoměl, jak jsem se tam vůbec zaregistroval. Zaregistroval jsem se znovu zadal opětovně správně mail a měla mi přijít mailem nějaká aktivační zpráva, to mi řekl, př.Petr Kovář, potom mohu svoji adresu na foru využívat. Do nyní nic nedošlo, tak čekám. I mě se stalo, že jsem nemohl odeslat mail, zadal jsem to až na 3x, pořád stejně, pak to šlo. Nyní funkční je. Mám zde i dobré ohlasy od SVS, od koho, nechtějte vědět, to je jen pro mě.Zdraví P.S

Výborný dotaz !!!!
Už jsem s trojským koněm měl také tu čest.
Jsou to opravdu dobré stránky, přidávám se k Mírovi !

Já tam ten virus nedostal, ba naopak v těch novinách jsem se s ním taky setkal. Já jsem s PC kamoš tak napůl, i na stránky své, přítelem zde ze diskuse si nechávám poslat příspěvky. Zdraví P.S

Ste vytrvalý a skutočne asi neviete, čo kde uvádzate.

----
aby v tom nebyl nebohý stále sám:-)

Pochopil sjem že víc rámků uvádí při tvorbě oddělků, tamto je snad když přemetá kmenové včelstvo.

--------------------

Opravdu nechápu, co je zde stále předmětem diskuze.

Norské zimování, přemetání na mezistěny provozuje a doporučuje i velký včelař a člen ÚV, takže to není nic neobvyklého.
Kritizované zimování ve více nástavcích provádí kdekdo včetně mě - přiznávám se :-)

Krmení na zásoby 20 kilo a víc - taky přiznávám a leckdo to i v literatuře doporučuje. To na moji obhajobu. :-)

Já narozdíl od toho neprovádím léčení tak jak autor, ale je zde mnoho takových příspěvků v celé konferenci, hlavně z předloňska, někteří natírali i když ani jednoho roztoče neviděli.

Ale chápu, je mladý, drzý, arogantní.

ještě že se nám do té včelařiny ti mladí moc nehrnmou. Jinak by to bylo nesnesitelné.

:-)

Karel

"Ne, tak to není, jde o modifikaci DNA kleštíka plazmidem, který putuje v potravním řetězci včela - kleštík. Ten působí pouze na DNA kleštíka."

No o moc moudřejší z toho nejsem, přečetl jsem si článek ještě 2x, dohledal pár nejasných pojmů a stejně tomu nerozumím, jakou informaci (vlastnost) ten plazmid do DNA roztoče vnáší, co tím přesně sleduje a jak to bude pokračovat. Ale taky jak to vlastně dělá, že se z potravy propašuje přímo do vlastní DNA strávníka. Vyvolat nějakou imunitní reakci, proč ne, ale vecpat se do jádra buněk a nechat produkovat nějaké nové proteiny apod.? Představoval jsem si tyhle genetické manipulace vždycky s tou jehlou s útržkem DNA, trefující se do jádra buňky do nějakého toho chromozomu. Asi je to všechno jinak, nejsem genetik ani mikrobiolog, takže možná moje představy jsou úplně mimo mísu dnešních technologií. No ale na druhou stranu viry to tak nějak podobně dělají... Asi už to nechám koňovi. :)
Přesto díky za odpověď, už to že se v tom šťourám rozšiřuje aspoň trochu přehled a vědomosti, i když to ze mě experta asi nejspíš neudělá. ;)

Pane Streite, již toho bylo dost, neobtěžujte, plácáte páté přes deváté, v každém příspěvku si protiřečíte. Slyšeli jsme vás, každý si udělal svůj úsudek ať kladný či záporný. Ukončete to a nevnucujte nám svou vysokou dlouholetou roční odbornost.
Prosím ostatní - nereagujte na jeho vychlobačné plácání, třebas již dá pokoj.

KaJi - tady přece nejde jen o Norské zimování to by nikoho nepobuřilo a hlavně ani nezajímalo. To už bylo mnohokrát zkoušeno a publikováno.Výsledkem jsou výrazně oslabená včelstva a jarní snuška je v háji.Ale rozvařit si žemlové souše a nad takto oslabená včelstva nasadit nad mřížku nástavek mezistěn to je vrchol to udělá jen nevčelař nebo hlupák.Ekonomicky je to sebevražda.Nástavek mezistěn nad mřížkou vyvolá rojení témněř u všech včelstev i když budou slabší. To přehnané a nesmyslné léčení včelstva stresuje a též oslabí, formidol v dubnu neléčí- maximálně vyrušuje.Kdyby si z tohoto článku ve Včelařství vzal příklad začínající včelař zbydou mu jen oči pro pláč a ekonomické ztráty.

Dobrý den P. Tichý. Nezlobte se na mě, ale u vás mi připadá, že jste si na jakoukoliv pokrokovější metodu udělal negativní názor, ještě než vznikla, od vás to tak cítím. Ne nebudu psát invektivy, jedněm z našich velkých včelařů jstem to slíbil. Jeden včelař ze včelí farmy mi zdělil, že jsem dobrý, že nemám na cizí provokace regovat, tedy tomuto slovu ve vší slušnosti dostojím, ikdyž je to těžká zkouška. Já se prosím mohu bavit s každým o čemkoliv, vy mi a zdejším kolegům to prosím nezakazujte, NEJSTE OPRÁVNĚN! V e vší slušnosti vám přeji pěkný zbytek večera. Polepšeme se všichni zde na diskusi, i já na tom pracuji. Zdraví P.S

P. ZVčelaři, pokud myslíte, že na konci dubna jsou včelstva v plných dvou nástavcích oslabená, že se vyrojí, potom bych vám rád doporučil knihu tuším ten název, myslím, že je to Ekologický chov včel. Prostudujte si ji. Já jsem takto prostudoval 16 knih o moderních chovech včel. Z takovéto neznalosti si nic nedělejte. Jeden včelař mě zdělil, že čím více člověk včelaří, tím méně toho o včelách ví, ony jej totiž vždy něčím překvapí. To je to obrovské nou hau tohoto oboru, protože se musíme učit od včel celý život. Zdraví P.S

6e se vyrojí přidáním nástavku nad plodiště-oprava, děkuji.Zdraví P.S

Obávám se že né .Jak to řekl ten zaman ve veselých paničkách pardubských,,Vůl zůstane volem a pařez pařezem.S tímbohužel nic nenaděláme ať přečteme jednu nebo 16 knih.Bohužel ten rozum a prakce chybí zdraví Bezejmenný.Je proto aby mě nemohl takový nýmand urážet jako pana Smělého a pana Slámu,kterých si moc vážim.

Pridavam se tady ke Karlovi,

zpusoby vyjadrovani a prosazovani veci kolegou Streitem mi nejsou vlastni, nicmene metoda jako takova spatna neni. Letos ji budu praktikovat take a to z duvodu prechodu jednoho stanoviste do provozu EKO, momentalne mam vcelstva v prechodove fazi, jakmile bude vhodny cas - podle mne pulka cervna po prvnim medobrani, vcely rovnez presypu na mezisteny BIO, necham jen jeden ramek kvuli vune vcelstva. I ten pak postupne presunu na kraj a posleze uplne odeberu. Nabizi se otazka co s temi ramky ktere vytahnu. Jestlize mam varoadna a vidim, ze neni spad zadny a ve vzorcich ze zimy jsem nemel ani jedineho roztoce, pak nevidim sebensi duvod je tavit, posilim s nimi oddelky. V opacnem pripade, pokud je vcesltvo zasazene silne, tak bych byl rovnez nemilosrdny a zkoncily by ve varaku. Na jinych stanovistich nemam duvod tento zpusob praktikovat. Chtel jsem jen rici, ze kazdy si muze z kazdeho clanku neco vzit. Je pravdou, ze pro zacatecniky to musi byt poradny gulas, nechtel bych byti na jejich miste.

PZ

Obávám se že né .Jak to řekl ten zaman ve veselých paničkách pardubských,,Vůl zůstane volem a pařez pařezem.S tímbohužel nic nenaděláme ať přečteme jednu nebo 16 knih.Bohužel ten rozum a prakce chybí zdraví Bezejmenný.Je proto aby mě nemohl takový nýmand urážet jako pana Smělého a pana Slámu,kterých si moc vážim.

Zdravim jeste jednou vespolek,

mozna je skoda, ze tento postup ocistna kura je davan nyni do souvislosti s kolegou Streitem, nemem v umyslu se ho nejak zastavat. Jen se zkuste vzit do situace, ze mate v okoli vcelare dobrodruha, ktery neleci, ignoruje temer vse, co je predepsano. Vcely mu padaji na varoazu a ty Vase, ktere jsou vitalni si nosi ty roztoce uspesne domu, tam se dale take hezky mnozi a vy pokud barbarsky nezasahnete formou ,, ocistna kura,, pak na podzim nemate temer co lecit.
V nasi ZO, mame presne zmapovany vsechny vcelstva, nikde zadny lajdak, aersol se dela v jeden den a to vzdy v pulce prosince, vysledky v meli byva 0 roztocu na 150 vcelstev u cca 15 chovatelu. U nas tyto ocistne kury nehrozi, umim si vsak predstavit, ze v nevyhnutelnych pripadech je tato kura nezbytna k zachrane vcelstva.

PZ

Nerozumím tomu EKO chovu, myslel jsem, že v takovém chovu to není možné s cukrem přehánět. A o této metodě je známo, že je založena na cukru, na velkém množství cukru. Mě to moc EKO nepřipadá.

Zdravím a pozdravuji. Následující je překvapivě určeno spíše Pavlu Streitovi. př.NitraM nechť prosím zavře oči, neboť se jedná o internetovou psychologii (-: (bez urážky). Pavle, víte co je příčinou všeho, co poslední dobou prožíváte a celé fórum s Vámi? Hned zpočátku Vaší přítomnosti na tomto fóru jste totiž spoustu včelařů nepřímo urazil, pobouřil, viz řeči o "žemlových prasečinách", ať už v medníku nebo v plodišti, a tak dál. Kdybyste už od začátku do svého jednání vřadil dávku skromnosti, úcty, větší tolerance k jinému názoru a naopak vynechal absolutní jistotu nad svým kázáním, nemuselo se celé toto martýrium vůbec konat a mohla být ušetřena spousta zlé krve. Hlavně ta skromnost, ta Vám chybí velice, obzvláště pak, povážíme-li ji s délkou Vaší dosavadní včelařské praxe. Jsem dalek tomu říkat Vám, jak se máte chovat, nebo jak máte včelařit, jen hlásím, co se tu asi stalo. Ať se daří, Libor.

Měl jsem předevčírem u mě na včelnici delegaci z jedné ZO, Dotyčný nejmenovaný, poměrně respektovaný včelař se přijel podívat na včelnici moji a přes plot nakoukl do včelnice souseda. Zdělil, to je ostuda, to není nepořádek, to je nehorázný bordel! Okamžitě vysířit. Pánové, nevím, ale Rosice budou známé hlavně včelařskou turistikou, jak nemájí vypadat úly a včelnice. Zřejmě se stanu průvodcem. Na příští týden mám hned dva další zájemce, ti dojedou už s fotáky. To bude cestovka vzkvétat. Název CK Mrchoviště, tak se to tam totiž jmenuje. Doufám, že nebude potřebovat koncesi proti úpadku. Průvodcem budu zdarma. Zdraví P.S

Kdyby si z tohoto článku ve Včelařství vzal příklad začínající včelař zbydou mu jen oči pro pláč a ekonomické ztráty.
------------------
No to by nebylo poprvé, já sám můžu sloužit jako tragický odstrašující příklad. Po jednom ročníku Včelařství, jsem byl tak nahlodán, že jsem se rozhodl porovnávat izolované a silně izolované úly, protože z mnoha korelací a jiných grafů bylo jasné, že kdo nemá aspoň 5cm polystyrénu, nemůže mít med. A mě tenkrát poklesly výnosy atd. Takže jsem to vyzkoušel a stále mě čeká odkládaná pracná likvidace silně izolovaných nástavků na metrákové snůšky. Od té doby jsem silně skeptický k tomu slovu "odborný" v tiráži. Zvlášť když jsem se dozvěděl, že jediný graf se netýkal srovnání izolovaný - neizolovaný úl.

Jenže, jak jsem tehdy zároveň přecházel z Brennerů na neizolované nástavky, tak jsem jeden nástavek s loňským oddělkem odvezl spolu s dalšími na jednu mez k řepce.
Tohle nebyly rozhodně hodné včely, a tak jsem nad ně třísknul ještě jeden nástavek s mezistěnama (jiné dílo nebylo, přecházel jsem na nové) a utekl do bezpečí. příště jsem to zopakoval s mřížkou a pak ještě několikrát.
Vystavěly a zanesly všechny. Dostaly se na 6 nástavků 24cm a ty horní 4 jsem vytočil po řepce atd a pak ještě nějaké N vytočil podruhé.
Perla byla, že v srpnu udělaly ukázněně tichou výměnu, mě oblečeného jako kosmonauta nechali hrabat v pohodě a v klidu v plodišti abych zjistil, že i toho nástavku z mezistěn pod mřížkou se matka nedotkla a byl plně vystavěný a zanesený až dolů po loučku. V podmetu byla trubčina a jinak jeden nástavek matce stačil, aby se takhle postaraly skoro o cca metrák medu na panenském (!)díle.

Žádná z vnuček - dalo se chovat už jen od dcery z TV, výkon v takové dokonalosti nezopakovala.

Takže já už se necítím kompetentní hodnotit, zda je to možné, co včely vydrží a co dokáží. A natož abych to posuzoval nebo hodnotil někomu jinému.
----------------------

No jinak si všimněte, že ve včelařině je to něco jako v architektuře - můžete sledovat jak probíhají jednotlivé modní vlny. Očka, bez oček, větrat, nevětrat, krmit nekrmit medem, cukrem, atd. A poměrně v rychlém sledu.
Já začínal podle jedné knihy, kde autoři důrazně varovali před krmením z 3,5litrových sklenic. Že je to nezodpovědný hazard.
No a já se přidávám, nekrmente z 3,5litrových lahví, ale rovnou z 20litrového kontejneru. Nehazardujte se svým časem, nebo jim dávejte cukr rovnou v kilovkách. Nebo nekrmte vůbec, ať se včely starají. :-)

Nechme to dobrovolníkům, co to za nás na své náklad vyzkouší a pak uvidíme. Takhle nám nic nepoví, když na ně budeme zlí. Každý má v pravo na klávesnici DĚLEJTE, takže zmáčkněte Dělejte a je to:-)

Karel

No, máte pravdu, některé výroky zde nebyly zrovna IN, proto se chci polepšit a pracuju na tom. Nechť se vám taky vede dobře. Zdraví P.S

presne proto jsem napsal po prvnim medobrani, kdy maji jeste vcely moznost si na zimu donest a mezsiteny postavit. Jinak cukr lze v Ekochovu vcelam dodat ve vyjmecnych pripadech, kdyz by jinak hrozil zanik vcelstva, musi byt vsak take BIO, takze to bych se prohnul.

PZ

Teď si představte tu reakci, až to nařídí veterina prý je to naspadnutí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 24.2.2010 22:23:01
> ----------------------------------------
> Zdravim jeste jednou vespolek,
>
> mozna je skoda, ze tento postup ocistna kura je davan nyni do souvislosti s
> kolegou Streitem, nemem v umyslu se ho nejak zastavat. Jen se zkuste vzit
> do situace, ze mate v okoli vcelare dobrodruha, ktery neleci, ignoruje
> temer vse, co je predepsano. Vcely mu padaji na varoazu a ty Vase, ktere
> jsou vitalni si nosi ty roztoce uspesne domu, tam se dale take hezky mnozi
> a vy pokud barbarsky nezasahnete formou ,, ocistna kura,, pak na podzim
> nemate temer co lecit.
> V nasi ZO, mame presne zmapovany vsechny vcelstva, nikde zadny lajdak,
> aersol se dela v jeden den a to vzdy v pulce prosince, vysledky v meli byva
> 0 roztocu na 150 vcelstev u cca 15 chovatelu. U nas tyto ocistne kury
> nehrozi, umim si vsak predstavit, ze v nevyhnutelnych pripadech je tato
> kura nezbytna k zachrane vcelstva.
>
> PZ
>
>
>

Já už si zvykl, příspěvky od již vytipovaných pisatelů mažu ani je
nečtu, na tématu už ani nezáleží. Pokud odebíráte konferenci pomocí
emailového klienta, tak se denní porce cca 50ti výlevů úplně s
včelařskou praxí nesouvisející dá promazat za dvě minuty. A pak stačí
deset minut na přečtení zbytku.....

Jen škoda, že se nechalo pár mnou uznávaných členů konference strhnout a
taky se těchto "filozofických debat" účastní, je to škoda, zdržuje to
pak při promazávání/třídění emailů.


Dokonce sem i po nástupu pana Streita uvažoval, že odebírání konference
zruším, a raději si budu číst nějakou obornou knihu nebo tak něco. Ale
občas, tak jednou týdně se tu objeví kvalitní příspěvek, pro který se
vyplatí tiše trpět a nekompromisně mazat :)

petr j.



VK napsal(a):
> Dobry den, jsem zacinajici vcelar a posledni rok jsem si chodil na tuto
> konferenci pro rozumy. Co se tu ale deje posledni dobou, z toho jednoho az
> boli oci a cloveku je smutno. Nebylo by mozne vratit konferenci do starych
> koleji, kdy nebyla plna osobnich vylevu? Prece jen bych zase radsi cetl o
> vcelach...
>
> VK
>
>

"No jinak si všimněte, že ve včelařině je to něco jako v architektuře - můžete sledovat jak probíhají jednotlivé modní vlny. Očka, bez oček, větrat, nevětrat, krmit nekrmit medem, cukrem, atd. A poměrně v rychlém sledu. "
To je přesně vystiženo. Proběhne 1 - 2 - 3 - 4 a víc módních vln, na to, co bylo předtím se zapomene. A pak se diskutuje o něčem, jako o novém převratném objevu a ono to bylo před 10 nebo 30 lety všeobecně známé a byla to třeba jedna z prvních věcí, co se tehdejší včelařstí začátečníci dozvěděli.

Ano, racionální včelař vymaže, konfrontační účastník ne. Je to test.

Už jsem nechtěl přispívat. Tohle je opravdu poslední! Probuďte se!!!
Píšete tady o svých snech, množství souhlasných emailů, delegací, zástupců souhlasných velkovčelařů a zatím se ani jeden neozval, aby to potvrdil. I ti dva snad byli podvrh. Tady můžete napsat, cokoliv. Jsou to jenom vysněné bláboly. Snad už by to mohlo zkončit!
K ,,Vaší metodě" po letech včelaření víme co to je vysypat včely na panenské dílo. Musel jsem to už taky udělat. Třeba když mně matka utíkala na původní souše ( našla si skulinku v mřížce) a nechtěla nové zaklást. Včely byly ale samozdřejmě oslabené a těžko to doháněly. Jinak včely snesou hodně a včelařte si jak chcete. Ale jako včelař. Slušně k ostatním.
Tohle mně připadá jak v superstar ta rádoby zpěvačka, myslím že jí říkali Dajda. Odrecitovala písničku a po kritice porotě vyčetla, že tomu nerozumí, že jsou pitomci a ona zpívat umí. Dokonce se s nima soudila. Dnes už o ní není slyšet.
Tohle je ale už opravdu poslední. Vydím, že o sobě přemýšlet neumíte. Jenom o druhých. Napadejte si mne jak chcete. Maximálně můžu poradit lékaře!
Tonda

>Měl jsem předevčírem u mě na včelnici delegaci z jedné ZO, Dotyčný nejmenovaný, poměrně respektovaný včelař se přijel podívat na včelnici moji a přes plot nakoukl do včelnice souseda. Zdělil, to je ostuda, to není nepořádek, to je nehorázný bordel! Okamžitě vysířit. Pánové, nevím, ale Rosice budou známé hlavně včelařskou turistikou, jak nemájí vypadat úly a včelnice. Zřejmě se stanu průvodcem. Na příští týden mám hned dva další zájemce, ti dojedou už s fotáky. To bude cestovka vzkvétat. Název CK Mrchoviště, tak se to tam totiž jmenuje. Doufám, že nebude potřebovat koncesi proti úpadku. Průvodcem budu zdarma. Zdraví P.S

To se ve vašem případě nedá nic dělat.
Souhlasím s vámi: "Ale jako včelař. Slušně k ostatním"
Máte pravdu, ale i ten druhý se musí chovat také důstojně. Musí včelařit tak, aby neohrožoval chovy ve svém okolí. Pokud je to včelař, který míchá měl na vyšetření zimní měli ze stanovišť dohromady, pokud neví, co je to podmet, neobměňuje dílo, nedělá protirojová opatření a v léčebné otázce ani nemluvím, potom se nikdo nemůže divit tak ostré reakci. Navíc pokud ZO za sezónu udělá pro toho dotyčného hodně málo. Pak se starnoucí včelařská obec nemůže divit, že se mladí do tohoto oboru jen tak nehrnou. Pokud ano, po vystřízlivění utíkají pryč. ZO v zemi nechtějí, nebo neumějí spolu se svazem řešit ožehavá témata. To je kámen úrazu. Potom ty mladé do oboru jen těžko dostanete. Zdělím vám zkušenost jednoho kolegy. Stal se členem svazu a v ZO mu hned nabízeli odkup starých nepotřebných věcí. Když jim zdělil, že nerozezná trubce od dělnice, potřeboval by pomoci, všichni od něj v ZO dali ruce pryč. Musel se protloukat sám. Zdělil, že by se dnes hodně rozmýšlel, zda do toho jít znova, takových lidí, co mi napsalo je mnoho. Začínajícím včelařům staří včelaři dokonce radí, aby při zimování ve dvou nástavkách zaměnili v říjnu nástavky sezení ze spodního nástavku na vrchní, včely stejně zimují navrchu, tak jim to dopřejme. Mohu psát další případy. To je myšlení. Je to skutečný obraz svazu a jejich starých členů, jak moc mezi sebe chtějí pustit mladé. Neporadit, neporadit, kdyžtak špatně, aby se ten začínající člověk trápil a třeba i toho nechal. Po těch zkušenostech z mailů si troufám zdělit, že je to minimálně 20% ZO. V obchodě, kde nakupuji včelařské potřeby tam není slyšet nic jiného než nadávky mladých na staré včelaře. Mladí se pozastavují nad jejich podlostí, závistí, neochotou pomoci, někdy i sobectvím, žárlívostí nad jejich vzkvétajícím provozem. Narozdíl od jiných, já se snažím o těchto věcech mluvit, dostat myšlenky mezi včelaře k zamyšlení, v tom je ten rozdíl. Proto mě mnoho z vás nemusí. Toto je zkutečný obraz mladých o včelařské obci a ČSV jako celku. My mladí jsme si i vědomi, že jsou ZO, kde je úroveň řízení úplně jiná, kvalitní, výborná, precizní, výjimečná, kde i staří včelaři ZO, mazáci bezvýhradně podporují a příjimají mladé. Přednášky jsou na tak výborné, výjimečné a kvalitní, že až s úžasem sledujete přednášejícího včelaře ze zdejší ZO a jste na něj očima nalepený jako magnet. Zapojujete se do debaty a klidně se vede rozprava v celé ZO. Takovou ZO jsem nyní poznal, jíž jsem já členem. Jedna vedená přenáška dotyčným mistrem v oboru mi dala více, jak všechny přednášky prošlé v ZO bývalé. Tady je ten velký rozdíl. Od nízké úrovně až po maximální úroveň. Toto jsou přednášky, na které se mladí těší, tyto předané zkušenosti je ženou stále vzhůru, tak se vychovává nastupující generace. Dva protipóly. Takovým mistrům patří od nás mladých včelařů bezmezný, bezmezný dík a neochvějná podpora ZO a mistrů oboru jako takových. Zdraví P.S

Letos ji budu praktikovat take a to
> z duvodu prechodu jednoho stanoviste do provozu EKO, momentalne mam
> vcelstva v prechodove fazi, jakmile bude vhodny cas - podle mne pulka
> cervna po prvnim medobrani, vcely rovnez presypu na mezisteny BIO, necham
> jen jeden ramek kvuli vune vcelstva. I ten pak postupne presunu na kraj a
> posleze uplne odeberu. Nabizi se otazka co s temi ramky ktere vytahnu.
> Jestlize mam varoadna a vidim, ze neni spad zadny a ve vzorcich ze zimy
> jsem nemel ani jedineho roztoce, pak nevidim sebensi duvod je tavit,
> posilim s nimi oddelky.
>
> PZ

Chtel bych upozornit na doporuceni ponechanou sous odstranit druhy den ci co nejdrive po premeteni. Jde o to, ze se muze stat, ze se matka kousne na sousi a nebude chtit klast do mezisten. Mozna se tak ale deje spise v cervenci, v cervnu mozna pred slunovratem nebude problem, to nevim, jen je asi dobre na to myslet. V MV najdete minimalne dva dobre clanky na toto tema.

Jinak ja to delal kuli zmene ramkove miry a abych nemusel zabijet plod radsi jsem stare plasty nabastlil do jineho ulu a pak ramky odstranil i za cenu casove narocnosti. Predstava likvidace toliko plodu je neprijemna, to snad jen pri velkem napadeni roztocem.
Jsem zvedav co se bude s timto vcelstve za par tydnu, zatim mrtvolek mene nez prumer.

Pripominku p. Holuba bych bral v potaz i kdyz me nenapada rozume obejiti tohoto problemu. Vystavet za cenu cukru a dalsi roky uz bez a budete tam kde byt chcete :-)

T.H.

Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného včelaře od př Streita. Co jsem kdysi dělal důvěrníka i co jsem teď mluvil se současným důvěrníkem, tak včelstva v katastrofálním nepřijatelném stavu měli lidi vesměs končící. Myslím takový stav, kdy nedochází k obměně plástů, kdy nedochází k výměně matek a kdy produktivita včelaře je minimální. Protože do včel cpe klidně třeba i mimořádné množství cukru a dalších věcí, ale protože se jinak o včely špatně stará, prostě jeho medné výnosy jsou velice malé. Takový včelař potom během krátké doby, jednoho, dvou let dochází k závěru, že už mu včelaření za to nestojí a prostě sám končí. Mně se to stalo, když jsem coby důvěrník chodil k jedné staré paní s dvěma a potom jedním včelstvem, která už fyzicky neměla na to v těch včelách pracovat a skutečně potom skončila. Totéž současný důvěrník, ten dokonce někomu takovému asi dva roky chodil se o včely starat. Ale jinak všichni, co včelařili stabilně zhruba stejně aspoň několik let, měli ty včely vždy relativně v pořádku. Třeba používali staré úly a starší plásty, třeba měli na stanovišti trochu nepořádek a všelijaké ošuntělé hnusné rezavé věci atd, ale včelařili tak, že za práci a cukr, co toho vložili, měli dostatečné množství medu a jiných produktů a tak automaticky udržovali včelstva relativně v dobrém stavu přípustném z hlediska šíření nemocí pro sousedy. Dokonce i včelař, který v době, kdy jsem dělal důvěrníka, intenzívně bumbal, se o ty včelstva staral docela dobře. A ještě než skončil, stihl ty včelstva prodat zas někomu jinému, který se o ně taky staral docela dobře....
Mně připadá, že v tomto případě došlo k určitému nadsazení "katastrofálnosti chovu" toho včelaře, protože tento stav je podle př Streita beze změny hodně let.
Nevím, je to jen můj názor daný mýma zkušenostma s pasivnějšími včelaři plus k tomu způsoby psaní souboru příspěvků př Streita o medu z vystavených nezakladených mezistěn a jeho tvrdé odsuzování jakýchkoliv jen trochu zakladených plástů v medníků.

"Chtel bych upozornit na doporuceni ponechanou sous odstranit druhy den ci co nejdrive po premeteni. Jde o to, ze se muze stat, ze se matka kousne na sousi a nebude chtit klast do mezisten."
Používají se nezakladené třeba nad mřížkou vystavené mezistěny. Cca dva dny před přemetením se tak dvě ( pro plásty39x24) vloží do včelstva, aby je včely vyčistily a potom aby nasákly vůní včelstva. Při setřepávání se potom umisťují uprostřed mezistěn do horního nástavku a nechávají se tam. Jsou v podstatě připravené ke kladení, takže matka hned po setřepání do nich může začít klást. Případně úplně nejlepší je, když do nich matka začne klást ještě před setřepáním a během setřepávání je na těch plástech nalezena, takže ani nemusí přerušit kladení.....
Nechávat tam tmavé souše i jenom jeden den navíc je nesmysl a indikuje to další výrazný zásah do včelstva, protože rozkladená matka nemůže přestat klást a tak klade do jediných hotových buňěk v úlu a to jsou ty souše. Jejich odstranění potom znamená odstranění nového "jádra včelstva" s nakladenými vajíčky,kde je rozkladená matka a její suitou včel ošetřovatelek, takže po přemetení další den setřepání těchto klíčových včel do úlu a tím další výrazný šok pro včelstvo...
Ale tohle je jedna z jednoznačně popsaných věcí v návodech k norskému zimování, podle kterých jsem to už před cca 15 lety vyzkoušel. Staré věci se nečtou, protože jsou "zastaralé a k ničemu" a tak holt se spousta věcí musí s nemalými náklady objevovat zase znova....

Možná jste si jen spletl fórum. Tady to není o včelařích, ale o včelách.
V každé obci jsou včelaři špatní i dobří, bordeláři i puntíčkáři, sdílní i tajemní. Kvalita činnosti ZO je velice různorodá. Rozdíly jsou jen v pár lidech, kteří se toho chopí, nikoli v mlčící většině.
z toho plyne, že z problémů se včelaři, které tady pořád dokola omíláte si můžete pomoci sám. Zapojte se aktivně do činnosti ZO, aby ubylo včelařských lajdáků, nebo si prostě zřiďte stanoviště v některé z obcí, kde se o vás perou, jak píšete ve svém článku. Hlavou zeď neprorazíte, nesnažte se celou včelařskou obec uvést na nějakou pravou cestu - žádná taková není.
Pokud chcete, můžeme si tady dál psát o včelách. O lidech toho bylo napsáno už dost.

diky za upozorneni s tim ponechanim souse co nejkratsi dobu. U me ovsem nepozuruji, ze by matka nechtela klast do cerstve postavenych jeste nezaplodovanych plastu, je pravdou ze nejpozdeji vkladam mezisteny v pulce cervna, vcely jsou velmi silne a maji potencial postavit mezisteny velmi rychle a matka je velmi ochotne zaklada vajicky.
Mozna tento problem bude souviset s datem, kdy se to dela.

Pane Streite, již toho bylo dost, neobtěžujte, plácáte páté přes deváté, v každém příspěvku si protiřečíte. Slyšeli jsme vás, každý si udělal svůj úsudek ať kladný či záporný. Ukončete to a nevnucujte nám svou vysokou dlouholetou roční odbornost.
Prosím ostatní - nereagujte na jeho vychlobačné plácání, třebas již dá pokoj.


Ba, ba. Úplný souhlas. Celá ta diskuse kolem p.Streita je nechutná a naprosto zbytečná. Já normálně nemám potřebu se na netu prezentovat, ale čeho je moc toho je příliš. Tak trochu mi to připomíná jiného mladého muže, který nás /diskutující/, tady vytáčel dva roky nazpátek. A dnes, kdž jsem ho viděl v Hostinném na PPP, vystupoval docela rozumě. Možná p. Streit také časem příjde na to, že ostatní včelaři nejsou tak úplně mimo. Jen je potřeba ho nechat vybrečet. Malé dítě také, když si něco umane, tak s ním není řeč a čím větší pozornost mu věnujete tím víc zlobí.
Jo, jo. To se tak někdo má, že může deně vysedávat u počítače a nechat se takhle vytáčet. Doufám, že už přijde jaro a diskuse na konferenci se bude ubírat rozumným směrem, protože na žabomyší války nebude čas.
Rozum do hrsti.
Milan

R. Polášek napsal:
>Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného včelaře od př Streita.
...............................

Když se v posledních letech zamýšlím nad tím, jaké je lepší mít včelaře v okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento uhyne vlivem roztočů, nebo ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro asi většinu včelařů k paradoxním závěrům.

Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení včel proti roztoči je příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet nějakou vyhlášku a zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když nepoužívá chemii k léčení :))
Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou, přežívají i včelstva absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí svými geny a kazí těm "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.

Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů a mít přehled o množství roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat dobu, kdy nejlépe aplikovat léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba nakoupením od již kolabujících včelstev).
A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve kterých se mi množí roztoči nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná či roztočem poškozená včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.

A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy včelaře kteří neléčí nebo léčí málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou o nějaké procento včelstev, než někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do včel pro jistotu dá "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá" a nadává na lajdáky, kteří neléčí.

Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva proti varroóze a nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření zimní měli i na mor včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo v čem chová včely. Varroóza mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo vyhledat a zřejmě i v krátké době vymýtit většinu ohnisek moru.
A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření měli.
To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen hudba budoucnosti.

Kdo ví? :)

Radek Krušina

Ja jen, ze jsem to loni resil a studoval tak si to jeste trochu pamatuju, velmi pekny clanek je v MV
5/2008 - Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev [Tomáš BLECHA]

Tusim, ze prave tam autor popisuje to co se muze stat, kdyz se tam ta sous ponecha. Cim to je nevim, hrat roli krome jinych muze i kvalita mezisten coz vas asi trapit nebude :-) Kde si mezisteny nechavate vyrabet?

Druhy clanek premeteni i s vymenou matky je tusim zde 6/2009: Převedení včelstva z jedné rámkové míry na jinou [Miroslav ZELENÝ]

Dale jak jiste vite pise o tom na svych strankach p. Sedlacek, a take byl clanek ve vcelarskych novinach. No a nedavno prisel Pavel s naprostou novinkou :-))

T.H.


> diky za upozorneni s tim ponechanim souse co nejkratsi dobu. U me ovsem
> nepozuruji, ze by matka nechtela klast do cerstve postavenych jeste
> nezaplodovanych plastu, je pravdou ze nejpozdeji vkladam mezisteny v pulce
> cervna, vcely jsou velmi silne a maji potencial postavit mezisteny velmi
> rychle a matka je velmi ochotne zaklada vajicky.
> Mozna tento problem bude souviset s datem, kdy se to dela.

To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina

Velmi pekne zamysleni, palec nahoru, mozna jste prave opet zaklepal na dvirka redakce :-)

priznavam, ze to neni prilis davno co jsem v tom mel uplne jasno jak je to spravne, kdo je bily a kdo cerny...

T.H.

P.Streit napsal:

Toto jsou přednášky, na které se mladí těší, tyto předané zkušenosti je ženou stále vzhůru, tak se vychovává nastupující generace.
.......................

Takový termín - zkušenosti nás ženou vzhůru by možná stál za zamyšlení.
Co to znamená v poznání života včel, že nás zkušenosti ženou vzhůru, když za posledních x stotisíců let je včela medonosná v podstatě stále stejná?
Možná k tomu sestoupit z výšin, dívat se kolem sebe a uvědomit si, že v životě včel nic nového nevymyslíme, můžeme se maximálně učit život včel pochopit, a podobně jako naši předci toho využít i pro sebe.
A podle mě nebyli naši předci žádní hlupáci a mohli být v porozumění životu včel prakticky i dál než jsme my.

Mě stačilo vynést na světlo tu myšlenku. Nyní jsem dorazil z včelnice. Krásný den, pěkné prolety, holky už rostáhly křídla a za chvíli bude opět medobraní. Zdraví P.S

"A podle mě nebyli naši předci žádní hlupáci a mohli být v porozumění životu včel prakticky i dál než jsme my. "
Předkové byli v poznání včel vlastním pozorováním určitě dál. Už z podstaty práce v zadováku nebo univerzálu, kde se práce nedala v uvozovkách ošidit přehazováním celých bedniček, nástavků, ale muselo se pěkně do úlu do jednotlivých rámků. Taky to, že běžný včelař má dneska 20 - 40 nástavkových včelstev vyšlechtěných tak, že jsou víceméně jedno jako druhé a na pozorování pro tunovou roční produkci medu nemá čas , zatímco dříve měl 5 - 10 včelstev, každé z nich dost odlišné a při produkci 100 - 200 kilo dostatek času na zastavení u včel....

JSEM OPRÁVNĚN Vám vytknout všem, že si to s tím Streitem hrozně užíváte.

Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím květů i zdravotním stavem - vitalitou??? Je posledních pár dnů kdy by se dal vzít roub. Mluvím o jívách prověřených časem - tj. 10-15m vysokých, mohutných, krásně stavěných. Určitě bych byl vděčný a revanžoval se případně nějakou mladou rostlinou.

U nás je jív v okolí na různých málo ošetřovaných plochách, tolik, že stačí teď, jak pokvetou, se projít půl dne v okruhu 1 - 3 kilometrů a najdu intenzívně kvetoucích takových 10 - 30. Akorát, že spousta z nich bude mladá, protože to jsou buď výrostky na jednou za pár vyřezávaném křoví kolem cest nebo jívy vyrostlé na pár let neudržovaných plochách, které ale za nějaký rok budou nejspíš vysekány. Ověřené kvalitně kvetoucí jívy, znám dvě, jedna je v lese, druhou před cca 40 lety sázel ke svému včelínu strýc, ale přiznám se, že už několik let jsem se na jednu ani druhou nedíval, jestli vůbec ještě existují.
Jinak já mám pro svoje včely pro časný pyl klon vrby S021, ten je stejně dobrý jako nejlepší jívy a pokud můžu posoudit, zdravý.
Co se týká roubování, je ještě možnost roubování zelenými rouby, to je záležitost tak května. Snad to s vrbou jívou jde, s jinýma mně to šlo.

tak tohle byl velmi dobrý myšlenkový rozbor.
Právě ti co cpou léky do včel horem i dolem by se nad svojím konáním měli zamyslet. A platí to i pro včelaře kteří se snaží každého slabocha posilovat. Za normální se považuje 10% ztráta včelstev po zimě a spíše je záhodno brakováním nevyhovujících rojů toto% ještě zvětšit.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 15:05:43
> ----------------------------------------
> R. Polášek napsal:
> >Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného včelaře od př Streita.
> ..............................
>
> Když se v posledních letech zamýšlím nad tím, jaké je lepší mít včelaře v
> okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento uhyne vlivem roztočů, nebo
> ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro asi většinu včelařů k paradoxním
> závěrům.
>
> Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné
> době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím
> víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
> Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení včel proti roztoči je
> příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet nějakou vyhlášku a
> zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když nepoužívá chemii k léčení :))
> Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou, přežívají i včelstva
> absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí svými geny a kazí těm
> "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.
>
> Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů a mít přehled o množství
> roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat dobu, kdy nejlépe aplikovat
> léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba nakoupením od již
> kolabujících včelstev).
> A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
> A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve kterých se mi množí roztoči
> nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná či roztočem poškozená
> včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.
>
> A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy včelaře kteří neléčí nebo léčí
> málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou o nějaké procento včelstev, než
> někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do včel pro jistotu dá
> "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá" a nadává na lajdáky, kteří
> neléčí.
>
> Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva proti varroóze a
> nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření zimní měli i na mor
> včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo v čem chová včely. Varroóza
> mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo vyhledat a zřejmě i v krátké
> době vymýtit většinu ohnisek moru.
> A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření měli.
> To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí. Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev. Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat? Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy. Vždyť každý stav vědeckého poznání se vždy pohybuje pouze v určitém paradigmatickém rámci, který dnes sice platí, ale vedle tohoto dnes platného se již může rozvíjet rámec odlišný, který se v budoucnu může dostat do postavení normální vědy). Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky. Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy. Je zajímavé, že mnohým, kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi zkoordinovat a vyzkoušet... (... i když přeci jen něco napovídají porovnání výsledků zima 2007 vs. zima 2008).

S panem Poláškem musím souhlasit. Dělal jsem to také tak. Prošel jsem v květu okolí a vybral nejlepší, nařezal řízky (v květu :-)) a zapíchal do země. Asi jen desetina se chytla a zdárně rostou.

"""""Je zajímavé, že mnohým, kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi zkoordinovat a vyzkoušet..."""

Jasně, ještě se to tu za 25 let nezkoordinovalo a už nikdy nezkoordinuje a pořád se to zkouší, že :-)))). Vymýcení varroozy koordinovaným postupem léčení je snad nejlépe praxí prověřená utopie. V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama.

>je pravdou ze nejpozdeji vkladam mezisteny v pulce cervna, vcely jsou velmi silne a maji potencial postavit mezisteny velmi rychle a matka je velmi ochotne zaklada vajicky.
Mozna tento problem bude souviset s datem, kdy se to dela.<
------------------------------------------------------------
Od roku cca 2000 do 2008 jsem postupně v jednotlivých letech nejprve v srpnu a po té v době kolem letního slunovratu přesypával 1/3 produkčních včelstev na mezistěny i bez vložené starší nebo ještě nezakladené souše. Pouze na čisté, včelami ještě "nepolíbené" mezistěny. Nemohu říci, že včelstva do zimy dohonila včelstva kmenová. I včelstva takto "zmlazená" byla vždy o něco slabší. Vystavěla neúplně pouze 3 nízké nástavky. Plod jsem zužitkovával v jiných včelstvech, nevyhazoval jsem jej. V následujícím roce jsem doplňoval starší souše do medníkových nástavků. Na základě zkušeností se domnívám, že přesypání na mezistěny by bylo vhodné provádět již po prvém medobraní, tedy koncem května. Od roku 2009 zkouším jinou metodiku chovu v nízkonástavkových včelstvech a jiný způsob obměny díla bez přesýpání včel na mezistěny. O tom ale někdy později. To si musím nejprve ujasnit sám. Chci poze dát do placu názor, že v našich středoevropských podmínkách, pokud chceme postupovat metodou radikální obměny díla, musíme začít již dříve. Chov včel v Norsku bude patrně o něčem trochu jiném, míním jiné klimatické podmínky. Nebo se snad mýlím a celé martýrium přesýpání včel jsem neprováděl dobře. Skutečností však bylo, že od té doby v průběhu těch let u mých včelstev zcela vymizela vápenka a nosema. To však může být také důsledkem používání kyseliny mravenčí případně souběhem radikální obměny díla a léčení kyslinou mravenčí.

Pavel Holub: "V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama."
_____________________

Problém možná bude v tom, že já (a nevím jak Vy) nechovám stejné včely jako v Africe... Nejsem ale v téhle věci odborník, takže dále již v této věci raději pomlčím, protože opravdu nejsem ten, který se dokáže vyjadřovat ke všemu. Ale na přesvědčení, že by se minimálně na základě jednotlivých krajů mělo léčit v přesných termínech, si dovolím trvat. Problém by to nevyřešilo, to je jisté, ale účinnost léčení (resp. omezení reinvaze kleštíka) by tím mohlo být dosaženo. Jedná se mi přitom samozřejmě zejména o první fumigaci, kdy mají již všichni včelaři vytočený med a včely často ještě létají.

Pánové,nevím,jaké předky máte na mysli.Včela si žila tisíce let v pohodě,až se někdo inspiroval medvědy a začal...Takže včely někam nacpal,vše jim bral a na zimu jim dá cukr...Jenže ono to nestačí,člověk chce víc a víc a tak šlechtí a vymýšlí,cestuje se včelstvy,inseminuje,dováží a pak se diví.Za vše špatné na této planetě může člověk.Nic nevymyslíte,jsme nejhorší škodná.Sami tu řešíme výměny matek,chov,rámky,velikosti úlů...Nemoci,léčení...Včely mám u pole,kde intenzivně hospodaří soukr.zemědělec...Meze,jsou-li,tak zarostlé bodláky...Zmizela spousta rostlin,nejsou klasické louky,změnily se lesy.A kdo ví,co potřebuje včela,aby byla fit?Ale nebojte.Určitě je někde nějaký vědec,který nad tím bádá...Vím,že ,,pokrok nezastavím".Stále se učím,jak od včel tak od vás,a každou zimu se těším,až budou prolety a začne ,,sezóna"A doufám,že ji přežijí včelstva ve zdraví a já taky.A vám přeji totéž.

Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím květů i zdravotním stavem - vitalitou???


karel.jirus na seznamu.

Jednu jsem právě trochu zmenšil. Roubů dost.

Karel

Dnes je pro mne svátek. Ne, neslavím žádné výročí "Vítězného února". Z toho mne nikdy nepodezřívali ani nejpravověrnější komunisté, ale ... Již když jsem se blížil k zahradě kde mám včely, tak jsem zaznamenal zvýšený ruch sousedů kolem jejich vlastních aut. Ten ruch se projevoval velmi hlasitými nadávkami a jinými "vybranými" slovy na adresu mých včel a na moji hlavu. No samozřejmě, auta byla "krásně" žlutohnědě kropenatá a sousedé rudí jako říjnová revoluce v listopadu. Prolety se konaly u včelstev postupně jak je osvětlovalo slunce a ustávaly také postupně jak se slunce po úlech stěhovalo, tak jak se jednotlivé úly dostávaly do stínu. Celá paráda trvala od půl dvanácté do půl páté hodiny odpolední. Z jednadvaceti včelstev byl všude nádherný a silný prolet, mimo včelstva č. 2. Zde to bylo slabší, ale na toto včelstvo mám již delší dobu podezření, že není úplně v pořádku. Bude také prvé které otevřu. A již to nebude dlouho trvat.

NitraM
Problém možná bude v tom, že já (a nevím jak Vy) nechovám stejné včely jako v Africe... Nejsem ale v téhle věci odborník, takže dále již v této věci raději pomlčím, protože opravdu nejsem ten, který se dokáže vyjadřovat ke všemu. Ale na přesvědčení, že by se minimálně na základě jednotlivých krajů mělo léčit v přesných termínech, si dovolím trvat. Problém by to nevyřešilo, to je jisté, ale účinnost léčení (resp. omezení reinvaze kleštíka) by tím mohlo být dosaženo. Jedná se mi přitom samozřejmě zejména o první fumigaci, kdy mají již všichni včelaři vytočený med a včely často ještě létají.
------------------

No včely létají, ajak by se roztoč přesouval na jiná již léčená včelstva?

Jak by se ten datum stanovoval?

Nevím, já prvněfumiguji až 28 října atd. Včely jsou už skoro 100% bez plodu.

To by ostatní čekal yna mě, nebo bych musel plošně léčit v září s plodem?

Karel

Zkuste info/=/kovar-nerez.cz.Dělají vše zvlášť,plášť,koš,pohon...cena se mi zdá slušná.A nebo vyhledávač.černá

Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl. Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze zdát. Nemyslím si, že je to dobře! Zdraví R. Stonjek

Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na pochopení stačí a změnil jsem názor.
Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.

KaJi: "To by ostatní čekal yna mě, nebo bych musel plošně léčit v září s plodem?"
__________________

Já taky léčím poprvé varidolem až toho 28. října. Myslím, že to je asi nejlepší termín, který se v zásadě rok od roku již příliš nemění (i když občas se vyskytne i říjen velice teplý, je to však spíše výjimka). Takže v tom jsme zajedno. Jestliže někdo léčí v září s plodem, myslím, že by se k němu léčení vůbec nemělo tak brzo dostat. Vždyť v metodice léčení je jasně uvedeno, že první léčení se musí dělat v době až po 10. říjnu. Jenomže spousta těch "užitečných lajdáků" začíná léčit zbrkle a žádají léčivo, když jim začínají padat první včelstva. Neprovedou zaléčení formidolem a pak se narychlo snaží celou věc zachránit... To opravdu nejsou včelaři, kteří by měli své postupy promyšleny a svá včelstva již od léta zmonitorovány tak, jako mnozí z účastníků této konference.

Zdravím, přátelé nemáte někdo praktickou zkušenost s "medometem ručním čtyřrámkovým nerezovým SRB" ? Na internetu se prodává okolo 10000,- vč dph.....myslím, že ho dokážu sehnat o pár tisíc levněji a to by byla konečně rozumná cena....Ale nevím, jestli je to použitelné, jestli není hrachovej koš, a tak.....Pokud by se někdo styděl reagovat veřejně, prosím o soukromou zprávu na libor zavináč humlak.cz Předem dík, Libor.

Pavel Holub: "...Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme..."
_______________
Já s Vámi souhlasím, že stávající léčba je provizorium a mně taky vůbec netěší pumpovat chemii do včelstev. Věřte, že bych byl první, kdo by se tomu nejraději vyhnul a dal bych mnoho za to, kdyby se k nám kleštík vůbec nedostal a my nemuseli třetinu zásahů ve včelstvách věnovat udržování nějakého modus vivendi s roztočem. Avšak v této situaci, kdy jsme si sem dopravili varroazu a sami si tak zadělali na problém, a za stávající hustoty zavčelení krajiny a podoby včelaření na stanovištích s průměrně přibližně deseti včelstvy, je otázka, zda se lze bezezbytku inspirovat u přírodních procesů. Nevím, sám v tom nemám jasno. Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ...

No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit. Jako druzí by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části hynul i ten roztoč.
Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k jejich vyřazení z včelaření.

Přidávám se k panu Milanovi, je vidět , že pan Streit se chce stát za každou cenu slavný ve včelařství.
Na tuhle konferenci nemá cenu chodit, protože proplétat se v jeho "geniálních" příspěvcích je oničem. To, že někde něco vyčte a pak dělá, že je velký učitel ? Na to, jak krátce včelaří, by měl tiše přemýšlet o včelách a né dělat ze sebe s prominutím takového machra, nikdo na to není zvědav.





Pane Streite, již toho bylo dost, neobtěžujte, plácáte páté přes deváté, v každém příspěvku si protiřečíte. Slyšeli jsme vás, každý si udělal svůj úsudek ať kladný či záporný. Ukončete to a nevnucujte nám svou vysokou dlouholetou roční odbornost.
Prosím ostatní - nereagujte na jeho vychlobačné plácání, třebas již dá pokoj.


Ba, ba. Úplný souhlas. Celá ta diskuse kolem p.Streita je nechutná a naprosto zbytečná. Já normálně nemám potřebu se na netu prezentovat, ale čeho je moc toho je příliš. Tak trochu mi to připomíná jiného mladého muže, který nás /diskutující/, tady vytáčel dva roky nazpátek. A dnes, kdž jsem ho viděl v Hostinném na PPP, vystupoval docela rozumě. Možná p. Streit také časem příjde na to, že ostatní včelaři nejsou tak úplně mimo. Jen je potřeba ho nechat vybrečet. Malé dítě také, když si něco umane, tak s ním není řeč a čím větší pozornost mu věnujete tím víc zlobí.
Jo, jo. To se tak někdo má, že může deně vysedávat u počítače a nechat se takhle vytáčet. Doufám, že už přijde jaro a diskuse na konferenci se bude ubírat rozumným směrem, protože na žabomyší války nebude čas.
Rozum do hrsti.
Milan

No, já jsem jívy nikdy neřízkoval. Mně stačilo, že klacíky jívy ve vázách sice rozkvetly, případně i vyrašily, ale kořeny nikdy nepustily a tak jsem řízkování jív nikdy nezkoušel. Na rozdíl od vrb, včelařských i okolních. Pokud šlo o rozmnožování jívy, tak jsem vždycky rouboval. Na jívy a na řízky včelařských vrb a to jívu obyčejnou i jívu převislou. Na včelařské vrby se jíva uchytila, ale tam mám špatné zkušenosti s kmínkem z té vrby, docházelo k jeho rychlému odumírání.
Kdysi jsem řízkoval vrby. Zhruba v tuto dobu jsem kolem řeky tipoval keřové vrby, původně vysazené ke zpevnění břehu řeky, samčí kvetoucí identifikoval pověšeným kapesníkem a fotografií a další rok po novém roce v lednu, kdy se podle literatury mají řízky vrby řezat, jsem s fotografiemi v ruce vrby hledal a šmidlal z nich řízky....Vyšlo to.
Letos budu zkoušet, pokud mně to vyjde, zelené roubování, samčí verzi javoru jasanolistého zkusím na javor klen nebo možná i babyku a pokud se někde dostanu k mladé rostlince jívy, zkusím i tu jívu.

Zdravím vás, pokud se dokážete bránit už jen tak ubohými argumenty, je to s vámi špatné, jen se do mě strefujte, pokud vám to udělá dobře. PRO OSTATNÍ ÚČASTNÍKY KONFERENCE JSEM CHTĚL OZNÁMIT, ŽE JSEM ZPRÁVU, KTEROU JSEM VÁM SLÍBIL VČERA PRÁVĚ DOKONČIL A ZKLOUBYL JSEM JI S ČLÁNKEM V PŘEDSJEZDOVÉ DISKUSI, AT TO MÁTE VŠE V JEDNOM. pRO JISTÉ ČLENY VČELAŘSKÉ OBCE JSEM TO MUSEL ROZVÉST, ABY MĚ NĚKDO NEBRAL ZA SLOVA, ALE JISTĚ SI NĚCO NAJDETE, JE TO POLOPATICKY. jSOU TAM I NAPSÁNY PRAMENY ATD. jE TO NA 6 STRAN A4 A V HRUBÝCH RYSECH PRACUJI NA METODĚ NE TAK TVRDÉ PRO MÉ VČELY, TU POŠLU POZDĚJI, VČAS DÁM DOPŘEDU VĚDĚT. zÍTRA RÁNO BY JI MĚL PŘÍTEL SROLL POSLAT NA SÍŤ. CO SLÍBÍM TO SPLNÍM.

Minulý týden byla řečena věta v Nasavrkách na poradě KVS a OV ČSV / po stížnostech na některé chovy/, že se již uvažuje o plošném vyšetřování zimní měli na mor včelího plodu - vždyť to stojí jen asi 4 kg medu. Bylo by to asi velmi prospěšné, určitě to narazí na řadu nepochopení, U nás jedna ZO si nechala měl na mor vyšetřit, nemají ji v Zo, ale chodí dokola či jen od východu, ale vytrvale. Znát stav počáteční - předklinický, až je klinika, to je již pozdě.
Dnes byl u mne prvý hromadný prolet, v minulých dnech jen sem tam některé.Většina včelstev má zásob ještě na jednu zimu, ale některé již berou z posledního, vše proplodovaly a proto ty rozdíly v množství VD v meli
Přečtěte si více o poradě v Nasavrkách na Fascinovaném včelaři.

Ješte dodatek . ZO na vyšetření moru pro všechny včelaře přispěly OÚ a tuším i některá ZD. a prý se ani nezdráhaly, včely potřebují všichni občané obce .

"Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ..."

Problém vidím v tom, že oficiální místa žádnou alternativu nepřipouští a ani neuvažují o tom, že by v budoucnu připustila. Zde je uzákoněn chov a to je asi tak, jako bych choval brojlery a pak je vypustil do přírody a živte se jak umíte. Co se stane? bude více lišek. To je zákon přírody.

NitraM napsal:
>Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

>To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí.
..................

Toto ještě není teoretická úvaha.
To je zatím pouhý konstatovaný fakt.
A fakt by to nebyl pouze v případě, že by neexistoval přírodní výběr. :)
Není to ani výzva k tomu, že je nutné, abychom si nechali kolabovat včelstva, když chceme nechat přežít ty odolnější.
Je to konstatovaní smutného stavu našeho přístupu k problematice roztočů - ignorujeme přírodní zákony - přírodní výběr (naopak se stavíme proti nim).
A když už si přírodní zákony najdou ta nejslabší včelstva u těch kdo léčit neumí nebo nechtějí nebo jim přes léčení včelstva uhynou, ještě si chceme namlouvat, že přírodní zákony pro včelaře neplatí? :)
RK


NitraM napsal:
>Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev.
>Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat?
>Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy.
.....................
Přírodní zákony platí, i když si to někdy nechceme přiznat.:)
Buď se probudíme, nebudeme se tomu bránit a naopak sami budeme vyhledávat a spojovat ta nejméně odolná včelstva s rozchovávat ta odolnější, nebo nás přírodní zákony jednou stejně dohoní a učiní to za nás. :)
To že množství roztočů ve včelstvu můžou ovlivňovat i další vlivy nikdo nezpochybňuje.
Ale jde tu o změnu smýšlení.
Chceme jít proti přírodním zákonům - šlechtit roztoče a o odolnost včel se nezajímat, nebo jsme ochotní si přiznat, že takový přístup je pouze příprava na budoucí kolaps vlastních včelstev a od někud s tím začneme něco dělat? :)
RK

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
.................

No, já jsem si nevšimnul že by se na léčení nadávalo.
Tady na konferenci je ale spousta lidí s často úplně odlišnými názory, takže vždy se najde někdo, kdo na něco nadává. :)
Jen taková poznámka - to že budeme léčit jednou za dva roky když zkoordinujeme léčení je podle mě právě ta teoretická úvaha, která nevychází z pozorované skutečnosti.
Počet nařízených léčení od doby kdy sem došel roztoč stále stoupá a je to logické. Od té doby si roztoče šlechtíme, přežívají jen ty super odolné a vitální kousky. :(
Také tato úvaha předpokládá, že mezi včelstvy nejsou rozdíly, že se všechny včely rozotoči brání stejně, a počet rozotočů při zajistění stejnýchpodmínek (stejném léčení) bude ve včelstvech zhruba rovnoměrný. To zřejmě také odporuje pozorované skutečnosti.
RK


NitraM napsal:
>Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy.
...........
Já bych problém viděl truchu jinak.
Pokud si budu namlouvat, že tomu rozumím a zvolím špatnou taktiku v chovu mých včelstev, sám sebe diskvalifikuji a o včelstva přijdu.
Je v našem zájmu, abychom si nenamlouvali něco nepravdivého, protože jde o naše včely. :)

Radek Krušina

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
-----------------------------------
No, možná. Ale vzhledem k tomu že jsou okresy, kde se Gabon neordinuje jako vitamín C, tak je prokázáno, že někde stačí léčit pořádně v zimě.

Jenže s tím Gabonem je to tak jednoduché. V létě to tam nastrkám, na jaře vyndám a je to v pohodě a ještě ze sebe dělám vzorného včelaře nebo dokonce okres.

Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.

Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.

Jestli je tam od podzimního léčení , je v ní zřejmě mnoho VD.
Taky když jsem vyklepával podložky, tak tam kde jsem měl oddělky, jsem na podložce VD neviděl, tam kde je komín nástavků, jich bylo dost. Takže jsou dvě možnosti. Buď odevzdat měl a roztoče si nechat, nebo riskovat, že někdo dojde k závěru, že by se mělo natírat.

Kolega se dopočítal, že v jednom včelstvu mu po léčení zůstalo v úle přes 40 mrtvých VD.

Karel

mam v planu stihnout jeste koupit v Nemecku (alfranseder) formu na vyrobu mezisten, dodaci termin je tri tydny. Mezisteny si chci delat sam.Pak mam jistotu, ze to bude na 100%. Pokud bych to jeste na tento rok nestihl, tak ve vcelarstvi bylo nekolik inzeratu na vyrobu mezisten z vlastniho vosku, k nam nejblize byla Bystrice pod Hostynem a jeste jedno misto ( 80-100 km).

PZ

Jakpak by jsi ctěl léšení lépe koordinovat? navrhni toalespoň tady.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 17:23:25
> ----------------------------------------
> Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
> lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na
> odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny
> přežijí..."
> _______________
>
> To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí. Platila by totiž
> pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev. Jak to ale
> bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští
> rok postupovat? Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem
> genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění
> včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy. Vždyť
> každý stav vědeckého poznání se vždy pohybuje pouze v určitém
> paradigmatickém rámci, který dnes sice platí, ale vedle tohoto dnes
> platného se již může rozvíjet rámec odlišný, který se v budoucnu může
> dostat do postavení normální vědy). Zde na konferenci se neustále nadává na
> léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se
> léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále
> aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
> Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a
> nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy. Je zajímavé, že mnohým,
> kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto
> koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi
> zkoordinovat a vyzkoušet... (... i když přeci jen něco napovídají porovnání
> výsledků zima 2007 vs. zima 2008).
>
>
>

KaJi:"...k čemu je vyšetření zimní měli, když ... měl je na horních loučkách"
_____________

Souhlasím, že vyšetření měli je problematické a naprosto neprůkazné. Snažím se proto si sám odečítat stav z podložek, diferencovaně, podle jednotlivých včelstev.
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit. Zde by tak bylo vhodné, kdyby se nařídila povinnost v ZO vybírat použité gabony zpět jako prošlé léčivo (zase by to trochu pomohlo, aby se udržela kontrola nad léčivy), čímž by se mohla udržet kontrola nad jejich odstraněním z úlů před zimou.

>Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.<
------------------------------------------------------------
A bohužel, to jinak nepůjde alespoň do té doby, pokud budou nejblbější včelaři s nejhoršími úly chovat včely.

>Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.<
------------------------------------------------------------
To, že jarní monitoring je nastaven na klasickéhé zimování včelstev v jednom prostoru, nástavku, plodišti... nebo jak to chceme nazvat, a její výsledky jsou kočkám pro srandu při zimování včelstev ve více nástavcích je všeobecně známo. Kritika tohoto stavu je každoročním tématem nástavkových včelařů. Bohužel stavu, který se pravidelně opakuje aniž by zodpovědní, tedy ti co to mají pod palcem, s tím cokoli dělali. Podle mého názoru, daleko přesnější zjištění stavu napadení včelstev dává letní monitoring po použití léčiva Gabon nebo Formidol či jiné aplikace kyseliny mravenčí. Ovšem i zde je to odvislé od výše "blbosti" včelaře.
Hezký den JK

NitraM:
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit.
------------------
no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu pravděpodobné.

Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě, ba po celých okresech a každý rok.

Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.

Karel

Plošně lze nařídit tak akorát druh léčiva pro celou republiku. Nic víc.
1) Co stanoviště tak jsou jiné podmínky a s toho také vycházejí ta různá čísla.
2) Na jednom konci republiky se již krmí a na druhém je snůška v plném proudu.
3) I na jednom stanovišti jedna matka ještě klade a druhé včelstvo je již bez plodu.
4) Ještě by pak bylo nutné pro včelaře vyhlásit nějaký národní den léčení a zařídit jim na to vhodné počasí.
5) pro zajištění by pak bylo nutné mít pověřené lidi kteří by to provedli nebo alespoň na to dohlédli
6) Ještě je nutné počítat s tím, že to jde dělat tak hodinku nebo dvě v daný den
Takže nakonec s toho vyjde jen plošné ošetření v termínu od 17.7 do 15.8 první, v případě gabonu. Pak v říjnu podle počasí při použití fumigace. Jediný možný termín plošného ošetření by byl jedině prosinec při použití aerosolu . Tam je to naprosto zbytečné protože již včely nelétají.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jarn? l??en?
> Datum: 25.2.2010 19:50:17
> ----------------------------------------
> Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už
> také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech
> jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl.
> Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se
> teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si
> o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze
> zdát. Nemyslím si, že je to dobře!        Zdraví R. Stonjek
>
>
>

To je ono. Jedimě tudy vede cesta. A to hodně dlouhá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 19:56:01
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde
> diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které
> dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
> Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a
> zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě
> jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na
> pochopení stačí a změnil jsem názor.
> Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v
> mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic
> takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich
> podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále
> opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale
> viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té
> přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon
> napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium,
> trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud
> nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka
> nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými
> akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali
> (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.
>
>
>

I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 20:49:35
> ----------------------------------------
> No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil
> včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná
> odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými
> vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno
> nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo
> zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě
> nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním
> případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním
> trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
> Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v
> celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc
> přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se
> tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět
> oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit.       Jako druzí
> by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich
> technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co
> největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti
> rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší
> pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
> Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil
> na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části
> hynul i ten roztoč.
> Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke
> včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu
> ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch
> provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k
> jejich vyřazení z včelaření.
>
>
>

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan"
----------
Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl být podobný.

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.

Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky varroatolerance.

T.H.

Přátelé!
Je to jednoduché!Panenské proto,že ještě nerodící.V našem případě
tedy takové dílo,ve kterém ještě nebyl plod.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vorja" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
Datum: 15.2.2010 - 13:13:44

> Podle mne jsou panenské plásty všechny nezakladené
> plásty, mohou být
> vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny,
> jiný termín není.
> -----------------------------------------------------------
> Je to škoda, protože pod názvem panenské si představují
> neposkvrněné. O
> vystavených mezistěnách se to nedá říci:-).

Gabon je ochrana zimní generace před poškozením. Pozdější zabití kleštíka již nic neřeší a lze jej nahradit jen odpařovači K:M: a to je již nebezpečnější při práci hlavně u starších lidí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 08:13:03
> ----------------------------------------
> NitraM:
> S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon
> vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší
> prostě oznámit.
> ------------------
> no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu
> pravděpodobné.
>
> Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě,
> ba po celých okresech a každý rok.
>
> Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to
> pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít
> příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.
>
> Karel
>
>
>

To by byl pak ještě lepší otevřený.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:14:45
> ----------------------------------------
> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.
>
>
>

Když to tak domýšlím tak i vlastně časté výměny matek vedou ke zvyšování populace kleštíků mladé matky totiž kladou mnohem déle jako ty staré,. Pak ti nepořádní včelaři protože mají bůhví jak staré matičky mají menší potíž s kleštíkem. Není to proto že by napadl ty sousedovy včely ale tím , že si ho tak intenzivně nemnoží.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:59:23
> ----------------------------------------
> > "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> > klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> > vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> > ----------
> > Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> > matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> > být podobný.
>
> Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev
> temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt
> vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky
> varroatolerance.
>
> T.H.
>
>
>

Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu - na druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod. Donutilo mě to k celoročnímu množení - tj. roubování, očkování na očko spící i bdící apod. Neustále mám na zahradě pár rostlin připravených na štěpování materiálu. Klony samozřejmě mám, ale to víte ... pokud je tolik nadšenců-včelařů kolem ... říkám si, třeba znají nějaký krásný kousek, který by byl hřích nemnožit. Tkhle mi přivezla známá náhodně ulomený výhon z Francie a je to velice zajímavý druh (zatím neurčený). Ale už jsem to jednou řekl - do české kotliny chci dát české kousky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: jet? jednou ... j?va
> Datum: 25.2.2010 17:30:36
> ----------------------------------------
> S panem Poláškem musím souhlasit. Dělal jsem to také tak. Prošel jsem v
> květu okolí a vybral nejlepší, nařezal řízky (v květu :-)) a zapíchal do
> země. Asi jen desetina se chytla a zdárně rostou.
>
>
>

Koukám, že nás podobných bláznů je víc. Já už jsem značky a fotografie naštěstí nahradil
turistickou GPS. Takže si ten svůj strom spolehlivě najdu. Dělám to přesně jako vy -
jeden rok jdu v květu a druhý pro rouby. Díky za postřeh s tím kmínkem - nemám dlouhodobé zkušenosti
a tak jsem také přemýšlel na které vrbě to bude nejvitálnější a dlouhověké.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jet? jednou ... j?va
> Datum: 25.2.2010 21:01:23
> ----------------------------------------
> No, já jsem jívy nikdy neřízkoval. Mně stačilo, že klacíky jívy ve vázách
> sice rozkvetly, případně i vyrašily, ale kořeny nikdy nepustily a tak jsem
> řízkování jív nikdy nezkoušel. Na rozdíl od vrb, včelařských i okolních.
> Pokud šlo o rozmnožování jívy, tak jsem vždycky rouboval. Na jívy a na
> řízky včelařských vrb a to jívu obyčejnou i jívu převislou. Na včelařské
> vrby se jíva uchytila, ale tam mám špatné zkušenosti s kmínkem z té vrby,
> docházelo k jeho rychlému odumírání.
> Kdysi jsem řízkoval vrby. Zhruba v tuto dobu jsem kolem řeky tipoval keřové
> vrby, původně vysazené ke zpevnění břehu řeky, samčí kvetoucí identifikoval
> pověšeným kapesníkem a fotografií a další rok po novém roce v lednu, kdy se
> podle literatury mají řízky vrby řezat, jsem s fotografiemi v ruce vrby
> hledal a šmidlal z nich řízky....Vyšlo to.
> Letos budu zkoušet, pokud mně to vyjde, zelené roubování, samčí verzi
> javoru jasanolistého zkusím na javor klen nebo možná i babyku a pokud se
> někde dostanu k mladé rostlince jívy, zkusím i tu jívu.
>
>
>

> Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu - na
> druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.

No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
T.H.

No já jsem vybíral ze souvislého břehového porostu keřových vrb, ne z nějaké osamělé vrby. Tam je identifikace fotografií a navíc něčím přesně označené větve důležitá.

T.H.
Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100 včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným, nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

pepan
mladé matky kladou více, ale nová matka stimluje hygienické chování včelstva, k tomu období bez plodu, asi jen pokus ukáže, co to s kleštíkem udělá.
Napadá mě takové přirovnání, i když vzdálené. Když jedete autem po cestě plné výmolů, snažíte se jet velmi pomalu, aby auto bezpečně výmoly projelo bez utržených kol a přidat plyn vám připadá nemožné. Můžete ale také jet tak rychle, že výmoly prostě přeskočíte a neřešíte je.

Zdravím vás, nyní jsem se kouknul na web, Je to tam pro vás. Zdraví P.S

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
--------------------------------------------------------
U včely indické je rojení přirozený způsob bavení se roztočů. Včely při tom zvýšily svou teplotu, který roztoč nesnesl a uhynul. Pokud by se naše včely vyšlechtily tak, aby při rojení také zvýšily svou teplotu, pak by se mohly roztočů také samy zbavit.

"No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
T.H."
Severní předhůří Beskyd.
My tady máme na vrby jívy asi vhodné klimatické i prostorové podmínky, stačí trochu uvolnit půdu od nějakého hustšího porostu a z přivátých semen tam během pár let začne růst křoví jív. A mimo les se čeká, až jívy pořádně narostou, než se vysekají, nejspíš na topení, takže během té doby si vesele kvetou a dál šíří semena. Takže jív je u nás všude dost, ať už vyjdu jakýmkoliv směrem, podél cest, v lesích , kolem řeky a potoků, u města v nepoužívaných prolukách, na železničních a silničních náspech... , všude tam najdu desítky jív a z toho vždy nějaké samčí kvalitně kvetoucí. Jíva je u nás obyčejný plevelný keř, kterého je zatím všude dost a který za nějaké složité manévry nestojí.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.

Jde o to mit take vhodnou vcelu pro svuj zpusob vcelareni, stanoviste a dalsi...

K otazce zda to pomuze ta prestavka, tak myslim, ze ted moc nekecam kdyz budu tvrdit, ze se vi, ze jakakoliv prestavka plodovani pomuze.

Navic toho lze vyuzit, roztoc je nadrzenej na mnozeni a proto po vynucene prestavce nabehne vetsina roztocu do prvnich bunek, ty kdyz se odstrani (1plast) tak to zdrejme bude velmi ucinne opatreni.
T.H.

BT>Znát stav počáteční - předklinický, až je
BT>klinika, to je již pozdě.

Výše uvedené doplňuji o upřesnění. Pozitivní detekce spor Paenibacillus
larvae ve včelstvu nemusí být výhradně předklinickým stavem uvnitř
zkoumaného včelstva, nýbrž může jít o následek infekčního tlaku z okolí,
který s klinikou nemusí nutně souviset. To však jistě nemění nic na významu
mikrobiologického rozboru částí hnízda včel - tedy v daném případě měli.
Nebezpečná je pouze následná dezinterpretace získaného výsledku či nevhodný
následný postup při likvidaci nákazy, za kterou nelze považovat preklinické
projevy či zvýšený infekční tlak.

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]


----- Original Message -----
From: B.TichX
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Thursday, February 25, 2010 9:31 PM
Subject: PlonX vyetXenX na mor


Minulý týden byla řečena věta v Nasavrkách na poradě KVS a OV ČSV / po
stížnostech na některé chovy/, že se již uvažuje o plošném vyšetřování
zimní měli na mor včelího plodu - vždyť to stojí jen asi 4 kg medu. Bylo by
to asi velmi prospěšné, určitě to narazí na řadu nepochopení, U nás jedna
ZO si nechala měl na mor vyšetřit, nemají ji v Zo, ale chodí dokola či
jen od východu, ale vytrvale. Znát stav počáteční - předklinický, až je
klinika, to je již pozdě.
Dnes byl u mne prvý hromadný prolet, v minulých dnech jen sem tam
některé.Většina včelstev má zásob ještě na jednu zimu, ale některé již
berou z posledního, vše proplodovaly a proto ty rozdíly v množství VD v
meli
Přečtěte si více o poradě v Nasavrkách na Fascinovaném včelaři.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.
-----------------------------------
Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů, třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně časovat rozšiřování, nebo chov matek.
Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy, kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké ohlídat zdarvotní stav je více
--není mnoho času na sledování každého včelstva
--nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
--s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se přenést i na jiná stanoviště

Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou jeho včelstva zdravější i bez léčení.

> Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů,
> třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně
> časovat rozšiřování, nebo chov matek.
> Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy,
> kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké
> ohlídat zdarvotní stav je více
> --není mnoho času na sledování každého včelstva
> --nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
> --s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se
> přenést i na jiná stanoviště

> Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl
> velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou
> jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Ja bych se bal tvrdit opak :-)) ted trochu popichuju, samozrejme to nevim.

Uvedomuju si ten rozdil mezi 10ti a nejakou tou stovkou vcelstev a chapu jak to myslite. Ale jde jen o to co je priorita, vydelat momentalne nebo mit zdrava vcelstva = investice do budoucna. Take musime myslet na to, ze u vcel plati cim mene zasahu tim lepe.

Napr. na vms v Brne p. Gruna oznamil, ze monitoroval vsechna sva vcelstva (kolem 300), a je mimo jine i chovatel matek. Pro me docela nepredstavitelne :-)) Pan Cermak to bude mit obdobne atd. Takze jak je videt je to jen o chuti a zodpovednosti za sva vcelstva...
T.H.

Nějaká taková metoda je známa, chtěl jsem to zkusit, ale nebyl čas. Je to hraní a je to pracné. Matka se zaklíckuje cca koncem června na týden až deset dnů a pak se pustí do izolátoru s jedním trubčím plástem umístěným v plodišti, zase tak na tři dny až týden se nechá zaklást trubčina, pak se vypustí a trubčí plod se po zavíčkování vyřeže. Jestli to někdo budete zkoušet, tak na trochu více napadeném včelstvu a stálo by za to sledovat denní spad před a potom. Dejte vědět :-).

Dobrý den.
Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
Díky za náměty,J.Chramosta

>Výše uvedené doplňuji o upřesnění. Pozitivní detekce spor Paenibacillus
larvae ve včelstvu nemusí být výhradně předklinickým stavem uvnitř
zkoumaného včelstva, nýbrž může jít o následek infekčního tlaku z okolí,
který s klinikou nemusí nutně souviset.<
------------------------------------------------------------
Dovolím si také malé doplnění. To znamená, že by se při pozitivním detekci spor Paenibacilus larvae, měla veterina vypravit do terénu. Popřípadě uzavřít smlouvy o dílo s vyškolenými prohlížiteli včelstev protože na mnohých pracovištích KVS nejsou odborně dostatečně zdatní pracovníci, říci: "hledej šmudlo" a provést prohlídku na veškerých satnovištích v okolí na kliniku. Odněkud se ty spory musí šířit. Je to však o penězích a pohodlnosti. Proto se to neprovádí. Možná se ale mýlím a peníze nejsou tím hlavním důvodem. Proto někteří postižení včelaři, kde se klinika projeví mohou v klidu zatloukat, zatloukat a dále šířit mor do okolí. To je ale zase o včelařích. Pokud se nevyhledá a nezničí zdroj onemocnění, je jakákoli detekce opět pro kočku, tedy zbytečná. Jen víme, že to v okolí někde je. Každá práce by se měla dotáhnout do konce. Detekce je pouze její pohodlnější a výdělečná polovina.
JK

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 26.2.2010 15:37:30
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
> Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o
> stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta
>
>
>

Zdravím vás, udejte sem váš mail a já vám to zjistím. Vyjádření SVS vám mailem pošlu. Zdraví P.S

J.Chramosta napsal:
Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s podporou SVS v případě nějakého konfliktu?

Chápu Vaše pohnutky, ale musím Vás upozornit, že tento postup není zákonný. Žádný zákon Vás neopravňuje z vlastní vůle, i když v dobrém úmyslu, komukoliv a cokoliv pálit (až na drobné výjimky uvedené občanském zákoníku, ale ty by se zřejmě na tento případ nevztahovaly). V rámci tohoto dobře míňěného skutku, se sám a velmi reálně dostáváte do nebezpečí možného trestního stíhání a to za poškozování cizího majetku. Tímto jsem i odpověděl na druhou otázku tedy, pochybuji, že nějaký státní orgán bude oficiálně podporovat Vaše konání, které by minimálně šlo kvalifikovat jako přestupek a od určité škody, jak jsem již uvedel, jako trestný čin. Nahlašte tato stanoviště SVS, maximálně pokud jste si jist, že v úlech včely nejsou tak zadělejte česna popř. očka.


Vážení chápu,

> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta
-----------------------
Důležité je nenechat se chytit a nepodpálit to okolo.

Počasí je akorát, sníh, mokro, déšť. :-)

Karel

Je to sice dobré řešení Karle, i já bych se u sebe za něj přimluval, ovšem já osobně bych to nedokázal. Jsem sice hodně otrlý, ale sahat někomu na jeho včely a likvidovat, na to jsem strašpytel, Takové štěstí bych třeba nemusel mít a patále by to byla taková, že bych to nemusel ustát. Proto SVS. Uvidíme, co mi přítel ze SVS poradí, jak na to. Pak vám to pošlu. Zdraví P.S

Ak vám prekážajú opustené úle, treba ich od majiteľa odkúpiť a zlikvidovať.

A začnem u tebe.Co ty nato.Demokrate.Člověk To zní hrdě

Zdravím, tak tady jsem vás předběhl

Nabízel jsem odkup včelstev za dobrou cenu, pomoc při zaléčení, i provozu včel. Nezabralo nic, ani přemlouvání.Zdraví P.S

No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat. A tak musí dělat vše pro to aby měl včelstva zdravá a vitální a všechny co nevyhovují ¨zlikvidovat a nahradit odělky. Naopak když čtete zde velmi často ty nesmysly a hlavně zaručeně spolehlivé návody jak se zdravým a vitálním včelstvům obloukem vyhnout tak tudy cesta asi vést nebude. Ona velká četnost prohlídek svědčí pouze o tom, že majitel včelstev u práce pouze nemyslí, ale souvislost se zdravotním stavem je nulová. Proto také až na vyjímky včelstva v kritických letech velkým včelařům neumírají, protože finanční ztráty by byly likvidační a oni ví kde jsou kritické body a co musí udělat. No a tohle zásadní z těch 50 000 českých včelařů ví pouze no tak asi polovina. A to je ten zakopaný pes českého včelařství samozřejmě v kombinaci se zcela přiblblou i když líbivou dotační politikou. Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek

To je to správné řešení při kterém nenarazíš na žádné zákony a omezenía také se nemusíš obracet na žádné orgány
Také je možné získat darem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasilisa <vasilisa.pr/=/centrum.sk>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 26.2.2010 22:29:38
> ----------------------------------------
> Ak vám prekážajú opustené úle, treba ich od majiteľa odkúpiť a zlikvidovať.
>
>
>

"Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s podporou SVS v případě nějakého konfliktu? "
Nebuďte s prominutím právní diletant. Stanoviště se mohou jevit jako opuštěná, ale na 99,9 % opuštěná nejsou, mají jmenovitého majitele nebo v případě úmrtí a zatím nevypořádání dědictví správce. Jejich svévolné ničení je potom trestný čin nebo přestupek, podle způsobené škody a dalších věcí.
Právní postup, jak tomu rozumím já, je takový, že se nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistí majitel pozemku a kontakt na něho a ten už musí vědět, jestli ty úly na jeho pozemku jsou jeho nebo ten pozemek někomu na včelaření pronajal. Legální a korektní řešení je potom nabídnout odkoupení takových ulů či včelstev nebo finanční či osobní podporu při likvidaci. V případě dřevěných materiálů s největší pravděpodobností tyto nebudou pajcovány toxickými prostředky pro ochranu dřeva, tudíž z likvidace bude vítané palivo na zimu, 1 - 2 nátěry barvy zvenku na dřevě jsou z hlediska vzniku toxických látek při spalování v kotli absolutně zanedbatelné.
Pak taky existují určité veterinární předpisy. A ty říkají, že neprovozované včelařské zařízení musí být zabezpečeno proti volnému přístupu včel z okolních včelstev. Pokud bude známý majitel, není tedy problém rozumným způsobem na něho zatlačit, aby ty úly, plásty a další zabezpečil, případně si vypomoct veterinou.... Jak to bude zabezpečeno, je pro okolní včelaře potom úplně jedno, jestli to byl kdysi včelín nebo něco jiného.....

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora , nehodlám ani v přestrojení přelézat ploty a zákeřně někomu podpalovat jeho majetek.
Chtěl bych jen vysvětlit majiteům těchto stanovišť , že jejich úly mohohou být zdrojem nebezpečné nákazy.Šíření nebezpečných nákaz SVS pokutuje až do výše 50 000 Kč.
Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci.
Je mi jasné,že se nejedná o populární činnost a u některých lesních stanovišť bude i obtížné najít původního majitele.
Bohužel SVS prý nemá ani žádnou statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , která jsou někdy opuštěná řadu let.

"No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat."
Pravda bude někde uprostřed.
Velký včelař si nemůže dovolit časově náročné ošetřovatelské zásahy a jenom v době, kdy to je pro včely nejvýhodnější. Velkovčelař musí sekat obsluhu jednotlivých úlů jako Baťa cvičky a tehdy, kdy to vyhovuje jemu, tudíž má zařízení a provozní metody přizpůsobené rychlosti a jednoduchosti, ne už tolik skutečným potřebám včelstva. Taky si nemůže dovolit příliš geneticky rozrůzněná včelstva, protože musí mít všechny včelstva jedno stejné jako druhé, aby mohl přijít na stanoviště a sekat ty úly jak ten Baťa cvičky bez jakéhokoliv uvažování a zkoumání. Ideální by pro něho bylo mít všech x 100 nebo x tisíc svých včelstev dcery od jedné jediné matky.
Každý zkušený chovatel i pěstitel čehokoliv umí víc režimů. Umí režim dlouhodobého rozvoje, kdy každý rok získává určité množství produktů a na příští roky má naději na stejné nebo větší množství a umí režim "vydojovací" kdy odebírá těch produktů výrazně víc za cenu toho, že chovaný či pěstovaný objekt během 1 - 2 - 4 let úplně zničí. Pokud teda velkochovatel včel zabrousí výrazně do toho vydojovacího režimu, může mít i přes velmi vysoký momentální výnos medu svoje včelstva v celkově velice špatném zdravotním stavu. A může to i ekonomicky vycházet, pokud výroba nových včelstev bude dostatečně levná.

"Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci. "
Hm, nejrozumnější bude přesvědčit místní ZO včelařů, aby se v tom angažovala. Jako organizace mají lepší vyjednávací pozici na úřadech a i u většiny jednotlivců - majitelů těch zařízení.
Přeji hodně štěstí, majitelé těchto nepoužívaných zařízení budou nejspíš různí samorosti a vyjednávání s nimi bude muset být občas velice asertivní a citlivé, nemají li se naštvat, zaseknout se a nespolupracovat.

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora , nehodlám ani v přestrojení přelézat ploty a zákeřně někomu podpalovat jeho majetek.
Chtěl bych jen vysvětlit majiteům těchto stanovišť , že jejich úly mohohou být zdrojem nebezpečné nákazy.Šíření nebezpečných nákaz SVS pokutuje až do výše 50 000 Kč.
Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci.
Je mi jasné,že se nejedná o populární činnost a u některých lesních stanovišť bude i obtížné najít původního majitele.
Bohužel SVS prý nemá ani žádnou statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , která jsou někdy opuštěná řadu let.

Pan Polášek Vám v předchozím příspěvku velmi rozumně popsal postup, pod který bych se podepsal i Já. Stanoviště možná majitele nemá, ale zcela jistě naleznete vlastníka pozemku (viz nahlížení do katastru nemovitostí na webu). Toho oslovte a myslím, že budete mít již jasno co dále. A proč SVS nemá statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , to asi proto, že tato stanoviště jsou opuštěná a SVS o nich oficiálně ani neví (jak by se to dozvěděli, když jim to žádný včelař ze ZO nesdělí) a pokud by tam mor byl, tak věřte, že tam ty úly již nejsou.

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1.       Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).
2.       Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.
3.       Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.
4.       Určitě by se vyplatilo čas od času plošné vyšetřit měl na mor včelího plodu.
5.       Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1. Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).

2. Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.

3. Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.

4. Určitě by se vyplatilo čas od času plošně vyšetřit měl na mor včelího plodu.

5. Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//