Archiv Včelařské konference

Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?
Děkuji.

Da :-))

A verim ze odpoved vite nebo alespon tusite :-)

T.H.

> Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle
> vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
> Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce
> prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první
> fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak
> vysvětlit?
> Děkuji.

"Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší."
Podle mých zkušeností rozhoduje, jestli včely mají dostatečně obsazenou mezistěnu, ale i spodní loučku. Pokud spodní loučku nemají obsazenou, ukončí mezistěnu dole s mezerou. Takže pokud je pod mezistěnou ještě další včelami obsazený nástavek, ideálně s plodem, mezeru obvykle zastaví, pokud je mezistěna v nejspodnějším obsazeném nástavku, je tam na 99 % mezera....
Jinak ale už dávno automaticky mezistěnu zatavuji k spodní loučce.

> Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> > přirazit? Díky

Ke spodni, vyzkouseno, nahore dostavi klidne i cm dva :-) Proste musi, kdezto dolu nemusi :-))

Je ale otazka zda to nema nejaky smysl proc si nechavaji pruchody, myslim ze ma a velky. Jenze nekteremu oku lidskemu to nelahodi...

T.H.

Zdravim Radku,

plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 % vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.

Co se tyce stare a nove legislativy, ted jenom hadam, ale myslim, ze neexistuje v CR veterinar, ktery by nechal pri zivote vcely, kde by byl prokazan klinicky nalez. To by si nikdo nelajznul. Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.

Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne popsanych.

Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit, budou ponechana.

Ten popis s tim rozkouskovanim vcelnic na nekolik stanovist me napadl take, taktez i presypani vcel na mezisteny, kde chovatel nalezne klinicky projev. Urcite se dockame ruznych mozna jeste i jinych napadu.
Mozna bude jeste veselo, co se pak docteme v nasem casopise.

PZ

Pavel Zajíček napsal:
>plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 % vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.
....................
Zkusil jsem minulý rok na výroční schůzi navrhnout, aby z naší ZO šla výzva na ústředí ke zrušení dotací na léčivo proti varroóze a tyto prostředky se použily na celoplošné vyšetření měli na mor.
Jak to dopadne bylo sice předem jané, ale říkal jsem si, zkusím to. :)
Zůstal jsem sám. :)
Podporu na výzvu k celoplošnému vyšetření na původce moru bych získal s přehledem, jen to zrušení dotací na léčivo proti roztoči jaksi neprošlo. :)
Kdysi jsem si to zkoušel počítat a pokud jsem se nespletl, vyšlo mi to tak, že na vyšetření původce moru by bylo potřeba cca 20 mil Kč, a to je cca částka, kterou se zřejmě dotuje léčivo proti roztoči. Možná je problém z dotačními kolonkami, aby se to napasovalo na účel dotace. Ale stejně to je bohužel utopie. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)
RK


>Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.
....................
Myslím, že pálení bez kliniky bylo proti tehdejší legislativě.
RK


>Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne popsanych.
....................
Bohužel jasně popsané je to tak, že když je jedno včelstvo klinicky nemocné, musí se pálit celé stanoviště.
Kdyby se pálila jen klinika popřípadě s klinikou celá zanedbaná stanoviště, potom by se nešlo proti přírodě - klinicky nemocná včelstva jsou ta nejméně odolná a jejich geny v takové oblasti by přirozeně nepřežily - včelstva by uhynula. Pomáhalo by se selekci.
Takto se zlikviduje vše a nová včestva se kompletně musí dovézt odjinud, tedy vždy neselektovaná.
Vychází mi z toho, že pravděpodobnost znovuvypuknutí moru se tím zvyšuje (nehledě na to, že ne každý se s kompletním spálením stanoviště dobrovolně smíří a kdoví co si proti tomu vymyslí).
RK

>Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit, budou ponechana.
....................
Uvidíme.
Ale zázraky se prý dějí. :)

Osobně si myslím, že cesta bez lidské spolupráce s veterinou je tu nemožná. Bohužel v této zákonné úpravě si zřejmě žádný veterinář netroufne nespálit celé stanoviště, takže lidská spolupráce s veterinou tu už nemůže mít asi žádný vliv.


Radek Krušina

právě k širší loučce je nejlepší přikládat mezistěny tu včely vnímají jako dno k užším loučkám dostavují o něco lépe i když je mezistěna u horní.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 13:41:28
> ----------------------------------------
> Odpovím do třetice a šalamounsky. Dejte jich pár ke spodní loučce a
> uvidíte, co vezmou nebo postaví lépe. Vlastní zkušeností nemohu
> sloužit,protože jsem vždy dával mezistěěnu k horní loučce.
> Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní
> loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší.
>
>
>

Pro získaní dotace na vyšetření moru zkuste oslovit OÚ a MěÚ ve vašem působišti. U nás to funguje celkem dobře. Jsou si vědomi dobře jejich důležitosti pro svoje zahrádky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 03.3.2010 16:08:40
> ----------------------------------------
>
> Pavel Zajíček napsal:
> >plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 %
> vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne
> zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.
> ...................
> Zkusil jsem minulý rok na výroční schůzi navrhnout, aby z naší ZO šla výzva
> na ústředí ke zrušení dotací na léčivo proti varroóze a tyto prostředky se
> použily na celoplošné vyšetření měli na mor.
> Jak to dopadne bylo sice předem jané, ale říkal jsem si, zkusím to. :)
> Zůstal jsem sám. :)
> Podporu na výzvu k celoplošnému vyšetření na původce moru bych získal s
> přehledem, jen to zrušení dotací na léčivo proti roztoči jaksi neprošlo. :)
> Kdysi jsem si to zkoušel počítat a pokud jsem se nespletl, vyšlo mi to tak,
> že na vyšetření původce moru by bylo potřeba cca 20 mil Kč, a to je cca
> částka, kterou se zřejmě dotuje léčivo proti roztoči. Možná je problém z
> dotačními kolonkami, aby se to napasovalo na účel dotace. Ale stejně to je
> bohužel utopie. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)
> RK
>
>
> >Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde
> pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor
> na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani
> klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.
> ...................
> Myslím, že pálení bez kliniky bylo proti tehdejší legislativě.
> RK
>
>
> >Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji
> potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne
> popsanych.
> ...................
> Bohužel jasně popsané je to tak, že když je jedno včelstvo klinicky
> nemocné, musí se pálit celé stanoviště.
> Kdyby se pálila jen klinika popřípadě s klinikou celá zanedbaná stanoviště,
> potom by se nešlo proti přírodě - klinicky nemocná včelstva jsou ta nejméně
> odolná a jejich geny v takové oblasti by přirozeně nepřežily - včelstva by
> uhynula. Pomáhalo by se selekci.
> Takto se zlikviduje vše a nová včestva se kompletně musí dovézt odjinud,
> tedy vždy neselektovaná.
> Vychází mi z toho, že pravděpodobnost znovuvypuknutí moru se tím zvyšuje
> (nehledě na to, že ne každý se s kompletním spálením stanoviště dobrovolně
> smíří a kdoví co si proti tomu vymyslí).
> RK
>
> >Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva
> na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit,
> budou ponechana.
> ...................
> Uvidíme.
> Ale zázraky se prý dějí. :)
>
> Osobně si myslím, že cesta bez lidské spolupráce s veterinou je tu nemožná.
> Bohužel v této zákonné úpravě si zřejmě žádný veterinář netroufne nespálit
> celé stanoviště, takže lidská spolupráce s veterinou tu už nemůže mít asi
> žádný vliv.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

Josef Menšík napsal:
>Pro získaní dotace na vyšetření moru zkuste oslovit OÚ a MěÚ ve vašem působišti. U nás to funguje celkem dobře. Jsou si vědomi dobře jejich důležitosti pro svoje zahrádky.
...................

Naše Město je na nás hodné, každý rok nám něco přispěje na konkrétní potřeby.
Ale o tom to tak není. Třeba vedlejší obec už to může vidět jinak, a nemůžeme se jim divit. Můžou mít jiné priority.

Jak se ví, do včelařství nějaké peníze stát dává a je to několikanásobně víc, než je potřeba na celoplošné vyšetření měli na původce moru.

Otázka je, proč tyto peníze nepřesměrovat tam, kde by to oboru nejvíc prospělo?
Co je důležitějšího než nemít hrozbu moru?
Ve včelařství jsme se nedávno dočetli v perfektním článku Víta Marady, že v Hodoníně se jim to za staré legislativy, při využití vyšetření měli, podařilo. Až dohledali ohniska a spálili klinicky nemocná včelstva, a zřejmě i ta zanedbaná stanoviště, potom počet spor původce razantně klesal. V dnešní době tam mají (téměř) čisto.

Možná to vidím nějak naivně, ale u nás v ČR máme zatím velkou organizovanost včelařů - což může být velká výhoda, máme metodu diagnostiky původce moru z měli, kterou jestli se nepletu vymysleli naši výzkumníci z Dolu, ale dát to dohromady, vyšetřit celé území, a moru se zbavit, je zřejmě nad včelařské síly.
Nebo možná nad naši ochotu? Protože když máme to dotované léčivo, tak ho tam můžeme dát víckrát a skoro nic nás to nestojí. A pro jistotu trochu přidat, kdyby už to tak nefungovalo. :)

Myslím, že naše západní civilizace zajde na vyhlášky.
Místo lidské spolupráce s veterinou která má kompetence, svobodu rozhodování, místní znalosti a důvěru, se při moru spoléhá na to, že to za nás vyřeší vyhláška, která nařizuje pálit všechno.
Místo lidské spolupráce s veterinou, která doporučí podle svých dostupných informací způsob postupu proti roztoči a nechá rozhodnutí na včelařích (kteří když to podcení přijdou o včely), tu zase máme nařízení, jak se musí jednotně postupovat a ještě se volá po sankcích, když si někdo troufne mít zodpovědnost za své včely.

Přírodní zákony přitom vždy dostávají na frak.

Nakonec možná ještě někdo vymyslí zákon, že včelařit může jen ten, kdo splní nějaké normy EU, popřípadě české márodní normy, které normy EU ještě vylepší a složí nějaké zkoušky za nějaké mírné poplatky, které stanoví nějaká další norma.
A potom se v tom už nikdo nevyzná
:)

Závidím našim předkům - myslím, že měli v mnohém větší svobodu, ale tím i větší zodpovědnost minimálně před svým svědomím.

Radek Krušina

Pojede někdo z jižních čech do Brna na výstavu v období 21 - 25. března ? Měl bych zájem se připojit.Pište nabídky spolujízdy na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Zdravim spolužáka z Nasark,vidim že stále včelaří snad i na spravné míře.Doufám,že se máš dobře,a že přijedeš na sraz našeho ročniku.
P.V.

Zdravím Petře, jistě, dá se to. Já měl loni také dobré výsledky. Včely se navzájem zalétávají. Vy můžete mít super výsledky a stačí v okruhu pár kilometrů jedno dvě včelstva, které touto nemocí vinou včelaře trpí, nebo je to včelstvo divoce žijící v přírodě v nějaké dutině a jste při fumigaci na 100 roztočů, já o tom vím své. Takže co naplat, podchytit to včas při monitoringu a v případě nutnosti přeléčit. Ne ale v době snůšky. Zdraví P.S

KM nejde pouzit ve snusce?

2010/3/3 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Petře, jistě, dá se to. Já měl loni také dobré výsledky. Včely se
> navzájem zalétávají. Vy můžete mít super výsledky a stačí v okruhu pár
> kilometrů jedno dvě včelstva, které touto nemocí vinou včelaře trpí, nebo
> je to včelstvo divoce žijící v přírodě v nějaké dutině a jste při fumigaci
> na 100 roztočů, já o tom vím své. Takže co naplat, podchytit to včas při
> monitoringu a v případě nutnosti přeléčit. Ne ale v době snůšky. Zdraví P.S
>

Mezistěny dávat rozhodně ke spodní loučce ale přece jen tam nechat 1 až 2 mm.Při stavbě se mezistěna trochu uvolní a natáhne tak aby se neboulila

Ten popis s tim rozkouskovanim vcelnic na nekolik stanovist me napadl take, taktez
-------
Spálí, spálí, taky spálí. I dvě zvlášť registrovaná a provozovaná stanoviště, jen když na jednom najdou pár buněk s napadeným plodem.
A my okolo jsme rádi, protože co kdyby ....
:-(

Takže to není úplně jistá metoda jak se tomu vyhnout. Leda s dobrým právníkem:-).
Karel

Řepky konec? Aby jsme se pak nedivili. :-)

http://www.novinky.cz/ekonomika/192495-nove-enzymy-srazeji-cenu-produkce-biopaliv-na-uroven-ropy.html

Jasně, je mi jasné že zde jde o líh do benzínu a u řepky o MERO do nafty, ale ten cenový rozdíl může způsobit, že MERO už nebude povinně v naftě.

Karel

to nebute tak horké. řepka je zdrojem tuků v mnohých potravinách, krabicovým mlékem počínaje a margaríny konče.

to nebute tak horké. řepka je zdrojem tuků v mnohých potravinách, krabicovým mlékem počínaje a margaríny konče.
-----------------
Taky si vzpomínám, že před patnácti lety a déle sjem o řepku v okolí nezavadil. Za dnešeními rozlohami je MERO v naftě, jinak jí bude asi tak desetina až dvacetina rozlohy.
Je v margarínech lacinéjší třídy, Perla atd, v kvalitnějších - Ramě atd ji moc není.
Takže to bude rozloha asi jako za socialismu, to se za ní kočovalo, dneska stačí mít včely na kraji vesnice a ob rok, nebo každý je řepka v doletu.

No rozhodně to nebude dřív než za pár let.

Karel

Zdravím p.Josef, dá, zajisté, ale zvýší to kyselost medu, ikdyž se to později odpaří, to jsem příteli kolegovi zapoměl napsat. KM je jediná, která se smí do snůšky použít. Ostatní léčivo ne, varidol .... Zdraví P.S

"Je v margarínech lacinéjší třídy"
---------------
řepkový olej je surovina pro potraviny lacinější třídy a v naší kotlině je zvykem vybírat podle ceny - Takže lidi budou dál nadšeně kupovat klidně i rozmočené kartony maštěné řepkovým olejem, hlavně když to bude v akci.
U nás plochy řepky s příchodem pseudoekologických přísad do nafty a benzínu nijak viditelně nenarostly. Některý rok to včelky mají k nejbižšímu poli 3 km. To je pak podezírám, že místo na pole létají do cukrárny ;)

Také zdravím spolužáka nasavrcké školy a vlastně všechny absolventy SOUz Nasavrky.
Pavel.
(Že nás,Pavlů,tady je,že?)

řepkový olej je surovina pro potraviny lacinější třídy a v naší kotlině je zvykem vybírat podle ceny - Takže lidi budou dál nadšeně kupovat klidně i rozmočené kartony maštěné řepkovým olejem, hlavně když to bude v akci.
----------------------------
Jistě, taky se už výroba těchto margarínů včetně Perly, Ramy atd. přesunula do lacinějších zemí a v PTZ Nelahozeves je zrušen.
Takže je jasné že lidi budou kupovat nejlacinější, ale proč by se do těch laciných vyraběných v laciných zemích kupovala řepka zrovna z ČR?
Kolipak margarínů se tady vyrábí? Co vím, tak právě Perla byla pod cenovým tlakem margarínu ze Slovenska.

No, mě můžou být margaríny ukradený, já si koupím ve "statkářské" prodejně vaničku "dražšího" normálně škvařeného sádla, protože to lacinější vnitřní sádlo nemusím, kus černýho karcinogeního uzenýho a nějakou tlačenku a jitrničku a jsem spokojen.

Důležité je nenechat se zblbnout reklamou, že co je dobré, není zdravé a nežrat kvůli tomu umělou hmotu ze supráků.

Osobně si vzpomínám, že před dvaceti lety se pole s řepkou u nás v podhůří vidělo jako vzácnost. Pravidelně jsou zde takových posldních pět let.

Karel

Zdravím p.Josef, dá, zajisté, ale zvýší to kyselost medu, ikdyž se to později odpaří, to jsem příteli kolegovi zapoměl napsat. KM je jediná, která se smí do snůšky použít. Ostatní léčivo ne, varidol .... Zdraví P.S
----------------
Nezkoušel jsem to zatím, ale ti co to dělají, mají za to, že právě v době snůšky nebo krmení je v úle zvýšená vlhkost aodpařování KM je problém. A proto to nekombinují.

Karel

Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
Pavel.
----------------
No jsem zvědav, letos jich v 448*30 vyzimovám víc a NN připravuji. V loni už pár NN vystavěly, na další mi hoblují prkna.
Mám něco na deseti rámkových N a dost jich mám na 12R.

Takže jsem zvědav a jsem rád za každé mrazivé ráno, co zdrží stromy a kytky a dá včelám náskok. ABy to neuteklo jako vloni. To jsem právě díky včelaření na N24cm bez mřížky prodělal kalhoty. :-)

Karel

----------------
No jsem zvědav, letos jich v 448*30 vyzimovám víc a NN připravuji. V loni už pár NN vystavěly, na další mi hoblují prkna.
Mám něco na deseti rámkových N a dost jich mám na 12R.

Takže jsem zvědav a jsem rád za každé mrazivé ráno, co zdrží stromy a kytky a dá včelám náskok. ABy to neuteklo jako vloni. To jsem právě díky včelaření na N24cm bez mřížky prodělal kalhoty. :-)

Karel

Zdravím,kolego.Sám už mám NN několik stovek a nemůžu říct,že by mi stačily,loňská snůška z akátu mě vyškolila,pořád mám ještě co dohánět.A vlastně prakticky celý začátek loňské snůšky byl tak rychlý,že mi málem"uletěla čepice",včelky,než se rozkoukaly,už kvetla řepka(ale tady u nás nějak málo medovala,jarní med byl cítit spíš ovocnými stromy),hned nato akát(který byl ale kupodivu skoro čistý)a navázala hořčice,takže vloni byla v podstatě snůška od konce dubna až do konce června prakticky bez přerušení,trochu problém dělalo oddělit jednotlivé snůšky od sebe,refraktometr rozhodně nezahálel a medomet také ne,pořád bylo co odtáčet,ale pro nedostatek NN mi i tak dost medu uteklo,bylo z toho celkem"jen 70 kg průměr,takže letos připravuji dalších cca 150 NN(na 54 včelstev plus oddělky).Mimochodem,mřížku moc nepoužívám,matka do těch ztlustělých plástů už moc neklade(i když občas tam vklouzne,ale hlavně tam,kde je nějaká trubčina),takže dílo v medníku bývá převážně panenské,i už několikaleté,na zimu vždy odstraním,ať zbytečně nepochytá rezidua z léčení.
Také doufám,že letošní jaro nebude tak hektické.
Pavel.

Mezi lednem a 1. fumigací je 8-9 měsícu přečtěte si článek Ing Čermáka v 1/2010 moderního včelaře.
J.B.

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Rozebírali jsme doporučení na schůzi:

Protože se jedná jen o doporučení ZO nebude nic nařizovat.
Nejzodpovědnějším činitelem o zdraví svých včel je včelař vlastník.

1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.

2/jestliže jednotliví včelaři měli na podzim vyšší spady DOSTANOU léčivo a natěr+ fumigaci si udělají.
3/včelaři kteří měli nízké podzimní spady a 0-2 roztoče v zimní měli nebudeme nutit nátěr+fumigaci dělat ale mohou ji dělat a léčivo si vyzvednout.

Dostali jste toto doporučení o plošném ošetření také????????????

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Rozebírali jsme doporučení na schůzi:

Protože se jedná jen o doporučení ZO nebude nic nařizovat.
Nejzodpovědnějším činitelem o zdraví svých včel je včelař vlastník.

1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.

2/jestliže jednotliví včelaři měli na podzim vyšší spady DOSTANOU léčivo a natěr+ fumigaci si udělají.
3/včelaři kteří měli nízké podzimní spady a 0-2 roztoče v zimní měli nebudeme nutit nátěr+fumigaci dělat ale mohou ji dělat a léčivo si vyzvednout.

Dostali jste toto doporučení o plošném ošetření také????????????
J.B.

P.Krátký:
...,takže vloni byla v podstatě snůška od konce dubna až do konce června prakticky ...
----------
Co je to za šťastnou lokalitu :-)

U nás v Podkrkonoší buď nebylo nic, nebo jsem měl neschopný včely. Nebo že by včelař?:-)

Karel

"""1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.""
Pokud s něčím takovým počítáte, tak to udělejte hned. Už termín 15.3. je tahající za vlasy. Od tohoto termínu do zahájení snůšky je někde už jen měsíc. Ošetření by mělo být bez nástavků "skladovaných" pod plodištěm a připravených pro medník.

Se řepkou to ještě může být zajímavé. Díky určitému malému množství nenasycených mastných kyselin v řepce má nafta s příměsí řepkového oleje nízkou životnost. Co jsem zachytil, tak doporučení je koupenou naftu vypotřebovat do tří měsíců.
Kdo odstavuje auto třeba přes zimu, měl by správně jednou za nějakou takovou dobu vypotřebovat starou naftu z nádrže a dolít nově nakoupenou na benzince. Jinak nenasycené mastné kyseliny v palivovém potrubí a vstřikovacím čerpadle zpolymerují v rosolovitou hmotu... Uvidí se, jak moc se to s časem projeví, jestli nakonec kvůli tady tomu nebude třeba vypěstovat odrůdy řepky speciálně určené na produkci oleje na bionaftu a do té doby produkci řepkového oleje na bionaftu omezit.
U nás se jinak více zaváděla řepka v 70 letech. Co si pamatuji, neosvědčila se tehdy na podhorských územích žitopohankového typu od nás směrem k horám, osvědčila se dobře na polích pšeničnobramborového typu od nás naopak směrem do nížiny. Ale dneska se stejně tak jako v těch nížinách úspěšně pěstuje i v podhůří,kde se tehdy neosvědčila...
Co se týká kvality řepkového oleje, v poslední době jsem zachytil hlasy, které tvrdí, že řepkový olej je svými zdravými účinky z levných olejů nejlepší a je hned po olivovém. Jak dalece to je skutečně pravda a kolik je v tom marketingu, nevím. Fakt je, že nejlevnější olej bývá sójový. Teprve pak řepkový a za ním hned slunečnicový. Může za tím být i to, že méně povedené šarže vylisovaného řepkového oleje, které dříve stejně skončily jako potravina, jdou dnes do bionafty a pro lidi jdou jen ty lepší řepkové oleje..... Taková ona známá slabá pachuť stolního oleje, běžná třeba kdysi u stolních olejů za socialismu, z dnešních stolních olejů úplně vymizela, většinou jsou dost lahodné a s typickou chutí podle původu, snad trošku kromě těch úplně nejlevnějších snad získaných loužením rozpouštědly z předlisovaných zbytků....
Řepka obecně jako brukvovitá ale asi bude mít velký potenciál k dalšímu šlechtění. Zúčastnil jsem se třeba jednoho sezení, kde člověku cpou předražené hrnce a kuchyňské roboty atd a součástí presentace byla i nabídka a ochutnávka jakéhosi čistě řepkového oleje ze Švédska. Jak moc to byla pravda a jestli to nebyl olej dochucený nějakými výtažky, nevím, jasně žlutý zlatý olej chutnající velmi dobře po másle říznutém jakoby olivovým olejem, na saláty za studena chuťově perfektní. Ovšem jeho cena si s kvalitním olivovým olejem nijak nezadala....

,Je to dost sporné. Když se nad tím zamyslíte tak každé léčení přežijí někteří jedinci 4ím dříve začnete z nátěrem Tím delší bude doba pro ošetření po snůšce, což znamená více roztočů v podletí Účelem by tedy mělo být pro roztoče to výhodné období co nejvíce zkrátit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li 2010+n?t?r !?
> Datum: 04.3.2010 08:56:13
> ----------------------------------------
> """1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou
> ošetřena.""
> Pokud s něčím takovým počítáte, tak to udělejte hned. Už termín 15.3. je
> tahající za vlasy. Od tohoto termínu do zahájení snůšky je někde už jen
> měsíc. Ošetření by mělo být bez nástavků "skladovaných" pod plodištěm a
> připravených pro medník.
>
>
>

Od začátku 80 let se pěstuje trochu jiná řepka Nové odrůdy neobsahují v oleji kyselinu erudikovou (nevím přesný název) a proto se z nejhoršího oleje stal ten lepší. pro nás včelaře to má však jeden špatný výsledek, Včely ji nemají tak v oblibě a také roní nektar kratší dobu než původní odrůdy.
Údajně však také z neopylených květů je kvalitnější olej (partenogeneze).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?epky konec?
> Datum: 04.3.2010 09:13:17
> ----------------------------------------
> Se řepkou to ještě může být zajímavé. Díky určitému malému množství
> nenasycených mastných kyselin v řepce má nafta s příměsí řepkového oleje
> nízkou životnost. Co jsem zachytil, tak doporučení je koupenou naftu
> vypotřebovat do tří měsíců.
> Kdo odstavuje auto třeba přes zimu, měl by správně jednou za nějakou
> takovou dobu vypotřebovat starou naftu z nádrže a dolít nově nakoupenou na
> benzince. Jinak nenasycené mastné kyseliny v palivovém potrubí a
> vstřikovacím čerpadle zpolymerují v rosolovitou hmotu... Uvidí se, jak moc
> se to s časem projeví, jestli nakonec kvůli tady tomu nebude třeba
> vypěstovat odrůdy řepky speciálně určené na produkci oleje na bionaftu a do
> té doby produkci řepkového oleje na bionaftu omezit.
> U nás se jinak více zaváděla řepka v 70 letech. Co si pamatuji, neosvědčila
> se tehdy na podhorských územích žitopohankového typu od nás směrem k horám,
> osvědčila se dobře na polích pšeničnobramborového typu od nás naopak směrem
> do nížiny. Ale dneska se stejně tak jako v těch nížinách úspěšně pěstuje i
> v podhůří,kde se tehdy neosvědčila...
> Co se týká kvality řepkového oleje, v poslední době jsem zachytil hlasy,
> které tvrdí, že řepkový olej je svými zdravými účinky z levných olejů
> nejlepší a je hned po olivovém. Jak dalece to je skutečně pravda a kolik je
> v tom marketingu, nevím. Fakt je, že nejlevnější olej bývá sójový. Teprve
> pak řepkový a za ním hned slunečnicový. Může za tím být i to, že méně
> povedené šarže vylisovaného řepkového oleje, které dříve stejně skončily
> jako potravina, jdou dnes do bionafty a pro lidi jdou jen ty lepší řepkové
> oleje..... Taková ona známá slabá pachuť stolního oleje, běžná třeba kdysi
> u stolních olejů za socialismu, z dnešních stolních olejů úplně vymizela,
> většinou jsou dost lahodné a s typickou chutí podle původu, snad trošku
> kromě těch úplně nejlevnějších snad získaných loužením rozpouštědly z
> předlisovaných zbytků....
> Řepka obecně jako brukvovitá ale asi bude mít velký potenciál k dalšímu
> šlechtění. Zúčastnil jsem se třeba jednoho sezení, kde člověku cpou
> předražené hrnce a kuchyňské roboty atd a součástí presentace byla i
> nabídka a ochutnávka jakéhosi čistě řepkového oleje ze Švédska. Jak moc to
> byla pravda a jestli to nebyl olej dochucený nějakými výtažky, nevím, jasně
> žlutý zlatý olej chutnající velmi dobře po másle říznutém jakoby olivovým
> olejem, na saláty za studena chuťově perfektní. Ovšem jeho cena si s
> kvalitním olivovým olejem nijak nezadala....
>
>
>

P. Holub přihlásil je jen jeden jež má podezření a udělá ošetření před dodáním výsledků měli.

Ostatní čekají na výsledky meli
ač je jasné že je to neprůkazné.

Z 25ti členů organizace (175 včelstev )jsou jen 2 včelaři jež zimují na vice než 1 nástavku (vše je 39x24 1 nástavek)
Dotaz P. Holub, jste to vy co píšete v M.Včelaři o Mikroklima v úle ? Měl bych nějaké otázky, mohu na tomto fóru?
J.B.

Spíš než ošetření v ZO mně trápí to doporučení ke plošnému ošetření.!!!!!!!!!! VU+ veterina.


Podle mého názoru se jako organizace chováme při koordinace ošetření dobře a máme tak i dobré výsledky ohledně zamoření roztoči.
Nemeli jsme 2007 žádné ztráty protože jsme měli cela Praha gabon (více méně preventivně)

Dostali další kraje toto doporučení?????????????
J.B.

No a to já nevnímám jako posun. Dřív se pálila vlastně taky jen klinika.
Dnes kdy jsou citlivější metody a někdo je příliš horlivý, tak se stane i
takový průšvih jaký se stal na jihu čech. Ale minimální infekční množství
má každá choroba i AIDS nedostane člověk, který má v krvi 10 virů HIV,
ale až určité množství ... a to je známé desítky let. Je to o lidech
a o jejich znalostech a zkušenostech a ... schopnosti naslouchat.
I když každý ten posun asi vnímáme jinak, tak v pohledu na věc se
shodujeme.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 02.3.2010 11:01:07
> ----------------------------------------
> Priteli Nezmare,
>
> posunem jsem mel na mysli, ze i veterinari, kteri prednaseli, vyjadrili
> jistou litost nad tim, ze na jihu Cech vypalili jejich kolegove chovateli
> matek vsechna tri stanoviste. Posun je v tom, ze kdyz dnes nenajdou
> kliniku, tak zadny ohen. A je to uz pevne zakotveno v zakone. Takze
> neexistuje, ze si krajske veteriny budou delat, co budou chtit.
>
> PZ
>
>
>

Těch podniků navštěvuju ročně několik (učím na zahradnické škole), ale už jsem to zmínil
nechci do přírody roznášet okrasné kultivary z Francie apod. I když je samozřejmě znám
a některé mám. Spolužák je producent okrasných vrb a je to zajímavé i hezké. Většinou to
ale nejsou jívy, ale podobné druhy a jejich včelařské kvality jsou také sporné. Hledám v
našich podmínkách přirozeně vyselektované jedince.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 02.3.2010 12:07:11
> ----------------------------------------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky
> tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou
> zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > Datum: 02.3.2010 08:12:49
> > ----------------------------------------
> > Jsem od Mělníka
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > > Datum: 26.2.2010 11:33:03
> > > ----------------------------------------
> > > > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti -
> jsem
> > > > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový
> najdu
> > -
> > > na
> > > > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
> > >
> > > No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> > > T.H.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Máte někdo informaci, kterou jsem loni slyšel na jednom setkání včelařů, že se pěstuje řepka HYBRYDNí, která vůbec nemeduje. Sám jsem to pozoroval. V lánu řepky nebyla ani včelka 14 denní pozorování.

> Od začátku 80 let se pěstuje trochu jiná řepka Nové odrůdy neobsahují v oleji
> kyselinu erudikovou (nevím přesný název) a proto se z nejhoršího oleje stal ten
> lepší. pro nás včelaře to má však jeden špatný výsledek, Včely ji nemají tak v
> oblibě a také roní nektar kratší dobu než původní odrůdy.
> Údajně však také z neopylených květů je kvalitnější olej (partenogeneze).
>

>

Řepkový olej se původně používal jen na technické účely, protože obsahoval škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy bez kyseliny erukové se začaly pěstovat v 50 a 60 letech jako takzvané řepky nulky. V 70-80 letech se prosadil plán využívat zbytky semen po získání oleje jako bílkovinné krmivo, tomu vadil dříve obsah hořčin v semenech. Dále vyšlechtěné odrůdy bez těchto hořčin se začaly nazývat odrůdy dvounulky. Od té doby se odrůdy řepky několikrát obměnily, nové odrůdy jednak mají být vhodnější pro používání agrochemikálií, jednak byly vyvinuty různé odrůdy pro pěstování na různých stanovištích, od kvalitní černozemě v nížinách po chudé podhorské půdy. Zhruba tolik toho jsem o řepce časem z různých zdrojů pochytil.
Pokud někdo zaznamená v atraktivitě řepky pro včely nějaký výrazný rozdíl proti normálu, asi by bylo dnes docela k věci zajímat se, jaká konkrétní odrůda řepky na tom poli vůbec je.

Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek. Mám časopis od r. 04 a nikde jsem to nenašel. Prosím v kterém čísle? Přes zimu jsem si udělal Dadant 39x30 13 rámků medník 39x17 13rámků studená stavba. Na jaře do něho přeložím včely a uvidíme. Doposud včelařím na míře 39x28 a 39x30, studená stavba. Začali se mě ale ozívat záda, proto uvažuji o dadantu. Dáváte po proletu včelám do úlu vodu? Nebo jak v dadantech postupujete? Děkuji.

Mám pocit, že u nás je povoleno k pěstování nějak k 40 různým odrůdám řepky.
Co se ale týká loňského roku, loni v teplejších částech republiky bylo jaro příliš teplé a suché, řepka nemusela medovat kvůli tomu.

"Těch podniků navštěvuju ročně několik (učím na zahradnické škole), ale už jsem to zmínil
nechci do přírody roznášet okrasné kultivary z Francie apod. I když je samozřejmě znám
a některé mám. "
Já bych byl taky pro neroznášet cizí kultivary. Sice leckde už je po desetiletí až staletí území "zamořeno" cizorodými vrbami používanými kdysi třeba pro zpevnění říčních a potočních nebo rybničních svahů atd. Včelařské vrby mám na zahradě a kdysi jsem nějaké i dával do volné krajiny, o jedné vím, že tam pořád roste, ale dnes si taky dávám pozor.
Ale na druhé straně třeba klon S021 se díky odolnosti a rychlému růstu krásně hodí i do suchších podmínek na produkci biomasy. Pokud by bylo někde kvůli tomu výhodnější nasázet tento klon než současné vrby či topoly vyšlechtěné na produkci biomasy, neváhal bych....

U nás v pod Krušnými horami to bylo stejné jako v podkrkonoší.

Dobrý den P.Burgel, Nyní jsem hovořil s krajským veterinářem B.Pantůčkem z KVS-JMK
Sdělil mi to takto. SVS vydala doporučení. KVS si to upraviliy samy do vyhlášek. U nás v JMK je to upraveno závaznou vyhláškou z května 2009. Pokud má včelař na stanovišti průměrně 3 roztoče na včelstvo, musí dělat předjarní ošetření. Pokud má spad z měli nižší, předjarní ošetření dělat nemusí. Dále.
V případě, že jsou v kraji, okrese nějaké lokální úhyny a KVS to nařídí, nátěr plodu se provádět musí
Dále, pokud si ZO většinově odsouhlasí předjarní ošetření všech včelstev v ZO, musí být provedeno v ZO. Tak mi to bylo sděleno.
Zdraví P.S

Co je to za šťastnou lokalitu :-)
Je to rozmezí mezi Kladenským a Litoměřickým okresem,oblast Slánska-ovocné sady,lány řepky,hořčice,sem tam porosty akátu,desítky ha vojtěšky.Loňský rok byl nejspíš vyjímka,jsme tu ve srážkovém stínu a bývají tu přísušky,no,vloni trochu pršelo.Kočuji,ale podobné výsledky byly i na stabilních stanovištích,jen slunečnice nedala opět nic(jako už několikátý rok).Medovice tu
nebývá,prakticky tu nejsou lesy(sem tam něco).

M Hric
Zdravím,kolego.Po tom článku se vám podívám zítra,teď už musím do práce(bylo to někde rok 2004 nebo 2005),také popíšu některé detaily.
Pavel.

Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek.
-----
ne, byla to reportáž o Letní nástavkové škole, asi 3, 4 roky zpět. A byly na návštěvě u př.Přesličky. Bylo to tam jen letmo popsáno.
www.modernivcelar.eu
Karel

Diskutujte o tom co zajímá včelaře! Není to nějaký podělaný olej, ale skutečnost absence nektarodárnosti a pylodárnosti.


jipajo

Zdravim,

jak jsem zde psal, tak nejen ze nekteri horlivy veterinari palili vcelstva bez klinickeho projevu onemocneni, ale palili i vcelstva, kde nakonec bylo mikrobilogickym rozborem zjisteno, ze spory nejsou pri rozboru zjisteny.
O to mi slo a v tom je obrovsky posun k dobremu. Ted si vezmi, ze budes chtit kocovat, musis si udelat rozbor, prijde Ti vysledek pozitivni, nekdo z veteriny se vezme ten papir do ruky a rekne spalit. Ty si v mezicase nechas udelat ten rozbor znovu a v jine laboratori a nez Ti prijde vysledek, tak mas vcely v plamenech. Nasledne Ti prijde vysledek z laboratore jako negativni. Toto se pote zmene nemuze stat.

Na druhou stranu, pokud nekde byly zjisteny vcely s klinickym projevem, tak je trestuhodne, ze nebyly zlikvidovany.

PZ

Žádná rostlina neroní nektar nepřetržitě Jde o poměrně krátké období a to ještě ne každý den záleží na více činitelích ,(teplota ,vlhkost) Určitě jste si všimli, že během dne včely včely létají postupem času do různých směrů je to podle toho jak právě rostliny uvolňují pyl nebo roní nektar. Dokonce se to pozoruje i zdrojů medovice.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?epky konec?
> Datum: 04.3.2010 10:21:40
> ----------------------------------------
>
> Máte někdo informaci, kterou jsem loni slyšel na jednom setkání včelařů, že se
> pěstuje řepka HYBRYDNí, která vůbec nemeduje. Sám jsem to pozoroval. V lánu
> řepky nebyla ani včelka 14 denní pozorování.
>
> > Od začátku 80 let se pěstuje trochu jiná řepka Nové odrůdy neobsahují v oleji
> > kyselinu erudikovou (nevím přesný název) a proto se z nejhoršího oleje stal
> ten
> > lepší. pro nás včelaře to má však jeden špatný výsledek, Včely ji nemají tak
> v
> > oblibě a také roní nektar kratší dobu než původní odrůdy.
> > Údajně však také z neopylených květů je kvalitnější olej (partenogeneze).
> >
>
> >
>
>
>

Diskutujte o tom co zajímá včelaře! Není to nějaký podělaný olej, ale skutečnost absence nektarodárnosti a pylodárnosti.


jipajo
----------------

Já zapoměl, perdon.

A nějak jsem i zapoměl, co že to vlastěn včelaře zajímá? A je dovoleno o tom diskutovat?

Karel

Nové odrůdy neobsahují v oleji kyselinu erudikovou (nevím přesný název)

kyselinu erudikovou= kyselinu erukovú

ano, jsem to já, ptejte se, bude veselo, že

"Diskutujte o tom co zajímá včelaře! Není to nějaký podělaný olej, ale skutečnost absence nektarodárnosti a pylodárnosti.

jipajo "
--------------------
Asi vás to překvapí, ale řepka se pěstuje především pro svůj "podělaný olej". Jakákoli jiná ...dárnost vyjma olejodárnosti nezajímá šlechtitele ani pěstitele. Snad jedině s výjimkou vzájemné korelace zmíněných ...dárností.
Z toho plyne, že včelař bude moci využít pyl a nektar řepky pouze v případě, když pěstitel najde odbyt u výrobců "podělaného oleje" a ti zase u jeho spotřebitelů.
Řekl bych tedy, že to velmi zajímá včelaře, jejichž prvoz závisí na využití snůšky z řepky, která se za pár let v jejich oblasti už nemusí pěstovat.

"Žádná rostlina neroní nektar nepřetržitě Jde o poměrně krátké období a to ještě ne každý den záleží na více činitelích ,(teplota ,vlhkost) Určitě jste si všimli, že během dne včely včely létají postupem času do různých směrů je to podle toho jak právě rostliny uvolňují pyl nebo roní nektar. Dokonce se to pozoruje i zdrojů medovice."
Je to tak.
Nižší výnosy z řepky, jestli to nebude prostě tím, že nové odrůdy jsou více zimovzdornější, takže kvetou o takových až 14 dní dříve a potom při nižší teplotě květy produkují méně nektaru. Protože co já si pamatuji, řepky před takovými 30 lety začínaly kvést někdy před začátkem května a skončily tak třetí týden v květnu. A v první polovině květu, kdy byly často nízké teploty, sice odkvetla většina květů, ale včelky moc nepřinesly, pravé těžiště řepkové snůšky bylo až po polovině květu tak druhý týden v květnu, kdy obvykle najednou během pár dnů byly úly plné....

Ta teplota tam taky byla vidět. Běhen první poloviny květu včelky ráno létaly málo a nejvíc létaly přes poledne. Ke konci květu včelky létaly nejvíc dopoledne, kolem poledne zvolnily a rozjely to zase až později odpoledne. Optimální teplota je tak od 15 st C do takových 20 - 25, víc ne. Zvláště když bylo víc sucho a větrno.
Mnohem zřetelněji je to ale vidět u kvetoucí hořčice v červnu.

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
----------------------------------------------------------

A ty vzorky na rozbory se dělají kvůli dotacím, nebo z tradice, jestliže se má léčit bez ohledu na ně.

I když bych měl být rád, že jsem jednou s ofic.autoritama ve shodě. Poloviční. :-)

Karel

J.B.: 3.3.2010
Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.

J.B. :4.3.2010 volal jsem veterináře jestli-by mi to nevysvětlil.
Řekl mi že to doporučení je asi z výzkumáku a městského výboru svazu. Že oni veterináři ještě naše výsledky nemají (tak jako my.)
Že náter+f. se bude dělat= je nažízen u stanovišť 3roztoce a plošně u organizací jež mají 25% takových to stanovišť.
V Praze jsou zatím z 10ti ZO takovéto 3 ZO.

(řekl bych že takto je to vybrané plošné ošetření)

Po několika příspěvcích v tomto foru kdy bylo kritizováno množství chemie vkládané do včel mi teprve došlo

!!!JAK OSOBNĚ ZODPOVĚDNÁ JE MOŽNOST VOLBY PŘI TAKOVÉMTO DOPORUČENÍ.!!!!

(p. KaJi výzkumák + svaz + veterina se na základě výsledků zimní měli rozhodli že vydají jen doporučení k ošetření a že se v případech nižšího počtu roztočů se může rozhodnout každy včelař sám né že ty výsledky nikdo nečte)

Dalším problémem je vlastní hodnověrnost tohoto způsobu sběru měli.
Já jsem loni neměl skoro žádnou měl protože ji včely vynesly,a letos jsem neměl skoro žádnou měl protože asi zůstala na horních loučkách těch dvou nástavků kam napadala zimuji na 3 NN.
Sbíral jsem měl před 15.2.

Před proletem 1.3. a nyní jí bylo a je v úlech mnoho.
Většina včelařů však tento problém nemá protože zimuje na 1 nastavku 39x24.
J.B.

Včely znají genialně, hydro,termo a aero mechaniku. Pochopil jsem to asi před 30tilety kdy byl zavlečen Varoa roztoč a asi druhý rok po zavlečení se provádělo podzimní až zimní ošetření včelstev rosením plástů vodou s léčivem.
Při teplotě asi 5°C se včelstvu sejmulo víko, jeden plást po druhém se vyjmul z úlu a oboustraně se rozprašovačem porosil vodou s léčivem, asi 10x z jedné a deset krát zdruhé strany na každý plást. včely nespadly a když tak zpět do ůlu trvalo to tak ¨2-3 minuty. Včelstvo se zavřelo. Ozvalo se velmi silné hučení z úlu, trvalo asi necelých 5 minut včelstvo ztichlo a jako by se nic nestalo. Včely za těch 5 minut dokázaly vestříkanou vodu odhaduji 1 dcl ze svých těl vypařit, odstranit.
Dekuji za váš článek .
Mám moc otázek ale začnu otázkou na tomto foru již diskutovanou a to je otevřené síto ve dně.
Mám zasítovaná dna nově třetím rokem a jsem s nimi spokojen hlavně z duvodů lehké diagnostiky varroa.
Docela bych se přimlouval aby zasítovaná dna byla v ČR povinna.
Protože mám včely 40 let na severní strání hodně zde fouká, několikrát mi vítr shodil úly Kyril z jihu mi schodil 4 úly, leželo tam 12 nastavků na hromade,2 dny, pršelo včely na povrchu chomáče byly černé jak měly přilepená mokrá křídla na tělo.
Největší problém byl jaký nástavek přijde k jakému. ( jedna matka byla inseminovaná)Poskládal jsem to zpět, trefil jsem se přišel jsem asi o 100 včel. Na jaře byl normální vývoj.
Nenechávám dna otevřená.
Myslím si že vítr je i v zavětří a přesto na techto stránkách jsem se dozvěděl že (neumím říci kolik)včelařů je necháva otevřené i v zimě.
Požádal bych o vyjádření
J.B.

Nemůže být příčina nepřítomnosti včel a jiného hmyzu v lánech řepky někde jinde? Třeba v tom, že je řepka šlechtěna na partenogenzi, nebo jak se to vůbec jmenuje, aby byly zaručené výnosy v případě nepřízně počasí, a také při napadení hmyzími škůdci, aby se mohla použít silná chemie. To by mohli vysvětlit ti co na tom pracují - pokud to ovšem neni utajovaný projekt.

jipajo

Zdravím p. Burgel, Já to nechám na svých výsledcích,
Jak jsem napsal níže, pokud budu mít výsledky dobré a i přesto se ZO rozhodne plošně dělat předjarní ošetření, či to nařídí KVS pro náš okres, budu to respektovat. Vystoupil jsem totiž z ZO a přešel jinam, kvůli lepšímu vedení. I tak s tou, kde mám včelstva musím po zdravotní stránce spolupracovat. To je samozřejmé. Zdraví P.S

Článek př.Jiřího Přesličky je v Mod.včelaři 2/2007 Langstroth nebo Optimal?

>Nenechávám dna otevřená.<
------------------------------------------------------------
Zasíťovaná úlová dna před léčením uzavírám podložkami a tyto vyjímám tak koncem dubna, když se zvednou teploty. Jinak nechávám u všech včelstev 3 otevřená očka. Zimuji ve čtyřech nástavcích.
JK

Vážený příteli,
nevím přesně, kde jsem popisoval jak obsluhuji svá včelstva, ale ve zkratce:
První zkušenosti s rámkovou mírou 448 (Langstroth) jsem udělal na rámku vysokém 285mm. Nástavek standardně na deset rámků. Pro velkou váhu nástavku, ale i jednotlivých rámků jsem přešel na standard 232mm. Ale i tento nástavek je jako medník velice těžký ( i přes to, že používám sílu úlové stěny ¾“ – 19mm.) Po čase testování jsem zvolil pro plodiště dva nástavky rámků 232mm a jako medník nástavky s rámky 137mm v počtu podle potřeby. S touto konfigurací jsem nadmíru spokojen. Z mé strany vidím výhodu děleného plodiště sestaveného z dvou nástavků v rychlé kontrole rojové nálady bez nutnosti manipulovat s rámky. Vrchní nástavek se pouze nakloní a případné matečníky signalizující rojovou náladu jsou vidět. Medníky s rámky 137mm, jsou-li plné, jsou asi horní hranice pro rutinní obsluhu většího počtu včelstev. Meníky s vyšším rámkem jsou již příliš těžké. Určitý kompromis je rámek 159mm, který je možné použít i jako plodištní v nízkonástavkovém systému. Navíc je v současné době dodává firma VEMAT-CZ, s.r.o. za bezkonkurenční cenu včetně doplňků.
Zásah v předjaří spočívá ve vložení dvou stavebních rámků do druhého nástavku. Je pro ně místo po dvourámkovém krmítku, které bylo po zakrmení před fumigací vyjmuto. Stavební rámky vkládám na pozici 2 a 9. Vodu do úlů nedávám. Při nástupu snůšky nasazuji medníky s panenskými plásty. Mateří mřížku nepoužívám. Respektive používám jen k izolaci trubců pro inseminaci.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: V případě, že se Vám začínají ozývat záda, je na zvážení používání nástavků na třináct rámků 39x30cm.

Myslím že jste to již asi před měsícem psal.
nyní Ing. P Holub píše o zavřených očkách a dnu v Moderním Včelaři 1/2010.

Já mám vítr a i kdybych ho neměl tak bych stejně zavíral.

Můj jediný chabý argument může být že dutina ve stromě dno také má. Krmím asi 22 kg a spotřebu mam podle průběhu zimy ale myslím že velkou. Plesnivé plásty nemám, někdy zplesníví pyl.

Proto se vás tímto ptám na zkušenosti a důvody proč otevřená očka a dno.?
Kolik krmíte?

J.B.

Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď.

Se včelstvem je to tak jako s vašemi plícemi včetně hrtanu mandlemi a nosem dohromady. Jak píší nyní v knize fenomenální včely - včelstvo = superorganizmus.
Vy, když se nadechnete, vzduch se postupně cestou do plic ohřeje a získá relativní vlhkost odparem vody ze sliznic, zpětně teplo a vlhkost odevzdává. Teplota a vlhkost uvnitř plic je úplně stejná, jako v tom plodišti, kde je otevřený plod. To je schopen chomáč spolu s plásty také docílit, jen má odlišný mechanismus proudění vzduchu. I když jsou včely v suboptimálních podmínkách, dokáží nepřízni vzdorovat, v krajním případě přestanou plodovat a sleví na teplotě 10 st.C.
Otevřené zasítované dno včelstvo neohrozí, ale ani mu nepomůže, pomůže jen včelaři, že mu neplesniví uskladněné souše, které by tam to včelstvo přirozeně nemělo. Stále je to ale lepší situace, než některé pokusy o provětrávání zdola přes trůpek. Včelstvo především hospodaří s vodou (teplo dodá spolehlivě med, pokud je) a nadměrné větrání tu vodu odvádí pryč.
To je asi tak, jako když vám vezmou mandle, poškodíte si sliznice a navíc bydlíte v paneláku s interním mikroklima 26 st.C a RH15%v zimě. Bude se vám hodně špatně spát, asi jako těm včelám.
Přeji hezký večer.

Nebude její konec. Povině se dává do nafty v 5% se na ní jezdí a bude hodně dlouho jezdit. Protože řepka je strategická surovina a pěstovat se bude více a více. Pro potravinářský průmysl je to zanedbatelné procento. A tak se nebojím, že nebude snůška z řepky. Horší to bude až se pole zamoří chorobam a řepka neporoste. Toho se zatím nedočkáme. To chytne až generace po nás.

>Proto se vás tímto ptám na zkušenosti a důvody proč otevřená očka a dno.? Kolik krmíte?<
------------------------------------------------------------
Vezmu to od konce. Dokrmuji včelstva, v podmínkách našeho kraje, na konci srpna do asi 15-tého září na přibližně 22 - 25 kg zimních zásob. Kolik mám dát cukru to zjišťuji, nyní již po dva roky, vážením každého včelstva - dříve byla nutná prohlídka. To v době slídění není to pravé ořechové. Některé včelstvo potřebuje 6 kg a některé třeba 15 kg cukru. Dno po celou zimu ponechám uzavřené podložkou. Důvodem je zachycení spadlé měli a také to, že si myslím, že průvan včelám nesvědčí. Ponechávám však otevřená nástavková očka 3 spodní ze čtyřech a zcela otevřené česno. Tudíž, přívod vzduchu je pouze z jedné strany úlu - z přední starny. Důvodem je thermoregulace ve včelstvu. Jestliže si některé včelstvo "myslí", že by vzduchu bylo moc, částečně očka zatmelí. Pokud nejsou včelstva vystavena přímým častým náporům větru, nevadí to. Máte vidět jak vypadají očka v nástavcích kde sedí zimní hrozen při teplotě - 15 st C. Je zcela uzavřen jehličkami ledu ze včelami vydechovaných par. Jakmile se teplota zvedne očka se otevřou - led roztaje. Očka mám otevřená celoročně. Ona manipulace s očky v průběhu zimy, když včely již vytvořily zimní sezení a mají nastaveny podmínky zdárného přezimování včely jen zblbne. Odborně lépe to vysvětlil př. P. Holub.
Dobré a bezestrátové vyzimování. JK

>Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď.<
-----------------------------------------------------------
To je možné v podstatě kdykoli. Avšak, není-li to ausgerechnet nutné, počkal bych na dobu raně kvetoucích ovocných stromů - někdy po polovině dubna. Zatím bych je zbytečně nerušil.
JK

Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?

Diky
T.H.

"Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď."
Nebyl stejný dotaz od stejného tazatele už před rokem?
A nebyl v mnoha příspěvcích zodpovězen?

Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?

Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 07:23:16
> ----------------------------------------
> Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o
> nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Nejlépe to zjistíš přímo u poskytovatele dotace

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dotace na vybaven?
> Datum: 05.3.2010 07:30:28
> ----------------------------------------
> Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o
> dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?
>
>
>

Já jem měl letos na sítě na dně stále podložku a přes zimu všechna česna a očka uzavřená. Česno ve dnu a spodních nástavcích proto, protože je mám uzavřeno přes podzim kvůli nebezpečí loupení a očko nahoře proto, protože ptáci si asi zvykli pozdě na podzim nalétávat na česno v nejhořejším nástavku a krmit se tam včelami. Za mrazu se nějací ptáci, asi sýkorky skutečně pokoušeli dostat přes papírovou ucpávku, trochu ji rozklovali, ale skrz se nedostali. Na strůpku jsem přes zimu ponechal krmítko zakryté igelitem, větrání bylo přes netěsnosti v horním nástavku, který je nového zkoušeného typu a jehož zatím neúmyslnou vlastností jsou větší netěsnosti zezadu nástavku. V úle, co jsem se díval přes strůpek, je zatím sucho a včelky spokojeně vegetovaly v krmítku. Momentálně mám otevřeno očko v jednom z prostředních nástavků, až skončí toto ochlazení, budu otvírat nejhořejší nástavek a odstraňovat igelity ze strůpku.
Jinak nějaká včestva letos zimuji taky v zadovácích, tam je větrání zepředu dole otevřeným česnem a zezadu netěsnostmi kolem zadních okýnek, takže tradičně taky v úplném suchu i bez síta.
jestli včelstvo sedí v předjaří dole, nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.

To je možné v podstatě kdykoli. Avšak, není-li to ausgerechnet nutné, počkal bych na dobu raně kvetoucích ovocných stromů - někdy po polovině dubna. Zatím bych je zbytečně nerušil.
JK
Souhlas, stejné doporučení
J.B.

> Od: Pavlik
> Předmět: dotace na vybaven?
> Datum: 05.3.2010 07:30:28
> ----------------------------------------
> Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o
> dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?
-------------------------
Co není zakázáno je povoleno.

Takže já jsem nakoupil v cizině (tedy EU, nevím jestli si tohle EU nehlídá, když nám to tady platí:-), no apřepočetl jsme to ofic kurzem v den zapalcení - to je na webu ČNB.

A dotaci jsem dostal.

Karel

"" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""

Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí produkt plodování a nebo docela naopak.

Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd. Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701)
Se včelstvem je to tak jako s vašemi plícemi včetně hrtanu mandlemi a nosem dohromady....I když jsou včely v suboptimálních podmínkách, dokáží nepřízni vzdorovat, v krajním případě přestanou plodovat a sleví na teplotě 10 st.C.

J.B.
To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.


Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

Mě jedny zatmelily síto ve dně bylo asi 3 dcm velké úl byl celý ve vnitř sololit izolace 16mm polystyrén a plášť lakolit a očka

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:01:09
> ----------------------------------------
> "" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu
> se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně
> a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""
>
> Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí
> produkt plodování a nebo docela naopak.
>
> Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven
> relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho
> vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd.
> Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu
> hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
> Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe
> mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové
> víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké
> intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.
>
>
>

Já mám z praxe vypozorováno, že včely se rozvíjejí zhruba stejně, když jim na hlavu kape voda a vytéká dole dnem stejně jako když v úlu není po vodě ani památky.
Ale voda nasáklá do stěn snižuje izolační schopnost úlu a voda na povrchu stěn a plástů umožní doslova povlečení toho povrchu kožichem z plísně, voda na zásobách je ředí a umožnuje jejich kvašení a kažení.
Takže směřuju včelstva k tomu, aby uvnitř nic nekapalo a nevytákalo ven. Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení.

Odpověděl jste si sám, tak to s největší pravděpodobností je. Včelstvo, které neploduje, v chomáči udržuje jen 25 st.C, při plodu 36 st. C. V MV je velice názorný monitoring teplot, na kterém je vidět, jak nastupuje plodování a teplota v chomáči se zvýší a ustálí. S teplotou ruku v ruce stoupá i absolutní vlhkost (relativní stále konstantní - ideál75%)

Jinak, když plodují, včelky musí topit, aby u plodu udržely +35 st C, zatímco venku je v noci třeba -10 st C. A jinak topit nemohou, než že spalují cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry.

> Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod
> strůpkem.
>
> Pepan

jj to zname vsichni a pak zjistime ze pulka lidi to nedela protoze maji pocit ze je to zbytecne :-))

T.H.

Dobrý den. Děkuji panu Přesličkovi za radu.Nástavek s 13 rámky 39x30 je jako plodiště, manipulace s ním je minimální. Úl jsem udělal podle návodu ve Včelařství Apolo13. Děkuji. Hric.

"Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení."

V MV to zminuji - chladítka. To je asi jediné, co jim dopřeji. Mám zatlučená očka kovovým hustým sítkem, které si mohou podle libosti zatmelit. Zatmelí ho vždy dokonale a na něm, na tom propolisu se sráží voda nebo namrzá led. Vznikne tak vnitřní "napajedlo".
V tom stromě, kde od věků přebývaly se tlouštky zateplení také mění a také vznikají chladná místa a tam ta voda kondenzuje. Díky tomu tam provlhne i stěna, sníží se tepelný odpor a o to studenější a vlhčí to místo zase je.

"cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry."
Trochu jsem se sekl, 180 gramů cukrů ,z toho 108 gramů vodní páry.
Už mi to zpaměti nejde tak jako dřív...
180 gramů cukrů bude takových 220 gramů zásob, z kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....

"Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem."
Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

""kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....""
Ted si zkusme dát otázku, zda v některých případech včelstva "vyrábí metabolickou vodu" a teplo je vedlejší produkt.

Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

P.Holub:
Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

J.B. : dáváte vodu včelstvům do úlu?

To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.

Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc.

Ale nebudu chvalit vyzimovani pred koncem zimy, pockam si a uvidime zda na to budu myslet jeste pristi srpen :-) Mel jsem takovychto temat nejvyssi dulezitosti ci dokonce temat preziti nekolik a vsechno to nejak casem vysumelo :-))

T.H.

"Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc."
No, já uspořádávám včelstva na podzim už takových 20 let. Na jaře potom automaticky sedí pod strůpkem všechny a nemusím do nich v době rozkvětu první jívy vůbec zasahovat, počkám si, až bude venku víc teplo a až se více rozplodují.

"Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek. Mám časopis od r. 04 a nikde jsem to nenašel. Prosím v kterém čísle? Přes zimu jsem si udělal Dadant 39x30 13 rámků medník 39x17 13rámků studená stavba. Na jaře do něho přeložím včely a uvidíme. Doposud včelařím na míře 39x28 a 39x30, studená stavba. Začali se mě ale ozívat záda, proto uvažuji o dadantu. Dáváte po proletu včelám do úlu vodu? Nebo jak v dadantech postupujete? Děkuji."

Zdravím,kolego.Odpověď na první otázku už tu zazněla,jen něco doplním.Jeden vysoký nástavek dadantu jako plodiště je málo,takže nechávám jako součást plodiště ještě jeden NN,se zaplodovanými plásty z minulých let,jako jakýsi vyrovnávací ventil v době rozvoje i mimo ni(celoročně),jinak tento NN slouží i jako medná komora(také už bylo popsáno),přes zimu je pod vysokým nástavkem,na jaře při jarní snůšce ho přehodím nahoru.Nástavky mám z coulových prken,čepované,bez falců.Každé včelstvo postaví jeden až dva NN mezistěn(10 v nástavku,po vystavění a částečném zanesení zásobami jejich počet zredukuji na 8,jinak v nich začnou některé matky klást,zejména při slabší snůšce).Mřížku používám jen při chovu matek,nebo obměně díla v plodišti.Vodu také nedávám,jen kočovným včelstvům v mezisnůškové přestávce.Při snůšce včelstva"utáhnou" tak 3-4,vyjímečně 5 NN jako medníkové,větší počet je zbytečný,už to neobsadí.Rámek výšky 137 mm se mi zamlouvá pro svoji hmotnost,i tak je plný nástavek přes 10 kg těžký(rekord byl dokonce 14 kg,neuvěřitelné),u plodištních vysokých už je spíše lepší manipulovat s jednotlivými plásty.
Pavel.

Ne, nedávám.

Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:41:39
> ----------------------------------------
> "Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla
> pod strůpkem."
> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....
>
>
>

Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve spodní boční části hořejšího plástu 39x24.

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...

musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt nejlepsi na stanovisti

T.H.

No tak já zimij na 1 a1/2 nástavku a proto musí být v dolním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:49:41
> ----------------------------------------
> Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a
> aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve
> spodní boční části hořejšího plástu 39x24.
>
>
>

Protože rozšiřuji ze spodku a horní nástavek pak přecHází do medníku tak by tam přešel i s cukernýma zásobama.
Údajně zásoby pod sebou jim pak připomínají přinášenou snůšku a lépe se rozplodují.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:57:52
> ----------------------------------------
> > Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> > měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí ,
> že
> > tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
>
> Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
>
> musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
>
> tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt
> nejlepsi na stanovisti
>
> T.H.
>
>
>

Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se usmívali. ;)
Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?

Zdravim,

me je znam pojem prodeje vcel na maso, vceli maso jsem jeste neslysel.
Nekde tusim v Asii, pojidaji bezne vceli plod.

Dobrou chut

PZ

Omlouvám se všem, jsem již starší člověk a má pamět již tak neslouží jako za mladých časů. Odpověď jsem již zde hledál. Přijměte mou omluvu za zdržování.

Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>

Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>

-------------------
dobrá zpráva.
Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

> dobrá zpráva.
> Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji
> několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
> Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Tak sušit jsem nezkoušel, ale jestli, tak bych sušil po odvíčkování a vyklepnutí jen přeměněné, nevybarvené jedince a asi rychle v sušičce a nasolené, ale měl bych strach, že se to zkazí...čerstvé je čerstvé :-)
Jinak recepty se dají najít, třeba http://www.hmyznataliri.cz/
Pěkný večer
Petr Kovář

Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Pred dvomi rokmi som uverejnil na Emanovom V. blogu (asi v r. 2008) článok o príprave špecialít z výťažku trúdich lariev. Môžete si pochutnať na palacinkách, omelete, nápojoch, vyprážanom rezni-řízku obalenom výťažkom miesto vajca a pod. Začal som to pred 15 rokmi a sem tam si to pre seba a rodinu pripravím, v mrazáku aj teraz mám 3 litre T. výťažku. Už som hostil aj návštevu manželov-včelárov a pochvaľovali si.

Dobrú chuť, Anton

Zkoušel jsem strdí, panenské voští s medem, vajíčky a larvičkami v krmné šťávičce a pylem. Cucá se stejně jako víčka, chuť je zhruba jako dužina kokosového ořechu.

Asi všichni víte, že intenzivní větrání úlového prostoru považuji za ve směs přínosné. Případné zájemce o moje řešení odkazuji na článek „Včelaření v komínech“, který vyjde v některém dalším MV (pravděpodobně v jarním čísle). Berte to jako námět na přemýšlení, nikoliv jako výsledek dlouholeté praxe, která mi chybí.

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření). Prostě skutečnost je často daleko složitější, než se na první pohled může zdát, nelze ji jednoduše popsat fyzikálními zákony, respektive z fyzikálního popisu vyvozovat jednoznačné závěry (včelstvo není jen fyzikální, ale také biologická soustava, a tím je věc značně zkomplikovaná).

Nemíním se zapojit do diskuze na toto téma, protože bych tím tak maximálně parafrázoval svůj článek a z hlediska praxe by byla moje argumentace chabá. Chci jen podotknout na jednu významnou nesrovnalost:
Špatně se zahrává s argumentem, že strop ve stromové dutině je neprodyšný. To je nepochybně pravda. Dotyční hlasatelé z toho vyvozují, že stropní větrání a větrání očky je proti přírodě. Ale dotyční hlasatelé jaksi nepomýšlejí na to, kde se zpravidla nachází otvor do stromové dutiny. Kde zpravidla asi je? U dna nebo u stropu? Pokud za stromovou dutinu nepovažujeme úly, tak varianta druhá je správně. Jaké překvapení, že? No a ejhle mají protivníci stropního větrání polovinu argumentace shozenou! Jak jsem psal, skutečnost je často složitější, než se zdá.

S pozdravem M. Václavek

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).
______________________________________________________________

Tím „uteplováním“ jsem myslel izolaci úlové stěny. Uteplování včelstev má jiný význam.

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Přátelé jak je vidno, není jediná správná technologie a těch ověřených je v knihách poskrovnu, jak autoři opisují jeden od druhého:-) nebo se diametrálně liší.

Takhle v koneferenci to zapadne, navíc u toho často chybí v jakém provozu a v jakých snůškových podmínkách je ověřena.
Za ověřenou považuji osobně tu co dává výsledky nejméně 5 let na pěti až padesáti včelstvech.


Pokud se chcete o své zkušenosti podělit a nechat vystavit na webu a pak zde můžete jen používat link na tyto stránky, mám návrh.

Pošlete mi je a nějak to spolu dáme do stejné grafické podoby i s doplnujími údaji a vyvěsíme na jedno místo.

Zatím tam je jen "můj" systém
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68

a objevil jsme vc něm chybu - dole chbí věta a bude doplněna.

Pokud má někdo zájem se zapojit, tak ať si to nějak dá do hromady, a pošle mi to. Děkuji.

Asi by tam mělo být -
jméno nemusíme zvěřejňovat, ale okres by byl dostačující,
snůška, poloha,
typ ůlu, rámky atd.
Počet let a počet včelstev , případná úskalí.

A společně by jsme to dali do nějaké jednotné grafické podoby, než přijde čas začít skutečně "ROTOVAT".

karel.jirus na českém seznamu .

Dobrovolníkům předem děkuji. :-)

Karel

Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.

K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl. Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší. Přečtěte si lépe můj článek.

V čem chodíte do včel, zejména když se vytáčí, nebo provádí větší zásah ? Mám zájem o nějaký pohodlný oblek, e kterém se v červnu nezpotím hned po prvních včelách - nejlépe kombinaci kalhot s blůzou. Nemáte někdo kontakt na prodejce, nebo tip na vyzkoušené a osvědčené.

Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).M.V.

Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč. Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

Mám zdokumentovaný prípad dvoch včelstiev, ktoré zimovali v dolnej časti úľa, kde boli nejaké zásoby, ale podstatne menej ako mali nad "hlavou". Povedal som si, ak prezimovali bez ujmy v dolnej časti úľovej zostavy, nech sa ukážu, čo to s nimi spraví. Jedno včelstvo váhavo prešlo tam kde malo viac zásob, využilo svoju slobodnú voľbu, druhé ostalo dolu i keď raz M prešla hore a položila vajíčka do dvoch plástov a viac sa hore nevrátila. Obidve včelstvá nasledujúcu agátovú znášku využili rovnako dobre ako ostatné. je len malý dôkaz o tom, že včelstvu priestor nad plodovým telesom neškodí a to nemám len tento prípad. Na základe týchto poznatkoch som zimoval včelstvá bez uteplenia nad plástami, nad nimi ostala len prázdna debnička a znovu sa potvrdilo, že plodovanie včelstva tým neutrpelo.

Nemáte někdo kontakt na prodejce, nebo tip na vyzkoušené a osvědčené.

Ja mám pre toto letné obdobie jedno osvedčené pravidlo, ku včelám chodím v Adamovom rúchu, doplnenom trenkami či bermudami.

A ještě jedna maličkost přirozené větrání funguje také tochu jinak Za chladného počasí včely studený vzduch vstupuje do úlu spodem včely ho ohřejí a horním očkem vychází ven. Za teplého dne kdy je v úlu teplota nižší jak venku teplý vzduch vstupuje do úlu vrchními očky, v chladném úlu se se ochladí a spodkem vytéká ven Tam se pak projevuje výhoda zasíťovaných den teplý jarní vzduch je pak intenzivně nasáván do úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 06.3.2010 15:42:20
> ----------------------------------------
> Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice,
> musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev? na první pohled
> zcela racionální opatření).M.V.
>
> Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov
> zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč.
> Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ
> nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom
> priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o
> zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.
>
>
>

Je to víceméně jedno.
Pohodlné oblečení, zajištěné proti vlezení včel do rukávů a nohavic a s dostatečnou pevností. Pro divočejší včely je nutné dvě vrstvy látky. Podobně rukavice, boty a ponožky. Pro horké letní dny bude asi nejlepší pod oděv takzvané funkční spodní prádlo, které odvádí pot z povrchu těla pryč. Lepší než dvojdílné bude jednodílná kombinéza, ono při práci dvojdílné oblečení se v okolí pasu uvolní a divočejší včelky tak tam mají usnadněnou cestu ke kůži. Barva spíše tmavá, světlé oblečení se hned zašpiní a potom vypadá poměrně hnusně.
Chce to projít nabídku nějaké větší prodejny nebo výrobny pracovních oděvů, neměl by být problém.

Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly.

Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly.

Další otázka ohledně zimního mikroklima mne napadla loni v říjnu či listopadu tedy asi 4 měsíce před přečtením vašeho članku.
Jedná se o těsnost stropu.
Mezery mezi netěsnostmi nástavků jsou včelami dobře zatmeleny, horní 2 očka zavírám, 3 spodní očko je 10cm od česna a je otevřené.
V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
Fumigace si sice udělám sám a nemusím zádat důvěrníka ale musím odhrnout přitmelenou stropní folii. Tuto folii již včely nepřitmelí a ačkoliv je pod ní dost propolisu folie se v zimě nepřilepí a netěsní.
Je to snadno poznat protože pára která 1-2mm mezírkami uniká pod folií a voda kondensuje na této folii 1-2cm od nástavku. Podle mne a asi i vás se jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
J.B.
CO VY NA TO ?

Jsou folie, které dolehnou zpět a těsní. O malé netěsnosti tu ale nejde. Ve vyšším podmetu lze fumigovat spodem. Tak jak tu doporučoval před půlrokem pan Turčáni, lze přeložit pásek napůl do tvaru "V" a zapálit na stojámku po obou koncích a vložit do podmetu. Já osobně k aerosolu nemám vztah.