78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 9. 2005
Zmenšení nákladů

Nejmenší cesta jak zmenšit náklady je zatím pořád mít svoje dřevo a udělat si úly sám. Včelařství je sezónní záležitost, takže v zimě je na to čas.
Pro velkovčelaře je profí, respektive poloprofi pila s hoblovkou, v pokoutních inzerátech je nová těsně pod 10 tisíc, značkové od firem jsou od cca 15 tisíc. Dalších cca 10 tisíc za další nutnou výbavu a je malá dílna.
Pro malé a střední včelaře, pokud se spokojí s horší kvalitou, je za 2 tisíce malá kutilská pila, za další dva až 4 tisíce další kutilské nutné ruční nářadí, jako je vrtačka, hoblík, svěrák atd.Kapacita takového kutilského nářadí, než odejde, je tak cca 10 - 30 úlů.
Dřevo - kvalitní smrková prkna jsou kubík za cca 3500 Kč, kratina - desky v délkách 1 - 2 metry mezi 1000 a 2000 Kč. Krajiny, ze kterých se dá v nouzi taky něco udělat, jsou za 500 - 1000 Kč za kubík podle poptávky po palivovém dřevu.
Schnutí proložené hromady prken, 2 roky na zahradě nebo jeden rok na půdě pod střechou je zadarmo.
Takže kupovat úly po 2 tisícich korunách má smysl jen když někdo potřebuje jen pár úlů.
Nebo pokud mají střední a případně malí včelaři uzavřenou nějakou trvalou dohodu o budoucím výkupu medu, mohli by jako protihodnotu dostávat od výkupce takhle vyrobené úly.

R. Polášek





----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 14, 2005 12:01 PM
Subject: Re: velkovčelaři


> Výborně pane Hájek,
> konečně rozumný názor.Já si myslím, že by s v této konferenci mělo kromě
> stěžování řešit jak zredukovat náklady.Jestliže tady vidím inzeráty na úly
> za 2000Kč tak je jasné, že je to jako kdyby někdo choval křečka a pak mu je
> jedno kolik to stojí.
> Pořád mi není jasné proč ( pracuji ve firmě, která obchoduje se zemědělskýmí
> komoditami a obchoduje v Německu se spoustou odbytových družstev) proč u nás
> nic takového nejde.
> Dotace jsou na prd, jsou to akorát vyhozené peníze. Ale když to stát cpe do
> ostatních proč by taky něco nemělo kápnout včelařům.
> Podle mě by měl svaz radši všechno prodat a starat se jenom o léčení,
> vzdělávání, časopis apod. S cenou medu nic nenadělá a je zbytečné to řešit.
>
> Pavel
> -----

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
zak (e-mailem) --- 16. 9. 2005
RE: Zmenšení nákladů

Drobný včelař, "domácí kutil", pokud nepočítá čas, dokáže vyrobit také
kvalitní úl (i proto že nechá dřevo řádně vyshnout). Truhlářské stroje lze
při skutečně zakoupit za přijatelnou cenu a i s přijatelnou funkčností.
To je i můj případ. Namísto investice do úlu jsem doplnil zařízení dílny a
díky vlastnímu dřevu mám zimní zábavu, kde se rád odreaguji po celodenním
sezení u počítače. Navíc zbývající dřevo z lesa musím nějak zpracovat.

Trh úly není největší a pokud znám výrobce, jedná se o truhlářskou výrobu.
Asi i často jako doplňkovou zimní výrobu, jak velí tradice včelařských
rodinných firem. Existují firmy , které by vyráběly ve velkém ( tedy asi
světový Langstroth) za podstatně nižší ceny než je ruční truhlářská výroba ?
Pokud ano, určitě od nich bude kupovat i včelař (velkovčelař), kterého
zajímá ekonomika. Pokud ne, a má možnost, bude si vyrábět sám.

U nás drobných včelařů ekonomika nehraje rozhodující roli. Stále je v tom
více nadšení, tak jako třeba u zahrádkářů udržujících svoji okrasnou
zahradu). Mimo mne se to týká hodně lidí. Raději si budou ze zájmu úl
vyrábět, nákladově ušetří, ale nepočítají čas. Těm se pak špatně prodává.

Každá změna, ale i běžný provoz vyžaduje finance a většina včelařů má asi
hlavní příjem jen z medu, jehož výkupní cena byla před 15 lety velmi
zajímavá.

Jinak bych byl také rád, pokud by existovala odbytová družstva, zajišťující
odbyt za lepší ceny, tak jako existovaly odbytové družstevní podniky
zemědělců za první republiky ve vzpomínce prarodičů. Obávám se ale, že
zemědělská výroba je dnes jinde. Tradice byla rázně přerušena. Nicméně
existovala dotace na zakládání odbytových družstev, moderní kočování. Není
šance pro ty, kteří chtějí včelařit ve větším jít tudy ?
Cesta evropského zemědělce je hledáním dotačních titulů, nízkonákladových
technologií a produkcí levných potravin.
To je pro včelaře s 10 včelstvy administrativně náročné a tak buďne rádi za
jednoduchou plošnou dotaci na opylování a smysluplně propagujme její
efektivnost pro společnost.

K. Žák

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Wednesday, September 14, 2005 3:09 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Zmenšení nákladů

Nejmenší cesta jak zmenšit náklady je zatím pořád mít svoje dřevo a udělat
si úly sám. Včelařství je sezónní záležitost, takže v zimě je na to čas.
Pro velkovčelaře je profí, respektive poloprofi pila s hoblovkou, v
pokoutních inzerátech je nová těsně pod 10 tisíc, značkové od firem jsou od
cca 15 tisíc. Dalších cca 10 tisíc za další nutnou výbavu a je malá dílna.
Pro malé a střední včelaře, pokud se spokojí s horší kvalitou, je za 2
tisíce malá kutilská pila, za další dva až 4 tisíce další kutilské nutné
ruční nářadí, jako je vrtačka, hoblík, svěrák atd.Kapacita takového
kutilského nářadí, než odejde, je tak cca 10 - 30 úlů.
Dřevo - kvalitní smrková prkna jsou kubík za cca 3500 Kč, kratina - desky v
délkách 1 - 2 metry mezi 1000 a 2000 Kč. Krajiny, ze kterých se dá v nouzi
taky něco udělat, jsou za 500 - 1000 Kč za kubík podle poptávky po palivovém
dřevu.
Schnutí proložené hromady prken, 2 roky na zahradě nebo jeden rok na půdě
pod střechou je zadarmo.
Takže kupovat úly po 2 tisícich korunách má smysl jen když někdo potřebuje
jen pár úlů.
Nebo pokud mají střední a případně dromalí včelaři uzavřenou nějakou trvalou
dohodu o budoucím výkupu medu, mohli by jako protihodnotu dostávat od
výkupce takhle vyrobené úly.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 14, 2005 12:01 PM
Subject: Re: velkovčelaři


> Výborně pane Hájek,
> konečně rozumný názor.Já si myslím, že by s v této konferenci mělo kromě
> stěžování řešit jak zredukovat náklady.Jestliže tady vidím inzeráty na úly

> za 2000Kč tak je jasné, že je to jako kdyby někdo choval křečka a pak mu
je
> jedno kolik to stojí.
> Pořád mi není jasné proč ( pracuji ve firmě, která obchoduje se
zemědělskýmí
> komoditami a obchoduje v Německu se spoustou odbytových družstev) proč u
nás
> nic takového nejde.
> Dotace jsou na prd, jsou to akorát vyhozené peníze. Ale když to stát cpe
do
> ostatních proč by taky něco nemělo kápnout včelařům.
> Podle mě by měl svaz radši všechno prodat a starat se jenom o léčení,
> vzdělávání, časopis apod. S cenou medu nic nenadělá a je zbytečné to
řešit.
>
> Pavel
> -----

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu