Včelařská konference

Na ČT

Dovolil bych si nektere udaje opravit.
Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
Vice uz byva spise vyjimecne.
Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
obal ani letak netroufne napsat.

Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.

D. Helmut


R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20

>Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
>18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
>vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
>alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
>Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
>alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
>přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
>dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
>Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
>vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
>medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
>lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
>minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
>A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
>brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
>pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
>- živé kvasinky jsou neaktivní.
>Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
>kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
>nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
>medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
>průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
>šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
>varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
>na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

To dělají výrobci naprosto záměrně dolitím čistého lihu. Tím zároveň spolehlivě ukončí kvasení. Kvasinky už nemají při tomto % šanci.
Pavel

> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.

kde byl ten pořad ?? děkuji Ducháč

To už tady bylo probírané v předešlých diskuzích, naposledy snad někdy v
červnu.
Obecně z jednoho kg cukrů vznikne asi půl kg etanolu plus nějaké další
látky, které medovinu dochucují, třeba glycerol. Záleží to na kmeni
kvasinek a asi i čistotě.
Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
- živé kvasinky jsou neaktivní.
Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Wednesday, September 21, 2005 8:30 PM
Subject: Re: medovina


> Na mnozstvi medu v roztoku zavisi mnozstvi alkoholu. Je na to nekde
> jakasi rovnice.
> Merit mnozstvi alkoholu v medovine je problematicke, protoze je to
> roztok vody, cukru a alkoholu a lihomery meri pouze lih ve vodnem
> roztoku, cukry v roztoku vysledek silne zkresluji.
>
> Pokud nechate veskery cukr zkvasit na alkohol, dostanete naprosto suche
> vino a v roztoku uz pak nema co kvasit. Jenze kvasinky pri urcitem
> mnozstvi alkoholu sami ve svych vykalech (alkohol je jejich odpadni
> latka) odemrou a nejaky cukr zustane nezkvasen. Teoreticky by pak jiz
> roztok kvasit nemel nebo jen malo.
> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.
>
> Pokud do medoviny pro doslazeni a upravu chuti nakonec opet pridate med,
> muze se kvaseni rozjet znovu, potrebujete ale kvasinky osmoticky velmi
> odolne.
>
> D. Helmut

> Děkuji za odpověď,byly použity dost silné postřiky ale efekt byl
> nulový.Biolit se vůbec neosvětčil,zkusím ještě postřiky na dřevo proti
> škůdcům.Přesto Vám mnohokrát děkuji.

Doporučuji zapálit sirné knoty ve večerních hodinách po skončení letu vos,
včelaři mají sirné lampy a nebo stačí
nějaká plechovice, počet sirných páskú vyskoušet.
Ludvik.

Havlík napsal:
>Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali
>na stránky ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.
>Asi před měsícem.

Nejde o kažení nálady z objevů. Jen aby ta internetová adresa šla nějak
dobře vyhledat pro ty, kdo chtějí koupit med. A aby se pokryla ČR pro
prodej ze dvora. Když tam někdo kdo hledá med klikne, aby našel včelaře ve
svém okolí. Třeba by to stálo za diskusi.
Seznam ČSV je na této adrese:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med
popř:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

Zdravím
Radek Krušina

Na mnozstvi medu v roztoku zavisi mnozstvi alkoholu. Je na to nekde
jakasi rovnice.
Merit mnozstvi alkoholu v medovine je problematicke, protoze je to
roztok vody, cukru a alkoholu a lihomery meri pouze lih ve vodnem
roztoku, cukry v roztoku vysledek silne zkresluji.

Pokud nechate veskery cukr zkvasit na alkohol, dostanete naprosto suche
vino a v roztoku uz pak nema co kvasit. Jenze kvasinky pri urcitem
mnozstvi alkoholu sami ve svych vykalech (alkohol je jejich odpadni
latka) odemrou a nejaky cukr zustane nezkvasen. Teoreticky by pak jiz
roztok kvasit nemel nebo jen malo.
Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.

Pokud do medoviny pro doslazeni a upravu chuti nakonec opet pridate med,
muze se kvaseni rozjet znovu, potrebujete ale kvasinky osmoticky velmi
odolne.

D. Helmut

Bzuk schrieb am 21.9.2005 13:32

>Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
>Kupte si moštoměr na kontrolu cukrů v medovém roztoku,potom budete
>spokojeni.A nešetřete medem,dělejte medový roztok na horní hranici hustoty
>- nejlépe 26-28.
>Zdraví Bzuk.
>
>
>
>

Stranky by musely byt jednoduche, aby zakaznika neodradilo slozite hledani.
Jenze jak rikam mnohem slozitejsi je ziskat dostatecny pocet adres aby
to vubec k necemu bylo.

D. Helmut

Gustimilián Pazderka schrieb am 21.9.2005 17:21

>Havlik:
>
>
>>Nechci Vám kazit náladu z objevu*, ale když byste se podívali na stránky
>>C(SV, tak ten nápad už ne(koho napadl.Asi pr(ed me(sícem.
>>
>>
>.....
>
>Tak takova evidence se mi jeví v takove podobe jako nedostatecna z duvodu tech 100, 200, 1000 kontaktu. A to nemluve o zatizeni sefredaktora Vcelarstvi Sorry.
>
>
>
>

Takova akce vyzaduje inzerci v tisku nebo spolupraci pres svaz vcelaru,
protoze vetsina vcelaru nema internet.
Tvorba stranek je uz pak oproti tomu jednoducha.

D. Helmut

Radek Kruina schrieb am 21.9.2005 15:41

>Radim Polášek napsal:
>
>
>>Zdá se, že ted( je vhodná doba pro rozvoj takových aktivit,
>>stránky http://www.mie.cz/ urc(ite( c(asem nebudou jediné.
>>
>>
>
>Pr(emýšlím, jak je zajímavé, že ne(kdo, kdo se medem v podstate( moc nezabývá,
>je schopen zprovoznit takové stránky
>http://www.mie.cz/potraviny.html
>Pokud by se podar(ilo opravdu po celé C(R ude(lat seznam vc(elar(u*, kter(í mají
>medu víc než pro svou potr(ebu, byl by to velmi záslužný c(in pro propagaci
>prodeje medu pr(ímo od vc(elar(e.
>Jen si myslím, že by to mohlo jít i pr(es svaz. Jsem moc naivní?
>Tr(eba do zac(átku na výroc(ní schu*zi každé ZO by se nahlásili Ti vc(elar(i,
>kter(í by chte(li být zar(azeni v této databázi (kter(í pr(edpokládají, že jsou
>schopni nabídnout med po celý rok). Stac(ilo by udat pr(esnou adresu vc(elar(e,
>telefon, popr(. email.
>Tyto údaje by se centrálne( shromáždily na C(SV v Praze k ne(jakému datu. Svaz
>by nechal vytvor(it WWW stránku s názvem tr(eba: "Med pr(ímo od vc(elar(e". V
>ne(jakých úvodních informacích by mohly být napsány výhody koupe( medu pr(ímo
>od vc(elar(e oproti anonymnímu medu pr(ímo z obchodu. Informace o tom, že
>zodpove(dnost za kvalitu medu má každý vc(elar( za sebe. Ne(jaké základní
>informace o medu. A hlavne( seznam vc(elar(u* z celé C(R v c(lene(ní tr(eba - kraj
>- ZO - vc(elar(.
>Když by ne(kdo chte(l koupit med pr(ímo od vc(elar(e, našel by si kraj,
>nejbližší ZO, nejbližší vc(elar(e ve svém okolí s kontaktem.
>Aktualizace by mohla být jednou roc(ne(, zase po výroc(ní schu*zi.
>
>Me(lo by to smysl?
>Když to umí jiní, proc( by to nemohl ude(lat svaz?
>
>Radek Krušina
>
>
>
>

Nasleduji broucci a pohadka na dobrou noc.

D. Helmut

Havlík schrieb am 21.9.2005 15:17

>Před chvílí byl pořad o včelkách a čmelácích.Na příště slibují pokračování.
>
>
>
>

Je treba sirit, jinak vyrabite granaty!

D. Helmur


Havel/=/pds.pce.cd.cz schrieb am 21.9.2005 13:54

>Zdravím.
>I já souhlasím a jsem nad polovinou hustoty. Ale mám jiný problém.
>Chte(l jsem tzv. archivovat lon(skou medovinu, dvakrát stoc(enou a podle
>Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlac(en špunt ze tr(etí láhve.
>Vím, že je asi lepší jí hned vypít :-)) ale tahle se mi zdála tak podar(ená,
>Že jsem jí chte(l otevírat jen na vánoce. Je ne(jaká rada?
>
>De(kuji mirek
>
>
>
>
>>Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
>>
>>
>
>
>
>

Jeste za dob, kdy CSV - odborne oddeleni nejen cetlo, ale i reagovalo na prispevky do teto konference byl dan dotaz na povolovaci masinerii pro prevoz (kocovani) vcelstev.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=2261&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=2250&type=brief

Takze by me zajimalo, jestli funkcionar ZO CSV - zajmove sdruzeni ma pravomoc, nebo vubec pravo (kde jaka platna smernice nebo vyhlaska) pri prevozu vcestev povoleni SVS vyzadovat. Pokud ano jaky je postup po prevozu, ktery byl povolen ustne urcenym pracovnikem SVS v pripade, kdy s funkcionarem (jednatelem ZO kam byly presunuty vcelstva na trv. stanoviste) se neda mluvit a v rozcileni a v urazkach vuci me takovy pozadavek po me pozaduje zpetne.(3/4 roku) A take jaky ma vyznam v takovych pripadech Svaz jako svaz. Mozna jako svazek, ktery v lecemz nefunguje jak by mohl.(Jde o znalost vyhlasek o moru vceliho plodu tim danym jednatelem ZO v ramci okresu)

Take:
Jsem vcelku klidna povaha, ale osloveni "pritel" me jako v organizaci obcas nedochazi, proc se vubec pouziva.

Dekuji.

Počet stočení není to nejhlavnější kritérium. Měl jsem případy, že medovina pracovala dva roky, než se usadila a vyčistila. Stáčel jsem ji vždy tak po třech měsících. Po stočení do láhví jsem ji měl beze změn dalšího půl roku ve sklepě cca 11-15 st.C.
Pavel

> Chtěl jsem tzv. archivovat loňskou medovinu, dvakrát stočenou a podle
> Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlačen špunt ze třetí láhve.

Havlik:
> Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali na stránky
> ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.Asi před měsícem.
.....

Tak takova evidence se mi jeví v takove podobe jako nedostatecna z duvodu tech 100, 200, 1000 kontaktu. A to nemluve o zatizeni sefredaktora Vcelarstvi Sorry.

Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali na stránky
ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.Asi před měsícem.

Radim Polášek napsal:
>Zdá se, že teď je vhodná doba pro rozvoj takových aktivit,
>stránky http://www.mie.cz/ určitě časem nebudou jediné.

Přemýšlím, jak je zajímavé, že někdo, kdo se medem v podstatě moc nezabývá,
je schopen zprovoznit takové stránky
http://www.mie.cz/potraviny.html
Pokud by se podařilo opravdu po celé ČR udělat seznam včelařů, kteří mají
medu víc než pro svou potřebu, byl by to velmi záslužný čin pro propagaci
prodeje medu přímo od včelaře.
Jen si myslím, že by to mohlo jít i přes svaz. Jsem moc naivní?
Třeba do začátku na výroční schůzi každé ZO by se nahlásili Ti včelaři,
kteří by chtěli být zařazeni v této databázi (kteří předpokládají, že jsou
schopni nabídnout med po celý rok). Stačilo by udat přesnou adresu včelaře,
telefon, popř. email.
Tyto údaje by se centrálně shromáždily na ČSV v Praze k nějakému datu. Svaz
by nechal vytvořit WWW stránku s názvem třeba: „Med přímo od včelaře“. V
nějakých úvodních informacích by mohly být napsány výhody koupě medu přímo
od včelaře oproti anonymnímu medu přímo z obchodu. Informace o tom, že
zodpovědnost za kvalitu medu má každý včelař za sebe. Nějaké základní
informace o medu. A hlavně seznam včelařů z celé ČR v členění třeba – kraj
– ZO – včelař.
Když by někdo chtěl koupit med přímo od včelaře, našel by si kraj,
nejbližší ZO, nejbližší včelaře ve svém okolí s kontaktem.
Aktualizace by mohla být jednou ročně, zase po výroční schůzi.

Mělo by to smysl?
Když to umí jiní, proč by to nemohl udělat svaz?

Radek Krušina

Přesně tak. Používám také dolské kvasinky a fungují perfektně.Martin

Před chvílí byl pořad o včelkách a čmelácích.Na příště slibují pokračování.

některé přezimují v různých štěrbinách a některé ve starých hnízdech odkud
se na jaře odstěhují. Jedna samička představuje vždy jedno nové hnízdo

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 21, 2005 8:54 AM
Subject: Re: Problém z vosama


pan Josef Menšík:
> VOSY SE NIKDY NENAVRACÍ DO STEJNÉHO HNÍZDA, přeživší samička vždy zakládá
> nové hnízdo na novém místě
..........

Odkud toto máš? Viděl jsem zimovat samičky vosy přímo v díle (při
likvidaci). Ale vyvozuju z toho, že tam i pokračuje na jaře.

Zdravím.
I já souhlasím a jsem nad polovinou hustoty. Ale mám jiný problém.
Chtěl jsem tzv. archivovat loňskou medovinu, dvakrát stočenou a podle
Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlačen špunt ze třetí láhve.
Vím, že je asi lepší jí hned vypít :-)) ale tahle se mi zdála tak podařená,
Že jsem jí chtěl otevírat jen na vánoce. Je nějaká rada?

Děkuji mirek


> Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.

Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
Kupte si moštoměr na kontrolu cukrů v medovém roztoku,potom budete
spokojeni.A nešetřete medem,dělejte medový roztok na horní hranici hustoty
- nejlépe 26-28.
Zdraví Bzuk.

pan Josef Menšík:
> VOSY SE NIKDY NENAVRACÍ DO STEJNÉHO HNÍZDA, přeživší samička vždy zakládá
> nové hnízdo na novém místě
..........

Odkud toto máš? Viděl jsem zimovat samičky vosy přímo v díle (při likvidaci). Ale vyvozuju z toho, že tam i pokračuje na jaře.

VOSY SE NIKDY NENAVRACÍ DO STEJNÉHO HNÍZDA, přeživší samička vždy zakládá
nové hnízdo na novém místě

pepan

----- Original Message -----
From: "zak" <karel-zak/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 21, 2005 7:27 AM
Subject: RE: Problém z vosama


Pokud je hnízdo menší, používám nechemickou cestu - pozdě večer v době klidu
dát přes dnízho papírový sáček a hnízdo odříznout, nebo ulomit. Celé hnízdo
pak spálím (dle úspěšnosti zůstaly vosy uvnitř, takže jsou spáleny).
Pokud je větší, nastříkám dovnitř biolit (použil jsem protivosí, zchlazuje a
tím vosy znehybní, následně podporuje hoření) ,uříznu a spálím.
Takto jsem spálil všechny vosy, hnízda nebyla obnovena, asi to není
ekologický přístup, ale rozhodně bych udělal již nyní, jelikož vosy přes
zimu pouze přespí a na jaře se mohou vrátit.

K. Žák

-----Original Message-----
From: josef_Sroll [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Tuesday, September 20, 2005 12:51 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Problém z vosama

Je již září, vosy brzy hnízda opustí, takže současné ničení jejich hnízd je
celkem zbytečná práce. Jinak vosy spolehlivě hubí Biolit ale i obyčejný
benzin (nebezpečí požáru)

Pepa


----- Original Message -----
From: "Svaa" <spodskubka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 8:40 PM
Subject: Problém z vosama


> Obracím se na Vás z prosbou.Mám na půdě několik hnízd (vos)
> a nevím jak se jich zbavit.Problém je v tom že mám sádrokartonový strop s
> izolací (skelná vata)a od večera do pozdních hodin se nedá spát.Deratizér
> je už třikrát stříkal ale bezůspěchu,jsou dost oddolné.Navíc ničí tepelnou
> izolaci.Poradí mi někdo.Děkuji za každou ůčinnou radu.Děkuji.
>

Pokud je hnízdo menší, používám nechemickou cestu - pozdě večer v době klidu
dát přes dnízho papírový sáček a hnízdo odříznout, nebo ulomit. Celé hnízdo
pak spálím (dle úspěšnosti zůstaly vosy uvnitř, takže jsou spáleny).
Pokud je větší, nastříkám dovnitř biolit (použil jsem protivosí, zchlazuje a
tím vosy znehybní, následně podporuje hoření) ,uříznu a spálím.
Takto jsem spálil všechny vosy, hnízda nebyla obnovena, asi to není
ekologický přístup, ale rozhodně bych udělal již nyní, jelikož vosy přes
zimu pouze přespí a na jaře se mohou vrátit.

K. Žák

-----Original Message-----
From: josef_Sroll [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Tuesday, September 20, 2005 12:51 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Problém z vosama

Je již září, vosy brzy hnízda opustí, takže současné ničení jejich hnízd je
celkem zbytečná práce. Jinak vosy spolehlivě hubí Biolit ale i obyčejný
benzin (nebezpečí požáru)

Pepa


----- Original Message -----
From: "Svaa" <spodskubka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 8:40 PM
Subject: Problém z vosama


> Obracím se na Vás z prosbou.Mám na půdě několik hnízd (vos)
> a nevím jak se jich zbavit.Problém je v tom že mám sádrokartonový strop s
> izolací (skelná vata)a od večera do pozdních hodin se nedá spát.Deratizér
> je už třikrát stříkal ale bezůspěchu,jsou dost oddolné.Navíc ničí tepelnou
> izolaci.Poradí mi někdo.Děkuji za každou ůčinnou radu.Děkuji.
>

Jestli se toho chytí někdo, kdo už nějaké stránky provozuje nebo jestli
někdo zakoupí nějakou novou webovou adresu a ten portál tam vytvoří.

Jinak měly by to být jednoznačně dynamické stránky s databází, aby bylo
možné vyhledávat podle regionu nebo přímo podle města, případně i podle
jiných kritérií, napadá mě profi balení medu z plnírny nebo třeba plnění
medu do donesených nádob nebo druhy medu.

Posílat poštou to má smysl při větším množství od 5 - 10 kilo, jinak to
poštovné neúnosně zdraží. A taky by to muselo být spíše v plastu, pošta
občas práskne i s křehkým balíkem. Dopravce snad ne.

Vlastní stránky jednotlivých včelařů by nemusely být nijak složité. Stačí
pár základních htm značek, jako je volba barvy podkladu, písma na text a na
nadpis a umístění nějaké včelařem vytvořené fotečky. Stránky by stačily jen
tři, úvodní s nějakou pěknou fotečkou, textem určeným pro automatické
vyhledávače a odkazy na další, stránka s historií a popisem včelařství
příslušného včelaře včetně mapky (nakreslené, ne kvůli autorským právům
okopírované) a třetí stránka s aktuální nabídkou medu. Ta jediná by se
musela pravidelně aktualizovat. Klidně by mohly být umístěné na webhostingu
zdarma, tudíž náklady by byly minimální. V případě zakoupení nějaké webové
adresy a použití nejlevnějšího placeného webhostingu by byly náklady na
provoz pod 1000Kč za rok, možná by šly stáhnout i pod 500 za rok.

Pokud by se o portálu dovědělo hodně lidí, takový portál by byl dost
navštěvovaný a tudíž by mohl být zobrazováním banerové reklamy na svých
stránkách i výdělečný. Zdá se, že teď je vhodná doba pro rozvoj takových
aktivit, stránky http://www.mie.cz/ určitě časem nebudou jediné.


R. Polášek

Biolit na plazivý hmyz na vosy účinný je, musí se ale dostat do hnízda na
vosí královnu a larvy. Jinak zabije jen pár dospělých vos. Pro prevenci to
asi chce odstranit desky zvenku a nastříkat přímo skelnou vatu, pokud je to
možné. Zevnitř to jednak asi nemá smysl, jednak by jedy mohly prolínat do
pokoje.
Jen vosy se mi nezdají nijak zvlášť hlučné, jestli to nejsou třeba myši.
Prý dokáží vegetovat i ve skelné vatě.

Ano neni to spatny napad, pokud nekdo vytvori internetovy portal, kde
zakaznik najde snadno kontakt na vcelare podle geograficke polohy,
portal bude garantovat urcitou kvalitu prodeje medu, bude to vynikajici
napad. Spousta lidi z velkych i malych mest by si chtelo koupit med u
vcelare, ale nevi, kde ho hledat.
Posilat tezke sklo a husty med pres dopravce a postou neni moc vyhodne,
takze reklama pod jednou hlavickou na med od vcelare na internetu je
velmi dobry napad.
Ted jen aby se toho nekdo chytil a skutecne neco takoveho stvoril.
Vcelari by takoveho jedince mohli podporit i financne, protoze z toho
muzou mit jen zisk.

Samostatny prodej medu pres internet ma tu potiz, ze takovych e-shopu je
hodne a kvalita webu se casem srovna stejne jako ceny. Ke kteremu shopu
potom zakaznik sahne je velmi obtizne odhadnout, spis to bude nahodne
nebo to bude prvni, ktery najde.

D. Helmut

Gustimilián Pazderka schrieb am 20.9.2005 21:17

> D. Helmut
>
>> Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
>
>
>
> M. Jakuš:
>
>> No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
>> oblasti, kde žije.
>
>
> ......
>
> Nebo mesta mestke ctvrti nebo ulice... Neni to spatny napad. ...
>
>

Reklama musí mozek masírovat ať už chcete nebo ne.
A hlavně musí být jednoduchá tak aby její čtení netrvalo víc jak 2-3
vteřiny. Jenom jeden člověk ze sta si bude ochoten něco takového vyhledávat
na internetu když to má v každém obcodě ale my musíme naopak zaujat těch
zbývajících 99 a to tak aby to ani nevnímaly
TOMU SE ŘÍKÁ UMĚNÍ REKLAMY

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 8:37 PM
Subject: Re: Reklama na dom?c? potraviny


> To taky a taky si vybere toho, co bude mít nejrozumněji udělané webové
> stránky - nejlepší presentaci a taky srozumitelnou mapku a uvedenou dobu,
> kdy bude zaručeně doma....
> Nebo třeba z Ostravy nebo Prahy pojede na víkend do Jeseníků nebo Beskyd a
> najde si už předem, od koho si přiveze med.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:19 PM
> Subject: RE: Reklama na domácí potraviny
>
>
> No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
> oblasti, kde žije.
>
> M. Jakuš
>
>
> -----Original Message-----
> Sent: Tuesday, September 20, 2005 6:21 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Reklama na domácí potraviny
>
> Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
> A od koho si zakaznik koupi med? Od toho na prvnim nebo druhem radku.
> Proc by se obtezoval prochazet 200 stejnych zaznamu "prodam vceli med" ?
> Internet je bohuzel jeden stejny dvorek, kde se prodava.
>
> D. Helmut
>
>

Děkuji za odpověď,byly použity dost silné postřiky ale efekt byl
nulový.Biolit se vůbec neosvětčil,zkusím ještě postřiky na dřevo proti
škůdcům.Přesto Vám mnohokrát děkuji.

D. Helmut
> Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...


M. Jakuš:
> No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
> oblasti, kde žije.

......

Nebo mesta mestke ctvrti nebo ulice... Neni to spatny napad. ...

Proč se příspěvky poslané mailem nezobrazují na webové stránce konference?

To taky a taky si vybere toho, co bude mít nejrozumněji udělané webové
stránky - nejlepší presentaci a taky srozumitelnou mapku a uvedenou dobu,
kdy bude zaručeně doma....
Nebo třeba z Ostravy nebo Prahy pojede na víkend do Jeseníků nebo Beskyd a
najde si už předem, od koho si přiveze med.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:19 PM
Subject: RE: Reklama na domácí potraviny


No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
oblasti, kde žije.

M. Jakuš


-----Original Message-----
Sent: Tuesday, September 20, 2005 6:21 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny

Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
A od koho si zakaznik koupi med? Od toho na prvnim nebo druhem radku.
Proc by se obtezoval prochazet 200 stejnych zaznamu "prodam vceli med" ?
Internet je bohuzel jeden stejny dvorek, kde se prodava.

D. Helmut

No, možná si vybere toho včelaře, který je nejblíže, protože chce med z
oblasti, kde žije.

M. Jakuš


-----Original Message-----
Sent: Tuesday, September 20, 2005 6:21 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny

Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
A od koho si zakaznik koupi med? Od toho na prvnim nebo druhem radku.
Proc by se obtezoval prochazet 200 stejnych zaznamu "prodam vceli med" ?
Internet je bohuzel jeden stejny dvorek, kde se prodava.

D. Helmut

Zaregistruje se jich deset, pak dvacet, sto, dve ste ...
A od koho si zakaznik koupi med? Od toho na prvnim nebo druhem radku.
Proc by se obtezoval prochazet 200 stejnych zaznamu "prodam vceli med" ?
Internet je bohuzel jeden stejny dvorek, kde se prodava.

D. Helmut


Radek Kruina schrieb am 20.9.2005 15:13

>Přátelé, ve včelařských novinách vyšel tento článek pod názvem podporujeme
>malochovatele: http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=91
>
>Nabízíte med, či jiné domácí potraviny, nebo zvířata? zaregistrujte se
>zdarma na našich stránkách a zviditelnětě se.
>http://www.mie.cz
>
>Možná to není špatný nápad.
>Může být takováto reklama v rozporu se zásadami "prodeje ze dvora"?
>Osobně si myslím, že ne.
>Možná by stálo za to mít i ve svazu registr takovýchto nabídek zveřejněný
>na internetu.
>co si o tom myslíte?
>
>Radek Krušina
>
>
>
>

Přátelé, ve včelařských novinách vyšel tento článek pod názvem podporujeme
malochovatele: http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=91

Nabízíte med, či jiné domácí potraviny, nebo zvířata? zaregistrujte se
zdarma na našich stránkách a zviditelnětě se.
http://www.mie.cz

Možná to není špatný nápad.
Může být takováto reklama v rozporu se zásadami "prodeje ze dvora"?
Osobně si myslím, že ne.
Možná by stálo za to mít i ve svazu registr takovýchto nabídek zveřejněný
na internetu.
co si o tom myslíte?

Radek Krušina

Doporučil bych ještě v zimě nebo nejpozději do dubna ucpat všechny mezery,
kterými by se nové vosí samičky na jaře dostaly dovnitř. Asi nějakým
tmelem. A podle možností vnitřek předtím vystříkat nějakým biolitem na
plazivý hmyz nebo něčím takovým, v uzavřené stěně, pokud to není pod
střechou, kde je v létě horko, by to mohlo zůstat až několik let jedovaté.
Ještě lepší by bylo použít prostředky na ochranu napadeného dřeva hmyzem,
tyto prostředky jsou určitě jedovaté i na vosy a měly by působit ještě
déle.

Je již září, vosy brzy hnízda opustí, takže současné ničení jejich hnízd je
celkem zbytečná práce. Jinak vosy spolehlivě hubí Biolit ale i obyčejný
benzin (nebezpečí požáru)

Pepa


----- Original Message -----
From: "Svaa" <spodskubka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 8:40 PM
Subject: Problém z vosama


> Obracím se na Vás z prosbou.Mám na půdě několik hnízd (vos)
> a nevím jak se jich zbavit.Problém je v tom že mám sádrokartonový strop s
> izolací (skelná vata)a od večera do pozdních hodin se nedá spát.Deratizér
> je už třikrát stříkal ale bezůspěchu,jsou dost oddolné.Navíc ničí tepelnou
> izolaci.Poradí mi někdo.Děkuji za každou ůčinnou radu.Děkuji.
>

Na

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=94

jsem pridal nejake fotky z italskych supermaketu. (omluvte prosim kvalitu, ale nemam fotak na detaily)
jde vesmes o 500 g baleni, jednou jsou tam kilovky, a par jakychsi porcovanych a hranate sklo asi v 400 g.

podle mých skušeností, běžně ve včelařských potřebách
----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:30 AM
Subject: Re: medovina


> Kde se dají sehnat kvasinky od firmy Shimansky. Na www kterou uvádíne nic
> néní nebo spíš je stránka nenalezena. Chtěl bych vyzkoušet tyto kvasinky

Tak uz jsem to našel je to na www.schimansky.cz.místo "h" tam přinde"ch"

Kde se dají sehnat kvasinky od firmy Shimansky. Na www kterou uvádíne nic
néní nebo spíš je stránka nenalezena. Chtěl bych vyzkoušet tyto kvasinky

Zdraví
S medovinou dělám pokusy teprve tři roky. Beru hlubokoprokvášející kvasinky
z Dolu. Zatím O.K. Pouze první várka se mi nějak nepovedla, ale chyba byla
na mojí straně. Dal jsem špatně koření. Je pravda, že dělám malý objem. 5O
l demižon.

Mám podobnou zkušenost jen je tři roky stará.
Tehdy ale medovina kvasit vůbec nezačala.
Tak jsem ze zoufalství došel do drogerie a koupil sušené
hlubokoprokvášející kvasinky.
Podle návodu jsem je do medoviny přidal a vše začalo fungovat jak má.
Dolské kvasinky už nechci.

Martin Blumentritt

Používám kvasinky od fy www.Shimansky.cz. Medovina v sudu na dvoře
(vekonvní teplota) po 6 týdnech stále ještě bublá (duní). Při objednánní na
WEBu doporučuji objednat i s živnou solí, kterou sice mají, ale neuvádějí
to na svých stránkách. Já jsem to nevěděl a tak mi kvasinky hladový bez
dusíku a fosforu.
Honza

Obracím se na Vás z prosbou.Mám na půdě několik hnízd (vos)
a nevím jak se jich zbavit.Problém je v tom že mám sádrokartonový strop s
izolací (skelná vata)a od večera do pozdních hodin se nedá spát.Deratizér
je už třikrát stříkal ale bezůspěchu,jsou dost oddolné.Navíc ničí tepelnou
izolaci.Poradí mi někdo.Děkuji za každou ůčinnou radu.Děkuji.

Nic si z toho nedělej, mě prakticky nebublá vůbec, přestože jsem provedl
vše předpisově. Kvasinky jsem použil silnější, box nastaven na 28 stupňů.
Záruční doba týden před koncem. Kvasinky z Dolu jsem použil naposled, mám s
nimi špatné zkušenosti. Takže přeji ostatním více štěstí.        Zdraví
R. Stonjek

Dělal jsem letos medovinu poprvé a proto nemám zkušenosti.
Použil jsem Dolské kvasinky,ale medovona bublala( přes kvasnou zátku) asi
14 dní a to jen tak,lážo plážo a po stočení probublávala tak 6 - 7 dní.
Dodržel jsem přesně návod ke kvasinkám přiložený, ale nějak se mi to nezdá.
Řekl bych že by kvašení mělo trvat déle a intenzivněji
                                          BN

Pokusný mail 2, prosím ignorujte.
Děkuji

Pokusný mail, prosím ignorujte.

Dneska je v Mladé frontě v Moravskoslezské části článek o Včelařském muzeu
v
Chlebovicích. Je tam i včelařská prodejna, před několika roky jsem tam
kupoval kovové pletivo pro dna úlů.

R. Polášek

Dobrý den.
Prosím o odpověď na otázku, proč se příspěvky běžně po odeslání z mé emailové schránky zobrazovaly ve webové podobě a asi 14 dnů to není pravdou?

Děkuji. Gustimilián Pazderka

Miroslav Sedláček:
> Vyzkoušeli jsme také mnoho,
> ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů
> zpracovaných zásob ?
.....

To bys měl vědět velmi dobře, načem je závislá kvalita a odlišující "zdravé !středoevropské! vyzimování včelstev".
____
Miroslav Sedláček:

> Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu
> podaném v jeden den?
........

O to při podávání zásob podle mě nejde, ponecháváš-li med při medobraní a tudíž je výhodnější, jako u mě, nemít mřížku, protože je zákonité vždy mít nějakej ten med s pylem a i pyl jako zásobu do zimy.
___________
Miroslav Sedláček:

> Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní
> rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely
> spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd....

...........
Vždy jsem si myslel, že je celikost záležitost genů, (plus) nebo mladých matek nultého stáří, (plus) nebo momentálního přínosu na které reaguje plodováním. Jestli chceš hodně kvalitního plodu, potom si myslím, že zazimovat silná včestva je pěkné, ale nikdy nebudeš mít silné komplet všechny (jaro). Tu existuje zákon třetiny jako třetina slabých, středněsilných a silných po vyzimování. A vtom jsou výzkumy jasné. (výše řečeno)




Závěrem?:
Je důležité !doplnit! zásoby a ne "nakrmit". A dolnění třeba i 5-6x 4l dělám ku mé spokojenosti a i s pěkným jarním rozvojem. Není-li však jarní rozvoj uspokojující, není stanoviště vhodné pro období před zimováním. (a to je zákonité, že není stanoviště jako stanoviště)

S přátelkým pozdravem nadšenec v oboru G.P.

A co jít s tím Včelařstvím trochu dál.
Oddělit a zveřejnit rozpočet, zlepšit práci redakční rady, dát mu koncepci,
případně jednoznačně oddělit plochu pro ČSV, tajemníka a předsedu - kde by
si mohli psát co chtěli od ostatní plochy, na které by se měla dodržovat
minimální novinářská etika, atd.
Pokud si někdo dá tu práci, že projde několik ročníků nazpátek, tak zjistí:
1. Po té co se objevila konkurence MV se Včelařství začalo hodně měnit, a
jde i to, co dřív nešlo.
2.že se vždy objeví určité vlna článků od nějakého autora a pak je
vystřídán jiným.
Jeden ročník byl př. Smělého, nynější ročník patří př. Řeháčkovi a přebírá
jej př. Texl, poté co došlo na jeho slova a ČSV z nouze objevil prodej ze
dvora.
Proč není Včelařství na CD či na internetu by mělo být jasně vysvětleno.
Příklad:.
V loni bylo u nás náhle rozhodnuto o léčení Gabonem. Vím že byl ve
Včelařství publikován přípravek z kolíčku, který zajistil lepší vedení
pásku v uličcce. Ani po několika hodinách listování jsem jej neobjevil. V
elektronické podobě by mi na to stačilo 5minut, a ještě bych jej mohl
přinést vytištěný v několika kopiích na schůzi. Místo toho jsem tam vyslech
mnoho zlepšováků, jak Gabon stačí dát na kolíčky do česna, atd.

Formulář ohledně žádosti o příspěvek na zazimování - 1 D lze stáhnout na
adrese
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?čisloclanku=2005090201

ovšemže žádost měla být podána příslušnému územnímu spolku do 15.9.2005 -
to jen pro informaci.

Zdravím
Bureš Jar.

Miroslav Sedláček:
> Vyzkoušeli jsme také mnoho,
> ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až 16 litrů
> zpracovaných zásob ?
.....

To bys měl vědět velmi dobře, načem je závislá kvalita a odlišující "zdravé !středoevropské! vyzimování včelstev".
____
Miroslav Sedláček:

> Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v takovém kvantu
> podaném v jeden den?
........

O to při podávání zásob podle mě nejde, ponecháváš-li med při medobraní a tudíž je výhodnější, jako u mě, nemít mřížku, protože je zákonité vždy mít nějakej ten med s pylem a i pyl jako zásobu do zimy.
___________
Miroslav Sedláček:

> Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá jarní
> rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co včely
> spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd....

...........
Vždy jsem si myslel, že je celikost záležitost genů, (plus) nebo mladých matek nultého stáří, (plus) nebo momentálního přínosu na které reaguje plodováním. Jestli chceš hodně kvalitního plodu, potom si myslím, že zazimovat silná včestva je pěkné, ale nikdy nebudeš mít silné komplet všechny (jaro). Tu existuje zákon třetiny jako třetina slabých, středněsilných a silných po vyzimování. A vtom jsou výzkumy jasné. (výše řečeno)




Závěrem?:
Je důležité !doplnit! zásoby a ne "nakrmit". A dolnění třeba i 5-6x 4l dělám ku mé spokojenosti a i s pěkným jarním rozvojem. Není-li však jarní rozvoj uspokojující, není stanoviště vhodné pro období před zimováním. (a to je zákonité, že není stanoviště jako stanoviště)

S přátelkým pozdravem nadšenec v oboru G.P.

Dobrý den,

Nedávno mě oslovil server MIE s nabídkou zaregistrování mé osoby do databáze
výrobců domácích potravin. Hned mě napadlo, že by se mi tím (alespoň na čas)
vyřešil můj vlastní závazek, vytvořit internetovou veřejnou databázi včelařů
ČR (umístěnou na serveru http://vcely.euweb.cz) s možností editace přes
uživatelské rozhranní každým včelařem samostatně. Svého cíle jsme však díky
nedostatku volného času nedosáhl a tak všem prozatím nabízím alespoň možnost
uveřejnit na sebe kontakt na serveru MIE. Odkaz na sekci s přihlášením do
databáze je http://www.mie.cz/potraviny.html.

Zároveň s tím bych chtěl požádat všechny, kteří provozují jakýkoli web se
včelařskou tématikou, zda-li by nebyli ochotní na své stránky umístit odkaz
na výše zmíněnou sekci serveru MIE, aby se tam registrovalo co nejvíce
včelařů.

S pozdravem
<http://jakus.euweb.cz/> Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/seznam.cz]
[vcely.euweb.cz <http://vcely.euweb.cz/> ]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [ <http://zocsv-doksy.euweb.cz/>
zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Zkus na http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005090201 .
Ale mělo se to odevzdat do 15 září. Zase ze ZO to měli odeslat tuším do
posledního září, takže je teoreticky možné, že to ještě neodeslali nebo že
to můžou doplnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 19, 2005 10:16 AM
Subject: Re: formulář


> Přeji hezký den,
> nevíte někdo kde se dá sehnat na internetu formulář
> Žádost o dotaci na včelstva.
>
> Děkuji

Prosim Vas, nekde jsem se docetl, ze existuje e-mailová adresa, kde muzu
zaslat pozadavek na vytvoreni web prostoru pro vytvoreni stranky ZO
organizace. Nevite nahodou tu adresu - dekuji ?

Pavel Dvořáček

http://www.beedol.cz/beedolcz.html
mail: beedol/=/beedol.cz        na dobírku

Přeji hezký den,
nevíte někdo kde se dá sehnat na internetu formulář
Žádost o dotaci na včelstva.

Děkuji