75438

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 75318 do č. 75438

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317)

"Myšlenka je to dobrá,ale jak chcete vymáhat členské příspěvky včetně příspěvku na časopis a hodnotu léčiva,když řada včelařů nepřijde ani na výroční schůzi a spolkové činnosti se neúčastní ?"
a.
V jiných zájmových organizacích se obvykle takovým členům jen zamává, pápá...
Ale ČSV drží z dřívějška politický úzus, že se snaží mít, na úkor neplacené práce dobrovolných funcionářů ZO, zorganizovaných co nejvíc včelařů, aby měli co největší politickou sílu ve státě třeba na prosazování D1 a jiných věcí. Jak je ten úzus silný nyní, toť otázka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D

Tak jak se vybíraly členské letos, jak se vybirají příspěvky co nepříjdou na schůzi.Já si myslím,kdo se nechce zůčastnit tak raději pápá důvěrník není nádeník.Žádný příspěvek na časopis to je pořád omyl některých včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D (75319)

členské se budou vybírat v lednu , takže stejně na dvakrát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D (75319) (75320)

já bych to nějak nedramatizoval, už se z D1 stává taková komická westernovka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317) (75318)



> R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317)

Ale ČSV drží z dřívějška politický úzus, že se snaží mít, na úkor neplacené práce dobrovolných funcionářů ZO, zorganizovaných co nejvíc včelařů, aby měli co největší politickou sílu ve státě třeba na prosazování D1 a jiných věcí. Jak je ten úzus silný nyní, toť otázka.<

Asi jak afgánská armáda prodotovaná dolarem. 100mld se vyhodilo na vycvičení armády oknem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317) (75318) (75322)

Ja bych to taky nedramarizoval,chces byt clen,zaplat nejlepe do konce roku,nechces platit,tak skoncis,tvoje vec.Tahle materska skolka musi skoncit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: D 1 (75324)

> Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.<

Sjezd nic nezmění podle člena, Sjezd jede podle toho co navrhne Praha, Praha chystá, Praha organizuje to všechno, Praha přeci dlouhodobě dělá tak, aby to všechno dlouhobě fungovalo podle nich, protože vidět problematiku ze ZO nebo z Ústředí je rozdíl. Víse, že to je to karavana tak ať si putuje jak uzná za vhodné.

Takže sjezd bych také nějak neplánoval a nedramatizoval, že něco změní. Koleje jsou položeny, o vyhybce se jen kecá a když dojde na věc, není nikdo kdo by to uměl lépe dělat, než je tomu dosud.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 21. 8. 2021
Re: D 1 (75324) (75325)

Sjezd je trapnost a prezitek z let,kdy se vedouci cinitele utvrzovali ve sve exkluzivite a nepostradatelnosti.A taky vyhazovani penez.V dobe,kdy muze kazdy kandidat nastinit svoji vizi fungovani a predstavit se na webu nebo ve Vcelarstvi a kazdy ucastnik odvolit korespondencne nebo emailem je tohle podivnost.Clenove RV jsou delegovani do funkce svym okresnim vyborem,ty sjezd nemusi vubec resit.
A klasika na zaver.Clenum je samozrejme uplne jedno,ci fotka bude 5x v kazdem cisle Vcelarstvi.Jestli to bude Fousek,Kousek,nebo Brousek,kazdeho zajima predevsim vlastni vcelnice a ne nejaky sjezd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tokoko (e-mailem) --- 21. 8. 2021
Re: D 1

Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat  unsubscribe, ale nefunguje to. 

T. K.







---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 8. 2021 20:11:18
Předmět: Re: D 1
" > Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1

Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být
zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.<

Sjezd nic nezmění podle člena, Sjezd jede podle toho co navrhne Praha,
Praha chystá, Praha organizuje to všechno, Praha přeci dlouhodobě dělá tak,
aby to všechno dlouhobě fungovalo podle nich, protože vidět problematiku ze
ZO nebo z Ústředí je rozdíl. Víse, že to je to karavana tak ať si putuje
jak uzná za vhodné.

Takže sjezd bych také nějak neplánoval a nedramatizoval, že něco změní.
Koleje jsou položeny, o vyhybce se jen kecá a když dojde na věc, není nikdo
kdo by to uměl lépe dělat, než je tomu dosud.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: D 1 (75327)

> tokoko (e-mailem) --- 21. 8. 2021
Re: D 1

Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat unsubscribe, ale nefunguje to.

T. K.<


to je zajímavý, mne to odhlásilo samo ale nejde se zase přihlásit. Ztratil jsem tak kus archivu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75328)

Ja se nikde neprihlasoval,nemusim se tak odhlasovat,archiv mam cely.Proc se prihlasovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75328) (75329)

Taky jsem kdysi byl přihlášený a chodil mi maily s příspěvky a dělal si z nich archív. Pak se něco změnilo, už nevím co, a začal jsem konferenci sledovat jen přes webový prohlížeč a archív si z ní už nedělám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75328) (75329) (75330)

Ale připadá mi, že konference jede samospádem, admin nefunguje a kdosi jen nějak platí příslušné webové stránky.
Před nějakou dobou jsem totiž chtěl do archívu konference poslat jako soubor na stažení zpracované formuláře pro záznamy léčení, použil jsem mail, co je uvedený v odkazech a přišlo mi, že uvedený mail neexistuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75324) (75325) (75326)

"Sjezd je trapnost a prezitek z let,kdy se vedouci cinitele utvrzovali ve sve exkluzivite a nepostradatelnosti"
a.
Sysstém volby na sjezd je podle mne na dnešní poměry chybný, protože probíhá moc pomalu.
Kandidát v ZO něco naslibuje a oni ho na základě toho zvolí. Potom za nějaký měsíc vybraný člověk jako kandidát naslibuje něco na okresní konferenci a tam na základě toho politického kecu, o kterém se členové jeho ZO, kteří ho vybrali, nic nedoví, ho třeba vyberou na sjezd. Ten je za nějak půl, třičtvrtě rok a to už i členové ZO úplně zapomněli, co ten člověk u nich nasliboval stejně jako se zapomněla řeč, kterou ten člověk měl na okresním sjezdu.
Podle mne by se měl hledat mechanismus, kdy ideálně jeden týden by byl delegát vybraný v místní ZO, druhý týden se z těch delegátů vybralo na okresní konferenci a třetí týden aby byl sjezd v Praze. A čtvrtý týden schůze ZO, kde by ten delegát seznámil lidi v zo, kteří ho vybrali, se sjezdem a co tam na něm on dělal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327)

"Dobry vecer,
jak se mam odhlasit?

uz nekolikrat jsem zkousel poslat unsubscribe, ale nefunguje to. "
V nejhorším případě se dá mailová adresa konference, ze které chodí příspěvky, dát do spamu nebo do seznamu blokovaných adres.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.123) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75333)

Radime,uz jsem se dlouho tak nezasmal,vetsinou se nekdo musi hodne presvedcovat,aby do okresu sel a ne tak aby neco sliboval v ZO.Ty casy,kdy o tyhle "koryta" nekdo stal,jsou davno pryc....I na tohle musi mit clovek cas navic.Slovo volba je v podani CSV o tom,ze aby nekdo neco delal,je o tom,aby ho ostatni presvedcili o tom,ze to delat ma.Pokud ho presvedci,pak prijde volba....Funkce nikdo delat nechce a ten cvok,ktery ji prijme,tak ten to ma na dosmrti....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75333) (75334)

Také přemýšlím očem to ten Radim píše. Unás se vybralo a hotovo. Hlasování a td je jen formalita.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75333) (75334)

No, napsledy, když byl sjezd, tak na schůzi v naší ZO kandidát na účast vystoupil a řekl, co by si přál, aby ČSV dělao a co tam on bude prosazovat. Mluvil asi 5 minut, a pak jsme to asi jednomyslně odhlasovali. Jak to dopadlo, jestl im se přes okres dostal na celostátní sjezd nebo ne, asi ne, dál si už nepamatuji. Myslím že po sjezdu to utichlo a už se o tom nemluvilo.
Jak to bude letos, když má být další sjezd, nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.

Co říkáte na článek v posledním Včelařství 9/2001, obhajobu přešlechtění našich původních včelstev včelou krańkou? Napsaným ing Daliborem Titěrou.
Já vím jediné, kdysi, když jsme sledovali medovici, stačilo, když v lese pod stromem bylo na listech pár kapek a na těch stromech už bzučely včely a sbíraly medovici.
Dnes je těch kapek podstatně víc, případně na zemi, třeba asfaltu jsou pomalu souvislé fleky medovice a přesto na stromech nebzučí ani včela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.175.16) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337)

Protože máme dnes jinou včelu? Vše se odvíjí od tanečku který nabádá ke snusce, tz. od atraktivity snůšky, resp. od schopnosti reagovat na snůšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.175.16) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337)

A nevím, kde chce původní včelu vzít, smrdí to jakousi komerční polivcickou. Asi covid zasahl do prednaskoveho korytka pohádkových přednášek. Vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339)

Původní včelu už asi vzít nikde u nás nejde. A vypadá to, kde jinde ve světě je ještě původní černá včela, jsou to rasy na dnešní dobu už málo prošlechtěné a výrazně horší než včela, která je u nás, byť u nás je to kraňka.
Asi mnohem lepší, než shánět někde černé včely, by bylo vykašlat se na jejich shánění, zabojkotovat ty komerční chovatele matek, nic od nich nenakupovat a nejméně 20 let poctivě šlechtit a vybírat včely nejlepší na medovicovou snůšku a pro místní region.
Mimo jiné se tím podle mne odstraní hromadné úhyny,protože v takovém případě vir neproletí od Jablunkova po Aš defakto geneticky homogenním mixem pár vybraných a chovateli matek rozchovávaných linií, ale každých několik kilometrů narazí na geneticky jinou linii. A dříve nebo později se objeví taková, která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.150.183) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340)

Původní včela tz. r. cca 1880, měla prý tak mizerné vlastnosti, že se díky Rakušanům a Slovincům a díky pár aktivistům zadařilo založit spolkx a hlavně financovat z inzercí pro nakup u českých a moravských příznivců dovozovych matek. Takže je to absurdní predstava číst článek o puvodni včele, kterou kvuli nevyhovujícím vlastnostem nikdo nechtěl, ale, prý, byla podle nejuznávanějšího odbornika good na lesni snusku, podle informací co tu čtu. Vždyť se do dob Haragsima ani o puvodu medovicoveho medu noc nevedelo, definice byl tzv. listovy med, takze to Vcelarstvi asi rozbalim z igelitu a proctu si informace otom, co si mám o puvodni vcele odborne myslet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341)

Asi záleží v čem mizerné vlastnosti. Rozhodně ne v přínosu medu, protože aby přežila a množila se, musely v tehdejších podmínkách i pozdnější roje nasbírat dost medu na zásoby na zimu neboli zaplnit průměrnou dutinu stromu medem.
Obecně mohly být v létě třeba příliš slabé a nosit tak ze snůšek příliš málo medu. Což je logické, protože ve skutečnosti průměrné dutiny ve stromech vhodné pro přežívání včelstev, hlavně ve stromech ve výškách nad cca 4 metry, mohly být dost malé, tak 5 - 10 litrů. Větší duitiny totiž podle mne už obvykle mají i větší otvory, kterými se v zimě na včely snadno dostali škůdci, kuny, větší ptáci a podobně. A pokud byla dutina níže než 2 - 4 metry, kmen stromu byl sice silnější, ale včely mohly najít myšice. které si za nízkých teplot přes zimu mohly chodit do dutiny na včely jako do špajzu.
Nebo mohly být při rozebírání včelstev neklidné na plástech, zmatkářské, takže včely utíkaly z plástů do všelijakých koutů a snadno tak ztrácely matku.
Nebo mohly být příliš divoké, takže při rozebírání včelstev útočilo na včelaře zuřivě mnoho desítek až stovek včel. Přizpůsobení na ochranu proti třeba medvědům. Mohly být tak divoké, že při rozebírání díla si mohly příslušným feromonem označkovat i vlastní plásty a včely a potom je pozabíjet. Včetně vlastní matky. S náznaky tohoto chování jsem se setkal za mlada při včelaření v zadováku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341) (75342)

Jinak když jsem se začal o včely zajímat já, nkdy ke konci sedumdesátých let minulého století, tak byly včelstva rozděleny svými projevy zhruba do tří skupin. Jedny měl příměs vlašek. měly sklon být světlejší a "žlutější", byly živější, se sklonem k loupeži, přes zimu soustavně i v malém množství plodovaly, zimovaly silné a měly velký opad mrtvých včel. Měly sklon být přes léto velmi silné. Jejich rok byl tehdy, když byla zhruba střední až teplejší zima bez zvratů a od předjaří bylo středně teplo až tepleji, tehdy se rozjely strašně moc, byly brzo silné a přinesly hodně prvního jarního květového medu. na medovici byly taky slušné. Špatně dopadly, když byla velmi tvrdá dlouhá zima bez proletu anebo hned po slunovratu když byla obleva, kdy se silněji rozplodovaly a potom přišly mrazy.
Tmavé včely byly spíš tmavé, méně ochlupené, přes léto slabší, dokázaly se při práci silně rozdivočit a útočit. Zimovaly dobře v typicky sychravé a kolísavé zimě a rozjely se lépe než ostatní v podobné sychravém předjaří s kolísavými teplotami. Při zimování měly dost mrtvolek a myslím, že byly náchylnější k virovým chorobám. Na jaře byly spíš slabší a květového medu tak měly méně, rozjely se na plnou sílu až později v květnu a měly pak hodně medu hlavně pozděj i v červnu , červenci až na konci srpna.
Krańka byla spíš šedivější chlupatější včela, klidná a méně útočnější. Zimovala s velmi malým počtem mrtvolek a malou spotřebou zásob. Její optimální rok byl tehdy, když byla dlouhá a chladná zima bez proletu a dlouho do jara, které se potom hned převrátilo do většího tepla. Zesílila o hodně rychleji než jiná včelstva a hned na jaře měla vysokou snůšku prvního květového medu. A potom druhého ke konci května. Pozdější snůšky už bývaly slabší, hlavně ty medovicové. Kraňka dopadla špatně, když byla uprostřed zimy silná obleva a ona se rozplodovala do následujícícho mrazu. Stejně dopadla špatně, když byla zima krátká, teplo v předjaří brzo a potom nastaly typické jarní plískanice. Kraňka se hned na začátku teplého předjaří rozjela a potom s množstvím plodu čelila období mokrého jarního sněhu, studeného deště a nočních mrazíků a ve výsledku tak nakonec na první jarní snůšku proti ostatním včelám byla slabší a první snůška byla menší.
Ty rozdíly v těch včelstvech byly tehdy, oproti dnešku, mnohem větší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.138.238) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341) (75342) (75343)

P. Titera je garantem chovatelskeho sdruzeni kranky u MZe podle zakona o sechteni zvirat a kranka je podle daneho zakona i narizena. Takze mi vychazi, ze to bude clanek onicem co by mohlo situaci s povinnosti tu chovat kranku zvratit do normalni situace mit nejaky sirsi vyber z materialu. Co vim, tak kranka ma nekolik desitek linii, ale furtje to kranka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 28. 8. 2021

,,A dříve nebo později se objeví taková (linie), která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná. "
-------------------------------------------

Problém je v tom, že tato úvaha není ničím podložená, tedy že příčina neodolnosti včelstev na nemoci je v plošném šlechtění včelstev na užitkové vlastnosti. Dříve nebyly ty komerční linie a nebylo tolik úhynů, ale nelze mezi to dát rovnítko.

Je to jen domněnka.

Asi jako to, že pořád prší, protože prý nelítaj letadla, i když podle meteorologů když už, tak by to mělo být obráceně že nemá pršet, ale to je vlasně jedno, letadla už zase lítaj víc jak před koronou,.... a že vysychá nebo se vyplavuje půda, protože zemědělci špatně hnojí a špatně ořou atd atd, nebo že je pořád zima, protože je jinak golfský proud - nelze s jistotou tvrdit že jeden jev je příčinou něčeho jiného. A spousta dalších teorií - zelený marxismus globálního oteplování díky fosilním palivům atd...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340)

No, ono se jedná o to, že když v celé ČR bude jen těch pár nebo o něco víc než 10 linií včel rozchovávaných komerčními chovateli matek a masově nakupovaných včelaři, tak je jen velmi malá až prakticky nulová pravděpodobnost, že se ten výběr trefil do nějaké linie odolné třeba těm virům.
KDYBY ale aspoň takových 20 let každý větší včelař zase začal každoročním výběrem matek rozchovávat svoji místní regionální linii, byly by to potom stovky až tisícovky různých místních linií s různými originálními kombinacemi genů. Tam je pravděpodobnost, že aspoň nějaká linie se projeví jako že je k těm virům znatelně odolnější už dost velká. Možná vzhledem k tomu, že ty různé viry se vyskytují u včel od nepaměti,takže včely s nimi už dlouho bojují, mohla by to být pravděpodobnost hraničící s jistotu, že aspoň jedna z těch linií je odolnější tak, že to bude vidět.
a.
Na odolnost proti varaóze by to určitě nestačilo, protože to je nový patogen, tam by musel být výběr možná ze statisíců nebo miliónů takových místních linií, aby se ukázalo, že v jedné nebo dvou vznikly takové náhodné kladné mutace, že jejich včely dokáži varoa nějak omezovat, ale u virů by mohly stačit ty tisíce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (37.188.239.195) --- 29. 8. 2021
Vyzkum: Zvysene CO2=snizeni bilkovin v kvetovem pylu

Amerikanci dosli nato, ze se zvysenim CO2 se snizi podil proteinu v pylu az o 30 procent.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H. (109.80.24.135) --- 29. 8. 2021
členské příspěvky a výplata 1D

Prosím o vysvětlení od př.Zdeňka,který ve svém příspěvku z 21.8.21 cituje,že 300,- není příspěvek na časopis Včelařství.Na co platíme onu částku ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.65.203) --- 29. 8. 2021
Re: členské příspěvky a výplata 1D (75348)

300 jsou clensky prispevek,nema s casopisem co delat.Pokud by jsi casopis nechtel zasilat,coz muzes nechtit,budes platit opet 300.Je to normalni clenske,tak jako se plati u zahradkaru,chovatelu atd.Casopis je z dotaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 5. 9. 2021
ukrajinský med za 80 Kč

v MV je inzerát medomercu, uk slunečnice za 80 kč/kg. Co když ho někdo nakoupí a prodá ho zpět do výkupu za 90 Kč?
na 300 kg sudu vyděláš 3000 Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.65.215) --- 5. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350)

Zkus to,uvidis.To uz si vykupci muzou nakoupit rovnou u Spacka a ne kupovat od vcelaru.Spacek cilevedomne pracuje na likvidaci znacky Cesky med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 5. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351)

Včelpo bylo moc krátkodobé, potřebuje se využít charakter mnoha, tj lakoty a do kolen vrtání pro groš. Potom se může jen podle seznamu prodaného medu přesně nasměrovat kontrola tak aby se dobře plnil pranýř. Ano, potom bude repete typu Včelpo.


Pastička se znovu natahuje. Nyní na samotné včelaře, protože jsou poslední kteří konkurují ...


Aj dojde doba, kdy bude zboží zašifrovaný tak že nepůjde padělat jak se začíná u investic do vína. Ta doba si oto u medu už hodně dlouho říká.



https://cestasey.cz/clanky/67-blockchain-jako-vino-menime-zpusob-jak-lide-investuji-do-luxusu/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352)

Nákup medu na UK a jinde z pochybných zdrojů je poukázka na opakování aféry Včelpa.
On to dovozce nakoupí, v laborce zadá kontrolu třeba na rezidua antibiotik a podobných zakázaných látek a když to vyjde negativně, myslí si, že je v pohodě. Jenomže přijde hygiena, odbere taky vzorky, ty dá do drahé laboratoře, kde díky třeba dotacím jsou velmi drahé mašiny s velmi vysokou citlivostí a ejhle - oni tam něco najdou. A pokud to jsou látky, na kterých se v EU nedohodli na jejich spodní hranici a tudíž platí pravidlo předběžné opatrnosti, že se tam ty látky nesmí nalézt vůbec, tak med je automaticky nebezpečný. A stahuje se z obchodů a likviduje se na náklady dovozce někde v kafilérce.
a.
U toho Včelpa mně navíc připadalo, že to byla dokonce likvidace nepohodlného konkurenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 5. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352) (75353)

Jojo přesně, jde o pěkně toxický produkt, ne ve smyslu potravinářském, ale jako likvidátor konkurence, dostat ho přes pár včelařů - překupníků do ,,prodeje ze dvora" a znehodnotit tak český med.

A k těm výkupním cenám v době nedostatku českého medu je taky dost možné, že si medokomerc zpětně vykupuje tento ukrajinský med už jako český. Nejdřív ho papírově prodají po několika tunách kamarádíčkům co ho kryjí dostatečným počtem včelstev, a ti ho pak jakože dovezou do výkupu.

Dvě mouchy jednou ranou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (178.22.113.29) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352) (75353) (75354)

Marketum je uplne jedno co je to za puvod medu. To je riziko dodavate. Dodavatel musi drzet vysoke skladove zasoby vuci retezcum. Jinak riskuje vysoke pokuty prip. Vylistovani ze sortimentu.

Tyto dovozy ukrajinskych medu jsou pandorina skrinka. Pokud je zacnou prodavat i cesti producenti, nekterou partii prekontroluji veterinari a objevi zakazana antibiotika a uz zde mame kauzu ze uz ani od ceskeho vcelare se neda koupit kvalita. A to by rozbilo duveru a dobre jmeno. A byl by pohreb ceskeho vcrlarstvi a opylovaci sluzby.pac bychom med dodavali do retezcu za jejich podminek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352) (75353)

>RP:Jenomže přijde hygiena, odbere taky vzorky, ty dá do drahé laboratoře, kde díky třeba dotacím jsou velmi drahé mašiny s velmi vysokou citlivostí a ejhle - oni tam něco najdou.<

V ukrajinském medu musí něco býtjako atb, protože stím běžně léčí choroby plodu. Pokud tam nic nenajdou, jde o nastrčený vzorek nebo to není ukrajinský med. Záleží natom jaké atb hledají, pokud není jistota nebo seznam používaných úč. látek, takový doložený rozbor na atb je jen výkřik do tmy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75350) (75351) (75352) (75353) (75356)

Aby to ještě vůbec byl ukrajinský med, nebo se zde jen využívá značka ,,krajinský med" protože je ,,pravý" a tudíž lépe ohodnocen než čínský vprodukovaný z cukru? Ukrajinský podnikatel by mohl taky vydělat. Ani v tomto není jistota že se nejedná o směsku kdoví z čeho. ATB to je časovaná bomba, Medokomerc si ATB v tom velkém množství ohlídá, nevěřím tomu, že by se nechali nachytat při kontrole jako včelpo, oni jsou největším dodavatelem do řetězců. Ale překupník spekulant na to dojede až příjde várka s ATB a objeví se v medu ,,od vlastních včel", pěkné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 9. 2021
Převčelení

https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/malo-medu-muze-za-to-prilis-mnoho-vcelaru-a-rychly-nastup-jara-20210906.html
Konečně se už začíná i oficiálně mluvit o hrozbě převčelení.
a.
Akorát se tam taky blábolí o klimatické změně jako dnes pomalu v každém článku. Holt ovce se musí soustavně strašit, aby se moc nevzpouzely, až se budou Green Dealovsky stříhat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.224.93.163) --- 6. 9. 2021
ukrajinský med za 80 Kč

Nechápu že to vůbec otiskyli.Neodebiram MV ale pokud ano je to pěkná prasarna. Je jedno jestli med obsahuje At nebo odkud ho pervezli podstatné je ,že tento med může uvádět do oběhu pouze schválena provozovna a musi uvadet zemi původu. Bohužel takových dovozců a baličů je mezi námi více.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.69.70) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75359)

Predne by si tohle mel ze strany vcelaru vyzrat Spacek,vzdycky jsem tvrdil,ze vcelarina a i prodej medu je predevsim o vcelarskem hledisku a nelze to brat jenom jako kseft.Bohuzel to tak nekteri berou a vcely se meni pouze ve vyrobni prostredek a nebo moznost podojit stat o nejake dotace.Pokud by si to nekdo chtel vylozit tak,ze tim minim komercni vcelareni,tak je vedle jak ta jedle..I mezi profiky je spousta lidi,kteri by se k takove prasarne,jako je preprodej Spackova medu v zivote nesnizili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 6. 9. 2021
Re: ukrajinský med za 80 Kč (75359) (75360)

Nejde o Špačkovi, jde oto, že když jeden velký padne, dvacet jiných poněm nastoupí do boje o zákazníka s tímto zboží a začne vše od znova. Chyba je někde jinde, ne u Špačků. Jde o mantinely u kupců a dovozců s medem. Což EU nedovolí, EU filozofie u medu je aby ho tu byl přebytek v mnoha kvalitách. To snad pochopil každý kdo se o věc zajímá. Nic se v tomto směru nezměnilo od vstupu do EU a hodně dlouho to tak podle všeho zůstane.

Zajímavé že Špačkovi zaspali dobu, na bazoši takový med byl dávno. Loni prý podle sdělení na VF prostě obvolávali tito kšeftmoni včelaře s tímto medem. Prostě si myslím, že chcou tuto díru mezi dovozovou kvalitou na kterou slyší kdejaký ziskuchtivý včelař vyplnit po moderním způsobu.

ČSV tento obchod nepodporuje přes inzerci ve Včelařství, stejně jako inzerci starých úlů kvůli moru.

Díky ČSV.

Členské peníze jsou využívány v tomto směru dobrou filozofií.

PSNV by se měla zamyslet, chyba byla podle mne jak u podpory langstrotha, tak s medem z Ukrajiny. Vždy je potřeba si položit otázku a odpovědět si nani správně: Udělal by nějaký ukrajinský spolek to samé? Otiskl by od nějakého místního velkého překupníka český med za 45Kč? (adk.cena podobné 80Kč unás) Myslím si, že místo redakce takového časopisu by byla vypálena pro výstrahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 24. 9. 2021
v pořadu inkognito povolání včelařka, řepka je prý plná jedů a med z řepky špatný

https://auth.iprima.cz/user/login?dark_mode=false&redirect_uri=https%3A%2F%2Fprima.iprima.cz%2Fporady%2Finkognito%2F4-epizoda-0&lpt=main&customLogin=eyJ0aXRsZSI6IlxuICAgICAgICBQcm8gc2xlZG92w6Fuw60gZXBpem9keSBqZSB0xZllYmEsIGFieXN0ZSBzZSBwxZlpaGzDoXNpbGkga2Ugc3bDqW11IGlQcmltYSDDusSNdHVcbiAgICAgICIsIm1vdmllIjp7InVybCI6Imh0dHBzOi8vYzMucHJpbWFjZG4uY3ovc2l0ZXMvZGVmYXVsdC9maWxlcy9zdHlsZXMvc2xpbV9tZWRpdW0vcHVibGljLzgvNzcvNjAyOTk4OS1pbmtvZy5qcGc/aXRvaz1QZkFPR2V2VSZjPWRlZl9jbG91ZGluYXJ5IiwidGl0bGUiOiI0LiBlcGl6b2RhIiwiZ2VucmVzIjoiU291dMSbxb5uw60sIFrDoWJhdm7DvSIsImNvdW50cnkiOiLEjFIiLCJ5ZWFyIjoyMDIxLCJsZW5ndGgiOiIgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgIDUxIG1pblxuIn19

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 24. 9. 2021

https://tv.seznam.cz/program/27992779#utm_content=channel&utm_term=po%C5%99ady%20tv%20prima&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 24. 9. 2021

https://prima.iprima.cz/porady/inkognito/4-epizoda-0#utm_source=seznam&utm_medium=tv_program

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 24. 9. 2021
řepkový med plný jedu je prý taky

omluuva , poslední odkaz je ono, 2. host, hanba včelařů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 9. 2021
Re: v pořadu inkognito povolání včelařka, řepka je prý plná jedů a med z řepky špatný (75362)

Holt to je ten zelený nebo antibabišovský výplach mozků.
Řepka se pěstuje na velkých lánech velkých zemědělců a ti jsou oškliví, správní jsou jen ti malí a eko a bio, co nemají stroje a okopávají to tam div ne ručně motykami.
Anebo řepka na velkých lánech nejvíc vydělává estebákovi a ten vždy, aby vydělal co nejvíc, to pole ničí ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.84.164) --- 25. 9. 2021
Re: v pořadu inkognito povolání včelařka, řepka je prý plná jedů a med z řepky špatný (75362) (75366)

Ale houby,repka neni pro vcely zadna vyhra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 9. 2021
Re: v pořadu inkognito povolání včelařka, řepka je prý plná jedů a med z řepky špatný (75362) (75366) (75367)

Dříve řepka byla pro včely výhra. Sice, pokud se včely dovezly do řepky, obvykle během první poloviny kvetení přišlo mizerné počasí, buďto déšť a sníh nebo jen slunečno, ale zima a mrazivý vítr od severovýchodu, takže téměř vždy byly vysoké ztráty létavek a včely zeslábly. Ale v druhé polovině kvetení řepky se to vykompenzovalo, včely zesílily , přitáhly med, vykrmily se na pylu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 26. 9. 2021
Re: v pořadu inkognito povolání včelařka, řepka je prý plná jedů a med z řepky špatný (75362) (75366) (75367) (75368)

,,Dříve řepka byla pro včely výhra"

A dneska bez řepky by včely padly na jaře hladem. A ty lepší co by si nějaké zásoby přinesly a nepropolodovaly, tak by padly až v létě. Poslední 3 jara nebyl žádný jiný med než řepka. Hlavně počasí - chlané a upršené jara. A tady ovocných stromy vykácené, místo pampelišek trávníky zhoblované, pole dokonale herbicidované, okraje polí a příkopy vyfrézované mulčovačema - to je teď v módě, města to dotují a turismus bují.

Nebude řepka, včely se budou držet celoročně na cukru, a med takto žádný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 26. 9. 2021
Re: v pořadu inkognito povolání včelařka, řepka je prý plná jedů a med z řepky špatný (75362) (75366) (75367) (75368) (75369)

Takové kecy o řepce má akorát ten, co má další snůšky - akát apod... Jinak by se vyjadřoval jinak.

Poslední 3 roky je produktivita včelstev nula. Co se ze včelnice pracně ze včel vypumpuje, ty samé kg se dokrmí cukrem a to nepočítám oddělek, který si nepřinese nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 26. 9. 2021
Cena materiálů

Pěkně se včelaření prodražuje, byl jsem pro pár prken na úly, ceny + 100%, nevzal jsem už nic. Kolega dodělal vůz,jen za nátěr 10 tisíc, barvy si nevyrobí, jinak všechno na koleně i tak majlant říkal. Tady ještě med prodávají za 150kč i v místních inzerátech, sranda no.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(46.135.84.164) --- 26. 9. 2021
v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í

Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 27. 9. 2021
v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í

Já si myslím,že ovečky to asanují ještě je dost peněz ve svépomocném fondu i když byl založen k jinému účelu.Taky by se mohl vypsat mimořádný příspěvek třeba 200 kč na člena a máme hned 12 melounů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.84.164) --- 27. 9. 2021
Re: v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í (75373)

12 melounu to nebude ani pulka.Snad je predpoklad,ze platnost te podivne znejici kupni smlouvy na 1 kc a slib doplatku neni pravne napadnutelna a pozemky pod Vcelpem k ni patri a nejsou solo...Kazdopadne cela kauza Vcelpo je opravdu majstrstyk vedeni svazu,jenom co je pravda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 27. 9. 2021
v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í

Na svep.fondu je myslím 25melounů. když se to dá dohromady
možná to vynde a popř zvednem členské na 500 kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371)

Kočovný včelín se už nevyplatí ani vyrobený provozovat, natož dnes vyrábět. Když nemá STK, je strašně drahé ho převážet, protože dnes na to musí být téměř plnohodnotný cirkus převážení speciálních nákladů, nedá se jen zapřáhnout za traktor a převézt. A když má STK, je strašně drahý na pořízení a je problém ho co dva roky přistavit na kontrolu. A i docela drahé ho udržovat.
Dnes budou asi nejvhodnější velké uzavřené palety coby včelín nebo menší otevřené palety, které se převážejí buď na přívěsu nebo na korbě nákladního auta a buď se pod ně přívěsem podjede nebo se naloží na korbu pomocí ruky.
Co se týká materiálů, je asi nezbytné být žroutem internetu a shánět . kdo má levný materiál nebo kdo například vyprodává sklad, protože třeba nutně potřebuje peníze... všechno kupovat poud možno z eshopů, ne od místních prodejců. U barev je třeba kupovat barvy staršího typu, které jsou levnější a jen se musí obnovovat třeba co 10 let, zatímco novější třeba co 20 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 9. 2021
Re: v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í (75372)

"Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????"
a.
To jsem teda zvědav, co se z toho vyvine. Aby Včelpo pod ČSV konkurovalo soukromníkům a bylo pro zisk nemá smysl, protože by se zase spadlo do podobného průšvihu s tím ukrajinským medem jako předtím.
Jediná možnost, jak Včelpo pod ČSV dlouhodobě provozovat je balit med členských včelařů a to na nekomerčním základě, to znamená spíš s dotovanou ztrátou než se ziskem. Ovšem to nemusí být politicky průchodné.
Druhá možnost je že by ČSV zafungovalo jako krizová dočasná správa. Splatit dluhy, rozjet podnikání, aby se značka Včelpo dostala na původní hodnotu a potom to jako fungující podnik všechno prodat. Ale zase jestli by to funkcionáři ČSV uměli a jestli je na to vůbec vhodná doba.
I když zase dnes v době zeleného blbnutí by to mohla být velmi vhodná doba, prodávat někomu k podnikání zpracovnu stoprocentně ekologické potraviny...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 9. 2021
Re: v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í (75372) (75377)

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 9. 2021
Re: v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í (75372)

"Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????" <

A není to kachna? Majitelelem nemovitostí jsou, mají desítky činností, prostě podle registrů fungují, jestli někdo z kecu a hecu něco vrací, tak to nevím jak by to šlo, protože něco mít a vrátit původnímu vlastníkovi nemovitostí je dost problematické. Majetek dostal a dluhy nechce? Doufám že to p. Machová ošéfovala i z této stránky a Šmíd má věk, je prostě ve věku kdy lidi kecají a je jim úplně všechno jedno. Jednou do toho chctěl vlézt, podařilo se mu to, tak ať to dělá. Když to Včelpo chtěl zvelebovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.85.76) --- 28. 9. 2021
Re: v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í (75372) (75377) (75378)

Ze by zapis z jednani ukk byla kachna?(posledni na www.vcelarstvi.cz- je v nem schovany v zaveru dovetek z mimoradneho jednani z 21.8.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (90.178.51.173) --- 28. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371)

" Kolega dodělal vůz,jen za nátěr 10 tisíc, barvy si nevyrobí, jinak všechno na koleně i tak majlant říkal. "
a.
A jakýma barvama ten včelín natíral, když mu to vyšlo na 10 tisíc. To je podla mne dost blbost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 28. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380)

to je velice jedoduché, napiš za kolik ten kolega prodává med. Za 120Kč/kg, 150????? Prostě 200 Kč a nenaříkat. Včelaři by prodávali za hubičku med ale náklady nepočítat. Ted při tomto zdražení dřeva, poliše....všeho, no co už, bud si na to vydělá medem nebo at to nedělá pan podnikatel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 29. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381)

Tvrdil, že barvy nejdražší položka na voze. A věřím mu to, natíral jsem před pár lety, za 3 tis. cca, jen krycí barva, penetrační základ na starší dřevo by vyšel další tisíce, ten jsem nebral. Ještě před pár lety vyšla přestavba maringotky - ta se dala pořídit, obvykle s tekoucí střechou nebo shnilou podlahou, vždycky tam bývá něco, cca 15 tis. a oprava a přestavba na včelín vycházela jen materiály na 50 tis, vnější palubky se nechaly původní. Plus nejlevnější nástavcové úly 4N, dno, víko, 44 rámků, vosk na mezistěny.

Když nepočítám práci a taky osazení vlastními včeltvy zdarma - tak přes 100 tis jen náklady na zřízení stanoviště-vozu, k tomu rozšíření kapacity v medárně nerezem apod další náklady., no a pak někdo dává med za 150kč, při výnosech 15-30kg, k tomu nákupy cukru, náklady na benzin, auto, nečekané ztráty.... a kde je cena práce a rizik?

Průměrný plat v čr statisticky skoro 40 tis. A teď brutální zdražování si připočtěte k vyjmenovaným položkám dřevo zdražení + 100% ceny, železo podobně, barvy taky zdražují, polystyren, všechno.... Po tomto zdražování už to nevykryje ani med za 200kč. Na E-shopech šly ceny nahoru - největší farma med cihlář květovy 260kč/kg ještě před zdražováním, za 150kč to je dnes za cenu materiálů, takže vlastně med zadarmo, práce zadarmo. A za rok to bude zase o kus jinde, s takovým tempem.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 29. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382)

největší farma med cihlář květovy 260kč/kg ještě před zdražováním, za 150kč to je dnes za cenu materiálů, takže vlastně med zadarmo, práce zadarmo. A za rok to bude zase o kus jinde, s takovým tempem.....

ted jste trefil hřebík na hlavičku, cena medu za 150 Kč je aby se děda doma nenudil, ale zisk 0.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382)

Hm, kilo venkovní barvy se dá pořídit s přehledem za 200, napouštěcí, pokud by člověk vycházel ze lněného oleje, pod 100 Kč. Asfaltové barvy a laky na třeba střechu z eshopu výrobce - Kolín vyjdou nějak od 80 Kč za kilo.
ty 3000 bych bral, pokud by to byla komplet celá maringotka i s vnitkem a spodkem, tak 5000, maximálně 6000.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382)

"A věřím mu to, natíral jsem před pár lety, za 3 tis. cca, jen krycí barva, penetrační základ na starší dřevo by vyšel další tisíce, ten jsem nebral. Ještě před pár lety vyšla přestavba maringotky - ta se dala pořídit, obvykle s tekoucí střechou nebo shnilou podlahou, vždycky tam bývá něco, cca 15 tis. a oprava a přestavba na včelín vycházela jen materiály na 50 tis,"a.
jen čistě ze zvědavosti, Má ta maringotka STK a pokud ano, jak to děláte s kontrolami STK. A jak dnes tu maringotku přetahujete ze stanoviště na další stanoviště?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 30. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382) (75385)

Cena barev vychází pěkně na kalkulačce. Až se pustíte do nátěru 50 let starých palubech (stáří většiny maringotek)rozpraskaných vysušených na slunci, tak můžete jít na nákup barev znova. Spotřeba je 2-3 násobná oproti údajům na plechovce, kde to je myšleno 1 vrstva na krásně hladký povrch. K tomu připočtěte 3-4 druhy dalších barev na česna, pak ještě vnitřní nátěry, štětce, tmely na zalepení škvír.... to naskáče ani nevíte jak.

Dnes už nikdo nekočuje, jednak není na co - řepka je v doletu a nic jiného na severu není, to na jihu je akat, slunečnice, pohanky ... tady kočovat možná na les, který nemusí vůbec vyjít. A to jsou další náklady, nejistota. Většina vozů stojí stále na místě, udržovat stk, světla, brzdy, traktorista, to se nemůže vyplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382) (75385) (75386)

Na rozpraskané vysušené desky na slunci se bere brusný kotouč a ty nerovnosti se zbrušují do rovna
Přirozeně musí to být v dosahu elektřiny. V nejhorším případě dieselagregát.
Ale bez zbroušení to má tak polovinu životnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 30. 9. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382) (75385) (75386) (75387)

Zbroušeno bylo, ale místy bývá rozpraskané dost, měnit desky se nevyplatí, a na tu deklarovanou spotřebu barev se dostanete nejdřív s druhým nátěrem, a na dlouhou živostnost se má taky použít penetrace, neboť obsah lepidla v barvách je na dřevo nedostačující, myslím že obsahují jen 10% obsah penetrace. Proto samotná penetrace jako základ je dražší jak krycí barvy. Většina se na to vykašle. Kolik pak musí stát med abyste do vozu nastrkaly tolik peněz?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 10. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382) (75385) (75386) (75387) (75388)

Tak jestl i se to natírá jen pro okamžitý efekt a nevadí, že to za pár let začne padat, tak se penetrace opravdu může ušetřit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.78.76) --- 1. 10. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382) (75385) (75386) (75387) (75388)

Nikdy jsem neresil,kolik jsem do vcel "nastrkal" penez.A to jsem prost zadani o dotace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 1. 10. 2021
Krycí barva

Krycí barva na dřevo, pěkná hloupost. Dřevo lze nesynteticky a podstatně levněji ošetřit jednou a prakticky napořád.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 1. 10. 2021
Krycí barva

Krycí barva na dřevo, pěkná hloupost. Dřevo lze nesynteticky a podstatně levněji ošetřit jednou a prakticky napořád.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Dovolím si jak.Díky za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 10. 2021
Re: Krycí barva (75392)

Tak lazura je ošetření dřeva, pokud je nové a vzhledově pěkné, pro první etapu. Po nějaké době a pár ošetřeních potom nastane čas, kdy to dřevo je už nepěkné a potom je čas na nátěr krycí barvou.
A pokud už je dřevo natřené barvou, sundávat tu batvu až na holé dřevo a použít lazuru je dost pracné a obvykle i drahé. To už je praktičtější rovnou použít krycí barvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 2. 10. 2021
Re: Cena materiálů (75371) (75380) (75381) (75382) (75385) (75386) (75387) (75388) (75390)

,,Nikdy jsem neresil,kolik jsem do vcel "nastrkal" penez.A to jsem prost zadani o dotace."
----------------------------------------
Taky jsem neřešil když jsem měl med pro sebe z několika včelstev. Ale když je větší část na prodej, tak je dobré vědět kolik stálo všechno to zařízení. Pořád se provádá med za 140 a s těžkým srdcem teď zdražili na 150.

Reálná cena medu dnes ze dvora při průměrných výnosech 20 kilo, přiměřených ztrátách a dělání si polovinu věcí na koleně, by měla být od 8-10E výše, v zaměstnání taky nikdo nedělá za 20kč/hodinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 2. 10. 2021
Re: Krycí barva (75392)

https://www.cestadreva.cz/shop/barvy-oleje-a-redidla/prirodni-oleje-a-redidla/hipster/?fbclid=IwAR3gsz291h6J2SgqeDqlvUaDy6H8Kabr2urYD35a8lXSEdiCGRqlKHbDbuw

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 10. 2021
Re: Krycí barva (75392) (75395)

JJ, když prostředky na ochranu dřeva kupujete na webu hipsterských zbohatlíků, tak taky zaplatíte hipsterskou cenu.
https://www.express-color.cz/products/univerzal-su-2013-vrchni-synteticka-univerzalni-barva-hneda-kavova-9l/

https://www.express-color.cz/products/universal-zaklad-10-l/

https://fichema.cz/lnn-olej/543-lneny-olej-rafinovany-10-l-1l-093-kg-8592861538041.html

na penetraci dřeva lze v nouzi použít i příslušně rozředěnou základní barvu.
U lněného oleje je třeba vyzkoušet, třeba na hadříku, jak rychle lněný olej zasychá. Měl by zaschnout do 2 - 4 dnů. Pokud zasychá déle, bude třeba lněný olej upravit sikativem nebo tepelně. Lněný olej se ředí ředidlem, aby šel do hloubky dřeva a další nátěr se provádí, až lněný olej ve dřevě spolehlivě zaschne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Hmm

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Barva

Moje reakce byla na pána co dal za nátěry maringotky 10 litrů. Térem ošetřím maringotku 7 x 2.2 m za cca 1500 kč. Samozřejmě když dělám novou, pěkně ohoblované dřevo, žádné chlupáče. Takové ošetření správně provedené vydrží možná až desítky let. U mě zatím max po 10 letech s krásnou patinkou, dřevo zcela zdravé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 10. 2021
Re: Hmm (75397)

Lněný olej - fermež se běžně jako jediný na venkovní úpravu dřeva pouižívá. Případně jiné přírodní oleje. Pokud má být zachován přírodní vzhled dřeva. Přirozeně jako přírodní prostředek to dřevo na povrchu rychleji zajde než když se použije nějaký umělý Luxol.
Jinak se používá jako prostředek na napouštění dřeva pod barvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Hmm (75397)

> 1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Hmm

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu. <

Hipster je vlastně předražený naředěný a obarvený lněný olej. Když koupím 25litrovek řepkového nebo slunečnicového v akci, vyjde to mnohem levněji. Protože i to že je lněný olej ze lnu je blaf.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 10. 2021
Re: Hmm (75397) (75400)

Řepkový nebo slunečnicový olej netuhne a nedá se běžnými prostředky k tuhnutí prakticky ani přinutit, protože obsahuje jen velmi málo nenasycených vazeb. Musel by se možná dost náročnými postupy chemicky upravit.
Dřevo natřené takovým olejem bude nejméně rok lepivé a po tu dobu bude chytat z ovzduší všelijaký prach a nečistoty , olej by ze dřeva mohl vzlínat ven do těch nečistot a na slunci by se sám tento olej UV zářením rozkládal na další látky podobné těm nečistotám.
Maximálně, pokud by chtěl někdo ušetřit, by mohl těmito oleji nastavit malou část lněného oleje, čtvrtinu, pětinu... Nevím ale, jak by to potom působilo na přilnavost barvy, kterou by se dřevo po takové penetraci natíralo.
Ale zase taky nevím, jako mají tyto oleje afinitu k škůdcům a mikrobům. jejich příměs by mohla přitahovat dřevokazné škůdce nebo mikroogranismy a takové dřevy by tak mohl o být rychleji zničeno škůdci nebo hnilobou.
Jediný další přírodní olej, o kterém vím, že je vysychavý a dal by se tak k vyschnutí, respektive polymerací vzdušným kyslíkem přinutit, je makový olej. Tam by to ale cenově jaksi nevycházelo. Možná že nějaký z dnes nově získávaných a používaných olejů z různých semen atd je vysychavý taky, ale jejich využití je ve zdravé výživě a ochucování potravy nebo v kosmetice a jejich cena pro úpravu dřeva obrovsky vysoká.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Hmmm

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Fermež

Fermež je ok tak do interiéru, v exteriéru dlouhodobou ochranu povrchu neposkytne. Tam se už od dob vikingů používá s nejlepšími výsledky dřevní dehet, který vzniká jako jedna z frakcí při pálení dřeva bez přístupu vzduchu na dřevěné uhlí. Porovnávat dřevní dehet a lněný olej je fakt chucpe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 10. 2021
Re: Fermež (75403)

U dřeva umístěného venku fermež, která se vsákne do hloubky dřeva a tam zpolymeruje, zůstane. Zbytky fermeže, které zůstanou na povrchu dřeva, se vlivem UV záření ze slunce rozloží stejně jako se vlivem UV záření a srážkové vody vystaří povrchová vrstva dřeva. Dřevo tak získá vzhled více desetiletí starého dřeva, což je většinou účel, přitom nezměněná zpolymerovaná fermež v hloubce dřeva dřevo chrání dál.
Ale průmyslově vyráběné lazurovací laky typu Luxol působí déle, protože za prvé mají v sobě ochranné látky proti rozkladu uV záření, takže vystaření vzhledu dřeva probíhá sice pomaleji, ale je stabilnější a obsahují přísady proti plísni a škůdcům, takže vrstva v hloubi dřeva chrání dřevo o něco déle.
Zase jsou proti lněnému oleji, respektive fermeži obvykle dražší.
Dřevní dehet pak bude dnes vedlejší odpadní produkt z výroby dřevěného uhlí probíhajícího dnes v uzavřených retortách či reaktorech. Vzhledem k tomu, že v Evropě se toho uhlí na dneska velmi módní grilování každý rok spotřebuje nejméně mnoho desítek tisíc tun, je dřevní dehet vítanou možností, jak zlepšit ekonomiku výrobců dřevěného uhlí. A jsou náznaky, že se k využívání dřevěného uhlí z obnovitelné biomasy, díky současnému zelenému bláznění s fosilními emisemi CO2, vrátí i některé průmyslové technologie, například výroba železa z železné rudy. Pokud by se to tak stalo, bude zřejmě produkce dřevního dehtu velmi vysoká a tak dehet už nebude tak drahý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Hmmm (75402)


>
1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Hmmm

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

<

Nejme blbí. Přečti si technický list k tomu oleji a pak tu panuj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 4. 10. 2021
Problém

Gupo máš problém? Psal jsi tu, že je to naředěný a obarvený lněný olej. Ne, fakt není. Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu. Jinými slovy tér nařeďěný olejem a terpentýnem. Tak nevím co tu točíš zase za konspirace ala lněný olej není ze lnu apod. Já osobně místo fermeže dávám tungový olej a míchám v poměru 3 díly téru, 2 díly oleje a 1 díl terpentýnu. Poměr si můžeš udělat jaký chceš, podle toho čeho chceš dosáhnout. Tady ten hipster máš už namíchaný. Já si radši míchám sám. No a ty si klidně natírej slunečnicovým olejem, ale nepiš tu nesmysly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Problém (75406)

Jaký nesmysly, že lněný olej není fermež? Nebo že fermež není lněný olej? Fermež je povařený lněný olej.
Nemá smysl dál živit tvé naučené utrácení a víra v lepší zboží podle názvu. Oleje se pančují a to co je vydáváno za něco, obzvláště jde li o receptury lehce prodejných napouštědel, není zpravidla pravda. Jde o odpadní a hlavně velmi levné suroviny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Fermež (75403) (75404)

Radime ta receptura když si přečtu tvé slova, je prostě průhledně podivná. Co udělá zasychavá složka smíchaná s nezasychavou plus ředící odparný terpentýn? Jak tu píše 1984 3 díly nezasychavého téru, kterým naředíš (tér je řidší) 2 díly oleje nezreagovaný a neuvařený s kovem (katalizační složkou) a ještě aby ho bylo více a lépe se zhomogenizovaly a nevrstvily složky v bandasce tak trocha - 1 díl terpentýnu. Kdyby tam byla pryskyřičná složka, tak by k nějakému rychlejšímu vytvrzování docházelo, tak do týdne, ale ta tam není, takže zasychání a oxidace je velmi podobná.

Opravdu není lepší to napustit olejem řepkovým z akce? Vždyd je to to samé nezasychavé, pro ten efekt proti kažení povrchu přidám trochu téru, je antimikrobiální a je to úplně to samé.

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Problém (75406)

>1984 píše :- Gupo máš problém? Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu.<

a odpovídám, ne není to fermež, dle technického listu je to lněný olej, kdyby byl v procesu výroby nějaká přeměna, měl by tam být zmíněn i složka : katalyzátor pro přemněnu lněného oleje ve fermež.


"Technický list hipstér
*ODDÍL 3 SLOŽENÍ / INFORMACE O SLOŽKÁCH
3.2
Směsi
Směs lněného oleje, terpentýnu a dřevného téru"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 5. 10. 2021
Lněný olej

Ano, fermež je povařený lněný olej. Ale lněný olej je podle Tebe blaf, který není ze lnu. Hipster je zase obarvený lněný olej. dva nesmysly, stačí? Pokud máš důkazy, že je něco pančováno, bež s tím na kontrolní instituci, jinak jsou to hloupé konspirační kecy. Asi bys taky nebyl rád, kdyby o Tobě někdo rozhlašoval, že gupův med není med ale cukrkandl obarvený karamelem.

Já nikomu hipster nenutím, dal jsem to jako příklad, rychlý odkaz namíchané nátěrové směsi. Je vždycky levnější koupit si jednotlivé složky v barelech a namíchat sám. Tak tu nemel něco o mém naučeném utrácení a víře v název. To jsou jen takové "gupoviny". Vždy jsem jel nízkonákladově na bázi základních surovin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 5. 10. 2021
Zasychavost

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

-------

Jenže tyhle nátěry se provádějí zahřátou směsí, takže ten lněný olej se před aplikací stejně prakticky přemění na fermež. Zásadně natírám horkou směsí a za teplých slunečných dnů, jinak se nátěr nedostane do hloubky, což je základní věc. Tér sám o sobě je velmi hustý, asi tak jako medovicový med a je třeba jej zahřát a naředit pro komfortní práci. Ovšem trocha téru taky nestačí, měl by být základní složkou směsi. Jak jsem psal, pro lepší ochranu dávám tungový olej, který má výrazné antimykotické, fungicidní účinky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411)

No, lněný olej se ze semene buď lisuje, pokud za studena, tak to je spíš potravinový doplněk hlavně pro zvířata. Technický lněný olej se potom získává ze lněného semene extrakcí rozpouštědly, stejně jako levný řepkový a jiný olej.
Zasýchavost - rychlost polymerace lněného oleje je různá, podle toho, jaké v něm příměsi. U toho získaného extrakcí rozpouštědel bude asi nejvyšší.
Níže v příspěvku jsem měl teorii, že prodejci si pletou lněný olej a fermež a když doporučují lněný olej na nátěry dřeva, ve skutečnosti prodávají už fermež. Proto je dobré u takového produktu vyzkoušet, za jak dlouho ten "lněný olej" uschne - zpolymeruje. Buďto nasáklý v malém hadříku nebo natřený na nějaký nesavý povrch. Na hadříku by měl zschnout do 2 - 4 dnů, na nenasákovém povrchu tak do 5 - 10 dnů. Pokud je zasychavost nedostatečná, musí se lněný olej upravit, buď přídavkem sikativa nebo vařením nebo obojím.
Takový upravený lněný olej, když se potom ještě naředí cca třetinou až polovinou ředidlem se nazývá fermež. Může se naředit jakýmkoliv vhodným ředidlem nebo třeba lakovým nebo technickým benzínem atd. Terpentýnem se ředit nemusí, je zby tečně drahý . Jedině snad pokud by byl člověk fanatický zelený, protože terpentýn i lněný olej jsou z obnovitelného zdroje, běžná ředidla jsou z ropy, tudíž fosilní suroviny.
Na závěr ještě bezpečnost, pokud jsou z čištění nějaké hadry napůl nasáklé fermeží, nikdy se nesmí ta fermež nechávat zaschnout v hadrech smotaných do nějakého klubka. V takovém klubku zasychajícíc - polymerující fermež uvolňuje množství tepla a uvnitř hadru tak může vzniknout až zápalná teplota, to je cca 200 - 250 st C. Hadry se musí buďto roztáhnout do tenké vrstvy a fermež v nich nechat zaschnout nebo dokud je fermež tekutá, vyprat od fermeže třeba mýdlem nebo pracím práškem. Nebo třeba použitou koncentrovanou lázní z praní prádla. Jak je fermež tekutá, je to jako obyčejný rostlinný olej a vypere se do vody snadno, zaschlá fermež jde velmi těžko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 5. 10. 2021
Hadry

Ty hadry je nejlepší ihned spálit a ne skladovat. Náhoda je blbec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2021
Re: Hadry (75413)

jak už je to vyschlé - zpolymerované, tak už tam nemá co reagovat a co uvolňovat teplo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 6. 10. 2021

https://www.pozary.cz/clanek/68681-pricinou-pozaru-v-truhlarne-v-proseci-nad-nisou-bylo-samovzniceni-nasaklych-ubrousku-specialnim-olejem/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 10. 2021
Re: Hadry (75413) (75414)

JJ, pořádek je v tom případě matka požáru. Pokud to někdo uklidil na jednu hromadu nebo hodil do netěsného koše v rohu... "ideálně" ještě vedle nespotřebované plechovky fermeže nebo barvy...
Myslím, že na takových pracovištích se jako protipožární opatření obvykle předepisuje takové odpady v koši držet mokré či pod vodou.
Pro domácí použítí většího množství fermeže by stálo za to zvážit takové použité hadry skladovat ve vědru zalité vodou a než to začne plesnivět je jednoduše, třeba s špinavými montérkami a podobně vyprat v pračce . Nezatuhlá fermež se chová v podstatě úplně stejně jako každá mastnota a pracím práškem či gelem se odstraní velmi snadno. Snad i částečně zatuhlá nebo snad i úplně zatuhlá by možná šla dostatečně vyprat, ty enzymy, co jsou v lepších pracích prostředcích, umí rozpustit a převést do vody leccos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.40.213) --- 6. 10. 2021
Skladování

Hadrů je všude dost, já bych se nějakým skladováním vůbec nezabýval. Po dokončení práce ihned hážu do kotle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.166) --- 7. 10. 2021

cena medu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412)

Jsem viděl v Kauflandu lazuru na dřevo, 10 l barel za nějak 280 Kč.
Ale asi je to pěkný šmejd, je to vodouředitelná lazura na bázi akrylátů. Dřevo nabarví, ale nejspíš moc chránit nebude. Asi by to bylo optimální, pokud by někdo chtěl, dřevo napenetrovat třebas fermeží, trochu slaběji aby nic nezůstalo na povrchu a až by to stoprocentně zschlo, tak potom tu lazuru. Nicméně pro někoho by to mohla být taky použitelná cesta.
A šmejd je i ten barel, když jsem se na to chtěl podívat, barel netěsnil a vyrobil jsem flek na košili.
tak teď budu testovat tu akrylátovou vodouředitelnou lazuruv ještě důkladněji - jestli ten flek půjde v pračce vyprat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.190.67) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419)

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.190.67) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419)

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421)

"Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná"
Myslím si o tom něco podobného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421)

Ale bylo to levné ne? Technický list k tomu vyrobil nějaký skladník od Trutnova a panečku musí se prodávat dobře když i Radimovi to nedalo a zašpinil si od toho košilu.(nic ve zlém)

Je to jako u medu. Akorát se věc časem prostě zdraží a zařadí do běžného značkového sortimentu za třikrát tolik. A pak to bude bez pochyb kvalitní jak 1985 káže.

Prostě tržní tlaky a blbý Čech co koupí každý šmejd jen proto, že je levný, takto se drží v supermarketu položek plno a drží se nad vodou hlavně Němec kde domácím dává slevy v desítkách procent na nákupy zato že nakupují, ale tady po volbách jen a jen výhledové zdražování.

Prostě takové české dobré specifikum je bezslevovým rájem pro obchodníky.

cituji ze stránek výrobce hrbící se před řetězci:

Dotaz: lazura na dřevo

Dobrý den,

v poslední době se v prodejnách OBI, Penny market a nyní i v Kauflandu objevila akrylátová vodou ředitelná lazura na dřevo s nenormalizovanou
hnědou barvou v plastových kanysterch o objemu 10 l. Na stránkách
OBI uvádějí u této barvy ke stažení technický list firmy Barvy Teluria. Já jsem však tuto barvu na vašich stránkách nenalezl. Lazura se prodává oněch 10 litrů za 189 až 249,- Kč. Je tato lazura
dobrá na venkovní ochranu dřeva ? Na př. dětského hřiště? Zdá se mi levná ? Je to tedy váš výrobek ? Obsahuje směs vosků a olejů ? Co znamená akrylátová ? Bude dřevo pak i dýchat jako třeba u S1035 ? Děkuji.

Zmíněná vodou ředitelná lazura není kvalitním značkovým výrobkem, jedná se o levné výrobky vyráběné v cenové hladině podle požadvku supermarketů. Pojivovou složkou je akrylátová disperze a vodou ředitelný výrobek neobsahuje oleje. Ošetřené dřevo bude “dýchat” jako u kvalitních lazurovacích laku jako je i zmíněný S1035 Lazurol topdecor. Z vodou ředitelných lazurovacích laků je kvalitní V1315 Lazurol aqua dekor.

https://www.bal.cz/dotaz/lazura-na-drevo-3/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.14.164) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423)

... kolko vydrzi kvalitne urobeny nadstavok z vejmutovky napr.,ked sa nicim nenatrie? cize ked sa ušetrí cas, praca, financie, a ekologia, lebo po skonceni zivotnosti sa moze s cistym svedomim spalit v krbe a popolom pohnojit zahrada..mam take nadstavky uz desat rokov, a nevyzeraju ze by chceli tak skoro dosluzit.. ake mate skusenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424)

Úl hnije odspodu, tz první práchniví dna, většinou od palet které to chytnou z hliny. Potom od nemocných míst, což může být nějaký parazit nebo houba už od seče nebo od zapařeniny. Jinak dřevu vůbec nerozumím. Nějakou přidanou hodnotu ve větší míře jako nátěry úlů obnova zatím ve velké míře neřeším, co jsou nástavky před 20ti lety, tak naty nemocné kusy, asi 5% mám obdobné řešení - proletí komínem. Sololitové v podstatě jsou vyřazený, ale asi je ještě proberu a zařadím. Unich je velká výhoda malá váha a pevnost, izolace uvnitř jsou to ale mravenčí torza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425)

Já dna velice pečlivě a nadměrně impregnuji fermeží, takže i když jsou postaveny na hnijícím dřevě, tak dlouho odolávají. Případně jdem zkoušel na spodek dna dodatečně dávat ještě dřevěné výztuhy navíc natřené jedovatými přípravky proti hnilobě a potom na dno přibité. To spíš mi hnilobou chytnou nástavky, které nejvíc natírám lněnou fermeží. Ovšem nástavky dělám ze všelijakého odpadního dřeva nebo z přířečů určených pro výbobu palet, které byly například vyřezány ze ztluštělých spodků smrků, kde je smrkové dřevo zřejmě vlivem napadení václavkou velmi řídké a tudíž náchylné k hnilobě.
Impregnace podle mne prodlouží životnost dřevěných nástavků tak dvakrát.
Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423)

Jinak akrylát je podobná filmotvorná složka barvy nebo průhledného laku jako třeba syntetika nebo polyuretan nebo nitroceluloza do laku. Je to pojivo novější, které se osvědčilo a které takm pokud jsou akrylátová barva či lak dobře vyrobené, tak natřený povrch má velmi dobré vlastnosti.
Tady asi vzali nějakou rozpouštědlovou akrylátovou barvu dostatečně obarvenou pigmenty a přídavkem detergentu a alkoholového či podobného rozpouštědla rozpustného ve vodě z toho dohromady "vyšlehali" emulzi typu "olej ve vodě" neboli udělali z toho vodouředitelnou barvu s malým obsahem vlastního pojiva. Jako se třeba například z sntikorozního a mazacího oleje delá vodní emulze třeba pro obrábění a lisování. Levná je asi proto, že na 10 litrů emulze jim stačilo odhadem jen málo barvy, cca 2 - 4 kila, a asi taky proto, že na tu výrobu použili nějakpou levnou akrylátovou barvu. Pravděpodobně asi by taková emulze šla našlehat i z jiných druhů barev než z akrylátových.
Dřevo po natření takovou emulzí dýchá proto, protože, v té emulzi je barvy málo, barevné pigmenty a akrylát se uloží v některých pórech dřeva a jinde ty péry zůstanou otevřené. Akrylát potom trošku odradí dřevokazný hmyz a pokud je v té emulzi i nějaká protihnilobní chemie, tak i nějakou dobu chrání proti houbám a jiným mikroorganismům. Je to podobné jako by se klasická rozpouštědlová barva několikrát naředila ředidlem. Potom taky se barevné pigmenty dají do dřeva zatřít, usadí se v uvnitř pórů a zvýrazní tak barevná léta toho dřeva. A rozředěné pojivo zasákne do hloubky a bude to dřevo trochu chránit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426)

>Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.<

Sololit pokud se správně pro včelu naimpregnuje, vznikne docela odolný materiál. Pokud ne, je to semeniště chorob a nepříjemností. Těch výhod impegnace si všiml výrobce střech onduline, tuším že od socialismu se takový typ střech vyrábí. Přestal jsem sololit na úly používat kvůli nákladnosti při sestavování a úprav aby vydržel a těm mravencům. Poslední opuštění sololitu na úl byla vrchní část víka. Náhrada je dražší ale je novátorská a posouvá mne to k novým poznatkům a konečně vyřešila mravence definitivně jak to po prvním roce vypadá. Jediná věc ze sololitu které jsou v dalším plánu doplňování inventáře jsou už dlouhodobě rámková krmítka. To se těžko nahrazuje. Má svá specifiká a výhody a přednosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428)

Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. Možná by se musel impregnovat před přibitím na nástavek, to znamená uříznout kus, ponořit do nádrže s impregnací, necchat nasáknout, potom odkapat, utřít a přibít. Ale to je piplačka a drahé.
Ti mravenci jsou taky argument, u mně na zahradě je jejich velký tlak, umí se mně nastěhovat i do jednostěnného dřevěného úlu, natož do vnitřního prostoru dvoustěnného nástavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428) (75429)

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost
Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. <

Já nevím proč, ale při syntetické barvě s označení z doby předrevoluční a někde i dnešní, tz. S,není problém. Dostal jsem darem i několik q centů barvy vypalovací (S), ale byl velký problém s mou alergií na její výpary, ale prostě ta barva pokud dnes nástavky vyřazuji, neměla s průsakem kvůli vodě větru problém. Spíš s mravenci, odolností vnitřní strany. Asi záleží natom, jestli termín impregnace barvou vypalovací nebo syntetickou s označením "S" (S 2013 např nebo S2023 vypalovací) je otázkou nějaké penetrace rozředěné levné náhražky dříve docela kvalitního a drahého nátěru, nebo nějaké chyby které se dopouští nškdo při aplikaci, ... spíš nevědomě v pracovním postupu koupí nebo rozmícháním nějaké směsy, který není prostě na sololit vhodný. To se ale stává že se něco nepovede. Žeano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428) (75429) (75430)

No, já jsem sololit impregnoval hlavně fermeží. Co byly sololity natřené barvou, tak to bylo bez impregnace prostě jen natřené a původně pro jiný účel, do včelína. Ty byly úplně nevhodné, jednu dobu jsme z nich dělali ptačí budky.
Vypalovací barva, se kterou jsem se setkal já, byla barva vypalovací S2056 a tuším S2124 a byla určená pro auta. Používala se do nich takzvaná melaminová pryskyřice a pro kvalitní lesklý rozliv, hlavně za vyšších venkovních teplot v létě se tam používala nějaká procenta speciálních ředidel s vysokou teplotou varu. A dost smradlavých. Ta barva vyžadovala vypalování při vysoké teplotě nějak od 80 do 120 - 140 st C. Jinak zůstávala tekutá. Hodně se používala na nátěr plechových střech, protože na nich dobře držela, odstín byl na slunci na svou dobu hodně stálý a v létě se dala vypálit slunečním UV zářením v kombinaci se sluncem rozpáleným plechem.
Obě dvě vypalovací barvy tehdy dělaly tuším Barvy a laky Hostivař.
Ještě mám doma nějaký barel této barvy coby odpadní mix odstínů na plecha na střeše, snad po těch letech bude ještě použitelná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (178.22.113.70) --- 15. 10. 2021
zelený úděl

Jsem rád že jenom včelařím. A při mé činnosti nevznikají emise a tedy nemusím kupovat emisní povolenky.
Jejich ceny se totiž utrhly z řetězu. Toto musí kupovat velké chemičky, kterým není hej při současném vývoji na energetickém trhu. A tak raději zavřeli/přivřely krám, nebo jedou na technologické minimum.
Podobný raketový vývoj je u ceny dřeva. Takže drahé řezivo,
sušené v sušce, poháněné plynem od Bohemia energy.
Dost drahá sranda. Proto jsem pro letošní (příští) rok vzdal obměnu úlů.
Při této drahotě, by med musel stát 400 Kč/ kg a to zatím nikdo nezaplatí.
Popřejme si pevné zdraví nám i našim včelám protože peněženky dostanou pokouřit.
Nebo vidíte to jinak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 10. 2021
Re: zelený úděl (75432)

Já to vidím strašně nejasně. Určitě se bude zdražovat, ale je otevřená otázka, při jaké úrovni se lidi začnou bouřit a utnou to. Či jestli zelení exponenti v Bruseli uhnou z toho radikálního směru a při jaké drahotě uhnou. To je všechno absolutně nejasné. Pokud by nechtěli uhnout vůbec a prosadili by ten radikální Green Deal v celé šířce, tak to má potenciál snížit naši životní úroveň na takovou, jaká byla u nás za komunistů tak v roce 1960 nebo 1970. Nebo možná ještě výrazně nižší. To by byl potom úplný kolaps společnosti.
Většina dnešních lidí by v takové chudobě ani žít neuměla, navíc taková chudoba znamená, že lidem přestanou být dostupné nejnovější technické výdobytky. Tím se může zvětšit jejich ekologická stopa tak, že se na dané evropské území už nevejdou a počet lidí by tak musel být násilně zredukován. Buď vyháněním - emigrací nebo hladomorem nebo válkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

neuvedu (84.19.91.236) --- 16. 10. 2021
doba minula a soucasna

polasku kolik je ti roku, ze vis jaka byla zivotni uroven v r 1960 ebo 1970 - byla takova jakou si prevzali po 1 republice nebo po valce- bouraly se polorozpadle stodoly a chatrce s doskami- nebo se prebudovaly na poradne domy,garaze,dilny. prestalo se zit ve 2-3 mistnostech jak dlan 5-10 lidi.zmizely hnojiste ve dvore s drevenymi kadibudkami.kdo vybudoval svetoznamy prumysl vseho druhu -se spickovymi zavody,zemedelstvi - ze kterych jsou dnes rujny- nebo zbourany.kdo postavil ty statisice bytu,skoly,sportoviste,prehrady-tento rezim ani jednu,asfalt. silnice,dalnice,kanalizace,vodovody,zeleznici,plyn,dokazal jsem v r 1968- 1971 postavit patrovy podsklepeny rod. dum + garaz,dilna chlivek,+skladovaci mistnisti z del.platu a bez dluhu. rodice staveli za valky-otec byl totalne nasazeny.kdo ma chut delat nepotrebuje zadne politruky za zady at je rezim jaky chce.kdo financoval a udrzoval cirkevni majetek- za minula byvaly kostely plne lidi-dnes prazdnota. polasku pujdeme oznacovat co se vybudovalo minule a co ted - to zbourane popiseme jak to bylo velke bud si jist, ze to prohrajes 100 :10 za stejne casove obdobi. muzu te ujistit, ze v prime rodine zadny komunista nebyl.v zacatku stavby me udal aktivni S. prohledli,zapsali -potom prisli tri - zkontrolovali doklady nic nenasli a pri odchodu jeden rekl bez jmenovani-udal vas a bydli nedaleko vas a bylo jasne kdo.vic se neukazali. pokracuji v nemale podpore u deti. polasku jsi nejaky aktivista dneska montoven a skladu. jsem zvedav na reakce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 10. 2021
Re: doba minula a soucasna (75434)

No a proto píšu, že Green Deal má potenciál nás do té životní úrovně těch 70 nebo 60 let minulého století vrátit. Neříkám, že se to určitě stane, protože budoucnost je nejasná, ale stát se to může. Pokud se těm zeleným kazisvětům a ekonomickým sebevrahům odtrženým od reality v Bruseli podaží ty zelené nesmysly prosadit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Tlamka (91.127.45.55) --- 16. 10. 2021
včelie žiarenie

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Tlamka (91.127.45.55) --- 16. 10. 2021
včelie žiarenie

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (178.23.219.11) --- 16. 10. 2021
Re: včelie žiarenie (75437)

Umíte u této energie změřit, do jaké vzdálenosti od úlu působí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75438 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 75318 do č. 75438)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu