Včelařská konference

Tak jsem navstivil Natura Viva , vystavu myslivosti rybareni a
vcelareni. byl jsem zklaman . Vcelarska probematika tam byla proti lonsku
zastoupena jen zlomkem. V kratkosti...byl to spise debakl. Nebyly
zastoupeny ani prazske prodejny, anni nikdo u ustredi ani nikdo z Dolu.
Snad financni problemy. Jsme v obdobi, kdy se asi vsechni meri ziskem. Ale
na vsem se neda vydelavat. Myslim ,ze propagace vcelareni je malo ziskova,
ale ma svuj ucel. Chtel jsem se vice poradit s nekym z Dolu o podrobnoste
aerosoloveho osetreni, ale nebylo s kym. Mozna ,ze nekdo z vyzkumnych
pracovniku nebo odrorniku jinde mi poradi. Posilam zvlastni prispevek.
Zdravi Jarka

> Zajímavý zpusob hodnocení agresivity vcelstev jsem nasel v publikaci
> BIBBA (British Isles Bee Breeders' Association, tj. spolku britských
> chovatelu): "The Honeybees of the British Isles. Delí agresivitu na
> tri údajne nesouvisející projevy: a) bodavost (stinginest) - je
> hodnocena poctem zihadel obrzených pri standartní prohlídce celého
> plodiste b) nervozita (jumpiness) - je hodnocena poctem vcel, které
> vylétnou z otevreného plodiste za predmetem (rukou) pohybujícím se
> rychle nad ním. c) pronásledování (following) - je hodnocena poctem
> vcel, které krouzí kolem hlavy a pronásledují cloveka i pri odchodu od
> úlu. Pro zajistení objektivnejsího hodnocení, doporucují prohlízet
> vcelstva pokazdé v jiném poradí, prípadne vcelstva podezrelá z
> nekterého typu agresivity premístit na oddelená stanoviste.

Tohle je vsechno subjektivni posuzovani - a tim padem
nesrovnatelny. Existujou dve OBJEKTIVNI metody.

1. pingpongovej micek potazenej cernou semisovou kuzi kde se
pocita pocet zihadel ktery uvaznou behen 30 vterin pri kejvani pred
cesnem.

2. je ale znamo, ze vcely na tebe vlitnou (narazej) aniz by daly
zihadlo. opet pingpongovej micet namalovanej na cernobilo s
mikrofonem kterej pocita narazy. Mam dokonce nekde schema
zapojeni va laptop.

\vov

Zajímavý zpusob hodnocení agresivity vcelstev jsem nasel v publikaci BIBBA (British Isles
Bee Breeders' Association, tj. spolku britských chovatelu): "The Honeybees of the British
Isles. Delí agresivitu na tri údajne nesouvisející projevy:
a) bodavost (stinginest) - je hodnocena poctem zihadel obrzených pri standartní prohlídce
celého plodiste
b) nervozita (jumpiness) - je hodnocena poctem vcel, které vylétnou z otevreného plodiste
za predmetem (rukou) pohybujícím se rychle nad ním.
c) pronásledování (following) - je hodnocena poctem vcel, které krouzí kolem hlavy a
pronásledují cloveka i pri odchodu od úlu.
Pro zajistení objektivnejsího hodnocení, doporucují prohlízet vcelstva pokazdé v jiném
poradí, prípadne vcelstva podezrelá z nekterého typu agresivity premístit na oddelená
stanoviste.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 12, 2002 4:11 PM
Subject: Re: útočné včely


> Podobny problem:
>
> Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
> vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
> nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
> vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
> rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.
>
> Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>
>

A takhle zájem vystavit zařízení na XIII. konferenci zlepšovatelů a
vynálezců v Praze nemáte? Pokud ano, pošlu přihlášku a pokud Komise pro
racionalizaci usoudí, že to za vystavení stojí, tak ČSV hradí cestovné,
stánek (minimalizovaný) a ubytování v Praze. Asi by to stálo za to ne.

Současně se obracím na všechny účastníky konference, pokud by někdo
věděl o vhodném exponátu nebo zlepšovateli pro výstavu, pošlete mi
zprávu. Je jedno jestli přes konferenci nebo na csv/=/volny.cz

Děkuji

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Jan Jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Monday, May 27, 2002 1:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Rojení a akustická kontrola
>
>
> V lońském roce jsem dal dohromady program na digitalizaci a
> zpracování signálu frekvenční analýzou na PC (min 200MHz)
> pomocí jednoduchého AD převodníku připojeného na seriovém
> portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.
> Zařízení by bylo vhodné na stabilní stanoviště s pevně
> zabudovanými mikrofony do podmetů (v molitanu) a notebook.
> Zdraví Jindra
>

Pomocí trubičky se dá vytvořit umělý matečník, pomocí kterého se dají přidávat oplozené i neoplozené matky. Postup je následující:
- jeden konec trubičky zadělám kouskem mezistěny, ve které propíchnu asi čtyřy otvory špendlíkem z důvodu přístupu vzduchu
- z druhé strany vložím do trubičky matku hlavou k mezistěně a trubičku uzavřu umělou matečníkovou miskou. Při nasazování misky je nutné dávat pozor, aby se matce mezi trubičku a misku nepřiskřípla noha nebo křídlo.
- miska s trubičkou se připevní na zapichovací pásek a matečník se vloží například do připravovaného oddělku

Takovýto umělý matečník lze vytvořit i pouze z mezistěny, kde proužek mezistěny namotáme např. na tužku nebo kolík.

Sám tyto prodávané umělé matečníky používám a zatím jsem neměl žádné problémy s přidáním matky tímto způsobem, i když jsem takto přidával matky pouze do odělků.

S pozdravem
Petr Zdráhala

Podle mě tedy ta superkvalitní matka nestojí taky za nic.
Není to paradox? Jinak tomu nerozumím.
Eman
:>vlastnostech. Takže mohu mít superkvalitní matku, ale
:>včelstvo nemusí stát za nic.
:>Pavel
:>

> Matce je venovana nalezita pece jiz od vajicka. Za nekvalitni jsou
> povazovany matky nouzove, ktere vcely casto odchovavaji z nekolik dni
> starych larvicek a takoveto matky pak byvaji mensi, s nedostatecnou
> produkci materiho feromonu a byvaji i mene vykonne (kladou
> mene vajicek,
> vajicka jsou drobnejsi...).
>

Myslím, že už jsem to pobral. Prostě tyto matky jsou fyzicky a duševně v pořádku, ovšem není zde ani slovo o genetických vlastnostech. Takže mohu mít superkvalitní matku, ale včelstvo nemusí stát za nic.
Pavel

matka z tiche vymeny je kvalitou stejne hodnotna jako napr. matka rojova. Matce je venovana nalezita pece jiz od vajicka. Za nekvalitni jsou povazovany matky nouzove, ktere vcely casto odchovavaji z nekolik dni starych larvicek a takoveto matky pak byvaji mensi, s nedostatecnou produkci materiho feromonu a byvaji i mene vykonne (kladou mene vajicek, vajicka jsou drobnejsi...).

Já se ještě jednou vrátím k tomuto tématu.
Včera jsem ještě pročítal poslední číslo Včelařství a narazil jsem tam na větu, že matky z tiché výměny jsou všeobecně uznávány za kvalitní.

Máte někdo představu v jakém smyslu kvalitní?
Pavel

>> Rád bych s Vámi probral:
>> - je to jev pozitivní nebo negativní?
>> - výměnit matku nebo být rád, že včelstvo "funguje"?

> Matku bych urcite vymenil ...
> ... jedinou vyhodu, kterou vidim, je ze se vcely nevyroji
> ... jev s sebou prinasi prilis mnoho nevyhod - kazdorocni
> preruseni plodovani, mozna ztrata natky, obtizne vyhledavani matky,
> matka nemusi byt dokonale oplodnena ...

a prohlášení redakční rady:
Redakční rada zodpovídá za obsah a úroven časopisu a tudiž považuje za nezbytné se vyhnout veškerým materialum, které by se vymykaly odbornému poslání a narušovaly soudržnost včelařské obce.
tzn.
Doba mezi Listopadem -přípravou prvního po totalitního sjezdu se v obsahu a všestrané informovanosti v časopisu VčELAř se patrně nebude již opakovat !!
Zprávy narušující Soudruhy se tam vůbec neotisknou nebo jen ve zkratce.
npř.
Do konce května se nepodařilo/UV/najít způsob vstupu Včelařského spolku v Brně za člena CSV.Proto bylo rozhodnuto požádat výbor ZO Brno-město o svolání členské schůze,na které by se projednala celá záležitost za účasti členů PUV.
v dobrém franta.

Musim říci, že mam nejradeji med z panenských souší.
Proto starší souše na podzim likviduji a nechávám
jen svetlé. Matka do nich nerada klade a tak je používám
místo mřížky. Je pravda, že je s nimi horší práce, ale
věřím tomu, že med vytočený z tmavých souší musí v sobě
obsahovat rezidua vyluhovaných exkrementů larev
(i kdyř se vykálí jen jednou) a jiné látky nastřádané
v plástech pod košilkami.
Jindra

Ja bych si nedělal žádné starosti s medem v mezistěnách. Při vytáčení si dám větší pozor, abych si je nerozlámal. Dávám mezistěny včelám tam kde mají místo a tak vždy 50 - 80 mezistěn vytačím s řepkovým medem, možná 2 - 3 se podaří poškodit. Po vytočení je dám ihned do plodiště a za pár dnů jsou pěkně vyspravené a zakladené.
Petr

Jestli je to co mám já, tak to je redukce na snadné vložení do klícek.
Já to mám sesazený a buď to celé vyndám z loučky a vložím do klícky, nebo ty
dvě části oddělím a zapíchnu do plástu.
Eman
:>> ten treti dil mohl byt. Vite to nekdo ?
:>>
:>> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

svět je malej. Já mám tentýž problém-zdálo se mi to pěkné, tak jsem tam ten
třetí díl nasadil hned po nalarvování misek. Jen to ztížilo kontrolu počtu
přijatých. Jestli to má smysl jako ochrana, aby to nevykousaly již vyhlíhlé
matky - nevím, snad? Ty to vykusují z boku - tady by asi neuspěly. Přitom
každý výrobek má mít návod k použití - i balíčku ochran Pepino je. Jsem sice
rád, že není u rohlíků, ale tady bych se rád dověděl co s tím.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

> Prvni dve casti s uspechem pouzivam, ale dosud jsem nezjistil, na co by
> ten treti dil mohl byt. Vite to nekdo ?
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

I já se těšil, jak pod mřížku vložím čerstvě zakladené mezistěny a ty starší
souše půjdou z medometu do tavidla. Asi je to velkým přílivem nektaru, nebo
tím, že matka dává přednost starším souším. Příčinu bych laicky řečeno viděl
v tom, že i do nedostavěné buňky včely dají nektar, ale matka tam vajíčko
nepoloží. U většiny mých včelstev je většina mezistěn bud zanesená medem,
nebo netknuta stavbou.


Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich
zaniesli
> medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
> plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej
kopy
> , takze voskom by to byt nemalo.
> Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
> medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
> Nemate niekto podobnu skusenost ?
>
>
> Pista
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Koupil jsem si pred casem sadu matecnikovych misek. Komplet ma
tri casti: matecnikovou misku, plochy drzacek (pro zapichnuti matecniku
do plastu) a zuzenou trubicku, kterou lze nasadit sirsim koncem na
matecnikovou misku.

Prvni dve casti s uspechem pouzivam, ale dosud jsem nezjistil, na co by
ten treti dil mohl byt. Vite to nekdo ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Jen pro doplneni - v zime jsem procital Odborne vcelarske preklady,
byl tam take clanek na toto tema (nejaka teorie + popis mericiho
pristroje).

Nasel jsem to: OVP 1996, c.2, str. 34, O. Vancata, Vyuziti akusticke
technologie pro sledovani vasich vcel.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Zrovna jsem u počítače. Takže už je to tam (tj. na adrese:
www.vcely.or.cz/files

J. P. Baudiš


> Pro velký zájem o dokumentaci jsem zazipovanou
> dokumentaci poslal správci konference pro uveřejnění
> ve složce souborů ke stažení.
> Zdraví Vás Jindra

Pro velký zájem o dokumentaci jsem zazipovanou
dokumentaci poslal správci konference pro uveřejnění
ve složce souborů ke stažení.
Zdraví Vás Jindra

Zdravím příteli.
Měl bych zájem o zaslání nabízené dokumentace na adresu
havel/=/pds.pce.cdrail.cz
děkuji )mirek

portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.

Vážený pane kolego,
mám zájem, prosím o zaslání podkladů.
B.Horák

V lońském roce jsem dal dohromady program na digitalizaci a
zpracování signálu frekvenční analýzou na PC (min 200MHz)
pomocí jednoduchého AD převodníku připojeného na seriovém
portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.
Zařízení by bylo vhodné na stabilní stanoviště s pevně zabudovanými mikrofony do podmetů (v molitanu) a notebook.
Zdraví Jindra

> nemáte někdo plánky na sluneční tavidlo?

Vloni se tu objevila adresa
http://www.beesource.com/plans/melter.htm

a taky jsem si schoval text následující zprávy, ale už nevím, kdo ji poslal:

"Zakladem naseho tavidla je drevena konstrukce o vnitrnim rozmneru 72x72 cm. Zadni stena ma vysku 17 cm, predni 9,5 cm, bocni se sbihaji sikmo. Dno je pobito drevenymi prkynky.
Uvnitr latky na polozeni plechu jsou po trech stranach krome predni, vzdalene 5,5 cm od horniho okraje.
Plech mame z titanozinku o rozmerech 63x68 cm, ze trech stran je "mantinel" vysoky 4 cm.
Predni cast je mirne dolu ohnuta jako parapet. Nad danou cast je vhodne dat pricne rozpurku (tenkou latku), pod kterou roztaveny vosk proteka. Slouzi jako zabrana padnuti necitok do vosku.
Vosk steka do korytka ve predni casti o rozmerech 69x8x4 cm. Do nej je vhodne nalit trochu vodu a vosk vyndavat za studena, lepsi je mit 2 korytka.
Viko mame s drevenym ramem a v nem dvojite vakuove sklo.
Teplota uvnitr je pres 100 st. Kosilky z plechu je nutno sundavat spachtlickou za tepla, nebot za studena zbytky plastev ztuhnou na "beton".
Kolegove maji pres 40 vcelstev a hrave vse vytavili. Pro zvyseni ucinku svetla si jeden z nas svaril stojan s tim, ze muze tavidlo natacet jako slunecnici za sluncem."


Pavel

Nejsem zastáncem ekzaktního měření zvuku včel, i když jako elektrotechnika
mně to velmi láká, protože jakmile jdou včely do rojení, už je pozdě. Zpíš
doporučuji prventivní prohlídky s určitou pravidelností, spojené se
sledováním počasí. Za mé čtyři roky včelaření se mi nevyrojily včely ani
jednou. Jednoduchý recept. Podle velikosti úlového prostoru (velikost rámku,
počet rámkú v nástavku) si určim zhruba kontrolu každých deset dní
(24*39*9), nemusím rozebírat celé včelstvo, jen mně zajímá obsazenost
nístavků, plnost a vystavenost souší. Pokud se blíží plnosti (už to skoro
neunesu) dám další nástavek a teď otázka je kam. Při špatném počasí dávám
nový nástavek dolů, při dobrém počasí nahoru. Při počtu 4 nástavků a
zralosti medu začnu vytáčet a odebírat včely (dělám oddělky) z nejvyššího
nástavku. Prostě se znažim jim dát "přiměřený prostor na práci". Ve
vytváření nového nástavku počítám s tím, že buď půjde dolů jako první (dám
jen souše) nebo nahoru, pak tam dělám brikule s 3 až 4 mezistěnami (podle
toho kdy) a plodové plásty a atd, abych nátáhl co nejdříve včelky do
nástavku. Loni při špatné snůšce jsem bedával ani mateří mřížku abych včelky
neomezoval až později. A v průběhu hlavní snůšky jsem skoro nevytáčel. Byl
velmi špatný rok (12,5 kg na včelstvo).

S pozdravem

Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086



----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 8:21 AM
Subject: Re: Rojení


Jiz tretim rokem overuju pouziti tohoto pristroje. Zmeny ve zvukovych
projevech vcelstva objevil Prof. Jeskov a skutecne vcelstvo s nastupem RN
vydava i jinous trukturu zvuku - dochazi ke stupnovani decibelu v rozmezi
200-300Hz. Problemem vsak zustava technicka stranka veci - jak to zmerit.
Samotny pristroj je jen nastoj, nikoliv zpusob mereni. Merenim podmetem je
nevyhovujici, protoze mereni zkresluji zvuky z okoli (ptaci, pruvan v
podmetu, letadla, traktory ap.). Ockem se merit take neda, protoze jakmile
prebehne po mikrofonu vcela, pristroj reaguje pouze na tuto jednu vcelu.
Jedina moznost je umistit mikrofon primo do vcelstva - do nejake klicky ...
Overovani bych chtel provadet jeste i pristi rok a pak bych o tomto zpusobu
indikace rojeni podal kompletni informace ve Vcelarstvi.

Zdravi,
Antonin Pridal


----- Original Message -----
From: "Petr Zdráhala" <zdrahalap/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 7:58 AM
Subject: Rojení


> Vážení přátelé, když jsem tak pročítal příspěvky na téma rojení, nikde
jsem
> nezaznamenal žádnou zmínku o přístrojích na indikaci rojení. Chtěl bych se
> proto zeptat, zda-li má někdo z Vás zkušenosti s těmito indikátory a jakou
> mají tyto přístroje spolehlivost při určení rojové nálady. Sám tento
> indikátor nevlastním, ovšem uvažuji o tom, zda by se vyplatil, i když
> pořizovací cena je asi něco přes 3000,-Kč.
>
> S pozdravem
> Petr Zdráhala



---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Přátelé,
nemáte někdo plánky na sluneční tavidlo? Domnívám se, že svépomocí si ho udělám
levněji.

Díky
Pepa Přepechal

Nemusí to tak být.
Z mých praktických zkušeností mám, že stačí tzv uměle odrojit. Rozebrat dílo
(úl) na přibližně dvě poloviny, dát jim dost prostoru a je to. Druhý úl dát
na jiné místo s co nejvíc mladými včelkami (na původní místo se vrací staré
zalétané včely).

Při kontrole na rojení jsem akorát viděl novou matku vylézat z matečníku.
Našel jsem si starou a rozdělil to přibližně na dvě poloviny. (loni byl
velice studený průběh jara, 3 neděle pod 10 °C, a tak jsem do nich dlouho
nešel, zmrzly jak třešně tak i jabka).

Jsou jistá doporučení, ale loni jsem to udělal v rychlosti obráceně a do
zimy jsem zimoval krásná silná včelstava a medu jsem měl nadprůměrně. Letos
na jaře jsem mladou matku našel, označil a mám oba dva úly (jou vedle sebe)
ve čtvrtým nástavku. (29*34*9) a za týden budu vytáčet (už teď mám krásně
zavíčkovaný med v krajních plástech).

Ahoj
Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 26, 2002 4:23 AM
Subject: Re: Rojení


Je-li včelstvo v rozvinuté rojové náladě, utvoření oddělku se starou matkou
nepomůže. Musí se nechat "vybouřit" v postupných fázích: víření ve vzduchu,
semknutí do rojového hroznu, stavba nového díla. Vůbec nejlepší je počíhat
si na přirozené rojení prvoroje - tedy se starou matkou, vychytit ji v trávě
před úlem, vložit do klícky, zavěsit na dlouhou tyč a zvednout do výšky mezi
rojící se včely, aby cítily její feromon. To vše asi do 5 min. Pak
sledovat,
kam si roj začne sedat a klícku s matkou tam zavěsit. Jestli nám to místo
nevyhovuje, je možno ho korigovat několika decimetry do stran nebo
několika metry dolů. (V tom případě se ale část včel vrátí do úlu a je třeba
otřepat několik plástů později k roji do rojáku.) Do rojáku roj sklepneme
až po úplném semknutí a uklidnění.
Další postup je běžný - kontrola vyrojeného úlu, usazení roje náběhem atd.

Nemám-li možnost číhat na přirozený roj, provedu umělé zrojení: vyhledám
matku, dám do klícky, zavěsím do rojáku pod víko a sklepu k ní smykem
všechny medníkové a polovinu plodiskových plástů. Roják musí být
dostatečně prostorný, vzdušný, doslova průvanový. Mezitím dostatečně
pokuřuji, aby se včely nasály. Roják odvezu na jiné stanoviště. Tam vyvěsím
víko rojáku na strom i s matkou v klícce. Včely začnou vířit ve vzduchu
a začnou tvořit pod víkem na matce rojový hrozen. Ty, které nevzlétly
a zůstaly v rojáku na zemi, vypochodují do roje po špagátech, které pro
tento účel visí z víka dolů. Takový umělý roj váží běžně 5 až 7 kg. Klidně
ho nechám viset do dalšího dne. Pak přenesu celé víko i s visícím rojem
k prázdnému úlu (co nejblíže od místa vyvěšení) a sklepnu na náběh.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 3:37 PM
Subject: Re: Rojení


> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.
> A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
> matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
> právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
> lokvenc.petr/=/volny.cz








---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Priatelia, mam otazku.


Vcera som robil prehliadku a v jednej rodine uz treti krat za sebou
vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich zaniesli
medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej kopy
, takze voskom by to byt nemalo.
Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
Nemate niekto podobnu skusenost ?


Pista

Přeji lepší počasí. Dnes v Mladé frontě vyšel článeček o včelách -
pyrotechnicích. Kdo nečetl, tady je:

Pentagon povolává do zbraně i včely

Vědci z americké agentury Projekty pokročilého výzkumu pro obranu, kterou přímo
platí Pentagon, dokázali vycvičit běžný druh včel, aby svou udivující čichovou
schopnost věnovaly hledání bomb, min a dalších skrytých výbušnin. Podle
španělského deníku El País byly pokusy zahájeny již před třemi lety, avšak
teprve v poslední době výzkumná laboratoř vzdušných sil (USA) na základně v
texaském Brooksu podrobila cvičené včely řadě zkoušek. Ty potvrdily, že včely
dokážou lokalizovat malé množství ukryté chemické výbušniny v 99 procentech
případů. Když jedna včela objeví podezřelou substanci, není zapotřebí žádná
technologie, aby na místo přivedla pyrotechnika. Včela totiž předá zprávu o
nálezu všem ostatním včelám z úlu a všechny se vrhnou do skrýše s výbušninou.
Pak stačí jen sledovat shluk včel Včel existuje přes 20 000 druhů. Některé
sbírají pyl pouze z jedné jediné květiny, jiné navštěvují kterýkoliv květ jedné
rodiny a další si s druhem naprosto nelámou hlavu, jestliže slibuje pyl.
Entomologové vědí už dlouhou dobu, že tato velká rozmanitost není jen otázkou
pomalého evolučního odlišování, nýbrž ji umožňuje také velmi rychlé a pružné
učení. Zdá se, že včely jsou schopné přizpůsobit se květinám, které jim
nabízejí lepší výživovou odměnu. A právě tuto pružnost nyní využil Pentagon.
Když jedna včela narazí na pach výbušniny, vědci ji odmění kapkou cukru. A
hmyzu stačí jen několik málo hodin, aby informaci o nálezu dostal celý úl.


PS: Kdoví, jestli by nebylo lepší chovat včely pro Pentagon než pro med ... :-))

Zdraví Pepa Přepechal

Ano, presne tohle mam na vcelnici zarizeno. Porizeni veci na sledovnai
jednoho vcelstva stoji do 100Kc.

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Luděk ZITA" <ludek/=/sales.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 9:48 AM
Subject: Re: Rojení


> V této souvislosti mne napadá zda by nešlo do každého úlu napevno zbudovat
> klícku s mikrofonem a přístroj pak připojovat přes nějaký konektor. V
> případě potřeby by jistě bylo možné vyvést vývody mikrofonů do jednoho
místa
> a nějakým multiplexerem zajistit automatické přepínání a stálé sledování
> všech včelstev najednou.
> Pokud by se jednalo o nějaké obyčejné mikrofony, nebylo by to asi ani
příliš
> nákladné.

----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>

> Samotny pristroj je jen nastoj, nikoliv zpusob mereni. Merenim podmetem je
> nevyhovujici, protoze mereni zkresluji zvuky z okoli (ptaci, pruvan v
> podmetu, letadla, traktory ap.). Ockem se merit take neda, protoze jakmile
> prebehne po mikrofonu vcela, pristroj reaguje pouze na tuto jednu vcelu.
> Jedina moznost je umistit mikrofon primo do vcelstva - do nejake klicky
...

Zdravím.
V této souvislosti mne napadá zda by nešlo do každého úlu napevno zbudovat
klícku s mikrofonem a přístroj pak připojovat přes nějaký konektor. V
případě potřeby by jistě bylo možné vyvést vývody mikrofonů do jednoho místa
a nějakým multiplexerem zajistit automatické přepínání a stálé sledování
všech včelstev najednou.

Pokud by se jednalo o nějaké obyčejné mikrofony, nebylo by to asi ani příliš
nákladné.

Luděk


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Sledovanim biologickych a fyziologickych souvislosti s rojenim se zabyvam
intenzivne kazdou sezonu po dobu 10 let. Za tu dobu jsem zjistil, ze stavba
materich bunek je skutecne v prime souvislosti s nastupem rozmnozovaciho
pudu. Vyssi pcty bunek se vyskytuji jen v tech vcelstvech, ktera se pozdeji
projevi silnejsim ci slabsim sklonem k rojeni. A naopak, ani miska s 1-2
denni larvickou neni jeste zcela jasnym znakem toho, ze se vcelstvo nakonec
vyroji. Vcelstvo nekdy samo od tohoto aktu ustoupi. Duvody jsou zatim jen
spekulativni. Letos se tento pripad vyskytoval v cca ve 2% vcelstev.

Tedy, stavba misek signalizuje nastup a pripravy spojene s rojovou naladou,
avsak jejich zakladeni neni jeste dukazem nezvratneho procesu ukonceneho
vyrojenim!

Zdravi,

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 26, 2002 4:22 AM
Subject: Re: RE: Rojení
> Ještě bych chtěl podotknout, že samotná stavba základů mateřích buněk
> nesignalizuje rojovou náladu.Teprve jejich zakladením máme jistotu.

Jiz tretim rokem overuju pouziti tohoto pristroje. Zmeny ve zvukovych
projevech vcelstva objevil Prof. Jeskov a skutecne vcelstvo s nastupem RN
vydava i jinous trukturu zvuku - dochazi ke stupnovani decibelu v rozmezi
200-300Hz. Problemem vsak zustava technicka stranka veci - jak to zmerit.
Samotny pristroj je jen nastoj, nikoliv zpusob mereni. Merenim podmetem je
nevyhovujici, protoze mereni zkresluji zvuky z okoli (ptaci, pruvan v
podmetu, letadla, traktory ap.). Ockem se merit take neda, protoze jakmile
prebehne po mikrofonu vcela, pristroj reaguje pouze na tuto jednu vcelu.
Jedina moznost je umistit mikrofon primo do vcelstva - do nejake klicky ...
Overovani bych chtel provadet jeste i pristi rok a pak bych o tomto zpusobu
indikace rojeni podal kompletni informace ve Vcelarstvi.

Zdravi,
Antonin Pridal


----- Original Message -----
From: "Petr Zdráhala" <zdrahalap/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 7:58 AM
Subject: Rojení


> Vážení přátelé, když jsem tak pročítal příspěvky na téma rojení, nikde
jsem
> nezaznamenal žádnou zmínku o přístrojích na indikaci rojení. Chtěl bych se
> proto zeptat, zda-li má někdo z Vás zkušenosti s těmito indikátory a jakou
> mají tyto přístroje spolehlivost při určení rojové nálady. Sám tento
> indikátor nevlastním, ovšem uvažuji o tom, zda by se vyplatil, i když
> pořizovací cena je asi něco přes 3000,-Kč.
>
> S pozdravem
> Petr Zdráhala

Vážení přátelé, když jsem tak pročítal příspěvky na téma rojení, nikde jsem nezaznamenal žádnou zmínku o přístrojích na indikaci rojení. Chtěl bych se proto zeptat, zda-li má někdo z Vás zkušenosti s těmito indikátory a jakou mají tyto přístroje spolehlivost při určení rojové nálady. Sám tento indikátor nevlastním, ovšem uvažuji o tom, zda by se vyplatil, i když pořizovací cena je asi něco přes 3000,-Kč.

S pozdravem
Petr Zdráhala

Proč je pro začátečníka, nebo malovčelaře s dvouprostorovými úly, výhodnější Langstroth než Optimal? Světovost nebo evropskost pro mě, jako včelaře se třemi úly není výhoda. Něco konkrétnějšího, v čem vyniká při práci a pro včely.
Vašek

Vie niekto s kolegov zo Slovenska ,kde sa da kupit facelia ?
Dakujem .

S pozdravom Laco S.

Plně potvrzuji a dodávám - rámky s úzkou spodní loučkou jsou dostavěny
i kolem této loučky. A navíc, u vodorovného drátkování, mezistěnu k horní
loučce přilepím roztaveným voskem, aby se pod tíhou včel neprohnula.
A trubčina? Vždy si najdou někde místo, kde mi některý plást pokazí. Ale
vždyť trubce také potřebujeme.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 15, 2002 4:04 PM
Subject: Re: Mezistěny


> >Doporučuji nechat mezeru u horní loučky. U spodní tam velmice rádi
> >postaví trubčinu, u horní méně často.
>
> Take jsem to tak delal a u spodni loucky se vzdy mezistena zvlnila (teplem
a tihou trochu
> poklesla, oprela se o spodni loucku a ...) Letos mi to konecne doslo, kde
je problem,
> dorazil jsem mezisteny k horni loucce a jsou perfektne vystavene. Chce to
mezisteny
> narezane na spravnou delku, pak se tam trubcina nevejde.
> S pozdravem
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
>
>

Zpěvavý roj dostal jméno od "zpívajících" rojových matek těsně před
vyběhnutím z matečníků. V případě ztráty staré matky vyvedou tyto
panenské matky obzvláště silný roj a jdou vysokooo...a dalekooo..:-).


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 8:42 PM
Subject: Re: Rojení


> Zpěvavý roj je roj ktery ztratil matku a vcely pak vydavaji takovy
zvlastni
> zvuk ( bzucei ) , jakoby zpev .
> Zdravi Martin Hromadko
> ----- Original Message -----
> From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 14, 2002 6:40 PM
> Subject: Re: Rojení
>
>
> > Co je to zpěvavý roj?
>
>

Je-li včelstvo v rozvinuté rojové náladě, utvoření oddělku se starou matkou
nepomůže. Musí se nechat "vybouřit" v postupných fázích: víření ve vzduchu,
semknutí do rojového hroznu, stavba nového díla. Vůbec nejlepší je počíhat
si na přirozené rojení prvoroje - tedy se starou matkou, vychytit ji v trávě
před úlem, vložit do klícky, zavěsit na dlouhou tyč a zvednout do výšky mezi
rojící se včely, aby cítily její feromon. To vše asi do 5 min. Pak
sledovat,
kam si roj začne sedat a klícku s matkou tam zavěsit. Jestli nám to místo
nevyhovuje, je možno ho korigovat několika decimetry do stran nebo
několika metry dolů. (V tom případě se ale část včel vrátí do úlu a je třeba
otřepat několik plástů později k roji do rojáku.) Do rojáku roj sklepneme
až po úplném semknutí a uklidnění.
Další postup je běžný - kontrola vyrojeného úlu, usazení roje náběhem atd.

Nemám-li možnost číhat na přirozený roj, provedu umělé zrojení: vyhledám
matku, dám do klícky, zavěsím do rojáku pod víko a sklepu k ní smykem
všechny medníkové a polovinu plodiskových plástů. Roják musí být
dostatečně prostorný, vzdušný, doslova průvanový. Mezitím dostatečně
pokuřuji, aby se včely nasály. Roják odvezu na jiné stanoviště. Tam vyvěsím
víko rojáku na strom i s matkou v klícce. Včely začnou vířit ve vzduchu
a začnou tvořit pod víkem na matce rojový hrozen. Ty, které nevzlétly
a zůstaly v rojáku na zemi, vypochodují do roje po špagátech, které pro
tento účel visí z víka dolů. Takový umělý roj váží běžně 5 až 7 kg. Klidně
ho nechám viset do dalšího dne. Pak přenesu celé víko i s visícím rojem
k prázdnému úlu (co nejblíže od místa vyvěšení) a sklepnu na náběh.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 3:37 PM
Subject: Re: Rojení


> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.
> A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
> matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
> právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
> lokvenc.petr/=/volny.cz

Přátelé.
Jedním z charakteristických rysů nástavkového úlu je úzká spodní loučka.
V tom případě jsou rojové matečníky vždy u spodní loučky. Takže není
třeba rozebírat jednotlivé plásty ale stačí nadzvednout celé nástavky jeden
po druhém.
Ještě bych chtěl podotknout, že samotná stavba základů mateřích buněk
nesignalizuje rojovou náladu.Teprve jejich zakladením máme jistotu.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 12:31 PM
Subject: Re: RE: Rojení


> Matecniky rozhodne nejsou videt ve vsech nasavkovych ulech pri pouhem
> nadzvednuti nastavku, specialne pri sirce spodnich loucek ramku 25 mm
> nachazim matecniky spise po stranach plastu a nebo nad spodni
> louckou. Taky nemam dlouhe zkusenosti, ale pripada mi, ze je slusna
> snuska vsude a tedy vcely maji chut se rojit.
> Nastavkovy ul neni zarukou nerojeni, zvlaste, kdyz je sestaven ze 2-3
> nastavku a je plny medu!
> Mam vcelnici i v 500m n.m. a i tam jsem u vybornych vcelstev v sobotu
> nasel plne nastavky medu a matecniky.
> Takze hura do vcel a tvorit oddelky!
> Radek
>
> Dne 14. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
>
> > No to mě teda podržte! Tak to mohu čekat rojeníčko. Já jsem byl ve
včelách
> > letos všehovšudy dvakrát, v některých jen jednou. Z toho, co tady čtu,
mám
> > pocit, že bych měl odpoledne nakouknout do všech úlů a podívat se po
> > matečnících. U nástavků ale prý stačí nadzvednout a mrknout na spodní
> > loučky, jestli tam něco je. Ale jak to nadzvednout, když je nad
plodiskem
> > nástavek(ky) se sladinou a tím pádem velká zátěž ?
> >
> > Zdeněk Čejka
> >
> >
> > Kôli tomu robim prehliadku plodiska kazdy tyzden.
> >
> > Pista
> >
> >
> >
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> WWW stranky zdarma na http://www.sweb.cz
>
>

Delší dobu jsem neměl na konferenci čas, proto reaguji na starší téma
až teď. Také proto že bych nechtěl, aby odeznělo do ztracena.
Myslím si, že v chovatelské a šlechtitelské praxi máme velké resty -
kromě př. Čermáka a několika dalších špičkových chovatelů.
Máme sice zákon, který zakazuje rozchov jiného kmene než kraňky
ale už nikdo nekontroluje jeho dodržování. Desítky let chovatelé matek
v naší oblasti rozchovávají jen z inseminovaných kraněk a stále máme
v úlech velké procento vlašek. V posledních letech dokonce čím dál
větší.
Plně souhlasím s příspěvky př. Vydry a Kaly a připojuji další otázky -
pro ústřední chovatelskou komisi: je zpracována dlouhodobá
koncepce na postupný přechod chovů jenotlivých včelařů na čistou
kraňku? Jak mám najít ve svém okolí kolegu včelaře, který ze svých
úlů vypouští vlašské trubce?


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 09, 2002 11:07 AM
Subject: Re: kraňky


> Nejlepší prevencí je možná propagace kraňky. Poděkování a absolutorium za
zkutečný průlom
> v této oblasti zaslouží ing. Květoslav Čermák, hlavně díky němuž mám
pocit, že se konečně
> začíná v chovu kraňky u nás něco dít. Výsledky šlechtitelské činnosti byly
u nás dlouhá
> léta z nepochopitelných důvodů velmi pečlivě "tajeny" před širší
včelařskou veřejností.
> Vůbec se nelze divit včelařům, kteří se pak raději poohlédli jinde, třeba
u chovatelů
> Buckfastek, kteří své matky dovedou jinak vynachválit. Proč by si měl
včelař kupovat matku
> od chovatele, který inzeruje "vynikající matky kmene XY", ale který není
schopen, nebo
> ochoten (ani na vyžádání!!) vlastnosti tohoto kmene nějak blíže
charakterizovat? Jak si
> měl vybrat včelař, který měl nějaké speciální požadavky?
> Výzva pro odborné oddělení: nebylo by možné v příloze Včelařství
publikovat více o
> výsledcích šlechtitelské činnosti v ČR (třeba zprávu prezentovanou na
Aktivu vedoucích
> šlechtitelských chovů)? Podle nového chovatelského řádu má ÚV ČSV provádět
srovnávací
> zkoušky uznaných chovů, nebylo by možné výsledky publikovat? VÚVč vede
databázi
> obsahující hodnocení matek od různých chovatelů, není možné publikovat
něco z ní? Mají
> dobré výsledky i jiné chovy nebo jen Zubří? A v čem jsou jejich matky
vynikají?
> Ing. Titěra si v posledním čísle Včelařství vtipně postěžoval, že se nikdo
neshání po
> vynikající linii CT Lunz 730390, protože si jméno linie nikdo
nepamatuje - ale upřímně:
> kdo z vás o ní vůbec kdy slyšel, kdo z vás ví jaké má vlastnosti?
>
> Mějte se prima a chovatelé ozvěte se!
> Nebo jsou vážně Buckfastky lepší? Jeden velkovčelař (!) je v Mirkově
diskusní emailové
> skupině před pár lety velmi vychvaloval: prý přezimují v mnohem větší síle
než kraňky.
> Nikdo z chovatelů kraněk na to pokud vím nereagoval, že by neměli e-mail?
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
>
> ----- Original Message -----
> From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 21, 2002 10:39 PM
> Subject: kraňky
>
>
> Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
> ne).
> Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám
optimálně
> vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
> matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
> hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
> Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
> kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
> praštit.
> Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
> nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z
kavkazu,
> či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec
tu
> může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
> uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.
>
> Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a
zabíjet
> ty zbastarděné?
> Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
> rvát do včel beznadějně antibiotika?
> Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí
mnohem
> intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené
stěny
> úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě
úl,
> nebo rámková míra druhořadá.
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002
>
>
>
>

Repku vytocit bez milosti vsetku !!! , nenechat ani cvrnglika ,uz aj male
percento medu z repky ,sposobuje skrystalizovanie dalsich medov ,ktore
budeme vytacat ...........

S pozdravom Laco S.

----- Original Message -----
From: <MSuja/=/softip.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 24, 2002 8:55 AM
Subject: Re: Výnos z repky



Ja som vytacal repku v utorok a mal som podobny vynos. Agat pomrzol hlavne
na juhu. V sevrnom
pasme rozsirenia ostal ( Stara Huta az po Senne kvitne) , lebo tam zacina
pucat neskor tak nepomrzol.
Nizsie okolo Velkeho Krtisa je pomrznuty. Teraz mam vcely na agate.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Práve tento výkend som vytáčal med z repky. Včelstvá mám umiestnené na
pevnom stanovišti a repka (cca 6 ha) bola vysiata vo vzdialenosti asi 500m.
Nechcem aby to vyznelo chválenkársky, ale medný výnos z vytáčaných
včelstiev som dosiahol 24,5 kg. Agát je však u nás (Hlohovec) vymrznutý na
cca 95%. Skúste aj vy odprezentovať svoje výsledky z vytáčania medu z
repky. Ďakujem.

mna tento rok repka prekvapila ,lebo som vobec necakal ,ze nieco vcely
donesu
.lebo bola posiata vo vzdialenosti cca 4,5 km a silne vcelstva doniesli
10-15 kg ,
co ma sokovalo ,lebo s takej vzdialenosti som to vobec necakal ...?!!!
...podla mojich kolegov co boli kocovat ,tak znaska bola od 20 po 30 kilo na
vcelstvo
a pri vykupnej cene 54 .- Sk / 1 kg je to celkom slusny zisk ...
agat este neviem , u nas tiez zamrzol (Gemer) ........troska ma seklo pri
pohlade
na lipky ,ktore mame pri vcelach .......lipa nenasadila KVETY !!!
......az prechadzka do lesa ,mna upokojila ,nieco na tych stromoch je
....ale
nic moc......
......vcera a dnes .....mimoriadne silna znaska .......kvitne malina......
vlani bol najhorsi rok za poslednych 15 rokov , to som zvedavy ako dopadne
tento...

S pozdravom Laco S.
----- Original Message -----
From: "Duan Solčansky" <solcanskyd/=/drotovna.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 24, 2002 7:20 AM
Subject: Výnos z repky


> Práve tento výkend som vytáčal med z repky. Včelstvá mám umiestnené na
> pevnom stanovišti a repka (cca 6 ha) bola vysiata vo vzdialenosti asi
500m.
> Nechcem aby to vyznelo chválenkársky, ale medný výnos z vytáčaných
> včelstiev som dosiahol 24,5 kg. Agát je však u nás (Hlohovec) vymrznutý na
> cca 95%. Skúste aj vy odprezentovať svoje výsledky z vytáčania medu z
> repky. Ďakujem.

Nabízím k prodeji nástavky Optimal (11 rámků 42 x 17 cm, půdorys 48,5 x 48,5
cm). A to buď zcela nové (190 Kč), nebo používané 1-3 roky (100 - 170 Kč).
!!! Tato nabídka je ale určena jen těm, kdo Optimalech už včelaří!!!

Začátečníkům a těm, kdo chtějí na nástavkové úly přejít z úlů
dvouprostorových, doporučuji nástavky Langstrothova půdorysu 51,5 x 42,5 cm
s deseti rámky dlouhými 44,8 cm. Těm mohu bezplatně zprostředkovat koupi
takových nástavků a to ve variantě dřevo (asi 200,- Kč), nebo v kombinaci
dřevo + sololit + polystyren (160,- Kč).
K dispozici jsou i nástavky s Langstrothovým půdorysem na rámkovou míru 39 x
24 cm, vhodné pro plynulý přechod na nový systém.

Nabízím také smetence libovolné početnosti s veterinárním osvědčením k
přesunu do celé ČR. Přednost mají začátečníci a studenti.

Vojta

Trubčinu lze nabídnout také chvatelům exotického ptactva. Od nás ji jeden
odebíral, ale nevím co tím krmil. Již se odstěhoval. Pří té příležitosti mne
napadá, že by oto mohly mít zájem zologické zahrady,

Papan

----- Original Message -----
From: Martin Hromádko <martin.mh/=/wo.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 22, 2002 10:02 PM
Subject: Re: Trubcina


> Vyrezanou trubcinu rozvarim to na plotne, precedim cervy , ziskam trochu
> vosku a cervy dam slepicim.
> Zdravi Martin
>
> ----- Original Message -----
> From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 22, 2002 1:12 PM
> Subject: Trubcina
>
>
> > Zdravim priatela
> >
> > Man otazku ohladom vyrezanej trubciny.
> > Co robite z vyrezanou zakladenou a zavickovanou trubcinou? Nic ma totiz
> > nenapada okrem vyhadzovania.
> > Mate niekto inu prax?
> >
> > Dakujem
> >
> >
> > Pista
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002

Přímý přenos z hnízda čmeláka rokytového je na http://cmelaci.sh.cvut.cz/.

Jak jsem byl poučen, pro správné zobrazení je třeba mít nainstalován Real Player, Windows
Media Player hnízdo nezobrazuje.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

Soubory přiložené ke konferenčním příspěvkům do konference neprojdou
(přílohy jsou z mailů automaticky odstraňovány).

Ale už je to díky příteli Ivanovi k dispozici na stránce
http://www.vcely.or.cz/files (V kapitole "soubory ke stažení" -
obrázek Vceli_recepty.jpg)

J. P. B.

> Jestli tohle není skrytá reklama, tak sem aspoň jeden dej.
> Eman

:>>Čtyři včelí recepty jsou v kuchařce "Hmyz na talíři" od Juliety
:>>Ramos-Elorduyové, vydal Volvox globator, 1998.
:>>
:>>Přeji dobrou chuť
:>>Ivan
:>>

Ja som vytacal repku v utorok a mal som podobny vynos. Agat pomrzol hlavne
na juhu. V sevrnom
pasme rozsirenia ostal ( Stara Huta az po Senne kvitne) , lebo tam zacina
pucat neskor tak nepomrzol.
Nizsie okolo Velkeho Krtisa je pomrznuty. Teraz mam vcely na agate.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Práve tento výkend som vytáčal med z repky. Včelstvá mám umiestnené na
pevnom stanovišti a repka (cca 6 ha) bola vysiata vo vzdialenosti asi 500m.
Nechcem aby to vyznelo chválenkársky, ale medný výnos z vytáčaných
včelstiev som dosiahol 24,5 kg. Agát je však u nás (Hlohovec) vymrznutý na
cca 95%. Skúste aj vy odprezentovať svoje výsledky z vytáčania medu z
repky. Ďakujem.

On Wed, 22 May 2002, Josef Šamalík wrote:

> 1 - vzpomene si nekdo z Vas za jak dlouho asi zacne krystalizovat (kalit se)
> repkovy med?? (Je mi jasne, ze zalezi na vice faktorech, jako napriklad
> okolni teplota. Nepotrebuji rozsahlou teoretickou uvahu, ale pouze odhad. Me
> samotneho napada 5-6 dni.).

Take si to tak z lonska vybavuju. Asi po tydnu se zacaly vytvaret
krystaly. Pri vyssi teplote to bude trvat dele.

> 2 - Ma nekdo z Vas zkusenosti s pozdejsim pastovanim medu? Mam na mysli
> situaci, kdy med v nadobach zkrystalizuje, nasledne se rozehreje a po
> opetovnem zacatku krastalizece se napastuje?

Predloni jsem rozpoustel nekolik zcela zkrystalizovanych kbeliku v
zavrenem aute na slunicku - dle navodu v konferenci. Pokud sviti slunicko,
za den je med rozpusteny. Pastovani pak probehlo bez problemu.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

No presdi hura do lesa na medovici.

František Rousek
Jak poznáte, kdy řepka již přestala dávat nektar ?
Až úplně odkvete, tedy když na poli není ani jeden žlutý kvítek nebo jindy ?


Zdeněk Čejka

Práve tento výkend som vytáčal med z repky. Včelstvá mám umiestnené na pevnom stanovišti a repka (cca 6 ha) bola vysiata vo vzdialenosti asi 500m. Nechcem aby to vyznelo chválenkársky, ale medný výnos z vytáčaných včelstiev som dosiahol 24,5 kg. Agát je však u nás (Hlohovec) vymrznutý na cca 95%. Skúste aj vy odprezentovať svoje výsledky z vytáčania medu z repky. Ďakujem.

Jak poznáte, kdy řepka již přestala dávat nektar ?
Až úplně odkvete, tedy když na poli není ani jeden žlutý kvítek nebo jindy ?


Zdeněk Čejka

Ja tiez trubcinu , vytavim na vosk ,a larvy dam sliepkam.......ale potom co
sa robi...
znaska vajicok nema konca ......s tou potenciou .......staci aj materska
kasicka...

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 23, 2002 8:34 AM
Subject: RE: Trubcina


Také trochu oživení debaty:
v naší organizaci údajně působil včelař, který červíky dokonce sám jedl.
Jsou to v podstatě proteiny. A tento včelař, mimo to, že se dožil vysokého
věku a byl stále fit, tak údajně ani ve vysokém věku neměl problémy s
potencí ...
Co na to říct, pánové ?

Mějte se.

Zdeněk Čejka

Pozor !!!!!!
Nesmí se tam objevit cena a ani slůvko prodej.

Pepan

----- Original Message -----
From: Kristl Pavel <Kristl/=/oez.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 20, 2002 7:13 AM
Subject: RE: Prodej medu


> Stačí tam dát nápis: MED a cena od...(pro čistě řepkový med).
> Cena se pak
> může dát ve skutečnosti vyšší s poukazem na to, že med je smíšený.

To mi připadá jako praktiky nekalé konkurence. Je vůbec nutné uvádět cenu?
Podle mě, když se prodejem medu neživím, je to otázka dohody při
jednorázovém smluvním aktu (nebo forma občanské výpomoci). Navíc to asi
vidím zjednodušeně, protože jsem nikdy neměl tolik medu, abych nevěděl, co s
ním.
Zdraví Pavel


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002

Přátelé, účastníci včelařské konference!

Pokud někoho z vás zajímá, jak se u včel dají vypočítat koeficienty inbrídingu a příbuznosti, najdete k tomu metodiku na stránce Pokusného včelína v Zubří http://web.quick.cz/pvzubri , položka menu "Inbríding".
Jde sice o specielní věc, vyžaduje trochu znalost genetiky a matematiky, ale v našich časopisech se na toto téma dosud vůbec nepsalo. Možná to někoho bude zajímat...
Metodika tam popsaná by se dala rozvést, napsat názorněji a doplnit obrázky, schématy a tabulkami, ale to bude až časem - na téže stránce a/nebo v časopisu Včelařství.

Květoslav Čermák

       Někde ve starém Včelařství jsem kdysi četl návod, že se má z
       rozmačkaného trubčího plodu připravovat kaše - proteinová strava - a
       krmit tím včely.

       Nejsem si jist, ale možná se tam psalo i něco o zmražení této
       "výživové konzervy" a jejím podávání v době, kdy je nedostatek
       proteinů...
       
       Zdravim vsetkych.

       Takuto zmrazenu "vyzivovu konzervu" skusal pouzit p. Jenter jako
       vnadidlo pre kliestika po ukonceni sezony. Natieral porovite
       podlozky a tieto vkladal do podmetu. Skusal to niekto z Vas?

       Chcem Vas upozornit na polske vcelarske stranky.

       www.pszczoly.pl <http://www.pszczoly.pl> , www.bartnik.pl
<http://www.bartnik.pl> , www.lyson.com.pl <http://www.lyson.com.pl>

       Prajem vsetko dobre a vela medu.

       Ladislav Matej
       Kosice

Jestli tohle není skrytá reklama, tak sem aspoň jeden dej.
Eman

:>Čtyři včelí recepty jsou v kuchařce "Hmyz na talíři" od Juliety
:>Ramos-Elorduyové, vydal Volvox globator, 1998.
:>
:>Přeji dobrou chuť
:>Ivan
:>

> Také trochu oživení debaty:

Čtyři včelí recepty jsou v kuchařce "Hmyz na talíři" od Juliety
Ramos-Elorduyové, vydal Volvox globator, 1998.

Přeji dobrou chuť
Ivan

Na čerstvý / vytočený / med č.25 t.j. 0,4 mm. Na ohriaty č.35 a na ohriaty
agat č.45.

Matej


Chci si koupit uhelon na filtrování medu a zapomněl jsem tu správnou
velikost ok. Nemůžu to nikde najít ale mám dojem že to tu na konferenci už
bylo.
Díky
Eman

Chci si koupit uhelon na filtrování medu a zapomněl jsem tu správnou velikost ok. Nemůžu to nikde najít ale mám dojem že to tu na konferenci už bylo.
Díky
Eman

> v naší organizaci údajně působil včelař, který červíky dokonce sám jedl.
> Jsou to v podstatě proteiny.


Někde ve starém Včelařství jsem kdysi četl návod, že se má z
rozmačkaného trubčího plodu připravovat kaše - proteinová strava - a
krmit tím včely.

Nejsem si jist, ale možná se tam psalo i něco o zmražení této
"výživové konzervy" a jejím podávání v době, kdy je nedostatek
proteinů...

Vzpomene si někdo?


J. P. Baudiš

Miro, oprasil si "Vojnovú kuchárku"? :-)

Matej

V azii sa trudie larvy povazuju za delikatesu a specialne sa na tento ucel
pestuju. Ochutnal som cerstve
trudie larvy a je to celkom chutne , chutia trochu po mandliach.
Najchutnejsie su tesne pred , alebo po zavickovani.

Pozdravuje Suja Miroslav.