75460

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Bohumil Horak --- 27. 5. 2002
Re: Rojení a akustická kontrola (1118) (1119) (1129)

Vážený pane kolego,
mám zájem, prosím o zaslání podkladů.
B.Horák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 27. 5. 2002
Re: Rojení a akustická kontrola (1118) (1119)

V lońském roce jsem dal dohromady program na digitalizaci a
zpracování signálu frekvenční analýzou na PC (min 200MHz)
pomocí jednoduchého AD převodníku připojeného na seriovém
portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.
Zařízení by bylo vhodné na stabilní stanoviště s pevně zabudovanými mikrofony do podmetů (v molitanu) a notebook.
Zdraví Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 27. 5. 2002
RE: Sluneční tavidlo

> nemáte někdo plánky na sluneční tavidlo?

Vloni se tu objevila adresa
http://www.beesource.com/plans/melter.htm

a taky jsem si schoval text následující zprávy, ale už nevím, kdo ji poslal:

"Zakladem naseho tavidla je drevena konstrukce o vnitrnim rozmneru 72x72 cm. Zadni stena ma vysku 17 cm, predni 9,5 cm, bocni se sbihaji sikmo. Dno je pobito drevenymi prkynky.
Uvnitr latky na polozeni plechu jsou po trech stranach krome predni, vzdalene 5,5 cm od horniho okraje.
Plech mame z titanozinku o rozmerech 63x68 cm, ze trech stran je "mantinel" vysoky 4 cm.
Predni cast je mirne dolu ohnuta jako parapet. Nad danou cast je vhodne dat pricne rozpurku (tenkou latku), pod kterou roztaveny vosk proteka. Slouzi jako zabrana padnuti necitok do vosku.
Vosk steka do korytka ve predni casti o rozmerech 69x8x4 cm. Do nej je vhodne nalit trochu vodu a vosk vyndavat za studena, lepsi je mit 2 korytka.
Viko mame s drevenym ramem a v nem dvojite vakuove sklo.
Teplota uvnitr je pres 100 st. Kosilky z plechu je nutno sundavat spachtlickou za tepla, nebot za studena zbytky plastev ztuhnou na "beton".
Kolegove maji pres 40 vcelstev a hrave vse vytavili. Pro zvyseni ucinku svetla si jeden z nas svaril stojan s tim, ze muze tavidlo natacet jako slunecnici za sluncem."


Pavel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec --- 27. 5. 2002
Re: Rojení (1118)

Nejsem zastáncem ekzaktního měření zvuku včel, i když jako elektrotechnika
mně to velmi láká, protože jakmile jdou včely do rojení, už je pozdě. Zpíš
doporučuji prventivní prohlídky s určitou pravidelností, spojené se
sledováním počasí. Za mé čtyři roky včelaření se mi nevyrojily včely ani
jednou. Jednoduchý recept. Podle velikosti úlového prostoru (velikost rámku,
počet rámkú v nástavku) si určim zhruba kontrolu každých deset dní
(24*39*9), nemusím rozebírat celé včelstvo, jen mně zajímá obsazenost
nístavků, plnost a vystavenost souší. Pokud se blíží plnosti (už to skoro
neunesu) dám další nástavek a teď otázka je kam. Při špatném počasí dávám
nový nástavek dolů, při dobrém počasí nahoru. Při počtu 4 nástavků a
zralosti medu začnu vytáčet a odebírat včely (dělám oddělky) z nejvyššího
nástavku. Prostě se znažim jim dát "přiměřený prostor na práci". Ve
vytváření nového nástavku počítám s tím, že buď půjde dolů jako první (dám
jen souše) nebo nahoru, pak tam dělám brikule s 3 až 4 mezistěnami (podle
toho kdy) a plodové plásty a atd, abych nátáhl co nejdříve včelky do
nástavku. Loni při špatné snůšce jsem bedával ani mateří mřížku abych včelky
neomezoval až později. A v průběhu hlavní snůšky jsem skoro nevytáčel. Byl
velmi špatný rok (12,5 kg na včelstvo).

S pozdravem

Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086



----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 8:21 AM
Subject: Re: Rojení


Jiz tretim rokem overuju pouziti tohoto pristroje. Zmeny ve zvukovych
projevech vcelstva objevil Prof. Jeskov a skutecne vcelstvo s nastupem RN
vydava i jinous trukturu zvuku - dochazi ke stupnovani decibelu v rozmezi
200-300Hz. Problemem vsak zustava technicka stranka veci - jak to zmerit.
Samotny pristroj je jen nastoj, nikoliv zpusob mereni. Merenim podmetem je
nevyhovujici, protoze mereni zkresluji zvuky z okoli (ptaci, pruvan v
podmetu, letadla, traktory ap.). Ockem se merit take neda, protoze jakmile
prebehne po mikrofonu vcela, pristroj reaguje pouze na tuto jednu vcelu.
Jedina moznost je umistit mikrofon primo do vcelstva - do nejake klicky ...
Overovani bych chtel provadet jeste i pristi rok a pak bych o tomto zpusobu
indikace rojeni podal kompletni informace ve Vcelarstvi.

Zdravi,
Antonin Pridal


----- Original Message -----
From: "Petr Zdráhala" <zdrahalap/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 7:58 AM
Subject: Rojení


> Vážení přátelé, když jsem tak pročítal příspěvky na téma rojení, nikde
jsem
> nezaznamenal žádnou zmínku o přístrojích na indikaci rojení. Chtěl bych se
> proto zeptat, zda-li má někdo z Vás zkušenosti s těmito indikátory a jakou
> mají tyto přístroje spolehlivost při určení rojové nálady. Sám tento
> indikátor nevlastním, ovšem uvažuji o tom, zda by se vyplatil, i když
> pořizovací cena je asi něco přes 3000,-Kč.
>
> S pozdravem
> Petr Zdráhala



---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prepechal --- 27. 5. 2002
Sluneční tavidlo

Přátelé,
nemáte někdo plánky na sluneční tavidlo? Domnívám se, že svépomocí si ho udělám
levněji.

Díky
Pepa Přepechal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec --- 27. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025)

Nemusí to tak být.
Z mých praktických zkušeností mám, že stačí tzv uměle odrojit. Rozebrat dílo
(úl) na přibližně dvě poloviny, dát jim dost prostoru a je to. Druhý úl dát
na jiné místo s co nejvíc mladými včelkami (na původní místo se vrací staré
zalétané včely).

Při kontrole na rojení jsem akorát viděl novou matku vylézat z matečníku.
Našel jsem si starou a rozdělil to přibližně na dvě poloviny. (loni byl
velice studený průběh jara, 3 neděle pod 10 °C, a tak jsem do nich dlouho
nešel, zmrzly jak třešně tak i jabka).

Jsou jistá doporučení, ale loni jsem to udělal v rychlosti obráceně a do
zimy jsem zimoval krásná silná včelstava a medu jsem měl nadprůměrně. Letos
na jaře jsem mladou matku našel, označil a mám oba dva úly (jou vedle sebe)
ve čtvrtým nástavku. (29*34*9) a za týden budu vytáčet (už teď mám krásně
zavíčkovaný med v krajních plástech).

Ahoj
Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 26, 2002 4:23 AM
Subject: Re: Rojení


Je-li včelstvo v rozvinuté rojové náladě, utvoření oddělku se starou matkou
nepomůže. Musí se nechat "vybouřit" v postupných fázích: víření ve vzduchu,
semknutí do rojového hroznu, stavba nového díla. Vůbec nejlepší je počíhat
si na přirozené rojení prvoroje - tedy se starou matkou, vychytit ji v trávě
před úlem, vložit do klícky, zavěsit na dlouhou tyč a zvednout do výšky mezi
rojící se včely, aby cítily její feromon. To vše asi do 5 min. Pak
sledovat,
kam si roj začne sedat a klícku s matkou tam zavěsit. Jestli nám to místo
nevyhovuje, je možno ho korigovat několika decimetry do stran nebo
několika metry dolů. (V tom případě se ale část včel vrátí do úlu a je třeba
otřepat několik plástů později k roji do rojáku.) Do rojáku roj sklepneme
až po úplném semknutí a uklidnění.
Další postup je běžný - kontrola vyrojeného úlu, usazení roje náběhem atd.

Nemám-li možnost číhat na přirozený roj, provedu umělé zrojení: vyhledám
matku, dám do klícky, zavěsím do rojáku pod víko a sklepu k ní smykem
všechny medníkové a polovinu plodiskových plástů. Roják musí být
dostatečně prostorný, vzdušný, doslova průvanový. Mezitím dostatečně
pokuřuji, aby se včely nasály. Roják odvezu na jiné stanoviště. Tam vyvěsím
víko rojáku na strom i s matkou v klícce. Včely začnou vířit ve vzduchu
a začnou tvořit pod víkem na matce rojový hrozen. Ty, které nevzlétly
a zůstaly v rojáku na zemi, vypochodují do roje po špagátech, které pro
tento účel visí z víka dolů. Takový umělý roj váží běžně 5 až 7 kg. Klidně
ho nechám viset do dalšího dne. Pak přenesu celé víko i s visícím rojem
k prázdnému úlu (co nejblíže od místa vyvěšení) a sklepnu na náběh.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 3:37 PM
Subject: Re: Rojení


> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.
> A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
> matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
> právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
> lokvenc.petr/=/volny.cz








---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 27. 5. 2002
panenske plasty (1123)

Priatelia, mam otazku.


Vcera som robil prehliadku a v jednej rodine uz treti krat za sebou
vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich zaniesli
medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej kopy
, takze voskom by to byt nemalo.
Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
Nemate niekto podobnu skusenost ?


Pista


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prepechal --- 27. 5. 2002
Včely pro Pentagon

Přeji lepší počasí. Dnes v Mladé frontě vyšel článeček o včelách -
pyrotechnicích. Kdo nečetl, tady je:

Pentagon povolává do zbraně i včely

Vědci z americké agentury Projekty pokročilého výzkumu pro obranu, kterou přímo
platí Pentagon, dokázali vycvičit běžný druh včel, aby svou udivující čichovou
schopnost věnovaly hledání bomb, min a dalších skrytých výbušnin. Podle
španělského deníku El País byly pokusy zahájeny již před třemi lety, avšak
teprve v poslední době výzkumná laboratoř vzdušných sil (USA) na základně v
texaském Brooksu podrobila cvičené včely řadě zkoušek. Ty potvrdily, že včely
dokážou lokalizovat malé množství ukryté chemické výbušniny v 99 procentech
případů. Když jedna včela objeví podezřelou substanci, není zapotřebí žádná
technologie, aby na místo přivedla pyrotechnika. Včela totiž předá zprávu o
nálezu všem ostatním včelám z úlu a všechny se vrhnou do skrýše s výbušninou.
Pak stačí jen sledovat shluk včel Včel existuje přes 20 000 druhů. Některé
sbírají pyl pouze z jedné jediné květiny, jiné navštěvují kterýkoliv květ jedné
rodiny a další si s druhem naprosto nelámou hlavu, jestliže slibuje pyl.
Entomologové vědí už dlouhou dobu, že tato velká rozmanitost není jen otázkou
pomalého evolučního odlišování, nýbrž ji umožňuje také velmi rychlé a pružné
učení. Zdá se, že včely jsou schopné přizpůsobit se květinám, které jim
nabízejí lepší výživovou odměnu. A právě tuto pružnost nyní využil Pentagon.
Když jedna včela narazí na pach výbušniny, vědci ji odmění kapkou cukru. A
hmyzu stačí jen několik málo hodin, aby informaci o nálezu dostal celý úl.


PS: Kdoví, jestli by nebylo lepší chovat včely pro Pentagon než pro med ... :-))

Zdraví Pepa Přepechal


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 27. 5. 2002
Re: Rojení (1118)

Ano, presne tohle mam na vcelnici zarizeno. Porizeni veci na sledovnai
jednoho vcelstva stoji do 100Kc.

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Luděk ZITA" <ludek/=/sales.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 9:48 AM
Subject: Re: Rojení


> V této souvislosti mne napadá zda by nešlo do každého úlu napevno zbudovat
> klícku s mikrofonem a přístroj pak připojovat přes nějaký konektor. V
> případě potřeby by jistě bylo možné vyvést vývody mikrofonů do jednoho
místa
> a nějakým multiplexerem zajistit automatické přepínání a stálé sledování
> všech včelstev najednou.
> Pokud by se jednalo o nějaké obyčejné mikrofony, nebylo by to asi ani
příliš
> nákladné.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luděk ZITA --- 27. 5. 2002
Re: Rojení (1118)


----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>

> Samotny pristroj je jen nastoj, nikoliv zpusob mereni. Merenim podmetem je
> nevyhovujici, protoze mereni zkresluji zvuky z okoli (ptaci, pruvan v
> podmetu, letadla, traktory ap.). Ockem se merit take neda, protoze jakmile
> prebehne po mikrofonu vcela, pristroj reaguje pouze na tuto jednu vcelu.
> Jedina moznost je umistit mikrofon primo do vcelstva - do nejake klicky
...

Zdravím.
V této souvislosti mne napadá zda by nešlo do každého úlu napevno zbudovat
klícku s mikrofonem a přístroj pak připojovat přes nějaký konektor. V
případě potřeby by jistě bylo možné vyvést vývody mikrofonů do jednoho místa
a nějakým multiplexerem zajistit automatické přepínání a stálé sledování
všech včelstev najednou.

Pokud by se jednalo o nějaké obyčejné mikrofony, nebylo by to asi ani příliš
nákladné.

Luděk


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 27. 5. 2002
Re: RE: Rojení (1028) (1030)

Sledovanim biologickych a fyziologickych souvislosti s rojenim se zabyvam
intenzivne kazdou sezonu po dobu 10 let. Za tu dobu jsem zjistil, ze stavba
materich bunek je skutecne v prime souvislosti s nastupem rozmnozovaciho
pudu. Vyssi pcty bunek se vyskytuji jen v tech vcelstvech, ktera se pozdeji
projevi silnejsim ci slabsim sklonem k rojeni. A naopak, ani miska s 1-2
denni larvickou neni jeste zcela jasnym znakem toho, ze se vcelstvo nakonec
vyroji. Vcelstvo nekdy samo od tohoto aktu ustoupi. Duvody jsou zatim jen
spekulativni. Letos se tento pripad vyskytoval v cca ve 2% vcelstev.

Tedy, stavba misek signalizuje nastup a pripravy spojene s rojovou naladou,
avsak jejich zakladeni neni jeste dukazem nezvratneho procesu ukonceneho
vyrojenim!

Zdravi,

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 26, 2002 4:22 AM
Subject: Re: RE: Rojení
> Ještě bych chtěl podotknout, že samotná stavba základů mateřích buněk
> nesignalizuje rojovou náladu.Teprve jejich zakladením máme jistotu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 27. 5. 2002
Re: Rojení (1118)

Jiz tretim rokem overuju pouziti tohoto pristroje. Zmeny ve zvukovych
projevech vcelstva objevil Prof. Jeskov a skutecne vcelstvo s nastupem RN
vydava i jinous trukturu zvuku - dochazi ke stupnovani decibelu v rozmezi
200-300Hz. Problemem vsak zustava technicka stranka veci - jak to zmerit.
Samotny pristroj je jen nastoj, nikoliv zpusob mereni. Merenim podmetem je
nevyhovujici, protoze mereni zkresluji zvuky z okoli (ptaci, pruvan v
podmetu, letadla, traktory ap.). Ockem se merit take neda, protoze jakmile
prebehne po mikrofonu vcela, pristroj reaguje pouze na tuto jednu vcelu.
Jedina moznost je umistit mikrofon primo do vcelstva - do nejake klicky ...
Overovani bych chtel provadet jeste i pristi rok a pak bych o tomto zpusobu
indikace rojeni podal kompletni informace ve Vcelarstvi.

Zdravi,
Antonin Pridal


----- Original Message -----
From: "Petr Zdráhala" <zdrahalap/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 7:58 AM
Subject: Rojení


> Vážení přátelé, když jsem tak pročítal příspěvky na téma rojení, nikde
jsem
> nezaznamenal žádnou zmínku o přístrojích na indikaci rojení. Chtěl bych se
> proto zeptat, zda-li má někdo z Vás zkušenosti s těmito indikátory a jakou
> mají tyto přístroje spolehlivost při určení rojové nálady. Sám tento
> indikátor nevlastním, ovšem uvažuji o tom, zda by se vyplatil, i když
> pořizovací cena je asi něco přes 3000,-Kč.
>
> S pozdravem
> Petr Zdráhala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Zdráhala --- 27. 5. 2002
Rojení

Vážení přátelé, když jsem tak pročítal příspěvky na téma rojení, nikde jsem nezaznamenal žádnou zmínku o přístrojích na indikaci rojení. Chtěl bych se proto zeptat, zda-li má někdo z Vás zkušenosti s těmito indikátory a jakou mají tyto přístroje spolehlivost při určení rojové nálady. Sám tento indikátor nevlastním, ovšem uvažuji o tom, zda by se vyplatil, i když pořizovací cena je asi něco přes 3000,-Kč.

S pozdravem
Petr Zdráhala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Černík --- 27. 5. 2002
Re: Inzerce - nabidka nastavku a smetencu (1095) (1108)

Proč je pro začátečníka, nebo malovčelaře s dvouprostorovými úly, výhodnější Langstroth než Optimal? Světovost nebo evropskost pro mě, jako včelaře se třemi úly není výhoda. Něco konkrétnějšího, v čem vyniká při práci a pro včely.
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 26. 5. 2002
Facelia (1073)

Vie niekto s kolegov zo Slovenska ,kde sa da kupit facelia ?
Dakujem .

S pozdravom Laco S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 26. 5. 2002
Re: Mezistěny (1040) (1042)

Plně potvrzuji a dodávám - rámky s úzkou spodní loučkou jsou dostavěny
i kolem této loučky. A navíc, u vodorovného drátkování, mezistěnu k horní
loučce přilepím roztaveným voskem, aby se pod tíhou včel neprohnula.
A trubčina? Vždy si najdou někde místo, kde mi některý plást pokazí. Ale
vždyť trubce také potřebujeme.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 15, 2002 4:04 PM
Subject: Re: Mezistěny


> >Doporučuji nechat mezeru u horní loučky. U spodní tam velmice rádi
> >postaví trubčinu, u horní méně často.
>
> Take jsem to tak delal a u spodni loucky se vzdy mezistena zvlnila (teplem
a tihou trochu
> poklesla, oprela se o spodni loucku a ...) Letos mi to konecne doslo, kde
je problem,
> dorazil jsem mezisteny k horni loucce a jsou perfektne vystavene. Chce to
mezisteny
> narezane na spravnou delku, pak se tam trubcina nevejde.
> S pozdravem
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 26. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025) (1033) (1034)

Zpěvavý roj dostal jméno od "zpívajících" rojových matek těsně před
vyběhnutím z matečníků. V případě ztráty staré matky vyvedou tyto
panenské matky obzvláště silný roj a jdou vysokooo...a dalekooo..:-).


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 8:42 PM
Subject: Re: Rojení


> Zpěvavý roj je roj ktery ztratil matku a vcely pak vydavaji takovy
zvlastni
> zvuk ( bzucei ) , jakoby zpev .
> Zdravi Martin Hromadko
> ----- Original Message -----
> From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 14, 2002 6:40 PM
> Subject: Re: Rojení
>
>
> > Co je to zpěvavý roj?
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 26. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025)

Je-li včelstvo v rozvinuté rojové náladě, utvoření oddělku se starou matkou
nepomůže. Musí se nechat "vybouřit" v postupných fázích: víření ve vzduchu,
semknutí do rojového hroznu, stavba nového díla. Vůbec nejlepší je počíhat
si na přirozené rojení prvoroje - tedy se starou matkou, vychytit ji v trávě
před úlem, vložit do klícky, zavěsit na dlouhou tyč a zvednout do výšky mezi
rojící se včely, aby cítily její feromon. To vše asi do 5 min. Pak
sledovat,
kam si roj začne sedat a klícku s matkou tam zavěsit. Jestli nám to místo
nevyhovuje, je možno ho korigovat několika decimetry do stran nebo
několika metry dolů. (V tom případě se ale část včel vrátí do úlu a je třeba
otřepat několik plástů později k roji do rojáku.) Do rojáku roj sklepneme
až po úplném semknutí a uklidnění.
Další postup je běžný - kontrola vyrojeného úlu, usazení roje náběhem atd.

Nemám-li možnost číhat na přirozený roj, provedu umělé zrojení: vyhledám
matku, dám do klícky, zavěsím do rojáku pod víko a sklepu k ní smykem
všechny medníkové a polovinu plodiskových plástů. Roják musí být
dostatečně prostorný, vzdušný, doslova průvanový. Mezitím dostatečně
pokuřuji, aby se včely nasály. Roják odvezu na jiné stanoviště. Tam vyvěsím
víko rojáku na strom i s matkou v klícce. Včely začnou vířit ve vzduchu
a začnou tvořit pod víkem na matce rojový hrozen. Ty, které nevzlétly
a zůstaly v rojáku na zemi, vypochodují do roje po špagátech, které pro
tento účel visí z víka dolů. Takový umělý roj váží běžně 5 až 7 kg. Klidně
ho nechám viset do dalšího dne. Pak přenesu celé víko i s visícím rojem
k prázdnému úlu (co nejblíže od místa vyvěšení) a sklepnu na náběh.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 3:37 PM
Subject: Re: Rojení


> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.
> A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
> matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
> právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
> lokvenc.petr/=/volny.cz






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 26. 5. 2002
Re: RE: Rojení (1028) (1030)

Přátelé.
Jedním z charakteristických rysů nástavkového úlu je úzká spodní loučka.
V tom případě jsou rojové matečníky vždy u spodní loučky. Takže není
třeba rozebírat jednotlivé plásty ale stačí nadzvednout celé nástavky jeden
po druhém.
Ještě bych chtěl podotknout, že samotná stavba základů mateřích buněk
nesignalizuje rojovou náladu.Teprve jejich zakladením máme jistotu.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 12:31 PM
Subject: Re: RE: Rojení


> Matecniky rozhodne nejsou videt ve vsech nasavkovych ulech pri pouhem
> nadzvednuti nastavku, specialne pri sirce spodnich loucek ramku 25 mm
> nachazim matecniky spise po stranach plastu a nebo nad spodni
> louckou. Taky nemam dlouhe zkusenosti, ale pripada mi, ze je slusna
> snuska vsude a tedy vcely maji chut se rojit.
> Nastavkovy ul neni zarukou nerojeni, zvlaste, kdyz je sestaven ze 2-3
> nastavku a je plny medu!
> Mam vcelnici i v 500m n.m. a i tam jsem u vybornych vcelstev v sobotu
> nasel plne nastavky medu a matecniky.
> Takze hura do vcel a tvorit oddelky!
> Radek
>
> Dne 14. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
>
> > No to mě teda podržte! Tak to mohu čekat rojeníčko. Já jsem byl ve
včelách
> > letos všehovšudy dvakrát, v některých jen jednou. Z toho, co tady čtu,
mám
> > pocit, že bych měl odpoledne nakouknout do všech úlů a podívat se po
> > matečnících. U nástavků ale prý stačí nadzvednout a mrknout na spodní
> > loučky, jestli tam něco je. Ale jak to nadzvednout, když je nad
plodiskem
> > nástavek(ky) se sladinou a tím pádem velká zátěž ?
> >
> > Zdeněk Čejka
> >
> >
> > Kôli tomu robim prehliadku plodiska kazdy tyzden.
> >
> > Pista
> >
> >
> >
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> WWW stranky zdarma na http://www.sweb.cz
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 26. 5. 2002
Re: kraňky (818)

Delší dobu jsem neměl na konferenci čas, proto reaguji na starší téma
až teď. Také proto že bych nechtěl, aby odeznělo do ztracena.
Myslím si, že v chovatelské a šlechtitelské praxi máme velké resty -
kromě př. Čermáka a několika dalších špičkových chovatelů.
Máme sice zákon, který zakazuje rozchov jiného kmene než kraňky
ale už nikdo nekontroluje jeho dodržování. Desítky let chovatelé matek
v naší oblasti rozchovávají jen z inseminovaných kraněk a stále máme
v úlech velké procento vlašek. V posledních letech dokonce čím dál
větší.
Plně souhlasím s příspěvky př. Vydry a Kaly a připojuji další otázky -
pro ústřední chovatelskou komisi: je zpracována dlouhodobá
koncepce na postupný přechod chovů jenotlivých včelařů na čistou
kraňku? Jak mám najít ve svém okolí kolegu včelaře, který ze svých
úlů vypouští vlašské trubce?


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 09, 2002 11:07 AM
Subject: Re: kraňky


> Nejlepší prevencí je možná propagace kraňky. Poděkování a absolutorium za
zkutečný průlom
> v této oblasti zaslouží ing. Květoslav Čermák, hlavně díky němuž mám
pocit, že se konečně
> začíná v chovu kraňky u nás něco dít. Výsledky šlechtitelské činnosti byly
u nás dlouhá
> léta z nepochopitelných důvodů velmi pečlivě "tajeny" před širší
včelařskou veřejností.
> Vůbec se nelze divit včelařům, kteří se pak raději poohlédli jinde, třeba
u chovatelů
> Buckfastek, kteří své matky dovedou jinak vynachválit. Proč by si měl
včelař kupovat matku
> od chovatele, který inzeruje "vynikající matky kmene XY", ale který není
schopen, nebo
> ochoten (ani na vyžádání!!) vlastnosti tohoto kmene nějak blíže
charakterizovat? Jak si
> měl vybrat včelař, který měl nějaké speciální požadavky?
> Výzva pro odborné oddělení: nebylo by možné v příloze Včelařství
publikovat více o
> výsledcích šlechtitelské činnosti v ČR (třeba zprávu prezentovanou na
Aktivu vedoucích
> šlechtitelských chovů)? Podle nového chovatelského řádu má ÚV ČSV provádět
srovnávací
> zkoušky uznaných chovů, nebylo by možné výsledky publikovat? VÚVč vede
databázi
> obsahující hodnocení matek od různých chovatelů, není možné publikovat
něco z ní? Mají
> dobré výsledky i jiné chovy nebo jen Zubří? A v čem jsou jejich matky
vynikají?
> Ing. Titěra si v posledním čísle Včelařství vtipně postěžoval, že se nikdo
neshání po
> vynikající linii CT Lunz 730390, protože si jméno linie nikdo
nepamatuje - ale upřímně:
> kdo z vás o ní vůbec kdy slyšel, kdo z vás ví jaké má vlastnosti?
>
> Mějte se prima a chovatelé ozvěte se!
> Nebo jsou vážně Buckfastky lepší? Jeden velkovčelař (!) je v Mirkově
diskusní emailové
> skupině před pár lety velmi vychvaloval: prý přezimují v mnohem větší síle
než kraňky.
> Nikdo z chovatelů kraněk na to pokud vím nereagoval, že by neměli e-mail?
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
>
> ----- Original Message -----
> From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 21, 2002 10:39 PM
> Subject: kraňky
>
>
> Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
> ne).
> Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám
optimálně
> vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
> matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
> hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
> Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
> kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
> praštit.
> Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
> nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z
kavkazu,
> či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec
tu
> může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
> uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.
>
> Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a
zabíjet
> ty zbastarděné?
> Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
> rvát do včel beznadějně antibiotika?
> Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí
mnohem
> intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené
stěny
> úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě
úl,
> nebo rámková míra druhořadá.
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002
>
>
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 25. 5. 2002
Re: Výnos z repky (1104)

Repku vytocit bez milosti vsetku !!! , nenechat ani cvrnglika ,uz aj male
percento medu z repky ,sposobuje skrystalizovanie dalsich medov ,ktore
budeme vytacat ...........

S pozdravom Laco S.

----- Original Message -----
From: <MSuja/=/softip.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 24, 2002 8:55 AM
Subject: Re: Výnos z repky



Ja som vytacal repku v utorok a mal som podobny vynos. Agat pomrzol hlavne
na juhu. V sevrnom
pasme rozsirenia ostal ( Stara Huta az po Senne kvitne) , lebo tam zacina
pucat neskor tak nepomrzol.
Nizsie okolo Velkeho Krtisa je pomrznuty. Teraz mam vcely na agate.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Práve tento výkend som vytáčal med z repky. Včelstvá mám umiestnené na
pevnom stanovišti a repka (cca 6 ha) bola vysiata vo vzdialenosti asi 500m.
Nechcem aby to vyznelo chválenkársky, ale medný výnos z vytáčaných
včelstiev som dosiahol 24,5 kg. Agát je však u nás (Hlohovec) vymrznutý na
cca 95%. Skúste aj vy odprezentovať svoje výsledky z vytáčania medu z
repky. Ďakujem.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 25. 5. 2002
Re: Výnos z repky (1101)

mna tento rok repka prekvapila ,lebo som vobec necakal ,ze nieco vcely
donesu
.lebo bola posiata vo vzdialenosti cca 4,5 km a silne vcelstva doniesli
10-15 kg ,
co ma sokovalo ,lebo s takej vzdialenosti som to vobec necakal ...?!!!
...podla mojich kolegov co boli kocovat ,tak znaska bola od 20 po 30 kilo na
vcelstvo
a pri vykupnej cene 54 .- Sk / 1 kg je to celkom slusny zisk ...
agat este neviem , u nas tiez zamrzol (Gemer) ........troska ma seklo pri
pohlade
na lipky ,ktore mame pri vcelach .......lipa nenasadila KVETY !!!
......az prechadzka do lesa ,mna upokojila ,nieco na tych stromoch je
....ale
nic moc......
......vcera a dnes .....mimoriadne silna znaska .......kvitne malina......
vlani bol najhorsi rok za poslednych 15 rokov , to som zvedavy ako dopadne
tento...

S pozdravom Laco S.
----- Original Message -----
From: "Duan Solčansky" <solcanskyd/=/drotovna.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 24, 2002 7:20 AM
Subject: Výnos z repky


> Práve tento výkend som vytáčal med z repky. Včelstvá mám umiestnené na
> pevnom stanovišti a repka (cca 6 ha) bola vysiata vo vzdialenosti asi
500m.
> Nechcem aby to vyznelo chválenkársky, ale medný výnos z vytáčaných
> včelstiev som dosiahol 24,5 kg. Agát je však u nás (Hlohovec) vymrznutý na
> cca 95%. Skúste aj vy odprezentovať svoje výsledky z vytáčania medu z
> repky. Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 25. 5. 2002
Inzerce - nabidka nastavku a smetencu (1095)

Nabízím k prodeji nástavky Optimal (11 rámků 42 x 17 cm, půdorys 48,5 x 48,5
cm). A to buď zcela nové (190 Kč), nebo používané 1-3 roky (100 - 170 Kč).
!!! Tato nabídka je ale určena jen těm, kdo Optimalech už včelaří!!!

Začátečníkům a těm, kdo chtějí na nástavkové úly přejít z úlů
dvouprostorových, doporučuji nástavky Langstrothova půdorysu 51,5 x 42,5 cm
s deseti rámky dlouhými 44,8 cm. Těm mohu bezplatně zprostředkovat koupi
takových nástavků a to ve variantě dřevo (asi 200,- Kč), nebo v kombinaci
dřevo + sololit + polystyren (160,- Kč).
K dispozici jsou i nástavky s Langstrothovým půdorysem na rámkovou míru 39 x
24 cm, vhodné pro plynulý přechod na nový systém.

Nabízím také smetence libovolné početnosti s veterinárním osvědčením k
přesunu do celé ČR. Přednost mají začátečníci a studenti.

Vojta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík --- 25. 5. 2002
Re: Trubcina (1073)

Trubčinu lze nabídnout také chvatelům exotického ptactva. Od nás ji jeden
odebíral, ale nevím co tím krmil. Již se odstěhoval. Pří té příležitosti mne
napadá, že by oto mohly mít zájem zologické zahrady,

Papan

----- Original Message -----
From: Martin Hromádko <martin.mh/=/wo.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 22, 2002 10:02 PM
Subject: Re: Trubcina


> Vyrezanou trubcinu rozvarim to na plotne, precedim cervy , ziskam trochu
> vosku a cervy dam slepicim.
> Zdravi Martin
>
> ----- Original Message -----
> From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 22, 2002 1:12 PM
> Subject: Trubcina
>
>
> > Zdravim priatela
> >
> > Man otazku ohladom vyrezanej trubciny.
> > Co robite z vyrezanou zakladenou a zavickovanou trubcinou? Nic ma totiz
> > nenapada okrem vyhadzovania.
> > Mate niekto inu prax?
> >
> > Dakujem
> >
> >
> > Pista
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 24. 5. 2002
cmelaci skrytou kamerou

Přímý přenos z hnízda čmeláka rokytového je na http://cmelaci.sh.cvut.cz/.

Jak jsem byl poučen, pro správné zobrazení je třeba mít nainstalován Real Player, Windows
Media Player hnízdo nezobrazuje.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 24. 5. 2002
Re[4]: Trubcina (1095)

Soubory přiložené ke konferenčním příspěvkům do konference neprojdou
(přílohy jsou z mailů automaticky odstraňovány).

Ale už je to díky příteli Ivanovi k dispozici na stránce
http://www.vcely.or.cz/files (V kapitole "soubory ke stažení" -
obrázek Vceli_recepty.jpg)

J. P. B.

> Jestli tohle není skrytá reklama, tak sem aspoň jeden dej.
> Eman

:>>Čtyři včelí recepty jsou v kuchařce "Hmyz na talíři" od Juliety
:>>Ramos-Elorduyové, vydal Volvox globator, 1998.
:>>
:>>Přeji dobrou chuť
:>>Ivan
:>>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 5. 2002
Re: Výnos z repky


Ja som vytacal repku v utorok a mal som podobny vynos. Agat pomrzol hlavne
na juhu. V sevrnom
pasme rozsirenia ostal ( Stara Huta az po Senne kvitne) , lebo tam zacina
pucat neskor tak nepomrzol.
Nizsie okolo Velkeho Krtisa je pomrznuty. Teraz mam vcely na agate.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Práve tento výkend som vytáčal med z repky. Včelstvá mám umiestnené na
pevnom stanovišti a repka (cca 6 ha) bola vysiata vo vzdialenosti asi 500m.
Nechcem aby to vyznelo chválenkársky, ale medný výnos z vytáčaných
včelstiev som dosiahol 24,5 kg. Agát je však u nás (Hlohovec) vymrznutý na
cca 95%. Skúste aj vy odprezentovať svoje výsledky z vytáčania medu z
repky. Ďakujem.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 24. 5. 2002
Re: Pozdejsi pastovani medu (1075)

On Wed, 22 May 2002, Josef Šamalík wrote:

> 1 - vzpomene si nekdo z Vas za jak dlouho asi zacne krystalizovat (kalit se)
> repkovy med?? (Je mi jasne, ze zalezi na vice faktorech, jako napriklad
> okolni teplota. Nepotrebuji rozsahlou teoretickou uvahu, ale pouze odhad. Me
> samotneho napada 5-6 dni.).

Take si to tak z lonska vybavuju. Asi po tydnu se zacaly vytvaret
krystaly. Pri vyssi teplote to bude trvat dele.

> 2 - Ma nekdo z Vas zkusenosti s pozdejsim pastovanim medu? Mam na mysli
> situaci, kdy med v nadobach zkrystalizuje, nasledne se rozehreje a po
> opetovnem zacatku krastalizece se napastuje?

Predloni jsem rozpoustel nekolik zcela zkrystalizovanych kbeliku v
zavrenem aute na slunicku - dle navodu v konferenci. Pokud sviti slunicko,
za den je med rozpusteny. Pastovani pak probehlo bez problemu.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Rousek --- 24. 5. 2002
RE: Kdy vytáčet z řepky (1100)

No presdi hura do lesa na medovici.

František Rousek
Jak poznáte, kdy řepka již přestala dávat nektar ?
Až úplně odkvete, tedy když na poli není ani jeden žlutý kvítek nebo jindy ?


Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dušan Solčansky --- 24. 5. 2002
Výnos z repky

Práve tento výkend som vytáčal med z repky. Včelstvá mám umiestnené na pevnom stanovišti a repka (cca 6 ha) bola vysiata vo vzdialenosti asi 500m. Nechcem aby to vyznelo chválenkársky, ale medný výnos z vytáčaných včelstiev som dosiahol 24,5 kg. Agát je však u nás (Hlohovec) vymrznutý na cca 95%. Skúste aj vy odprezentovať svoje výsledky z vytáčania medu z repky. Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 5. 2002
Kdy vytáčet z řepky

Jak poznáte, kdy řepka již přestala dávat nektar ?
Až úplně odkvete, tedy když na poli není ani jeden žlutý kvítek nebo jindy ?


Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 23. 5. 2002
Re: Trubcina (1087)

Ja tiez trubcinu , vytavim na vosk ,a larvy dam sliepkam.......ale potom co
sa robi...
znaska vajicok nema konca ......s tou potenciou .......staci aj materska
kasicka...

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 23, 2002 8:34 AM
Subject: RE: Trubcina


Také trochu oživení debaty:
v naší organizaci údajně působil včelař, který červíky dokonce sám jedl.
Jsou to v podstatě proteiny. A tento včelař, mimo to, že se dožil vysokého
věku a byl stále fit, tak údajně ani ve vysokém věku neměl problémy s
potencí ...
Co na to říct, pánové ?

Mějte se.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík --- 23. 5. 2002
Re: Prodej medu (1065)

Pozor !!!!!!
Nesmí se tam objevit cena a ani slůvko prodej.

Pepan

----- Original Message -----
From: Kristl Pavel <Kristl/=/oez.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 20, 2002 7:13 AM
Subject: RE: Prodej medu


> Stačí tam dát nápis: MED a cena od...(pro čistě řepkový med).
> Cena se pak
> může dát ve skutečnosti vyšší s poukazem na to, že med je smíšený.

To mi připadá jako praktiky nekalé konkurence. Je vůbec nutné uvádět cenu?
Podle mě, když se prodejem medu neživím, je to otázka dohody při
jednorázovém smluvním aktu (nebo forma občanské výpomoci). Navíc to asi
vidím zjednodušeně, protože jsem nikdy neměl tolik medu, abych nevěděl, co s
ním.
Zdraví Pavel


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 23. 5. 2002
Inbríding a příbuznost u včely medonosné

Přátelé, účastníci včelařské konference!

Pokud někoho z vás zajímá, jak se u včel dají vypočítat koeficienty inbrídingu a příbuznosti, najdete k tomu metodiku na stránce Pokusného včelína v Zubří http://web.quick.cz/pvzubri , položka menu "Inbríding".
Jde sice o specielní věc, vyžaduje trochu znalost genetiky a matematiky, ale v našich časopisech se na toto téma dosud vůbec nepsalo. Možná to někoho bude zajímat...
Metodika tam popsaná by se dala rozvést, napsat názorněji a doplnit obrázky, schématy a tabulkami, ale to bude až časem - na téže stránce a/nebo v časopisu Včelařství.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 5. 2002
RE: Re[2]: Trubcina

       Někde ve starém Včelařství jsem kdysi četl návod, že se má z
       rozmačkaného trubčího plodu připravovat kaše - proteinová strava - a
       krmit tím včely.

       Nejsem si jist, ale možná se tam psalo i něco o zmražení této
       "výživové konzervy" a jejím podávání v době, kdy je nedostatek
       proteinů...
       
       Zdravim vsetkych.

       Takuto zmrazenu "vyzivovu konzervu" skusal pouzit p. Jenter jako
       vnadidlo pre kliestika po ukonceni sezony. Natieral porovite
       podlozky a tieto vkladal do podmetu. Skusal to niekto z Vas?

       Chcem Vas upozornit na polske vcelarske stranky.

       www.pszczoly.pl <http://www.pszczoly.pl> , www.bartnik.pl
<http://www.bartnik.pl> , www.lyson.com.pl <http://www.lyson.com.pl>

       Prajem vsetko dobre a vela medu.

       Ladislav Matej
       Kosice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 23. 5. 2002
RE: Re[2]: Trubcina

Jestli tohle není skrytá reklama, tak sem aspoň jeden dej.
Eman

:>Čtyři včelí recepty jsou v kuchařce "Hmyz na talíři" od Juliety
:>Ramos-Elorduyové, vydal Volvox globator, 1998.
:>
:>Přeji dobrou chuť
:>Ivan
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan & Jindra Cerny --- 23. 5. 2002
Re[2]: Trubcina (1087)

> Také trochu oživení debaty:

Čtyři včelí recepty jsou v kuchařce "Hmyz na talíři" od Juliety
Ramos-Elorduyové, vydal Volvox globator, 1998.

Přeji dobrou chuť
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 5. 2002
Antwort: Hustota síta na med


Na čerstvý / vytočený / med č.25 t.j. 0,4 mm. Na ohriaty č.35 a na ohriaty
agat č.45.

Matej


Chci si koupit uhelon na filtrování medu a zapomněl jsem tu správnou
velikost ok. Nemůžu to nikde najít ale mám dojem že to tu na konferenci už
bylo.
Díky
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 23. 5. 2002
Hustota síta na med

Chci si koupit uhelon na filtrování medu a zapomněl jsem tu správnou velikost ok. Nemůžu to nikde najít ale mám dojem že to tu na konferenci už bylo.
Díky
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 23. 5. 2002
Re[2]: Trubcina (1087)



> v naší organizaci údajně působil včelař, který červíky dokonce sám jedl.
> Jsou to v podstatě proteiny.


Někde ve starém Včelařství jsem kdysi četl návod, že se má z
rozmačkaného trubčího plodu připravovat kaše - proteinová strava - a
krmit tím včely.

Nejsem si jist, ale možná se tam psalo i něco o zmražení této
"výživové konzervy" a jejím podávání v době, kdy je nedostatek
proteinů...

Vzpomene si někdo?


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 5. 2002
Antwort: RE: Trubcina


Miro, oprasil si "Vojnovú kuchárku"? :-)

Matej

V azii sa trudie larvy povazuju za delikatesu a specialne sa na tento ucel
pestuju. Ochutnal som cerstve
trudie larvy a je to celkom chutne , chutia trochu po mandliach.
Najchutnejsie su tesne pred , alebo po zavickovani.

Pozdravuje Suja Miroslav.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 23. 5. 2002
RE: Trubcina

Já jsem četl kdysi na nějakém US bee webu doporučení jíst trubčí larvy a jak
je to zdravý.
A kdyby se to v cedniku po vytažení z vosku propláchlo čistou vařicí vodou
(vosk), hodilo na rozpálenou pánvičku, zamíchalo do toho 3-5 vajec s
cibulkou, česnekem a kořením, tak to může být dobrá omeleta. Asi bychom si
zvykli. Možná to zkusím. Kupujou se všelijaký mořský potvory (krevety apod.)
a my tu dobrotu máme doma a nevíme co s tím.

:>Také trochu oživení debaty:
:>v naší organizaci údajně působil včelař, který červíky
:>dokonce sám jedl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 5. 2002
Re: Vymena matky (1066)

Matku bych urcite vymenil - pokud k tomuto jevu dochazi opakovane, problem bude pravdepodobme dedicny. Je to takovy zacarovany kruh a je nutne ho rozetnout.
Bohuzel jedinou vyhodu, kterou vidim, je ze se vcely nevyroji. Popisovany jev s sebou prinasi prilis mnoho nevyhod - kazdorocni preruseni plodovani, mozna ztrata natky, obtizne vyhledavyni matky, matka nemusi byt dokonale oplodnena (spatne pocasi, obdobi roku) apod..


Přátelé,
rád bych se s Vámi podělil o jednu zkušenost:
Před týdnem jsem prohlížel včelstva kvůli rojovým matečníkům. U jednoho včelstva uprostřed rámku uprostřed plodiště jsem objevil naražený matečník. Jinak nikde žádný jiný. Vajíčka sem tam nějaké. Matku jsem nikde neviděl. Tento víkend už byl matečník zavřený. Matka opět nikde žádná. Vloni mi to tohle včelstvo udělalo taky. Jinak je to včelstvo "hodné", snůškou průměrné. Mezistěny vystavěly mezi prvními, snůška odpovídá ostatním včelstvům.

Rád bych s Vámi probral:
- je toto tichá výměna? A proč každý rok?
- je to jev pozitivní nebo negativní?
- výměnit matku nebo být rád, že včelstvo "funguje"?

Díky za názory a poznatky.
Pavel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 5. 2002
RE: Trubcina

Také trochu oživení debaty:
v naší organizaci údajně působil včelař, který červíky dokonce sám jedl.
Jsou to v podstatě proteiny. A tento včelař, mimo to, že se dožil vysokého
věku a byl stále fit, tak údajně ani ve vysokém věku neměl problémy s
potencí ...
Co na to říct, pánové ?

Mějte se.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 23. 5. 2002
Re: Pozdejsi pastovani medu (1075)

Pastuji každý rok několik konví medu. Tedy před započetím pastování musí být
med dokonale rozpuštěný, protože kdyby v něm zůstaly nějaké krystalky jež
jsou často velké, budou mít funkci očkovaného medu a podle nich se jich část
také může tvořit. Správné je do medu naočkovat 0,5 až 1 kg jemně pastovitého
medu, pak i nově vznikající krystalky budou jemné.
Teplota při pastování má být cca 15 °C, někdo doporučuje míchat 1x denně,
lepší je 2x denně byť jen krátce (cca po 2 až 3 min.) - med bude lépe
napastovaný. Platí to zvláště pro rychle krastalizující medy, jako je
řepkový, ze smetánky (pampelišky) apod. Čím nižší je teplota okolí (a medu),
tím rychleji med krystalizuje a tím častěji je dobré ho míchat. Většinou je
med do 3 dnů napastovaný a vhodný k plnění do sklenic.
Pastování velmi doporučuji, ovšem napřed je potřeba zákazníky na tento med
navyknout, chvíli to trvá. Třeba i dát na nějaký čas nižší cenu než za
tekutý med, propagovat ho.
Chuťově výtečný je med ze smetánky lékařské, z jetelů. Medy jako řepkový,
slunečnicový doporučuji pokud je možnost ochutit cca 1/5 lipového medu -
dodá mu jemnou výtečnou chuť. Čistý lipový je příliš - až nesnesitelně
aromatický.

Květoslav Čermák



> 2 - Ma nekdo z Vas zkusenosti s pozdejsim pastovanim medu? Mam na mysli
> situaci, kdy med v nadobach zkrystalizuje, nasledne se rozehreje a po
> opetovnem zacatku krastalizece se napastuje?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Hromádko --- 22. 5. 2002
Re: Trubcina (1073)

Vyrezanou trubcinu rozvarim to na plotne, precedim cervy , ziskam trochu
vosku a cervy dam slepicim.
Zdravi Martin

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 22, 2002 1:12 PM
Subject: Trubcina


> Zdravim priatela
>
> Man otazku ohladom vyrezanej trubciny.
> Co robite z vyrezanou zakladenou a zavickovanou trubcinou? Nic ma totiz
> nenapada okrem vyhadzovania.
> Mate niekto inu prax?
>
> Dakujem
>
>
> Pista
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 22. 5. 2002
Re: Trubcina (1073) (1076) (1078) (1080)

Tavidlo- podívej se na-http://www.beesource.com/plans/index.htm

Solar Wax Melter Richard.
>
> Najvyssi cas postavit nejake tavidlo. Ja totiz vostinu nevarim ale menim ju
> za medzisteny priamo. Mravenisko je tiez dobry napad. To niekedy pouzivame
> ako polovnici pri cisteni trofeji ale kôli trubcine nebudem behat za
> mravcami. . Musim pozriet do archivu nejaky planik. (len keby toho casu bolo
> trusku viac...)
>
> Dakujem
>
> Pista
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
GPRS> Vždy pripojen umoznuje okamzity a neustaly pristup k internetu
prostrednictvím mobilního telefonu. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=26614%26url=http://www.gprsforum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 22. 5. 2002
Re: Trubcina (1073) (1076)

Zdravím v konferencí. Co s trubčinou, do tavidla -krásný žlutý vosk.
Další využití, kolega krmí slepice a ty si pochutnávají na larvách.
Ahoj Richard.
> Zdravim priatela
>
> Man otazku ohladom vyrezanej trubciny.
> Co robite z vyrezanou zakladenou a zavickovanou trubcinou? Nic ma totiz
> nenapada okrem vyhadzovania.
> Mate niekto inu prax?
>
> Dakujem
>
>
> Pista
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 22. 5. 2002
Antwort: Trubcina


Nezahadzuj z panenskeho diela je nakrajši vosk. Ak maš slnečne tavidlo
niet co riesit ak nie urcite mas hrniec alebo nieco v com vyvaras ramiky.
Ja trubcinu vyvaram v kotle. Po preliati cez sito mas krasny vosk a larvy
su pre sliepky pochutkou.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 22. 5. 2002
Re: Trubcina (1073) (1076)

Už léta ji rozvařuji ihned co přijedu domů ve větším hrnci.
Uvařené larvy vybírám kuchyňským sítem, oklepu a odkládám
do kbelíku. Po vycladnutí je to vynikající krmení pro slepice.
Zdraví Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 22. 5. 2002
Re: Trubcina (1073) (1076) (1078)


Najvyssi cas postavit nejake tavidlo. Ja totiz vostinu nevarim ale menim ju
za medzisteny priamo. Mravenisko je tiez dobry napad. To niekedy pouzivame
ako polovnici pri cisteni trofeji ale kôli trubcine nebudem behat za
mravcami. . Musim pozriet do archivu nejaky planik. (len keby toho casu bolo
trusku viac...)

Dakujem

Pista



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 22. 5. 2002
RE: Trubcina

Kolega to dává slepicím. Také se to dá strčit k mraveništi, a vosk prý
zůstane.
Eman

:> Man otazku ohladom vyrezanej trubciny.
:>Co robite z vyrezanou zakladenou a zavickovanou trubcinou?
:>Nic ma totiz
:>nenapada okrem vyhadzovania.
:>Mate niekto inu prax?
:>
:>Dakujem
:>
:>
:> Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek --- 22. 5. 2002
RE: Trubcina (1073) (1076)

Ja ji davam do slunecniho tavidla. A potom ostatky teprve vyhodim.

František Rousek



Zdravim priatela

Man otazku ohladom vyrezanej trubciny.
Co robite z vyrezanou zakladenou a zavickovanou trubcinou? Nic ma totiz
nenapada okrem vyhadzovania.
Mate niekto inu prax?

Dakujem


Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 22. 5. 2002
Re: Trubcina


V slnecnom tavidle vytavim na vosk.

Pozdravuje Suja Miroslav.



Zdravim priatela

Man otazku ohladom vyrezanej trubciny.
Co robite z vyrezanou zakladenou a zavickovanou trubcinou? Nic ma totiz
nenapada okrem vyhadzovania.
Mate niekto inu prax?

Dakujem


Pista





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 22. 5. 2002
Trubcina (1073)

Zdravim priatela

Man otazku ohladom vyrezanej trubciny.
Co robite z vyrezanou zakladenou a zavickovanou trubcinou? Nic ma totiz
nenapada okrem vyhadzovania.
Mate niekto inu prax?

Dakujem


Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef ©amalík --- 22. 5. 2002
Pozdejsi pastovani medu

Pratele!

Zatim se mi vzdy podarilo med vytocit a nez stacil zkrystalizovat jej
zpracovat - bud tekutym naplnit sklenice, nebo i napastovat. V letosnim
roce mam ale problem. Vytocim med a musim sluzebne odjet na tyden. Mam proto
par dotazu:
1 - vzpomene si nekdo z Vas za jak dlouho asi zacne krystalizovat (kalit se)
repkovy med?? (Je mi jasne, ze zalezi na vice faktorech, jako napriklad
okolni teplota. Nepotrebuji rozsahlou teoretickou uvahu, ale pouze odhad. Me
samotneho napada 5-6 dni.).
2 - Ma nekdo z Vas zkusenosti s pozdejsim pastovanim medu? Mam na mysli
situaci, kdy med v nadobach zkrystalizuje, nasledne se rozehreje a po
opetovnem zacatku krastalizece se napastuje?
3 - V souvislosti s bodem 2) - jake mate zkusenosti se spiralou k
rozpousteni medu?? Mam na mysli topnou spiralu na 230V, prodava se ve
vcelarskych prodejnach, cena (tusim) 1200 Kc, ktera se po ohrati sama svoji
vahou nori do rozpousteneho medu.

Za Vase odpovedi jsem Vam velmi vdecen!

At nam to bzuci a at mame spoustu dobreho medu!!

Jose

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fojtík Duąan, Bc. --- 22. 5. 2002

subscribe

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 21. 5. 2002
Re: Prodej medu

Pepan to napsal pěkně - souhlasím s ním. Cesta pro středoevropské včelaření
není konkurovat přes výkupce a exportéry pralesním indiánům se snůškou z
každého pahýlu či větve, ale prodávat v drobném i metráky i tuny - učit
lidi medu !!!!!. Jde to. Až to pochopí většina včelařů, bude včelařům dobře.


Přeji dobré vytáčení


Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 21. 5. 2002
Antwort: cisteni medu


Ked nechas med stat v konve 3-4 dni, tak necistoty vyplavaju na povrch
odkial sa daju bez problemu lyžicou zobrat. Ak by tam aj tak zostal potom
len zahriat na 40 stupnov a preliat cez uhelonove sito.

Matej


Preji pekny den.
Zajimalo by me, jakym zpusobem a jak nejefektivneji se odstranuji
brobne necistoty z medu. Pri vybirani ramku z medniku se mi z kuraku
dostal popilek do nezavickovaneho medu. Pri vytaceni nechavam med
protekat prez obycelne sitko, ktere je nezachyti.
Ludvik


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludvik Kochanicek --- 21. 5. 2002
cisteni medu

Preji pekny den.
Zajimalo by me, jakym zpusobem a jak nejefektivneji se odstranuji
brobne necistoty z medu. Pri vybirani ramku z medniku se mi z kuraku
dostal popilek do nezavickovaneho medu. Pri vytaceni nechavam med
protekat prez obycelne sitko, ktere je nezachyti.
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bundy --- 21. 5. 2002
navsteva (1061)

ahojte

Na buduci tyzden (28.5-31.5.) budem v Prahe. Aj ked kazdy ma teraz vela
prace potesila by ma navsteva nejakej vcelnice v Prahe alebo jej okoli (hoci
aj par desiatok km). Casovo sa viem prisposobit.

Peter

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75460 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1070 do č. 1130)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu