Archiv Včelařské konference

Polovina okresu je nechutna rovina,polovina vrchovina s rozsahlym lesnim porostem,byt je vojensky prostor uzemne priclenen k Vyskovu.Nastesti vcelam tenhle nesmysl nevadi.Zkusim zjistit,jake jsou rozdily mezi ZO na rovinach a ZO v lesich,byt to taky nebude presne,nebot rada vcelaru z PV je nalezla na uzemich "lesnich" ZO.JosPr

Zakopany pes bude zřejmě v lokalitě. Vyšší nadmořské výšky, lesy a řídké zavčelení = nižší ztráty.

U nás padla polovina kmenových včelstev (okr. Opava) a ta, která přežila obsedala 3 - max.6 rámků, takové rezervní včelstvo.... ale nikdo nespojoval, neboť by musel vytavit většinu dobrého díla. Léčily jsme v létě kyselinou, a podzim 3x komisionálně aerosol (někdo 2x fumigace a 1x aerosol).

Co mělo padnout, padlo. Kde ztráty nebyly, tam můžou nastat v blízkých letech, akorát to nemusí být prostřednictvím varroa, ale třeba moru.

Zarážející je, že není žádná korelace s výsledky zimní měli!

Takže ty úhyny asi budou nepřesné.

Jinak to není možné.

Karel

Co tady píšete pořád o dotacích? Je to za opylení ,opakuji opylení ,ostatních plevelných a jiných rostlin i stromů v přírodě.

Napada mne jina souvislost.Kdesi u profivcelaru jsem cetl,ze hodlaji experimentovat s cukrovanim vcelstev ve snaze napodobit podminky lesniho stanoviste kohosi.Nedrzi li se roztoc na pocukrovane vcele,nedrzi se ani na vcele,ktera v lese proleti mrakem pylu z jehlicnanu a to se delo loni.Kvetly jehlicnany,z lesu se valily mraky pylu,a roztocu bylo poskrovnu.Je to jen teorie,treba se pletu.Treba to souvisi opravdu se snuskou a hustotou zavceleni,kterou MVP znacne zredukoval.JosPr.

Napada mne jina souvislost.Kdesi u profivcelaru jsem cetl,ze hodlaji experimentovat s cukrovanim vcelstev ve snaze napodobit podminky lesniho stanoviste kohosi.Nedrzi li se roztoc na pocukrovane vcele,nedrzi se ani na vcele,ktera v lese proleti mrakem pylu z jehlicnanu a to se delo loni.Kvetly jehlicnany,z lesu se valily mraky pylu,a roztocu bylo poskrovnu.Je to jen teorie,treba se pletu.Treba to souvisi opravdu se snuskou a hustotou zavceleni,kterou MVP znacne zredukoval.JosPr.

Ten údaj ohledně úhynu na okrese Přerov je opravdu chybný. Kde to vzali nevím, ale pokud si vezmu současné údaje z CISu, tak mi vychází, že úhyn je cca 22%. Na okrese dle statistiky bylo skutečně 9534 včelstev, dotace byla na 9428 včelstev. Když pominu, že jedna ZO stále v CISu nefunguje, tak bez této ZO bylo 8815 včelstev k 1.9.2014 a 6901 včelstev k 1.5.2015. Takže zase úhyn cca 21,7%. Takže tak dobře s 1% úhynem jsme na tom skutečně nebyli. Tak to tedy vypadá za okres Přerov.

Opakuji stále, ve výživě a výši infekčního tlaku. Opakuji stále jak mi sdělili staří praktici - snůška léčí. Pokud někdo dokáže zvládnout tento problém, nemusí se sebetrávit akaracidy a může pozorovat jen lepší a lepší výsledky. Čím méně akaracidů do včelstva se vloží, tím lepší a o to méně je jejich potrava "otrávena". Čím více se dbá na simulaci a kvalitu a i kvantitu snůšky když není, nebo se nahrazují prvky co snůška má nebo nemá kvůli deficitu který způsobí klima, tím lepší jsou výsledky s VD.

PS: K zamyšlení letos mne velmi zaujal výživový rozdíl na dvou vrcholech u Janova. V místě zvané Fabbriche - Case Brusinetty se prudce stáčí dálnice. Přímo na té zatáčce přes street view mezi tunely, jsou pohledy do přírody, která ukazuje jeden hustě porostlý vrchol borovicí a nějakými vzrostlými listnáči, ale druhý vrchol asi 2km od prvního, samá kleč, jiný nerost = jiné podmínky. Tz. Dvoje podmínky na jednom místě. Pointa je, že asi takové rozdíly mohou být obrazně ve výživě u včelstev co padají na VD a co přežijí bez jakéhokoli problému destrukční vlny VD.

_gp_
............
JosPr (46.135.72.254) --- 14. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67247)
Neprislusi mi mluvit za okres PV,no v nasi ZO uhynulo 6 vcelstev,z toho na 5 padl strom v zime.Ac se to mnohym nezdalo,loni byla krasna snuska az do zacatku srpna.Kdyz premyslim co delame:vcelari leci sami bez vypisovani hloupych plosnych terminu,leci sami bez duverniku,gabon ma po 2 letech vzdy prestavku,malokdo pouziva aerosol,fumigujem papirkem do V vzdor Dolu.Mnoho vcelaru ani letni leceni neprovedlo (nebylo narizeno) a vcelstva zdarne prezila.Tak kde je zakopany pes,to tedy nevim.JosPr

Pro badatele zadám ještě gps

44.447374, 8.714860

Je otázka infekčního tlaku čeho?
Loni byl spad roztočů velmi malý, aspoň u mně a přesto něco dalo včelám pořádněš zabrat. Jestli nějaká virová nákaza?
A jiným u nás v ZO včely padly úplně, mně přežily aspoň jedny slabé.
Co se týká výživy, tak třeba u nás na zahradách na vesnici jsou kvetoucí trávníky sekané dvakrát třikrát za rok na píci nebo na seno pro domácí zvířectvo minulostí. Stejně jako třeba většina ovocných stromů. Trávníky jsou dneska hoblované co dva týdny sekačkami a místo ovocných stromů je leckde akorát pár bezúdržbových jehličnanů. těch pár kvetoucíxh kytek, které občas někdo na zahradě pěstuje, to nezachrání. Výsledek je obrovský propad v kvalitě a množstv zdrojů pylu.
K mizerné pylové výživě včel letos přispělo i to velké sucho. Já ještě pamatuji od našeho baráku 200 metrů pomalu na každkou stranu nějaké otevřené koryto potoka neb bažinaté prameniště a podobné. To všecko zmizelo, bylo zasypáno, odvodněno, atrubněno, atd, buďto to už vůbec není nebo to teče v podzemí. Dneska je široko daleko od našeho baráku a mých včel bežná zahradní rovnoměrně zavodněná půda. A jak bylo v létě to sucho, zjistil jsem, že takových nejméně 14 dní neměly včely téměř žádnou pylovou snůšku, protože skoro všechny rostliny začaly usýchat, natož aby ještě produkovaly nějaký pyl. Nosily trochu pylu tak sotva půl hodiny časně ráno hned po východu slunce, potom nic. Kdo v takových podmínkách a v té době krmil, včely mu zpracovaly zásobu na zimu nejspíš ze svých vnitřních zásob a pořádně se přitom vyčerpaly.
Jo, kdyby zůstaly ty otevřené potoky s bažinatými břehy, všelijaké ty bažiny a kavěry, tak rostliny, co by kolem nich rostly, měly dostatek vody i během toho sucha a produkovaly by dostatek pylu pro včely. Jenže takhle ne.
A totéž bude podle mně platit i mimo obec, pro všelijaké zarovnané zmeliorované pole plochy se zatrubněnými potoky a drobnější lesíky.Všude tam za letošního sucha podle mně měly včely málo pylu.
Jedině v blízkosti vodních ploch nebo někde, kde jsou neodvodněné bažinaté lesy, potoky nebo praměniště atd se i za sucha udrží nějaké kvetoucí rostliny a tím tam bude i pyl pro včely.

Díky za přehled. Mám ještě doplňující otázku. Jak jsou data vypočtená? Je to
% uhynulých včelstev ze zazimovaných a hlášených do 15.9.2014, jak se úhyny
hlásili - podle počtu vzorků zimní měli, do 30.4.2014, nebo úplně jinak?

Děkuji Radek




---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 9. 2015 13:45:04
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc?
(respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v
úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin.
Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně
zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za
jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
9,45 Ostrava-město 1842 1648 1668
9,82 Jičín 7626 7325 6877
10,37 Jablonec nad Nisou 2593 2477 2324
16,60 Havlíčkův Brod 11228 9749 9398
23,31 Liberec 6693 5915 5133
23,67 Plzeň-město 1014 835 774
24,55 Svitavy 11045 9547 8333
24,93 Ústí nad Labem 2054 1729 1542
26,46 Litoměřice 7276 6001 5351
29,65 Jindřichův Hradec 11977 9253 8426
29,91 Náchod 7241 7181 5075
30,73 Karlovy Vary 7771 5788 5383
30,82 Rychnov n. Kněžnou 7744 7101 5357
30,92 Bruntál 9711 8166 6708
31,43 Zlín 11533 8961 7908
32,58 Pelhřimov 9530 8428 6425
32,86 Uherské Hradiště 11536 9964 7745
34,45 Jeseník 5594 4817 3667
35,36 Nový Jičín 11284 8998 7294
37,22 Blansko 11288 10714 7087
38,11 Teplice 2359 1729 1460
38,65 Kladno 3757 2519 2305
38,92 Louny 5850 4938 3573
39,07 Písek 8452 5754 5150
39,38 Česká Lípa 5046 3506 3059
40,15 Most 1432 1334 857
40,29 Tábor 9896 8271 5909
40,55 Šumperk 7737 6427 4600
41,44 Semily 5791 5665 3391
41,58 Rakovník 6169 5640 3604
42,50 Břeclav 7984 5251 4591
44,16 Vyškov 6189 5324 3456
44,61 Příbram 9182 7936 5086
45,24 Ústí nad Orlicí 12739 11338 6976
45,93 České Budějovice 12318 8585 6660
46,09 Mělník 6118 4747 3298
46,62 Frýdek-Místek 13127 9324 7007
46.82 /=/ ČR 568444 437201 302284
47,00 Praha-východ 4940 3700 2618
47,43 Pardubice 6532 5139 3434
48,09 Vsetín 12621 9523 6552
48,38 Děčín 4239 2692 2188
48,57 Jihlava 8458 6974 4350
48,78 Hodonín 10700 7755 5481
51,34 Domažlice 8335 5595 4056
51,72 Trutnov 7225 5603 3488
52,47 Benešov 12336 8866 5863
53,41 Prachatice 5814 4467 2709
54,98 Chrudim 8492 7177 3823
55,69 Kroměříž 7098 4111 3145
56,95 Karviná 4495 2942 1935
57,99 Znojmo 11989 7223 5037
59,57 Brno-město 3421 2389 1383
61,10 Opava 11663 9301 4537
61,64 Plzeň-jih 7733 6572 2966
62,02 Praha 4068 2324 1545
63,33 Klatovy 11135 5634 4083
63,71 Plzeň-sever 10016 5590 3635
64,11 Beroun 4567 2567 1639
65,02 Rokycany 2859 2136 1000
68,35 Chomutov 4247 2063 1344
70,27 Mladá Boleslav 6543 5752 1945
70,56 Tachov 9279 5656 2732
71,23 Hradec Králové 6476 4111 1863
74,06 Třebíč 11486 8527 2979
76,12 Brno-venkov 11657 7723 2784
76,49 Praha-západ 3837 2180 902
77,07 Strakonice 5832 4870 1337
77,09 Kutná Hora 6738 4805 1544
77,56 Český Krumlov 5360 3351 1203
77,85 Kolín 3896 3474 863
81,24 Cheb 3375 2871 633
86,05 Nymburk 3885 2245 542
88,86 Olomouc 9658 4695 1076
89,82 Sokolov 2769 1821 282"

Podle všeho jsou to hausnumera.

Napřed měl Jičín 90% úhyn a pak se to správně přepočetlo a měl 9%.

Ale podle všeho pokud nějaká Zo nazadala data, je tam nula apočítá se to jako 100% úhyn.

Takže klid, podle těch dat je ČR odvčelená a někde nenajdete ani včelku. Okresy s úhyny nad 80% i pod 5% :-)

Navíc se to zadávalo v době, kdy se spekulovalo o dotacích na úhyny.

Karel

Dobrý den,
Platí to aktuální, dnešní.
Děkuji
VS

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač
Sent: Wednesday, September 16, 2015 7:01 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev


Díky za přehled. Mám ještě doplňující otázku. Jak jsou data vypočtená? Je to % uhynulých včelstev ze zazimovaných a hlášených do 15.9.2014, jak se úhyny hlásili - podle počtu vzorků zimní měli, do 30.4.2014, nebo úplně jinak?

Děkuji Radek




---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 9. 2015 13:45:04
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc?
(respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin.
Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
9,45 Ostrava-město 1842 1648 1668
9,82 Jičín 7626 7325 6877
10,37 Jablonec nad Nisou 2593 2477 2324
16,60 Havlíčkův Brod 11228 9749 9398
23,31 Liberec 6693 5915 5133
23,67 Plzeň-město 1014 835 774
24,55 Svitavy 11045 9547 8333
24,93 Ústí nad Labem 2054 1729 1542
26,46 Litoměřice 7276 6001 5351
29,65 Jindřichův Hradec 11977 9253 8426
29,91 Náchod 7241 7181 5075
30,73 Karlovy Vary 7771 5788 5383
30,82 Rychnov n. Kněžnou 7744 7101 5357
30,92 Bruntál 9711 8166 6708
31,43 Zlín 11533 8961 7908
32,58 Pelhřimov 9530 8428 6425
32,86 Uherské Hradiště 11536 9964 7745
34,45 Jeseník 5594 4817 3667
35,36 Nový Jičín 11284 8998 7294
37,22 Blansko 11288 10714 7087
38,11 Teplice 2359 1729 1460
38,65 Kladno 3757 2519 2305
38,92 Louny 5850 4938 3573
39,07 Písek 8452 5754 5150
39,38 Česká Lípa 5046 3506 3059
40,15 Most 1432 1334 857
40,29 Tábor 9896 8271 5909
40,55 Šumperk 7737 6427 4600
41,44 Semily 5791 5665 3391
41,58 Rakovník 6169 5640 3604
42,50 Břeclav 7984 5251 4591
44,16 Vyškov 6189 5324 3456
44,61 Příbram 9182 7936 5086
45,24 Ústí nad Orlicí 12739 11338 6976
45,93 České Budějovice 12318 8585 6660
46,09 Mělník 6118 4747 3298
46,62 Frýdek-Místek 13127 9324 7007
46.82 /=/ ČR 568444 437201 302284
47,00 Praha-východ 4940 3700 2618
47,43 Pardubice 6532 5139 3434
48,09 Vsetín 12621 9523 6552
48,38 Děčín 4239 2692 2188
48,57 Jihlava 8458 6974 4350
48,78 Hodonín 10700 7755 5481
51,34 Domažlice 8335 5595 4056
51,72 Trutnov 7225 5603 3488
52,47 Benešov 12336 8866 5863
53,41 Prachatice 5814 4467 2709
54,98 Chrudim 8492 7177 3823
55,69 Kroměříž 7098 4111 3145
56,95 Karviná 4495 2942 1935
57,99 Znojmo 11989 7223 5037
59,57 Brno-město 3421 2389 1383
61,10 Opava 11663 9301 4537
61,64 Plzeň-jih 7733 6572 2966
62,02 Praha 4068 2324 1545
63,33 Klatovy 11135 5634 4083
63,71 Plzeň-sever 10016 5590 3635
64,11 Beroun 4567 2567 1639
65,02 Rokycany 2859 2136 1000
68,35 Chomutov 4247 2063 1344
70,27 Mladá Boleslav 6543 5752 1945
70,56 Tachov 9279 5656 2732
71,23 Hradec Králové 6476 4111 1863
74,06 Třebíč 11486 8527 2979
76,12 Brno-venkov 11657 7723 2784
76,49 Praha-západ 3837 2180 902
77,07 Strakonice 5832 4870 1337
77,09 Kutná Hora 6738 4805 1544
77,56 Český Krumlov 5360 3351 1203
77,85 Kolín 3896 3474 863
81,24 Cheb 3375 2871 633
86,05 Nymburk 3885 2245 542
88,86 Olomouc 9658 4695 1076
89,82 Sokolov 2769 1821 282"

Děkuji za reakci, je to zde:

http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf

Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to
opraveno.

Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:
strana 3:
přibližně 34,5 %
strana 5:
Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)
Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)
Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?
Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se
snížil)
VP

Tak že to je přesný počet nepřesných čísel. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 9. 2015 8:22:18

Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev


"Děkuji za reakci, je to zde:



http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-
vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf



Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to

opraveno.



Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:

strana 3:

přibližně 34,5 %

strana 5:

Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)

Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)

Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?

Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se

snížil)

VP"

To by mě zajímalo, co za počítačového analfabeta to Pdefko stran těch úhynu dělal.
Chtěl jsem tu tabulku načíst do tabulkového procesoru a přepočítat ty procenta a zjistil jsem, že tam je narváno tolik konců řádků, že rychlejší by to bylo přepsat z vytištěného papíru.

Každý, kdo podává informaci do sběru dat pro statistiku a dělá souhrn ví, že jsou to již na počátku nepřesná čísla. Mnoho chovatelů vůbec jarní stavy nehlásí, někteří to berou jako osobní záležitost a nenahlásí ztráty také. Tak proč se nad takto nepřesnými čísly vůbec trápit. A rozdíl statistikou ZO a chovatelů je jasný počítá se to z jiných základů. Mnoha lidem, kteří hlásí úhyny jde také o to dosáhnout na dotaci za úhyny, která byla v minulosti již vyplacena. Doufám, že k tomu v budoucnu již nedojde.

Ja tem cislum,taky moc neverim,jsou obludna.Spis to vidim,na nastvanost vcelaru,ze je svaz v unoru otravoval s hlasenim do Cisu a z vlastni zkusenosti vim,ze rada vcelaru poslala funkcionare k sipku,at svaz neotravuje.A zda li se pak objevil v uhynech stav k zari,nebo 0,to zalezelo na tom,kdo udaje zadaval do systemu.Uz jsem taky zaznamenal v jednom clanku,jak to na nejmenovanem okrese dobre vedou,nebot jsou v uhynech tolikati a tolikati.Netusim jak,to dotycny mohl ovlivnit,ale snad si pri biti v prsa neprivodil zraneni...Holt,kazdy hreje svoji polivcicku,ta dotacni uhynova se nepovedla:)a z te jak to delame dobre,muze byt poradne tezko od zaludku...JosPr

Pak věřte statistikám!
Míra

---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 9. 2015 8:22:18
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Děkuji za reakci, je to zde:

http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-
vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf

Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to
opraveno.

Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:
strana 3:
přibližně 34,5 %
strana 5:
Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)
Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)
Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?
Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se
snížil)
VP"

Otázka je, co posoudit jako spojování a které spojování je už v podstatě úhyn.
Třeba kdo včely v zimě sleduje, tak mu včely formálně neuhynou téměř nikdy. Protože jakmile usoudí,že je včelstvo tak oslabené, že by už zbytek zimy nepřežilo, je pro něho výhodnější žijící včely z toho včelstva zachránit spojením.
Myslím, že téměř nikdo nepřipravuje na zimu schválně slabší včelstva nebo silnější oddělky, které by samotné zimu bez problémů přežily, aby je v zimě nebo předjaří spojoval. To by se vyplatilo snad jen v případě, že by včely bylo třeba připravit na hodně silnou snůšku a ještě o nějaký týden dříve než je řepka.
Kdo spojovat v zimě nechce nebo neví jak nebo spojování z nějakého důvodu prostě nedělá, tak mu včely místo spojování hynou.

----- Original Message ----- Pak věřte statistikám! Míra

Nedá mě to, připíšu pár slov. O víkendu jsem mluvit s paní, která tam
odtud pochází a navíc je včelařka.
Cituji její slova: Olomoucko to je samý lán. Na Přerovsku a
Prostějovsku to takové není, tam je krajina pro včely pestřejší.
Za sebe mohu dodat, že velké úhyny poblíž mého bydliště byly také u
docela velkého lánu.
I když připustím, že může být statistika nepřesná, mě z toho vychází,
že pestrou a chemikáliemi nepoškozenou stravu ničím nenahradíme.
VP

Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus

svého času ho vykupovali Léčeva.
Musel však být v původních plástech a nezaplodovaný.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 9. 2015 6:23:21
Předmět: Cena vosku

"Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus"

Václave, ZO Mladá Boleslav měla ztráty 8,5%, Vzato stav včelstev k 31.3. 2015 v porovnání ke stavu zazimovaných včelstev.
Vy vykazujete naprostá hausnumera. Nejpřesnější byly ty údaje k 25.2. 2015, pak už to moc nevypovídá.

Ta vaše snaha zjistit stavy k 1.5.2015 je na dvě věci. To u nás již včelaři mají oddělky a matky nehledě na to, že jste si to udělali sami téměř tajně. Nějak se vám ten člen a členská základna ze slovníku rychle vytratila.
Nám se to dostalo až v červnu 2015, tedy v pravý čas, jak bývá u ČSV už zvykem.
Po mém dotazu tvůj kolega z předsednictva se odvolával na nějaké usnesení tehdejšího ÚV před 30ti léty. Jenže za posledních min. 10 let se tyto údaje k 1.5. nikdy po ZO nevyžadovaly.

Měli by jste si zopakovat pravidla statistického vykazování, tedy porovnávat porovnatelné s porovnatelným.

Takto záměrně dezinformujete včelařskou veřejnost a co hůře, také státní správu. Možná to je záměr, nevím?

Vše dobré a úspěšnou výstavu v Ostravě ti přeje. L.Dvorský

Co si pamatuji, tak ho Dol vykupoval na smažení, např. pod řízky. Cena másla je někde okolo 200,-/kg. Oproti tomu nejkupovanější - akční za 25,-/250g, to nemůže být máslo ani kdyby chtělo._gp_
>
(e-mailem) --- 24. 9. 2015
Re: Cena vosku (67272)
svého času ho vykupovali Léčeva.
Musel však být v původních plástech a nezaplodovaný.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 24. 9. 2015 6:23:21
Předmět: Cena vosku

"Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus"

Cim vyssi cena vosku ve vykupu,tim vyssi cena mezisten.Pri nedostatku vosku nemozny prodej mezisten bez protihodnoty vosku,kam se pro mezisteny pak bude jezdit,do SRN? Kvalitni med se vyveze ven,ted uz i vosk?Co zbude doma???Jenom dovozovy sunt?JosPr.

Vosk stál za sociku trojnásobek ceny medu.
Vzhledem k pracnosti vytočit kilo medu a vyvařit kilo vosku je to v relaci, možná by vosk mohl stát i víc.
Takže se dá čekat, že až se přestane dovážet laciný vosk - to drželo ceny dole - tak se to srovná zase do dávných poměrů.


Za sociku bylo kilo mezistěn za cca celodenní plat.
To by dneska . . . . :-)

Karel

Mám se jako včelař obávat někoho z utečenců? Co říkáte nato, že ekonomický utečenec začne po Evopě včelařit? Co lze očekávat? Od jara řeším v mém chovu zlom, po kterém hodnotím podmínky ke včelaření co mám, jako úplně jiné než dosud. Od krádeží, klimatických a snůškových změn, po politický postoj Evropské Unie k novým obyvatelům co se sem hrnou po desetitisících denně. Co Vy nato? _gp_

Měl jsi pravdu když jsi říkal že vysoká cena medu nebude jen to dobré. Naštěstí už mnozí opět prodávají pod 100, což bude zajímavé pro ty, co začali svůj plán pronásobením 50kg na včelstvo á 200Kč.
Než imigrantů bych se bál změn klimatu a hlavně se něco děje se zdravím včel, i když oficiálně za to stále může 30-50% včelařů. Takže jen co přestanou včelařit, budou včely zase zdravé. :-)
Myslím, že podmínky v zemědělství jsou tady díky dotacím tak nastavené, že tam nemá nikdo nový moc šance nemá.
A z hlediska rentability vložených investic je to podnikání jako každé jiné. A u včelaření musíš mít v oku lokální počasí.
Zatím hodně včelaří u nás Ukrajinci atd. z obdobných klimapoměrů. Ale ti ví z domova za kolik se má prodávat med, takže od nich cenový dumping nehrozí.
Ostatně, nikdo kdo začíná ve velkém obyvkle nekazí ceny, neboť má napjatou ekonomiku.
Když jak koukám na ty co prodávají pod 100 tak je to naopak. :-)

Karel

Včely se chovaly za Marie Terezie a před ní také a budou se chovat dále. Nějaké katastrofické myšlenky jsou směšné. Včelstva v různých letech hynula. Někdy téměř žádná někdy polovina. Se lepším vzděláním včelařů, změnou úlových sestav, změnou technologie ošetřování a v neposlední řadě se změnou samotné včely na čistou kraňku se podstatně zvedla produkce medu, ale současně s převozem včelste a prodejem oddělků se šíří choroby. Jde o to, že časem se podmínky na stanovištích mohou měnit a tomu se musí přizpůsobit i chovatel. Med prodávám květový, letos na zkoušku poprvé pastovaný za 130 Kč. Je to průzkum zájmu o tento produkt. Medovicový med za 140 Kč. Nejsme Praha, kde si mohou dovolit nabízet med až za 200 Kč. Každý produkt má svoji tržní cenu a prodávat za 100 Kč/kg se mně jeví velmi lacino. Za 100 Kč/kg vykupoval na počátku června velkoobchodník. Výkupní cenu snížil, když zjistil, že snůška je velmi dobrá a nabíka k výkupu bude značná.

Včelaři se nebojí žihadel, tak proč by se měli bát včelařících utečenců. Někdo nás dědky musí nahradit. Máme v organizaci manžele Ukrajince a je to v pohodě. Ono včelaření není pro lenochy.

Netřeba se bát imigrantů,je třeba se ale bát jejich muslimské víry a přesvědčení,mají Aláha hluboko pod kůží a nikdy nebudou schopni se sžít s naší evropskou kulturou.
Jinak to mohou být zdatní včelaři,kteří by mohli obohatit to naše,proti tomu bych nebyl.

Ukrajinci jsou úplně v pohodě, tam by mělo být včelaření jen o nějaké desetiletí pozadu..
Já myslím, že pokud se nějaký utečenec tam v Sýrii a Iráku živil včelařením, nebude skoro nic z jeho technologie vhodné pro naše podmínky. Typoval bych, že úly zadováky pro něho bude kosmická technologie. Že by včelařil s nějakým tam dovezenými nástavky bude málo pravděpodobné i dnes v době globalizace.
Takže u nás budou muset kompletně převzít naši technologii s našimi úly i naši legislativu. To mu určí jeho náklady na včelaření a tím bude muset nasadit i podobnou cenu na produkty.
Rozdíl vidím akorát v tom, že bude ochotný na těch včelách víc a tvrději pracovat, řekl bych, že tam to je zvykem, když už tam pracují. A potom další rozdíl vidím v tom, že jak tam u nich dělal se včelami v tamějších tradičních úlech odpovídajícíh našim košnicím nebo klátům, kde usazovali roje a medobraní prováděli vyřezáváním plástů, budou umět do těch včel chodit hlouběji než naši včelaři, kteří hodně zásahů dělají jen přehazováním bedniček.
Ale rozdíl myslím nebude významný.

Ti nejdou dělat, ale pro dávky.
Dokud Budou naše azily obehnány drátem a připúomínat koncentráky, tak mudem v pohodě.
Také by bylo vhodné k nim umístit vepříny!!

Ti nejdou včelařit, ale pro dávky do němec.
Dokud budou naše azilová zařízení připomínat koncentráky, tak jsme v pohodě. Ještě by bylo vhovdné na dohled od nich umístit vepříny.

10 včelstev + 3 oddělky, vysoké nástaky PS, (39*24) stanoviště Malá Morava-
Sklené, 700m/m.
Přátelé mám menší dilema a rád bych znal váš názor.Standardně jsem zakrmil v
druhé polovině srpna, třem oddělkům jsem dal po10-ti kg roztoku cukru, tou
dobou byly v jednom nástavku na 7-mi rámcích.Počítal jsem sice s tím, že
budou plodovat třeba až do října, ale předevčírem při kontrole jsem je našel
ve dvou N (horní byl krmný) celkem na 15-ti R. Protože bylo zrovna chladno a
přeprchalo nekontroloval jsem plod ale jsem si jistý že ho tam ještě bude
dost.Teď si říkám,že bych rozhodně měl přidat zásob - nějaký med a plásty
mám sice uschovány,ale to spíše pro kalamitní situace na jaro. Přemýšlím
tedy,jak je na tom oddělek s letními krátkověkými včelami, zda se již také
rodí jen dlouhověké a jaká by to byla pro něj zátěž zakrmit ještě tak 5-ti
kg cukru. O víkendu má být až 22 st.takže počasí by příálo,Přesto mám strach
abych je neoslabil.Prosím o vaše názory a předem děkuji.
Ivo Dragoun MUDr.

Stejně mi to připadá jako nová doktrína Islámu - asi některý islámský myslitel přišel na způsob jak využít slabé místo EU. Prostě vyvolat válku a zároveň naočkovat lidi, aby odešly do EU s posláním se množit, vychovávat ve víře, nedělat problémy dokud je jich málo a obsadit prostor a postupně přečíslit. Jen to nikdo nenapsal jen si to někde hlásají a šíří v rámci jejich víry. No a politici EU na to sedli.
Je to vlastně geniálně jednoduché a chytré jak využít měkkosti demokracie k dobytí území hezky v poklidu a postupně - "Trpělivost růže přináší"

Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota
krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a
teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad
krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde
nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého
názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky
zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených
dávkách.
VP

"třem oddělkům jsem dal po10-ti kg roztoku cukru,"
Já bych pro upřesnění potřeboval vědět, co to znamená.
Jestli 10 kilo roztoku cukru, to je 6 kilo cukru plus 4 kg(litry) vody nebo je tím míněno 10 kg cukru rozpuštěných v blíže neurčeném množství vody?
a.
"tou dobou byly v jednom nástavku na 7-mi rámcích"
"ale předevčírem při kontrole jsem je našel ve dvou N (horní byl krmný) celkem na 15-ti R"
Já tu technologii nepoužívám, ale předpokládám, že v druhé polovině srpna byly na7 rámcích a někdy v září... kdy?... bylo nad ně přidáno dalších 7 plástů plných zásob - to je odhadem dalších takových 14 - 15 kg zásob?

Obecně jak nad tím uvažuji, tak jestli jiné roky se po přidání krmného nástavku nestalo nic, protože včelky zůstaly ve spodním nástavku a nad sebou měly plásty se zásobami na zimu, na které přešly až pozdě na podzim nebo dokonce v zimě, tak letos po přidání krmeného nástavku ve stejnou dobu došlo díky vysokým teplotám k aktivaci oddělku. Oddělek si "uvědomil" zdvojnásobení prostoru a rozjel znova plodování, aby zvýšil počet zimních včel úměrně k tomu navýšení prostoru.
Vidím to na potřebu se do oddělku podívat na množství plodu a doplnit krmení tak, aby prostor po vybíhajícím plodu v horním nástavku byl opět zaplněn zásobami a plodování a první sezení zimního chumáče bylo ve spodním nástavku. To by mohlo být tak kilo, možná až 3 kila cukru, podle síly oddělku a podle toho, jak moc se po dokrmování znova rozjede plodování.
Jak moc to včely zatíží, je otázka. Já používám uteplená plochá krmítka z misek pod květináče nad včelami o takové velikosti, v jaké plodující včely už trochu sražené do zimního chumáče dokáží udržet cukerný roztok teplý. V tomto čase by to mohla být miska o objemu roztoku až litr. Litr roztoku vyberou za pár hodin přes noc. Mezi jednotlivými krmeními nechávám pauzu tak 1 - 2 dny, aby včely nebyly tolik namáhány. Někdy po poloviny října už včely přes noc celý litr vybrat nestihnou , miska se tak musí měnit za menší. Tady to podle mně nebude třeba.
Včelám podle mně námahu se zpracováním zásob takhle pozdě ulehčuje a regeneruje je dostupnost kvalitního pylu na stanoviští. Takže je vhodné, aby tam bylo v okolí dostatek kvetoucích rostlin a podstatná část z nich byla mrazuvzdorná - neboli schopna produkce pylu i po říjnových a listopadových mrazících .

Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné
láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,
že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem
několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových
desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom
vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -
ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi
připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely
které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích
sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale
nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký
večer.

A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože
oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou
zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 17:52:10

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota

krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a

teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad

krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde

nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého

názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky

zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených

dávkách.

VP"

na přezimovaní jim stačí velmi málo v jednom nástavku zimování to dělá cca
7,5 kg. To ostatní je zásoba pro jarní rozvoj bez zásahu.
Donutit lze včely k zimování ve spodním nástavku, tím že před krmením tam
před krmením budematka i s plodem.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 9. 2015 20:47:26
Předmět: Re: dokrmení oddělku

"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné
láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,
že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem
několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových
desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom
vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -
ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi
připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely
které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích
sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale
nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký
večer.

A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože
oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou
zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 17:52:10

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota

krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a

teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad

krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde

nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého

názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky

zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených

dávkách.

VP""

Zdá se mě, že jsem asi to spodní krmítko a žebříček nepopsal dostatečně
srozumitelně. Bylo to myšleno takto. Rezervní plást se zásobami přidat
oddělku teď a případný problém nedostatku zásob NA JAŘE v kterémkoli
včelstvu, tedy kritickou hranici nejméně 3-5 kg řešit tím spodním krmítkem.
V té době již se včely pohybují po celém úlu, pokud se roztok dá v teplém
dni a hodně teplý tak je nalezen a odebírán. Vhodnější je samozřejmě med než
cukr.
VP

Já to vidím tak, že za prvé je vhodné doplnit zásobami tu plochu plástů, kterou včely vyčerpaly plodováním z horního nástavku. A to proto, aby pokud v zimě bude mráz bez oblevy trvající více měsíců, včely nebyly usazeny tak špatně, aby spotřebovaly dostupné zásoby a uhynuly protože zbytek zásob bude nedostupných.
Za druhé při rozplodování v předjaří a na jaře, pokud byly včely v zimě "dostatečně" slabé, budou mít spotřebovány zásoby jen ve středních plástech, krajní krycí plásty budou plné. A právě ty zásoby spotřebují při jarním rozvoji.
Pokud byly včely silnější, budou v zimě žít z většiny těch 7 plástů a na jaře by potom v krycích plástech zůstaly jen zbytky, takže je jim nutno zajistit další zásoby.
V předjaří a na časném jaře optimálně plásty se zpracovanými zásobami z jiných včelstev, nyní stále ještě dokrmením.

Přátelé, včelařím 47 let a letos jsem přišel o 1 včelstvo hladem. Nahoře
plno mrtvých včel , asi 8 l kbelík. Když jsem je ometl a sundal horní bednu
tak jsem koukal jako hloupej. V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných
zásob. Dole je mezi rámky 8 - 9 mm a celkem dost můstků z vosku a stejně
nepřešly. Vysvětluji si to tak, že na podzim nahoře kladla mladá matka a v
rožkách bylo něco zásob na které se v zimě natiskly. Ty jak došly dolů bylo
daleko ,tak padli. Máte někdo jiný názor. Díky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 20:47:26

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné

láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,

že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem

několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových

desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom

vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -

ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi

připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely

které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích

sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale

nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký

večer.



A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože

oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou

zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 30. 9. 2015 17:52:10



Předmět: Re: dokrmení oddělku





"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota



krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a



teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad



krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde



nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého



názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky



zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených



dávkách.



VP""

Právě proto říkám, že na včely je dobré se chodit dívat i zimě.
Nejméně 14 dní muselo být na první poslech a první pohled vidět, že včely hladoví. A mohl se jim nějaký rámek ze spodního nástavku vytáhnout nebo celé nástavky přehodit nebo jinak to spravit. Mohlo to trvat i měsíc.
Nebo se mohlo za teplého dne v říjnu až prosinci do včel kouknout, to už muselo být vidět, že se tohle může stát.

>>V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných zásob.
Podle mne je to daň za zimování ve více nástavcích, které občas
nedopadne dobře. Pokud Vás zajímá názor jiných, navrhnu knihu "O. Bremmer:
Zákonitosti života včelstva", kapitola Období snižování teploty - Podzimní
prohlídka. Vím je to kniha stará cca 45 let a těžko se koupí, snad půčit z
nějaké knihovny nebo od včelaře.
Teď napíšu svůj pohled na věc. Problém byl v tom, že vše bylo provedeno
správně, tedy zakmeno včas. Pro zavíčkované zásoby. Já pokud očekávám, že
matka bude klást dlouho, tak doplňuji zásoby po částech také dlouho. Zásoby
včely přenáší nahoru, do buněk po vyběhlém plodu jen pokud nejsou
zavíčkované.
Já měl na jaře asi 2011 úhyn jiný. Necelých 8 kg pylu v úlu. Ani váha mě
nepomohla. Plod na šesti rámcích. Tedy žádné omezení plodování při
nedostatku zásob. Včelstvo na maso a ne na med.
VP

Díky, to je možné. Opravdu krmím po vytočení medu . Stará škola, tak jsem se
to učil a to na vojně. Je to divný ale včely mě tam držely nad vodou. Za 2
roky 12 x na vycházce a jinak v lese. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 1. 10. 2015 14:36:19

Předmět: Re: dokrmení oddělku


">>V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných zásob.

Podle mne je to daň za zimování ve více nástavcích, které občas

nedopadne dobře. Pokud Vás zajímá názor jiných, navrhnu knihu "O. Bremmer:

Zákonitosti života včelstva", kapitola Období snižování teploty - Podzimní

prohlídka. Vím je to kniha stará cca 45 let a těžko se koupí, snad půčit z

nějaké knihovny nebo od včelaře.

Teď napíšu svůj pohled na věc. Problém byl v tom, že vše bylo provedeno

správně, tedy zakmeno včas. Pro zavíčkované zásoby. Já pokud očekávám, že

matka bude klást dlouho, tak doplňuji zásoby po částech také dlouho. Zásoby

včely přenáší nahoru, do buněk po vyběhlém plodu jen pokud nejsou

zavíčkované.

Já měl na jaře asi 2011 úhyn jiný. Necelých 8 kg pylu v úlu. Ani váha mě

nepomohla. Plod na šesti rámcích. Tedy žádné omezení plodování při

nedostatku zásob. Včelstvo na maso a ne na med.

VP"

Včely vždy začínají na jaře s kladením nahoře a pak s plodováním postupují
dole a zásoby ukládají nad sebe. V zimě pak po nich postupují nahoru kde pak
na jaře zase začnou plodovat.
Tak se to opakuje každý rok.
Jestli nechám pak včelstvo nad zásobami na podzim pak stačí tuhá zima kdy je
nebudou moci přenést , tak se od zásob utrhnou a to je jejich konec.
Druhou variantou je zimování v jednom nástavku kdy je žádoucí, aby byly na
jedné straně ůlu a mohly postupovat  po rámcích . V tom je lepší pak
langstroth neb má delší rámky.
My včelaři jsme jim odebíráním medu narušili jejich přírodní zákony a proto
je musíme ještě před zimou napravit k obrazu jejich.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 10. 2015 12:58:06
Předmět: Re: dokrmení oddělku

"Přátelé, včelařím 47 let a letos jsem přišel o 1 včelstvo hladem. Nahoře
plno mrtvých včel , asi 8 l kbelík. Když jsem je ometl a sundal horní bednu
tak jsem koukal jako hloupej. V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných
zásob. Dole je mezi rámky 8 - 9 mm a celkem dost můstků z vosku a stejně
nepřešly. Vysvětluji si to tak, že na podzim nahoře kladla mladá matka a v
rožkách bylo něco zásob na které se v zimě natiskly. Ty jak došly dolů bylo
daleko ,tak padli. Máte někdo jiný názor. Díky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 20:47:26

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné

láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,

že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem

několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových

desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom

vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -

ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi

připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely

které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích

sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale

nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký

večer.



A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože

oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou

zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 30. 9. 2015 17:52:10



Předmět: Re: dokrmení oddělku





"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota



krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a



teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad



krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde



nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého



názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky



zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených



dávkách.



VP"""

Ve Včelařských potřebách Rovensko pod Troskami vykupují vosk za 160 korun za kilogram, srážka 3%. Nabízejí i vlastní odvoz. Podmínky na jejich vebových stránkách. Naprostá spokojenost s jejich službami. J.

http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_57&sName=Karta-Medocentrum--vykup-medu

Potíž je v informacích které se k nám dostávají. Mnohá media fungují na principu šokovat a ukázat to nejhorší zlo.
Společnost považuje příchozí za jednotlivou masu, za jedno velké ohrožení, ale když se podíváte zblízka začnete vidět konkrétní lidi.
Navzdory mediální panice by jsme neměli ztrácet zbytky humánosti a solidarity a splatit třeba tak malou část dluhu za pomoc které se tehdy díky západním zemím dostalo Čechoslovákům aj., kteří prchali před komunismem.
Např. Syrie má asi 5 tis. prof. včel.Z 80 % se včelaří na Langstrothu. Zbylé jsou tradiční typy zadem přístupné jako u nás např. budečáky. Varroa se tlumí obdobně bud kyselinou nebo Bayvarolem.
Med se v malobchodních sítích pohybuje od 7 eur (slunečnice- ovocné stromy) do 24 eur (tymián).

I kdyby těch problémových bylo nula celá nula nic, při tak vysokém počtu v Německu na soustavné problémy nejen v Německu to bohatě stačí.
A co bude, až si ti ostatní relativně neproblémoví lidi uvědomí, že němci potřebují maximálně pár desítek tisíc nových pracantů? a že ti ostatní mohou nakonec celé roky hnít v ubytovnách a na sociálních podporách? Případně pokud dostanou práci, tak maximálně nějaké zametání nebo vyklízení starých bytů atd.

Nechat doma rodiny,deti,rodice a vyrazit kamsi do Nemec nebo Svedska??? At je doma IS zarizne? Tohle udela malokdo a jsou jich desetitisice,co se vali do Nemec nebo studeneho Svedska.Kdo vypustil novinarskou kachnu,ze prichazeji pracovat? Ukrajinec,ktery prchne,kdyz ma jit bojovat proti separatistum,azyl nedostane a je nazvan zbabelcem a tihle utikaji pred IS a azyl ano? Nekdo se musel v EU zblaznit!!! Nalozit na lode a zavest zpatky,udelejte si chlapci doma poradek a nemusite nikam utikat...

www.almanach.cz-monsanto znicilo med.

Skoro 10 let starý přípěh vyčůraného včelaře který si vydělal souděním.

Co s tím teď?
Je vidět ekoaktivisti nemají do čeho píchnout a vytahují staré příběhy jako kdyby se staly včera.

Já bych se spíš zabýval tím, zda nejsou v našem medu zbytky chemie - o jejích účincích se ví jistě, o GMO se jen spekuluje bez důkazů.

Karel

Ještě je zajímavé, že se začali soudit v době, kdy byl problém prodat med. :-)

Asi jako likvidace šílených krav. Lepší jak je dávat na jatka pod cenou. :-(

Podle všeho se jednotlivé skupiny imigrantů už začínají organizovat. Nebude trvat dlouho, možná jen měsíce a v Německu nebo Francii jim ty imigrantské ubytovny nebo rovnou ghetta bouchnou do obličeje.

V drogerii se přestal prodávat 80% konsumní líh na propolis. Prodává se pouze v lékárnách 60% za cenu 20 ml 22Kč .Víc jak 20 ml. neprodají. Nebo musíte obcházet další lékárny a samo sebou ta cena,z toho by jeblo. Kde se dá sehnat větší množství? Ví někdo? Já sice vím,ale je to daleko a může se převézt pouze 1 litr..

Domluvil bych se při pálení v pálenici, jestli by nešlo třeba litr v té fázi destilace při druhém pálení, kdy jde největší koncentrace lihu, jímat zvlášť.
Při dobrém kvasu by neměl být problém získat 80% pálenku.
Pokud by to nešlo, tak v malém laboratorním aparátu předestilovat nějakou levnou vodku s 40 %.

..daj si do google ´ konzumní líh 80´ ...

Propolis dělám do vlastní meruňky 52% a žádný problém. Občas si dám i štamprdle.Jinak běžně vyplachuji ústa

Propolis dělám do vlastní meruňky 52% a žádný problém. Občas si dám i štamprdle.
----------------------------------
Mirek mi mluví z duše,já taky to štamprdle mám rád,jakýkoliv destilát rozpustí propolis,který je sice desinfekce,ale není to všelék jak si lidé představují

No ,když je ten destilát slabší, tak tam bude asi jiný poměr těch rozpuštěných látek. Nedá se předpokládat, když je propolis směsí velkého množství látek, že všechny budou v lihu rozpustné stejně.

Kupoval jsem konzumní líh přímo z lihovaru - likérky. Ještě mám doma zbytek zásob... Měli to v 5 l baleních, ale po tom "metanolu" to už v takových baleních nelze myslím prodávat. Přes Google ale určitě seženete litrová balení za rozumnou cenu (oproti lékárně určitě)
Akorát to využití je spíše jako tinktura, protože při ředění vodou se mi to pokaždé zakalí... Pro "vnitřní" spotřebu doporučuju jakýkoliv jiný destilát. Sám to dělám s "domácím kalvádosem", ať už z toho co dorazí přímo z pálenice (+-50%)nebo z naředěného na 40%...

"Akorát to využití je spíše jako tinktura, protože při ředění vodou se mi to pokaždé zakalí"
To je právě tím, že konzumní hodně koncentrovaný líh rozpustí z propolisu i ty složky, které jsou ve slabé koncentraci lihu nerozpustné.

Najde se někdo pro zprostředkování prodeje medu? Německo, Rakousko??

Nabízím smíšený med v 200 l sudech, kg po 115,-
Bližší info. 792363481
okr. Hodonín

Co budeme dělat s fumigaci. Už se nám ochladilo.H.

Co budem dělat ? Inu již bychom měli začít s fumigací,doba je tu,takže k večeru když bude teplota kolem 10°C tak se do toho dáme a nic nezkazíme.Kdo měl ve včelstvech Gabon,měly by stačit 2 fumigace,když ne,asi by bylo dobré pro jistotu
fumigovat 3x. A nebo 2x a v zimní čas použít aerosol.

Kdo se vůbec opovažuje obhajovat muslimy tato zlovolná idologije která je prodchnuta hlubokou nenávisti kdo vyznává jinou víru nebo je ateistou nemá v Evropě co pohledávat uvědomují si vůbec co by znamenalo vítězství islámu ponížování žen jejich absolutní nerovnoprávst podřezání všech co nekonvertují k islámu toto nelidské náboženství které hluboce pohrdá vším co jsme tady vytvořili pohrdá lidmi pohrdá ve jménu islámu lidmi pro ně jsme kafíry které je možné kdykoliv podřezat mám za souseda muslima je tady zatím sám čili neškodný ale nikdy jsem od něho neslyšel odsuzení zvěrstev která jsou páchana muslimy po celém světě celá Evopa čeká na státnika formátu Churchila nebo Hitlera ale u něho s mnoha výhradami mám na mysli stmelení národů za účelem zastavení toho imigračního šílenství Evropa jednoznačně spěje k občanským nepokojům a nasledně k občanské válce teprve až pak bude ten islámský mor zastaven ale za potoků krve já sám bych ani na vteřinu neváhal a se zbraní v ruce by to své vepřové a pivo bránil

Už léčíme aerosolem, rovnou acetonem, teplota jen 3°C a sychravo. Opavsko

Pockame na teplo.Loni jsem poprve fumigoval koncem rijna a naposled pred Vanoci a nezmeskal jsem vubec nic.JosPr.

Jakozto jeden z milionu ateistu si nemyslim,ze do Evropy nepatrim.Kazde nabozenstvi je zvracenost,ztrata duvery v sebe sama a lidsky rozum,v dejinach napachalo bezpocet nasili a utrpeni,vrazdeni a upalovani pokroku a hrabani majetku.JosPr.

Přesně tak to cítím

Vzhledem k tomu, že před týdnem bylo teplo, včelky nosily pyl a rozpolodovaly se, což lze vidět i na orosené strůpkové fólii a navíc jsou zprávy o dost velkých plochách plodu od těch co se ještě podívali (podle příbalového létaku varidolu se přesvědčovali o tom, že včelstva mají malé množství plodu), tak Martine lze říci, že s nejvyšší pravděpodobnosti porušujete MVO tím, že se neřídíte příbalovým letákem Varidolu.
Osobně si myslím. že nyní je opravdu spousta kleštíků pod víčky a je zbytečné předčasně léčit natož aerosolem. Teplo bylo až do 6.10. viz http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=opava
Pokud si připočtu 21 dní tak mi vychází 27.10. jako nejleší první termín - navíc to ochlazení nyní ideálně zarazí plodování a kolem toho 28.10. bude prakticky bez plodu vše a tedy zásah nanejvýše účinný. Navíc v té době dle dlouhodobé předpovědi by mělo být opět teplota příznivá pro pouhou fumigaci.
Takže víte jak je to s tím aktivním blbcem?

Rozhodně si to nemyslím. Později, pak ale je již problémem větší semknutost zimního hroznu. Dávám raději přednost postupnému omezová počtů škůdce. Také je třeba si uvědomit, že nikdy také nepřestavájí plodovat. Což pak zase znamená větší počet samiček pod víčky. Vyřezávání tohoto plodu je však mnohem pracnější záležitost.

Myslet si můžeš co chceš, ale v příbalovém letáku Varidolu je jasně napsáno "kdy jsou včelstva bez plodu nebo mají jen malou plochu zavíčkovaného plodu." a v MVO resp metodice " aplikace v souladu s příbalovou informací"
Nemáš-li bezplodé resp. jen s malým množství plodu tak porušuješ MVO bez ohledu na to co si myslíš.

Navíc jelikož jsou nyní teploty trvale pod 10°C tak jednak Varidol nyní jen v aerosolu a jednak semknutí je větší nyní a při oteplení se ještě rozvolní. Tedy problém o kterém mluvíš je spíš teď než při vyšších teplotách.

Chlapi sakra, mě se ta Africká invaze taky nelíbí, ale tohle je fórum o včelách. Stejně nakonec budeme všichni volit zleva doprava, Babišem počínaje, přes socany a komunisty až ke Kalouskovi s Fialou konče a všechno bude zase při starém. To vám nestačí ten Dienstbier ve Včelařství?

"Vzhledem k tomu, že před týdnem bylo teplo, včelky nosily pyl a rozpolodovaly se, což lze vidět i na orosené strůpkové fólii a navíc jsou zprávy o dost velkých plochách plodu od těch co se ještě podívali"
Já jsem koukal asi před týdnem a plod minimální, pouze starý zavíčkovaný vybíhající.
Možná to je tím, že jak jsem letos krmil postupně od srpna až do října půllitrovými flaškami, tak se rozplodovaly v srpnu a září a teď už ne.
Jink u nás se letos ošetřuje dvakrát fumigací a jednou pozdějí pravděpodobně se to bude dělat aerosolem.
Na rozdíl od jiné roky mi nedali flašku s léčivem, ale koluje tady jedna pro všechny, takže budu dělat první fumigaci nuceně tento týden, asi v pátek nebo sobotu.

Zapomínáš na jednu maličkost. Po 10. X. se průměrná teplota začíná denně snížovat cca tak o 1/2 stupně je pak obtížné dodržet minmální interval 10 dní mezi ošetřeními a natrefit se do příhodné venkovní teploty. Zvláště je to pak obtížné pro ty co nepoužívají aerosol a musí dělat ty 3 ošetření fumigací. Jedna věc je návod který vzhledem k počasí nelze brát doslovně a druhou věcí jsou místní podmínky stanoviště. To pak musí včelař umně zkloubit. Při práci s přírodou je nutné se jí vždy podřídit, jinak to dobře nedopadne.

Fumigace je stálý tvrdý boj mezi dobrou teplotou a tím i přítomností plodu a nebo chladem,včely sice bez plodu, ale nekvalitně provedenou fumigací.
Řešit se to dá trochu buď ochlazením úlu ve vhodné době,není ideální, ale hlavně výběrem plemenného materiálu.
Mám včely co i při záměrně pozdním dodání zásob v teplém úle jsou teď už 14 dní zcela bez plodu a budou tak 4 měsíce, jiné začátkem září udělaly kolečko plodu,ale mám i včelstva co soustavně blbnou ještě teď . U mne 2 línie. Těm na jaře půjdou matky pryč, některé jsem pomačkal už teď. Jednoznačně je to genetika.Chovatelé to většinou neberou na zřetel a často prodávají bez začervenání materiály co plodují do vánoc a zač. ledna začnou znova.Je jim to jedno , oni si udělají aerosol.Zákazník neví, že by se měl nebo mohl u matek zajímat v prvé řadě o toto.Potom se diví , že jsou bez včel a nebo musí blbnou v létě s kyselinou.

K tomu bych dodal ještě maličkost.
Čím starší matka, tím dříve ukončuje plodování. Nejdéle plodují matky z podletních výměn.

Dobrý den chcem sa opýtat na účinky varidolu na človeka dakujem

"Zapomínáš na jednu maličkost. Po 10. X. se průměrná teplota začíná denně snížovat cca tak o 1/2 stupně je pak obtížné dodržet minmální interval 10 dní mezi ošetřeními a natrefit se do příhodné venkovní teploty."
No mně vychází, že tak v 8 z deseti let je v říjnu a listopadu takové počasí, že při trošce sledování předpovědi není problém se do dvou teplých dnů v rozmezí těch 9 - 14 dnů trefit. Třetí je u nás potom vždy aerosol o dost později, kdy zaručeně už není plod.
Já totiž nemám problém v tom fumigovat jakýkoliv den, ať je pracovní nebo nepracovní. kdybych měl jako před hodně časy těch včelstev přes 30, asi by to časový problém byl, ale nyní, kdy jich mám pár, ne.
Akorát to chce mít k dispozici to léčivo po delší dobu. což letos po pár letech, kdy to tak bylo, zase není.
Jinak v budoucnu by se mně asi hodilo, kdybych získal samostatnou lahvičku jen pro sebe, třeba i klidně nákupem na své triko, už někdy před polovinou září. To bych asi potom klasicky klíckoval matky a provedl všechna 3 ošetření fumigací už během října.
I kdy nevím, pokud v listopadu nebo i na začátku prosince bývá extrémní teplo, soused je jen 150 metrů, u nás je v té době běžné vzájemné otravování zlodšjkami i vylupování.

No, je to chemický prostředek, který je využíván k tomu, aby zabil... Používané množství usmrtí roztoče, ale větší včelu ne... A člověk je ještě o něco větší... :-) Takže asi Vás to nezabije, bebo alespoň ne hned... U Varidolu se hovoří o možném rakovinotvorném účinku...
Chemické látky působí tak, že naruší dosavadní vazby nebo vytvoří nové s tím, že se naruší dosavadní funkčnost natolik, že to organismus nepřežije... Jak to přesně u toho Varidolu je u člověka bude asi ještě dlouho obtížně ověřitelné, protože s ohledem na jeho využití u něho nelze předpokládat obdobné testování jako u lidských léků... Já sám za sebe se ale snažím nebýt v testovaném vzorku... ;-)

Citace:Amitraz is not mutagenic, however, it forms a mutagenic (in vitro evidence only) and
carcinogenic metabolite, 2,4 dimethylaniline. The tumor response for 2,4
dimethylaniline is different from amitraz in that neither liver nor lung tumors are
observed.

Although potential carcinogenicity cannot be totally dismissed because of the
mutagenic/carcinogenic metabolite, the tumor data for amitraz are not very compelling for the
reasons stated above. Thus, the Agency is regulating this chemical on the basis of an acute
endpoint which is considered protective for all effects, regardless of exposure duration.

Viz: http://archive.epa.gov/pesticides/reregistration/web/pdf/amitraz_tred.pdf

Citace:
Amitraz may pose a concern for potential carcinogenic risks to certain categories of
workers. Amitraz is classified as a Group C (possible human) carcinogen, based on findings
of combined liver adenomas/carcinomas in female B6C3F1 mice. Estimates of human risk
may be calculated from the unit risk, Q *, which is 5 x 10 (mg/kg/day) , based on findings 1
-2 -1
of combined hepatocellular adenomas and carcinomas in female mice. Additionally, there
may also be a potential for a developmental, neurological and/or reproductive risk, based on
available toxicology information. These issues will be assessed after a confirmatory
combined developmental/neurological/reproductive study in rats is submitted and evaluated.

Viz. http://archive.epa.gov/pesticides/reregistration/web/pdf/0234red.pdf

http://sitem.herts.ac.uk/aeru/ppdb/en/Reports/30.htm#trans

Amitraz má oproti fluvalinátu a dalším pyrethroidům spíš akutní účinky. Dráždí žaludek, takže kdo má náběh ke vředům, tak to pozná. Dostává se do organismu vedle vdechnutím kouře z fumigace taky přes kůži.
Jinak stačí trochu dodržovat bygienické zásady, v léčivu se nepatlat, nejíst při aplikaci, oděv po léčení dát vyprat atd a při tom malinkém množství používaném na léčení včelstev nemohou vzniknout žádné problémy.
V minulosti se Amitraz používal třeba v "kýblovém množství" proti kožním parazitům na hovězí dobytek, ovce atd, nalili to do kýblu a dobytek natírali štětcem nebo kartáčem a taky to to dobytče i člověk přežili.

Přítel Polášek napsal: To bych asi potom klasicky klíckoval matky a provedl všechna 3 ošetření fumigací už během října.
----------------------------------------------------------
No,a to je možnost řešení problémů, o kterých se tady diskutuje. V letošním Včelařství č. 8, str. 262 je článek o klíckování matek, resp. uložení matek do izolátorů. Hovořil o tom i na výstavě v Ostravě na Černé Louce ve dnech 25.-27.9.2015 Mgr. Václav Sciskala.
Jak na to? Pokud uložíme matku do izolátoru na min. 21 dnů před fumigaci , pak už ve včelstvu není plod. Lze lépe uhlídat dobu a venkovní teplotu pro fumigaci. Léčení má proto vysokou účinnost.
Matku můžeme izolovat již dříve po zakrmení a zakladení plodu dlouhověkých včel.
Matku v izolátoru můžeme ponechat i po fumigaci až do konce února. Zabráníme tím plodování v případě teplé zimy a tím množení roztočů VD. Dojde ke snížení spotřeby zimních zásob, menšímu opotřebení včel.
Včely jdou prakticky do sezóny bez roztočů. Kritizovaný chemický přípravek Varidol, zde na konferenci, je aplikován pouze jednou. Včelstvo má rychlejší jarní rozvoj a celkově je údajně o 50% větší snůška. No, není to báječné?
Já mám na zkoušku izolováno 5 matek. H.

To není kritizování přípravku s Amitrazem, ale jen podání objektivní informace o jeho nebezpečnosti.
Pořád platí, že je to proti klešťikovy velice účinný prostředek - jen prostě jako vše má své rizika a je na každém jak tyto rizika bude brát vážně a toto riziko podstoupí.
Je to naprosto stejné jako u jiných varoacidů - Thymol, kyselina mravenčí nebo šťavelová. I ty mají rizika jen trochu jiná. Každý pak má možnost svobodně posoudit, které riziko je pro ně rizkovější.
Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne.

Vyměnil jsem na podzim většinu matek ještě před ochlazením při namátkových kontrolách většina včelstev plodovala fumigace bezpředmětná provedu až po dvacátem pokud se oteplí nejméně na dvanáct stupnů jinak aerosol a na jaře nátěr tam kdeč nebyl žádný plod jsem fumigova s minimálním spadem jsem v klidu

rad budu uvadet prispevky

Pustí!!!
Radi si tvé příspěvky přečteme.

On je problém v tom, že nebezpečí rakoviny vytváří skoro všechno, co na organismus nějak působí. Včetně dlouhodobého prachobyčejného mechanického dráždění. Akorát je otázka, jak velké u konkrétní věci to nebezpečí je.
Podle mně, pokud se včely léčí tak, jak se má a dodržuje se hygiena a pokud člověk není profesionální léčitel = který to léčí včelařům za úplatu, neboli pracuje s tím léčivem téměř denně od řekněme září po řekněme prosinec a na jaře nanovo, tak je nebezpečí rakoviny menší než při preferencí některých méně zdravých stránek životního stylu.
například při častém pojídání hodně vyuzených uzenin nebo při používání třeba nábytku, počítače, televize, koberce atd z nekvalitních plastů, které smradíky zamožují vnitřní ovzduší, při častém rozprašování insekticidů v pokojích proti komárům, při častém používání voňavek, při častém používání nevhodných pracích a mycích prostředků, které se nedostatečně opláchnou, takže se dostanou do stravy.... kouření.....
Až nakonec třeba ono vnitřní používání desinkvekčního vodárenského prostředku - oxidu chloričitého, což je skutečně z hledska nebezpečí rakoviny síla.
Cokoliv z toho a ještě spousta dalších běžně používaných věcí, pokud se to děje dlouhodobě, dává větší nebezpečí rakoviny než jednou za čas léčení svých včelstev.
a.
"Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne."

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Nebývá při léčbě problém s dospělci včely medonosné při používání amitrazu, ale je problém s vývojovými stadiemi včely medonosné za podmínek, kdy je celý alimentární systém předávání potravy už plně zasažen určitým patogenem. Podle mých zkušeností amitraz, v určitých situacích, i když to zní neuvěřitelně, zhorší celý průběh léčby parazitálního onemocnění. Ty určité situace, ač to zní neuvěřitelně jsou proto, že amitraz je sice prý bezpečným jedem proti roztoči, ale rozhodně nepomůže imunitě a kvalitě potravy, spíše naopak. Celá věc by se mohla objasnit zkoumáním obsahu malpighických žláz všech stadií a kast včely medonosné _gp_
............
JK (109.75.0.10) --- 16. 10. 2015

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Zhorší - a možná za to může Nosema C., u které se tvrdí, že zvyšuje vnímavost včel k pesticidům a to až 100x. To znamená, ze i za normálních podmínek bezpečná dávka Amitrazu se stane pro včely jedem. Jelikož Nosema C. je na našich včelnicích čím dál častější a není bez vyšetření mikroskopem jinak detekovatelná, tak šance, že si Amitrazem poškodíte vcelstvo je vyšší.

Podle tabulek je 2.4.Dimethylanilin rozpustný v alkoholu, etheru, benzenu a málo ve vodě.
Z toho vyplývá, že se v první řadě shromažďuje ve vosku jakožto látce odpovídají benzenu a etheru a málo v medu nebo cukerných zásobách jakožto látce rozpustné ve vodě.
Takže ani tak ne se starat o kvalitu medu, ale starat se o větší produkci vosku a víc z koloběhu včelího vosku mezi výrobci mezistěn a včelami odebírat třeba na svíčky.

Kde je problém ,že nemáš celou lahvičku jen pro sebe? V naší ZO si je běžně objednáváme kdo kolik chce, jakož i ostatní léčiva. To pak se chce ozvat na schůzi a prosadit to!

Pravda rozpustnost ve vodě je jen 2% ale vzhledem k tomu, že od 2°C do 194°C je v kapalném skupenství a tedy se chová jako olej na vodě. Jelikož většinou vytáčíme nad 2°C tak ho jakožto kapalinu také vytočíme a cezením neodstředíme.

Viz. : https://en.wikipedia.org/wiki/Dimethylaniline

Melting point       2 °C (36 °F; 275 K)
Boiling point       194 °C (381 °F; 467 K)

kde je také:
Its derivative 2,4-dimethylaniline is a recalcitrant degradant of the pesticide amitraz and is also an industrial pollutant which is genotoxic, teratogenic and carcinogenic.[8]

Nejde o kontaminaci jakýmisi plovoucími zplodinami na medu, pokud neléčíte - nefumigujete zásoby medu, které se hned potom vytáčí.
Jedná se o dlouhodobý kontakt v řádu měsíců, ve vytáčených zásobách od podzimu do cca května, těch zplodin, které pokud se nerozloží, vytvoří ve dvou soustavách med(cukerné zásoby) a vosk z hlediska koncentrací rovnovážný stav. A ty koncentrace se právě rozdělují v podobném poměru vzhledem k rozpustnosti rozpouštědla typického pro danou soustavu.
pro vosk to je benzen, možná ether, pro med to je voda.
Koncentrace ve vosku a v medu se tedy rozdělí v podobném poměru jako je rozpustnost 2.4.Dimethylanilin v benzenu ku rozpustnosti 2.4.Dimethylanilinu ve vodě.
Neboli převážná většina 2.4.Dimethylanilinu se během těch měsíců, kdy se ustanoví koncentrační rovnováha, "usadí" ve vosku a jen málo v medu respektive cukerných zásobách.

To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete.

A nerozloží se - je to stabilní látka.
Navíc to "dlouhodobý kontakt v řádu měsíců" platí při podzimní fumigaci. Pokud použije někdo záčátkem dubna (jelikož dle letáku je povoleno do 16. dubna) tak před vytáčením tak dlouhá doba není.

mám takovýto dotaz,kolik kapek je v lahvičce Varidolu,kdo to ví,odpoví.V příbalovém letáku je velmi podrobný popis návodu na použití a likvidaci.Kolik je kapek v jedné lahvičce se nelze dočíst,jen obsah lékovky 5 ml.Podle mne chybí na co 1 lahvička vystačí,na př. při 2 kapkách na kolik včelstev,při 4 kapkách na kolik včelstev.V dnešní době podle mne včelaři zimují převážně ve 2 nástavcích a jen několik % v jednom a to ponejvíce oddělky.

je totiž kapka a kapka. Takže někdy se nakape víc, jindy míň.
Ale skoro přesně plus mínus +-50% asi tak na těch 50 papírků po dvou kapkách.

"To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete. "
Přesně tak.
Proto je vhodné část vosku z plástů vyvádět z koloběhu vosk - mezistěny - plásty - staré plásty - vosk pryč, třeba na výrobu svíček.

Na veb.stránkách VÚ Dol - léky, je příbalová informace, kde je uveden i počet kapek v lahvičce Varidolu. Tj.cca 140 kapek.Ať se daří. Pavel K.

Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem.
A to přesto,. že už z důvodu gramoty zákazníků (tedy že zákazníci by takový med nekoupili za jejich cenu a ti co to ty nároky nemají si koupí v supráku med z takových krajin kde se ještě amitráz atd používá za lacino) necpou do plodišť chemii s produkty rozpadu které nejsou pod kontrolou.
Protože nerozšiřují stavy tak produkce vosku z víček (hluboké odvíčkování) je pro ně dostačujíí na obnovu plodiště.
Takže vosk získávají jen z nezaplodovaného díla s minimální pracností.
A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena.

Karel

Karle, ty žiješ?
(Zítra vstanu a opařím se čajem.)

"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem."
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.
I když jsou ty produkty rozpadu Amitrazu toxické, tak je jich, pokud se dlouhé roky nepoužívají stejné plásty, tak málo, že riziko je zanedbatelné.
Na stejné nebo větší zdravotní riziko stačí určitě například nakoupit jednu televizi, počítač nebo nábytek nebo koberec atd, který v sobě obsahuje pochybný levný plastový nebo jiný materiál , ze kterého se v bytě uvolňují výpary. Nebo koupit a používat nějaký levný prací nebo čisticí prostředek, voňavku, dezodorant. Nebo používat na svého psa obojek proti klíšťatům, vystříkávat doma pokoje insekticidem proti komárům a mouchám, mít na zahradě pozůstatky ze stavby z vyřazených železničních pražců, topit doma tak, že kouř, i ze dřeva, jde do pokoje a dýchám ho, jíst domácí uzeniny, mít pochybné plasty v interiéru auta, zvláště v létě , kdy do auta praží slunko......
a.
Takový "ekologický" člověk koupí 2 - 4 x dražší biomed a k tomu kupuje podobně dražší biozeleninu a bioovoce a přitom doma a svým způsobem života má takových zdravotních rizik tolik, že v součtu vytvářejí zdravotní riziko třeba 100x vyšší než med ze včelstev ošetřených Amitrazem.

"A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena."
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

RP:
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.

-----

Proč jsem zrůda která si pěstuje na zahradě pro sebe a rodinu děti jabka bez postřiku, než abych je kupoval stříkaná? :-)
Proč jsme ekologista když si vyberu a pokud si můžu vybrat koupím jogurt z farmy než z krámu?

Jabka na rozdíl od včel mi v ČR žádný svaz zahrádkářů ani MZe nenařizuje stříkat.
I přes to, že obaleč, to je svinstvo, ten létá široko daleko. .-) A měli by si to začít zahrádkáři hlídat (nařídit povinné postřiky a kontrolovat to a hlásit ty co nestříkají) a hlavně pokácet ty volně rostoucí jabloně stejně jako někteří včelaři likvidují divoce žijící včelstva a roje.

Karel.

RP
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

----

Pokud tak sleduji ceny, tak zdroje laciných vosků (odkudpak se to asi tak do ČR tahalo? :-) ) se dočerpávají a cena se dostává k normálu.
I když vzhledem k tomu, že pracnost je mnohokrát dražší jak vytáčení medu, tak kolikanásobek ceny medu by to mělo být, aby to začalo být rentabilní - pokud vezmu v úvahu cenu času a práce.
Potom je i těch 300Kč/kilo vlastně málo, pamatuji kdy to bylo 100Kčs - tedy 5-10 hodin ve fabrice.

Karel

http://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=/search%3Fq%3Dwww.europarl.europa.eu/de/pressroom/content/20111028NEW30562/8/html/EP-fordert-Taten-um-das-Bienensterben-aufzuhalten%26hl%3Dcs%26sa%3DG%26prmd%3Dimvns&rurl=translate.google.com&sl=de&u=http://www.ebay.de/itm/Neue-Erfindung-Varroa-destructor-Bienen-tten-Varroamilbe-Imkerei-Mittel-/331685848909&usg=ALkJrhjiTJMBrpDHBKD2BqoiTGYZ04-RgA
Doufam že se to otevře.Už to někdo viděl.

uvádím celý odstavec, který se k té "zrůdnosti" vztahuje.
"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, PLODIŠTNÍ PÁLÍ I S DÍLEM."

Co je na tom zrůdného?

Karel

Celkem mne formulace,ze dbaji o vcely a zakazniky z duvodu,ze jsou farmy,rozesmala.Jako reklama je to slogan hezky,ale to by clovek nesmel na jednom zajezdu videt,co jedna z nejvetsich farem cpe do kotle na vyvareni,nebo co nekteri farmari vozi do vyrobny.Do zlutouckeho vosku to ma hoodne a hoodne daleko.Dbat o zakazniky musi byt prioritou kazdeho vcelare,ktery dodava primo koncovemu spotrebiteli,jinak si ani neskrtne.Reputace je jen jedna a ztratit ji,zbyde uz jen lit med vykupcum.JosPr.

Jó já zapomněl napsat.

V zahraničí jsou farmy . . . :-) :-) :-)

Chápu vaše spravedlivé rozhořčení a omlouvám se.

Takže: v zahraničí kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:

Karel

Tak přemýšlím kde asi farma pálí, předpokládám stovky nebo tisíce plástů. Na ohníčku nebo si pořizují spalovnu? K ohníčku potřebují souhlas požárníků a spalovna stojí statisíce a víc. On internet je otevřené médium všem a ne všechno je skutečnost.

A co je jednodušší - ty plásty spálit v kotli nebo investovat do nějakých pařáků a kotlů a s finanční ztrátou je vyvařit a pak ještě řešit co se starými rámky - pálit?


Bavíme se o systému s oddělenými plodištními a plodovými plásty - asi dadant, jak zněla otázka

Karel