76195

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378) (67379) (67382)

Pokud se mluví o kontaminaci včelího vosku, je třeba, aby byly uvedeny konkrétní údaje o naměřených koncentracích.
Ono totiž pro ty hloupější ekologicky zaměřené alarmisty je tady už nějaké desetiletí pastička analytické chemie.
Totiž během posledních 10 - 20 let stoupla citlivost těch nejúčinnějších analytických metod tolik, že jsou schopny určit rezidua z ošetření včelstev, které proběhlo třeba před 20 roky. I kdyby tehdy to ošetření bylo přesně podle předpisů, tudíž s minimálním množstvím vnášených reziduí a i když za těch 20 let bylo koloběhem vosku a výrobou vosku včelami původní koncentrace reziduí, která už je v podstatě zdravotně nezávadná, rozředěna mnohomiliónkrát.
Stejně tak se v tom výsledku analýzy zobrazí rezidua z každého dalšího roku ošetření stejně jako rezidua z předchozích řekněme 20 let ošetřování polních kultur zemědělci na polích okolo toho včelstva. Nebo z dalších zdrojů, deltametrin se třeba používá na impregnaci dřeva nebo na ochranů psů a koček před klíšťaty.
Nebo například třeba zrovna lindan, kterým bylo v té francouzské správě kontaminováno pár procent vzorků, to je insekticid, který je tak 30 let zakázaný a nedá se sehnat. U nás byl svého času účinnou látkou v takzvaném Dymoganu.
a.
Takže u takových analýz je třeba rozlišovat ty látky, kde ta koncentrace je jen tak nízká, že to je v podstatě jen doklad, že tyto látky byly v předchozích desetiletích někde v blízkosti v okruhu třeba několik kilometrů používány.
A ty rezidua, kde je koncentrace tak vysoká, že skutečně znamenají nějaké zdravotní riziko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.107) --- 24. 10. 2015
Re: (67381)

Jsou schválené veterinární léčivé přípravky k potírání varoaázy a chovatel se rozhoduje, který použije. Samozřejmě SVS může nařídit v určitých přípravek a dobu aplikace. Ale je to pouze na chovateli a jestli to nazýváte COCHCÁRNU ta je to tak. Včely jsou chovatele a ten je jako majitel odpovědný. NIKDO JINÝ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 24. 10. 2015
Re: varidol (67358)

Není upřesněno to, jakou kontaminaci máte jako tazatel na mysli.

S tím přísným dělením díla si moc nepomůžete, stavební činnost dělnic neprobíhá jen z právě vyprodukovaného vosku. Ona probíhá jaksi neustále i z materiálu který je už v úlu nebo mimo úl.

Mřížka takový přesun materiálu, ať kontaminovaného čímkoli nebo ne, nezabrání.

Pokud chcete vědět přesně odkud a jaký materiál je ve stěně buňky nebo v medném víčku, nebo hlavně medu je potřeba si opatřit mikroskop mít referenční vzorky a alespoň vizuálně určovat původ částic materiálu a potom se můžeme bavit o nějaké kontaminaci konkrétně. Včela medonosná je indikátorem životního prostředí, takže toto zaměření je velmi rozsáhlé. Na určitý cíl najít to či ono v úlu, je potřeba mít správný analytický prostředek a postup.

Hlavním cílem včelaře je, aby měl svůj med nebo vosk čistý, jenže to není z principu chování dělnic včely medonosné možné.

_gp_

......
>Vala Franti�ek (85.207.12.226) --- 20. 10. 2015
varidol
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.228.32.253) --- 23. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378) (67379)


217.117.209.107:
V některých státech lili akaricidy do včelstev bez jakékoli kontroly.

------
Abych se vrátil k tomu podstatnému. V tomto s vámi souhlasím. Debatovat můžeme leda kdy a ve kterých státech a kdy si to kde uvědomili a přestali s tím.
Můžete vyloučit že se sem nedovážel roky vosk z ciziny o kterém tam věděli že je kontaminovaný, který byl podivně levný tak, že držel až do loňska nereálnou cenu (vzhledem k pracnosti ) na 80Kč?

Pokud není vosk v ČR pod nějakou kontrolou - rozbory, tak já pracuji s možností že je to ten vosk kterým jsem strašen na některých přednáškách učitelů včelařství. Tedy jak se v zahraničí cpou jedy do včel o 106.

A pokud si vezmu v úvahu, že ve včelstvu by mohly být tak
3 kila vosku násobeno půl milionem včelstev, je zde asi tak 1 500tun vosku a třeba při roční výměně jen 0,1kg na včelstvo, je ročně v ČR zpracováno 50 tun vosku. ABy byly ty vzorky reprezentativní, kolik rozborů by to tak muselo ročně být?
A na internetu nelze najít za poslední roky ani jeden. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.228.32.253) --- 23. 10. 2015

Kolega se ptal:
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.


Tak to jste mu měl odpovědět vy.

Já napsal svůj názor ke kterému jsem došel jako tomu nejlepšímu z toho co jsme v této souvislosti slyšel, pokud vynechám to, že to nejlepší pro včely by bylo se na MVO SVS vykašlat (protože nikdo neví odkud to SVS má a jak ví že to funguje) a použít rozum.

Ten franc. text jsem náhodou našel, když jsem se opět ubezpečoval že Google neví o tom, že by za poseldnách 5-10 let byly publikovány nějaké relevantní české výsledky. Takže čekám na vaše informace o výsledcích rozborů, ne jen obecné plky.

Na francouzské zprávě je zajímavé tvrzení, že se to do úlů dostává hlavně z vnějšku. Takže nestačí jak se včelař snaží, ovlivní jen část, zbytek je ekologická zátěž zvenčí. Pyrethrojdů rozpráší zemědělci asi víc jak včelaři. Zvlášť teď když jsou zakázány "neonikoidy" aby se zachránilyy včely.

A pak by mě zajímalo jak si může čeký včelař vybrat.
Můžete to nějak upřesnit? To mě pobavilo. Myslel jsme že podzimní dávkování a počet aplikací je přesně určen, stejně tak jak je mu nařízeno jarní ošetření.
Nebo tady máme COCHCÁRNU? :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 23. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378) (67379)

No to se nediv, ze ho tam nenajdeš, on byl v některých státech právě z důvodu možných karcinogenních účinků zakázán.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.107) --- 23. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378)

Není tam ani slovo o Amitrazu, alespoň jsem je nenašel. Většina uvedených insekticidů o které se v té francouzské zprávě píše roku 2002 se již dnes nepoužívá respektive je zakázána. V některých státech lili akaricidy do včelstev bez jakékoli kontroly. U nás se stále používají prahová množství. Nicméně chovatelé mají možnost se sami rozhodnout jakou schválenou léčivou látku použijí, je to pouze na jejich uvážení, zkušenostech a v neposlední řadě pohodlí. Ono se stalo zvykem čekat na to co rozhodne funkcionář ZO a vlastní mozek nepoužívat. A mezi našimi a francouzskými farmáři je obrovský, Francouzi dostávají násobné dotace a tak si mohou dovolit používat postřik v násobné míře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.228.32.253) --- 23. 10. 2015
kvalita vosku

Takže takto to odebarli ve Francii
http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=72545


V roce 2002 byl zahájen polní průzkum ve francouzských včelínech, který sledoval rezidua pesticidů a zdraví včelstev včely medonosné (Apis melifera). Studované včelíny byly rovnoměrně rozmístěny po pěti místech umístěných v kontinentální Francii. Vzorky včelího vosku byly sbírány jednou ročně po dva roky z celkového počtu 125 včelstev. Byly prováděny multireziduální analýzy těchto vzorků, aby se zjistila rezidua 16 insekticidů a akaricidů a dvou fungicidů. Ve vzorcích byla zjištěna rezidua 14 ze zkoumaných složek. Nejčastěji se vyskytujícími se rezidui byla rezidua tau-fluvalinátu (u 61,9 %), kumafosu (u 52,2 %) a endosulfanu (u 23,4 % vzorků). Kumafos byl zjištěn v nejvyšších průměrných množstvích (792,6 μg/kg). Byla zjištěna rezidua cypermethrinu (u 21,9 %), lindanu (4,3 %) a deltamethrinu (u 2,4 % vzorků). Statistické testy neukázaly žádnou diferenci mezi roky odběru vzorků s výjimkou frekvence reziduí pyrethroidů. Kontaminace včelího vosku byla výsledkem jak ošetření akaricidy v úlu, tak v mnohem větším měřítku ekologického znečištění.
Phytoma 2007, Octobre, č. 608, s. 8 - 12



Být vámi věnoval bych pozornost této větě:
"Kontaminace včelího vosku byla výsledkem jak ošetření akaricidy v úlu, tak v mnohem větším měřítku ekologického znečištění."

Nevidím žádný rozdíl mezi našimi a francouzkými zemědělci. Stříkají pole asi stejně, takže proč by měl být náš vosk lepší?
Nebo znáte nějaký důvod proč by se vosk do Čr nedostával ze zahraničí. Strašení o tom jak je čínský med narvaný pesticidy je v běžném repertoáru většinyy včelařů. Když med, proč ne i vosk?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.253) --- 23. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67367) (67372) (67373) (67374) (67375) (67376)

POkud by to dělala SVS tak to jistě bude na webu. :-)
Nic tam není. Nebo špatně hledám?

Takže cituji vás:
"Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky."
-------
Dejte tedy vědět kolik přísně provedených rozborů nebo i nepřísně bylo provedenoa kde jsou informace. Aby tady nebyly jen zbytečné plky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.107) --- 23. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67367) (67372) (67373) (67374) (67375)

Dlouhodobě se problematice cizorodých látek ve vosku a medu zabývá SVS a chce to sedovat výstupy z VÚV s.r.o., Dol. Chce to hledat nebo jim napsat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 23. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67367) (67372) (67373) (67374)

Nějaké informace o přísných rozborech? Kde se dočteme?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.107) --- 23. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67367) (67372) (67373)

Včelí dílo se vyvařovalo vždy, pouze dnes v té bohaté společnosti se někde likviduje. A ty obavy o různé chemické látky jsou dány spíš neznalostí. Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky. Nedělejte si iluze o farmářském včelaření a těžbě vosku. Tam je tendence zpeněžit vše co jde. A to i vosk vytavený z plodových plástů. V lahvičce je 5 ml roztoku po 125 mg/ml Amitrazu. Vydělte si to přibližně 33 včelstev po dvou nástavcích a zjistíte, že amitrazu je tolik že není ani viditelný. Několikeré zakouření do včelstev je horší než odpovědné použití Varidolu. Ono se hodně mluví, ale skutečnosti jsou někde jinde. Samozřejmě vosk se dá poškodit různým způsobem, stačí se podívat do odborné literatury, ale z Varidolu není třeba mít strach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 23. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67367) (67372)

Tohle bylo v zahraničí. Minimální mzda s odvody je tam cca 30 000korun, tedy 200 na hodinu. POkud byl v té době vosk za 80 vykupován v ČR tak by si ten pracovník jen prvními dvěma kilogramy teprve vydělal na výplatu.
A farma potřebuje v zimě dělat produktivnější věci - pokud už mají hotovo na jaro, tak prodej na tržišti atd jim přinese větší prachy jak výroba vosku co nepotřebují do provozu.
Farma co má dadant systém má dost vosku jen z víček a vyřazených medníkových plástů a je to bez práce. Jen to vytaví a hlavně nemusí řešit riziko zatažení čehokoli z plodiště do provozu. I kdyby sáhliv případě nouze ke straé chemii.
Je to vyjímečně rozumné řešení pro včely v souladu s ekonomickou logikou.

Mimochodem, jak tady zazněly sympatie k tuzemským farmářům :-) , tak třeba Kolomý do svého provozu dává jen z víček. A vím i o dalších. Rozumný člověk si nedělá iluze o kvalitě vosku v oběhu.
Takže to je i tady, jenže v ČR se vyplatí ten vosk vytavit a prodat. Na výplatu zaměstnance stačí deka vosku, ne dvě kila jako venku.
Holt jsme levní, rádi a ještě se tím chlubíme. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67367)

"Co je na tom zrůdného? "
No to pálení plástů. S mírnou nadsázkou.
a.
Být ty farmy tady u nás a vědět, že například na jednom stanovišti vyřadí během týdne třeba 100 - 200 kilo plástů, tak by třeba stálo za to uvažovat o kočovném zařízení na zpracovávání voští z těch plástů.
Dieselagregát, vana na rozvařené voští na ohřev dřevem a s čerpadlem, kterým by se zespodu brala horká voda na smývání toho voští z plástů do vany, odstředivka na odstřeďování voští - mělo by se to s přehledem vejít na přívěs za auto.
Pokud by u nás bylo pár desítek takových stanovišť či farem, mohlo by se bajočko takové zařízení i při současné ceně vosku vyplácet.
Neb otakhle zpracovat najednou voští třeba z jedné ZO. Menší včelaři by určitě uvítali mít to takhle hotové za jeden den než se s tím patlat v kuchyni a výtěžnost by byla díky odstředivce výrazně vyšší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.28) --- 22. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67370)

A co je jednodušší - ty plásty spálit v kotli nebo investovat do nějakých pařáků a kotlů a s finanční ztrátou je vyvařit a pak ještě řešit co se starými rámky - pálit?


Bavíme se o systému s oddělenými plodištními a plodovými plásty - asi dadant, jak zněla otázka

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.107) --- 22. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366)

Tak přemýšlím kde asi farma pálí, předpokládám stovky nebo tisíce plástů. Na ohníčku nebo si pořizují spalovnu? K ohníčku potřebují souhlas požárníků a spalovna stojí statisíce a víc. On internet je otevřené médium všem a ne všechno je skutečnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.228.32.28) --- 22. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67368)

Jó já zapomněl napsat.

V zahraničí jsou farmy . . . :-) :-) :-)

Chápu vaše spravedlivé rozhořčení a omlouvám se.

Takže: v zahraničí kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.41.7) --- 22. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366)

Celkem mne formulace,ze dbaji o vcely a zakazniky z duvodu,ze jsou farmy,rozesmala.Jako reklama je to slogan hezky,ale to by clovek nesmel na jednom zajezdu videt,co jedna z nejvetsich farem cpe do kotle na vyvareni,nebo co nekteri farmari vozi do vyrobny.Do zlutouckeho vosku to ma hoodne a hoodne daleko.Dbat o zakazniky musi byt prioritou kazdeho vcelare,ktery dodava primo koncovemu spotrebiteli,jinak si ani neskrtne.Reputace je jen jedna a ztratit ji,zbyde uz jen lit med vykupcum.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.28) --- 22. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366)

Co je na tom zrůdného?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363)

uvádím celý odstavec, který se k té "zrůdnosti" vztahuje.
"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, PLODIŠTNÍ PÁLÍ I S DÍLEM."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.179.78.90) --- 21. 10. 2015

http://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=/search%3Fq%3Dwww.europarl.europa.eu/de/pressroom/content/20111028NEW30562/8/html/EP-fordert-Taten-um-das-Bienensterben-aufzuhalten%26hl%3Dcs%26sa%3DG%26prmd%3Dimvns&rurl=translate.google.com&sl=de&u=http://www.ebay.de/itm/Neue-Erfindung-Varroa-destructor-Bienen-tten-Varroamilbe-Imkerei-Mittel-/331685848909&usg=ALkJrhjiTJMBrpDHBKD2BqoiTGYZ04-RgA
Doufam že se to otevře.Už to někdo viděl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 21. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67362)

RP
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

----

Pokud tak sleduji ceny, tak zdroje laciných vosků (odkudpak se to asi tak do ČR tahalo? :-) ) se dočerpávají a cena se dostává k normálu.
I když vzhledem k tomu, že pracnost je mnohokrát dražší jak vytáčení medu, tak kolikanásobek ceny medu by to mělo být, aby to začalo být rentabilní - pokud vezmu v úvahu cenu času a práce.
Potom je i těch 300Kč/kilo vlastně málo, pamatuji kdy to bylo 100Kčs - tedy 5-10 hodin ve fabrice.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 21. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361)

RP:
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.

-----

Proč jsem zrůda která si pěstuje na zahradě pro sebe a rodinu děti jabka bez postřiku, než abych je kupoval stříkaná? :-)
Proč jsme ekologista když si vyberu a pokud si můžu vybrat koupím jogurt z farmy než z krámu?

Jabka na rozdíl od včel mi v ČR žádný svaz zahrádkářů ani MZe nenařizuje stříkat.
I přes to, že obaleč, to je svinstvo, ten létá široko daleko. .-) A měli by si to začít zahrádkáři hlídat (nařídit povinné postřiky a kontrolovat to a hlásit ty co nestříkají) a hlavně pokácet ty volně rostoucí jabloně stejně jako někteří včelaři likvidují divoce žijící včelstva a roje.

Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359)

"A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena."
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359)

"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem."
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.
I když jsou ty produkty rozpadu Amitrazu toxické, tak je jich, pokud se dlouhé roky nepoužívají stejné plásty, tak málo, že riziko je zanedbatelné.
Na stejné nebo větší zdravotní riziko stačí určitě například nakoupit jednu televizi, počítač nebo nábytek nebo koberec atd, který v sobě obsahuje pochybný levný plastový nebo jiný materiál , ze kterého se v bytě uvolňují výpary. Nebo koupit a používat nějaký levný prací nebo čisticí prostředek, voňavku, dezodorant. Nebo používat na svého psa obojek proti klíšťatům, vystříkávat doma pokoje insekticidem proti komárům a mouchám, mít na zahradě pozůstatky ze stavby z vyřazených železničních pražců, topit doma tak, že kouř, i ze dřeva, jde do pokoje a dýchám ho, jíst domácí uzeniny, mít pochybné plasty v interiéru auta, zvláště v létě , kdy do auta praží slunko......
a.
Takový "ekologický" člověk koupí 2 - 4 x dražší biomed a k tomu kupuje podobně dražší biozeleninu a bioovoce a přitom doma a svým způsobem života má takových zdravotních rizik tolik, že v součtu vytvářejí zdravotní riziko třeba 100x vyšší než med ze včelstev ošetřených Amitrazem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 21. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359)

Karle, ty žiješ?
(Zítra vstanu a opařím se čajem.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 21. 10. 2015
Re: varidol (67358)

Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem.
A to přesto,. že už z důvodu gramoty zákazníků (tedy že zákazníci by takový med nekoupili za jejich cenu a ti co to ty nároky nemají si koupí v supráku med z takových krajin kde se ještě amitráz atd používá za lacino) necpou do plodišť chemii s produkty rozpadu které nejsou pod kontrolou.
Protože nerozšiřují stavy tak produkce vosku z víček (hluboké odvíčkování) je pro ně dostačujíí na obnovu plodiště.
Takže vosk získávají jen z nezaplodovaného díla s minimální pracností.
A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vala Franti�ek (85.207.12.226) --- 20. 10. 2015
varidol

Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Kovářík (93.99.51.99) --- 20. 10. 2015
Re: Amitráz / Varidol (67354)

Na veb.stránkách VÚ Dol - léky, je příbalová informace, kde je uveden i počet kapek v lahvičce Varidolu. Tj.cca 140 kapek.Ať se daří. Pavel K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2015
Re: 2.4.Dimethylanilin (67345) (67348) (67350) (67351) (67352)

"To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete. "
Přesně tak.
Proto je vhodné část vosku z plástů vyvádět z koloběhu vosk - mezistěny - plásty - staré plásty - vosk pryč, třeba na výrobu svíček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 20. 10. 2015
Re: Amitráz / Varidol (67354)

je totiž kapka a kapka. Takže někdy se nakape víc, jindy míň.
Ale skoro přesně plus mínus +-50% asi tak na těch 50 papírků po dvou kapkách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.238.42.100) --- 20. 10. 2015
Amitráz / Varidol

mám takovýto dotaz,kolik kapek je v lahvičce Varidolu,kdo to ví,odpoví.V příbalovém letáku je velmi podrobný popis návodu na použití a likvidaci.Kolik je kapek v jedné lahvičce se nelze dočíst,jen obsah lékovky 5 ml.Podle mne chybí na co 1 lahvička vystačí,na př. při 2 kapkách na kolik včelstev,při 4 kapkách na kolik včelstev.V dnešní době podle mne včelaři zimují převážně ve 2 nástavcích a jen několik % v jednom a to ponejvíce oddělky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 19. 10. 2015
Re: 2.4.Dimethylanilin (67345) (67348) (67350) (67351)

A nerozloží se - je to stabilní látka.
Navíc to "dlouhodobý kontakt v řádu měsíců" platí při podzimní fumigaci. Pokud použije někdo záčátkem dubna (jelikož dle letáku je povoleno do 16. dubna) tak před vytáčením tak dlouhá doba není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 19. 10. 2015
Re: 2.4.Dimethylanilin (67345) (67348) (67350) (67351)

To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2015
Re: 2.4.Dimethylanilin (67345) (67348) (67350)

Nejde o kontaminaci jakýmisi plovoucími zplodinami na medu, pokud neléčíte - nefumigujete zásoby medu, které se hned potom vytáčí.
Jedná se o dlouhodobý kontakt v řádu měsíců, ve vytáčených zásobách od podzimu do cca května, těch zplodin, které pokud se nerozloží, vytvoří ve dvou soustavách med(cukerné zásoby) a vosk z hlediska koncentrací rovnovážný stav. A ty koncentrace se právě rozdělují v podobném poměru vzhledem k rozpustnosti rozpouštědla typického pro danou soustavu.
pro vosk to je benzen, možná ether, pro med to je voda.
Koncentrace ve vosku a v medu se tedy rozdělí v podobném poměru jako je rozpustnost 2.4.Dimethylanilin v benzenu ku rozpustnosti 2.4.Dimethylanilinu ve vodě.
Neboli převážná většina 2.4.Dimethylanilinu se během těch měsíců, kdy se ustanoví koncentrační rovnováha, "usadí" ve vosku a jen málo v medu respektive cukerných zásobách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 19. 10. 2015
Re: 2.4.Dimethylanilin (67345) (67348)

Pravda rozpustnost ve vodě je jen 2% ale vzhledem k tomu, že od 2°C do 194°C je v kapalném skupenství a tedy se chová jako olej na vodě. Jelikož většinou vytáčíme nad 2°C tak ho jakožto kapalinu také vytočíme a cezením neodstředíme.

Viz. : https://en.wikipedia.org/wiki/Dimethylaniline

Melting point       2 °C (36 °F; 275 K)
Boiling point       194 °C (381 °F; 467 K)

kde je také:
Its derivative 2,4-dimethylaniline is a recalcitrant degradant of the pesticide amitraz and is also an industrial pollutant which is genotoxic, teratogenic and carcinogenic.[8]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 18. 10. 2015
Re: Varidol (67322) (67326) (67327) (67328) (67331) (67335)

Kde je problém ,že nemáš celou lahvičku jen pro sebe? V naší ZO si je běžně objednáváme kdo kolik chce, jakož i ostatní léčiva. To pak se chce ozvat na schůzi a prosadit to!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 10. 2015
Re: 2.4.Dimethylanilin (67345)

Podle tabulek je 2.4.Dimethylanilin rozpustný v alkoholu, etheru, benzenu a málo ve vodě.
Z toho vyplývá, že se v první řadě shromažďuje ve vosku jakožto látce odpovídají benzenu a etheru a málo v medu nebo cukerných zásobách jakožto látce rozpustné ve vodě.
Takže ani tak ne se starat o kvalitu medu, ale starat se o větší produkci vosku a víc z koloběhu včelího vosku mezi výrobci mezistěn a včelami odebírat třeba na svíčky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 17. 10. 2015

Zhorší - a možná za to může Nosema C., u které se tvrdí, že zvyšuje vnímavost včel k pesticidům a to až 100x. To znamená, ze i za normálních podmínek bezpečná dávka Amitrazu se stane pro včely jedem. Jelikož Nosema C. je na našich včelnicích čím dál častější a není bez vyšetření mikroskopem jinak detekovatelná, tak šance, že si Amitrazem poškodíte vcelstvo je vyšší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 17. 10. 2015
Re: (67345)

Nebývá při léčbě problém s dospělci včely medonosné při používání amitrazu, ale je problém s vývojovými stadiemi včely medonosné za podmínek, kdy je celý alimentární systém předávání potravy už plně zasažen určitým patogenem. Podle mých zkušeností amitraz, v určitých situacích, i když to zní neuvěřitelně, zhorší celý průběh léčby parazitálního onemocnění. Ty určité situace, ač to zní neuvěřitelně jsou proto, že amitraz je sice prý bezpečným jedem proti roztoči, ale rozhodně nepomůže imunitě a kvalitě potravy, spíše naopak. Celá věc by se mohla objasnit zkoumáním obsahu malpighických žláz všech stadií a kast včely medonosné _gp_
............
JK (109.75.0.10) --- 16. 10. 2015

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 16. 10. 2015

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2015

On je problém v tom, že nebezpečí rakoviny vytváří skoro všechno, co na organismus nějak působí. Včetně dlouhodobého prachobyčejného mechanického dráždění. Akorát je otázka, jak velké u konkrétní věci to nebezpečí je.
Podle mně, pokud se včely léčí tak, jak se má a dodržuje se hygiena a pokud člověk není profesionální léčitel = který to léčí včelařům za úplatu, neboli pracuje s tím léčivem téměř denně od řekněme září po řekněme prosinec a na jaře nanovo, tak je nebezpečí rakoviny menší než při preferencí některých méně zdravých stránek životního stylu.
například při častém pojídání hodně vyuzených uzenin nebo při používání třeba nábytku, počítače, televize, koberce atd z nekvalitních plastů, které smradíky zamožují vnitřní ovzduší, při častém rozprašování insekticidů v pokojích proti komárům, při častém používání voňavek, při častém používání nevhodných pracích a mycích prostředků, které se nedostatečně opláchnou, takže se dostanou do stravy.... kouření.....
Až nakonec třeba ono vnitřní používání desinkvekčního vodárenského prostředku - oxidu chloričitého, což je skutečně z hledska nebezpečí rakoviny síla.
Cokoliv z toho a ještě spousta dalších běžně používaných věcí, pokud se to děje dlouhodobě, dává větší nebezpečí rakoviny než jednou za čas léčení svých včelstev.
a.
"Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 15. 10. 2015
Re: pusti me to do psani prispevku (67342)

Pustí!!!
Radi si tvé příspěvky přečteme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zvedavec (93.99.42.18) --- 15. 10. 2015
pusti me to do psani prispevku

rad budu uvadet prispevky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav C (88.101.108.197) --- 15. 10. 2015
fumigace

Vyměnil jsem na podzim většinu matek ještě před ochlazením při namátkových kontrolách většina včelstev plodovala fumigace bezpředmětná provedu až po dvacátem pokud se oteplí nejméně na dvanáct stupnů jinak aerosol a na jaře nátěr tam kdeč nebyl žádný plod jsem fumigova s minimálním spadem jsem v klidu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 15. 10. 2015
Re: Varidol (67322) (67326) (67327) (67328) (67331) (67335) (67339)

To není kritizování přípravku s Amitrazem, ale jen podání objektivní informace o jeho nebezpečnosti.
Pořád platí, že je to proti klešťikovy velice účinný prostředek - jen prostě jako vše má své rizika a je na každém jak tyto rizika bude brát vážně a toto riziko podstoupí.
Je to naprosto stejné jako u jiných varoacidů - Thymol, kyselina mravenčí nebo šťavelová. I ty mají rizika jen trochu jiná. Každý pak má možnost svobodně posoudit, které riziko je pro ně rizkovější.
Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.136.212) --- 15. 10. 2015
Re: Varidol (67322) (67326) (67327) (67328) (67331) (67335)

Přítel Polášek napsal: To bych asi potom klasicky klíckoval matky a provedl všechna 3 ošetření fumigací už během října.
----------------------------------------------------------
No,a to je možnost řešení problémů, o kterých se tady diskutuje. V letošním Včelařství č. 8, str. 262 je článek o klíckování matek, resp. uložení matek do izolátorů. Hovořil o tom i na výstavě v Ostravě na Černé Louce ve dnech 25.-27.9.2015 Mgr. Václav Sciskala.
Jak na to? Pokud uložíme matku do izolátoru na min. 21 dnů před fumigaci , pak už ve včelstvu není plod. Lze lépe uhlídat dobu a venkovní teplotu pro fumigaci. Léčení má proto vysokou účinnost.
Matku můžeme izolovat již dříve po zakrmení a zakladení plodu dlouhověkých včel.
Matku v izolátoru můžeme ponechat i po fumigaci až do konce února. Zabráníme tím plodování v případě teplé zimy a tím množení roztočů VD. Dojde ke snížení spotřeby zimních zásob, menšímu opotřebení včel.
Včely jdou prakticky do sezóny bez roztočů. Kritizovaný chemický přípravek Varidol, zde na konferenci, je aplikován pouze jednou. Včelstvo má rychlejší jarní rozvoj a celkově je údajně o 50% větší snůška. No, není to báječné?
Já mám na zkoušku izolováno 5 matek. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2015
Re: varidol 125 (67334)

Amitraz má oproti fluvalinátu a dalším pyrethroidům spíš akutní účinky. Dráždí žaludek, takže kdo má náběh ke vředům, tak to pozná. Dostává se do organismu vedle vdechnutím kouře z fumigace taky přes kůži.
Jinak stačí trochu dodržovat bygienické zásady, v léčivu se nepatlat, nejíst při aplikaci, oděv po léčení dát vyprat atd a při tom malinkém množství používaném na léčení včelstev nemohou vzniknout žádné problémy.
V minulosti se Amitraz používal třeba v "kýblovém množství" proti kožním parazitům na hovězí dobytek, ovce atd, nalili to do kýblu a dobytek natírali štětcem nebo kartáčem a taky to to dobytče i člověk přežili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 14. 10. 2015
Re: varidol 125 (67334)



Citace:Amitraz is not mutagenic, however, it forms a mutagenic (in vitro evidence only) and
carcinogenic metabolite, 2,4 dimethylaniline. The tumor response for 2,4
dimethylaniline is different from amitraz in that neither liver nor lung tumors are
observed.

Although potential carcinogenicity cannot be totally dismissed because of the
mutagenic/carcinogenic metabolite, the tumor data for amitraz are not very compelling for the
reasons stated above. Thus, the Agency is regulating this chemical on the basis of an acute
endpoint which is considered protective for all effects, regardless of exposure duration.

Viz: http://archive.epa.gov/pesticides/reregistration/web/pdf/amitraz_tred.pdf

Citace:
Amitraz may pose a concern for potential carcinogenic risks to certain categories of
workers. Amitraz is classified as a Group C (possible human) carcinogen, based on findings
of combined liver adenomas/carcinomas in female B6C3F1 mice. Estimates of human risk
may be calculated from the unit risk, Q *, which is 5 x 10 (mg/kg/day) , based on findings 1
-2 -1
of combined hepatocellular adenomas and carcinomas in female mice. Additionally, there
may also be a potential for a developmental, neurological and/or reproductive risk, based on
available toxicology information. These issues will be assessed after a confirmatory
combined developmental/neurological/reproductive study in rats is submitted and evaluated.

Viz. http://archive.epa.gov/pesticides/reregistration/web/pdf/0234red.pdf

http://sitem.herts.ac.uk/aeru/ppdb/en/Reports/30.htm#trans

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (82.142.70.233) --- 14. 10. 2015
Re: varidol 125 (67334)

No, je to chemický prostředek, který je využíván k tomu, aby zabil... Používané množství usmrtí roztoče, ale větší včelu ne... A člověk je ještě o něco větší... :-) Takže asi Vás to nezabije, bebo alespoň ne hned... U Varidolu se hovoří o možném rakovinotvorném účinku...
Chemické látky působí tak, že naruší dosavadní vazby nebo vytvoří nové s tím, že se naruší dosavadní funkčnost natolik, že to organismus nepřežije... Jak to přesně u toho Varidolu je u člověka bude asi ještě dlouho obtížně ověřitelné, protože s ohledem na jeho využití u něho nelze předpokládat obdobné testování jako u lidských léků... Já sám za sebe se ale snažím nebýt v testovaném vzorku... ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2015
Re: Varidol (67322) (67326) (67327) (67328) (67331)

"Zapomínáš na jednu maličkost. Po 10. X. se průměrná teplota začíná denně snížovat cca tak o 1/2 stupně je pak obtížné dodržet minmální interval 10 dní mezi ošetřeními a natrefit se do příhodné venkovní teploty."
No mně vychází, že tak v 8 z deseti let je v říjnu a listopadu takové počasí, že při trošce sledování předpovědi není problém se do dvou teplých dnů v rozmezí těch 9 - 14 dnů trefit. Třetí je u nás potom vždy aerosol o dost později, kdy zaručeně už není plod.
Já totiž nemám problém v tom fumigovat jakýkoliv den, ať je pracovní nebo nepracovní. kdybych měl jako před hodně časy těch včelstev přes 30, asi by to časový problém byl, ale nyní, kdy jich mám pár, ne.
Akorát to chce mít k dispozici to léčivo po delší dobu. což letos po pár letech, kdy to tak bylo, zase není.
Jinak v budoucnu by se mně asi hodilo, kdybych získal samostatnou lahvičku jen pro sebe, třeba i klidně nákupem na své triko, už někdy před polovinou září. To bych asi potom klasicky klíckoval matky a provedl všechna 3 ošetření fumigací už během října.
I kdy nevím, pokud v listopadu nebo i na začátku prosince bývá extrémní teplo, soused je jen 150 metrů, u nás je v té době běžné vzájemné otravování zlodšjkami i vylupování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lucia (213.215.84.118) --- 14. 10. 2015
varidol 125

Dobrý den chcem sa opýtat na účinky varidolu na človeka dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 14. 10. 2015
Re: Fumigace (67332)

K tomu bych dodal ještě maličkost.
Čím starší matka, tím dříve ukončuje plodování. Nejdéle plodují matky z podletních výměn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Jaroš (88.102.49.29) --- 13. 10. 2015
Fumigace

Fumigace je stálý tvrdý boj mezi dobrou teplotou a tím i přítomností plodu a nebo chladem,včely sice bez plodu, ale nekvalitně provedenou fumigací.
Řešit se to dá trochu buď ochlazením úlu ve vhodné době,není ideální, ale hlavně výběrem plemenného materiálu.
Mám včely co i při záměrně pozdním dodání zásob v teplém úle jsou teď už 14 dní zcela bez plodu a budou tak 4 měsíce, jiné začátkem září udělaly kolečko plodu,ale mám i včelstva co soustavně blbnou ještě teď . U mne 2 línie. Těm na jaře půjdou matky pryč, některé jsem pomačkal už teď. Jednoznačně je to genetika.Chovatelé to většinou neberou na zřetel a často prodávají bez začervenání materiály co plodují do vánoc a zač. ledna začnou znova.Je jim to jedno , oni si udělají aerosol.Zákazník neví, že by se měl nebo mohl u matek zajímat v prvé řadě o toto.Potom se diví , že jsou bez včel a nebo musí blbnou v létě s kyselinou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 13. 10. 2015
Re: Varidol (67322) (67326) (67327) (67328)

Zapomínáš na jednu maličkost. Po 10. X. se průměrná teplota začíná denně snížovat cca tak o 1/2 stupně je pak obtížné dodržet minmální interval 10 dní mezi ošetřeními a natrefit se do příhodné venkovní teploty. Zvláště je to pak obtížné pro ty co nepoužívají aerosol a musí dělat ty 3 ošetření fumigací. Jedna věc je návod který vzhledem k počasí nelze brát doslovně a druhou věcí jsou místní podmínky stanoviště. To pak musí včelař umně zkloubit. Při práci s přírodou je nutné se jí vždy podřídit, jinak to dobře nedopadne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 10. 2015
Re: Fumigace (67322) (67326)

"Vzhledem k tomu, že před týdnem bylo teplo, včelky nosily pyl a rozpolodovaly se, což lze vidět i na orosené strůpkové fólii a navíc jsou zprávy o dost velkých plochách plodu od těch co se ještě podívali"
Já jsem koukal asi před týdnem a plod minimální, pouze starý zavíčkovaný vybíhající.
Možná to je tím, že jak jsem letos krmil postupně od srpna až do října půllitrovými flaškami, tak se rozplodovaly v srpnu a září a teď už ne.
Jink u nás se letos ošetřuje dvakrát fumigací a jednou pozdějí pravděpodobně se to bude dělat aerosolem.
Na rozdíl od jiné roky mi nedali flašku s léčivem, ale koluje tady jedna pro všechny, takže budu dělat první fumigaci nuceně tento týden, asi v pátek nebo sobotu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Láďa (194.228.11.116) --- 13. 10. 2015
Re: re : islam (67324)

Chlapi sakra, mě se ta Africká invaze taky nelíbí, ale tohle je fórum o včelách. Stejně nakonec budeme všichni volit zleva doprava, Babišem počínaje, přes socany a komunisty až ke Kalouskovi s Fialou konče a všechno bude zase při starém. To vám nestačí ten Dienstbier ve Včelařství?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 13. 10. 2015
Re: Varidol (67322) (67326) (67327)

Myslet si můžeš co chceš, ale v příbalovém letáku Varidolu je jasně napsáno "kdy jsou včelstva bez plodu nebo mají jen malou plochu zavíčkovaného plodu." a v MVO resp metodice " aplikace v souladu s příbalovou informací"
Nemáš-li bezplodé resp. jen s malým množství plodu tak porušuješ MVO bez ohledu na to co si myslíš.

Navíc jelikož jsou nyní teploty trvale pod 10°C tak jednak Varidol nyní jen v aerosolu a jednak semknutí je větší nyní a při oteplení se ještě rozvolní. Tedy problém o kterém mluvíš je spíš teď než při vyšších teplotách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 13. 10. 2015
Re: (67322) (67326)

Rozhodně si to nemyslím. Později, pak ale je již problémem větší semknutost zimního hroznu. Dávám raději přednost postupnému omezová počtů škůdce. Také je třeba si uvědomit, že nikdy také nepřestavájí plodovat. Což pak zase znamená větší počet samiček pod víčky. Vyřezávání tohoto plodu je však mnohem pracnější záležitost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 13. 10. 2015
Re: (67322)

Vzhledem k tomu, že před týdnem bylo teplo, včelky nosily pyl a rozpolodovaly se, což lze vidět i na orosené strůpkové fólii a navíc jsou zprávy o dost velkých plochách plodu od těch co se ještě podívali (podle příbalového létaku varidolu se přesvědčovali o tom, že včelstva mají malé množství plodu), tak Martine lze říci, že s nejvyšší pravděpodobnosti porušujete MVO tím, že se neřídíte příbalovým letákem Varidolu.
Osobně si myslím. že nyní je opravdu spousta kleštíků pod víčky a je zbytečné předčasně léčit natož aerosolem. Teplo bylo až do 6.10. viz http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=opava
Pokud si připočtu 21 dní tak mi vychází 27.10. jako nejleší první termín - navíc to ochlazení nyní ideálně zarazí plodování a kolem toho 28.10. bude prakticky bez plodu vše a tedy zásah nanejvýše účinný. Navíc v té době dle dlouhodobé předpovědi by mělo být opět teplota příznivá pro pouhou fumigaci.
Takže víte jak je to s tím aktivním blbcem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vala Franti�ek (85.207.12.226) --- 12. 10. 2015

Přesně tak to cítím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76195 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 67325 do č. 67385)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu