Včelařská konference

Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem.
A to přesto,. že už z důvodu gramoty zákazníků (tedy že zákazníci by takový med nekoupili za jejich cenu a ti co to ty nároky nemají si koupí v supráku med z takových krajin kde se ještě amitráz atd používá za lacino) necpou do plodišť chemii s produkty rozpadu které nejsou pod kontrolou.
Protože nerozšiřují stavy tak produkce vosku z víček (hluboké odvíčkování) je pro ně dostačujíí na obnovu plodiště.
Takže vosk získávají jen z nezaplodovaného díla s minimální pracností.
A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena.

Karel

Karle, ty žiješ?
(Zítra vstanu a opařím se čajem.)

"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem."
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.
I když jsou ty produkty rozpadu Amitrazu toxické, tak je jich, pokud se dlouhé roky nepoužívají stejné plásty, tak málo, že riziko je zanedbatelné.
Na stejné nebo větší zdravotní riziko stačí určitě například nakoupit jednu televizi, počítač nebo nábytek nebo koberec atd, který v sobě obsahuje pochybný levný plastový nebo jiný materiál , ze kterého se v bytě uvolňují výpary. Nebo koupit a používat nějaký levný prací nebo čisticí prostředek, voňavku, dezodorant. Nebo používat na svého psa obojek proti klíšťatům, vystříkávat doma pokoje insekticidem proti komárům a mouchám, mít na zahradě pozůstatky ze stavby z vyřazených železničních pražců, topit doma tak, že kouř, i ze dřeva, jde do pokoje a dýchám ho, jíst domácí uzeniny, mít pochybné plasty v interiéru auta, zvláště v létě , kdy do auta praží slunko......
a.
Takový "ekologický" člověk koupí 2 - 4 x dražší biomed a k tomu kupuje podobně dražší biozeleninu a bioovoce a přitom doma a svým způsobem života má takových zdravotních rizik tolik, že v součtu vytvářejí zdravotní riziko třeba 100x vyšší než med ze včelstev ošetřených Amitrazem.

RP:
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.

-----

Proč jsem zrůda která si pěstuje na zahradě pro sebe a rodinu děti jabka bez postřiku, než abych je kupoval stříkaná? :-)
Proč jsme ekologista když si vyberu a pokud si můžu vybrat koupím jogurt z farmy než z krámu?

Jabka na rozdíl od včel mi v ČR žádný svaz zahrádkářů ani MZe nenařizuje stříkat.
I přes to, že obaleč, to je svinstvo, ten létá široko daleko. .-) A měli by si to začít zahrádkáři hlídat (nařídit povinné postřiky a kontrolovat to a hlásit ty co nestříkají) a hlavně pokácet ty volně rostoucí jabloně stejně jako někteří včelaři likvidují divoce žijící včelstva a roje.

Karel.

uvádím celý odstavec, který se k té "zrůdnosti" vztahuje.
"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, PLODIŠTNÍ PÁLÍ I S DÍLEM."

Co je na tom zrůdného?

Karel

"Co je na tom zrůdného? "
No to pálení plástů. S mírnou nadsázkou.
a.
Být ty farmy tady u nás a vědět, že například na jednom stanovišti vyřadí během týdne třeba 100 - 200 kilo plástů, tak by třeba stálo za to uvažovat o kočovném zařízení na zpracovávání voští z těch plástů.
Dieselagregát, vana na rozvařené voští na ohřev dřevem a s čerpadlem, kterým by se zespodu brala horká voda na smývání toho voští z plástů do vany, odstředivka na odstřeďování voští - mělo by se to s přehledem vejít na přívěs za auto.
Pokud by u nás bylo pár desítek takových stanovišť či farem, mohlo by se bajočko takové zařízení i při současné ceně vosku vyplácet.
Neb otakhle zpracovat najednou voští třeba z jedné ZO. Menší včelaři by určitě uvítali mít to takhle hotové za jeden den než se s tím patlat v kuchyni a výtěžnost by byla díky odstředivce výrazně vyšší.

Tohle bylo v zahraničí. Minimální mzda s odvody je tam cca 30 000korun, tedy 200 na hodinu. POkud byl v té době vosk za 80 vykupován v ČR tak by si ten pracovník jen prvními dvěma kilogramy teprve vydělal na výplatu.
A farma potřebuje v zimě dělat produktivnější věci - pokud už mají hotovo na jaro, tak prodej na tržišti atd jim přinese větší prachy jak výroba vosku co nepotřebují do provozu.
Farma co má dadant systém má dost vosku jen z víček a vyřazených medníkových plástů a je to bez práce. Jen to vytaví a hlavně nemusí řešit riziko zatažení čehokoli z plodiště do provozu. I kdyby sáhliv případě nouze ke straé chemii.
Je to vyjímečně rozumné řešení pro včely v souladu s ekonomickou logikou.

Mimochodem, jak tady zazněly sympatie k tuzemským farmářům :-) , tak třeba Kolomý do svého provozu dává jen z víček. A vím i o dalších. Rozumný člověk si nedělá iluze o kvalitě vosku v oběhu.
Takže to je i tady, jenže v ČR se vyplatí ten vosk vytavit a prodat. Na výplatu zaměstnance stačí deka vosku, ne dvě kila jako venku.
Holt jsme levní, rádi a ještě se tím chlubíme. :-)

Karel

Včelí dílo se vyvařovalo vždy, pouze dnes v té bohaté společnosti se někde likviduje. A ty obavy o různé chemické látky jsou dány spíš neznalostí. Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky. Nedělejte si iluze o farmářském včelaření a těžbě vosku. Tam je tendence zpeněžit vše co jde. A to i vosk vytavený z plodových plástů. V lahvičce je 5 ml roztoku po 125 mg/ml Amitrazu. Vydělte si to přibližně 33 včelstev po dvou nástavcích a zjistíte, že amitrazu je tolik že není ani viditelný. Několikeré zakouření do včelstev je horší než odpovědné použití Varidolu. Ono se hodně mluví, ale skutečnosti jsou někde jinde. Samozřejmě vosk se dá poškodit různým způsobem, stačí se podívat do odborné literatury, ale z Varidolu není třeba mít strach.

Nějaké informace o přísných rozborech? Kde se dočteme?

Karel

Dlouhodobě se problematice cizorodých látek ve vosku a medu zabývá SVS a chce to sedovat výstupy z VÚV s.r.o., Dol. Chce to hledat nebo jim napsat.

POkud by to dělala SVS tak to jistě bude na webu. :-)
Nic tam není. Nebo špatně hledám?

Takže cituji vás:
"Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky."
-------
Dejte tedy vědět kolik přísně provedených rozborů nebo i nepřísně bylo provedenoa kde jsou informace. Aby tady nebyly jen zbytečné plky.

Karel

Celkem mne formulace,ze dbaji o vcely a zakazniky z duvodu,ze jsou farmy,rozesmala.Jako reklama je to slogan hezky,ale to by clovek nesmel na jednom zajezdu videt,co jedna z nejvetsich farem cpe do kotle na vyvareni,nebo co nekteri farmari vozi do vyrobny.Do zlutouckeho vosku to ma hoodne a hoodne daleko.Dbat o zakazniky musi byt prioritou kazdeho vcelare,ktery dodava primo koncovemu spotrebiteli,jinak si ani neskrtne.Reputace je jen jedna a ztratit ji,zbyde uz jen lit med vykupcum.JosPr.

Jó já zapomněl napsat.

V zahraničí jsou farmy . . . :-) :-) :-)

Chápu vaše spravedlivé rozhořčení a omlouvám se.

Takže: v zahraničí kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:

Karel

Tak přemýšlím kde asi farma pálí, předpokládám stovky nebo tisíce plástů. Na ohníčku nebo si pořizují spalovnu? K ohníčku potřebují souhlas požárníků a spalovna stojí statisíce a víc. On internet je otevřené médium všem a ne všechno je skutečnost.

A co je jednodušší - ty plásty spálit v kotli nebo investovat do nějakých pařáků a kotlů a s finanční ztrátou je vyvařit a pak ještě řešit co se starými rámky - pálit?


Bavíme se o systému s oddělenými plodištními a plodovými plásty - asi dadant, jak zněla otázka

Karel

"A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena."
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

RP
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

----

Pokud tak sleduji ceny, tak zdroje laciných vosků (odkudpak se to asi tak do ČR tahalo? :-) ) se dočerpávají a cena se dostává k normálu.
I když vzhledem k tomu, že pracnost je mnohokrát dražší jak vytáčení medu, tak kolikanásobek ceny medu by to mělo být, aby to začalo být rentabilní - pokud vezmu v úvahu cenu času a práce.
Potom je i těch 300Kč/kilo vlastně málo, pamatuji kdy to bylo 100Kčs - tedy 5-10 hodin ve fabrice.

Karel

Není upřesněno to, jakou kontaminaci máte jako tazatel na mysli.

S tím přísným dělením díla si moc nepomůžete, stavební činnost dělnic neprobíhá jen z právě vyprodukovaného vosku. Ona probíhá jaksi neustále i z materiálu který je už v úlu nebo mimo úl.

Mřížka takový přesun materiálu, ať kontaminovaného čímkoli nebo ne, nezabrání.

Pokud chcete vědět přesně odkud a jaký materiál je ve stěně buňky nebo v medném víčku, nebo hlavně medu je potřeba si opatřit mikroskop mít referenční vzorky a alespoň vizuálně určovat původ částic materiálu a potom se můžeme bavit o nějaké kontaminaci konkrétně. Včela medonosná je indikátorem životního prostředí, takže toto zaměření je velmi rozsáhlé. Na určitý cíl najít to či ono v úlu, je potřeba mít správný analytický prostředek a postup.

Hlavním cílem včelaře je, aby měl svůj med nebo vosk čistý, jenže to není z principu chování dělnic včely medonosné možné.

_gp_

......
>Vala Franti�ek (85.207.12.226) --- 20. 10. 2015
varidol
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

"Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju."

Podstatné v první řadě je podle mně dodržovat dávkování a počet ošetření podle návodu.
V druhé řadě bych to viděl tak, že plást, do kterého se zapichuje hřebík s knotem při fumigaci je vhodné použít starý a na jaře ho vyřadit a vyvařit. Případně takhle použít i nějaké další plásty, pokud to neomezí včely. Jinak se myslím nic moc nedá dělat kromě pravidelné likvidace starých plástů a stavby nových.

Celé je to opravdu jen biošílenství. Tady se dohadujem o rezudiích v medu kdy průměrný občan ho spotřebuje 1,5 kg za rok a vůbec se nezajímáme o rezudia v ostatních potravinách brambor spotřebuje 1 člověk cca 50kg. Dnes je ve všem nalézáno stále DDT a mno dalších jedů. Copak těch pár kilo jablek či medu hůže vůbec nějak ovlivnit naši zdravou výživu
Aby si jedn člověk mohl zajistit veškeré potraviny sám v biokvalitě tak na to je potřeba 1,5 ha pole na hlavu. k tomu prostory k ustájení dobytka. a aby to bylo hodně bio tak by nesměl používat stroje. Tak hurá do toho mistři.

pepan

Pepane,
ale tady je debata o vosku!

A není pro lidi ale pro včely! A je pro ně docela důležitý.
Med vem čert, ale plod.
Plásty - největší orgán včelstva - Prof. Tautz Fenomenální včely - například.
Včely čichem rozeznávají různá místa na plástech. Což nám lidem dá docela práci.
Takže, můžeš vyloučit že nejsou na to co je ve vosku mnohem citlivější?
A značná část chemie se do vosku dostává ze temědělství.
O čínském včelařství a a ni zemědělství si tady co vím nikdo iluze nedělá. Často se citují opylovači se štětečky na stromech, protože včely byly otráveny. A kam šel třeba ten vosk z takových otrávených včelstev?

Karel