Včelařská konference

A co je jednodušší - ty plásty spálit v kotli nebo investovat do nějakých pařáků a kotlů a s finanční ztrátou je vyvařit a pak ještě řešit co se starými rámky - pálit?


Bavíme se o systému s oddělenými plodištními a plodovými plásty - asi dadant, jak zněla otázka

Karel

Tak přemýšlím kde asi farma pálí, předpokládám stovky nebo tisíce plástů. Na ohníčku nebo si pořizují spalovnu? K ohníčku potřebují souhlas požárníků a spalovna stojí statisíce a víc. On internet je otevřené médium všem a ne všechno je skutečnost.

Jó já zapomněl napsat.

V zahraničí jsou farmy . . . :-) :-) :-)

Chápu vaše spravedlivé rozhořčení a omlouvám se.

Takže: v zahraničí kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:

Karel

Celkem mne formulace,ze dbaji o vcely a zakazniky z duvodu,ze jsou farmy,rozesmala.Jako reklama je to slogan hezky,ale to by clovek nesmel na jednom zajezdu videt,co jedna z nejvetsich farem cpe do kotle na vyvareni,nebo co nekteri farmari vozi do vyrobny.Do zlutouckeho vosku to ma hoodne a hoodne daleko.Dbat o zakazniky musi byt prioritou kazdeho vcelare,ktery dodava primo koncovemu spotrebiteli,jinak si ani neskrtne.Reputace je jen jedna a ztratit ji,zbyde uz jen lit med vykupcum.JosPr.

Co je na tom zrůdného?

Karel

uvádím celý odstavec, který se k té "zrůdnosti" vztahuje.
"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, PLODIŠTNÍ PÁLÍ I S DÍLEM."

http://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=/search%3Fq%3Dwww.europarl.europa.eu/de/pressroom/content/20111028NEW30562/8/html/EP-fordert-Taten-um-das-Bienensterben-aufzuhalten%26hl%3Dcs%26sa%3DG%26prmd%3Dimvns&rurl=translate.google.com&sl=de&u=http://www.ebay.de/itm/Neue-Erfindung-Varroa-destructor-Bienen-tten-Varroamilbe-Imkerei-Mittel-/331685848909&usg=ALkJrhjiTJMBrpDHBKD2BqoiTGYZ04-RgA
Doufam že se to otevře.Už to někdo viděl.

RP
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

----

Pokud tak sleduji ceny, tak zdroje laciných vosků (odkudpak se to asi tak do ČR tahalo? :-) ) se dočerpávají a cena se dostává k normálu.
I když vzhledem k tomu, že pracnost je mnohokrát dražší jak vytáčení medu, tak kolikanásobek ceny medu by to mělo být, aby to začalo být rentabilní - pokud vezmu v úvahu cenu času a práce.
Potom je i těch 300Kč/kilo vlastně málo, pamatuji kdy to bylo 100Kčs - tedy 5-10 hodin ve fabrice.

Karel

RP:
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.

-----

Proč jsem zrůda která si pěstuje na zahradě pro sebe a rodinu děti jabka bez postřiku, než abych je kupoval stříkaná? :-)
Proč jsme ekologista když si vyberu a pokud si můžu vybrat koupím jogurt z farmy než z krámu?

Jabka na rozdíl od včel mi v ČR žádný svaz zahrádkářů ani MZe nenařizuje stříkat.
I přes to, že obaleč, to je svinstvo, ten létá široko daleko. .-) A měli by si to začít zahrádkáři hlídat (nařídit povinné postřiky a kontrolovat to a hlásit ty co nestříkají) a hlavně pokácet ty volně rostoucí jabloně stejně jako někteří včelaři likvidují divoce žijící včelstva a roje.

Karel.

"A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena."
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem."
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.
I když jsou ty produkty rozpadu Amitrazu toxické, tak je jich, pokud se dlouhé roky nepoužívají stejné plásty, tak málo, že riziko je zanedbatelné.
Na stejné nebo větší zdravotní riziko stačí určitě například nakoupit jednu televizi, počítač nebo nábytek nebo koberec atd, který v sobě obsahuje pochybný levný plastový nebo jiný materiál , ze kterého se v bytě uvolňují výpary. Nebo koupit a používat nějaký levný prací nebo čisticí prostředek, voňavku, dezodorant. Nebo používat na svého psa obojek proti klíšťatům, vystříkávat doma pokoje insekticidem proti komárům a mouchám, mít na zahradě pozůstatky ze stavby z vyřazených železničních pražců, topit doma tak, že kouř, i ze dřeva, jde do pokoje a dýchám ho, jíst domácí uzeniny, mít pochybné plasty v interiéru auta, zvláště v létě , kdy do auta praží slunko......
a.
Takový "ekologický" člověk koupí 2 - 4 x dražší biomed a k tomu kupuje podobně dražší biozeleninu a bioovoce a přitom doma a svým způsobem života má takových zdravotních rizik tolik, že v součtu vytvářejí zdravotní riziko třeba 100x vyšší než med ze včelstev ošetřených Amitrazem.

Karle, ty žiješ?
(Zítra vstanu a opařím se čajem.)

Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem.
A to přesto,. že už z důvodu gramoty zákazníků (tedy že zákazníci by takový med nekoupili za jejich cenu a ti co to ty nároky nemají si koupí v supráku med z takových krajin kde se ještě amitráz atd používá za lacino) necpou do plodišť chemii s produkty rozpadu které nejsou pod kontrolou.
Protože nerozšiřují stavy tak produkce vosku z víček (hluboké odvíčkování) je pro ně dostačujíí na obnovu plodiště.
Takže vosk získávají jen z nezaplodovaného díla s minimální pracností.
A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena.

Karel

Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Na veb.stránkách VÚ Dol - léky, je příbalová informace, kde je uveden i počet kapek v lahvičce Varidolu. Tj.cca 140 kapek.Ať se daří. Pavel K.

"To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete. "
Přesně tak.
Proto je vhodné část vosku z plástů vyvádět z koloběhu vosk - mezistěny - plásty - staré plásty - vosk pryč, třeba na výrobu svíček.

je totiž kapka a kapka. Takže někdy se nakape víc, jindy míň.
Ale skoro přesně plus mínus +-50% asi tak na těch 50 papírků po dvou kapkách.

mám takovýto dotaz,kolik kapek je v lahvičce Varidolu,kdo to ví,odpoví.V příbalovém letáku je velmi podrobný popis návodu na použití a likvidaci.Kolik je kapek v jedné lahvičce se nelze dočíst,jen obsah lékovky 5 ml.Podle mne chybí na co 1 lahvička vystačí,na př. při 2 kapkách na kolik včelstev,při 4 kapkách na kolik včelstev.V dnešní době podle mne včelaři zimují převážně ve 2 nástavcích a jen několik % v jednom a to ponejvíce oddělky.

A nerozloží se - je to stabilní látka.
Navíc to "dlouhodobý kontakt v řádu měsíců" platí při podzimní fumigaci. Pokud použije někdo záčátkem dubna (jelikož dle letáku je povoleno do 16. dubna) tak před vytáčením tak dlouhá doba není.

To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete.

Nejde o kontaminaci jakýmisi plovoucími zplodinami na medu, pokud neléčíte - nefumigujete zásoby medu, které se hned potom vytáčí.
Jedná se o dlouhodobý kontakt v řádu měsíců, ve vytáčených zásobách od podzimu do cca května, těch zplodin, které pokud se nerozloží, vytvoří ve dvou soustavách med(cukerné zásoby) a vosk z hlediska koncentrací rovnovážný stav. A ty koncentrace se právě rozdělují v podobném poměru vzhledem k rozpustnosti rozpouštědla typického pro danou soustavu.
pro vosk to je benzen, možná ether, pro med to je voda.
Koncentrace ve vosku a v medu se tedy rozdělí v podobném poměru jako je rozpustnost 2.4.Dimethylanilin v benzenu ku rozpustnosti 2.4.Dimethylanilinu ve vodě.
Neboli převážná většina 2.4.Dimethylanilinu se během těch měsíců, kdy se ustanoví koncentrační rovnováha, "usadí" ve vosku a jen málo v medu respektive cukerných zásobách.

Pravda rozpustnost ve vodě je jen 2% ale vzhledem k tomu, že od 2°C do 194°C je v kapalném skupenství a tedy se chová jako olej na vodě. Jelikož většinou vytáčíme nad 2°C tak ho jakožto kapalinu také vytočíme a cezením neodstředíme.

Viz. : https://en.wikipedia.org/wiki/Dimethylaniline

Melting point       2 °C (36 °F; 275 K)
Boiling point       194 °C (381 °F; 467 K)

kde je také:
Its derivative 2,4-dimethylaniline is a recalcitrant degradant of the pesticide amitraz and is also an industrial pollutant which is genotoxic, teratogenic and carcinogenic.[8]

Kde je problém ,že nemáš celou lahvičku jen pro sebe? V naší ZO si je běžně objednáváme kdo kolik chce, jakož i ostatní léčiva. To pak se chce ozvat na schůzi a prosadit to!

Podle tabulek je 2.4.Dimethylanilin rozpustný v alkoholu, etheru, benzenu a málo ve vodě.
Z toho vyplývá, že se v první řadě shromažďuje ve vosku jakožto látce odpovídají benzenu a etheru a málo v medu nebo cukerných zásobách jakožto látce rozpustné ve vodě.
Takže ani tak ne se starat o kvalitu medu, ale starat se o větší produkci vosku a víc z koloběhu včelího vosku mezi výrobci mezistěn a včelami odebírat třeba na svíčky.

Zhorší - a možná za to může Nosema C., u které se tvrdí, že zvyšuje vnímavost včel k pesticidům a to až 100x. To znamená, ze i za normálních podmínek bezpečná dávka Amitrazu se stane pro včely jedem. Jelikož Nosema C. je na našich včelnicích čím dál častější a není bez vyšetření mikroskopem jinak detekovatelná, tak šance, že si Amitrazem poškodíte vcelstvo je vyšší.

Nebývá při léčbě problém s dospělci včely medonosné při používání amitrazu, ale je problém s vývojovými stadiemi včely medonosné za podmínek, kdy je celý alimentární systém předávání potravy už plně zasažen určitým patogenem. Podle mých zkušeností amitraz, v určitých situacích, i když to zní neuvěřitelně, zhorší celý průběh léčby parazitálního onemocnění. Ty určité situace, ač to zní neuvěřitelně jsou proto, že amitraz je sice prý bezpečným jedem proti roztoči, ale rozhodně nepomůže imunitě a kvalitě potravy, spíše naopak. Celá věc by se mohla objasnit zkoumáním obsahu malpighických žláz všech stadií a kast včely medonosné _gp_
............
JK (109.75.0.10) --- 16. 10. 2015

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

On je problém v tom, že nebezpečí rakoviny vytváří skoro všechno, co na organismus nějak působí. Včetně dlouhodobého prachobyčejného mechanického dráždění. Akorát je otázka, jak velké u konkrétní věci to nebezpečí je.
Podle mně, pokud se včely léčí tak, jak se má a dodržuje se hygiena a pokud člověk není profesionální léčitel = který to léčí včelařům za úplatu, neboli pracuje s tím léčivem téměř denně od řekněme září po řekněme prosinec a na jaře nanovo, tak je nebezpečí rakoviny menší než při preferencí některých méně zdravých stránek životního stylu.
například při častém pojídání hodně vyuzených uzenin nebo při používání třeba nábytku, počítače, televize, koberce atd z nekvalitních plastů, které smradíky zamožují vnitřní ovzduší, při častém rozprašování insekticidů v pokojích proti komárům, při častém používání voňavek, při častém používání nevhodných pracích a mycích prostředků, které se nedostatečně opláchnou, takže se dostanou do stravy.... kouření.....
Až nakonec třeba ono vnitřní používání desinkvekčního vodárenského prostředku - oxidu chloričitého, což je skutečně z hledska nebezpečí rakoviny síla.
Cokoliv z toho a ještě spousta dalších běžně používaných věcí, pokud se to děje dlouhodobě, dává větší nebezpečí rakoviny než jednou za čas léčení svých včelstev.
a.
"Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne."

Pustí!!!
Radi si tvé příspěvky přečteme.

rad budu uvadet prispevky

Vyměnil jsem na podzim většinu matek ještě před ochlazením při namátkových kontrolách většina včelstev plodovala fumigace bezpředmětná provedu až po dvacátem pokud se oteplí nejméně na dvanáct stupnů jinak aerosol a na jaře nátěr tam kdeč nebyl žádný plod jsem fumigova s minimálním spadem jsem v klidu

To není kritizování přípravku s Amitrazem, ale jen podání objektivní informace o jeho nebezpečnosti.
Pořád platí, že je to proti klešťikovy velice účinný prostředek - jen prostě jako vše má své rizika a je na každém jak tyto rizika bude brát vážně a toto riziko podstoupí.
Je to naprosto stejné jako u jiných varoacidů - Thymol, kyselina mravenčí nebo šťavelová. I ty mají rizika jen trochu jiná. Každý pak má možnost svobodně posoudit, které riziko je pro ně rizkovější.
Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne.

Přítel Polášek napsal: To bych asi potom klasicky klíckoval matky a provedl všechna 3 ošetření fumigací už během října.
----------------------------------------------------------
No,a to je možnost řešení problémů, o kterých se tady diskutuje. V letošním Včelařství č. 8, str. 262 je článek o klíckování matek, resp. uložení matek do izolátorů. Hovořil o tom i na výstavě v Ostravě na Černé Louce ve dnech 25.-27.9.2015 Mgr. Václav Sciskala.
Jak na to? Pokud uložíme matku do izolátoru na min. 21 dnů před fumigaci , pak už ve včelstvu není plod. Lze lépe uhlídat dobu a venkovní teplotu pro fumigaci. Léčení má proto vysokou účinnost.
Matku můžeme izolovat již dříve po zakrmení a zakladení plodu dlouhověkých včel.
Matku v izolátoru můžeme ponechat i po fumigaci až do konce února. Zabráníme tím plodování v případě teplé zimy a tím množení roztočů VD. Dojde ke snížení spotřeby zimních zásob, menšímu opotřebení včel.
Včely jdou prakticky do sezóny bez roztočů. Kritizovaný chemický přípravek Varidol, zde na konferenci, je aplikován pouze jednou. Včelstvo má rychlejší jarní rozvoj a celkově je údajně o 50% větší snůška. No, není to báječné?
Já mám na zkoušku izolováno 5 matek. H.

Amitraz má oproti fluvalinátu a dalším pyrethroidům spíš akutní účinky. Dráždí žaludek, takže kdo má náběh ke vředům, tak to pozná. Dostává se do organismu vedle vdechnutím kouře z fumigace taky přes kůži.
Jinak stačí trochu dodržovat bygienické zásady, v léčivu se nepatlat, nejíst při aplikaci, oděv po léčení dát vyprat atd a při tom malinkém množství používaném na léčení včelstev nemohou vzniknout žádné problémy.
V minulosti se Amitraz používal třeba v "kýblovém množství" proti kožním parazitům na hovězí dobytek, ovce atd, nalili to do kýblu a dobytek natírali štětcem nebo kartáčem a taky to to dobytče i člověk přežili.

Citace:Amitraz is not mutagenic, however, it forms a mutagenic (in vitro evidence only) and
carcinogenic metabolite, 2,4 dimethylaniline. The tumor response for 2,4
dimethylaniline is different from amitraz in that neither liver nor lung tumors are
observed.

Although potential carcinogenicity cannot be totally dismissed because of the
mutagenic/carcinogenic metabolite, the tumor data for amitraz are not very compelling for the
reasons stated above. Thus, the Agency is regulating this chemical on the basis of an acute
endpoint which is considered protective for all effects, regardless of exposure duration.

Viz: http://archive.epa.gov/pesticides/reregistration/web/pdf/amitraz_tred.pdf

Citace:
Amitraz may pose a concern for potential carcinogenic risks to certain categories of
workers. Amitraz is classified as a Group C (possible human) carcinogen, based on findings
of combined liver adenomas/carcinomas in female B6C3F1 mice. Estimates of human risk
may be calculated from the unit risk, Q *, which is 5 x 10 (mg/kg/day) , based on findings 1
-2 -1
of combined hepatocellular adenomas and carcinomas in female mice. Additionally, there
may also be a potential for a developmental, neurological and/or reproductive risk, based on
available toxicology information. These issues will be assessed after a confirmatory
combined developmental/neurological/reproductive study in rats is submitted and evaluated.

Viz. http://archive.epa.gov/pesticides/reregistration/web/pdf/0234red.pdf

http://sitem.herts.ac.uk/aeru/ppdb/en/Reports/30.htm#trans

No, je to chemický prostředek, který je využíván k tomu, aby zabil... Používané množství usmrtí roztoče, ale větší včelu ne... A člověk je ještě o něco větší... :-) Takže asi Vás to nezabije, bebo alespoň ne hned... U Varidolu se hovoří o možném rakovinotvorném účinku...
Chemické látky působí tak, že naruší dosavadní vazby nebo vytvoří nové s tím, že se naruší dosavadní funkčnost natolik, že to organismus nepřežije... Jak to přesně u toho Varidolu je u člověka bude asi ještě dlouho obtížně ověřitelné, protože s ohledem na jeho využití u něho nelze předpokládat obdobné testování jako u lidských léků... Já sám za sebe se ale snažím nebýt v testovaném vzorku... ;-)

"Zapomínáš na jednu maličkost. Po 10. X. se průměrná teplota začíná denně snížovat cca tak o 1/2 stupně je pak obtížné dodržet minmální interval 10 dní mezi ošetřeními a natrefit se do příhodné venkovní teploty."
No mně vychází, že tak v 8 z deseti let je v říjnu a listopadu takové počasí, že při trošce sledování předpovědi není problém se do dvou teplých dnů v rozmezí těch 9 - 14 dnů trefit. Třetí je u nás potom vždy aerosol o dost později, kdy zaručeně už není plod.
Já totiž nemám problém v tom fumigovat jakýkoliv den, ať je pracovní nebo nepracovní. kdybych měl jako před hodně časy těch včelstev přes 30, asi by to časový problém byl, ale nyní, kdy jich mám pár, ne.
Akorát to chce mít k dispozici to léčivo po delší dobu. což letos po pár letech, kdy to tak bylo, zase není.
Jinak v budoucnu by se mně asi hodilo, kdybych získal samostatnou lahvičku jen pro sebe, třeba i klidně nákupem na své triko, už někdy před polovinou září. To bych asi potom klasicky klíckoval matky a provedl všechna 3 ošetření fumigací už během října.
I kdy nevím, pokud v listopadu nebo i na začátku prosince bývá extrémní teplo, soused je jen 150 metrů, u nás je v té době běžné vzájemné otravování zlodšjkami i vylupování.

Dobrý den chcem sa opýtat na účinky varidolu na človeka dakujem

K tomu bych dodal ještě maličkost.
Čím starší matka, tím dříve ukončuje plodování. Nejdéle plodují matky z podletních výměn.

Fumigace je stálý tvrdý boj mezi dobrou teplotou a tím i přítomností plodu a nebo chladem,včely sice bez plodu, ale nekvalitně provedenou fumigací.
Řešit se to dá trochu buď ochlazením úlu ve vhodné době,není ideální, ale hlavně výběrem plemenného materiálu.
Mám včely co i při záměrně pozdním dodání zásob v teplém úle jsou teď už 14 dní zcela bez plodu a budou tak 4 měsíce, jiné začátkem září udělaly kolečko plodu,ale mám i včelstva co soustavně blbnou ještě teď . U mne 2 línie. Těm na jaře půjdou matky pryč, některé jsem pomačkal už teď. Jednoznačně je to genetika.Chovatelé to většinou neberou na zřetel a často prodávají bez začervenání materiály co plodují do vánoc a zač. ledna začnou znova.Je jim to jedno , oni si udělají aerosol.Zákazník neví, že by se měl nebo mohl u matek zajímat v prvé řadě o toto.Potom se diví , že jsou bez včel a nebo musí blbnou v létě s kyselinou.

Zapomínáš na jednu maličkost. Po 10. X. se průměrná teplota začíná denně snížovat cca tak o 1/2 stupně je pak obtížné dodržet minmální interval 10 dní mezi ošetřeními a natrefit se do příhodné venkovní teploty. Zvláště je to pak obtížné pro ty co nepoužívají aerosol a musí dělat ty 3 ošetření fumigací. Jedna věc je návod který vzhledem k počasí nelze brát doslovně a druhou věcí jsou místní podmínky stanoviště. To pak musí včelař umně zkloubit. Při práci s přírodou je nutné se jí vždy podřídit, jinak to dobře nedopadne.

"Vzhledem k tomu, že před týdnem bylo teplo, včelky nosily pyl a rozpolodovaly se, což lze vidět i na orosené strůpkové fólii a navíc jsou zprávy o dost velkých plochách plodu od těch co se ještě podívali"
Já jsem koukal asi před týdnem a plod minimální, pouze starý zavíčkovaný vybíhající.
Možná to je tím, že jak jsem letos krmil postupně od srpna až do října půllitrovými flaškami, tak se rozplodovaly v srpnu a září a teď už ne.
Jink u nás se letos ošetřuje dvakrát fumigací a jednou pozdějí pravděpodobně se to bude dělat aerosolem.
Na rozdíl od jiné roky mi nedali flašku s léčivem, ale koluje tady jedna pro všechny, takže budu dělat první fumigaci nuceně tento týden, asi v pátek nebo sobotu.

Chlapi sakra, mě se ta Africká invaze taky nelíbí, ale tohle je fórum o včelách. Stejně nakonec budeme všichni volit zleva doprava, Babišem počínaje, přes socany a komunisty až ke Kalouskovi s Fialou konče a všechno bude zase při starém. To vám nestačí ten Dienstbier ve Včelařství?

Myslet si můžeš co chceš, ale v příbalovém letáku Varidolu je jasně napsáno "kdy jsou včelstva bez plodu nebo mají jen malou plochu zavíčkovaného plodu." a v MVO resp metodice " aplikace v souladu s příbalovou informací"
Nemáš-li bezplodé resp. jen s malým množství plodu tak porušuješ MVO bez ohledu na to co si myslíš.

Navíc jelikož jsou nyní teploty trvale pod 10°C tak jednak Varidol nyní jen v aerosolu a jednak semknutí je větší nyní a při oteplení se ještě rozvolní. Tedy problém o kterém mluvíš je spíš teď než při vyšších teplotách.

Rozhodně si to nemyslím. Později, pak ale je již problémem větší semknutost zimního hroznu. Dávám raději přednost postupnému omezová počtů škůdce. Také je třeba si uvědomit, že nikdy také nepřestavájí plodovat. Což pak zase znamená větší počet samiček pod víčky. Vyřezávání tohoto plodu je však mnohem pracnější záležitost.

Vzhledem k tomu, že před týdnem bylo teplo, včelky nosily pyl a rozpolodovaly se, což lze vidět i na orosené strůpkové fólii a navíc jsou zprávy o dost velkých plochách plodu od těch co se ještě podívali (podle příbalového létaku varidolu se přesvědčovali o tom, že včelstva mají malé množství plodu), tak Martine lze říci, že s nejvyšší pravděpodobnosti porušujete MVO tím, že se neřídíte příbalovým letákem Varidolu.
Osobně si myslím. že nyní je opravdu spousta kleštíků pod víčky a je zbytečné předčasně léčit natož aerosolem. Teplo bylo až do 6.10. viz http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=opava
Pokud si připočtu 21 dní tak mi vychází 27.10. jako nejleší první termín - navíc to ochlazení nyní ideálně zarazí plodování a kolem toho 28.10. bude prakticky bez plodu vše a tedy zásah nanejvýše účinný. Navíc v té době dle dlouhodobé předpovědi by mělo být opět teplota příznivá pro pouhou fumigaci.
Takže víte jak je to s tím aktivním blbcem?

Přesně tak to cítím

Jakozto jeden z milionu ateistu si nemyslim,ze do Evropy nepatrim.Kazde nabozenstvi je zvracenost,ztrata duvery v sebe sama a lidsky rozum,v dejinach napachalo bezpocet nasili a utrpeni,vrazdeni a upalovani pokroku a hrabani majetku.JosPr.

Pockame na teplo.Loni jsem poprve fumigoval koncem rijna a naposled pred Vanoci a nezmeskal jsem vubec nic.JosPr.

Už léčíme aerosolem, rovnou acetonem, teplota jen 3°C a sychravo. Opavsko

Kdo se vůbec opovažuje obhajovat muslimy tato zlovolná idologije která je prodchnuta hlubokou nenávisti kdo vyznává jinou víru nebo je ateistou nemá v Evropě co pohledávat uvědomují si vůbec co by znamenalo vítězství islámu ponížování žen jejich absolutní nerovnoprávst podřezání všech co nekonvertují k islámu toto nelidské náboženství které hluboce pohrdá vším co jsme tady vytvořili pohrdá lidmi pohrdá ve jménu islámu lidmi pro ně jsme kafíry které je možné kdykoliv podřezat mám za souseda muslima je tady zatím sám čili neškodný ale nikdy jsem od něho neslyšel odsuzení zvěrstev která jsou páchana muslimy po celém světě celá Evopa čeká na státnika formátu Churchila nebo Hitlera ale u něho s mnoha výhradami mám na mysli stmelení národů za účelem zastavení toho imigračního šílenství Evropa jednoznačně spěje k občanským nepokojům a nasledně k občanské válce teprve až pak bude ten islámský mor zastaven ale za potoků krve já sám bych ani na vteřinu neváhal a se zbraní v ruce by to své vepřové a pivo bránil

Co budem dělat ? Inu již bychom měli začít s fumigací,doba je tu,takže k večeru když bude teplota kolem 10°C tak se do toho dáme a nic nezkazíme.Kdo měl ve včelstvech Gabon,měly by stačit 2 fumigace,když ne,asi by bylo dobré pro jistotu
fumigovat 3x. A nebo 2x a v zimní čas použít aerosol.

Co budeme dělat s fumigaci. Už se nám ochladilo.H.

Nabízím smíšený med v 200 l sudech, kg po 115,-
Bližší info. 792363481
okr. Hodonín

Najde se někdo pro zprostředkování prodeje medu? Německo, Rakousko??

"Akorát to využití je spíše jako tinktura, protože při ředění vodou se mi to pokaždé zakalí"
To je právě tím, že konzumní hodně koncentrovaný líh rozpustí z propolisu i ty složky, které jsou ve slabé koncentraci lihu nerozpustné.

Kupoval jsem konzumní líh přímo z lihovaru - likérky. Ještě mám doma zbytek zásob... Měli to v 5 l baleních, ale po tom "metanolu" to už v takových baleních nelze myslím prodávat. Přes Google ale určitě seženete litrová balení za rozumnou cenu (oproti lékárně určitě)
Akorát to využití je spíše jako tinktura, protože při ředění vodou se mi to pokaždé zakalí... Pro "vnitřní" spotřebu doporučuju jakýkoliv jiný destilát. Sám to dělám s "domácím kalvádosem", ať už z toho co dorazí přímo z pálenice (+-50%)nebo z naředěného na 40%...

No ,když je ten destilát slabší, tak tam bude asi jiný poměr těch rozpuštěných látek. Nedá se předpokládat, když je propolis směsí velkého množství látek, že všechny budou v lihu rozpustné stejně.

Propolis dělám do vlastní meruňky 52% a žádný problém. Občas si dám i štamprdle.
----------------------------------
Mirek mi mluví z duše,já taky to štamprdle mám rád,jakýkoliv destilát rozpustí propolis,který je sice desinfekce,ale není to všelék jak si lidé představují

Propolis dělám do vlastní meruňky 52% a žádný problém. Občas si dám i štamprdle.Jinak běžně vyplachuji ústa

..daj si do google ´ konzumní líh 80´ ...