Archiv Včelařské konference

,, Možná se taky změní současný trend ve včelaření - mít včelstva za každou cenu co nejsilnější. Taková včelstva, kde matka má nepřetržitě plodovat od března po srpen a co nejvíc, jsou na varaózu velice citlivá a kvůli své síle je jakékoliv technologické opatření proti varaóze během sezóny velice obtížné a pracné. "

----------------------------------------------------------

Musím souhlasit. Většina včelařů má jedinou jistější snůšku jarní - ovocné stromy a řepku, je tedy celkem logické, že se snaží včelstva mít ve velké síle, jinak jsou , co se týká medu, k ničemu.

Další probémem, že krom jarního nátěru plodu, nebo odpařovač KM, se od jara do podletí včelstva nedají ničím ošetřit. Můžeme do nich cpát mezi snůškami kyselinu, nedej Bože Varidol, nějací roztoči varroa sice spadnou, ale účinnost? 10%? To by bylo ještě dobré....

----- Original Message -----
> Není totiž možné, aby se roztoč tak rychle z jara namnožil z několika
> přeživších jedinců.

Já jsem přesvědčený, že to možné je.

2012
- po formidolu malý spad, do 35-ti ks za týden
- po fumigaci varidolem tisíce VD, úhyn cca 70 procent

2013
- po formidolu "na ostro" spad do cca 35 VD
- po všech třech fumigacích a během zimy jsem VD nenašel ani jednoho

2014
- po formidolu "na ostro" spad do cca 50 VD
- po fumigaci varidolem stovky VD

Letos plné plodování od poloviny ledna.
Žádný přínos z loupeží jsem nazaznamenal.
"na ostro" = deska se vyjme z obalu a vloží do nástavku

Stále nechápu proč někdy po KM = formidolu padají a
někdy ne.

VP.

"Výsledky z laboratoře kolem 2 roztočů na včelstvo."
To přece není pravda. Spad roztočů za jeden měsíc činí asi třetinu nebo čtvrtinu jejich celkového počtu ve včelstvu.
Pokud laboratoř našla v měli 2 roztoče na včelstvo, bylo v tom včelstvu tak 6 - 8 - 10 roztočů!!!!
Plus k tomu teplá zima - bylo li to hodně silné včelstvo, klidně mohlo v únoru rozjet plodování na pár centimetrech čtverečních. V buňce se mohli setkat sameček a samička varoa, tudíž nebylo příbuzenské křížení a roztoč se zhruba každý měsíc ztrojnásobil , v březnu mohlo být těch roztočů cca 24, v dubnu 72, v květnu přes 210 .......

"Můžeme do nich cpát mezi snůškami kyselinu, nedej Bože Varidol, nějací roztoči varroa sice spadnou, ale účinnost? 10%? To by bylo ještě dobré"
Cpát do nich mezi snůškama Varidol je vyslovená prasárna. Jednak je ve včelstvu vždy nějaký med, který se klidně může při následujícím medobraní vybrat a potom je v medu poměrně dost silná kontaminace, jednak je třetina roztočů schovaná v plodu. Ale roje nebo smetence atd , tak to jo.
Jestli si dobře pamatuji, takovým "léčením" před cca 20 - 30 lety vyškolili v Rakousku, Německu atd odolné roztoče na léčivo tuším Folbex doslova během pár let. Včetně masívní kontaminace vosku, kdy po přidání mezistěn z takového vosku okamžitě začali ze včelstva padat roztoči.

Konečně pár smysluplných příspěvků. Už se mě zajídají příspěvky několika egocentriků, kteří toto forum zcela znehodnotili. Varroáza je v letošním roce zásadním problémem. Včelstva plodovala již od ledna, což je 13 plodových period. Proti loňsku je nárůst o 5 plodových period. Dalším faktorem je velmi malý spad roztočů v roce 2013. Po první fumigaci, kdy část včelařů další ošetření podcenila. Zimní měl je zásadní pro diagnostiku moru, pro varroázu je zcela bezcená a znamená jen tok peněz do příslušných veterinárnich pracovišt. Kyselina mravenčí v letošním roce na varrou nestačila a jako záchrana našich včelstev zcela selhala. Nikdy jsem ji nepoužil a přátelé, kteří se tolik na ni spoléhali jsou již bez včel. Gabon, jeho účinnost klesla na 60 až 65 procent, ale je to jistota oproti kyselině mravenčí, která má navíc řadu vedlejších účinků. V případě kyseliny mravenčí šlo jen o dobře vedenou marketingovou kampan, z čehož profitovali výrobci a prodejci. Už ne tolik včelaři. Všechny výše uvedené údaje stran účinosti léčiv byly konzultovány s výzkumným ústavem. Jak dál? Slabá včelsta určitě chovat nebudem. Pro příští rok budou k dispozici dva nové léky, pásky s účinnou látkou flumetrin a rostliný výtažek, kterým se bude natírat plod v srpnu bez omezení plochy. Obchodní název mě nebyl sdělen. Situace letos je v mnoha ohledech stéjná jako v roce 2007 s tím rozdílem, že gabon měl vysokou účinost a intenzita nákazy možná nebyla tak vysoká, alespoň si nepamatuji že by tolik včelstev padlo již počátkem října. Má včelstva již mají snůšku z kolabujících včelstev okolních včelařů. Jak se ochladí budu fumigovat, aby ty tisíce roztočů které si donesou zničil. Vlasním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .VARIDOL MÁ STÁLE DOSTAČJÍCÍ ÚČINOST

JaroslavČ:
Vlastním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .

------

A žádné jiné úhyny?

Přemýšlím jak poznat že včelstvo uhynulo na varoázu,nebo ne, když tam zůstane jen matka, plod a na plodu minimum roztočů.
Je to úhyn na varoázu? Zvlášť když matka běhá kolem pásků Gabonu?

Karel

Při přípravě včelstev na fumigaci jsem zjistil celkem velký přínos asi v posledních něklika dnech. Podle hustoty se domnívám že jde o nektar, zatím nazahuštěný. Co by mohlo nyní ještě tak kvést? 230 m.n.m. pyl nosí včely světle žlutý a oranžový.

Pane Karle, to co popisujete je kombinace viróz,nosemy a varroázy. Výsledkem je stres a zhroucení včelstva. Úhyn přes zimě 2012/13 dvě včelstva, 2013/14 žádné včelstvo.

A jak tu sekundární infekci zvládáte při takovém množství včelstev?

Protože pokud jsou jen okrajové ztráty, máte zřejmě dobře zvládnutý chovatelský grif proti VD. Nevím kdo byl Vaším učitelem, ale mne takové výsledky které se rýsují a jsou podobné jak ty Vaše, stály hodně ztrát. Slále si ale říkám, že není vyhráno._gp_

..........
Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 11. 10. 2014
Vlasním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .VARIDOL MÁ STÁLE DOSTAČJÍCÍ ÚČINOST

Ano, je to obdivuhoný výsledek. Chtělo by to víc detailů.


Podle mě nejde v takovém roce jako je tento dosáhnout bezeztrátového průběhu i kdyby byl člověk v klinické studii a dával "pokusně" Gabon i oproti návodu od července do října.

Pokud zatratí kyselinu nemůže kromě Gabonu včelař legálně nic dělat.

Karel

1.nátěr plodu v měsíci únoru s následnou fumigací přesně dle metodiky.2.tvorba oddělků kde po vylíhnutí veškerého plodu a než je zavíčkován plod nové matky fumigace v měsíci září a počátkem října výměna matek přes noviny původní včelstvo s dvouletou matkou prohlidnuto zpravidla již žádný plod a pokud ano je zničen a následně provedena fumigace pak se provede spojení s následnými dvěma fumigacemi ve stanovených termínech.sekundarní infekce jde asi o 15 včelstev ze sta které ještě večer intenzivné donášejí sladinu a začaly nadstavovat buňky a bělit okraje plástů. Podobné to bylo v roce 2007. Zítra provedu fumigaci u těchto 15 včelstev a mél by být problém vyřešen. Rok 2014 jeden nátěr plodu a čtyři fumigace a mám včelstva připraveny na zimu bez varroázy s tím, že vždy nějaká samička varroa destruktor přežije Startovací hladina nátěrem plodu se blížila k nule což bylo základním předpokladem pro úspěšný boj v letošním varroázním roce.Dál již nebudu reagovat vše je záležitosti selského rozumu pozorování a respektování biologických zákonitostí

Musím reagovat na příspěvek Jaroslava Č.....Je v 230m n.m....já v 218.... Včelstva v 80 % plodovala kontinuálně přes celou zimu. Kdo odfláknul fumigace...a nevyřezal plod, tak si do dalšího roku donesl slušné startovací množství. Naproti tomu nárůst plodových period nebyl v letošním roce tak dramatický již vzhledem k tomu, že 70 % včelstev přestalo plodovat v polovině září. Spady při loňské 1.fumigaci dosahovaly počtů 500-1000 ks na včelstvo....celkem do 1300 ks za předpokladu vyřezání plodu v prosinci.Kyselina mravenčí v letošním roce byla nutnost.U mě se spady pohybovaly v srpnu a v začátkem září celkově od 900 do 3700ks.Několik oddělků , sice na 2 VN mělo spad ještě vyšší.Nedovedu si představit včelře s počtem nekolik set včelstev, že by dělal se včelama to, co já....a když ano, tak nemá čas na spaní. KM jsem alikoval za celý rok :7 desek Formidolu na 4x a 3x po třech dnech na ostro po 25 ml85%.... Kdo nedal, nebo špatně aplikoval...je v podstatě bez včel.Největší průšvih letos byl u včelařu, kteří při druhém vytočení vytáčení vytočily z medníků vše a včely jim následně popadaly hlady. Ta, která přežila udělala plodovou přestávku....a po ní se všichni VD vrhnuli na první plod a stalo se, že v jedné buňce se ocitnulo několik samiček....a tím došlo k ohromnému namnožení.

K tomu novému přípravku na rostlinné bázi....jmenuje se VADERIS a letos probíhalo první kolo klinického testování.
Z prvních informací - nic moc.

To, že ti teď začínají včely nosit z kolabujících včelstev je už docela dobrý...ti roztoči se už nemají na čem množit. Takže po 1. fumigaci jdou dolů....Horší bylo, když mi včely nosily od kolabujících včelstev od konce července.....Tam bylo nebezpečí sekundárních infekcí....Ty v době bez plodu až tolik nehrozí....DWV se mi i přes ty velké spady objevila jen u čtyřech včelstvech a to ještě v množství, kterého si u stovek včelstev ani nestačíš všimnout.....

Zatím mám informace id včelařů se stovkama včelstev o tom, že VD po fumigacích nepočítají na ks ale na kávové lžičky a k úhynům včelstev dochází právě až po fumigacích....o systému těchto úhynů se může jen spekulovat....Takže bych s hodnocením letošních úhynů počkal až na konec roku.

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym prostorem.JosPr.

Ano , také pokud mohu to shrnout.

Za A( k přís. Jaroslav Č.), léčil jsem varidolem až mi z toho bylo špatně, fumigace 3x je dobře, ale včely musí být bez nosemy C. a viróz. Charakteristikou bylo, že rok co jsem včely udržel a okolní včelaři v říjnu bez včel, tak jsem i přes různé fumigování ai v kombinaci s nátěry prostě o včelstva došel druhý rok, kdy to okolí naráz neměly takové problémy.

Za B (BnJ), rozdíly mezi stanovišti ve spadech minimální byly to stejná množství od 500 do raději nebudu psát. Ale rozdíly mezi stanovišti v kondici velké. Nebylo to tedy otázkou techniky léčení ale polohy včelstev a stím jak si to vysvětluji, i snůškovými zdroji a hlavně kvalitou toho kterého zdroje.

Za C (JosPr) C je nynější stav, má situace zní že c je správně, pracuji od poslední velké ztráty (4 léta) včelstev na této lince poznání ato na právě takové simulaci kdy snůškové zdroje jsou, otázkou jsou jaké kvality a kvantity a případně jak v chovu několika stovek včelstev dokázat takovou situaci zvládnout technicky a nalezení toho "mizerného pragmatu" - pravda, která mne vytáhne ze ztrát. A která jak se zdá mne vytahuje z přejedované situace tz. hlavně z přemíry léčiv.

Takže ono to podletí a celý chov, je to taková filozofická otázka a proto se dotazuji naty podrobnosti protože mám také nějakou zkušenost.

Ještě jednou opakuji, dle zkušeností C je správně, situaci v bodu A nebo B může být reálná ale je silně závislá na té situaci v popisu v bodě C.

_gp_
........
JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym prostorem.JosPr.

Mám dotaz: Dokdy na podzim asi obvykle ty včelstva na varaózu padají?
Sleduji tady totiž příspěvky, jak včelstva padají, sleduji taky včely, a možná pod vlivem tady té diskuze nebo možná to je skutečnost, se mi některá včelstva nezdají.
Takže by mě zajímalo, kdy už si budu moci říct, že to, co bylo příliš nakažené, už je pryč a to ostaní, při troše štěstí, tu zimu přežije.

3700 na 1 včelstvo. To bych šel počítat volební hlasy v praze. to mě povídej
že to někdo počítá, nebo snad váží?standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: BnJ <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 10. 2014 10:08:47

Předmět: varroáza


"Musím reagovat na příspěvek Jaroslava Č.....Je v 230m n.m....já v 218....

Včelstva v 80 % plodovala kontinuálně přes celou zimu. Kdo odfláknul

fumigace...a nevyřezal plod, tak si do dalšího roku donesl slušné

startovací množství. Naproti tomu nárůst plodových period nebyl v letošním

roce tak dramatický již vzhledem k tomu, že 70 % včelstev přestalo plodovat

v polovině září. Spady při loňské 1.fumigaci dosahovaly počtů 500-1000 ks

na včelstvo....celkem do 1300 ks za předpokladu vyřezání plodu v

prosinci.Kyselina mravenčí v letošním roce byla nutnost.U mě se spady

pohybovaly v srpnu a v začátkem září celkově od 900 do 3700ks.Několik

oddělků , sice na 2 VN mělo spad ještě vyšší.Nedovedu si představit včelře

s počtem nekolik set včelstev, že by dělal se včelama to, co já....a když

ano, tak nemá čas na spaní. KM jsem alikoval za celý rok :7 desek Formidolu

na 4x a 3x po třech dnech na ostro po 25 ml85%.... Kdo nedal, nebo špatně

aplikoval...je v podstatě bez včel.Největší průšvih letos byl u včelařu,

kteří při druhém vytočení vytáčení vytočily z medníků vše a včely jim

následně popadaly hlady. Ta, která přežila udělala plodovou přestávku....a

po ní se všichni VD vrhnuli na první plod a stalo se, že v jedné buňce se

ocitnulo několik samiček....a tím došlo k ohromnému namnožení.



K tomu novému přípravku na rostlinné bázi....jmenuje se VADERIS a letos

probíhalo první kolo klinického testování.

Z prvních informací - nic moc.



To, že ti teď začínají včely nosit z kolabujících včelstev je už docela

dobrý...ti roztoči se už nemají na čem množit. Takže po 1. fumigaci jdou

dolů....Horší bylo, když mi včely nosily od kolabujících včelstev od konce

července.....Tam bylo nebezpečí sekundárních infekcí....Ty v době bez plodu

až tolik nehrozí....DWV se mi i přes ty velké spady objevila jen u čtyřech

včelstvech a to ještě v množství, kterého si u stovek včelstev ani nestačíš

všimnout.....



Zatím mám informace id včelařů se stovkama včelstev o tom, že VD po

fumigacích nepočítají na ks ale na kávové lžičky a k úhynům včelstev

dochází právě až po fumigacích....o systému těchto úhynů se může jen

spekulovat....Takže bych s hodnocením letošních úhynů počkal až na konec

roku."

Tak nejdříve je třeba začít od základu. Položím otázku jaký je rozdíl mezi krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou? Tak v prvé řadě je ten, že dlouhověká včela od krátkověké se liší tukovým tělískem, tj. včely líhlé po letním slunovratu mají všechny mít tukové tělísko. Krátkověká včela je nemá. Je-li plod vysáván roztočem není plnohodnotně vyvinut a nevytvoří se vylíhlé včele tukové tělísko a stává se včelou krátkověkou. Krátkověká včela hyne mimo úl, asi tak do 10. listopadu. Dlouhověká z větší části hyne v úle a je vynášená během zimy ven. A v tom je ten vtip. Dnes okolo 10. října hodně včelařů říká jak má dobré včely a varroa i když padaji 100 tak to nemá vliv na životnost včelstva. V tom se mýlí, protože neznaji rozdíl mezi včelou krátkověkou a dlouhověkou. Nakonec přijde 25. říjen a později, včelař jde aerosolovat a úly jsou prázdné, v úle zůstanou zásoby , kolečko plodu pár uhynulých včel mnohdy i matka. Proč? Protože netlumil varroazu v červnu a červenci. V srpnu už je pozdě, to už dlouhověkost včel neovlivní. Mnozí si myslí, že když budou intenzivně léčit v září a říjnu tak, vše zachrání. Ne , teď likvidujeme roztoče, aby nepřežil do nové sezony po zimním slunovratu. ( Ošetřit aerosolem po 20 listopadu a nátěr plodu s následnou fumigací hned v březnu po proletu, tak aby nepřežila jediná samička roztoče). Situace v současné době je taková, že už hynou z 60% některá stanoviště, včelstva slábnou a to hlavní přijde po 20. 10. Opakuje se rok 2007 - 2008, kdy padaly celá stanoviště. Včelaři se bohužel nepoučili a nevěnují tlumení varroaze pozornost celý rok, zajímají se o léčení až v srpnu, kdy dávají do včel gabon Ten, ale zdravotní stav a dlouhověkost včely neovlivní o tom je rozhodnuto během měsíce července. Červencová včela je hlavní včelou včelího společenstva, kdy má dostatk pylu a nektaru (Sladiny z krmení) a ta dělá rozhodující společenstvo, které musí udělat včelí společenstva pro příští rok a hynou až koncem dubna, některé až na začátku května a to podle stavu počasí v jarních měsících. Toto si ovlivňuje sama příroda. Dobré a příznivé počasí v březnu dává záruku březnových generací včel, které dělají včely na med, pokud tyto generace chybí nahradí je dubnové včely, které dělají roje. Pokud se nám včelstva již teď nezdaji je předpoklad, že jsou zasažena viry a roztočem a s tím se šíři i další virové onemocnění o kterých by se dalo dlouze hovořit a ty teď zeslabují včelstva jimi zasažená. Klíšťata v přírodě a roztoči jsou hlavními šiřiteli virů. Přeji všem aby se jim toto onemocnění vyhlo. Onemocnění varroazou není nemoc jednoho včelstva, jednoho stanoviště , ale celého katastru a tady musí všichni včelaři v jednotnou dobu léčit a přijímat opatření proti, aby nedocházelo k reinvazi do léčených včelstev ze včelstev, která nebyla léčená. Ti kdo nedodržují léčebné postupy, aby byli bráni k zodpovědnosti. Zdraví Felix

Pořád tomu nerozumím,

výsledky zimní měli tak skvělé.

http://eagri.cz/public/web/file/227367/intenzita_varroazy_mapy.pdf


To nemůže být pravda co tady píšete.

Karel

Jasně že počítá....a denně od 7.8. kontroluje spad a počítá....a zveřejňuje na VMS....narozdíl od těch co nemaj přehled ani o počtu v současnosti žijících včelstev na jejich stanovišti.

Osobně si myslím také že pro zamoření je velkým problémem stanoviště. V
literatuře uváděná vhodná stanoviště pro včely, jsou též vhodná i pro
roztoče a obráceně.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 13:53:06
Předmět: Re: varroáza

"Ano , také pokud mohu to shrnout.

Za A( k přís. Jaroslav Č.), léčil jsem varidolem až mi z toho bylo špatně,
fumigace 3x je dobře, ale včely musí být bez nosemy C. a viróz.
Charakteristikou bylo, že rok co jsem včely udržel a okolní včelaři v říjnu
bez včel, tak jsem i přes různé fumigování ai v kombinaci s nátěry prostě o
včelstva došel druhý rok, kdy to okolí naráz neměly takové problémy.

Za B (BnJ), rozdíly mezi stanovišti ve spadech minimální byly to stejná
množství od 500 do raději nebudu psát. Ale rozdíly mezi stanovišti v
kondici velké. Nebylo to tedy otázkou techniky léčení ale polohy včelstev a
stím jak si to vysvětluji, i snůškovými zdroji a hlavně kvalitou toho
kterého zdroje.

Za C (JosPr) C je nynější stav, má situace zní že c je správně, pracuji od
poslední velké ztráty (4 léta) včelstev na této lince poznání ato na právě
takové simulaci kdy snůškové zdroje jsou, otázkou jsou jaké kvality a
kvantity a případně jak v chovu několika stovek včelstev dokázat takovou
situaci zvládnout technicky a nalezení toho "mizerného pragmatu" - pravda,
která mne vytáhne ze ztrát. A která jak se zdá mne vytahuje z přejedované
situace tz. hlavně z přemíry léčiv.

Takže ono to podletí a celý chov, je to taková filozofická otázka a proto
se dotazuji naty podrobnosti protože mám také nějakou zkušenost.

Ještě jednou opakuji, dle zkušeností C je správně, situaci v bodu A nebo B
může být reálná ale je silně závislá na té situaci v popisu v bodě C.

_gp_
.......
JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice
roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani
letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne
zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred
cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a
horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten
znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde
tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x
fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos
dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni
problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym
prostorem.JosPr."

 na jaře

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 15:11:44
Předmět: Re: varroáza

"Mám dotaz: Dokdy na podzim asi obvykle ty včelstva na varaózu padají?
Sleduji tady totiž příspěvky, jak včelstva padají, sleduji taky včely, a
možná pod vlivem tady té diskuze nebo možná to je skutečnost, se mi některá
včelstva nezdají.
Takže by mě zajímalo, kdy už si budu moci říct, že to, co bylo příliš
nakažené, už je pryč a to ostaní, při troše štěstí, tu zimu přežije."

 Já vidím ještě jeden problém který bych k tomu přidal:
Nikdo s těch postižených neuvádí stáří matek. V poslední době se stalo
zvykem na zimu měnit matky v zájmu příštích velkých výnosů.
Nikdo však zřejmě nebere v úvahu skutečnost, že mladá matka ploduje dlouho
do podzimu a samozřejmě sní tedy  i roztoči. staré matky ukončují dříve
plodování a zvyšuje se tak bezplodová doba nevýhodná pro roztoče.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify
<e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 20:57:59
Předmět: Varroa a doba hynutí včel.

"Tak nejdříve je třeba začít od základu. Položím otázku jaký je rozdíl mezi
krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou? Tak v prvé řadě je ten, že
dlouhověká včela od krátkověké se liší tukovým tělískem, tj. včely líhlé
po letním slunovratu mají všechny mít tukové tělísko. Krátkověká včela je
nemá. Je-li plod vysáván roztočem není plnohodnotně vyvinut a nevytvoří
se vylíhlé včele tukové tělísko a stává se včelou krátkověkou. Krátkověká
včela hyne mimo úl, asi tak do 10. listopadu. Dlouhověká z větší části
hyne v úle a je vynášená během zimy ven. A v tom je ten vtip. Dnes okolo
10. října hodně včelařů říká jak má dobré včely a varroa i když padaji 100
tak to nemá vliv na životnost včelstva. V tom se mýlí, protože neznaji
rozdíl mezi včelou krátkověkou a dlouhověkou. Nakonec přijde 25. říjen a
později, včelař jde aerosolovat a úly jsou prázdné, v úle zůstanou zásoby ,
kolečko plodu pár uhynulých včel mnohdy i matka. Proč? Protože netlumil
varroazu v červnu a červenci. V srpnu už je pozdě, to už dlouhověkost včel
neovlivní. Mnozí si myslí, že když budou intenzivně léčit v září a říjnu
tak, vše zachrání. Ne , teď likvidujeme roztoče, aby nepřežil do nové
sezony po zimním slunovratu. ( Ošetřit aerosolem po 20 listopadu a nátěr
plodu s následnou fumigací hned v březnu po proletu, tak aby nepřežila
jediná samička roztoče). Situace v současné době je taková, že už hynou z
60% některá stanoviště, včelstva slábnou a to hlavní přijde po 20. 10.
Opakuje se rok 2007 - 2008, kdy padaly celá stanoviště. Včelaři se bohužel
nepoučili a nevěnují tlumení varroaze pozornost celý rok, zajímají se o
léčení až v srpnu, kdy dávají do včel gabon Ten, ale zdravotní stav a
dlouhověkost včely neovlivní o tom je rozhodnuto během měsíce července.
Červencová včela je hlavní včelou včelího společenstva, kdy má dostatk pylu
a nektaru (Sladiny z krmení) a ta dělá rozhodující společenstvo, které musí
udělat včelí společenstva pro příští rok a hynou až koncem dubna, některé
až na začátku května a to podle stavu počasí v jarních měsících. Toto si
ovlivňuje sama příroda. Dobré a příznivé počasí v březnu dává záruku
březnových generací včel, které dělají včely na med, pokud tyto generace
chybí nahradí je dubnové včely, které dělají roje. Pokud se nám včelstva
již teď nezdaji je předpoklad, že jsou zasažena viry a roztočem a s tím se
šíři i další virové onemocnění o kterých by se dalo dlouze hovořit a ty teď
zeslabují včelstva jimi zasažená. Klíšťata v přírodě a roztoči jsou
hlavními šiřiteli virů. Přeji všem aby se jim toto onemocnění vyhlo.
Onemocnění varroazou není nemoc jednoho včelstva, jednoho stanoviště , ale
celého katastru a tady musí všichni včelaři v jednotnou dobu léčit a
přijímat opatření proti, aby nedocházelo k reinvazi do léčených včelstev ze
včelstev, která nebyla léčená. Ti kdo nedodržují léčebné postupy, aby byli
bráni k zodpovědnosti. Zdraví Felix"

Mám u včelstev stejné příznaky, jaké popisuje 10.10. přítel razdvatři... A projevují se jak u letošních oddělků, tak u včelstev, které měly zimovat na dvou nástavcích... Během týdne až deseti dnů je včelstvo bez včel, bez mrtvolek na dně, se zbytky zastydlého plodu, plné zásob (na jednom stanovišti, kde nejsou vosy). Když se na mě postupně ve třetím úlu přišla podívat nahoru na loučky osiřelá matka, koulely se mi slzy jako hrachy... U baráku (620 mn.m.)jsem přišel tímto způsobem o 15 včelstev z 50, na lesním stanovišti (780 mn.m) o 10 z 29, a nemohu říci, že už je konec.
Protože ta zoufalost potkala i sousedy, domluvili jsme se a naráz jsme udělali fumigaci. Včera ráno jsem vyndaval desky, a nejvyšší počet spadlých roztočů nepřesáhl 500... Na první fumigaci a s přihlédnutím k tomu, že to byla krajová včelstva, která měla největší spad, tvrdím, že sám o sobě není roztoč hlavním viníkem... Postižena jsou i včelstva, která ještě na počátku srpna byla označena jako ta, z nichž budu příští rok chovat matky. Tedy včelstva s příkladným chováním, vysokou snůškou a silná s mladými matkami... Během týdne jsou včelky až na matku pryč, a na dně je tak 20, 30 mrtvolek anebo i méně...
Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

zatim mam takove pripady cca 3 z 30, ale jsem pesimista, pakze na jare se
uvidi. Vzhledem k tomu, ze mistni zemedelska a.s. jsou takovy pokusnici,
nedivil bych se, pokud by to melo souvislost i s GMO kukurici.

Nebo proste ty neonikoidy, ktere se uvolnili do pudy a ted otravuji i puvodni
plane druhy. nebo kombinace neonikotinoidu a kukurice - vcelam se narusi
nervova soustava a netrefi do ulu.

ted, kdyz jsem kouknul pred uly, tak pekne nosi pyl a maji ulozenou sladinu.
proste rijen, jak ma byt.


Honza

Letos po mnoha letech u nás za vesnicí oseli mnoho hektarů kukuřicí... Už nás ta souvislost taky napadla...

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

.......
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
mizení včelstev

Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

Srdecne pozdravujem,
Vsetky nesviasiace emaily so vcelarskou problematikou  si oznacujem ako
spam.
Za poslednych 2o dni mi prislo 14 emailov, tykajucich sa konferencie a 112
kadejake ine. Napr. Chcete vydelt 300 E, chcete byt milionarem a vsetky tie,
ktore maju spatnu adresu / email nezadan/, takych nazor vobec nepotrebujem
vediet.
Michal Senican

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

--------------

Vzhledem k tomu, že u mě je to podle mých záznamů v hlavě spojeno s vlhkostí - hlavně mikroklimatem kolem úlů, ale i počasí - něco na té houbě možná bude.

Karel

Vážený příteli dal si si práci s tím, že jsi vyndal rámky s plodem a otevřel je a spočítal kolik je v každé buňce roztočů. Jestli ne tak to udělej a uvidíš. Při nosema ceranea je to podobné jako při roztočích, zůstavaji úly prázdné,ale nepadaji jednotlivá včelstva, ale postupně celé stanoviště a na stanovišti je od začátku srpna až do dnes postupná loupež.

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Nic zkoumat nebudou, dokaváď nedostanou miliony Kč nebo € do kapes. Taková je situace ve výzkumu. Podle mne málo čtete a přemýšlíte co píšu v bodu C v jednom předchozím příspěvku. _gp_
.....
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy
...Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Podle mého názoru prostě houba lehko proděraví včelám žaludek proto, protože jde o sociální hmyz který si předává potravu a tak v krátké době je nakaženo celé včelstvo. Nemusím nic vědecky zkoumat když průběh nosemy je znám, prostě jakmile nastává rané stadium sepse - trávící soustava nefunguje, dochází dle mého názoru k propouštění potravy přes česlo zpět do volátka a při předávání potravy, stresu z infekce, se nemoc šíří prostě jako " blesková orální nákaza včel". :-)) No a jinak o houbách vím houby, ale jakmile začnou růst jsou jich kvanta - viz. letošní rok. Jedna je bílá, druhá hnědá ...

_gp_
.........
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Brenner:
Nosema je vyloučená.

-----

No já bych neřekl. Nosema C je všude, testy na N.C. u doprovodných včel z chovů matek ji prokázaly taky ve snačné míře.
A tady ta citace to podle mě velmi dobře popisuje - tedy to co se děje.
Proto jsme se ptal na ty úhyny JaroslavČ. Není žádný zázrak nemít ůhyny na varoázu. Takový jsem viděl po 2007 jen u pár včelstev v 2008.

Od té doby je ten problém jinde, mimo VD, ten jen pomáhá.

Z popisu:
Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix
----
Ani ten Famagilí na N.C. nepomáhá.


Já si mylsím, že popis:
...Postižená včelstva mají slabší obranný pud. ...
včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem.


To přesně sedí na to co se tady dělo a děje.
Myslím si že rok 2007 nebyl tak ani o VD ale i tomto.
Jenže je jednodušší věřit kompresorům než přiznat, že nezbývá než víra, naděje a trocha selekce a zootechnika.

Jenže to se prostě v ČR spoustě lidí nehodí do krámu a do kšeftů.

Karel

To zmizení naráz je jasné. Promořené včelstvo ceranou ještě zpracuje zásoby
- cukr a padne. Opatření proti - zimovat na medu, v horším případě zpracovat
zásoby v první polovině července. Před pár lety bylo promoření kolem 15% na
včelnici, letos v srpnu u kmenových včelstev na jednom ze stanovišť 100%.
Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 10. 2014 21:25:59

Předmět: Nosemy


"Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná...

Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi

přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo

úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to

vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z

toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí

včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak

zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného

včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí

rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale

nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c.

teprve vědci začínají zkoumat..."

Pane Hubači,
to jste mě moc nepotěšil... Pokud budete mít pravdu, tak mám velký problém. Čím dál častěji se objevuje melecitóza, nyní zhruba každé dva roky, a na ní zimovat nelze... A přikrmovat do snůšky z lípy, kterou tu máme dost pravidelně, je taky problém...
Tady mě vždycky popadá vztek... Rozhodujeme o životě včelek - a ani nevíme, z čeho je smrtelná melecitóza, a kdy bude... Mizí včelky z desítek úlů, a my nevíme, proč... Každý rok se u včel objevují nové těžké virózy, a nikdo neprotestuje proti tahání včelstev z jednoho konce světa na druhý...
Obávám se, že s naším přístupem, že za všechno může roztoč, se dostaneme do slepé uličky...

Původ melecitozy je snad jasný - mšice.

A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit.

Karel

Jak hodně je v letošním roce rozšířena varoáza?

Pár slov k současné diskuzi

a) potvrzuji přínos, zřejmě z kolabujících včelstev v okolí. O víkendu ,
pokud dovolí počasí let včel, dojdu na místa kde je vřes, abych vyloučil
snůšku. Jde o 50 až 300 gramů za den a to u většiny včelstev.

b) jak jsem tu již psal minule, letos byl mnohem nižší spad roztočů (jako v
2012) po aplikaci KM (FormiDol) než by měl být podle počtu VD v úlech (dle
spadu po 1. fumigaci). Ptám se tedy, má někdo z Vás podobnou zkušenost? Mne
napadá jen, že odolnost ke kyselině mravenčí může ovlivnit:

1. Horší - lepší kutikula, například větší vrstva vosků.
2. Něco, výživa, teploty, vlhkost vzduchu, počasí ...
3. V té době tam skutečně VD bylo málo a došlo k reinvazi

Například loni po formidolu spadli "všichni" roztoči. Samozřejmě to všichni
je v uvozovkách. Ale skutečně od začátku září do konce března jsem nenalezl
u 10-ti včelstev ani jediného VD na podložce, přestože v té době proběhla 3x
fumigace varidolem (amitraz)

c) CCD - zmizení včelstev, jak jsem psal předloni, to co jsem viděl, jsem
viděl poprvé v životě.
- kromě "normálního" úhynu na nosemu, slabé včelstvo a pokálené dílo
- 1x úl: mrtvá matka a 50 mrtvých včel na plástech (a několik včel na dně)
- ale hlavně 3x prázný úl. Když píšu úly prázdné, tak skutečně úplně
prázdné. Ani jedna mrtvolka, žádná měl, ani jedno smítko, zkrátka nic.
Zásoby cca 15 kg, pyl, ani nitka nosematického pokálení a žádná motýlice.
Jediné co po včelstvu zůstalo, byly asi dvě desítky buněk zavíčkovaného
plodu

d) krátkověké - dlouhověké včely, tady mám asi trochu jiný názor. Podle mne
tukové tělísko má každá včela, jen různě velké (či naplněné). To podle mne
vysvětluje "dlouhověkost" některých letních včel. Statisticky doložený stav,
kdy silnější včelstvo odchová méně plodu.

e) invert - cukr, tady určitě nejvíce záleží na obsahu příměsí (kyseliny,
cizí enzym) a hlavně na tom, jak budou škodi metabolismu včel a hlavně matek

f) aceton určitě škodí včelstvu, mám ověřeno, že při předávkování je porušen
zimní hrozen a včelstvo samozřejmě zahyne.

g) amitraz je proti roztočům v současné době asi nenahraditelný. Mnoha lidem
se nelíbí, mě také ne, ale lepší nemám. Určitě je snaha jej zakázat, hlavně
proto, že je příliš levný a včelaři nekupují preparáty dražší.
Pokud je tu nějaký veterinář, mám dotaz: ampulky a obojky pro psy (proti
blechám a klíšťatům) je také na bázi amitrazu?

VP.

Co se týká mizení včel na podzim, kdy je včelstvo v podletí úplně v pořádku, a v úlu v listopadu zůstanou nedotčené zpracované zásoby, tak tady bych uvedl, že se to vůbec nemusí týkat varaózy. Mně takhle zmizely dvě včelstva v letech někdy 1991 - 1993, každý rok jedno. A bylo to v kočovném včelíně s 20 zadováky na malém prostoru 2x 2,15 m délka a cca 1,25 m výška. Takže pokud by to bylo něco víc nakažlivého, rozšířilo by se to nejspíš víc než jen na vždy jedno včelstvo. Spady varaózy po první fumigaci v té době byly tak jednotky roztočů na včelstvo anebo nic, varaóza tehdy právě začínala.

"A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit."

Podle mně zpracování běžné zimní dávky krmení upracovává zimní generaci včel jen minimálně. Pokud mají potom nějaký čas do mrazů být v klidu a zregenerovat se nějakým podzimním pylem. Pokud se jedná o včelstvo už poškozené nosemou C, tak tam bude rozdíl maximálně v tom, že upracované včelstvo skončí třeba v listopadu nebo prosinci, zatímco bez upracování by skončilo třeba v lednu nebo v únoru.

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek

Hledejte v Maďarsku, tam se ještě používají. Pro penzisty nebude asi nikdy
zavrženo, ale s nízkými nástavky bude stejně nebo méně práce. Ležany jsou
obvykle moc malé a včely se rojí, proto se u nás nepoužívají. Možná by stálo
je zkusit na přírodní vedení včelstev na medu ...




---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef Marek <koralkymarek/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 10. 2014 10:05:53

Předmět: Lean


"Dobrý den,

jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod

úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou

nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu

nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale

fakta mi schází.

Děkuji,J.Marek"

Na vcelarskeforum.cz je pár lidí zkoušelo.

Ale když se nedočtete o jejich přednostech, tak pak asi není moc o čem číst. To je ta politika:-)


Karel

Krásný večer,
děkuji moc za Vaši odpověď.Vím,že jsou menší a je mi jasné,že musím počítat s rojením.Ale na druhou stranu vidím jednu velkou výhodu v léčení včelstva.Pokud budu chtít ošetřit vícenástavkové včelstvo fumigací,hrozí mi,že omámení jedinci kleštíka,padající z horních obsazených nástavků na loučky spodních nástavků opět najdou tu svojí včelku...a tím pádem vlastně včelstvo neléčím.Pak dochází,zřejmě,k možnosti že padnou i velmi silná včelstva,jako se to teď děje mému známému,který je dlouholetým včelařem a během posledních 14 dní přišel o 20 včelstev z 55 a přitom letošní oddělky má v pořádku...
Děkuji J.Marek

Ale kdepak politika, to je profesionální deformace. Prostě už nevěřím tomu, žeby někdo chtěl začít včelařit a místo svého rozumu chtěl použít rozum někoho jiného. Protože co včelař, to je chov "na jiný způsob". Budete z toho mít hlavu jak kedluben.

Proto je nejlepší si vychodit vlastní cestičku, odzkoušet si nezávazně několik úlů, no a potom je třeba hodit na hromadu a spálet a započít znovu opravdu chovat včely v úlu o kterém si myslím že je in.

Jenže k tomu potřebujete vlastní rozum který rozhodne co je nejlepší.(toliko k porovnávání ležanu, nic proti němu)


Dnes frčí takový moderní slovo "restart". Tož otom je včelaření v mým začátku, doporučuji tento způsob v malém s několika staršími úly které se dají prostě zrušit, protože pokud se uvážete na své první chyby, špatně se znich vymaníte. _gp_

..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek

Krásný večer,
děkuji moc za Vaši odpověď.Vím,že jsou menší a je mi jasné,že musím počítat s rojením.Ale na druhou stranu vidím jednu velkou výhodu v léčení včelstva.Pokud budu chtít ošetřit vícenástavkové včelstvo fumigací,hrozí mi,že omámení jedinci kleštíka,padající z horních obsazených nástavků na loučky spodních nástavků opět najdou tu svojí včelku...a tím pádem vlastně včelstvo neléčím.Pak dochází,zřejmě,k možnosti že padnou i velmi silná včelstva,jako se to teď děje mému známému,který je dlouholetým včelařem a během posledních 14 dní přišel o 20 včelstev z 55 a přitom letošní oddělky má v pořádku...
Děkuji J.Marek

A přesně o tom píše GP.
Na nějakém starém verklu si ověrte co se vše píše a čemu věřit a nevěřit.

Velká řást věci co jste nastudoval jsou třeba podle mě "neplatné" informace a závěry.


Osobně obdivuji odvahu včelařit v "systému" kde mizí včely a všichni jsou vklidu. Já bych se dal třeba na papoušky. :-)

Karel

Tos mu to ale osvětlil. :-o

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2014 19:27:15
Předmět: Re: Lean

"A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
.........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod
úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou
nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu
nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale
fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek"

Jeden blb tě nesmí rozhodit.
Včelám je to v podstatě jedno. Je jen o praktickou stránku věci. S nástavky
se pracuje s celými a tudíž je potřeba větší fyzičky a též mají menší
půdorys. U ležanů se pracuje s jednotlivými rámky prostor úlu je po otevření
přehlednější. Nevyžaduje takovou fyzičku ale je náročnější na prostor.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Marek <koralkymarek/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2014 20:49:31
Předmět: Lean

"Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný
včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek"

Ležan je určitým způsobem nepřirozený. Pro včely je totiž normální ukládat zásoby nad plod. Ovšem v případě ležanu musí včely zásoby pro včelaře ukládat do bočních rámků mimo plod. I když pro samotné včely není problém usídlit se v plochých vodorovných dutinách a normálně tam přežívat stejně jako v úzkovysokých dutinách kmenů stromů.
Ale pokud mají včely ukládat v ležanech ty zásoby tak, aby v plástech nebyl plod a včelař tak med mohl vytočit, zaplní nejdřív zásobami plochy rámků nad plodem a teprve potom, když jsou v ležanech ty prostory zaplněny, vytlačují další přinesené zásoby mimo plásty s plodem na vedlejší volné plásty bez plodu. Teprve ty potom může včelař vytočit. Znamená to, že včelstva v ležanech vyžadují v průměru znatelně silnější snůšku na to, aby získaly zavíčkované plásty s medem bez plodu, které může včelař vytáčet, než úly, kde jsou plásty s medem na vytáčení nad plodem. Zároveň ale prostor pro ty plásty s medem je v ležanech znatelně menší než je možné vytvořit v nástavkovém úlu přidáváním dalších nástavků.
Ležan se tedy hodí pouze na místa s trvalou středně silnou až silnější snůškou - lužní lesy třeba kolem Dunaje a defakto týdenní až 14 denní obsluhou, kdy stačí pouze z boku odebírat zavíčkované plásty s medem. Pouze tam se jeho výnosy blíží výnosům z nástavkových úlů. V oblastech s malými snůškami nebo naopak s velmi silnou nárazovou snůškou nebo pokud včelař z nějakých důvodů nemůže úl v sezóně pravidelně každý týden obsluhovat, má nástavkový úl výrazně vyšší výnos.
Co se týká obsluhy, ležan je asi nejodolnější na "blbost" včelaře. Vlastní obsluha je snadná a dá se provádět do vysokého věku vsedě, proto se uvádí, že ležan je vhodný pro staré. Podobně jako zadovák. Který se ale svou pružností a vhodností pro střední i slabé snůšky spíš blíží nástavkům a požadavkem na znalosti o včelstvu je ještě podstatně převyšuje.
Co se týká extenzívnosti plochy, ležan vyžaduje pro úmístění ještě větší plochu než nástavkový úl. Nejmenší plochu, dá se bez problémů umístit úly nad sebou, vyžaduje zadovák, proto byl svého času hodně dáván do včelínů.

"Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice..."
On je asi nejspíš problém v tom, že včelaření je sice zájmová činnost, ale díky přežívajícímu povědomí o výkupních cenách medu nadstavených v socíku se považuje za nutnost kromě úplně nejmenších chovů mít z toho včelaření zisk.
Protože ale dneska jsou výkupní ceny i náklady někde jinde, je ve včelařství nesmírný tlak na rentabilitu. Kdo na včelaření nevydělává, tak je považován doslova za méněcenného. na rozdíl od třeba pejskaření nebo rybaření atd.
A vydělávat na včelaření je dneska možné jen v nástavkových úlech, pokud možno dotovaných, nákupem odchovaných včelích matek místo vlastního chovu, raději taky dotovaných, a minimalizací času na jednotlivé zákroky, nejlépe každý zákrok vyřešit přehazováním "bedniček" během jednotek minut.
Potom když chce někdo včelařit v ležanech, které nejspíš vydělávat nebudou, tak se podle toho na něho pohlíží.
Ale taky potom taky takhle dopadá třeba léčení nebo příslušnými provozními metodami vyšponovaná citlivost včelstev na nemoci a jejich hromadné úhyny.....

Nahodit udičku a potom jen kecat je jednoduché. Abys neřekl tak dám sem odkaz na fotky sic špatné kvality ale lepší něco než nic, z výstavy Ostrava 2014.

http://www.vcelarskenoviny.cz/fotogalerie/category/24-ostrava-2014.html

Úl Senior tam byl, Břinek má ležany v několika variantách, ale jediná věc kterou jsem měl v hlavě a viděl tam realizovanou byla úlová váha z osobní váhy. To jsou poslední fotky. Prostě osobní váha pod úl, dvě zrcátka. Jak jednoduché. To je jediná věc která mne na výstavě zaujala. Proč?

Asi ta deformace ke komercionalizaci oboru za poslední dobu mne nedělá dobře. Mám větší chov, ale abych potřeboval něco jako odvíčkovače, linky, atp.

No jinak když někdo o něco požádá, slušností by mělo být sdělit to, co není jasné z toho co si bez ptaní na internetu dozvěděl a ne vyzvídat od základu. A když se někdo zprčí aby předhazoval nějaké city.

I začátečník by měl sdělit napřed vlastní názor (když nemá žádnou zkušenost) na ležan "jak to vidí - co ho zaujalo" a měl by přijmout diskuzi o něčem a ne o někom.

Tak se tady potom dozvím, že ležan není pro komerční chov ikdyž na Ukrajině a Rusku v ležanech umí obhospodařovat včelař stovky včelstev. Prý není (nemůže být) nástavkový, a přitom zrovna Senior nástavkový je, nevyžaduje fyzičku ... no pepane asi nevíš že ležany jsou pro dvě oslí síly a speciální vozík když se mají přenášet, potřebuješ velmi mírné včely protože když odekryješ takové bodalky v ležanu, tak nejen ty máš přehled, ale i strážkyně mají přehled nad hospodářem. No a toto je ta diskuze. Teď se tady před začátečníkem zesměšňujeme a on se baví, přitom mu stačilo jen "nahodit udičku" a dívat se jak se perem a přitom vůbec nic o ležanech co mu není jasné nenapsal.

_gp_


.........
(e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lean

Tos mu to ale osvětlil. :-o

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 14. 10. 2014 19:27:15
Předmět: Re: Lean

"A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
.........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod
úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou
nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu
nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale
fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek"

Ono asi nic jiného než kecy o ležanu tady nebudou. Protože nejspíš nikdo s ležanem tady nemá praktické zkušenosti. To budou mít nejblíž včelaři na Slovensku.
Pokud je na ležanu medníkový nástavek, mám takový doplňující dotaz. Dá se to ještě považovat za ležan? V posledních 50 - 100 letech totiž spousta klasických dvouprostorových úlů s přístupem zezadu nebo shora byla modifikována připevněním medníku na pantíky s úmyslem si usnadnit manipulaci. A odstranit zvedání medníkového nástavku v případě přístupu shora nebo odstranit zdlouhavou manipulaci vytahováním plástů v případě přístupu zezadu. A nikdy se tomu neříkalo ležan.

Myslím, že docela dobrý popis ležanu je tady:
http://nasapravda.blogspot.cz/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

Dne Wednesday 15 October 2014 10:40:42 R. Poláek napsal(a):
> Myslím, že docela dobrý popis ležanu je tady:
> http://nasapravda.blogspot.cz/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

zajimavy lezan do maringotky je tady :

http://www.vcely.org/viewtopic.php?f=8&t=73&sid=74e6af8be2609624ee8fb4d13f0f1c80

a je to velkovcelar (hlavne teda asi chovatel matek) , da se za nim i stavit.
Je u Mukarova ve Stihlicich.

Honza

Krásný večer,
děkuji moc všem za odkazy,i moudrá slova:-)Rád bych upřesnil k připomínkám...ležanům rozumím,jen nerozumím tomu,proč se všichni neradi o nich baví.Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým...jeden známý přišel v posledních dnech o 20 včelstev a druhý minulý rok o všech 14.Vše v nástavcích.Pak se ptám,není lepší použít ležan,který lépe zaléčím a zkontroluji i za cenu slabšího včelstva,či menší snůšky,ale zachráním chov.A nespokojím se s odpovědí,že i med má svou cenu...cena zabití tolika včel je podle mě moc vysoká,proto hledám optimální řešení.
Ano,jsem začátečník a proti Vám zkušeným včelařům břídil,obdivuji Vás a proto beru každičkou informaci a radu.A ano,na internetu se také vzdělávam a pátrám,jinak bych na této stránce nebyl...opravdu Vám děkuji a rozhodně se Vám nehodlám posmívat,za Vaší snahu a práci.

Dovolím si přispět svou troškou do mlýna: Včelařím 4 roky. Přebíral jsem včelstva v zadovácích na rámkové míře 39x27.5cm. Úly byly již na kraji životnosti. Podle nastudovaných rad jsem zvolil nové uteplené nástavkové úly 39x17cm. Vydržel jsem s nimi jen 2 zimy. Včelstva v nich zimovala deloko hůře než ve starých zadovácích, matku jsem hledal jen obtíně, včely nízké nástavky neochotně vystavovaly. Problém byl ve výšce nástavku - pro plodiště málo. Včelstva v zimě hynula hladem i když nad sebou měla plný nástavek medu. Pokorně jsem se tedy vrátil k míře 39x27.5 pro plodiště a problémy se zimováním ustaly, matku najdu snadno... Zkoušel jsem i ležany, opět na míře 39x27.5. Počet rámků kolem 20. Čekal jsem pohodové včelaření. Nedočkal se. Pro včely je takový prostor malý, rojí se a pak je výnos nulový. Ale pro sledování života včel je ležan určitě lepší. Kdybych začínal znova, obešel bych okolní včelaře a poptal se, na čem včelaří oni a jaké mají zkušenosti. Lokální podmínky jsou často úplně jiné než to, co se obecně doporučuje! Mě samotnému se líbí např: http://www.burinsky.cz/senior.html

Pokud argumentujes vyhodnosti lezanu ohledne leceni,ma to ten sam efekt jako leceni nastavkoveho ulu stazeneho na zimu na 1 patro.Postav vedle sebe prostorny nastavkovy ul a lezan,vcelar v obou,srovnavej pracnost,cas na osetrovani,silu vcelstev,vynos medu a zaver si udelej sam.Za rok napis,kam jsi lezan ulozil jako vzpominku na ne moc dobry napad.Chybama se clovek uci,vcelar zvlast.JosPr

Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým..

--------

Proč si myslíš že mu uhynula protože měl nástavky a v ležanu by jej to nepotkalo? Jak za něj můžou nástavky?
Ty víš víc o tom úhynu?

Nevím jak bych ti odpověděl proč se snažím opečovávat svoje včelstva ..... ....
Vyhovuje mi to a včely mi hynou i v ležanech. Pokud ležan je jedna vrstva velkých rámků za sebou a nic nad nimi.
Nechápu proč by v tom měl být nějaký rozdíl, hlavně když mi už přes pět let nehynou na varoázu ani v N či NN.

Karel

Zabývám se tématem úhynů po celou včelařskou praxi, jsem z okresu který je dlouhodobě a stále zamořen všelijakými včelími nemocemi. Problematika léčby nebo úhynu ve stojanu (nástavkový) nebo ležanu je shodná.

Konstrukčně může mít vliv třeba zasíťované dno, to málokterý ležan má nebo problematika obměna díla, v ležanu jsou rámky méně přehazovány. Jenže takový může být i stojan kde se dokáže pracovat s jednotlivými rámky místo nástavků nebo nemít síťované dno.

Problém s úhyny včelstev za posledních dobu vidím jako alimentární problém. _gp_

..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 15. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji moc všem za odkazy,i moudrá slova:-)Rád bych upřesnil k připomínkám...ležanům rozumím,jen nerozumím tomu,proč se všichni neradi o nich baví.Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým...jeden známý přišel v posledních dnech o 20 včelstev a druhý minulý rok o všech 14.Vše v nástavcích.Pak se ptám,není lepší použít ležan,který lépe zaléčím a zkontroluji i za cenu slabšího včelstva,či menší snůšky,ale zachráním chov.A nespokojím se s odpovědí,že i med má svou cenu...cena zabití tolika včel je podle mě moc vysoká,proto hledám optimální řešení.
Ano,jsem začátečník a proti Vám zkušeným včelařům břídil,obdivuji Vás a proto beru každičkou informaci a radu.A ano,na internetu se také vzdělávam a pátrám,jinak bych na této stránce nebyl...opravdu Vám děkuji a rozhodně se Vám nehodlám posmívat,za Vaší snahu a práci.

Dobrý den,
děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak jsem dopadl...
J.Marek

Ležany jsem dost zkoušel a za 3 roky od nich rychle utekl. Co se uvádí jako výhody vychází spíš naopak. Na včelařském fóru mají ležany vlastní soubor a určitě si tam počteš! Zdraví R. S.

"Dobrý den,
děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak jsem dopadl...
J.Marek"
Na ležany taky musí být vhodná linie včel.
Matka musí fungovat tak, že neochotně přechází z plástu na plást, vždy se ten plást snaží zaklást co nejvíc, téměř celý, než přejde na další. Plus taky včely musí snést, že prostor nad plodem mají úplně zapraný medem, nepřestat přinášet další sladinu a nepřejít do rojové nálady, místo toho tu další sladinu donášet do bočních plástů.
Pochybuji, že dnes některý z našich oficiálních chovatelů matek vybírá matky do své linie podle těchto kritérií.
Naopak spíš budou tyto vlastnosti výběrem chovatele potlačovány. V nástavkových úlech totiž hlavně ta druhá vlastnost snižuje medné výnosy, protože včely nedávají med do medníkových nástavků nad plod, ale zaperou jimi nejdřív boční plásty plodových nástavků, kde potom v poměrně úzkém nástavku není místo na plod, což zase směřuje k rojení.
Ta první vlastnost pak snižuje rychlost rozvoje včelstva za chladného jara, protože nástavek se nedá zužovat. Když jsou potom v nástavku třeba jen 2 - 4 plně zakladené plásty, ale zbytek plástů nemá plod a tudíž je včely neobsazují, v chladném prostředí tyto plásty ochlazují plodové hnízdo.
A znova takovou linii vhodnou do ležanu vyšlechtit je práce na nějakou desítku let vlastního výběru.

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Tak to je velmi vážný problém a jsou dva důvody proč se to stalo
1) Ten méně závažný se týká včel které uhynuly hladem. Takové jsou zalezlé v
buňkách a koukají jim jen zadečky. Ty jdou vyklepat nebo je vynesou včely
samy. případně se může jednat o vyloupené včely ale tam se obvykle nachází
jen pár zavíčkovaných buněk.
2) všechno ostatní je velmi vážný problém a ukazuje nejspíše na Mor včelího
plodu. Takové případy se řeší usmrcením včelstva a kompletním spálením
celého úlu včetně všechno co přišlo s ním do styku a také povinnost takový
to stav nahlásit SVS v  příslušné oblasti
Ta vydá rozhodnut í o likvidaci a návrh na žádost  k odškodnění.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stloukal <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2014 8:55:33
Předmět: Re: Obrázky

"jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk"

Další možnou příčinou je zastydlý plod

Včelstva jsem zděil po otci a strýci v českých "universalech" (Standart I. a II.) na RM 39x24 a 39x30. ve včelíně s tím, že se do včelstev vždy chodilo vrchem. Postupně jsem přešel na nástavky z důvodu výrazně jednodušší práce se včelstvy. Používám kombinovaný systém většinou 39x30+39x15 neuteplené+ 4x mám 39x24 +39x17 uteplené. Rozdíl ve výnosech (teplená-neuteplená) nevidím. Úhyny jsou minimální a většinou (99%) je příčinou moje chyba. Pravidelně léčím začátkem srpna KM, dokud byl gabon, tak gabonem. Na podzim 2x fumigace a v prosinci aerosol. Mor v lokalitě a okolí naštěstí zatím není.Asi záleží na místních podmínkách. Zásadní výhodou je skutečně jednoduchá manipulace jak v sezoně, tak zejména při léčení (vkládání podložek, fumigace, aerosol, ochrana česen. Podstanou výhodou je i výraně nižšší hmotnost nástavků a oddělěné dno při jakékoliv manupulaci. V těch Standardech bylo zejména čištění podložek docela problém. Navíc byl vlastní úl dost těžký. O ležanech jsem proto nikdy neuvažoval a myslím, že argumentů proti zde zaznělo docela dost.Jediný důvod, proč jít do ležanů bych viděl v nějakém vážném zdravotním handikapu.

Stará moudrost říká , že oul medu nepotí. Snažme se at mají včelky co
sbírat, hlavně po jaru co nejblíž od stanoviště a ostatní nechme na nich.
Včelařím 45 let a těch kopanců co jsem po všech radách nadělal. Začínal v
ležanových 4 bateriích , potom rm 39 x 24 univerzály, nástavky 39 x 30 ty
byly nejlepší na zimování ale moc práce na převěšování . Včelky dělali věnce
medu nad plodem a nad nimi už byl hluchý prostor , přez mřížku nemohla a med
tam taky omezovali ukládat. Dnes je to na můj věk moc těžký rámek tak mám 39
x 27 a i to není ono. Celou bednu neunesu a po jednom rámku to je moc práce
navic.Čtu ty články o varoaze a rád bych kdyby to bylo přehnaný. O 1 jsem už
přišel as bez matky , letos ji 3 x měnili. Jak se rozkjadla nanovo. Jinak
mám polovinu včelstev na 33 rámcích a to jsou jak nahoře tak některé i v
podmetu. Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6
ale to asi nezhoří.Akam to umístit nahotu nebo dolu . Otom návod na letáku
nic neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od
pár jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné , ti co jsou mrtví
a leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 10. 2014 22:09:42

Předmět: Re: Lean


""Dobrý den,

děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak

jsem dopadl...

J.Marek"

Na ležany taky musí být vhodná linie včel.

Matka musí fungovat tak, že neochotně přechází z plástu na plást, vždy se

ten plást snaží zaklást co nejvíc, téměř celý, než přejde na další. Plus

taky včely musí snést, že prostor nad plodem mají úplně zapraný medem,

nepřestat přinášet další sladinu a nepřejít do rojové nálady, místo toho tu

další sladinu donášet do bočních plástů.

Pochybuji, že dnes některý z našich oficiálních chovatelů matek vybírá

matky do své linie podle těchto kritérií.

Naopak spíš budou tyto vlastnosti výběrem chovatele potlačovány. V

nástavkových úlech totiž hlavně ta druhá vlastnost snižuje medné výnosy,

protože včely nedávají med do medníkových nástavků nad plod, ale zaperou

jimi nejdřív boční plásty plodových nástavků, kde potom v poměrně úzkém

nástavku není místo na plod, což zase směřuje k rojení.

Ta první vlastnost pak snižuje rychlost rozvoje včelstva za chladného jara,

protože nástavek se nedá zužovat. Když jsou potom v nástavku třeba jen 2 -

4 plně zakladené plásty, ale zbytek plástů nemá plod a tudíž je včely

neobsazují, v chladném prostředí tyto plásty ochlazují plodové hnízdo.

A znova takovou linii vhodnou do ležanu vyšlechtit je práce na nějakou

desítku let vlastního výběru."

Vyvařit, spálit, jak se to vezme. Jdou ty larvy nafotit a dát třeba do diskuze http://www.vcely.org? Tam jdou dát obrázky. Já to typuji na zvápenatění. Občas se letos ukázalo. Charakteristická je šedobílá tvrdá larva jak v buňkách, tak na dně, před česnem._gp_


.........
stloukal (77.78.92.113) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142)

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.

No co s úlem po úhynu a vyloupení by po padesáti letech praxe, měl chovatel vědět. Pokud to neví, neměl by včelařit.

_gp_
..........
tošovský (213.192.26.58) --- 17. 10. 2014
poškození varroázou

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.

Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel" území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování. Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky, které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...

toto u nas probehlo cca pred 3 lety, do ted nevim, co s tim,
ani co to bylo. Zajimave je, ze kamarad cca 3km vzduchem tyto problemy nema,
ale tady v okoli je mame, on je jina ZO. Takze jestli jsme tu nahodou nemeli
nejakou spatnou sarzi leciva ... Pred 3 lety jsem mel Gabon a ne KM, ted uz
pouzivam KM.
Po uhynu cca 40 vcelstev byla v dalsim roce vcelstva napadena
nosemou, predpokladam, ceranae, protoze utepleni a zuzovani nepomohlo.
Proste chovam vcely v novych ulech, vyvarenych ramcich, bez mezisten na volnem
dile a letos mi uz takto zmizely asi 3 vcelstva, jistota bude jaro, jak to
dopadne. Tehdy bylo "znamemi" neochota odebirat cukr , i kdyz byla vcelstva
silna. Nejsmutnejsi je to pak pristi rok, kdy sice existuje dotace na matku,
ale oddelek ne. Nesouhlasim z dotacema, vyjma techto pripadu, kdy paradoxne
nejsou.
Ja mel problem se vcelama, matky si mohu vychovat. Takze misto oddelku jsem
koupil 5 vcelstev a rozsekal to na oddelky.
Nevim, jestli je to nahoda, ale uhyny prezila jen jedna matka vigor (vcelstvo
zeslablo na jednu ulicku), inseminovana. Je ji 5 let a stale zije.

Mozna by stalo za uvazenou, pokud by svaz po kampani Bez medu to nejde udelal
kampan "Bez vcel to nejde" a pri sve spoluucasti nejak zaukoloval VUVc , nebo
jine vyzkumniky co se vlastne deje.

I kdyz nevesme hlavu, tumida je za dvermi, asijska srsen taky, takze mozna
bude na co vzpominat.


Honza

Ztrátu vitality včesltev, nechuť brát, bránit se, včelám, vosám, atd, zmizení včelstva nebo pokálení v zimě a silné zeslabení.
Nic nového - od 2007 znám, od 2008 bez roztočů. Takže dneska mě chytré průpovídky a moudra že včelaři špatně léčí a proto jim hynou včely už nerozčilují, spíš baví.

Od 2007 je všem co by se měli smekat jasné, že chyba není u nich ale u včelařů. Protože ... ... ... .. a protože ... .. u nich je všechno v pořádku. :-)

Jsme v tom sami zyvkejme si, přemýšlejme a hledejme. Podle mě je třeba chovat z toho co přežije a nenakupovat pořád někde něco odjinud.
Hlavně nehledejme chybu jak už jsem zaslechl že je to trest, protože už nejsou komise na léčení. :-)

Karel

To je samozřejmé úly podle typu vysířit nebo vymýt louhem včetně rámků.
Staré dílo zrušit a oddělky dát na mezistěny. Dokonce tuto situaci lze i
využít k získání dalšího vosku, použitím jen poloviny mezistěn. Zbytek
postaví jako volnou stavbu. To se mezistěny řežou po uhlopříčce nebo se
dávají celé střídavě s prázdným rámkem

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: toovský <m.tosovsky/=/tiscali.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2014 23:10:47
Předmět: pokození varroázou

"Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu
však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak
vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani
jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě
nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené
teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které
ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s
přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly
se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po
letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový
konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně
chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod.
Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z
letošního roku neopakovala."

Milý příteli je tento popis úhynu jasný. Nejedná se o varroazu, ale o nosemu ceranea. Úhyn při varroaze nastává koncem října a ve včelstvech zůstávaji zásovy bez včel. Při nosemě je včelstvo loupeno a zůstávaji jen prázdné rámky v úlech bez včel. Přečtěte si příspěvek v diskusi na který nikdo nechtěl reagovat, ale je to tak: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Varroa nebo nosema ?
Pár znalostí o nosemě ceranea.
Včelařům , kteří mají úhyny včelstev je letos více než v roce 2007 - 2008. Hynou celá stanoviště a to jak na nosemu, tak i na varroazu. U nosem včelař nic neovlivní, ale u varoazy ano. Letos včas BYLO UPOZORŇOVÁNO, že bude přemnožená varroaza. Co k tomu udělali včelaři, co výbory ZO a co neorganizovaní včelaři? Nic začali léčit včelstva v druhé polovině srpna, mnozí vůbec ne. Včelař musí začít léčit okolo 20. června formidolem a podruhé znovu okolo 10. července, ochránit včelu červencovou, která je dlouhověká pokud ji roztoč v buňkách nedecimuje vytvoří si tukové tělísko a vydrží do dubna. Pokud ji roztoč vysává nemá dostatek zásobních látek pro tvorbu tukového tělíska a je včelou krátkověkou, která hyne koncem října a to tady je. Včelař nepřizná, že je to jeho chyb, že pro to nic neudělal. Svádí se to na špatný cukr, na různé postřiky v měsíci květnu a p. Bude-li ještě jedna zima jako byla 2013 -14, tak nebude rok bez medu jako letos, ale bude ještě rok bez včel a medu. Přečtěte si brožuru od Veselého " Celý rok proti varroaze " a o tom diskutujte a ne o ležanech. Felix

Tady bych neradil, aby použil souše pro oddělky. Jestli padly včely loupeží v důsledku nosemy, tak na tu nic neplatí. Doporučuji souše vyvařit, rámky spálit a úly vy dezinfikovat chlornanem sodným "1 litr sava, 0,5 kg louhu sodného rozpustit v 10 litrech teplé vody " úly oškrabat a vytřít tímto roztokem třeba třikrát po sobě a pak vodou opláchnout. Pokud se týká , že by tam byla nosem tak na ni nic neplatí kromě louhu a sava. Vytíráme houbičkou připevněnou na dlouhé laťce a používáme při práci ochranné pomůcky. Podle popisu se pravděpodobně nejedná o varroazu. JM

"Tady bych neradil, aby použil souše pro oddělky. Jestli padly včely loupeží v důsledku nosemy, tak na tu nic neplatí. Doporučuji souše vyvařit, rámky spálit a úly vy dezinfikovat chlornanem sodným "1 litr sava, 0,5 kg louhu sodného rozpustit v 10 litrech teplé vody " úly oškrabat a vytřít tímto roztokem třeba třikrát po sobě a pak vodou opláchnout. Pokud se týká , že by tam byla nosem tak na ni nic neplatí kromě louhu a sava. Vytíráme houbičkou připevněnou na dlouhé laťce a používáme při práci ochranné pomůcky. Podle popisu se pravděpodobně nejedná o varroazu. JM"
To je podle mně prakticky zbytečné. Nejedná se o nemoc, která vytváří nějaká diagnostikovaná ohniska, která by šla takovou desinfekci a likvidací zničit, ale o plošné promoření všech včelstev. I kdyby se povedlo na stanovišti všechny známky N.c. zničit a dovezené oddělky byly N.C. prosté, do půl roku, jednoho roku je stanoviště promořeno na původní úroveň loupeží či zalétáním včel od okolních včelařů. Dokonce je to kontraproduktivní a zakládá na další úhyny v pro včelaře nejcitlivějším období , fázi zazimovaných včelstev. Pokud se totiž včelstva rozvinou a zesílí relativně bez přítomnosti N C a zvýší se jejich vnímavost třeba intenzívním využíváním takových včelstev na produkci medu, může po rozvoji slídění v červenci a srpnu skokový vzrůst zamořeni N.C. ty včelstva, obvykle ta nejsilnější, zase odstřelit.
Očištění úlů zvnitřku, zvenku, jejich desinfekce, vyvaření nadbytečných plástů, očištění a desinfekce rámků ze zrušených plástů ano, likvidace toho, co je staré a rozpadlé taky, ale žádné zbytečné ničení. To prospívá jen dotovaným výrobcům úlů a plástů.

Diskutujme o varroáze, případně o dalších nemocech. To je naprosto zásadní problém pro podzim 2014. Co je to ležan? Je to popření samé podstaty života včelstva, kdy na jaře začíná rozvoj nahoře, aby za rok bylo zase na tom místě. Takto se včelstvo chová po miliony roků a Vy teď diskutujete o ležanech v situaci, kdy hynou tisíce včelstev. Nosema je nemoc včel, které jsou z různých důvodů ve stresu. Zvápenatění je nemoc, kdy je včelstvo geneticky vnimavější a nemoc propuká, stačí výměna matky. To samé u nosemy. Dle mých poznatků je potomstvo některých linií včely kraňské vnímavější. Jiné problém nemají již mnoho let, nevím co to je nosema a tomu i napomáhám opalováním všech rámků při vyměně díla. Letos jsem získal nové linie včel od rakouských chovatelů, které se chovají jinak než linie rozchovaváné v současné době. U nás měly by být podle rychlosti odběru cukru i velmi výnosné a první informace z letošního roku toto potvrzují. V příštím roce vyměním všechny matky za matky které rozchovám z těchto linii.

U nás v ZO již padlo odhadem 10% včelstev na varroázu. U mě na stanovišti kmenové včelstvo zatím napeadlo, zato 90% oddělků uhynulo, prostě oddělek na 6 rámcích, během 10 dní bez včel, včely hynou venku. Plod na 2 rámcích - již zachladlý, matka na horních loučkách, zásoby jsou nakonec vyrabované nárazově poslední 2 dny, teď už rabují hlavně vosy, včely už přestávají.

Test na nosemu, ze zadečků z mrtvolek i živých včel, pod mikroskopem nic neodhalil, jen několik oválných spór - tedy Nosemy apis.

Pravděpodobná příčina úhynů, u nás, je přemnožená varroáza v podletí a s tím spojené virózy.

Již máme po prvním ošetření varidolem, roztočů již není nijak mnoho, maximálně stovky za 5 dní po ošetření. To s kyselinou byly předtím tisíce.

Doufejme, že oslabená včelstva přežijí do jara a postupně zesílí.

Opavsko 235m

Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6 ale to asi neshoří.A kam to umístit nahotu nebo dolu . O tom návod na letáku nic neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od pár jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné, ti co jsou mrtví a leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa
----------------------------------------------------------
V příbalové Informaci VARIDOL 125mg/ml se mimo jiné uvádí:
Aplikace fumigací.
Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad + 10 ºC v době, kdy včely nelétají. Před aplikací přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi krycím plástem a stěnou úlu vznikla asi 4 cm mezera. U nástavkových úlů se proužek vkládá do horního nástavku. V dodaném proužku papíru proděravíme otvor asi cm od vrchního okraje. Těsně před ošetřením se nakape z výše 3 cm na horní
polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol . Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky. Po vsáknutí Varidolu se proužek na celé spodní straně zapálí. Proužek musí jen doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme. Doutnající proužek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího
plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2 cm od plástu a 2 cm od stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme na 30 min.
VÚ Dol navíc uvádí:
Na jedno včelstvo se použijí dvě kapky přípravku (6,2 mg léčivé látky) na jednom proužku. Obsedá-li včelstvo dva nástavky, na proužek se nakapou až čtyři kapky. Pro velmi slabá včelstva se použije jedna kapka v období od 1. října do 15. dubna.
Nastává proto otázka, co je rozhodující? :
1. Zda koncentrace účinné látky v ovzduší úlu okolo včel
2. Nebo množství účinné látky v úlu úměrné počtu včel
Pokud platí bod 1, pak na 3 nástavky je nutno dát 2x3=6 kapek Variolu. Pokud platí bod 2, pak stačí dát na 3 nástavky jen 4 kapky, protože v tomto období spodní nástavek již není plně obsedán včelami.
Jaký je na to váš názor? H.

2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná. Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat.

Díky ale ty nástavky mám ještě plné včel i dole. Ted se ochladí tak se
stáhnou nahoru. Ty 2 pásky , to by šlo ale dostanu 25 vč. x 2 tj 50 pásků.
Ale i tak dík. Kamarádi pomohou Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Honza <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 10. 2014 17:00:12

Předmět: Re: Lean


"Ptám se kolik kapek léčiva dát na knot na 3 bedny mělo by to být 6 ale to

asi neshoří.A kam to umístit nahotu nebo dolu . O tom návod na letáku nic

neříká a já za tu dobu včelaření takové včely neměl. Spad po gabonu od pár

jedinců asi po stovku roztočů. To ale není směrodatné, ti co jsou mrtví a

leží někde na loučkách mohou padat do jara. Standa

----------------------------------------------------------

V příbalové Informaci VARIDOL 125mg/ml se mimo jiné uvádí:

Aplikace fumigací.

Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad + 10 &#186;C v době, kdy včely

nelétají. Před aplikací přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi

krycím plástem a stěnou úlu vznikla asi 4 cm mezera. U nástavkových úlů se

proužek vkládá do horního nástavku. V dodaném proužku papíru proděravíme

otvor asi cm od vrchního okraje. Těsně před ošetřením se nakape z výše 3 cm

na horní

polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol . Na jeden nástavek se použijí 2

kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky.

Po vsáknutí Varidolu se proužek na celé spodní straně zapálí. Proužek musí

jen doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme.

Doutnající proužek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího

plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2 cm od plástu a 2 cm od

stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme na 30 min.

VÚ Dol navíc uvádí:

Na jedno včelstvo se použijí dvě kapky přípravku (6,2 mg léčivé látky) na

jednom proužku. Obsedá-li včelstvo dva nástavky, na proužek se nakapou až

čtyři kapky. Pro velmi slabá včelstva se použije jedna kapka v období od 1.

října do 15. dubna.

Nastává proto otázka, co je rozhodující? :

1. Zda koncentrace účinné látky v ovzduší úlu okolo včel

2. Nebo množství účinné látky v úlu úměrné počtu včel

Pokud platí bod 1, pak na 3 nástavky je nutno dát 2x3=6 kapek Variolu.

Pokud platí bod 2, pak stačí dát na 3 nástavky jen 4 kapky, protože v tomto

období spodní nástavek již není plně obsedán včelami.

Jaký je na to váš názor? H."

Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká  dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.

Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.

Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.

U nás ve vsi máme asi 10 včelařů, 8 si stěžovalo na hrozné loupežení jaké
nepamatují a včely těch zbývajících jsou moc pěkné. Dokonce si letos při
loupežení nepřinesly ani moc roztočů. Po 3 Formidolech v létě (Gabony jsme
neměli) nyní některá včelstva nemají již plod, tam kde mají, je plný roztočů
a fumigace je k ničemu, jedíně k vychování rezistentních roztočů. Po první
fumigaci nejsou spady překvapivě extrémní - mezi 500 a 2000. Po dobře
provedené fumigaci - bez plodu, nevidím důvod pro další čmoudění v úlech a s
očekávaným ochlazením by jedna fumigace mohla být dobrým startem pro příští
sezónu. Letos mně nepadlo ani jedno včelstvo kvůli varoáze, vloni cca 5.
Padlo mně 8 včelstev na jednom stanovišti kvůli ceraně. Tu potvrdil  koncem
července Dol. Ke správné fumigaci jsou  v praxi tři možnosti, záleží na Vás
a veterině -  buď zbylé max 2 rámky plodu odstranit, pokud je většina
otevřeného plodu na rámku a tak kolečko zavíčkované rozdrásat a zničit, nebo
natřít plod a pak fumigovat. Osobně nerad plod ničím, ale když otevřu pár
buněk, v každé je roztoč a navíc na plástu vidím mladušky s poškozenými
křídly, není co řešit, tedy jediné správné je vyndat zbylý plod. Letos jsem
vyzkoušel kolem 20.9. zaklíckovat 7 matek  na 3 týdny do běžných přidávacích
klícek, tedy bez přístupu včel. 6 matek přežilo. Sedmá byla jiného
genetického původu (kraňka od jiného chovatele), klíckováním jsem ji zároveň
měnil, tak to nedopadlo.

Uvádíte 90km pás s úhyny včelstev. Já bych spíš napsal, že bylo letos málo
míst, kde byla v květnu a červnu snůška, a kde nemají včelaři problém.

S pozdravem

 Radek Hubač

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 10. 2014 7:09:28
Předmět: Re: pokození varroázou

"Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených
úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu
nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly
jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si
myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o
sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem
pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a
včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen
úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u
nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel"
území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je
použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je
biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I
když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování.
Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když
vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky,
které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...t"

"2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná. Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat."

Zase o trošku líp vidím, proč ta varaóza není zvládána a proč jsou ty hromadné úhyny.
Účinnost léčení závisí výhradně na koncentraci látky a ta je dána vztahem: použité množství látky ku prostoru, ve kterém se rozptylí.
Jestliže správná koncentrace léčiva vznikne, pokud dám na nástavek 2 kapky, tak pokud fumiguji do prostoru tří nástavků, musím použít 6 kapek.
Jinak správně - pro včelaře asi příliš složité a proto se to v letáku neuvádí - počet kapek by se neměl uvádět na nástavek , ale na vnitřní prostor úlu.
Jestliže se mají používat dvě kapky na klasický nástavek, což i dnes by měl být nástavek 39x24 s 10 rámky, jsou to dvě kapky na prostor úlu 38.5 litru. Zhruba 1 kapka je na 20 litrů vnitřního objemu úlu. Pokud je včelstvo na dvou nástavcích 39x24 plus ještě na vysokém dnu, tak potom je třeba dávat 5 kapek.
Třeba langstroth má vnitřní rozměr 4.65 x 3.75 dm. Pokud se zimuje ve dvou běžných nástavcích, ty mají mít výšku 2.41 plus vysoké dno 12 cm vysoké, objem vyjde 105 litrů, což vychází zase na 5 kapek. (dvě kapka na každý nástavek + 1 kapka navíc).Pokud se zimuje na nízkém dnu, vyjde objem takového úlu 85 - 90 litrů - 4 kapky.
Pokud se zimuje v 5 nízkých nástavcích langstroth, jejich výška je 167 mm plus ještě na vysokém dnu, vyjde objem takového úlu skoro 167 litrů, takže na pásek se musí nakapat 8 kapek. Pokud se použije kapek méně, je koncentrace léčiva v úlu nižší než předepsaná, se všemí důsledky, které toto na odchov roztočů odolných k léčivu má.
A tak by se dalo pokřačovat dál s každým úlem, který se tady používá.

"Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.
Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.
Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří nenechali včely vyhladovět. "

S tím souhlasím. Jedná se o to včely a snůšku sledovat a pokud snůška dlouhodobě není, tak je třeba včelám dodat zásoby - podněcovat Tím se zabývali včelaři nejméně už před 50 lety a určitě i dřív. Co jsem pochopil, dělalo se to v periodách, jednu periodu - 5 - 20 let, se protlačovalo spíš podněcování a když se potom objevili včelaři "cukráři" jejichž prodávaný med obsahoval velké množství cukru, tak naopak se prosazovalo podněcovat pomalu až tehdy, kdy včely padají hladem.
Dneska je to dáno dnešními analytickými metodami, snadným objevením řepného cukru v medu a tak se už delší dobu o podněcování v bezsnůškovém období nepíše a neprosazuje. A podněcování medem bývá drahé.
Ono u včelaře je problém, že by na odhad, jestli podněcovat nebo ne potřeboval přesnou předpověď počasí na takových 20 dnů dopředu, což jaksi není k dispozici.

Byl jsem v Německu a ve Francii. Mají letos také problém s varroázou, v Německu se očekává úhyn 30 procent včelstev. Ve Francii pro jazykovou barieru přesně nevím, ale ruční mluvou velký problém. Sám léčím 6 kapkami varidolu na tři nástavky před léty konzultováno s výzkumným ústavem s tím, že 4 kapky by měly stačit, ale jak je uvedeno v jiném příspěvku pro optimální koncetraci účinné látky a také pro dobrý pocit s dobře provedené fumigace se přikláním k 6 kapkám na tři nástavky. V roce 2007 jsem včelaře varoval. Byl jsem za pitomce. Tehdy jsem to vyřešil Gabonem. Všechna včelstva přežila, ostatní měli prázdné úly a já silnou snůšku . Reakce včelařů: jakto, že mě přežily včely.

Každoroční úhyny včelstev na varaózu, tak do 5 - 10 % bych bral spíš jako pozitivum. Přinutilo by to včelaře lépe léčit a ty horší skončit.

Dne Monday 20 October 2014 06:44:44 Radek Hubač napsal(a):

> včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního
> medu nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky
> své práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po
> vytočení jarního medu nechali pomalu 10kg.
>
> Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
> zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
> dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.


Dobrý den,

toto je problém, který jsem zatím uspokojivě nevyřešil.
Pokud zakrmíte v polovině června, to pak pro Vás snůška skončila ?
Nebo jak poznáte, že je už krmení dost, ale riziko kontaminace pozdější snůšky
ještě ne. Nebo krmíte polovinu včelstev a u druhé čekáte ? Já letos čekal na
lípu, bylo teplo, dusno, semtam sprchlo, ale lípa se nekonala. Dokonce tam,
kde je, je i vysoká spodní hladina vody. Samozřejmě, že při ceně cukru by se
mi pár kilo "medu" navíc hodilo, ale to se mi nějak nechce.
Co teda radíte? Protože tady bych si podle Vaší rady měl vybrat, mezi medem a
včelama. A asi jsem divnej, ale med je jeden z důvodů mého včelaření.
Nebo mít prostě o polovinu záložních včelstev víc trvale na KM , či jiném
léčivu a průběžně krmit a rámky si schovat jako krmení na zimu ?
Nebo prodávat jako "med" ?

Honza

Děkuji za dotaz na tělo, taky chci med, ale k tomu potřebuji včely a letos
není poslední rok světa....

za normální situace nechávám cca 2Okg medu - mednou komoru a pod ní krajní
plásty jsou také plné. Pak včely udrží plodování a přijde-li další snůška,
bohatě nahradí spotřebu, na rozdíl od včelařů, kteří včely ožebračí a pak
brečí, že druhý med nebyl. Vzhledem k tomu, že se dá odložit vytáčení
jarního medu, je to asi nejlepší cesta vytáčet, až když začíná další snůška.
Takto jsem to více let praktikoval u rodičů 250km daleko, kam jsem se
nedostal, vytočil jsem třeba až v polovině června, to ještě i řepka šla
točit. Je to na situaci.

 Pokud jde o krmení cukrem si myslím, že by šlo použít tachovskou
technologii, kdy se po vytočení dala dávka cukru. To se mně moc nelíbí,
včely nosí med pro sebe, když nebudu mít včely, nebudu mít ani med. 
Vylepšil bych to tím, že bych cukr dal při točení medu, když jsou vrchní
nástavky v medárně a po zahájení další event. snůšky bych je teprve vrátil,
tak by se cukr do medu nedostal, včely zásoby nepřenáší. Podotýkám, že u nás
po řepce bývá minimálně 14 dní mezera, spíše déle.

Letos jsem také měl problém. Včely pořádně ani nenaplnily medné komory,
neměl bych žádný med. Nechal jsem jim, co se dalo, vytočil 10kg průměr a
čekal. Protože nic nepřišlo, začal jsem v malých dávkách pokrmovat v druhé
polovině června, což by slunečnici také kvalitou neovlivnilo 1x týdně cca 1
kg cukru u silných včelstev. Ani slunečnice nic moc nedala, jen 3 včelstva
přinesly dost na zimu, tak jsem ani slunečnici netočil.

S pozdravem

 Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 10. 2014 9:36:24
Předmět: Re: pokození varroázou

"Dne Monday 20 October 2014 06:44:44 Radek Hubač napsal(a):

> včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního
> medu nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky
> své práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po
> vytočení jarního medu nechali pomalu 10kg.
>
> Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
> zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely
pár
> dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.


Dobrý den,

toto je problém, který jsem zatím uspokojivě nevyřešil.
Pokud zakrmíte v polovině června, to pak pro Vás snůška skončila ?
Nebo jak poznáte, že je už krmení dost, ale riziko kontaminace pozdější
snůšky
ještě ne. Nebo krmíte polovinu včelstev a u druhé čekáte ? Já letos čekal na

lípu, bylo teplo, dusno, semtam sprchlo, ale lípa se nekonala. Dokonce tam,
kde je, je i vysoká spodní hladina vody. Samozřejmě, že při ceně cukru by se

mi pár kilo "medu" navíc hodilo, ale to se mi nějak nechce.
Co teda radíte? Protože tady bych si podle Vaší rady měl vybrat, mezi medem
a
včelama. A asi jsem divnej, ale med je jeden z důvodů mého včelaření.
Nebo mít prostě o polovinu záložních včelstev víc trvale na KM , či jiném
léčivu a průběžně krmit a rámky si schovat jako krmení na zimu ?
Nebo prodávat jako "med" ?

Honza"

Tady se zabýváme dobou loučení a krmení naprosto zbytečně Je jen jedna věc
jistá a to je začátek kdy včely začínají vychovávat zimní generaci. Na to
nemá přece doba zahájení krmení vůbec vliv, ale závisí to na  úhlu 
ekliptiky po které  se pohybuje slunce.
To je děj který musíme respektovat. Nemůže však ovlivnit průběh snůšky v té
které oblasti. Někde probíhá od začátku května jinde od června  zrovna tak
je to s jejím koncem.Někde končí v polovině června jinde na konci srpna.
Tady pak musí každý včelař rozhodnout o způsobu léčby v červenci a srpnu a
to podle místních podmínek a ne nějakého návodu. a této době pak musí
upravovat i množství potřebných zásob pro výchovu zimní generace A NA KONCI
SRPNA ZASE UPRAVIT ZÁSOBY PO ZIMOVÁNÍ DLE MÍSTNÍCH PODMÍNEK NÁSLEDUJÍCÍCH
SNŮŠEK .
TO VŠE PAK ZÁVISÍ NA MÍSTNÍCH PODMÍNKÁCH ČI PODMÍNKÁCH VČELAŘOVU PROVOZU. To
musí pak posuzovat každý sám. Začátečník se pak musí ptát místních včelařů,
jak to tam obvykle probíhá.
Také nejsou stejné roky natož kraje.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 20. 10. 2014 6:44:58
Předmět: Re: pokození varroázou

"Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká  dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.

Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.

Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří  nenechali včely vyhladovět.

U nás ve vsi máme asi 10 včelařů, 8 si stěžovalo na hrozné loupežení jaké
nepamatují a včely těch zbývajících jsou moc pěkné. Dokonce si letos při
loupežení nepřinesly ani moc roztočů. Po 3 Formidolech v létě (Gabony jsme
neměli) nyní některá včelstva nemají již plod, tam kde mají, je plný roztočů
a fumigace je k ničemu, jedíně k vychování rezistentních roztočů. Po první
fumigaci nejsou spady překvapivě extrémní - mezi 500 a 2000. Po dobře
provedené fumigaci - bez plodu, nevidím důvod pro další čmoudění v úlech a s
očekávaným ochlazením by jedna fumigace mohla být dobrým startem pro příští
sezónu. Letos mně nepadlo ani jedno včelstvo kvůli varoáze, vloni cca 5.
Padlo mně 8 včelstev na jednom stanovišti kvůli ceraně. Tu potvrdil  koncem
července Dol. Ke správné fumigaci jsou  v praxi tři možnosti, záleží na Vás
a veterině -  buď zbylé max 2 rámky plodu odstranit, pokud je většina
otevřeného plodu na rámku a tak kolečko zavíčkované rozdrásat a zničit, nebo
natřít plod a pak fumigovat. Osobně nerad plod ničím, ale když otevřu pár
buněk, v každé je roztoč a navíc na plástu vidím mladušky s poškozenými
křídly, není co řešit, tedy jediné správné je vyndat zbylý plod. Letos jsem
vyzkoušel kolem 20.9. zaklíckovat 7 matek  na 3 týdny do běžných přidávacích
klícek, tedy bez přístupu včel. 6 matek přežilo. Sedmá byla jiného
genetického původu (kraňka od jiného chovatele), klíckováním jsem ji zároveň
měnil, tak to nedopadlo.

Uvádíte 90km pás s úhyny včelstev. Já bych spíš napsal, že bylo letos málo
míst, kde byla v květnu a červnu snůška, a kde nemají včelaři problém.

S pozdravem

 Radek Hubač

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 10. 2014 7:09:28
Předmět: Re: pokození varroázou

"Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených
úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu
nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly
jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si
myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o
sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem
pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a
včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen
úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u
nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel"
území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je
použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je
biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I
když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování.
Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když
vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky,
které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...t""

>>>>Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi<<<<
Tak si to vyzkoučej
Polož na stroupek dvou úlů sklo
V 1 zapal pásek zavěšený nahoře a ve druhém zavěšený  v odmetu
Zjistíš velmi rychle, že koř s výpary varidolu nejprve v obou úlech vystoupá
nahoru a posléze pak začne klesat dolů. Přidáš-li k oboum úlům další dva kde
bude ležet folie přímo na rámcích tak zjistíš u nich zhoršený pohyb kouře v
obou těchto úlech

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 10. 2014 7:08:28
Předmět: Koncentrace léčiva Re:

""2 kapky na obsednutou bednu, maximálně však 4 kapky. Třetí bedna totiž
nebude obsazená i kdyby byla, tak max 4 kapky, účinnost je dostatečná.
Pásek každopádně nahoru, kouř klesá. Někdy se stane, že pásek se 4mi
kapkami zhasne, na to pozor - zkontrolovat, případně opakovat."

Zase o trošku líp vidím, proč ta varaóza není zvládána a proč jsou ty
hromadné úhyny.
Účinnost léčení závisí výhradně na koncentraci látky a ta je dána vztahem:
použité množství látky ku prostoru, ve kterém se rozptylí.
Jestliže správná koncentrace léčiva vznikne, pokud dám na nástavek 2 kapky,
tak pokud fumiguji do prostoru tří nástavků, musím použít 6 kapek.
Jinak správně - pro včelaře asi příliš složité a proto se to v letáku
neuvádí - počet kapek by se neměl uvádět na nástavek , ale na vnitřní
prostor úlu.
Jestliže se mají používat dvě kapky na klasický nástavek, což i dnes by měl
být nástavek 39x24 s 10 rámky, jsou to dvě kapky na prostor úlu 38.5 litru.
Zhruba 1 kapka je na 20 litrů vnitřního objemu úlu. Pokud je včelstvo na
dvou nástavcích 39x24 plus ještě na vysokém dnu, tak potom je třeba dávat 5
kapek.
Třeba langstroth má vnitřní rozměr 4.65 x 3.75 dm. Pokud se zimuje ve dvou
běžných nástavcích, ty mají mít výšku 2.41 plus vysoké dno 12 cm vysoké,
objem vyjde 105 litrů, což vychází zase na 5 kapek. (dvě kapka na každý
nástavek + 1 kapka navíc).Pokud se zimuje na nízkém dnu, vyjde objem
takového úlu 85 - 90 litrů - 4 kapky.
Pokud se zimuje v 5 nízkých nástavcích langstroth, jejich výška je 167 mm
plus ještě na vysokém dnu, vyjde objem takového úlu skoro 167 litrů, takže
na pásek se musí nakapat 8 kapek. Pokud se použije kapek méně, je
koncentrace léčiva v úlu nižší než předepsaná, se všemí důsledky, které
toto na odchov roztočů odolných k léčivu má.
A tak by se dalo pokřačovat dál s každým úlem, který se tady používá."

Tady se zabýváme dobou loučení a krmení naprosto zbytečně Je jen jedna věc
jistá a to je začátek kdy včely začínají vychovávat zimní generaci. Na to
nemá přece doba zahájení krmení vůbec vliv, ale závisí to na úhlu
ekliptiky po které se pohybuje slunce.
Pepan

-----
To je právě to, že zjistist kdy se vychovávázimní generace je trochu obtížné a je těžké oddělit fakta od doměnek.

Co určuje výchovu zimní generace?
Slunce, snůška, nebo je to děj co probíhá poszvolna od června?

Moc výzkumů v tomhle asi nebylo aby jsme věděli co je fakt a co domněnka.

Karel

Naprostá pravda o krmení.Stejná situace byla v r.2001 a velké úhyny.Podněcovat se muselo někde dřív, jinde později podle polohy n.V.Jestli má Honza problém ,že bude vytáčet cukr,nikdo tady nepíše aby zakrmil 15 kg cukru najednou.Podněcovat po 2-3 kg za týden.V červnu bylo vše vymetené a tak včely cukr okamžitě donesly plodu a něco okolo plodu,ne do medníku.

Dlouhověké včely se líhnou v červenci, nejvíce v srpnu a již méně v září. Jsou to včely, které se nezúčastňují výživy plodu ani snůšky. Pokud nejsou k tomu donuceny okolnostmi v úle, sedí na stěnach a v podmetu a jen se vykrmují pylem. Letos jsem také řešil krmit či nekrmit podle jedné výzkumné práce. Při dodání cukru před snůškou se tento při snůšce nakonec objeví v medu, byť v malém množství. Při prodeji ze dvora to není na závadu, otázka co výkupci. Krmit jsem začal 25. června, kdy bylo jasné, že lípa nemeduje

Dne Monday 20 October 2014 15:20:26 jíra napsal(a):
> Naprostá pravda o krmení.Stejná situace byla v r.2001 a velké
> úhyny.Podněcovat se muselo někde dřív, jinde později podle polohy
> n.V.Jestli má Honza problém ,že bude vytáčet cukr,nikdo tady nepíše aby
> zakrmil 15 kg cukru najednou.Podněcovat po 2-3 kg za týden.V červnu bylo
> vše vymetené a tak včely cukr okamžitě donesly plodu a něco okolo plodu,ne
> do medníku.

no tak já to právě letos pokusně zkoušel, v dadantu a po 3 litrech roztoku 3:2
bylo trochu v plodišti a všechno, jak v dadantu mají nosily do medníku.
15 kg to je hranice na zimu.

Honza

Takže jste od začátku června do zakrmení na zimu podal včelstvům 15 kg cukru?

K té dlouhověkosti, bych se přikláněl spíše k názoru, že dlouhověká včela nevzniká v konkrétních měsících, ale během celé sezony. Dlouhověkost včel je dána silou a zdravotním stavem včelstev v kterékoliv době. Obrazně zjednodušeně - srpnovou generaci připravuje generace červencová, červencovou červnová, červnovou květnová.


Například:
Včelstvo, kterému necháme po řepce med, přirozeně ploduje a udržuje si dlouhověkost. Včelstvo, které obereme o med, s tím že ty 3 rámky zásob v plodišti stačí, a v červenci ho podněcujeme, aby vytvořilo tu masu včel, která pak připraví ony ,, zimní včely", není již tak dlouhověké.

Tedy chci tím říct, že věřím v pokus, kdy budou různé chovatelské metodiky krmení, plodování, klíckování matek v různé doby atd.. a výsledkem bude, že v jednom úle bude na jaře většina včel červnových, v jiným úlu červencových, jinde srpnových.

Co to vlastně je.
Tukové tělísko
Ve včelím zadečku jsou roztroušené nepravidelné masy jemné, obvykle bílé tkáně. Tvoří ji velký počet řídce nakupených buněk (tukové buňky nebo tukové tělísko). Slouží jako rezervní tkáň k ukládání živin, které může včela v daném okamžiku postrádat. Dospělá včela ukládá do tělíska přebytečné látky z hemolymfy Mladé včely vytvářejí v prvním týdnu života tělísko, které obsahuje zásoby tuku a bílkovin. Zvlášť výrazné je to u včel, které se vylíhly v pozdním létě nebo na podzim a nemusí se již starat o plod. Jejich enormně velké tělísko s vysokým obsahem tuku a bílkovin (tukově-bílkovinné tělísko), které se jim vytváří po spotřebování nadměrného množství pylu, jim umožňuje krmení prvního jarního plodu. Felix

Takže se dá říci, že dlouhověkost přímo ovlivňuje jako jeden z aspektů hlad?_gp_
..........
Martin H. (90.177.148.94) --- 21. 10. 2014

K té dlouhověkosti, bych se přikláněl spíše k názoru, že dlouhověká včela nevzniká v konkrétních měsících, ale během celé sezony. Dlouhověkost včel je dána silou a zdravotním stavem včelstev v kterékoliv době. Obrazně zjednodušeně - srpnovou generaci připravuje generace červencová, červencovou červnová, červnovou květnová.


Například:
Včelstvo, kterému necháme po řepce med, přirozeně ploduje a udržuje si dlouhověkost. Včelstvo, které obereme o med, s tím že ty 3 rámky zásob v plodišti stačí, a v červenci ho podněcujeme, aby vytvořilo tu masu včel, která pak připraví ony ,, zimní včely", není již tak dlouhověké.

Hlad bude, si myslím, na 1. místě. A to třeba už v červnu hned po vytočení. Taky jsem letos točil víc než jsem měl, je to cesta do pekel.

Dlouhověké včely se vytvářejí vždy. Je to nastaveno geneticky jako jeden z projevů pudu sebezáchovy. Je to otázka bytí či nebytí samozřejmě podmíněno dalšími okolnostmi zdravotním stavem a zásobami, i když tyto nejsou až tak zásadní. I při existenčním minimu část včel se líhne jako dlouhověké a po doplnění zásob v září včelstvo přežívá. Ještě dost včelařů odebere veškerý med v červenci a pak krmí na přelomu srpna a září v mezidobí od vytáčení po nakrmení v trvání přibližně 5 až 6 týdnů včelstvo výrazně omezí aktivity ale zimující generaci vytvoří s tím, že tato se ještě musí vyrovnat s nárazovým doplněním zásob. Při jednom z pokusů bylo včelstvu znemožněno plodování v měsíci červenci. Až do konce sezony přežilo i když slabší. Ranou snůšku nevyužilo, ale pak se vyrovnalo průměru.Přirozeným výběrem trvajícím milióny roků byla schopnost vytvářet dlouhověké včely dále upevňována a jako geneticky dominantní je rozhodujícím faktorem pro samotnou existenci včelstva a včelař může tomuto procesu budˇ napomáhat nebo svými špatnými zásahy škodit. V současné době je to varroáza kdy je úloha včelaře naprosto zásadní a pro přežití včelstva rozhodující.

to nečti někdo fantazíruje.UNOROVY BUDOU LEDNOVY. ASI 100 VČEL TO BY BYLA NA
JAŘE BÍDA Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 21. 10. 2014 21:46:04

Předmět:


"Tedy chci tím říct, že věřím v pokus, kdy budou různé chovatelské metodiky

krmení, plodování, klíckování matek v různé doby atd.. a výsledkem bude, že

v jednom úle bude na jaře většina včel červnových, v jiným úlu

červencových, jinde srpnových."

Dne Tuesday 21 October 2014 20:35:39 jira napsal(a):
> Takže jste od začátku června do zakrmení na zimu podal včelstvům 15 kg
> cukru?

ne krmil jsem jenom jedny, asi 3x3 kg a pak az vsechny kolem 1 srpna do zari
3-4 x 7 l roztoku 3:2. U nas v nizine v ulech z PS je spis na jare problem s
nadmernejma zasobama. Pokud bych zakrmil 25, jak tu nekdo obcas radi, tak by
se tam ty vcely nevesly :) .

Honza

přátelé rozlišujte aktuální problémy od těch méně důležitých
1/- úhyny na varoázu,vždy uvádějte Vaší lokalitu!!!
2/- příčiny úhynu
3/- metodiky léčení a možné nedostatky,další podpůrné způsoby
léčení varoázy
4/- za rozšíření varoázy je odpovědný člověk !!!!

Co říkáte novému kapátku na skleničce Varidolu? Přeléčil jsem 1x 24 včelstev a byl jsem na dně. Ve skleničce zůstalo pár kapek v rohu. Byl to pro mě šok, jak rychle zmizel obsah skleničky. Dával jsem jako vždy 3 kapky na knot. Fleky, které na knotu vznikly, měli větší průměr, než jsem zvyklý. Znamená to, že kapky jsou větší, než dříve. Kolega udělal stejnou zkušenost. S většíma kapkama by ale přestala platit pravidla o počtu kapek, na který jsme byli zvyklí a o kterých se tu vedla diskuse. Jak jste na tom vy? Navíc nová kapátka blbě kapou, jde to s nimi pomaleji.

Toto není facebook nebo jiný ksichtový sociální webový systém.

Důležité je vše i to, co se zdá, že vůbec nesouvisí s úhynem.

Lokalita je celá ČR. Ato po zdejším zjištění, že kolapsy se nevyhýbají ani výš než 700 n.m.

Příčinu nikdo netuší ani teoreticky. Dol který by to měl vědět, asi nedělá co má, jen sbírají informace a nanic nedojdou, nesbírají vzorky, nedetekují ze souší co zbyly nic pokud vím, příčina bude oficiálně tedy hodně dlouho neznámá.

Metodiky selhávají, alternativní způsoby jsou pronásledovány s obviněním takovým, že mohou za horší situaci a že zato může nakonec chovatel sám.


Možná byl příspěvek na který reaguji myšlen jinak, ale jako takový je dost až moc přímý, úhyny včelstev nejsou jednoduchou otázkou a vůbec ne snadnou odpovědí a rozhodnutí co změnit v postupech léčby pro celou ČR v chovu jsou tak velmi těžká ne-li nemožná.
_gp_


........
ehra (37.48.44.183) --- 22. 10. 2014
úhyny na varoazu

přátelé rozlišujte aktuální problémy od těch méně důležitých
1/- úhyny na varoázu,vždy uvádějte Vaší lokalitu!!!
2/- příčiny úhynu
3/- metodiky léčení a možné nedostatky,další podpůrné způsoby
léčení varoázy
4/- za rozšíření varoázy je odpovědný člověk !!!!

Kapátka kapou dobře, jsou lepší než ty mačkací po kterých jsem měl ještě týden amitrazový smrad na rukách.

Vevnitř je excentricky vzduchová násoska, sklenička se musí natočit k hladině. Kapání, co jsem zjistil, je rychlé natolik, že je vhodně si pásky předchystat do řad a potom jen zjistit ten rytmus kapání. Á tři kapky mi vyjdou asi na 40 pásků. Jako vždy záleží na teplotě a viskozitě léčiva, v zimě kape hůř, když je tepleji lépe. Každopádně hodně dělá to natočení skleničky. Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_
........
Honza (90.183.11.202) --- 23. 10. 2014
Varidol

Co říkáte novému kapátku na skleničce Varidolu? Přeléčil jsem 1x 24 včelstev a byl jsem na dně. Ve skleničce zůstalo pár kapek v rohu. Byl to pro mě šok, jak rychle zmizel obsah skleničky. Dával jsem jako vždy 3 kapky na knot.

K bodu 4 ještě patří dodad,  --- a jeho chamtivost k získání ještě větších
zisků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: ehra <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 22. 10. 2014 18:23:07
Předmět: úhyny na varoazu

"přátelé rozlišujte aktuální problémy od těch méně důležitých
1/- úhyny na varoázu,vždy uvádějte Vaší lokalitu!!!
2/- příčiny úhynu
3/- metodiky léčení a možné nedostatky,další podpůrné způsoby
léčení varoázy
4/- za rozšíření varoázy je odpovědný člověk !!!!"

>>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_<<<<

S TÍM BYCH POLEMIZOVAL.
Pásek musí co ponejvíce zůstat suchý, při jeho hoření ,,Horké zplodiny" pak
odpařují léčivo do prostoru.
Léčivo nesmí hořet jak si někteří mylně myslí.
To pak nejspíše je důvodem špatné účinnosti léčiva. 
Zrovna tak to bude i v případech, kdy se včelařům z důvodu šetření kapou
kapky na pásky. Než pak dojde domů léčivo se vypaří a on tam pálí jen
prázdný pásek, Nebo pásek více navlhne a pak má při hoření nižší teplotu a
část léčiva shoří.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 10. 2014 9:36:16
Předmět: Re: Varidol

"Kapátka kapou dobře, jsou lepší než ty mačkací po kterých jsem měl ještě
týden amitrazový smrad na rukách.

Vevnitř je excentricky vzduchová násoska, sklenička se musí natočit k
hladině. Kapání, co jsem zjistil, je rychlé natolik, že je vhodně si pásky
předchystat do řad a potom jen zjistit ten rytmus kapání. Á tři kapky mi
vyjdou asi na 40 pásků. Jako vždy záleží na teplotě a viskozitě léčiva, v
zimě kape hůř, když je tepleji lépe. Každopádně hodně dělá to natočení
skleničky. Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_
.......
Honza (90.183.11.202) --- 23. 10. 2014
Varidol

Co říkáte novému kapátku na skleničce Varidolu? Přeléčil jsem 1x 24
včelstev a byl jsem na dně. Ve skleničce zůstalo pár kapek v rohu. Byl to
pro mě šok, jak rychle zmizel obsah skleničky. Dával jsem jako vždy 3 kapky
na knot."

Vevnitř je excentricky vzduchová násoska, sklenička se musí natočit k hladině. Kapání, co jsem zjistil, je rychlé natolik, že je vhodně si pásky předchystat do řad a potom jen zjistit ten rytmus kapání. Á tři kapky mi vyjdou asi na 40 pásků. Jako vždy záleží na teplotě a viskozitě léčiva, v zimě kape hůř, když je tepleji lépe. Každopádně hodně dělá to natočení skleničky. Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží rovnoměrně po pásku, aplikovat. _gp_
........


Nejlepší je si je doma v teple po provrtání vrtačko napíchat hřebíky do polystyrenové desky a na včelnici už jen pokapat

..musím říct, že mě přímo fascinuje lidová tvořivost co se léků týče. Ke
každému léčivu je návod, kterého dodržení by měl zaručovat maximální účinek
(či užitek). A vždycky se najde někdo, kdo vymyslí něco lepšího než ten, kdo
lék vymyslel nebo produkuje.
Pokud se nemýlím, je v návodu napsáno něco ve smyslu "nakapejte na pásek
těsně před zapálením".

Postupujete-li jinak, nemůžete se Vy divit nižšímu účinku či jinému
problému, a my ostatní resistenci roztočů, úhynu včelstev a podobně. Zde
mnoho problémů totiž začíná.




Josef

">>>> Léčivo podle mého názoru, je lepší si na pásky den až dva
předchystat, zabalit do toho pytlíku a až po té době kdy se rozloží
rovnoměrně po pásku, aplikovat.<<<<


"

"Co říkáte novému kapátku na skleničce Varidolu? Přeléčil jsem 1x 24 včelstev a byl jsem na dně. Ve skleničce zůstalo pár kapek v rohu. Byl to pro mě šok, jak rychle zmizel obsah skleničky. Dával jsem jako vždy 3 kapky na knot. Fleky, které na knotu vznikly, měli větší průměr, než jsem zvyklý. Znamená to, že kapky jsou větší, než dříve."
Kapky by měly být stejné. Jejich velikost závisí na povrchovém napětí rozhraní kapalina vzduch, potom na viskozitě a na měrné hmotnosti té kapaliny - léčiva.
Co jsem si kdysi všiml stran "mizení kapek" děje se to při častém přenášení. Lahvička se převrátí na bok nebo tak nějak a kapátkem pak unikne nezanedbatelná část léčiva. Takových čtvrt, půl mililitru uniklých do víčka se při otevření ani nemusí zjistit, přitom jeden mililitr by mělo být asi 30 kapek. Pokud se lahvičkou fumiguje mnoho stanovišť s malým množstvím včelstev, jsou ty ztráty významné. A zvláště kdyřž se dnes do lahvičky dává jen tuším 2.5 mililitru, poslední cca půl mililitru totiž zůstává v lahvičce .
Jediné, co ovlivňuje velikost kapek poměrně významně, je přes vizkozitu teplota. Léčivo ponechané přes noc venku ve včelíně nebo dokonce venku bude mít oproti léčivu umístěném někde ve vytápěném prostoru kapky větší.

Lékovka s Varidolem obsahuje 5 ml. Amitrazu 125 mg/ml. Vyzkoušel jsem a v lékovce je ca 120 kapek léčivého přípravku. Plná lékovka vychází při dvou nástavcích (4 kapky) na ca 33 včelstev - mám ověřeno. Kapátko je násobně lepší než v minulosti, neteče to po lahvičce a neumažete si ruce od léčiva. K tomu je přiložen návod k použití a aplikaci. Co víc k tomu, je třeba dobře číst a dodržovat návod k použití a nevymýšlt nějaké ptákoviny.

Tak, jak je dnes konstruováno kapátko a uzávěr lékovky nic nikam nemůže uniknout a ni se ztratit, jak zde kdosi píše. Ono hodně chovatelů je přesvědčeno, že z lékovek něco vyteklo, ale jsou to lékovky na 10 ml a je v nich 5 ml. Tak nějaká ztráta je jen dojem. Dále se jim jeví 2 kapky na nástavek málo, ale je to ověřeno, jako dostatečné množství účinné látky a proto je zbytečné zanášet toho do včelstev více. Jsem příznivcem konvenčího léčení, ale musí se s tím zacházet velmi obezřetně.

Jediné, co ovlivňuje velikost kapek poměrně významně, je přes vizkozitu teplota. Léčivo ponechané přes noc venku ve včelíně nebo dokonce venku bude mít oproti léčivu umístěném někde ve vytápěném prostoru kapky větší.
---------------------------------------------------
Vyzkoušel jsem a v lékovce je ca 120 kapek léčivého přípravku.
---------------------------------------------------
Má někdo zjištěno, kolik je kapek Varidolu např. při 10°C a 20°C? Děkuji předem za odpověď. H.

jen pro čtení příspěvků