76141

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


tošovský (213.192.26.58) --- 17. 10. 2014
poškození varroázou

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gp (93.92.52.23) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou

No co s úlem po úhynu a vyloupení by po padesáti letech praxe, měl chovatel vědět. Pokud to neví, neměl by včelařit.

_gp_
..........
tošovský (213.192.26.58) --- 17. 10. 2014
poškození varroázou

Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod. Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z letošního roku neopakovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Brenner (195.39.39.2) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou

Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel" území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování. Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky, které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Cervenka (e-mailem) --- 18. 10. 2014
Re: pokození varroázou

toto u nas probehlo cca pred 3 lety, do ted nevim, co s tim,
ani co to bylo. Zajimave je, ze kamarad cca 3km vzduchem tyto problemy nema,
ale tady v okoli je mame, on je jina ZO. Takze jestli jsme tu nahodou nemeli
nejakou spatnou sarzi leciva ... Pred 3 lety jsem mel Gabon a ne KM, ted uz
pouzivam KM.
Po uhynu cca 40 vcelstev byla v dalsim roce vcelstva napadena
nosemou, predpokladam, ceranae, protoze utepleni a zuzovani nepomohlo.
Proste chovam vcely v novych ulech, vyvarenych ramcich, bez mezisten na volnem
dile a letos mi uz takto zmizely asi 3 vcelstva, jistota bude jaro, jak to
dopadne. Tehdy bylo "znamemi" neochota odebirat cukr , i kdyz byla vcelstva
silna. Nejsmutnejsi je to pak pristi rok, kdy sice existuje dotace na matku,
ale oddelek ne. Nesouhlasim z dotacema, vyjma techto pripadu, kdy paradoxne
nejsou.
Ja mel problem se vcelama, matky si mohu vychovat. Takze misto oddelku jsem
koupil 5 vcelstev a rozsekal to na oddelky.
Nevim, jestli je to nahoda, ale uhyny prezila jen jedna matka vigor (vcelstvo
zeslablo na jednu ulicku), inseminovana. Je ji 5 let a stale zije.

Mozna by stalo za uvazenou, pokud by svaz po kampani Bez medu to nejde udelal
kampan "Bez vcel to nejde" a pri sve spoluucasti nejak zaukoloval VUVc , nebo
jine vyzkumniky co se vlastne deje.

I kdyz nevesme hlavu, tumida je za dvermi, asijska srsen taky, takze mozna
bude na co vzpominat.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.101.45.181) --- 18. 10. 2014
Re: pokození varroázou

Ztrátu vitality včesltev, nechuť brát, bránit se, včelám, vosám, atd, zmizení včelstva nebo pokálení v zimě a silné zeslabení.
Nic nového - od 2007 znám, od 2008 bez roztočů. Takže dneska mě chytré průpovídky a moudra že včelaři špatně léčí a proto jim hynou včely už nerozčilují, spíš baví.

Od 2007 je všem co by se měli smekat jasné, že chyba není u nich ale u včelařů. Protože ... ... ... .. a protože ... .. u nich je všechno v pořádku. :-)

Jsme v tom sami zyvkejme si, přemýšlejme a hledejme. Podle mě je třeba chovat z toho co přežije a nenakupovat pořád někde něco odjinud.
Hlavně nehledejme chybu jak už jsem zaslechl že je to trest, protože už nejsou komise na léčení. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou

Tady bych neradil, aby použil souše pro oddělky. Jestli padly včely loupeží v důsledku nosemy, tak na tu nic neplatí. Doporučuji souše vyvařit, rámky spálit a úly vy dezinfikovat chlornanem sodným "1 litr sava, 0,5 kg louhu sodného rozpustit v 10 litrech teplé vody " úly oškrabat a vytřít tímto roztokem třeba třikrát po sobě a pak vodou opláchnout. Pokud se týká , že by tam byla nosem tak na ni nic neplatí kromě louhu a sava. Vytíráme houbičkou připevněnou na dlouhé laťce a používáme při práci ochranné pomůcky. Podle popisu se pravděpodobně nejedná o varroazu. JM

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2014
Re: poškození varroázou

"Tady bych neradil, aby použil souše pro oddělky. Jestli padly včely loupeží v důsledku nosemy, tak na tu nic neplatí. Doporučuji souše vyvařit, rámky spálit a úly vy dezinfikovat chlornanem sodným "1 litr sava, 0,5 kg louhu sodného rozpustit v 10 litrech teplé vody " úly oškrabat a vytřít tímto roztokem třeba třikrát po sobě a pak vodou opláchnout. Pokud se týká , že by tam byla nosem tak na ni nic neplatí kromě louhu a sava. Vytíráme houbičkou připevněnou na dlouhé laťce a používáme při práci ochranné pomůcky. Podle popisu se pravděpodobně nejedná o varroazu. JM"
To je podle mně prakticky zbytečné. Nejedná se o nemoc, která vytváří nějaká diagnostikovaná ohniska, která by šla takovou desinfekci a likvidací zničit, ale o plošné promoření všech včelstev. I kdyby se povedlo na stanovišti všechny známky N.c. zničit a dovezené oddělky byly N.C. prosté, do půl roku, jednoho roku je stanoviště promořeno na původní úroveň loupeží či zalétáním včel od okolních včelařů. Dokonce je to kontraproduktivní a zakládá na další úhyny v pro včelaře nejcitlivějším období , fázi zazimovaných včelstev. Pokud se totiž včelstva rozvinou a zesílí relativně bez přítomnosti N C a zvýší se jejich vnímavost třeba intenzívním využíváním takových včelstev na produkci medu, může po rozvoji slídění v červenci a srpnu skokový vzrůst zamořeni N.C. ty včelstva, obvykle ta nejsilnější, zase odstřelit.
Očištění úlů zvnitřku, zvenku, jejich desinfekce, vyvaření nadbytečných plástů, očištění a desinfekce rámků ze zrušených plástů ano, likvidace toho, co je staré a rozpadlé taky, ale žádné zbytečné ničení. To prospívá jen dotovaným výrobcům úlů a plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 18. 10. 2014
Re: pokozenĂ­ varroĂĄzou

To je samozřejmé úly podle typu vysířit nebo vymýt louhem včetně rámků.
Staré dílo zrušit a oddělky dát na mezistěny. Dokonce tuto situaci lze i
využít k získání dalšího vosku, použitím jen poloviny mezistěn. Zbytek
postaví jako volnou stavbu. To se mezistěny řežou po uhlopříčce nebo se
dávají celé střídavě s prázdným rámkem

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: toovský <m.tosovsky/=/tiscali.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2014 23:10:47
Předmět: pokození varroázou

"Nejsem sice včelař, ale můj otec včelaří více jak padesát let, co se mu
však přihodilo letos je jak z jiného světa. Sezona nepatřila k nějak
vydařeným, přesto zakrmoval na zimu 12 včelstev, bohužel dnes nemá ani
jedny. Takový nálet zlodějek v půli září, při střídání teplot ještě
nezažil. nepomáhalo zmenšování česen, sláma a seno v česnech, při zvýšené
teplotě přes den to před úly vypadalo jak při konci světa za zvuků, které
ještě před tím nikdy za celý svůj život neviděl. Tato situace trvala s
přestávkami čtrnáct dní a po ní nezbylo nic, než jen kompletně vybrané úly
se zásobami, plodem a všechny včely pryč. Je pravda, že včelstva byla po
letošní mírné zimě i přes provedenou léčbu napadena varroázou, ale takový
konec nikdo nečekal. Prosím o radu co dál, jak postupovat, jestli razantně
chemicky ošetřit ú Děkuji všem za raduly, či se zbavit všeho díla apod.
Oddělky na příští rok máme sice objednané, ale je tu obava aby se situace z
letošního roku neopakovala."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 18. 10. 2014
Re: poškození varroázou

Milý příteli je tento popis úhynu jasný. Nejedná se o varroazu, ale o nosemu ceranea. Úhyn při varroaze nastává koncem října a ve včelstvech zůstávaji zásovy bez včel. Při nosemě je včelstvo loupeno a zůstávaji jen prázdné rámky v úlech bez včel. Přečtěte si příspěvek v diskusi na který nikdo nechtěl reagovat, ale je to tak: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Varroa nebo nosema ?
Pár znalostí o nosemě ceranea.
Včelařům , kteří mají úhyny včelstev je letos více než v roce 2007 - 2008. Hynou celá stanoviště a to jak na nosemu, tak i na varroazu. U nosem včelař nic neovlivní, ale u varoazy ano. Letos včas BYLO UPOZORŇOVÁNO, že bude přemnožená varroaza. Co k tomu udělali včelaři, co výbory ZO a co neorganizovaní včelaři? Nic začali léčit včelstva v druhé polovině srpna, mnozí vůbec ne. Včelař musí začít léčit okolo 20. června formidolem a podruhé znovu okolo 10. července, ochránit včelu červencovou, která je dlouhověká pokud ji roztoč v buňkách nedecimuje vytvoří si tukové tělísko a vydrží do dubna. Pokud ji roztoč vysává nemá dostatek zásobních látek pro tvorbu tukového tělíska a je včelou krátkověkou, která hyne koncem října a to tady je. Včelař nepřizná, že je to jeho chyb, že pro to nic neudělal. Svádí se to na špatný cukr, na různé postřiky v měsíci květnu a p. Bude-li ještě jedna zima jako byla 2013 -14, tak nebude rok bez medu jako letos, ale bude ještě rok bez včel a medu. Přečtěte si brožuru od Veselého " Celý rok proti varroaze " a o tom diskutujte a ne o ležanech. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu