- (e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ varroĂĄzou
Tady se zabýváme dobou loučení a krmení naprosto zbytečně Je jen jedna věc
jistá a to je začátek kdy včely začínají vychovávat zimní generaci. Na to
nemá přece doba zahájení krmení vůbec vliv, ale závisí to na úhlu
ekliptiky po které se pohybuje slunce.
To je děj který musíme respektovat. Nemůže však ovlivnit průběh snůšky v té
které oblasti. Někde probíhá od začátku května jinde od června zrovna tak
je to s jejím koncem.Někde končí v polovině června jinde na konci srpna.
Tady pak musí každý včelař rozhodnout o způsobu léčby v červenci a srpnu a
to podle místních podmínek a ne nějakého návodu. a této době pak musí
upravovat i množství potřebných zásob pro výchovu zimní generace A NA KONCI
SRPNA ZASE UPRAVIT ZÁSOBY PO ZIMOVÁNÍ DLE MÍSTNÍCH PODMÍNEK NÁSLEDUJÍCÍCH
SNŮŠEK .
TO VŠE PAK ZÁVISÍ NA MÍSTNÍCH PODMÍNKÁCH ČI PODMÍNKÁCH VČELAŘOVU PROVOZU. To
musí pak posuzovat každý sám. Začátečník se pak musí ptát místních včelařů,
jak to tam obvykle probíhá.
Také nejsou stejné roky natož kraje.
pepan
---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 20. 10. 2014 6:44:58
Předmět: Re: pokození varroázou
"Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká dostatečně zpět, zabýváte se
dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.
Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové
včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu
nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své
práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení
jarního medu nechali pomalu 10kg.
Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení
zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár
dobrých včelařů, kteří nenechali včely vyhladovět.
U nás ve vsi máme asi 10 včelařů, 8 si stěžovalo na hrozné loupežení jaké
nepamatují a včely těch zbývajících jsou moc pěkné. Dokonce si letos při
loupežení nepřinesly ani moc roztočů. Po 3 Formidolech v létě (Gabony jsme
neměli) nyní některá včelstva nemají již plod, tam kde mají, je plný roztočů
a fumigace je k ničemu, jedíně k vychování rezistentních roztočů. Po první
fumigaci nejsou spady překvapivě extrémní - mezi 500 a 2000. Po dobře
provedené fumigaci - bez plodu, nevidím důvod pro další čmoudění v úlech a s
očekávaným ochlazením by jedna fumigace mohla být dobrým startem pro příští
sezónu. Letos mně nepadlo ani jedno včelstvo kvůli varoáze, vloni cca 5.
Padlo mně 8 včelstev na jednom stanovišti kvůli ceraně. Tu potvrdil koncem
července Dol. Ke správné fumigaci jsou v praxi tři možnosti, záleží na Vás
a veterině - buď zbylé max 2 rámky plodu odstranit, pokud je většina
otevřeného plodu na rámku a tak kolečko zavíčkované rozdrásat a zničit, nebo
natřít plod a pak fumigovat. Osobně nerad plod ničím, ale když otevřu pár
buněk, v každé je roztoč a navíc na plástu vidím mladušky s poškozenými
křídly, není co řešit, tedy jediné správné je vyndat zbylý plod. Letos jsem
vyzkoušel kolem 20.9. zaklíckovat 7 matek na 3 týdny do běžných přidávacích
klícek, tedy bez přístupu včel. 6 matek přežilo. Sedmá byla jiného
genetického původu (kraňka od jiného chovatele), klíckováním jsem ji zároveň
měnil, tak to nedopadlo.
Uvádíte 90km pás s úhyny včelstev. Já bych spíš napsal, že bylo letos málo
míst, kde byla v květnu a červnu snůška, a kde nemají včelaři problém.
S pozdravem
Radek Hubač
---------- Původní zpráva ----------
Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 10. 2014 7:09:28
Předmět: Re: pokození varroázou
"Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených
úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu
nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly
jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař...
Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si
myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o
sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem
pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a
včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen
úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u
nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel"
území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí.
A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je
použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je
biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I
když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování.
Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když
vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky,
které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...t""
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64913
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |