Archiv Včelařské konference

Letos pozoruji, že včelstva i oddělky si nechávají trubce mnohem déle, než jiné roky. Možná na to má vliv léto totálně bez snůšky (alespoň u mě ve středních Čechách).
Ivan

Pokud by Vigorku neměli, potom si myslím, že je to jedno. Klidně je nechej všechny, ony si včely poradí.

Teď jde spíš o to, pokud Vigorku potvrdí, aby se nevylíhla některá z těch uzavřených matečníků.
Kdyby v úle byla mladá matka, težko říct, jak by chtěly včely přijmout tu cizí (i když oplodněnou).
Potom by bylo zřejmě lepší ty zavíčkované matečníky vylámat.

Napište e-mail na tuto adresu, cimala/=/vcelimed.cz myslím, že matky určitě mají. /včela kraňská - linie Praděd/. Před 14 dny jsem matku na dobírku od nich kupoval. Zkoušel jsem přidání matky podle Včelařství č.7/2007, perfektní a bez problémů. S pozdravem Jirka

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kohant <kohant/=/post.cz>
> Předmět: Ztr?ta matky koncem srpna
> Datum: 31.8.2007 06:48:31
> ----------------------------------------
> Včera jsem kontroloval odpařovače kyseliny mravenčí. V jednom včelstvu
> chybí otevřený plod a je tu několik vystavěných matečníků, některé
> uzavřené. Bude matka začátkem září ještě oplodněná, nebo mám shánět novou?
>
>
>

Bohužel zaběhnutý včelař nejsem, začal jsem v květnu. A tak vysílám SOS. Roje vyrostly do plně obsazených 4NN. Spojit je do osmi? Kyselinu jsem dával šedesátiprocentní.

Pro neznalého oboru by mohla být zajímavá i informace, že dým z kuřáku
většinou nemá včely zahnat svou intenzitou. Včely již ale mají v genech
zakódováno, že kouř znamená oheň a možná i nutnost opustit stávající
"bydliště". Místo na pracujícího včelaře se proto vrhnou na medné zásoby,
aby měly ve volátkách dostatek zdroje energie pro případné stěhování. Je to
jako při rojení - normálně bývá na l kg asi 10 000 včel, při rojení ale jen
asi 6 000 a zbytek hmotnosti tvoří zásoby medu na cestu.
S pozdravem Petr.

> Pro neznalého oboru by mohla být zajímavá i informace, že dým z kuřáku
> většinou nemá včely zahnat svou intenzitou. Včely již ale mají v
> genech zakódováno, že kouř znamená oheň a možná i nutnost opustit
> stávající "bydliště". Místo na pracujícího včelaře se proto vrhnou na
> medné zásoby,

Pro neznaly oboru by mozna nebyla naskodu informace ze se do kuraku
nemaj davat sisky, smolnaty drevo, jehlici atd. Kour muze pak
obsohovat ruzny hnusoviny (na pr dioxiny). Dobry je ztrouchnively
drevo z listnatejchg stromu (jiva, vrba), da se pouzivat karton vod
vajec a prej nejlepsi jsou stary vod brouku prepracovany, uschnuty,
proprsely kravsky lejna. To je cista celulosa bez pojidel, tvrdidel
atd.

\vov

Pro matku Vigor zkus zavolat do Zubří na tel. 571658869. Tuto středu jsem matku objednal a následující den jsem ji již obdržel. Pokud potvrdí, že matky jsou, pak bych teprve vylámal všechny matečníky.

Výměna matek na podzim je nová věc zatím nijak moc rozšířená. Běžně se matky
měnily v létě, takže v tuto dobu měl včelař v úlech jen to, co plánoval
přezimovat. Důkazem je to, že chovy matky už nemají, které mají,
vyprodávají je. Takže běžný racionální a zaběhaný včelař v tuto dobu matky
na výměnu nemá kromě matek v záložních včelstvech, to je včelstvech ve
velkých oddělcích schopných přezimovat a na jaře zesílit v nové včelstvo.
Co se týká výchovy nové matky v tuto dobu, je to velká loterie a velká
pravděpodobnost, že se matka kvůli nedostatku trubců neoplodní nebo oplodní
špatně. Taková nouzová matka bývá i menší než klasická matka. Pokud toto
včelstvo půjde do zimy slabé, vznikne potřeba ho spojit s druhým včelstvem,
potom se tato matka musí najít a zamáčknout a to by mohl být za špatného
počasí pozdě na podzim a u mladé pohyblivé malé nouzové matky problém. I
kdyby byla nová matka kvalitní, dlouhé období bez matky se podepíše na
kvalitě včel, takže nová matka bude muset ty včely částečně nahradit a silně
zaplodovat ještě v říjnu se všemi riziky, které z toho plynou.
Doporučil bych, pokud nyní neseženeš matku, sehnat oddělek s letošní matkou
dostatečně silný pro přezimování, pokud ho někdo bude ochoten prodat. Ztráta
jednoho ze dvou včelstve je ztráta 50 procent včelstev a to ještě před
zimou. Zhruba za měsíc a něco bude jasné, jestli se matka povedla, to je
jestli zavíčkovaný plod v rozsahu v té době odhaduji 5 - 15 dm2 bude
kvalitní, nebude mezerovitý a nebudou tam trubčí buňky. Nebo pokud se
nepovedla, v říjnu je ještě počasí na to starou matku odstranit a včely
zachránit přidáním toho oddělku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 31, 2007 1:34 PM
Subject: Re: Ztráta matky koncem srpna


> V první řadě je nutno říct, že zaběhnutý a racionálně myslící včelař touto
> dobou žádná SOS nevysílá, protože je na občas podobné situace připraven.
Má
> v plemenáčích připravené nové matky a hned může reagovat. Je li včelstvo
> osiřelé a má trubce a záleží li mi na výnosech medu a nákladech, nejlepší
> je včelstva spojit a další sezonu způsob včelaření poupravit. Je docela
> možné, že takto napravené včelstvo na jaře bude obsedat pouze několik
> plástů a výnos v nedohlednu. Jelikož píšeš o dávkovači KM. je možné, že
jsi
> přepískl koncentraci par. V literartuře se pak o ztrátách matek píše zcela
> zběžně. Já používám pouze desky z Dolu a tak jsem se s tím zatím nesetkal.
> Zdraví R. Stonjek

Dioxiny jsou látky obsahující hodně chlóru a jako takové nevzniknou z
jakkoliv smolnatého dřeva nebo šišek, pokud tam ten chlór už není předem.
Strašit dioxiny ve včelařství, protože to jsou zdravotně velmi nepříjemné
látky a obtížně zničitelné, je dost nezodpovědné. Chlór se bude, když už,
objevovat spíše u umělých materiálů, jako jsou ty kartony, papíry nebo dřevo
natřené barvami nebo jinak chemicky impregnované. O dioxinech si myslím, že
ze soukromých osob ho nejvíc pořád ještě vyprodukují ti, co v pecích topí
plasty nebo v přírodě na ohníčku pálí plasty, protože ty plasty s velkým
obsahem chlóru se pořád ještě v plastových odpadech nacházejí. Náklad
starých kabelů, to musí být po spálení uplná dioxinová bomba. -:) Ve dřevě
by se mohl v malém množství objevit chlór pouze z okolí cest z zimních
solných postřiků. Jinak souhlasím, že ze smol a pryskyřic mohou v kuřláku
vznikat rozličné a škodlivé sloučeniny.

Já rozlišuji, jestli jsem v uzavřeném prostoru - včelínu nebo venku. Ve
včelíně dávám do kuřláku hlavně ztrouchnivělé dřevo, zdá se mi, že má
příjemný kouř. Venku třeba i látky, které na rozdíl od dřeva se snadněji
zapalují, třeba hobru. Tu správnou, která má málo pojiva. Občas přidávám i
smrkové šišky, protože za prvé se mně zdá, že jejich kouř je na včely
účinnější a za druhé šišky jsou už od přírody té správné velikosti do
kuřláku. Poloztrouchnivělé dřevo určené do kuřláku vždy zbavuji kůry. Pokud
jsou v ovzduší nějaké škodliviny a pokud se mají z prostředí dostat do
dřeva, nejvíc jich bude právě v kůře. Taky kouř z kůry se mně zdá dost
dráždivý a z trouchnivějící kůry ještě víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "V ela sk konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 31, 2007 5:53 PM
Subject: Re: kuřlák


> > Pro neznalého oboru by mohla být zajímavá i informace, ?e dým z kuřáku
> > vět?inou nemá včely zahnat svou intenzitou. Včely ji? ale mají v
> > genech zakódováno, ?e kouř znamená oheň a mo?ná i nutnost opustit
> > stávající "bydli?tě". Místo na pracujícího včelaře se proto vrhnou na
> > medné zásoby,
>
> Pro neznaly oboru by mozna nebyla naskodu informace ze se do kuraku
> nemaj davat sisky, smolnaty drevo, jehlici atd. Kour muze pak
> obsohovat ruzny hnusoviny (na pr dioxiny). Dobry je ztrouchnively
> drevo z listnatejchg stromu (jiva, vrba), da se pouzivat karton vod
> vajec a prej nejlepsi jsou stary vod brouku prepracovany, uschnuty,
> proprsely kravsky lejna. To je cista celulosa bez pojidel, tvrdidel
> atd.
>
> \vov
>
>

Ivan:
>Letos pozoruji, že včelstva i oddělky si nechávají trubce mnohem déle, než jiné roky. <
....

To jsem si také myslel, ale je to o podletním přísunu nektaru. Takže buď dobrá snůška - u nás ze slunečnice a spadky kde jsou včely co nejblíže, nebo také je možný přebytek kvůli tomu co tu píše Anton - probíhající tiché výměny. Tam může jít i o cizí trubce, které třeba i zalétnou.

Potom jsou vidět i pozdní generace takových trubců u včelstev, kde je kombinace první s druhou (snůška + chovná nálada) a navíc je v úlu mnoho trubčiny. Mám odpozorováno, že trubčina - je asi jakýmsi magnetem na trubce a pozdržovacím elementem pro nástup "dívčí války". Jde asi u této "trojkombinace" - silná snůška - chovná nálada - mnoho trubčiny, o dávno přirozený element hojnosti u medonosné včely a přítomnost trubců u takových silných včelstev je do zamrznutí znatelná i bez probíhající tiché výměny. Jde jen ale o několik jedinců.

Takže jsou prý nové metody ohřevu medu ve světě prozkoumány. Nemám přístup do plného zdroje, ale nalezl jsem na internetu práci, podle kterých je možné tyto alternativní metoty pojat za běžné, doporučené(konvenční).

Více v novince:

http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&id=838%3Amikrovlnnemu-zpracovani-medu-sviti-zelena&Itemid=1&option=com_content

.......
Vita:
Přátelé,
proč to tolik řešíte?
Existuje nějaký pádný důvod PRO ohřev medu v mikrovlnce? Já o žádném nevím.
Důvody proti jsou naopak nasnadě:

A) med velmi dobře pohlcuje mikrovlny a ty se nedostanou do hlobky => med se na povrchu snadno přehřeje, mikrovlnku je třeba nastavit na minimální výkon a pak rozpouštění trvá poměrně dlouho a ztrácí se jediná výhoda mikrovlnky oproti ostatním způsobům.

B)je absolutní nesmysl med (jakkoliv!) rozehřívat. Tím nemám na mysli, že se přitom znehodnocuje (šetrný ohřev je OK), ale hlavně není to vůbec praktické. Je to spousta práce navíc pro včelaře a mnoho upatlaných stolů u konzumentů. Naučte se pastovat a mikrovlnka vás přestane strašit!

Znám včelaře,který krmí včely roztokem cukru 2 : 1 ,to znamená 20 kg cukru a 10 litrů vody.Sice to trvá déle,než li se to rozpustí,ale on tvrdí,že to má vyzkoušeno a že mu nevadí,že to včely odebírají o něco déle.
Platilo dříve,že poměr byl doporučován 3 : 2 a po mnoho let
to bylo pravidlem pro všechny včelaře.
Jaký je Váš názor na tento způsob - 2 : 1 a jak to svědčí včelám při odebírání roztoku,krmí v 4 litrových sklenicích postavených s prosakovacími víčky nahoře na rámky.

komárek:
>Jaký je Váš názor na tento způsob - 2 : 1 a jak to svědčí včelám při odebírání roztoku,krmí v 4 litrových sklenicích postavených s prosakovacími víčky nahoře na rámky.<
.....
Je to moc hustý. Včely to nejenže odebírají pomaleji, ale stačí snůška z jetele (u nás toho vysokého co jde do granulí nebo siláže) a zásoby jsou komplet zkrystalizovaný.

4L sklenice, jestli není někdo gramlavý, tak se rozbije jen velmi málo. A jestli jsou pravidelně čištěny a dezinfikovány víčka, tak i s protečením není až tak velká ztráta. (tak se ukáže ale vždy)

Gusto, co pozoruji, tak:
- přísun nektaru nula (kromě doplnění zásob, které jsem skončil před cca 14 dny)

- tiché výměny, no nevím, uvidíme

GP> navíc je v úlu mnoho trubčiny. Mám odpozorováno, že trubčina - je asi jakýmsi magnetem na trubce a pozdržovacím elementem pro nástup "dívčí války".
- U produkčních včelstav trubčina je, u oddělků jen pár buněk

GP> Jde jen ale o několik jedinců.
Souhlas, žádné zástupy, občas nějaký trubec. Asi si je nechávají na zimu, aby měly víc srandy :-)

Ivan

GP> ...nalezl jsem na internetu práci, podle kterých je možné tyto alternativní metoty pojat za běžné, doporučené(konvenční).

Byl bych opatrnější s doporučením a běžností metody. V anglickém abstraktu nic takového není (http://www.informaworld.com/smpp/content~content=a769955655~db=all~jumptype=rss)
Vyzkoumali, že když v medu je tolik vody, že kvasí, tak mikrovlnkou se kvasinky nejrychleji zredukují (=zabijí).

Takže komu kvasí med, šup s ním do mikrovlnky a dobrou chuť. Brrr.

Ivan

Ivan: >Byl bych opatrnější s doporučením a běžností metody.>

Jsem mizerný v angličtině. To dílo má cca 26 stran. Máš ho?

Potom bychom mohli zapracovat natom, co vlastně vykoumali. Můj mail znáš.

GP> To dílo má cca 26 stran. Máš ho?

Nemám. Na tom webu za něj chtějí 32 dolarů + DPH, a tak ho ani mít nebudu ;-)
Asi to u nás bude v nějaké knihovně nebo u potravinářů, ale zas tak moc mě to nezajímá.
I.

Tak jsem to lustroval a jde vidět, že o indické práce maj zájem i japoci. Našel jsem verzi z r. 2002 a dám ji co nevidět i jako úpravu a odkaz do článku na vindex.

Ivan:
>Nemám. Na tom webu za něj chtějí 32 dolarů + DPH, a tak ho ani mít nebudu<

Jo a kdo si to dílo prohlíží, tak právě podle jiného webu ušetřil 30 dolarů. viz -
http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&_imagekey=B6T8J-483SSH4-G-G&_cdi=5088&_user=10&_orig=search&_coverDate=11%2F30%2F2003&_sk=999399998&view=c&wchp=dGLzVlz-zSkWA&md5=4bcf00bf2bc63414b6509a87cdcc5f3a&ie=/sdarticle.pdf

Prosil bych ty,kteří mají www adresu ke stažení překladače
zdarma z němčiny do češtiny a mohli by mi ji poskytnout.
Firmy si za to žádají nehorázné peníze.Slovník mám,díky...

Asi proto, protože vytvořit takový překladač stojí "nehorázné" úsilí.
Zkušební verze překládají týden nebo dva týdny, paku bude třeba zaplatit
program za pár tisíc nebo první hodinu nebo dvě hodiny, pak je nutno
zaplatit SMSkou . Firmy do překladačů vložily před nějakým časem hodně
úsilí, ale ukázalo se, že to není tak jednoduché a není o to takový zájem,
tak na překladačích "sedí". pokoušejí se získat aspoň to, co do nich vrazily
a verze zdarma neuvolňují. Pro němčinu to je ještě horší než pro angličtinu.
Překlad webových stránek zdarma z němčiny do angličtiny umí coogle, ale
češtinu zatím nemá. Třeba to bude do angličtiny stačit. Obecně většinu
programů zdarma nebo za formální poplatek vytvářejí nadšenci ve volném čase
nebo firmy uvolňují staré nebo očesané verze v rámci podpory prodeje placené
plné verze, jinak ne. Výjimkou zdarma je Linux a pár větších složitějších
programů. Včelaři taky nerozdávají med zadarmo a pokud ano, tak vzorky v
malých skleničkách, ne kilovky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "komárek" <kom*r.a/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 02, 2007 9:53 AM
Subject: překladač


> Prosil bych ty,kteří mají www adresu ke stažení překladače
> zdarma z němčiny do češtiny a mohli by mi ji poskytnout.
> Firmy si za to žádají nehorázné peníze.Slovník mám,díky...

Firmy si za to žádají nehorázné peníze.Slovník mám,díky.
-----
Něco jednoduchého máme ve firmě. Ale efekt je takový, že mi to ušetří listování slovníkem. Přijde mi to, že to tam plácne první slovo co najde a kmontext moc nezkoumá :-)
Automatické překlady (trochu jsem se o to před dvaceti lety začal zajímat) vyžadují dlouhé výzkumné úsilí a to nikdo nebude dělat zadarmo. Pokud vím, tak jedna překladatelská agentaura zaplatila "nehoráznou" částku. Díky tomu získává zakázky na překlady manuálů atd. od velkých firem. Takže takový software je velká investice s velkým efektem. Co se vyplatí jen těm, co jim to přinese nehorázný efekt.
My ostatní se musíme doučovat jazyky. :-)
Karel

S tím se dá jenom souhlasit. Spoléhat na strojový překlad je nejlepší metoda, jak se občas dezorientovat a zesměšnit.
Podívejte se například na jeden překlad, který vznikl automaticky profesionálním překladačem - http://ekologie.navajo.cz/
Zkuste přijít bez nápovědy na to, co jsou to "Kázně ekologie". Číst takové překlady je pro mě mnohem obtížnější, než číst originál. Kromě toho nikdy nevíte, jestli jste správně pochopil smysl přeloženého.

-------------------------------
Karel:
> Automatické překlady (trochu jsem se o to před dvaceti lety začal zajímat)
> vyžadují dlouhé výzkumné úsilí a to nikdo nebude dělat zadarmo. Pokud vím,
> tak jedna překladatelská agentaura zaplatila "nehoráznou" částku. Díky tomu
> získává zakázky na překlady manuálů atd. od velkých firem. Takže takový
> software je velká investice s velkým efektem. Co se vyplatí jen těm, co jim
> to přinese nehorázný efekt.
> My ostatní se musíme doučovat jazyky. :-)

Říká se, že čeština je na překlady těžší než jiné jazyky. A zřejmě lidi, co
se dp toho dali, podcenili nároky na přípravu algoritmů překladače a
přecenili možnosti počítače, zkrátka přišli s tím příliš brzo. Co se týká
překladače zdarma, osobně sázím na konkurenční boj českého portálu Seznam a
české verze Googlu, že ti s tím, až bude čas, v boji o internetový reklamní
trh, přijdou jako první.

R. Polášek

Teplá zima se podepsala na výjmečně dobrých podmínkách pro nástup vícepočetnější generace roztočů Varroa destructor(VD), která hostuje v našich včelstvech. Po sháňce potvrzení, které každoročně podstupuji a vyčleňuji na ně své dva běžné - běžně pracovní dny, mi bylo potvrzeno nápadně silné slábnutí včelstev. Dokonce po návštěvě jednoho zdravotního referenta, který má své stanoviště nadosah mých, jsem neodolal a ihned jsme se spolu šly podívat natu spoušť - prý otravě po postřiku.

Na první pohled nic nápadného. Ale po náhledu na jeho přehledném náhledu před česna (jde o zahrádku a nemá je zarostlá travou) byly patrny včely, které vykazovaly typické doprovodné příznaky po invazích a hlavně přemnožení VD. Mnoho mrtvolek dělnic hlavně mlaďušek, které on připisuje nějaké otravě po postřiku v okolí. Já jsem vytáhl svou aerosolovou výbavu (mám v takových lokalitách účinnější zbraň!)a ukázal jsem mu, jak je spolehlivý v prostředí Břeclavska Gabon. Po ošetření jeho cca 35 včelstev vodním roztokem byl průměrný spad asi po !45 minutách! od prvního ošetřeného úlu cca do 250 roztočů VD. Takže odhaduji, že průměr bude někde u 800 - 1000 možná i více na včelstvo do rána.Všude zavěšeny gabony á 2 ks přesně podle návodu u plodu a jsou těsně před vytažením po 30 dnech. Dokrmuje.

Podle jeho vyjádření měl včelstva před měsícem krásná a s mladými matkami a plno plodu. 4x měl medobraní.

Včelstva měl již zesláblá a typuji, že tak 8vč. budou ještě v silné kategorii, 8 normálních a zbytku nedávám do jara naději.

Zkuste se podívat na nějaké stránky o domácím vaření piva, např. http://www.domacimikropivovary.cz
Vše hezké

Pokud nejste alergik, tak je nechte žít. Mám pocit, že jsou dokonce chránění. V zásadě nejsou útoční (kromě obrany hnízda) a co do množství jedu je to stejné jako když dostanete žihadlo od vosy. Mám je ve včelíně už řadu let (hnízdo veliskosti lidské hlavy) a téměř bez problémů s nimi vycházím- zatím 2x žihadlo, z toho 1x, protože jsem o nich nevěděl(měli hnízdo v hromadě dřeva a jí si tam byl preo polínka) a tím hnízdo ohoržoval a podruhé při otevření včelína, kdy do byl obranná reakce na změnu světelných podmínek. Nyní to dělám tak, že oteřu včelín, půl minutky počkám a pak je to v pohodě. Ani v jednom případě jsem neotekl.
Vše hezké.

Nežerou Vám včely? Já mám někde v okolí sršně a ty mi lítají na
včely, vyžerou hruď zbytek zahodí a letí si pro další.

Jaroslav


/>jedu je to stejné jako když dostanete žihadlo od vosy. Mám je ve
včelíně > už
řadu let (hnízdo veliskosti lidské hlavy) a téměř bez problémů

Zrovna teď chmel zraje. Aspoň u nás se zplanělý poměrně dost vyskytuje v
lesích, hlavně v listnatých lesích a lesíkách kolem potoků a řek. Takže
chmel se nyní může získat i v přírodě v takovém lese. Asi bude míň vydatný
než ten kupovaný a bude se muset usušit, ale pro domácí použití může stačit.

R. Polášek

Zdravím
obracím se na Vás s prosbou o informaci zda existuje nějaký dokument o tom, jak dochází k oplodnění matky v úlu. Já jsem to sledoval před několika

roky na německém programu televize, kde byly nainstalovány miniaturní kamery v úlu a matce bylo od vylíhnutí (myslím, že to byla i podmínka, aby před tím nebyla oplodněna klasicky ani inseminována ?) znemožněno vylétnout z úlu.
program jsem sledoval proto, že jsem byl na něj přáteli ze Strakonic upozorněn s tím, že to viděli a TV to bude opakovat, tak jsem si na to počkal a asi hodinový program jsem sledoval. (mimo jiné tam ukazovali matku upoutanou na rameni rotačního stožáru, u ní byla upevněna kamera a sledovala ji po celou dobu rotace, která měla imitovat let matky. Po chvilce se objevili trubci a celý akt oplodnění zachytila kamera).

Matka slezla na podmet tam jaksi zabzučela, včely se rozestoupily a nastoupili trubci a matku oplodnili.

Prosba: pokud je Vám toto známo prosím o sdělení případně o zaslání DVD disku se záznamem popsaného aktu, případně odkaz, kde by se dal tento záznam pořídit nebo alespoň shlédnout.

Pokud jsem Vás příliš zdržel, tak se omlouvám.

S pozdravem Karel Klozar tel. do kanceláře 383 416 221 fax - 220

mobil 737 700 809

- nejraději e-mailem

Rozhodl jsem se podat inzerát v tomto znění PRODÁM VAŘÁK MA VOSK A ČTYŘRÁMKOVÝ MEDOMET S EL.POHONEM A REGULACÍ o vytisknutí jsem požádal časopis MODERNÍ VČELAŘ kde mě tento inzerát vytisknou zdarma a zároveň jsem o tuto službu požádal NÁŠ SVAZOVÝ časopis VČELAŘSTVÍ obratem mě byla zaslána složenka na částku 185 Kč plus poštovné což mě velmi překvapilo přece se jedná o NÁŠ časopis a co dodat ? Ať se naši funkcionáři mají dobře.

Dne neděle 02 září 2007 09:53 komárek napsal(a):
> Prosil bych ty,kteří mají www adresu ke stažení překladače
> zdarma z němčiny do češtiny a mohli by mi ji poskytnout.
> Firmy si za to žádají nehorázné peníze.Slovník mám,díky...


DD,

nemcina ... nevim, ale pro anglictinu existuje napr:
http://slovnik.zcu.cz/ , je to vlastne jakesi webove rozhrani, ktere
nepreklada otrocky text, ale po najeti mysi ukazuje moznosti prekladu.
Je, alespon podle mne dobra alespon castecna znalost jazyka + Vas to celkem
dost procvici. Pokud ve Vasi jazykove vybave naopak anglictina je, je mozne
pouzit : http://babelfish.altavista.com/ , treba z anglictiny je mozno
prekladat do rustiny , u nemciny ne.


Honza

Dík.To je jediný odkaz, který jsem našel.
Tonda
>Zkuste se podívat na nějaké stránky o domácím vaření piva, např. http://www.domacimikropivovary.cz

Planý jsem našel u nás taky, ale není asi stejný. Může mít taky pachutě a hořkost.
Tonda

>Zrovna teď chmel zraje. Aspoň u nás se zplanělý poměrně dost vyskytuje v
lesích, hlavně v listnatých lesích a lesíkách kolem potoků a řek. Takže
chmel se nyní může získat i v přírodě v takovém lese. Asi bude míň vydatný
než ten kupovaný a bude se muset usušit, ale pro domácí použití může stačit.

V sobotu, když mi potvrdili matku, jsem vylámal matečníky.
Zítra ji dostanu. Přijme ji včelstvo rychleji když je tak dlouho osiřelé?

Včelařství č.7/2007 nemám.

Nevšiml jsem si, ale včelstvo, které je přímo pod hnízdem patří již několik let k nejsilnějším, takže pokud ano, tak to není významné. Jediný problém je produkce "výkalů" tak mám na úle igelit.

já našel ještě tohle:
http://www.bohemiahop.cz/cze/index_cz.html

kdy je nejlepší doba krmení včelstev - podzimní

To je opravdu inzerát v MV zdarma? Tak už vím co ÚKRK kontrolovala za dění v Moderním včelaři!

To je opravdu inzerát v MV zdarma? Tak už vím co ÚKRK kontrolovala za dění v Moderním včelaři!
------
Nekalá soutěž? :-)
Karel

Kohant napsal:
V sobotu, když mi potvrdili matku, jsem vylámal matečníky.
Zítra ji dostanu. Přijme ji včelstvo rychleji když je tak dlouho osiřelé?
.............

Pokud ve včelách není vlastní matka a matečníky, myslím, že přijetí bude bez problémů.
Matky posílají v plastových klíckách. Tuším, že jsem někde četl, že se má vylomit plastový uzávěr který uzavírá komůrku pro medocukrové těsto, a včely matku do několika dnů osvobodí. Po týdnu zkontrolovat zda klade.

Já jsem matku nechal cca 2 dny ve včelách bez vylomeného uzávěru. Potom jsem zkontroloval ještě jednou jestli nejsou v úle matečníky. včely se chovaly k matce "přátelsky", tak jsem klícku otevřel nahoře "naostro". Teď už vím, že v pořádku klade (po cca 14 dnech).

Možná pro jistotu by stálo za to, matku zkontrolovat po cca 2 týdnech kladení na případné matečníky, jestli ji nechtějí vyměnit. Prý se to občas stává při výměně za matku odlišných genetických vlastností, než byla původní (Ale teď v září včelám snad už bude jasné, že by na to mohlo být pozdě, tu moji vyměňovat nechtějí).

Je to na včelách. Typově od polovičky července do konce srpna.
Mělo by to být ve chvíli, kdy včely už nemaj snůšku (v daných termínech) a
přestali plodovat (hlavní markant).
Je lepší od polovičky července. Čím dřív tím líp. Včely maj pak čas začít
plodovat a dostat zimní chumáč do síly a přitom ušetřit zimní chumáč
rafinovaní krmnéno cukru. A tím je nechat v síle na plodování na jaro...
Pavel

----- Original Message -----
From: "Rezabkova" <alenarezabkova/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 03, 2007 3:20 PM
Subject: [Spam] Re: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely ?


> kdy je nejlepší doba krmení včelstev - podzimní

Matka slezla na podmet tam jaksi zabzučela, včely se rozestoupily a nastoupili trubci a matku oplodnili

Karel

Toto je nejaký veľký extrém, pretože matka sa pári len pri určitej teplote, v určitej výške nad zemou a v určitej oblasti /zhormaždište trúdov/. Veľmi rád by som to video videl, lebo je to prakticky nemožné, aby sa matka oplodnila v úli. Trúdy si v úli matky nevšímajú a kopulujú len za letu.
Ale tiež u včiel nikdy nič neplatí na 100%.

Je to něco jako s bohem :-). To, že ho nikdo neviděl, nedokazuje, že neexistuje.
Když to dokáží v klidu mouchy a brouci, tak by to snad zvládli i včely. Nebo máte nějaký nezvratný důkaz, proč je to nemožné?

>prakticky nemožné, aby sa matka oplodnila v úli. Trúdy si v úli matky nevšímajú a kopulujú len za letu.

Jestliže nákazový referent má touto dobou zavěšeny dva Gabony, tak to není podle návodu, neboť tam by měly viset od července do srpna. Je li to o měsíc později je účinnost léčení silně snížená. Rovněž se Gabon může používat pouze dva roky a pak rok vynechat, nebo používat rok druhý typ nebo formidol. Mě tedy osobně není jasné proč se neustále opakuje ošetřování včelstev Amitrázem a na přednáškách se neustále hrozí možnou imunitou, přičemž podle mého mdlého rozumu by se měly účinné látky střídat a ne neustále do včel dávat Amitráz. Vžyť každý kdo jen trochu zahradničí ví co se stane, když se proti molicím a sviluškám používá pouze jediný postřik. Do roka je prostě neúčinný. Mám pocit, že si ještě s roztočem užijeme. Takže držím palkce, aby vše dobře dopadlo. Zdraví R. Stonjek

Podobné je to i u mých včelstev na stanovišti Vysoká ( Plzeň-jih) s dosud
nízkou intenzitou varroázy.
Za sledované období od roku 1998 ( po aplikaci kyseliny mravenčí obvykle ve
formě Formidolu )byl u mne srpnový spad roztočů 0( nula ) až max 60 na
včelstvo. Vyšetření zimní měli pak dopadlo (kromě jednoho roku) vždy na méně
než 3 roztoče na včelstvo.

Letos je spad ze všech včelstev mnohem početnější. U některých včelstev
dosud za srpen spadlo i přes 600 roztočů.
Tak silné napadení dosud nepamatuji.

Souvisí s tím ještě drobná poznámka:
Vždy jsem míval několik včelstev, kde byl spad výrazně nižší, než průměr
stanoviště. To letos bohužel přestalo platit. Už mám jen včelstva, z nichž
roztočů padá hodně, a jen dvě-tři včelstva, kde padá poněkud méně než
průměr. Pozorovatelné slábnutí včelstev se u mne zatím neprojevuje, to
zřejmě přijde až při ještě silnějším napadení.
Josef Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Gustimilián Pazderka
Sent: Monday, September 03, 2007 8:42 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Nadmerný pocet roztocu letos

Teplá zima se podepsala na výjmečně dobrých podmínkách pro nástup
vícepočetnější generace roztočů Varroa destructor(VD), která hostuje v
našich včelstvech. Po sháňce potvrzení, které každoročně podstupuji a
vyčleňuji na ně své dva běžné - běžně pracovní dny, mi bylo potvrzeno
nápadně silné slábnutí včelstev. Dokonce po návštěvě jednoho zdravotního
referenta, který má své stanoviště nadosah mých, jsem neodolal a ihned jsme
se spolu šly podívat natu spoušť - prý otravě po postřiku.

Na první pohled nic nápadného. Ale po náhledu na jeho přehledném náhledu
před česna (jde o zahrádku a nemá je zarostlá travou) byly patrny včely,
které vykazovaly typické doprovodné příznaky po invazích a hlavně
přemnožení VD. Mnoho mrtvolek dělnic hlavně mlaďušek, které on připisuje
nějaké otravě po postřiku v okolí. Já jsem vytáhl svou aerosolovou výbavu
(mám v takových lokalitách účinnější zbraň!)a ukázal jsem mu, jak je
spolehlivý v prostředí Břeclavska Gabon. Po ošetření jeho cca 35 včelstev
vodním roztokem byl průměrný spad asi po !45 minutách! od prvního
ošetřeného úlu cca do 250 roztočů VD. Takže odhaduji, že průměr bude někde
u 800 - 1000 možná i více na včelstvo do rána.Všude zavěšeny gabony á 2 ks
přesně podle návodu u plodu a jsou těsně před vytažením po 30 dnech.
Dokrmuje.

Podle jeho vyjádření měl včelstva před měsícem krásná a s mladými matkami a
plno plodu. 4x měl medobraní.

Včelstva měl již zesláblá a typuji, že tak 8vč. budou ještě v silné
kategorii, 8 normálních a zbytku nedávám do jara naději.


__________ Informace od NOD32 2411 (20070721) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Stonjek: >
Takže držím palkce, aby vše dobře dopadlo. Zdraví R. Stonjek<


No jsem docela z těch potvrzení znaven a není to u konce, protože se změnou směrnic kvůli 1D mi to potvrzení je jako nečlena prý k ničemu. Takže běhání kolem ZO bude více. Bohužel je to pro mne zdrcující, protože nemám jen tak na šest ZO čas - a také němám občas štěstí, že bude někdo doma, že má zrovna dobrou náladu atp. Bohužel někteří nemohou pochopit, že mám rád své včelstva více než ČSV.


Jinak ten zdravotní referent tam dával v té době i Formidol protože nemohl dát Gabon do medu. Viděl jsem ho ještě v rozích a ve zbytcích rozcupovaný.

Nevím nevím, my jsme měli v nařízení veteriny od konce července do konce srpna na 28 dní, + - :
a dáváme to tak vždy. Avšak může to být odlišné od krajů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 03.9.2007 19:01:00
> ----------------------------------------
> Jestliže nákazový referent má touto dobou zavěšeny dva Gabony, tak to není
> podle návodu, neboť tam by měly viset od července do srpna. Je li to o
> měsíc později je účinnost léčení silně snížená. Rovněž se Gabon může
> používat pouze dva roky a pak rok vynechat, nebo používat rok druhý typ
> nebo formidol. Mě tedy osobně není jasné proč se neustále opakuje
> ošetřování včelstev Amitrázem a na přednáškách se neustále hrozí možnou
> imunitou, přičemž podle mého mdlého rozumu by se měly účinné látky střídat
> a ne neustále do včel dávat Amitráz. Vžyť každý kdo jen trochu zahradničí
> ví co se stane, když se proti molicím a sviluškám používá pouze jediný
> postřik. Do roka je prostě neúčinný. Mám pocit, že si ještě s roztočem
> užijeme. Takže držím palkce, aby vše dobře dopadlo. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

S tmí střídáním to máš takhle, v létě gabon na podzim varidol a na jaře formidol To máš tři látky na jednoho škůdce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 03.9.2007 19:01:00
> ----------------------------------------
> Jestliže nákazový referent má touto dobou zavěšeny dva Gabony, tak to není
> podle návodu, neboť tam by měly viset od července do srpna. Je li to o
> měsíc později je účinnost léčení silně snížená. Rovněž se Gabon může
> používat pouze dva roky a pak rok vynechat, nebo používat rok druhý typ
> nebo formidol. Mě tedy osobně není jasné proč se neustále opakuje
> ošetřování včelstev Amitrázem a na přednáškách se neustále hrozí možnou
> imunitou, přičemž podle mého mdlého rozumu by se měly účinné látky střídat
> a ne neustále do včel dávat Amitráz. Vžyť každý kdo jen trochu zahradničí
> ví co se stane, když se proti molicím a sviluškám používá pouze jediný
> postřik. Do roka je prostě neúčinný. Mám pocit, že si ještě s roztočem
> užijeme. Takže držím palkce, aby vše dobře dopadlo. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Já jsem kdysi chmel z lesa přenesl domů a u baráku mám nyní zhruba jeden
štok. Rozdíl v chuti v hořkosti od kupovaného nepozoruji, vzhled je taky
prakticky stejný, jen se mně zdá, že hořčin u toho mého je asi o polovinu
míň. A taky mám pocit, že jak jsme kdysi před 20 lety byli na chmelové
brigádě, chmel tam, pravděpodobně Žatecký červeňák, vzhled byl úplně stejný,
jen oněch žádoucích žlutých hořčin na šiškách bylo o poznání více. Domnívám
se, že ten chmel v lese není divoký, ale že se dříve nějaký pološlechtěný
chmel rozšířil všude, kde se vařilo pivo a později zdivočel. Semena chmele
jsou docela životaschopná a docela ochotně klíčí.
Jinak mezinárodní výraz pro domácí výrobu piva je homebrewing , pod tímto
termínem se dá najít i v češtině asi nejvíc odkazů na nákup chmele a
ostatních surovin v malém. Na Seznamu vyjede asi 50 odkazů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 03, 2007 12:23 PM
Subject: Re: Chmel


> Planý jsem našel u nás taky, ale není asi stejný. Může mít taky pachutě a
> hořkost.
> Tonda
>
> >Zrovna teď chmel zraje. Aspoň u nás se zplanělý poměrně dost vyskytuje v
> lesích, hlavně v listnatých lesích a lesíkách kolem potoků a řek. Takže
> chmel se nyní může získat i v přírodě v takovém lese. Asi bude míň vydatný
> než ten kupovaný a bude se muset usušit, ale pro domácí použití může
> stačit.

Teď už je to pozdě, ale jestli byly matečníky vylámány v sobotu a matka
přijde do úlu za 5 dní, vidím 2 varianty vývoje. První je ta, že včelstvo
nemá ani matku, ani mladý plod, ze kterého by si mohla narazit nové
matečníky. Potom to znamená, že včelstvo nemá feromony, co drží včely
pohromadě a drží vůli včelstva se bránit proti zlodějkám. Feromony z
dělničího a trubčího plodu jsou o hodně slabší. Hlavně starší včely -
létavky zvednou kotvu a vžebrají se do druhého úlu. Naopak slídivky začnou
vnikat do úlu a vybírat zásoby. Zůstanou mlaďušky na plodu a pár létavek a
začnou vznikat trubčice. Matka buď nebude kvůli trubčicím přijata nebo pokud
bude, zůstane oslabené včelstvo v síle většího oddělku. Druhá varianta je,
že buď tam nějaký matečník zůstal nebo včelstvo má ještě tak mladý plod, že
může narazit další matečníky. Potom je třeba před přidáním matky stejně
včely ještě jednou rozebrat a vyřezat nové matečníky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kohant." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 03, 2007 12:47 PM
Subject: Re: Ztr?ta matky koncem srpna


> V sobotu, když mi potvrdili matku, jsem vylámal matečníky.
> Zítra ji dostanu. Přijme ji včelstvo rychleji když je tak dlouho osiřelé?
>
> Včelařství č.7/2007 nemám.

Přátelé včelaři 28,8,2007 asi v 10 hodin mi volal přítel ,že mu vyletěl roj,protože jsem mu nevěřil okamžitě jsem jel za ním abych se přesvětšil a skutečně na stromě asi 10m, od včelína byl velký odhadem tak 4 kg roj.S přítelem jsme jej odhytli,což jsme po vsazení do nového úlu běžným způsobem ještě 3krát zopakovali, protože se nám vždy vrátil opět na strom.Dnes jsme provedli prohlídku roj vzal sklenici cukru a postavi dvě mezistěny(které jsme tam dali na skoušku)a dali další sklenici cukru.Přátelé je vůbec možné , aby se na podletí vyrojily včely.Napište prosím jestli se někdo z Vás s takovým neobvyklým jevem setkal.Aco ta mladá matka má ještě šanci na oplození(trubci tam byli ale velmi málo)nebo snat včelstva opět spojit? www.vceluly.wz.cz

Možné to je určitě v srpnu. Kdysi se nějakou dobu propagovalo vytváření
obřích oddělků v podletí po ukončení snůšky. 10-20 rámků 39x24 s plodem a
včelami z hodně včelstev se dalo do jednoho úlu a utvořilo oddělek. Problém
byl v tom, že se ve správnou dobu musel oddělek projít a vylámat všechny
matečníky kromě jednoho, jinak z oddělku vylétl roj. Sám jsem to kdysi
jednou vyzkoušel a opravdu v srpnu jsem měl roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "caloń" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 03, 2007 10:02 PM
Subject: Roj 28.8,2007


> Přátelé včelaři 28,8,2007 asi v 10 hodin mi volal přítel ,že mu vyletěl
> roj,protože jsem mu nevěřil okamžitě jsem jel za ním abych se přesvětšil a
> skutečně na stromě asi 10m, od včelína byl velký odhadem tak 4 kg roj.S
> přítelem jsme jej odhytli,což jsme po vsazení do nového úlu běžným
způsobem
> ještě 3krát zopakovali, protože se nám vždy vrátil opět na strom.Dnes jsme
> provedli prohlídku roj vzal sklenici cukru a postavi dvě mezistěny(které
> jsme tam dali na skoušku)a dali další sklenici cukru.Přátelé je vůbec
možné
> , aby se na podletí vyrojily včely.Napište prosím jestli se někdo z Vás s
> takovým neobvyklým jevem setkal.Aco ta mladá matka má ještě šanci na
> oplození(trubci tam byli ale velmi málo)nebo snat včelstva opět spojit?
> www.vceluly.wz.cz

Je to dôsledok nedostatku zásob, alebo pokročilého stupňa neliečenej varoázy.

Áno je to možné. Nie je pravidelné, ale určite sa to nestalo prvý krát v historii včelárenia. Mne sa to ešte nikdy nestalo, ale veľa krát som o tom počul a čítal. Taktiež má matka nádej na oplodnenie. Tu je väčším problémom vhodné počasie ako počet trúdov, lebo na zhormaždište ich priletí viac /za vhodného počasia/ než si myslíme my. V tomto roku mi dve mladé matky začali klásť až 25. augusta a je to krásny robotníčí plod.

Je to dôsledok nedostatku zásob, alebo pokročilého stupňa neliečenej varoázy.

Ako ste na to prišli?

Včelstvo ako živá jednotka nikdy neopúšťa dutinu či úľ aby si zachránilo svoju kožu, do poslednej chvíli chráni svoj plod a keď zásdoby v plástoch nemá snaží sa ich denným prínosom doplňovať (ak je vhodné počasie a zdroj nektáru), ak to nie je možné, včelstvo vždy hynie.Veď čoby tým získalo, že z jednej biedy vyletí do druhej bez vlastných zásob.

Viete vôbec čo je to totálny rozpad včelieho spoločenstva v spojení s "pokročilým stupňom neliečenej varroózy"? V takomto včelstve prestávajú platiť všetky pudové konanie včelstva ako živej jednotky. Včelstvo už nedokáže už ochrániť svoj úľ pred rabujúcimi včelami a nieto ešte zorganizovať odlet včelstva. 4 kg roj (čomu neverím) ako to uvádza autor istotne nebol na pokraji zrútenia a znovu zdôrazňujem, včelstvo ako celok nikdy z úľa neodlieta. V čase premnoženia V.D. vždy nastáva proces úhynu mladých poškodených včiel, staré postupne hynú, čo znemožňuje narastanu včelstva do sily.
Je pravdou, že medzi včelármi je táto možnosť opustenia úľa pre jeho nadmerné zamorenie V.D. známa. Ale to pramení skôr z nedostatku znalostí klinického prejavu tejto choroby. Včely pri premnožení V.D. postupne ako sa liahnu (tie poškodené) vypadávajú z úľa a hynú mimo úľa. Staré lietavky, ktoré v čase ich vývoja neboli poškodené pracujú do zodratia npr. spracujú podané zásoby na zimu a hynú prirodzenou smrťou. Jedného dňa včelár (zlý gazda) zistí, že úľ je prázdny bez jedinej včely, mŕtvolky a plodu. Nevie čo sa v tom úli vlastne stalo a jediným vysvetlením preňho je "včely sa vyrojili"!

Prečo vylietajú roje (čo je nepopierateľné) z úľa v tomto neobvyklom čase, je niekoľko možností- hypotéz, ktoré zapadajú do biológie života včelieho spoločenstva, ale nie je ani jedna oficionálne potvrdená.

Možná je to zapríčinené omylom prírody npr. vyvolaním stavu rojovej nálady, vplyvom tichej výmene spojenej so silným chovom trúdov v tomto čase, vyvolá potrebu včiel pri oplodňovacom lete vyletieť s matkou hromadne a sadnúť na konár ako roj.
Boli prípady, keď sa takýto roj vrátil bez prispenia včelára do úľa. Mal som prípady pri chove matiek, keď z oplodňovacích jednotiek v pôzdnom lete osadenstvo hromadne s oplodnenou matkou opúšťalo tieto jednotky. Nevedel som si to vysvetliť, lebo kontrola zakaždým potvrdila fakt, že v O.J. boli primerané zásoby a plod vo všetkých vekových kategórií, teda od vajíčka po zaviečkované imága.
Rojíky som zberal a vracal do oplodniakov, včelstvíčko po pár dňoch alebo len matka, sa stratili.
Príroda môže byť niekedy nevyspytateľná, možno sa nám to len zdá, lebo nakoniec aj to navysvetliteľné sa raz poodhalí a vysvetlí.

Anton

Díky. To jsem ale našel taky a vůbec mi neodpověděli. Asi prodávají ve velkém.
Tonda
>já našel ještě tohle:
http://www.bohemiahop.cz/cze/index_cz.html

Já to obratem objednal podle Dana na http://www.domacimikropivovary.cz/?action=productDetail&pid=12877
a mám ho už doma. Jestli náhodou pojedeš 7.9. do Nasavrk, můžu ti pár balíčků na zkoušku vzít. Mám toho dost.

Mě se to stalo jednou Bylo to na konci krmení, kdy včely již odebíraly cukr delší dobu a při velmi teplém dni teplý vzduch vytlačil cukrový roztok z prosakovacího krmítka a ten zalil plodiště včely úl opustily \když jsem zjistil co se stalo Podsadil jsem pod úl jeden prázdný nízký nástavek a včely vrátil aby tu spoušť uklidily. Stalo se to taky touto dobou a přezimovaly normálně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: calo? <calons/=/seznam.cz>
> Předmět: Roj 28.8,2007
> Datum: 03.9.2007 22:02:52
> ----------------------------------------
> Přátelé včelaři 28,8,2007 asi v 10 hodin mi volal přítel ,že mu vyletěl
> roj,protože jsem mu nevěřil okamžitě jsem jel za ním abych se přesvětšil a
> skutečně na stromě asi 10m, od včelína byl velký odhadem tak 4 kg roj.S
> přítelem jsme jej odhytli,což jsme po vsazení do nového úlu běžným způsobem
> ještě 3krát zopakovali, protože se nám vždy vrátil opět na strom.Dnes jsme
> provedli prohlídku roj vzal sklenici cukru a postavi dvě mezistěny(které
> jsme tam dali na skoušku)a dali další sklenici cukru.Přátelé je vůbec možné
> , aby se na podletí vyrojily včely.Napište prosím jestli se někdo z Vás s
> takovým neobvyklým jevem setkal.Aco ta mladá matka má ještě šanci na
> oplození(trubci tam byli ale velmi málo)nebo snat včelstva opět spojit?
> www.vceluly.wz.cz
>
>
>

1764 V ramci osvicenske prestavby hospodarske spolecnosti vlada vyzvala vsechny mistodrzitelstvi k zakladani vlasteneckych spolecnosti pro zemedelstvi a svobodna umeni
1770 c.k. vlastenecko-hospodarska spolecnost v kralovstvi Ceskem.Moravska zemedelska spolecnost v Brne.Zemedelska spolecnost ve Slezsku.
1775 Marie Terezie vydala patent : Uzitecnost vcelarstvi..o 16 bodech.
1776 zrizeny vcelarske skoly v Novem Knine a Brne,ktera 1778 prelozena do Vsetina.
1781 Josef II.obe skoly zrusil.Pokusil se povznest vcelarstvi vypsanim -premii-kdo vyzimuje nejmene 10 vcelstev.Premie rozdileny Vlasteneckou hosp.spolecnosti,za Frantiska I.zruseny.
1811 prejmenovany a spojeny c.k.moravskoslezska spolecnost pro zvelebeni zemedelstvi,prirody a vlastivedy.
1818 J.M.Ehrenfels rakousky slechtic vystoupil s planem akciove spolecnosti.Vybudoval v Brne nekolik vcelnic o tisici vcelstvy,ale pro nedostatek schopnych vcelmistru jeho snaha nevysla.

1847 Byla na panstvi Trebon ustavena podilova vcelarska spolecnost s 57 cleny,prevazne z duchovenstva,ucitelu,uredniku a upsanych 158 zl.trvala do 1861 kdy se rozesla.

17.3.1849 Cisarkym patentem dovoleno zakladat spolky.
1852 Patent zrusen pripoustel ustanovovat spolky schvalene zemskymi urady.
1852 Ustavena prvni vcelarska org. v rakousku-Vlastenecko-hospodarske spolecnosti pro Cechy.Predsedou zakladatelem Jan Nep.Oettl,farar v Buckovicich(zatecko).Byla odborem nemecky mluvicich vcelaru.smostany spolek byl povolen 1861.

1853 37.Sjezd ve Vidni spojeny s vystavou.
...Velkomyslny podporovatel vsech odboru hospodarstvi,knize Lichtenstein ustanovil cenu 10dukatu za nejlepsi pozorovaci ul.Z Moravy zucastnili se 4farari:Honcik,Kandus,Janatschek ,Prchal.Vratili se s velkym nadsenim.Ihned zacali zrizovat uly po dzierzonsku,Honcik takovy vystavil v Brne 1854.

1854 K nalehani c.k.mor.slezske hosp.spolecnosti mistoreditele te spolecnosti dp.Cyrila Fr.Nappa na Jana Hansmanna c.k.skolniho radu aby odbor vcelarsky zalozili.Spolecnost zvolila jej za starostu a sestavila pravidla.Stanovy dal obema jazyky vytisknouti.Hansmann byl ale brzy presazen co farar do Vel.Mezerici a za starostu zvolen Jan Patek.
Vzpominka ucirele F.Zavadila na inspekci v Adamove r.1855 skolniho radu dp.Hansmanna,kteremu slibil ze bude brzy zrizen skolni vcelin.V Adamove knizetem z Lichtensteinu postavena skola,kostel s farou(svetelsky oltar)
1859 Za starostu zvolen Karel Nottig,za tajemnika Ed.Wilda.Zriden vcelin pod spravou Jakuba Strohala,prednasky, vydana ucebnice Tomase Simbery,po vwnkove zrizeni jednatelu,skoly osazovany ouly.Kanovnik Nottig povzbuzoval F.Zavadila,musite jako Vas otec,pro vcelarstvi neco ciniti,a to ve skole,mezi uciteli i mezi lidem.Zavadil s pritelem Ed.Rumlerem(zamestnanec strojirny) sestrojili novy zpusob ulu.
1861 Prvni valna hromada spojena s vystavou v Brne.Adamovska skolni vcelnice vyznamenana velkou bronzovou medalii..hospodarske spolecnosti.Ul prijat pro vcelarskou skolu k nazornemu vyucovani.V zime promenila se cast strojirny adamovske v dilnu na hotoveni uluv.Uly dodavali do Brna a okoli
1862 Kalvoda prelat,opat klastera v Rajhrade objednal si pavilon ulu.Vzorek ctyrbrtove rozebiraci skolske vcelnice darovan odboru vcelarskemu.Pro skoly dekanske v okresu 37 ulu.Taktez odbor ustanovil vzorky ty rozmnoziti,aby se jimi podelily okresy.
Za pricinou pretizeni vzdal se starosta K.Nottig sve hodnosti,prozatime prevzal J.Strohal.
Zatim prestaly se hotoviti v Adamove a odborem poverena stolarna v Napajedlich.Robeni uluv v brnenske trestnici dlouho netrvalo.Zarizovala se urcita samostatna stolarna.
Druha valna hromada v Kromerizi z vystavou (Zavadil stribrna medalie)Zavadil sve pusobiste i vcely z Adamova prestehova do Rajhradu 1885

4.10.1864 Zalozen prvni cesky vcelarsky spolek v Chrudimi.

franta

Jaký jsi objednal? Já jsem se zatím rozhodoval mezi Sládkem a Premiantem. Sládek se mi zdá lepší, Premiant má být hořčí. Žatecký nanabízejí. Ten má být nejlepší. Myslel jsem, jestli ještě někde seženu jiné druhy a jiné balení, ale je to asi jedno. Do Nasavrk 7.9. pojedu. Když tak se domluvíme. Zatím je čas, protože chci vařit, až včely přestanou slídit. Vařím venku.
Tonda

>Já to obratem objednal podle Dana na http://www.domacimikropivovary.cz/?action=productDetail&pid=12877
a mám ho už doma. Jestli náhodou pojedeš 7.9. do Nasavrk, můžu ti pár balíčků na zkoušku vzít. Mám toho dost.

Premiant. Je dobrý, už jsem ho použil. Zkus Sládka.
>Jaký jsi objednal? ...

Myslím, že v tom malém množství dávky chmele rozdíl na chuti ani nepoznáme.
Zkusil bych ale oba druhy.
Tonda
>Premiant. Je dobrý, už jsem ho použil. Zkus Sládka.

Mám také opakovaně pozdní roje, ale uplně v jiném provedení. Každý rok mi se mi koncem srpna vyrojí některé oddělky (letos už 3) a vytvoří rojíček velikosti jablka. Záhadou však je, že obsahuje neoplozenou pěkně vyvinutou matku - v oddělcích mám matky 100% označené. Sednou si většinou na větev těsně před před česno.
Honza

Pane Turčáni ,jak potom vysvětlíte vymizení včelstva během 48 hodin na začátku srpna.Poškozené včely šly ven a kam se poděly ty mladé a staré?

Myslím si, že pozdní roje jsou normální.

1)Výskyt je ale oto větší, pokud se ještě dodávají zimní zásoby či probíhá jejich zpracovávání nebo je intenzivní pylová snůška nebo i spojení s jinými zdroji potravy.

2)Další takovou příčinou co mě napadá, může být při spojování dvou včelstev resp. překládání - posilování plodem.

3)Před běžným zimováním včelstva je normální jeho zvýšená přítomnost a bod 1 a bod 2 vede do důsledku níže. ...

Vedle takové "aktivizace", podle mého názoru, se zvyšuje nadměrně i množství juvenilního hormonu u dělnic. Tím nastává jeho celková nepoměr ve společenství. Potom takový nadměrný přebytek může vést k vyrojení třeba s nějakou čestvě vyběhlou matkou nebo i bez ní. Nezáleží již asi ani na momentální snůšce.

Na toto téma jsou velice odborné pohledy, které jsou mnohdy odpovědí na rojový stav u včelstva.

Franto to je fantastické. Kde jsi to našel takové drahokamy? Mám to zběžně zmapováno až od hraběte Harracha, ale ty jsi mne takovým sledem informací překvapil a trunfnul.

Pane Turčáni ,jak potom vysvětlíte vymizení včelstva během 48 hodin na začátku srpna.Poškozené včely šly ven a kam se poděly ty mladé a staré?

Ja som ani v jednom prípade presne nešpecikoval, že to tak presne môže byť.
Vymiznutie včiel z úľa sa deje postupne a nie naraz, zdôraznil som, že liahnuce mladé včely pri totálnom premnožení V.D. z úľa neodlietajú, ale "odchádzajú" a do úľa sa nevracajú (pri prvom orientačnom prelete vychádzajú na letáč so snahou odletieť, ale miesto toho padajú do travý, kde postupne uhynú), takže to trvá dlhšiu dobu. Staré včely, tie sú vekom a prácou tak znehodnotené (nové včely ich nenahrádzajú), že tie z úľa odlietajú, ale hynú v prírode. Toto mám overené a tak sa to deje. Včelár naozaj nachádza úľ bez včiel a ak má šťastie tak aj zásoby. Ak pozde zbadá ubúdanie včiel, tak aj bez zásob, lebo tie pre nespôsopilosť chrániť letáč strážkyňami, cudzie včely poctivo odnosia.
V roku 1988 som to zažil, keď som prišiel o 45% včelstiev. Včelári používali nesprávnu metodiku boja proti V.D., fumigovali, ale vo včelstvách boli skryté pod viečkami na plode, kde ich fumigant nezasiahol. Anton

Na rozdíl od G.P. si myslím,že pozdní roje koncem srpna či v září nejsou normální.Alespoň jsem se v mé praxi za 40 let s tímto fenomenem nesetkal.Normálně vedená včelstva
by to asi nenapadlo,když jsou od řekněme 20 srpna nakrmena
tak jak to má být.Ani nevím,co bych si s takovýmto rojem počal,asi by visel na stromě až do svého zániku...
Srpnový a zářiový roj nesvědčí dobře o svém včelaři.

(88.100.95.205)- >Na rozdíl od G.P. si myslím,že pozdní roje koncem srpna či v září nejsou normální.

Alespoň jsem se v mé praxi za 40 let s tímto fenomenem nesetkal.

Srpnový a zářiový roj nesvědčí dobře o svém včelaři.
<
...
Tak 40 let ještě nevčelařím, ale troufnu si tvrdit, že jsem nejen u mne, takových pár pozdních rojů viděl. Proto si myslím, že je to více méně normální a nemusí to ukazovat zákonitě o nějakém nedostatku při ošetřování.

Dobrý večer přátelé,
vaše včerejší diskuze a zejména příspěvek př.Kaly mne vyprovokovala, že jsem dnes provedl pokus s přeléčením fumigací Varidolem u čtyř včelstev. Včelařím na Vysočině, 450 m n.m., v Optimalech, včelstva jsou letos silná, většinou teď ještě v 5 nástavcích. Stav Varoa v minulých letech stejný jak popisuje př. Kala a výsledek dnešního pokusu rovněž stejný jako u něj. Když jsem po hodině otevíral česna a očka byl spad na podložkách odhadem u všech včelstev řádově 400- 500 ks. Přitom všechna byla začátkem srpna ošetřena Formidolem a spad byl skoro žádný.
Dotaz:
Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.
Jakub

Jakube i na formidol byl velký spád. Neměl ten formidol přešlou lhůtu aplikace? Roztoče jsou ve stovkách a nedůsledné ošetření je takřka jistá likvidace včel. Byl vydán metodicky pokyn k ošetření VD Státní veterinární správou, ale zřejmě nereagoval na skutečnou situaci, která v letošním roce je. Ošetření varidolem jde, ale to jenom zabije roztoče, které běhají po úle a navíc velká četnost ošetření je možnost rezistence na tuto látku. Když vyběhně plod, těch roztočů opět bude ve stovkách. Pokud vím řada okresů v ČR dostala pokyn od místních veterinárních správ a používají Gabon 90 a nebo 92. Já teď něco dělám pro Vú /variotoleranci/ s Gabonem 90 a 92 a těch prvních 15 dnů byl spád roztočů v průměru celkem kolem 500 ks a teď už je to jenom kolem 10 kusů za 3 až 5 dnů.

Jakub:
>Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.<
...

Já mohu odpovědět na mnoho otázek co se týká léčení, ale ne zde. Z jednoho prostého důvodu. Existují schválené metodiky a ty je potřeba dodržovat.

Takže já se jen ze zvědavosti zeptám:

1) Léčily se plošně, včelstva v zimě v loni aerosolem?(opakuji plošně u všech nebo velké většiny včelařů - tj. když vezmu kružítko, zabodnu jej na mapu kde mám stanoviště a opíšu poloměr cca 3-4 km)

2) Kolik je asi dohromady včelstev všech chovatelů cca v těch 10 km v průměru kruhu?

Typuji, že se aerosolem prošně neléčilo a včelstev bude více než cca 300.

Šefčík:
>Já teď něco dělám pro Vú /variotoleranci/ s Gabonem 90 a 92 a těch prvních 15 dnů byl spád roztočů v průměru celkem kolem 500 ks a teď už je to jenom kolem 10 kusů za 3 až 5 dnů. <
.....

A jaké je tedy ověření spadu a účinku po 15 ti denním vložení Gabonů? Maslím si, že po vytažení musí dojít na usmrcení včelstev a spočítání roztočů(což pochybuji, že se tak děje) nebo indikace něčeho opravdu razantního na roztoče.

Mohu se zeptat, nato samé jako Jakuba?

1) Léčily se plošně, včelstva v zimě v loni aerosolem?(opakuji plošně u všech nebo velké většiny včelařů - tj. když vezmu kružítko, zabodnu jej na mapu kde mám stanoviště a opíšu poloměr cca 3-4 km)

2) Kolik je asi dohromady včelstev všech chovatelů cca v těch 10 km v průměru kruhu?

Stačí jednoduše. Předem za ty dvě odpovědi děkuji.

Nechtěl jsem ten způsob variotolerance rozepísovat. Celkem se ta zkouška provádí 30 dnů. Po 15 dnech se provede výměna a tam kde byl G 90 se dává G 92. Třicátý den se Gabony musí odstránit a hned se provádí ošetření klasikou fumigaci zda tam ještě nezůstal nejaký roztoč. Ta zkouška se provádí tak maximálně na 16 včelstvech. Proč se ta variotolerance dělá, pouze krátce, hledají se linie včel, které se zbaví roztočů za těch prvních 15 dnů. Je již několik linií zjištěno, které to dokážou. Mám jednu ins. matku u které to v minulém roce jsem také zjistil.Provádím to mnoho let a jenom náhodně při fumigaci po vymdání Gabonu je tam nějaký roztoč. Samozřejmě, že se musí používat podložky ze kterých nejsou schpny včely roztoče vymetat ven. Je to hrozná práce a tyto zkoušky v ČR provádějí převážně chovy. Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme. Je to ale jenom na veterinární předpis a průser je v tom když tyto pásky zůstanou ve včelstvu dlouhou dobu. Pak nám budou roztoče padat i po vložení mezistěny, jak tomu bylo v Rakousku.
Ať je to Varidol, Gabon a celkový postup při likvidací roztočů, musíme postupovat podle nařízení veterinářů. Žel stále mnoho včelařů odmítá provádět ošetření a zcelá jistě ti v letošním roce budou už na vánoce bez včel a v úlech budou mít zásoby.
Na jaře jsem absolvoval několik přednášek při kterých se četly výsledky vyšetření měli. Ti kteří tam neměli v průměru 3 roztoče "jásali", ale zbytečně a odmítali nátěr plodu.

Já bych určitě a ihned přeléčil a to kyselinou mravenčí ( nejdostupnější je
Formidol), nebo MiteGone odparnými deskami.

Pokud v okolí Plzně někdo potřebuje kyselinu mravenčí CH2O2 ( acidum
formicum ) do MiteGone, stočí Vám ji do donesené skleněné láhve v Motochemě
v Plzni na Slovanské třídě ( já platil 49Kč za litr ). Formidol prodává
paní Včelka Gerská 4, Plzeň - Lochotín.

G.P. vcelku logicky usuzuje, že vysoký spad roztočů může být následkem
lajdáckého, nebo vůbec neprovedeného ošetření včel aerosolem. Je totiž stále
mnoho ZO, kde aerosol vůbec nemají, nebo nepoužívají!

Ale dramatický letošní vzestup populace roztočů, kterou jsem popsal ( na
stanovišti Vysoká ) je přes všechna předepsaná podzimní a zimní léčení.
Stanoviště spadá pod ZO Štěnovice a léčí se pravidelně, komisionelně a
pečlivě.
A to jsou včelstva ještě navíc, po vytočení medu ošetřena kyselinou
mravenčí. A myslím, že brzo přejdu i na jarní aplikaci kyseliny mravenčí
formou MiteGone, která se dělá před nástupem mohutného jarního plodování,
tedy v době květu pampelišky.

Jak musí potom vypadat situace s expanzí roztočů V.D., kde neléčí byť jen
jediný včelař v doletu včelstev.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jakub
Sent: Tuesday, September 04, 2007 10:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos

Dotaz:
Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je
uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.
Jakub


__________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Pane Pazderko,
doplněk k Vašim dotazům:
- Formidol byl letošní
- celá naše organizace loni léčila 3x aerosolem, poslední ošetření bylo myslím týden před Vánocemi a ta dvě předchozí s pauzou 14 dnů.
Na jaře kdo měl vyšší počty natíral, já byl pod limitem, nenatíral jsem.
- včelstev v uvedeném okruhu kolem mého stanoviště bude něco kolem 150.

Taky jsem to před 2 roky zažil (teď nemám čas to hledat v konf. a ve včel. novinách), a tak jen stručný popis:
Týden po nakrmení (konec srpna) mi ve 2 dnech vyletěly 3 roje z 13 včelstev.
Usadil jsem je na 3 souše a 6 mezistěn a nahodil 12 litrové krmítko s rostokem.
Po týdnu vše vystaveno a krmítko sundáno vše OK.
Po dalším týdnu všechny 3 vyrabovány a v nástavku jen hrstka včel (asi tam byly neoplozené matky a nepodařil se jim všem snubní let - jinak se mi nepodařilo zjistit odkud vyletěly, ale přes zimu jsem neměl žádné včelstvo bezmatečné).
Vše zrušeno, jen jsem timto trochu přikrmil matečná včelstva.
V odpovědích to vyznělo - stává se?!.
Osobně jsem nabyl dojmu, že pokud se krmí masivně - jako já cca během 14 dnů na 2x - 20-22 kg cukru a vhodných povětrnostních podmínek (byl teplý podzim) nekteré zblbnou a začnou chovat.
U mne však asi vyletěly mladé matky (anomálile - nebo si nakonec po skončení krmení uvědomily, že je podzim).
Pozn.: Ani já si nemyslím, že to byla moje chyba, že vyletěly.

Jakub:
- Formidol byl letošní
- celá naše organizace loni léčila 3x aerosolem, poslední ošetření bylo myslím týden před Vánocemi a ta dvě předchozí s pauzou 14 dnů.
Na jaře kdo měl vyšší počty natíral, já byl pod limitem, nenatíral jsem.
- včelstev v uvedeném okruhu kolem mého stanoviště bude něco kolem 150.
--------------------
Naštěstí jsem měl (já i další v mém okolí) dosud zkušenost, že když jsem léčil dle návodu a pozdě v zimě, tak spad byl velmi nízký, až téměř nulový.
Zprávy co tady čtu mě děsí a proto se reději ptám, abych byl připraven, až to sem přijde.
Když jste léčili třikrát aerosolem, jednou až skoro na Vánoce tak jste tam přesto měli ve vzorcích spad nad limitem. To by teoreticky nemělo být.
Takže moje otázky:
Jaké jste měli výsledky ve vzorcích, tedy třeba kolik jich bylo nadlimitních atd.?
Lišily se výsledky rozborů oproti posledním letům. A zda jste používali aerosol i v předchozích letech?
O jakou oblast se jedná - třeba jen orientačně.
Děkuji za odpověď.
Karel

Když zauvažuji nad svou zkušeností s obřím oddělkem, tak by mohl vyletět roj
ze silného včelstva, kde třeba včelař při manipulaci starou matku náhodou
zamáčkl. Včely, místo aby vybraly jednu matku a ostatní zlikvidovaly, tak
při dostatku včel a zásob mohou vybrat dvě matky, s jednou vyletí roj a
druhá zůstane v úlu.

R. Polášek

Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam. Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří zimují v jednom nástavku.
U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
Tonda

>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.

Aleš:>Pozn.: Ani já si nemyslím, že to byla moje chyba, že vyletěly.

Osobně jsem nabyl dojmu, že pokud se krmí masivně - jako já cca během 14 dnů na 2x - 20-22 kg cukru a vhodných povětrnostních podmínek (byl teplý podzim) nekteré zblbnou a začnou chovat.<

.....
Asi bych zvolil postup po vybírání medu dodání zásob jako přikrmení.

A jestli jsem si něčeho všiml, tak v jižnějších státech hlavně v teplejších polohách v evropě i v americe mají zavedenou běžnou metodu doplňování zásob přes krmící česnovou vložku a naní sklenici. Myslím si, že už vím proč nekrmí jak u nás taková desetilitrová kvanta naráz. Důvod je to zblbnutí a možné ztráty s pozdním rojením.


Video č. 5 na
http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&catid=58:video-vcelarska-tematika&id=835:video-profesniho-velae&Itemid=68

Já si myslím a takovou mám i zkušenost od nás, že GABON dávají hlavně
nástavkoví nebo ležany. U nás mají včelaři většinou budečáky nebo
univerzály. Jeden co má ležany si gabon bral a pak já, ostatní co vím s
budečskými, ti gabon nechtějí, protože na to mají manipulačně nevhodné úly.
Musím souhlasit, že by bylo, vzhledem k četnosti blbých úlů, lepší něco
použitelného cojávím česnem. Ale i tak by se podíl léčených budečáků pouze
zvýšil a nestal nezanedbatelným.
Jinak za gabon dík, ale výsledek má smysl pouze při celoroční péči, jak už
tady někdo napsal.

pf

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:45 AM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> zimují v jednom nástavku.
> U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a
> rychlejší
> vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> Tonda
>
>>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.
>

Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace a
jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel přístrojem
kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si "zakoupím"
jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním stanovišti
3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

R. Polášek

Na přeléčení fprmidolem již asi nebude ta správná teplota

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: Nadmerný pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 00:05:56
> ----------------------------------------
> Já bych určitě a ihned přeléčil a to kyselinou mravenčí ( nejdostupnější je
> Formidol), nebo MiteGone odparnými deskami.
>
> Pokud v okolí Plzně někdo potřebuje kyselinu mravenčí CH2O2 ( acidum
> formicum ) do MiteGone, stočí Vám ji do donesené skleněné láhve v Motochemě
> v Plzni na Slovanské třídě ( já platil 49Kč za litr ). Formidol prodává
> paní Včelka Gerská 4, Plzeň - Lochotín.
>
> G.P. vcelku logicky usuzuje, že vysoký spad roztočů může být následkem
> lajdáckého, nebo vůbec neprovedeného ošetření včel aerosolem. Je totiž stále
> mnoho ZO, kde aerosol vůbec nemají, nebo nepoužívají!
>
> Ale dramatický letošní vzestup populace roztočů, kterou jsem popsal ( na
> stanovišti Vysoká ) je přes všechna předepsaná podzimní a zimní léčení.
> Stanoviště spadá pod ZO Štěnovice a léčí se pravidelně, komisionelně a
> pečlivě.
> A to jsou včelstva ještě navíc, po vytočení medu ošetřena kyselinou
> mravenčí. A myslím, že brzo přejdu i na jarní aplikaci kyseliny mravenčí
> formou MiteGone, která se dělá před nástupem mohutného jarního plodování,
> tedy v době květu pampelišky.
>
> Jak musí potom vypadat situace s expanzí roztočů V.D., kde neléčí byť jen
> jediný včelař v doletu včelstev.
> Josef Kala
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Jakub
> Sent: Tuesday, September 04, 2007 10:03 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
>
> Dotaz:
> Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je
> uvedeno v návodu k Varidolu?
> Díky za názory.
> Jakub
>
>
> __________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.

Máš pravdu ale obvykle to udělají jen jednou a buď skončí nebo se poučí. A kvůli sundávání nástavků jsem přešl na zimování na jeden a1/2 nástavku .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 07:45:33
> ----------------------------------------
> Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> zimují v jednom nástavku.
> U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší
> vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> Tonda
>
> >Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.       
>
>
>

Podle mých zkušeností již budečáky krom kočovníků nikdo nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:12
> ----------------------------------------
> Já si myslím a takovou mám i zkušenost od nás, že GABON dávají hlavně
> nástavkoví nebo ležany. U nás mají včelaři většinou budečáky nebo
> univerzály. Jeden co má ležany si gabon bral a pak já, ostatní co vím s
> budečskými, ti gabon nechtějí, protože na to mají manipulačně nevhodné úly.
> Musím souhlasit, že by bylo, vzhledem k četnosti blbých úlů, lepší něco
> použitelného cojávím česnem. Ale i tak by se podíl léčených budečáků pouze
> zvýšil a nestal nezanedbatelným.
> Jinak za gabon dík, ale výsledek má smysl pouze při celoroční péči, jak už
> tady někdo napsal.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:45 AM
> Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
>
>
> > Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> > Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> > zimují v jednom nástavku.
> > U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> > dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> > mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> > dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> > tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a
> > rychlejší
> > vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> > Tonda
> >
> >>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.
> >
>
>
>
>

Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:45
> ----------------------------------------
> Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace a
> jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel přístrojem
> kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si "zakoupím"
> jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním stanovišti
> 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

6ádný rámek není třeba vyndávat a pak vracet Správně udělaný úl má ještě tak zvaný manipulační prostor a ten je dostatečný na rozepření rámků ů Stačí je rozepřít jen z jedné strany ve dvou uličkách a klidně mohou tak zůstat až do jara. Jen se vyndají pásky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jaro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:30:56
> ----------------------------------------
> Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do
> medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a
> gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje
> sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť
> včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria
> plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením
> treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.
>
>
>

Podhájecký:
>Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli. <
......
Myslím si, že by bylo vhodné zavést zimní finální ošetření aerosolem ZO jako povinné. A to hlavně kvůli několika menším včelařům, kteří když vyberou med a vytočí, skončila proně práce u včel. Kvůli obavě z infekčních chorob vyrobit pro každého včelaře koncovku (hubice).


Já si myslím, že aplikace aerosolem řeší hodně. Svaz a SZIF dává na vybavení dotaci a jestli je někde výchozí cena mezi 6-8 tisíci na vybavení po návratu dotací, tak bych doporučil všem SVS, kde je stabilní problém s varoázou nařídit aerosol povinně.

Přece z fumigace.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 8:45 AM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:45
> ----------------------------------------
> Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace
a
> jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel
přístrojem
> kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si
"zakoupím"
> jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním
stanovišti
> 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Nebo možná ze zimní měli po aerosolu, už nevím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 9:11 AM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


> Přece z fumigace.
>
> R. Polášek
>

Proto jsem to psal, že patří mezi plod a ne do medníku a to je právě problém u obsluhy hodně včelstev. Vybrat jeden rámek u vyššího počtu včelstev je taky problém. Nevím, kam bych je dal a je to moc pracné. Musel by se vybrat ve dvou až třech nástavcích. To by byla na stanovišti spoušť. U nás se doporučuje roztáhnout rámky a udělat mezeru. To znamená 2x v plodišti. Na začátku a na konci plodiště. Pak by včely při krmení rozšířily buňky se zásobama a rámky by nešly dát zpátky.
Před krmením gabony použít taky nejdou. Podle nařízení se musí dávat hned po vytočení. U mne je to v polovině července,(7 měsíc), a být tam zhruba měsíc. Krmil bych pak nejdřív v polovině 8 měsíce. Je daný dokonce termín, kdy se má gabon vkládat a to je myslím od začátku 7 měsíce. To už ani nestíhám.
Tonda

>Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.

To by bylo řešení.
Tonda
>Žádný rámek není třeba vyndávat a pak vracet Správně udělaný úl má ještě tak zvaný manipulační prostor a ten je dostatečný na rozepření rámků ů Stačí je rozepřít jen z jedné strany ve dvou uličkách a klidně mohou tak zůstat až do jara. Jen se vyndají pásky

V naší ZO ho máme každoročně povinné. Máme svůj přístroj a léčit jezdím sám, takže spolehlivě všechny přeléčím. Stejně máme kolem deseti včelařů, kteří překročí 3 roztoče. Na jaře jsem si svoje dobrovolně přeléčil znovu nátěrem a fumigací, přestože jsem nemusel. Na doporučení VÚ DOL. Teď mám podložku od broučků stejně červenou.
Tonda

>Myslím si, že by bylo vhodné zavést zimní finální ošetření aerosolem ZO jako povinné. A to hlavně kvůli několika menším včelařům, kteří když vyberou med a vytočí, skončila proně práce u včel. Kvůli obavě z infekčních chorob vyrobit pro každého včelaře koncovku (hubice).

Bohužel ty výsledky jsou opravdu sporné. Už jsme to tady psali. Včelař od nás, který měl hodně broučků měl nulu. Někdy zase nic neobjevíme a číslo je hrozně velké.

>Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na čelstvo. Nevím přesně, jakým způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška.

Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.

Tonda

>Jestli budu chtít nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

A to ti stojí za to to schovávat jestli tam pár brouků přidáš tak to moc výsledek neovlivní on se totiž z celého odevzdaného vzorku po přepočtu bere vzorek , ten se vyšetří a pak se zase dělá přepočet na jedno včelstvo. A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou povinné

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 09:11:01
> ----------------------------------------
> Přece z fumigace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 05, 2007 8:45 AM
> Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
>
>
> Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> > Datum: 05.9.2007 08:21:45
> > ----------------------------------------
> > Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace
> a
> > jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> > sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel
> přístrojem
> > kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> > nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si
> "zakoupím"
> > jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním
> stanovišti
> > 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> > Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> > včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> > způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
> flotací
> > v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> > nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> > 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pepan:
>A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou povinné<
....

Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi někdy takové termíny?

Přátelé, koukám jako jelen. Co je to MITE GONE. Zatím jsem to nkde neslyšel.
U nás aerosol nemáme. Dá se tímto nahradit? Jirka
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 12:01 PM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


> Pepan:
>>A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba
> devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené
> jsou
> povinné<
> ...
>
> Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi
> někdy takové termíny?
>
>
>
>

Najdete v časopise Moderní včelař, č. 6/2006, v čláýnku:
Jak pracuje odpařovač MiteGone. Jak používat kyselinu mravenčí při tlumení varroázy včely medonosné.

Broněk

1.Reinvazi se částečně můžeš bránit včasným krmením a zabránit tak vylupování nemocných včelstev. Včelstvo které má dostatek zásob nemá potřebu tolik loupit
2.Rezistenci se bráníme používáním a také střídáním nejméně dvou přípravků..
3.Kontaminace se dá omezit rozumným používáním léčiv!
Právě uplatňování těchto tří bodů vede k úspěchu a ne přemýšlení jak zvýšit počet ošetření. To však je jen v plné moci chovatele.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 12:01:57
> ----------------------------------------
> Pepan:
> >A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba
> devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou
> povinné<
> ...
>
> Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi
> někdy takové termíny?
>
>
>

Jiří Vávra napsal:
>Přátelé, koukám jako jelen. Co je to MITE GONE. Zatím jsem to nkde neslyšel.
>U nás aerosol nemáme. Dá se tímto nahradit? Jirka
.................

Je to mimo jiné na internetu tady:
http://www.mitegone.com/czech.asp

> Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.

No, neudělat něco, co bych udělat měl, to se mi v současné fázi vztahu v ZO
nechce. Nebo jít za nimi s tím, že se mi kvalita aerosolu v zimě nezdála a
že proto chci na jaře nátěr plodu. Na nějaké dohadování, řeči a komentáře
kolem toho už vůbec nejsem zvědavý. Stačí mi, jak jsem "utřen" vedením ZO,
když mi jednou za čas vyjde přijít na výroční schůzi a přispět nějakou
připomínkou do diskuze. To radši vytáhnu nějaké podložky, které jsem odložil
po první fumigaci nebo měl, co jsem sesypal po aerosolu, vytáhnu z toho pár
desítek brouků a hodím do vzorku. Splněné mám všechno a důvěrník na jaře s
léčivem přijde a řeči navíc kolem toho nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 9:59 AM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Bohužel ty výsledky jsou opravdu sporné. Už jsme to tady psali. Včelař od
> nás, který měl hodně broučků měl nulu. Někdy zase nic neobjevíme a číslo
je
> hrozně velké.
>
> >Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na čelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška.
>
> Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.
>
> Tonda
>
> >Jestli budu chtít nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset
> hodit do vzorku aspoń 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

To máte s toho, že v podletí zužujete nebo máte staré matky.

Mam za to, ze Varoa samicky vidime okem a Varoa samecky ne.
Zimni vysetreni meli muze byt postavene na sameccich...

Martin

> vytáhnu z toho pár desítek brouků a hodím do vzorku.

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.485 / Virus Database: 269.13.3/986 - Release Date: 3.9.2007
9:31

Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Martin

> Mám je ve včelíně už
> řadu let (hnízdo veliskosti lidské hlavy)

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.485 / Virus Database: 269.13.3/986 - Release Date: 3.9.2007
9:31

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 9. 2007
To máte s toho, že v podletí zužujete nebo máte staré matky.

Příteli Václavku Vy jste mistr rychlých soudů. Nemám ani staré matky ani v podletí nezužuji. A už vůbec včely nepřekrmuji, protože včely nechávám na medu.
Honza

Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!! ( myšleno s nadsázkou )

Viz:
http://www.narod-sobe.cz/svet/hmota/telesa/planety/Zeme/zivot/Eukaryota/Meta
zoa/Arthropoda/Uniramia/Hmyz/Srsni/srsen.htm

Tam uvedeno mimo jiné:
Koncem října dochází k zániku sršní kolonie, protože sršni nedokáží
připravit zásoby, jako včely. Přežívají pouze oplozené samice, které se
ukrývají a přezimují, aby na jaře založily nové kolonie.


-----Original Message-----
Subject: RE: srně
>Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
>Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

U Budečáků je to jasné ale proč zatracuješ Mor. univerzály Sám jich ještě několik mám a jsou v pohodě a vyřazuji je jen kvůli stáří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 18:35:00
> ----------------------------------------
> Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější
> využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!!
> ( myšleno s nadsázkou )
>
>
>

Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Sršeň je vlastne "veľká" osa, tak prečo by mal byť výnimkou z tohoto širokého rodu. Celý rod takto prečkáva zimu. K ním sa pripájajú aj čmele a včely samotárky.
Sršne i osy na záver sezóny začnú vychovávať desiatky, ba až stovky samičiek. Zároveň s nimi chovajú v hniezde aj také isté množstvo samčekov, osích trúdov. Trúdy sú vždy bez žihadla a dajú sa rozpoznať podľa tykadiel, ktoré sa líšia od robotníc a samičiek.

Samičky postupne vylietajú tak ako naše matky (nie jedna ako u včiel) na svadobné prelety, kde sa vo voľnom teréne pária. Po úspešných zásnubách, samičky poletujú v teréne v okolí kde vyrástli hľadajúc si potravu, noc prečkávajú v hniezde.
Po rozpade týchto spoločenstiev si pred prvým náznakom zimy vyhľadávajú vhodné úkryty, kde zimu prežijú v strnulom stave (podobne akop muchy), bez prijímania potravy.

Jarný scenár je pre každú prezimovanú samičku rovnaký. Po prebudení poletujú po chotári vyhľadávajúc si vhodný úkryt- dutinu, v ktorej matka samička sama stavia prvé bunky pre robotnice, vyhrieva ich, prináša potravu, až sa vyliahnu prvé robotnice, matky sa venuje len znášaniu vajíčok, ošetrovanie plodu preberajú robotnice, ktoré zároveň stavajú ochranný obal pre vodorovne uložené plásty.

Sú aj výnimky v zimovaní, tzv.strešné osy sa pred zimou sústreďujú do vhodných úkrytov v množstve 5-10, ale našiel som úkryty kde ich bolo 30-50, asi pochopili, že keď ich je viac, zimu ľahšie zvládnu a možno sa vedia brániť proti svojim predátorom.
Anton

Zimu přežívají jen samičky.
www.priroda.cz/lexikon.php?detail=680

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: srn?
> Datum: 05.9.2007 21:24:55
> ----------------------------------------
> Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
> Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?
>
> Sršeň je vlastne "veľká" osa, tak prečo by mal byť výnimkou z tohoto
> širokého rodu. Celý rod takto prečkáva zimu. K ním sa pripájajú aj čmele a
> včely samotárky.
> Sršne i osy na záver sezóny začnú vychovávať desiatky, ba až stovky
> samičiek. Zároveň s nimi chovajú v hniezde aj také isté množstvo samčekov,
> osích trúdov. Trúdy sú vždy bez žihadla a dajú sa rozpoznať podľa tykadiel,
> ktoré sa líšia od robotníc a samičiek.
>
> Samičky postupne vylietajú tak ako naše matky (nie jedna ako u včiel) na
> svadobné prelety, kde sa vo voľnom teréne pária. Po úspešných zásnubách,
> samičky poletujú v teréne v okolí kde vyrástli hľadajúc si potravu, noc
> prečkávajú v hniezde.
> Po rozpade týchto spoločenstiev si pred prvým náznakom zimy vyhľadávajú
> vhodné úkryty, kde zimu prežijú v strnulom stave (podobne akop muchy), bez
> prijímania potravy.
>
> Jarný scenár je pre každú prezimovanú samičku rovnaký. Po prebudení
> poletujú po chotári vyhľadávajúc si vhodný úkryt- dutinu, v ktorej matka
> samička sama stavia prvé bunky pre robotnice, vyhrieva ich, prináša
> potravu, až sa vyliahnu prvé robotnice, matky sa venuje len znášaniu
> vajíčok, ošetrovanie plodu preberajú robotnice, ktoré zároveň stavajú
> ochranný obal pre vodorovne uložené plásty.
>
> Sú aj výnimky v zimovaní, tzv.strešné osy sa pred zimou sústreďujú do
> vhodných úkrytov v množstve 5-10, ale našiel som úkryty kde ich bolo 30-50,
> asi pochopili, že keď ich je viac, zimu ľahšie zvládnu a možno sa vedia
> brániť proti svojim predátorom.
> Anton
>
>
>

Pane Polášek.Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa

Dovolím si načít nové téma a nastínit několik poznámek ze svého vlastního
pohledu na problematiku konstrukce úlu a účinnosti léčebných postupů. V
návaznosti na předešlé téma o nadměrném počtu roztočů se trošku "opřu" o
Moravský univerzál a zadováky:
Moravský univerzál MÚ (a koneckonců ani budečák) nebyly na svou dobu vůbec
špatné úly. Naopak. Znamenaly proti poválečnému přepestrému sortimentu úlů
dobrý pokrok. Např. zdůvodnění nepřímého česna ( rámky plodiště jsou pro
včelaře na "teplou stavbu", pro včely na "studenou") se mi zdá přímo
geniálně jednoduché a plně funkční:
Zajistilo klidné zimování s nízkou spotřebou krmiva, i slabší včelstvo si
svůj domov snadno ubránilo proti lupičkám, omezovalo předčasné zimní
prolety, zabránilo vyhladovění včelstva "na zásobách"atd.
Okénko do plodiště poučenému včelaři dávalo dostatek informací o projevech
ve včelstvu, aniž by včelstvo bylo vyrušeno kouřem či rozebíráním díla.
Zejména na r.m. 39x27,5cm to byl výborný úl především do včelína. Úl se
spolehlivými a vyššími mednými výnosy než "almárky" a pod.
Nevýhodný těžký a masivní medník mnohý včelař nahradil lehčím. A pak byl
usnadněn přístup shora k rámkům plodiště - čož odstranilo i základní
nevýhodu zadováků při obměně plástů u přední stěny a odkrylo všechny výhody
horem přístupného plodiště. Atd.
Ještě v počátcích invaze roztočů V.D. se dokonalé utěsnění úlu provedlo
jednoduše a spolehlivě školní houbou a doutnající knot se bez většího
rozrušení včelstva zapíchl do plástu hned za okénkem, kterým se dalo
sledovat víření kouřem neseného léčiva. Stále to pro MÚ vypadalo únosně.
Dokonce při citlivém vedení včelstva nezpůsobovala konstrukce úlu nadměrnou
tendenci včelstva k vyrojení ( jako možný následek významnějšího vlivu
kraňské "krve" v porovnání s dosud převládajícím vlivem "černého" původního
včelstva, které nedosahovalo takové mohutnosti).
Horší to bylo se zasunutím podložky do nízkého podmetu. S narůstáním
invazního tlaku varroázy bylo třeba zabránit nejen vynášení roztočů včelami
z podložky ( a tím zkreslení výsledků léčení a z toho vyplývajících
chlácholivých "informací" o skutečné intenzitě napadení), ale i reinvazi
roztočů ve vlastním včelstvu.
Živý roztoč, který z nějakého důvodu spadne na podložku nebo dno podmetu má
totiž možnost se znovu přisát na včelu, která pochoduje přímo po podložce v
bezprostředním kontaktu s ještě neuhynulými roztoči. Skutečně: stojí za
povšimnutí, že běžné způsoby léčení varroázy nehubí všechny roztoče naráz -
některé jen omámí. Ti spadnou, vliv léčiva "rozdýchají" a dokud neuhynou
chladem a hladem tak zbytky sil vynaloží na sebezáchranu. Proto je výhodná
podložka, z níž roztoč nemá šanci uniknout.
To jde v MÚ obtížně zajistit bez rekonstrukce úlu ( podmetu). To pak může
být jeden ze zdrojů zvýšené tolerance roztočů proti léčivům - tedy i jeden z
možných zdrojů prudkého nárustu invaze roztočů i do míst, kde se řádně léčí.


Díky neoddělitelnému dnu zadováků je nutné pro celkovou hygienickou údržbu
úlu přeložit celé včelstvo do jiného úlu. To je proti jednostěnnému
nástavkovému úlu pěkná "facha".

Dále: např. pro účinnou aplikaci gabonových pásků je třeba umístit dva pásky
do dvou různých uliček s plodem. Aby včely byly nuceny po obou stranách
pásku chodit musí být uličky rozšířeny asi takto: pravá plástová plocha,
včelí mezera, levá plocha gabonového pásku, včelí mezera, pravá plástová
plocha dalšího plástu. Už tento základní požadavek je u zadováků obtížně
realizovatelný, protože každý další rámek se přisouvá k předchozímu na doraz
mezerníku a potřebná mezera pro oboustranně přístupný gabon tak nevznikne.
I zde MÚ může obstát po sundání medníku. Budečák už předepsanou aplikaci
gabonů splní jen obtížně.
Aerosolování je v MÚ také proveditelné( třeba zástrčkou pod plodištním
okénkem). Aplikace kyseliny mravenčí je možná bez problémů, ale bez hlubšího
podmetu nelze zaručit, aby vyšší koncentrace kyseliny působila na spadlé
ještě žijící roztoče a tím je skutečně usmrtila. Páry kyseliny mravenčí jsou
těžší než vzduch a právě u dna je třeba, aby vyšší koncentrace usmrtila
odpadlé roztoče.

Závěr: pokusil jsem se bez nároku na úplnost shrnout několik vlastních
poznatků o možných úskalích při snaze o řádné léčení včelstev, jak jsem se s
nimi potýkal při včelaření v zadovácích. Myslím, že mohou být dostatečným
důvodem, proč uvažovat o likvidaci těchto úlů, jak mnozí zkušení včelaři
svými stručnými výroky prohlašují.

Josef Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:17 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos

U Budečáků je to jasné ale proč zatracuješ Mor. univerzály Sám jich ještě
několik mám a jsou v pohodě a vyřazuji je jen kvůli stáří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 18:35:00
> ----------------------------------------
> Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější
> využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!!
> ( myšleno s nadsázkou )
>
>
>


__________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Pepane :

1/ Reinvazi roztočů se nedá zabránit včasným nakrmením. Nemá to nic společného s loupeží. Včely loupí zcelá z jiných důvodů.

2/ Rezistence se brání používání střídání nejméně dvou přípravků.... To je také nesmysl a buďme rádí, že v ČR Veterinární správa něco nařízuje a pokud by všichní dodržovali nařízení, situace by byla zcelá jiná

3/Kontaminace atd. ... pak tomu nerozumím když se jedná o tak "devadesátkrát ošetření dle vlastního uvážení" a pak až to co je nařízeno.

Z celé této problamatiky je jediný závěr. Dodržujme vše to co je nařízeno a situace bude zcelá jiná. Nesnažme se provádět výzkum na vlastní pěst, nemáme na to.

Odpověď Karlovi:
Jaké jste měli výsledky ve vzorcích, tedy třeba kolik jich bylo nadlimitních atd.?
- Nadlimitních odhadem - nemám výsledky u sebe - asi třetina

Lišily se výsledky rozborů oproti posledním letům. A zda jste používali aerosol i v předchozích letech?
- používal se v kombinaci s fumigací páskem(zadýmováním) jako třetí léčení, poslední dva roky ale už jen 3x aerosol, výsledky střídavé ale žádný markantní nárůst spadu v tomto období. Letos je to u mne výrazně vyšší - zatím nevím ale situaci od ostatních členů ZO

O jakou oblast se jedná - třeba jen orientačně.
- Vysočina - Jihlavsko

Pro caloň:
Moc by mne zajímalo zda roj přežil (zda matka klade), či zda to dopadlo jako u mne.
Díky.

Při letošním jarním léčení, po mírné zimě, dokonce VÚ Dol doporučoval přeléčení včelstev pod 3 roztoče na včelstvo. Takže mohl léčit kdo chtěl. Já jsem taky přeléčoval a nemusel jsem.
Pravda je, že přidáním roztočů se zkreslují výsledky ZO, OV a KVS. Asi by mně to taky vadilo v rámci ZO. Podle toho se i nařizuje léčení na příští rok. Pokud by ale někdo v naší ZO požádal navíc o jarní léčení, léčivo bych určitě navíc měl.
Tonda

>Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa

Vítězslav Vrána napsal:

>Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit vašemu nákazovému referentu,
>přípravku se objednává vždy víc,než se spotřebuje.
.................

To jistě neplatí všude, ale je to různé podle ZO.
U nás se objednává léčivo podle toho, kolik mají jednotliví včelaři včelstev.

Kdo u Vás hradí léčivo "navíc"?
Při účtování nikdo nereptá, že propadly peníze ZO u léčiva, které nikdo nepoužil?

Myslím, že obdobné závěry platí i pro UNIVERSAL 1(39x24) a UNIVERSAL 2(39x30). Včelařil jsem v nich cca do r.2000. Na nástavky jsem přešel především z kvůli léčení V.D., protože manipulace s podložkou byla prostě horor. Druhý důvodem pak byla zmiňovaná potřeba překládání včelstva za účelem vyčištění úlu, kdy kromě vlastního překládání je také docela obtížná vlastní manipulace s úlem, protože je dost těžký. Na druhou stranu UNIVERSAL 2 dosud používám pro chov matek metodou sběrného oddělku.