Archiv Včelařské konference

Myslím, že obdobné závěry platí i pro UNIVERSAL 1(39x24) a UNIVERSAL 2(39x30). Včelařil jsem v nich cca do r.2000. Na nástavky jsem přešel především z kvůli léčení V.D., protože manipulace s podložkou byla prostě horor. Druhý důvodem pak byla zmiňovaná potřeba překládání včelstva za účelem vyčištění úlu, kdy kromě vlastního překládání je také docela obtížná vlastní manipulace s úlem, protože je dost těžký. Na druhou stranu UNIVERSAL 2 dosud používám pro chov matek metodou sběrného oddělku.

Kdo u Vás hradí léčivo "navíc"?
Při účtování nikdo nereptá, že propadly peníze ZO u léčiva, které nikdo nepoužil?
-----------------------------
Lahvička je za 30 korun a ZO na to prý dostane dotaci 70%. Alespoň tak jsem to četl (tedy 30-21=9Kč). Ale i bez té dotace je léčivo za babku.
Léčivo na nátěr je myslím trochu dražšší, ale spotřeba je doslova v kapkách, takže to snad taky není problém.

Spíš je podle mě chyba, že se někde objednává a přiděluje jen podle žádostí o dotaci, protože jsou i tací, co nežádají o dotace na záložní matky a oddělky. A pak chybí.
Podle mě je to šetření ne velmi blbém místě.

Karel

Přátelé, vím, že je nutno vyndat GABON do 30 dnů, ale v tomto počasí mě tam nikdo nedostane. Doufám, že s tou rezistencí to není tak dramatické, aby se nemohly vyndat o týden později. Dík

No nevím, ale když jsem už při vlastním aerosolu prohlásil, že protože je v
té nádobě léčiva málo a proto aerosol nejspíš nebude účinný a jaksi to
nebylo akceptováno, tak s jakými asi jinými argumenty bych měl chtít navíc
jarní nátěr plodu. A těch zbytečných řečí, co by bylo kolem.... Co se týká
laboratorního vyšetření, když do vzorku dám 30 roztočů a nalezených jich je
tak 12, tak není o čem mluvit. A to ještě nepočítám roztoče, kteří v tom
vzorku byli původně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vítězslav Vrána" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 10:22 PM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Pane Polášek.Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit
> vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se
> spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste
> překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne
> kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no
> nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa

U nás ho objednáváme také podle včelstev, ale něco se navíc vždycky musí vzít. Co kdyby někdo lahvičku třeba rozlil? Spotřeba se taky trochu liší sílou včelstev, a tu nemusí mít včelař taky vždy stejnou. Léčivo rozdělím odhadem pro jarní léčení a podzimní léčení. To se potom rozpočítá podle počtu včelstev. Vždyť jedna lahvička dnes stojí 9 Kč.
Kdo by repta?
Tonda

>To jistě neplatí všude, ale je to různé podle ZO.
U nás se objednává léčivo podle toho, kolik mají jednotliví včelaři včelstev.

Kdo u Vás hradí léčivo "navíc"?
Při účtování nikdo nereptá, že propadly peníze ZO u léčiva, které nikdo nepoužil?

Tak se to dělá ale jen proto, že si včelaři nedokáží odhadnout a objednat léčiva na začátku roku. Neznají vyhlášky (ty někdy vycházejí pozdě) ale většinou to je liknavost a spoléhání se, že to někdo zařídí. Levné léky je dobrá věc, ale zdá se mi, že to některé lidi kazí a rozmazluje. Ve světě jsou prostředky proti Varroáze drahé - i víc jak 200 Kč na včelstvo a každý se snaží a stará jak umí. Pro nás zkratka IPM je sprosté slovo a přitom to jinde funguje. Roztoče nevyhubíte, i kdybyste všichni poctivě natírali plod a aerosolovali 2x víc než je ve vyhláškách. Přihazování roztočů do vzorků je jen komický důsledek toho, jak to u nás chodí. Boj s varroázou je především starost včelaře, majitele, a kdo to zanedbá, ten na to doplatí. Tohle, se mi zdá, někdo nechápe. Ještě jsem neslyšel, žeby někomu za neléčení varoázy veterina udělila sankci. Jediná sankce, která tady asi zafunguje, je masivní úhyn včelstev.

---------------
Karel:
>...Spíš je podle mě chyba, že se někde objednává a přiděluje jen podle žádostí o dotaci...

No, před 30 lety se zavedlo léčení varaózy systémem včelařských důvěrníků,
tím se skutečně dodnes podstatně snížila cena toho léčení. Na druhé straně
pak úroveň toho léčení závisí ná úrovni jednotlivých zájmových organizací.
Včelař je nucen přijímat takovou úroveň léčení, jakou jeho základní
organizace má, protože na ně jako na zájmové funkcionáře nemá žádné páky je
nějak ovlivnit, pokud je v organizaci v menšině. Pokud včelař bude s úrovní
léčení nespokojen a bude se nějak masivně ozývat, jediný výsledek bude ten,
že s tím ti zájmoví funkcionáři seknou a ty povinnosti prostě přejdou na
někoho "vedle", který je už beztak přetížen léčením prakticky zadarmo
"svých" včelstev a takhle bude přetížen ještě více. A že by si včelař
objednal léčení u profesionála, třeba veterináře a akceptoval tu cenu okolo
200 korun na včelstvo nebo i vyšší, to u nás jde asi jen teoreticky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 06, 2007 10:08 AM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Tak se to dělá ale jen proto, že si včelaři nedokáží odhadnout a objednat
> léčiva na začátku roku. Neznají vyhlášky (ty někdy vycházejí pozdě) ale
> většinou to je liknavost a spoléhání se, že to někdo zařídí. Levné léky je
> dobrá věc, ale zdá se mi, že to některé lidi kazí a rozmazluje. Ve světě
> jsou prostředky proti Varroáze drahé - i víc jak 200 Kč na včelstvo a
každý
> se snaží a stará jak umí. Pro nás zkratka IPM je sprosté slovo a přitom to
> jinde funguje. Roztoče nevyhubíte, i kdybyste všichni poctivě natírali
plod
> a aerosolovali 2x víc než je ve vyhláškách. Přihazování roztočů do vzorků
> je jen komický důsledek toho, jak to u nás chodí. Boj s varroázou je
> především starost včelaře, majitele, a kdo to zanedbá, ten na to doplatí.
> Tohle, se mi zdá, někdo nechápe. Ještě jsem neslyšel, žeby někomu za
> neléčení varoázy veterina udělila sankci. Jediná sankce, která tady asi
> zafunguje, je masivní úhyn včelstev.
>
> ---------------
> Karel:
> >...Spíš je podle mě chyba, že se někde objednává a přiděluje jen podle
> žádostí o dotaci...

To máte tak, na světě žijí i lidé kteří jsou svojí povahou oportunisté a snaží se nejen druhým ale sami sobě dokazovat ,že ti druzí dělají vše špatně. Jejich štěstím je právě to, co dělají a nikdy si nepřipustí svoje omyly když chtějí někoho nachytat na hruškách. Někdy je také ovšem dobře , že takoví lidé mezi námi žijí. Svojí pochybovačností nás nutí se zamyslet a hledat lepší cesty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?t?zslav Vr?na <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 22:22:49
> ----------------------------------------
> Pane Polášek.Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit
> vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se
> spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste
> překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne
> kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no
> nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa
>
>
>

1. Loupež úzce souvisí z dostatkem pastvy a zásob na zimu Nevšiml sis ,že jsou roky kdy se v podletí můžeš hrabat ve včelách bez problémů a roky kdy je o strach úly otevřít?
2. Používaání gabonu a varidolu po sobě a střídání dvou druhů gabonů je právě to co popisuji
3. A nebezpečné kontaminace př. vosku vznikají příliš častým používáním léčiv, nebo jejich příliš dlouhými a zbytečnými expozicemi. To již nemluvím o jejich užití v nesprávnou dobu nebo navzdory pravidlům A tady je to jen na vlastním uvážení Každého z nás, zda naše produkce bude odpovídat tomu co se od ní očekává a nejen kvantitě.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 22:30:14
> ----------------------------------------
> Pepane :
>
> 1/ Reinvazi roztočů se nedá zabránit včasným nakrmením. Nemá to nic
> společného s loupeží. Včely loupí zcelá z jiných důvodů.
>
> 2/ Rezistence se brání používání střídání nejméně dvou přípravků.... To je
> také nesmysl a buďme rádí, že v ČR Veterinární správa něco nařízuje a pokud
> by všichní dodržovali nařízení, situace by byla zcelá jiná
>
> 3/Kontaminace atd. ... pak tomu nerozumím když se jedná o tak
> "devadesátkrát ošetření dle vlastního uvážení" a pak až to co je nařízeno.
>
> Z celé této problamatiky je jediný závěr. Dodržujme vše to co je
> nařízeno a situace bude zcelá jiná. Nesnažme se provádět výzkum na vlastní
> pěst, nemáme na to.
>
>
>

Luboš_B.
>Přátelé, vím, že je nutno vyndat GABON do 30 dnů, ale v tomto počasí mě tam nikdo nedostane<
.....

To mi připomíná, že si konečně musím pořídit pro unadnění chůze sněžnice, protože mám tůry od auta až ke včelám i 6-ti kilometrové, kvůli sběrům měli. :-) ... A také novou lopatu na sníh.

Mě by tam také nikdo nedostal, ale Gabony mám venku a zanedbávání s vytažením gabonů je bohužel beztrestné. Přitom mé neodevzdání měli by bylo na mém čele napláno dosmrti, krom pěkné pokuty od min. 10 tis Kč<.

Co tam u vás Gusto blbnou. My máme přímo ve vyhlášce, že po neodevzdání měli je automaticky nátěr plodu a fumigace. Tady by tě to stálo jen to možná zbytečné léčení navíc.

>Přitom mé neodevzdání měli by bylo na mém čele napláno dosmrti, krom pěkné pokuty od min. 10 tis Kč

Některé ZO zpětně vybírají Gabon aby donutili včelaře ho vyndat.

Tohle, se mi zdá, někdo nechápe. Ještě jsem neslyšel, žeby někomu za neléčení varoázy veterina udělila sankci. Jediná sankce, která tady asi zafunguje, je masivní úhyn včelstev.
-----
Donedávna tady u nás v Hk platily rozumné vyhlášky, které ukládaly povinnosti včelaři a o nějaké ČSV tam nic nebylo.
Bohužel se jejich plnění nekontrolovalo.

Osobně si myslím, že než dotovat léčivo (u nás v ČR poměrně směšná částka) tak bych ty peníze přesunul na veterinu. Ta by si za ně domluvila spolupráci se stávajícími důvěrníky, normálně by je nějak zaplatila, podobně jako platí a zmocňuje prohlížitele. A ti by komisionálně odebrali měl. Založili podložku, zapečetili úl a pak odebrali. A pokud by v ní byl nadlimitní spad, tak by provedli dobře placené (včelařem) jarní ošetření.
Myslím, že by to hodně včelařů přesvědčilo, aby příští podzim dbali na léčení. A myslím, že pak by i byl dost velký zájem o činnost a členství v nějakém spolku, třeba v ČSV, pokud by dokázal zajistit léčivo a hlavně aerosol atd.

Karel

Některé ZO zpětně vybírají Gabon aby donutili včelaře ho vyndat.

Pred asi 10 rokmi som na túto tému viedol konverzáciu s otcom Gabonu ing. Veselým cez časopis Včelár. Pri mojich pozorovaniach som zistil, že Gabon je ten najlepší prostriedok v boji proti klieštiku ale sme sa zároveň zhodli aj na tom, že Gabon PA 92 ale i PF 90, ako taký je priepustný. Čo to znamená priepustný? Po viac rokov som sledoval denný odpad. Po prvej 2x12 amplitúde (24 dní) by mal odpad klesnúť k nule čo potvrdila zostupná krivka. Po ponechaní Gabonu ďalej, sa krivka znovu začala dvíhať dosiahla asi polovičný odpad ako pri prvej krivke a začala znovu klesať k nule. To už bolo 48 dní. Pre zvedavosť som odpad V.D. pozoroval ďalej a stalo sa, že krivka odpadu znovu začala stúpať asi na polovicu minulého odpadu až klesla k nule (72 dní). Po kontrolnej fumigácie bol odpad vo včelstvách +-2 klieštiky, čo značí, že Gabon bol účinný, ale až po dlhšej dobe. Pre včelára ostáva dilema, rešpektovať predpis, albo ho porušovať?

Po predložení týchto výsledkov Ing.Veselému otcovi Gabonu, ktorý sa stotožnil s mojím predpokladom, že GABON JEPRIEPUSTNÝ. Je to možné len preto, že niektoré samičky po vyjdení z bunky spolu s liahnucou sa včelou, vojdú okamžite do vhodnej bunky s larvou tesne pred jej zaviečkovaním) bez toho, aby sa dostala do styku s fluvalinátom alebo acrinatrinom a množí sa ďalôej.
Požiadal som ho, aby sa vyjadril k možnosti či dobu pôsobenia 24-28 dní je možné predĺžiť na dvojnásobnú dobu t.j.44-48 dní.

NESÚHLASIL S TÝM najmä z dôvodov, žeby mohlo dochádzať ku kontaminácii diela a k predčasnej rezintencii V.D. na tieto látky. Skôr pripustil možnosť vkladania do včelstva 3 ks Gabonu maximálne na dobu 28-30 dní.

Myslím si, že takto je to správnejšie a zároveň nepripúšťam možnosť častého poukazovania včelárov, že Gabon je zlý prípadne nekvalitný. Ja osobne najväčšie chyby vidím v tom, že včelári z nepoznania správneho vkladania Gabonu do včelstva v správnom čase (koncom 7. a začiatkom 8. mesiaca), na správne miesto v minimálnom množstve 2 ks.

Často sa spomínajú úle prístupné zozadu. Áno, tu včelári naozaj robia chyby. Najväčšia je, že Gabon neuložia na miesto kde je plod, ale hneď za 2-3 plást, kde nie je plod a často i málo včiel. Potom roznášanie hubiacej látky včelami po celom úli je nedostatočné až žiadne. Výsledok sa chytro ukáže v podobe enormného zaplavenia včelstva parazitom.

Doporučujem, napriek platnej schéme ako a kde vkladať Gabon, aby včelár urobil takúto úpravu: Urobil uličku širokú uličku 14-16 mm ( platnička je v strede uličky a včely ju nemôžu pritmeliť) v STREDE PLODOVÉHO TELESA a vložiť Gabon do JEDNEJ uličky asi 5 cm od odkraja plástov!

Prečo do jednej uličky? Tam kde je plod, tam sa často zdržuje i matka, ktorá produkuje materskú látku, feromón, ktorý neustále koluje medzi včelami v úli a zdržuje v jeden kompaktný celok. V tomto prípade aj okrajové včely prichádzajú za ML do stredu úľa, kde sa kontaminujú hubiacou látkou a bezpečne hynú. Tento spôsob platí i pre majiteľov úľov prístupných zozadu.

Anton

>Co tam u vás Gusto blbnou.<

Ono je to složité a je to o lidech. Říkám si, že kvůli tomu neléčení bych se i vrátil do ČSV, abych měl větší vliv nato, co se tady děje.

Také jsem zrovna řešil a ještě se pokusím o komunikaci s jedním předsedou ZO,(ostatní ZO si už na mne snad "zvykly") která má snad 8 členů a která snad ani už nefunguje protože je jim zatěžko vydat nějaké potvrzení. Ani bych to tady nevytahoval, ale jestli Tě někdo bude obviňovat křivě z toho, že neléčíš a neodevzdáváš vzorky a nakonec jedeš kolem jeho zazimovaných cca 25 a vyzimovaných 4 a k tomu je to ještě učitel včelařství, tak musíš zde být nachystán neustupovat. Jinak by tě tu asi lehko utahali, kvůli nějakým místním smyšlenkám a výmyslům o Tobě.

A takové smýšlení a "samovláda" je tu občas na denním pořádku a je to občas zde takový místní folklór.

Příště, až se narodím tak budu včelařit na Pardubicku vedle Tvých včelstev. ;-)

To je sice ,,hezké,,, ale nic to nemění na tom, že v nástavkových úlech ( zvláště v nízkonástavkových úlech ) je při promyšlené metodice nejvyšší možná produktivita práce ( čas na výrobu daného množství medu je nejnižší )!!!!!!!!!

Vypadá to na pohled hezky, ale nevěřím v organizační schopnosti a zájem SVS. Nestíhají ani to nejnutnější. Stálo by to víc, fungovalo by to hůř a k tomu 50000 naštvaných lidí. Stačí se podívat, jak funguje policie. Cesta je zlepšit práci spolku.

_______________________________-
Karel:
Osobně si myslím, že než dotovat léčivo (u nás v ČR poměrně směšná částka) tak bych ty peníze přesunul na veterinu. Ta by si za ně domluvila spolupráci se stávajícími důvěrníky, normálně by je nějak zaplatila, podobně jako platí a zmocňuje prohlížitele.

Eman:
Cesta je zlepšit práci spolku.
---------
To je stará pohádka o tom, jak si kapři vypouštějí rybník.
---
Masová je zde zatím ČSV.
I kdyby se změnily stanovy a zpružnila výměna lidí i informací tak je zde demokracie a většina.
A následující skupiny tvoří naprostiou většinu:
- léčení včel je na ...., má se to nechat přírodě
- v zimě se do včel nechodí
- včely mám na dotace a rojů na náhradu úbytku mám dost
- stačí když si léčím já a nikdo mi do toho nemluví
- co je mi do druhých
- včely má tatítek, mám je po tatínkovi, jsou tam v těch úlech samy a nikdo se o ně nestará a přesto tam pořád jsou

V podstatě ta skupina, která se dá charakterizovat že otevírá jen Včelařství číslo 7, tvoří většinu, která za guláš odhlasuje cokoli, jen když bude mít klid. A proto to tak vše vypadá. Zatím.
Osobně si myslím, že postupně dochází ke generační výměně a problém časem takzvaně vyhnije. Bohužel cena za čas ztracený vyhnitím bude zamoření ČR populací rezistentních roztočů.
Bohužel, lid to tak chtěl, jak jsem si tak nedávno připoměl při listování staršími časopisy.

Karel

Ono to tak přeci nějak nastaveno ale je.
Spolupráce SVS s ČSV a navíc i ti léčitelé (komis, důvěrníci) A návrat těch peněz(cca70%) s SZIF je také možná.

Problém je "stáří" organizace a stále probíhající aktuální změny. Napříkladu také mohu říci, že i ti nejvyšší funkcionáři v ZO často ani neví jak pořídit výhodně pro ZO vyvíječe, kompresory atd. Dost tedy v tomto hrajou roli úplně jiné aspekty. Hlavně si myslím, že by mělo Včelařství hodně polevit ze své splácané "profesionální" podoby a dát se směrem přehledného doslova černobílého návodu na zásadní otázky a odpovědi. Tak to bývalo a nevím jestli tomu tak je i dnes.(články totiž nejsou online)

Eman:
>Stálo by to víc, fungovalo by to hůř a k tomu 50000 naštvaných lidí. Stačí se podívat, jak funguje policie. Cesta je zlepšit práci spolku.<

Karel:
>>Ta by si za ně domluvila spolupráci se stávajícími důvěrníky, normálně by je nějak zaplatila, podobně jako platí a zmocňuje prohlížitele.<<

Masovým vrahom včiel bol zrejme vírus

7. septembra 2007 7:30 Miroslav Vajs, denník Pravda
Počas jari a leta obchádzal úle amerických včelárov záhadný zabijak včiel. Z úľov plných medu zmizli včely bez stopy a osamotenú kráľovnú ostalo chrániť iba niekoľko mladých robotníc, ktoré ešte nevedeli zberať nektár. Záhadný úhyn včelstiev postihol v USA 50 až 90 percent komerčných chovateľov včiel. V bezprostrednom okolí úľov
sa však nijaké mŕtve včely nenašli.
Smrteľnú pandémiu malo údajne spôsobiť žiarenie z mobilných telefónov, postrek oblakov chemikáliami na vyvolanie dažďa či klimatické zmeny. Vedci však tieto hypotézy zamietli a ponúkli triezvejšiu odpoveď na túto hádanku.
"Podľa nášho rozsiahleho výskumu masívny kolaps kolónií včiel spôsobil akútny paralyzačný vírus IAPV," uviedol v štúdii, ktorú zverejnil časopis Science, W. Ian Lipkin z Centra imunológie a infekcií pri Columbia University v New Yorku. "Naším ďalším krokom bude zistiť, či sám tento vírus je zodpovedný za úhyn včiel, alebo sa dokázal presadiť v súčinnosti s ďalšími faktormi, ako sú mikróby či toxíny," dodal Lipkin.
Záhadný a rýchly úhyn včelstiev postihol najmä USA, objavil sa však aj v západnej Európe. Na Slovensku takéto prípady zaznamenané neboli. V Amerike je včelárstvo lukratívny biznis. Včelári s úľmi cestujú po krajine a za poplatok zastavujú pri poliach farmárov a nechajú včely, aby opelili pestované rastliny. Záhadný úhyn včiel, ktorý sa prvý raz objavil už v roku 2003, preto spôsobil niektorým americkým farmárom veľké straty. Ľudia si tak spomenuli na slová Alberta Einsteina, ktorý povedal, že štyri roky po tom, čo zahynie posledná včela, zahynie aj ľudstvo.
Vedcom pri výskume pomohlo to, že počas minulého roka sa podarilo vylúštiť genetický kód včely medonosnej. Aby našli príčinu kolapsu kolónií, použili technológiu rapídneho čítania genómu a zostavili zoznam všetkých mikroorganizmov, ktoré na včelách žijú. Vyšetrovanie ich zaviedlo aj k testovaniu želatíny, ktorá sa do USA dováža z Číny a používa sa na kŕmenie včelích lariev pri zakladaní nových včelstiev. Po štatistickom porovnaní všetkých vzoriek z úľov a dovážaných tovarov a včiel zistili, že masívny úhyn včiel súvisí s vírusom IAPV.
"Výsledky výskumu nás naviedli správnym smerom. Neveríme však, že vírus IAPV je v tom sám. Predpokladáme, že úhyn súvisí s ďalšími faktormi, ako je zlá výživa včiel, vystavenie pesticídom a rôznym parazitom," uviedol spoluautor štúdie Jeffrey Pettis, ktorý chce výskum zamerať na včely, ktoré sa zdajú byť proti vírusu odolné.

Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal stejné nesmysly jako ty ČINNOSTÍ UV SPOČÍVÁ JEN V RÁMCOVÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ VĚCÍ A HLAVNÍ ČINNOST JE NA ZO A TAKÉ MÁ K TOMU DOSTATEČNÉ PRAVOMOCI A POKUD NEJSI S JEJÍ PRACÍ SPOKOJEN NABÍDNI JIM SVOJI POMOC

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 07.9.2007 08:35:03
> ----------------------------------------
> Eman:
> Cesta je zlepšit práci spolku.
> ---------
> To je stará pohádka o tom, jak si kapři vypouštějí rybník.
> ---
> Masová je zde zatím ČSV.
> I kdyby se změnily stanovy a zpružnila výměna lidí i informací tak je zde
> demokracie a většina.
> A následující skupiny tvoří naprostiou většinu:
> - léčení včel je na ...., má se to nechat přírodě
> - v zimě se do včel nechodí
> - včely mám na dotace a rojů na náhradu úbytku mám dost
> - stačí když si léčím já a nikdo mi do toho nemluví
> - co je mi do druhých
> - včely má tatítek, mám je po tatínkovi, jsou tam v těch úlech samy a nikdo
> se o ně nestará a přesto tam pořád jsou
>
> V podstatě ta skupina, která se dá charakterizovat že otevírá jen
> Včelařství číslo 7, tvoří většinu, která za guláš odhlasuje cokoli, jen
> když bude mít klid. A proto to tak vše vypadá. Zatím.
> Osobně si myslím, že postupně dochází ke generační výměně a problém časem
> takzvaně vyhnije. Bohužel cena za čas ztracený vyhnitím bude zamoření ČR
> populací rezistentních roztočů.
> Bohužel, lid to tak chtěl, jak jsem si tak nedávno připoměl při listování
> staršími časopisy.
>
> Karel
>
>
>

Tady se ukazuje , že alespoň v jednom bodu mají pravdu antiglobalisti ,6e přesun lidí, tovaru, potravin a zvířat po Zemi probíhá příliš rychle a právě to má za následek nekontrolovatelné šíření nemocí a škůdců a jiné katastrofy v biologických oblastech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Apis <apis.fv/=/zoznam.sk>
> Předmět: z?hadn? choroba v?iel v USA
> Datum: 07.9.2007 09:29:21
> ----------------------------------------
> Masovým vrahom včiel bol zrejme vírus
>
> 7. septembra 2007 7:30 Miroslav Vajs, denník Pravda
> Počas jari a leta obchádzal úle amerických včelárov záhadný zabijak včiel.
> Z úľov plných medu zmizli včely bez stopy a osamotenú kráľovnú ostalo
> chrániť iba niekoľko mladých robotníc, ktoré ešte nevedeli zberať nektár.
> Záhadný úhyn včelstiev postihol v USA 50 až 90 percent komerčných
> chovateľov včiel. V bezprostrednom okolí úľov
> sa však nijaké mŕtve včely nenašli.       
> Smrteľnú pandémiu malo údajne spôsobiť žiarenie z mobilných telefónov,
> postrek oblakov chemikáliami na vyvolanie dažďa či klimatické zmeny. Vedci
> však tieto hypotézy zamietli a ponúkli triezvejšiu odpoveď na túto hádanku.
> "Podľa nášho rozsiahleho výskumu masívny kolaps kolónií včiel spôsobil
> akútny paralyzačný vírus IAPV," uviedol v štúdii, ktorú zverejnil časopis
> Science, W. Ian Lipkin z Centra imunológie a infekcií pri Columbia
> University v New Yorku. "Naším ďalším krokom bude zistiť, či sám tento
> vírus je zodpovedný za úhyn včiel, alebo sa dokázal presadiť v súčinnosti s
> ďalšími faktormi, ako sú mikróby či toxíny," dodal Lipkin.
> Záhadný a rýchly úhyn včelstiev postihol najmä USA, objavil sa však aj v
> západnej Európe. Na Slovensku takéto prípady zaznamenané neboli. V Amerike
> je včelárstvo lukratívny biznis. Včelári s úľmi cestujú po krajine a za
> poplatok zastavujú pri poliach farmárov a nechajú včely, aby opelili
> pestované rastliny. Záhadný úhyn včiel, ktorý sa prvý raz objavil už v roku
> 2003, preto spôsobil niektorým americkým farmárom veľké straty. Ľudia si
> tak spomenuli na slová Alberta Einsteina, ktorý povedal, že štyri roky po
> tom, čo zahynie posledná včela, zahynie aj ľudstvo.
> Vedcom pri výskume pomohlo to, že počas minulého roka sa podarilo vylúštiť
> genetický kód včely medonosnej. Aby našli príčinu kolapsu kolónií, použili
> technológiu rapídneho čítania genómu a zostavili zoznam všetkých
> mikroorganizmov, ktoré na včelách žijú. Vyšetrovanie ich zaviedlo aj k
> testovaniu želatíny, ktorá sa do USA dováža z Číny a používa sa na kŕmenie
> včelích lariev pri zakladaní nových včelstiev. Po štatistickom porovnaní
> všetkých vzoriek z úľov a dovážaných tovarov a včiel zistili, že masívny
> úhyn včiel súvisí s vírusom IAPV.
> "Výsledky výskumu nás naviedli správnym smerom. Neveríme však, že vírus
> IAPV je v tom sám. Predpokladáme, že úhyn súvisí s ďalšími faktormi, ako je
> zlá výživa včiel, vystavenie pesticídom a rôznym parazitom," uviedol
> spoluautor štúdie Jeffrey Pettis, ktorý chce výskum zamerať na včely, ktoré
> sa zdajú byť proti vírusu odolné.
>
>
>

Jediná cesta, jak rychle zlepšit činnost nějaké ZO zespodu bude v 99 %
případů jedině dát dohromady většinu s těmi novými názory a stávající vedení
svrhnout. Ale to u včelařů na 99 % nehrozí, už z principu včelaření jakožto
individuálního koníčka většina včelařů takové kroky nedělá. Pozoroval jsem
to třeba u myslivců, ono všichni myslivci v organizaci využívají jednu
honitbu, takže chyby vedení se bytostně dotýkají všech myslivců v
organizaci, zatímco včelaři mají svoje včely každý sám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 07, 2007 9:38 AM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal
stejné nesmysly jako ty ČINNOSTÍ UV SPOČÍVÁ JEN V RÁMCOVÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ VĚCÍ
A HLAVNÍ ČINNOST JE NA ZO A TAKÉ MÁ K TOMU DOSTATEČNÉ PRAVOMOCI A POKUD
NEJSI S JEJÍ PRACÍ SPOKOJEN NABÍDNI JIM SVOJI POMOC

Pepan

Radim Polášek:
>Pozoroval jsem to třeba u myslivců, ono všichni myslivci v organizaci využívají jednu honitbu, takže chyby vedení se bytostně dotýkají všech myslivců v organizaci, zatímco včelaři mají svoje včely každý sám.<
....
To jo, ale pastvu a nemoci mají společné.

Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal stejné nesmysly jako ty ČINNOSTÍ UV SPOČÍVÁ JEN V RÁMCOVÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ VĚCÍ A HLAVNÍ ČINNOST JE NA ZO A TAKÉ MÁ K TOMU DOSTATEČNÉ PRAVOMOCI A POKUD NEJSI S JEJÍ PRACÍ SPOKOJEN NABÍDNI JIM SVOJI POMOC

Pepan
-------
A to si mám přidělit 90 hlasů a přehlasovat je? :-)

Když většina rozhodne, že mor 3km od hranice ZO není problém a předseda odmítne na moji výzvu svolat schůzi výboru (a to jsem byl v té krátké době členem výboru ZO i OV) a na OV mi řeknou, že ČSV tam není pro zdraví včel ale pro zájmovou činnost.

A nakonec mají pravdu. Na zdraví včel je tady SVS.

To je o té většině, co jí to vyhovuje.
A mají na to právo, jsou ve většině.

Proto si myslím, že je třeba tlačit na dodržování zakonů.
A bude to bohatě stačit.
Karel

Přátelé, jestli máte někdo zájem o matky - celkem 8 - - zavolejte na tel. 608 023 192. Objednal jsem si jich poněkud více, než potřebuji. Značené, cena 120 Kč + poštovné (ani nevím kolik je to).
Jiří

Tak už znáš teď jednoho, taky se trošku angažuju a ty "nesmysly" považuju za část pravdy. Asi jsou všude lidé různí.
-------------
Pepan:
>Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal stejné nesmysly jako ty,....

Zveme Vás na oslavy do Břehů u Přelouče, v hospodě Na křižovatce. Unikátní muzejní exponáty, celodřevěný medomet, ochutnávky a prodej medovin a další atrakce a k tomu dostatek včelařských nadšenců.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0708/oslavy-100-let-organizovaneho-vcelarstvi-na-preloucsku
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal stejné nesmysly jako ty ČINNOSTÍ UV SPOČÍVÁ JEN V RÁMCOVÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ VĚCÍ A
-----
Ještě se k tomu vracím.
Přečetl jsem si svůj původní příspěvek ještě jednou.
O UV a ČSV jsem se tam ani neotřel.

Jen jsem vyjádřil svůj (liberální) názor, že zákony se mají dodržovat. (A proto jich má být co nejmíň, jinak by to nešlo dodržovat)

Mám včely a mám zodpovědnost a povinosti! Ne důvěrníka, který je za mě bude plnit a starat se za mě o všechno.

Je to dobrovolný závazek. A zvláště u včel. Protože ty létají mimo naší zahradu. U králíkůl a krav - budiž, je to každýho věc a pokud vynechám hmyz jako přenašeče nákazy, je to otázky té zahrady.
Ale u včel je to věc kolektivní bezpečnosti. A jeden může ohrozit "sousedy" na kilometry daleko. A na opak.
Včely můžu spálit i kvůli problému několik kilometrů ode mě.

A tenhle problém za mě nevyřeší ČSV. Může k řešení přispět.
Ale v tomhle si myslím, že to při sebelepší vůli nevyřeší. Stačí jedno neregistrované (a neléčené)stanoviště a je to v háji. A říkám neregistrovyný včelař, ne neorganizovaný. Protože si myslím, že těch neorganizovaných bude přibývat.
Takže bude třeba spíše spolehát na zákon, než na stanovy.
Pokud je pravda, že byl zvýšen členský příspěvek ze 150 na 200Kč, tak mylím, že počet členů se značně zmenší.

Karel

Změna je hlavně s přibívajícím novým ohniskem ještě v možnosti vybrat možnost odevzdávání vzorků.(asi dle domluvy jednotlivých OV s inspektoráty) Minulý sběr měli byl nadvakrát povinně a nemohl být proveden součastně.

Momentálně od vyhlášky 3 pro JM kraj je na výběr ...(viz stará vyhláška z r. 2006 -
http://www.svscr.cz/index.php?art=1704 )

...A nová a jako jediná z morových platná pro JM:

http://www.svscr.cz/index.php?art=2369
------------
Z nové 8/2007
Čl. 3

Vyšetření zimní měli
Na všech stanovištích včelstev v katastrech obcí ochranného pásma, se provádí kontrola nákazy laboratorním vyšetřením směsných vzorků zimní měli podle následujících zásad:

-K vyšetření se odebírají směsné vzorky měli z každého stanoviště samostatně a to jeden vzorek od deseti včelstev.

Vzorky se odebírají buď

za týden až 10 dnů po posledním ošetření včelstev proti varroáze. Odběry je třeba provést a vzorky odeslat k laboratornímu vyšetření nejpozději do 10. 1. 2008 nebo

jako společný vzorek k současnému vyšetření na varroázu a mor včelího plodu.

Dvaapadesát úlů včetně včelstev ukradl neznámý zloděj včelaři ze Znojemska, který u obce Višnová umístil svůj pojízdný včelín. K lupu přibral i závěsná koncová světla a dva výstražné trojúuhelníky. Škoda činí 133 tisíc korun.

Zdroj: dnenší Právo

Prosím o vaše zkušenosti a doporučení s agregátem (oleo-mac/MK4) FUK2.
Děkuji

pf

Když jsem toto zařízení viděl,řekl jsem tak tohle a 20 tisíc korun? V žádném případě! Náhoda přinesla pana Šedivého na sezení OV v Příbrami a přinesl sebou obdobnou konstrukci kompresoru,ale se čtyřdobým motorem Honda a vynikajícím dílenským zpracování.Na požádání nám dokonce agregát dovezl a půjčil.Celý agregát je bezvadný plně funkční,motor naprosto spolehlivý čtyřtakt tichý.Nemá chybu,v současné době čekáme na jeho dodání.

a cena?

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 08, 2007 8:22 PM
Subject: Re: FUK2


> Když jsem toto zařízení viděl,řekl jsem tak tohle a 20 tisíc korun? V
> žádném případě! Náhoda přinesla pana Šedivého na sezení OV v Příbrami a
> přinesl sebou obdobnou konstrukci kompresoru,ale se čtyřdobým motorem
> Honda
> a vynikajícím dílenským zpracování.Na požádání nám dokonce agregát dovezl
> a
> půjčil.Celý agregát je bezvadný plně funkční,motor naprosto spolehlivý
> čtyřtakt tichý.Nemá chybu,v současné době čekáme na jeho dodání.
>

No to je otázka do pranice,samozřejmě stejná také 20 tisíc.Vždyt je na to dotace!

Když pošlete e mail adresu obratem dodám obrázky.
hitzel.db/=/seznam.cz

Byl jsem požádán starší paní, která má 10 včelstev, že ty nechá za symbolickou cenu z důvodu svého věku. Jedná se o rámkovou míru 39x24 a v současné době nakrmené. Dále je k mání medomet, vařák a veškeré další zařízení. Je to Karlovarsko a pokud by byl zájem mimo kraj, veterinární povolení doloží před převozem. Další dotaz možný na telefonu 602 835 780.
O m l o u v á m se Vám všem, že tuto rubriku využívám jako inzerci.

Syndrom mizení včel CCD, jež se objevil v USA a v západní Evropě je zajisté záhadná věc. Dodnes se nezjistilo, co způsobuje tento jev. Včely vylétnou z úlu, ale už se nevrátí, mizí neznámo kam, v úle nakonec zůstane hrstka mladušek s matkou a plodem, kterého je často nepoměrně více, než-li přítomných včel. USA investovalo nemalé finanční částky do výzkumu tohoto záhadného jevu.
Zřejmě půjde o kombinaci více jevů ( agresivnější forma nosemózy ( klasická evropská forma nosemózy ( vyvolaná jednobuněčnou houbou Nosema apis ) postihuje včelstva zpravidla v předjaří a na jaře, v létě mizí, nová forma nosemózy postihuje včelstvo po celý rok ), varroáza, viróza, pesticidy, podnebí, nevhodné krmivo,... ) jež nakonec vrcholí vznikem syndromu mizení včel.
Teorie, že CCD způsobuje záření mobilních telefonů, je naprostý nesmysl. Včely se při letu řídí sluncem a ne elektromagnetickými vlnami!!!
Jako nejpravděpodobnější příčinou CCD je označována nová forma nosemózy, rezidua léčiv proti varroáze či pesticidy, jež zkracují životnost včel, bílkovinný doplněk krmení.
Doplnil bych, že významný vliv bude i metoda včelaření, z nich některé mají zřejmý negativní vliv na včelstvo ( včelaření se slabými včelstvy, nehygienické podmínky, ,,americké,, kočování ).
Jsem zvědav, který(é) jev(y) se nakonec ukáže(ou) jako faktor(y) způsobující CCD.

zdravím...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Letos oslaví Humpolecká organizace 100 leté výročí svého založení.Zasloužili se o to př.Hromádko,učitel v Ml.Břištích př.Bláha ,učitel v Krasoňově,Pokorný zvěrolékař
v Humpolci a zajisté i mnoho dalších,nejmenovaných.

Nedá mi to abych se vrátil o 50 let zpátky,do roku 1957,kdy
Humpolecká organizace slavila 50 výročí svého založení.
V roce 1957 se konalo 6 výborových schůzí a 1 výroční.
Na ní bylo zvoleno představenstvo : předseda př.Digrýn,
místost.př.Radil, jednatel př.Kotal,pastevní referent př.
Košťál,snůškový referent př.Pejšek a př.Tůma,správce budov př. Stehno.Revizoři účtů př.Bartoška,Nápravníková a Průcha.
Okresním důvěrníkem byl zvolen př. Vlček.
Základní organizace měla 360 členů,kteří měli 1849 včelstev
6 JZD měly 78 včelstev.Byly to JZD Plačkov,50 včelstev,
Čejov 7 včelstev, Záhoří 1 včelstvo.Letos začalo JZD Dudín
s 5 včelstmi, Šimanov s 10 včelstmi,Ústí s 5 včelstmi.
Letošní předepsaná dodávka medu pro ZO ČSV HUMPOLEC byla
3221kg , dodáno bylo 3171.-kg.
Knihovna měla 229 svazků,vypůjčeno bylo 60.
V tomto roce byly projednány a schváleny nové stanovy a
včelařský spolek byl přejmenován na Československý svaz
včelařů.
V tomto roce byly konány 2 odborné přednášky a 2 zájezdy.
Byl také proveden zdravotní průzkum celého tehdy bývalého
okresu Humpoleckého a byla zjištěna roztočová nákaza v 15 obcích.Postiženým včelařům byl zdarma poskytnut přípravek
BEF,celkem 54 lahviček v ceně 1836.-Kčs.
Dne 15 června se konala slavnostní schůze na počest 50 let
založení včelařského spolku pro Humpolec a okolí.
Jako čestný host se zůčastnil př.Lisý z Ústředí,který
pozdravil všechny přítomné jménem ústředí a poté předal
vyznamenání zasloužilým členům,Vlčkovi,Tůmovi,Havlovi,
Sukdolákovi,Kubíkovi. Tato slavnostní schůze byla zakončena společným fotografováním.
Kurzy chovu matek byly 2 - př.Havel v Lohenicích
a př.Radil v Želivě,kterému se později soudruzi pomstili.
Čisté jmění ZO HUMPOLEC k 31.12.1957 činilo 46.291.-Kčs
Tolik ze zápisů před 50 léty.
Za těch 50 let se mnoho změnilo,netřeba se zmiňovat o dalších nástupcích ,kteří pokračují ve šlépějích svých zakladatelů a asi to dělají dobře.Co popřát Humpolákům,aby
se jim i nadále vše dařilo tak jako dosud. Emca.

Netřeba se omlouvat za inzert,naopak si myslím,že by bylo záhodno aby tuto cestu začali využívat ti,co to potřebují.

Pravidla konference:
,,Hlavním zastřešujícím tématem této konference by mělo být: včelařské otázky a vše, co s včelařstvím přímo či nepřímo souvisí. Diskutovat je však samozřejmě možno o všem, co se včelařské obce nějak týká. Je zde možné (a žádoucí) uveřejňovat i inzerci a různá oznámení.

Prosíme přispěvatele o zachovávání klidného a zdvořilého tónu diskuse a o věcnost. Zdržte se osobních výpadů apod. Je žádoucí diskutovat spíše „o něčem" než „o někom".

Neposílejte do konference soukromé vzkazy, které se rozpošlou všem přihlášeným účastníkům. Součástí slušného chování na internetové síti je zdržet se zbytečného zatěžování sítě. Pro soukromou korespondenci s účastníkem konference adresujte mail nikoliv do konference, ale na jeho soukromou adresu (v kolonce "Příjemce" nebo "Komu" nechť je v hlavičce takového mailu uvedena soukromá adresa účastníka a nikoliv adresa konference).

Inzeráty a pozvánky
Inzeráty neschovávejte pod nezřetelným subjectem. Pravidlo pro zveřejnění inzerátu v konferenci: první slovo v kolonce "Téma" (u webového rozhraní) nebo "předmět" či "subject" u e-mailového podání nechť je: "Inzerce," a pak následujícím jedním či několika slovy v "Tématu" (předmětu) uvést čeho se inzerát týká - např. "Inzerát - prodám včelstva" (v textu vlastního inzertního příspěvku se pak už můžete rozepsat dle libosti). Tento postup umožní těm, koho inzeráty nezajímají, neotevírat inzertní mail nebo na stručném webovém přehledu konference neotevírat inzertní příspěvek.

To samé platí pro pozvánky. První slovo "Tématu" (předmětu, resp. subjectu) nechť je: "Pozvánka," a pak následujícím jedním či několika slovy, na co zvete - např. "Pozvánka na výstavu v Praze" (v textu samotného příspěvku se pak už můžete rozepsat dle libosti).
,,

a hmotnost?

u fuk2 píšou 11,4 kg u kompresoru př. Šedivého je udáno 14 kg.

pf

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 09, 2007 5:39 PM
Subject: Re: FUK2


>a hmotnost?
>

Podľa mojich skúseností by takéto kvalitné dielo postavené na UH Ms, nedovolilo k chovu trúdov alebo len v malom množstve a tým k zníženiu rojenia na minimum, lebo chov trúdov vo včelstve vedie vždy pri vhodnom počasí k rojovej nálede.

Kto by vedel dedukovať z obrázkov, či sa jedná o MS z umelej hmoty? Anton
Návrat hore        
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu User photo gallery
turcani



Ku komentáru p.M.Václavíka pripájam preklad článku na http//www.osel.cz, aby sa čitateľ mohol presvedčiť, že tento problém je prakticky vyriešný. či je to skutočne tak, ukáže budúcnosť. Anton
       


Za mizení včel v USA může virus

Ani geneticky modifikované plodiny, ani mobilní telefony. Záhadné mizení včel, které postihlo letos na jaře USA má na svědomí virus akutní izraelské paralýzy (IAPV).

Jeffrey Pettis, Bee Research Laboratory, US Department of Agriculture, Beltsville.

Pro morovou ránu amerických včelínů se ujalo označení CCD vzniklé z anglického colony collapse disorder čili nemoc kolapsu včelstev. Postihla 50 až 90% všech komerčně chovaných včelstev. Z postiženého včelstva zmizí během několika dní většina dělnic. Zůstane jen plod, matka a z původně desetitisícových „zástupů“ dělnic jen pár „trosečníků“. V USA vyvolala CCD poplach, protože ekonomický přínos včel se odhaduje ročně na 15 miliard dolarů.

Zvětšit obrázek
Odběr vzorků z včelstva postiženého chorobou CCD.

Intenzivně se pátrá po příčině záhadného onemocnění. V podezření bylo ledacos – komerčně dodávané roztoky pro přikrmování včel, nové pesticidy a dokonce i mobilní telefony, které měly narušit orientaci včel tak, že nenašly cestu domů do úlu. Samozřejmě, že odpůrci GMO dávali mizení včelstev do „jasné souvislosti“ s pěstováním geneticky modifikovaných plodin. Paradoxně však byly chorobou CCD nejméně postiženy ty americké státy, kde je podíl geneticky modifikovaných plodin na polích nejvyšší. Takže by se dalo mnohem úspěšněji spekulovat o „ochranném efektu“ geneticky modifikovaných plodin.

Nejnovější výzkumy naznačují, že na vině je IAPV čili Israeli acute paralysis virus objevený poprvé v roce 2004 u včel v Izraeli. Tým Jeffreyho Pettise z Bee Research Laboratory při americkém ministerstvu zemědělství provedl genetické analýzy včel z včelstev postižených CCD a srovnal je s daty z přečteného včelího genomu. Ze srovnání vypadla „nadbytečná sekvence“, kterou nemocné včely mají a zdravé ji postrádají. Tato sekvence patří viru IAPV.


Zvětšit obrázek
CCD se podivuje náhlým razantním úbytkem dělnic.

Ze třiceti nemocných včelstev měly virus všechny. Z 21 zdravých včelstev měla virus jediná – a ta by zřejmě onemocněla později. Předběžné výsledky také naznačují zdroj nákazy. Virus byl zřejmě zavlečen do USA s včelami importovanými z Austrálie. Australské včely jsou nakažené virem, ale kupodivu jsou „zdravé“ a CCD se u nich neprojevuje. Podle všeho tedy virus působí na včely spolu s dalšími faktory.


Zvětšit obrázek
Včela s roztočem Varroa destructor na hrudi. Virové nákaze mohou snáze podléhat včely napadené roztočem, protože mají oslabený imunitní systém.

Americké včely jsou promořené cizopasným roztočem Varroa destructor a to oslabuje jejich imunitní systém. Australské včely roztočem nakažené nejsou, a tak mohou viru snáze vzdorovat. Americký virus IAPV se svou dědičnou informací poněkud liší od původního izraelského viru a je možné, že je pro včely podstatně nebezpečnější.


Američané zvažují zákaz importu včel z Austrálie. To ale stačit nebude. Virus IAPV se dostává do USA i jinak. Byl odhalen například v mateří kašičce importované z Číny.
Následovat budou pokusy, při kterých vědci experimentálně nakazí včelstva virem IAPV a budou sledovat, zda se u včel projeví CCD. Tím by se stávajícímu podezření dostalo velmi významné podpory.


Podle předního amerického odborníka na chov včel Grega Hunta z Purdue University ve West Lafayette se při potvrzení IAPV jako původce CCD začne šlechtit na odolnost včel proti viru. Nejsnáze by toho šlo podle Hunta zřejmě dosáhnout genetickou modifikací včel.

Pramen: Science, Bee Research Laboratory USDA

Prepáčte za moju nedôslednosť. Omylom sa v kometári objavili riadky (7 riadkov), ktoré by bolo treba vymazať alebo si ich nevšímať. Jenoducho tam nepatria. Anton

Pane Turčáni,
mohl byste, prosím, podrobněji popsat způsob, kterým lze vkládat gabon do
budečských zadováků? Ne zcela jsem to z vašeho stávajícího popisu pochopil.
Děkuji

pf

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 06, 2007 5:39 PM
Subject: Re: GABON


> Některé ZO zpětně vybírají Gabon aby donutili včelaře ho vyndat.
>
> Pred asi 10 rokmi som na túto tému viedol konverzáciu s otcom Gabonu ing.
> Veselým cez časopis Včelár. Pri mojich pozorovaniach som zistil, že Gabon
> je ten najlepší prostriedok v boji proti klieštiku ale sme sa zároveň
> zhodli aj na tom, že Gabon PA 92 ale i PF 90, ako taký je priepustný. Čo
> to znamená priepustný? Po viac rokov som sledoval denný odpad. Po prvej
> 2x12 amplitúde (24 dní) by mal odpad klesnúť k nule čo potvrdila zostupná
> krivka. Po ponechaní Gabonu ďalej, sa krivka znovu začala dvíhať dosiahla
> asi polovičný odpad ako pri prvej krivke a začala znovu klesať k nule. To
> už bolo 48 dní. Pre zvedavosť som odpad V.D. pozoroval ďalej a stalo sa,
> že
> krivka odpadu znovu začala stúpať asi na polovicu minulého odpadu až
> klesla
> k nule (72 dní). Po kontrolnej fumigácie bol odpad vo včelstvách +-2
> klieštiky, čo značí, že Gabon bol účinný, ale až po dlhšej dobe. Pre
> včelára ostáva dilema, rešpektovať predpis, albo ho porušovať?
>
> Po predložení týchto výsledkov Ing.Veselému otcovi Gabonu, ktorý sa
> stotožnil s mojím predpokladom, že GABON JEPRIEPUSTNÝ. Je to možné len
> preto, že niektoré samičky po vyjdení z bunky spolu s liahnucou sa včelou,
> vojdú okamžite do vhodnej bunky s larvou tesne pred jej zaviečkovaním) bez
> toho, aby sa dostala do styku s fluvalinátom alebo acrinatrinom a množí sa
> ďalôej.
> Požiadal som ho, aby sa vyjadril k možnosti či dobu pôsobenia 24-28 dní je
> možné predĺžiť na dvojnásobnú dobu t.j.44-48 dní.
>
> NESÚHLASIL S TÝM najmä z dôvodov, žeby mohlo dochádzať ku kontaminácii
> diela a k predčasnej rezintencii V.D. na tieto látky. Skôr pripustil
> možnosť vkladania do včelstva 3 ks Gabonu maximálne na dobu 28-30 dní.
>
> Myslím si, že takto je to správnejšie a zároveň nepripúšťam možnosť
> častého
> poukazovania včelárov, že Gabon je zlý prípadne nekvalitný. Ja osobne
> najväčšie chyby vidím v tom, že včelári z nepoznania správneho vkladania
> Gabonu do včelstva v správnom čase (koncom 7. a začiatkom 8. mesiaca), na
> správne miesto v minimálnom množstve 2 ks.
>
> Často sa spomínajú úle prístupné zozadu. Áno, tu včelári naozaj robia
> chyby. Najväčšia je, že Gabon neuložia na miesto kde je plod, ale hneď za
> 2-3 plást, kde nie je plod a často i málo včiel. Potom roznášanie hubiacej
> látky včelami po celom úli je nedostatočné až žiadne. Výsledok sa chytro
> ukáže v podobe enormného zaplavenia včelstva parazitom.
>
> Doporučujem, napriek platnej schéme ako a kde vkladať Gabon, aby včelár
> urobil takúto úpravu: Urobil uličku širokú uličku 14-16 mm ( platnička je
> v
> strede uličky a včely ju nemôžu pritmeliť) v STREDE PLODOVÉHO TELESA a
> vložiť Gabon do JEDNEJ uličky asi 5 cm od odkraja plástov!
>
> Prečo do jednej uličky? Tam kde je plod, tam sa často zdržuje i matka,
> ktorá produkuje materskú látku, feromón, ktorý neustále koluje medzi
> včelami v úli a zdržuje v jeden kompaktný celok. V tomto prípade aj
> okrajové včely prichádzajú za ML do stredu úľa, kde sa kontaminujú
> hubiacou látkou a bezpečne hynú. Tento spôsob platí i pre majiteľov úľov
> prístupných zozadu.
>
> Anton
>

Díky. Tak to můžou přenášet i ženské, ..ale bez vyvíječe.

----------------------
Petr Forejtek
>u fuk2 píšou 11,4 kg u kompresoru př. Šedivého je udáno 14 kg.

mohl byste, prosím, podrobněji popsat způsob, kterým lze vkládat gabon do
budečských zadováků? Ne zcela jsem to z vašeho stávajícího popisu pochopil.
Děkuji

pf

- pri úľoch prístupných zozadu (a je jedno o aký typ úľa ide) je prístup k plodu o niečo zložitejší, ale dá sa prekonať. Včelár si musí overiť či je plodové teleso vpredu pri letáči alebo vzadu, pretože Gabon nemôže byť mimo plodového telesa.

- uličku do ktorej bude vkladať Gabon musí urobiť približne v strede plod. telesa. Aby ulička bola plne funkčná, musí byť široká max.16 mm min. 14 mm

- gabonové dýhy napichne na drôtené "účko" s ušami,aby drôt mohol napichnúť do plástu tak, aby dýha bola od plástu vzdialená 8 mm. Gabony napichne do jednej uličky asi 50 mm od pravej steny úľa a toľko od ľavej.

- aby plástová ulička ostala aj po vložení plástu široká 16 mm (Gabon nesmie byť natlačený na plástové buňky), na tento rámik na bočné latky- loučky rámika vbodne klince - medzerníky, ktoré budú vyčnievať 16 mm a plást zatlačí ku gabonu. Ulička tým bude konštantná a včely ktoré budú prechádzať z jednej alebo druhej strany Gabonu, naberú na seba hubiacu látku a každý akarid, ktorý sa dostane na kontaminovanú včelu sa otrávi a uhynie.
To je celá podstata vloženia Gabonu do úľov zozadu prístupných. Je samozrejmé, že vloženie Gabonu do úľa z vrchu prístupného je to jednoduchšie. Ale len preto nemusíme hneď vyraďovať úle prístupné zozadu zo svojej včelnice. Každý poctivý záujem o včely, vyžaduje aj poctivú prácu aj preto, že včelárenie je tvrdá práca. Ak ju včelár neakceptuje, nebude dlho včeláriť ani v nadstavkových úľoch, ani do tých mu nebudú zadarmo padať pečené holuby, nieto ešte včely med nosiť. Anton

Jak vypadá chov včel a jak vzniká med nebo včelí vosk? Lidé projíždějící Rosicemi mají jedinečnou možnost se o neuvěřitelném světě pilných tvorů dozvědět úplně všechno. Na Zbýšovské ulici nedaleko lesa Obora totiž stojí jediné včelařské muzeum v kraji. Nejbližší je až v Kačíně u Kutné Hory nebo u FrýdkuMístku.

Kromě vlastní stálé výstavy patří k rosickému včelařskému skanzenu i venkovní areál o rozloze 19 tisíc metrů čtverečních, návštěvníci si mohou prohlédnout moderní včelíny i historické úly.

„Muzeum je součástí střediska Svazu včelařů a bylo založené už v roce 1934. Na návštěvě je třeba se domluvit alespoň dva týdny předem,“ upozornil správce muzea Josef Janoušek. Od devadesátých let totiž nemá muzeum stálého zaměstnance a otevírá se pouze pro skupiny o více než deseti lidech.

Asi hodinovou prohlídku s odborným výkladem si mohou objednat prostřednictvím elektronické pošty na adrese jos.janousek/=/seznam.cz .

Mimořádnou příležitost k návštěvě muzea budou mít lidé v pátek 14. září. Během oslav stého výročí povýšení Rosic na město je mezi pátou a osmou odpoledne naplánovaný den otevřených dveří.


zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=210&r=rosicex&c=817390

V dňoch 9. až 14. septembra 2007 prebieha v ďalekej Austrálii svetový
kongres včelárstva APIMONDIA 2007.
Do ďalekého Melbourne sa vybrala početná skupina slovenských odborníkov, či
je to už Ing. R.Chlebo,PhD., Doc. Ing. Ján Brindza, CSc. a kolegovia z SPU
Nitra, ing. Gál predseda SZV a rada ďalších....
Dúfam, že dlhá cesta bola úspešná a štastne pristáli na vzdialenom
kontinente.
Na tomto odkaze je program prednášok APIMONDII:
http://www.apimondia2007melbourne.com/english/program.php
nás teší, že tu vystúpia aj naši odborníci:

Robert Chlebo Slovakia Current status of beekeeping and honey trade in the
European Union
Jan Brindza Slovakia Biochemical characteristics of Oily Squash pollen

Počas kongresu, ak sa Robovi Chlebovi podarí, budú priebežne zverejňované
fotografie (popr. video) z tejto celosvetovej včelárskej akcie.
Za všetkých slovenských včelárov prajem tejto skupine úspešnú reprezentáciu
a množstvo získaných poznatkov a informácií získaných na kongrese, aby sa čo
najskôr dostali do povedomia včelárov na Slovensku.

Laco Sebosik
www.vcely.sk

S potěšením pozoruji, že se konference zásluhou p.Turčániho, Šebošíka a Pazderky pomalu mění na kvalitní a aktuální včelařský deník. Jen tak dál a budu se sem dívat každý den.

Nějak nemám jasno v tom, jestli existuje více druhů refraktometrů /vinařský, včelařský/, nebo jen jeden druh, který lze použít pro měření obsahu vody v medu i pro měření "cukernatosti" medoviny. /směs voda, líh, cukry/.

Poradíte mi?

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=refraktometr&go=Vyhledat

Michale,
je to tak, že ruční refraktometry mají omezený rozsah. Proto pro naše použití je nutno použít dva rozsahy. Jeden pro správné naředění medoviny (tzv.moštoměr s rozsahem do 35% cukernatosti) a pro kontrolu obsahu vody v medu (Honey tester s rozsahem cca 70-92%cukernatosti). Vedle toho existují laboratorní stolní refraktometry, které mají otočný hranol s rozsahem téměř od 0 - 100%.
Honza

Takže, pokud jsem to správně pochopil, jsou pro včelaře použitelné tři "přístroje" -

- refraktometr pro měření % vody v medu

- refraktometr pro měření cukernatosti rozkvašené medoviny

- moštoměr pro měření cukernatosti medového roztoku před rozkvašením. Lze použít i výše uvedený refraktometr, ale je dražší. Naopak moštoměrem cukernatost rozkvašené medoviny změřit nelze.

Moštoměr je název měřidla na měření koncentrace cukrů do rozsahu cca 30%. Moštoměrem je jak refraktometr (asi 2500 Kč) do 30% tak i hustoměr (aerometr)do 30% (asi 180 Kč). Pro rozkvašenou medovinu si myslím ale nelze použít žádný. Zvyšováním obsahu alkoholu klesá hustota a bublinky vznikající při kvašení nadlehčují plovák hustoměru. Medovinu je potřeba naředit, tedy měřit před kvašením. Cukr během kvašení lze určit asi jen senzoricky (podle chutě). Koncový obsah alkoholu je naproti tomu možno změřit tzv vínoměrem, který měří obsah podle vzlínavosti.
Honza

Pokud medovina po 14 dnes přestane bouřlivě kvasit, nemyslím si, že bublinky mají nějaký výrazný vliv na údaj hustoměru (zakulacená baňka). Musel bych to vyzkoušet, ale skleněný hustoměr jsem dávno rozbil.
Přepočítáme -li ale ztracenou váhu na 100 litrů roztoku, pak z tohoto úbytku lze odvodit skutečný obsah alkoholu (a to nás v podstatě zajímá) násobením konstantou 1.32. Podle chutě to je také možné, ale to chce cvik a talent. Příklad: 100 litrů zředěného medu na začátku kvašení váží 111 kg, po 2 měsících bude vážit např. 104 kg. ->111-104 =7.. 7x 1.32 = asi 9.5 % alkoholu, objemová procenta.
Tato metoda je trošku pracnější, ale obejde se bez drahého a dnes neprodávaného refraktometru (2100 Kč) na mošty. Digitální kuchyňské váhy už nejsou dnes problém (700 Kč?) a mají universální využití u včel i v kuchyni.
_________________
Honza Jindra:
....Zvyšováním obsahu alkoholu klesá hustota a bublinky vznikající při kvašení nadlehčují plovák hustoměru. Medovinu je potřeba naředit, tedy měřit před kvašením. Cukr během kvašení lze určit asi jen senzoricky (podle chutě)....

Na každé použití je určen jiný

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Refraktometr
> Datum: 10.9.2007 07:23:17
> ----------------------------------------
>
> Nějak nemám jasno v tom, jestli existuje více druhů refraktometrů
> /vinařský, včelařský/, nebo jen jeden druh, který lze použít pro měření
> obsahu vody v medu i pro měření "cukernatosti" medoviny. /směs voda, líh,
> cukry/.
>
> Poradíte mi?
>
>
>

Obsah alkoholu jde nejlépe, jak jsem již napsal, vínoměrem:

http://www.garden-technik.cz/drticelisycukromery/lihomerycukromerymostomery/c-1169/

měření je s ním rychlé a jednoduché. Vážit celou bečku s medovinou bych si netroufl. Stačí manipulace při stáčení.
Honza

Myslím že vínoměr nebude na medovinu fungovat, protože je to hustoměr
cejchovaný na suchá vína - roztok vody + líh + "tělo" (na rozdíl od
lihoměru, který je jen na směs voda+líh) a zbytkový cukr ho "rozhodí"
.. v katalozích bývá většinou poznámka, že se hodí jen pro suchá vína.

Pokud je ale mezi námi umělec, který dělá dobrou suchou medovinu, ať se
klidně pochlubí.

Honza Čáp

Ve vinařských potřebách v Brně mi řekli, že levný vinařský ruční
refraktometr Wine-Tester (sourozenec nám dobře známého Honey-Testeru) už
Meopta nevyrábí a zásoby jsou vyprodány.

Nevíte někdo, jestli se dá ještě někde sehnat, případně podobný za
podobnou cenu (náct stovek)? Nebo neleží někomu zánovní nevyužitý
Wine-Tester v šuplíku? Rád ho odkoupím.

Honza Čáp

Teoreticky existuje jen jeden, protože údaj, který měří, je v podstatě jen
jedna přímka. Refraktometr měří, jak moc zkoušená kapalina stáčí rovinu
takzvaného polarizovaného světla. A to záleží za prvé na látce, která je v
tom roztoku a zároveň na koncentraci té látky v tom roztoku. Z toho vyplývá,
že buď musí být přesně známa látka, která je rozpuštěna v roztoku a měří se
koncentrace nebo je známa koncetrace a zjišťuje se druh látky. Obojí
najednou refraktometrem měřit nejde. A taky z toho vyplývá, že pokud se měří
nějaká koncentrace, třeba v kvasu, musí být refraktometr ocejchovaný na tu
přesnou látku. Kvas medoviny, vína nebo ovoce bude dost rozdílný.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 10, 2007 7:23 AM
Subject: Refraktometr


>
> Nějak nemám jasno v tom, jestli existuje více druhů refraktometrů
> /vinařský, včelařský/, nebo jen jeden druh, který lze použít pro měření
> obsahu vody v medu i pro měření "cukernatosti" medoviny. /směs voda, líh,
> cukry/.
>
> Poradíte mi?

je absolutní nesmysl med (jakkoliv!) rozehřívat. Tím nemám na mysli, že
> se přitom znehodnocuje (šetrný ohřev je OK), ale hlavně není to vůbec
> praktické. Je to spousta práce navíc pro včelaře a mnoho upatlaných stolů u
> konzumentů. Naučte se pastovat a mikrovlnka vás přestane strašit!

Zdravim
opozdene bych se zeptal, jak presne je to mysleno s tim naucte se pastovat. Ja se vzdy, ale zatim teprve podruhe pokousel o pastovany med a podle me a ohlasu docela uspesne (pravda je ze jsem zadny jiny neochutnal). Jeden kyblik pastovaneho medu jsem nezvladl rozlit do sklenic takze predpokladam, ze stim budu mit problem (nezda se mi zatim, ze bude med tect pri pokojove teplote). Nevim jestli to nedelam blbe??? Vas pastovany med je i po delsi dobe tekuty tak aby sel plnit do sklenic? Muj jde pouze hezky roztirat a neni zkrystlizovany ale o tom ze by tekl pri pokojove teplote se neda hovorit. Ja stim mam zatim je malou zkusenost a vzdy jsem pospichal ho vcas nalit i kdyz na to v sezone neni vubec cas, takze kazdou praktickou radu jak plnit na podzim a pres zimu bych velice ocenil :-))

Diky

T.H.

Já taky ne, ale zvážit například 1 litr a násobit stem to už dokážu :-). Můžeš si ten vínoměr otestovat. Ale vyšší obsah cukru asi bude způsobovat chybu měření - nevím. Dobrou suchou medovinu jsem ještě neochutnal.

--------
Honza Jindra
>Vážit celou bečku s medovinou bych si netroufl

Nic ve zlém.
Refraktometr měří index lomu, zatímco polarimetr měří stáčení roviny polarizovaného světla. Nemám čas to teď déle rozvádět, ale jen pro správnost vysvětlení pojmů.
!Polarimetr je přístroj, který měří obsah cukru (sacharózy) v cukerných roztocích. Využívá toho, že rovina polarizovaného světla je cukerným roztokem stáčena úměrně jeho koncentraci.

To, že rovina polarizovaného světla je stáčena některými organickými roztoky, je známo již od počátku 19. století. Z 19. století také pocházejí první polarimetry. viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Polarimetr

Jeden kyblik pastovaneho medu jsem nezvladl rozlit do sklenic takze predpokladam, ze stim budu mit problem (nezda se mi zatim, ze bude med tect pri pokojove teplote). Nevim jestli to nedelam blbe??? Vas pastovany med je i po delsi dobe tekuty tak aby sel plnit do sklenic? Muj jde pouze hezky roztirat a neni zkrystlizovany ale o tom ze by tekl pri pokojove teplote se neda hovorit.
------
Tak to má byť,.... :-) Máš to správně. Stáčet se dá jen do určité chvíle, pak už je konzistentní jak Perla, co se dobře roztírá, skvěle chutná a na rozdíl od ní není tak laciný:-)

Já jsem jednou nestačil jeden pastovaný stočit, a tak jsem jej tou spirálou na vrtačce (NArex, kovová převodovka, 2 stupně) postupně rozvrtěl a tekl. A manželka obsluhovala ventil a já to tam tou spirálou k němu naháněl. Ale to rozočení jsem v 50kg nádobě dělal na několikrát.

Karel

Aha, asi to tak bude. No, je to už dlouho a časem se některé znalosti ze
školy vytrácejí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "L. Matela" <leopold.matela/=/vemat.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 10, 2007 4:25 PM
Subject: Re: Refraktometr


> Nic ve zlém.
> Refraktometr měří index lomu, zatímco polarimetr měří stáčení roviny
> polarizovaného světla. Nemám čas to teď déle rozvádět, ale jen pro
> správnost vysvětlení pojmů.
> !Polarimetr je přístroj, který měří obsah cukru (sacharózy) v cukerných
> roztocích. Využívá toho, že rovina polarizovaného světla je cukerným
> roztokem stáčena úměrně jeho koncentraci.
>
> To, že rovina polarizovaného světla je stáčena některými organickými
> roztoky, je známo již od počátku 19. století. Z 19. století také pocházejí
> první polarimetry. viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Polarimetr

L. Matela:
Refraktometr měří index lomu, zatímco polarimetr měří stáčení roviny polarizovaného světla. Nemám čas to teď déle rozvádět, ale jen pro správnost vysvětlení pojmů.

Pravda pravda, ale opět jen k upřesnění: refraktometr měří tzv mezní úhel lomu nikoli index lomu. Mezní úhel je takový úhel pod kterým světlo již neproniká hladinou např. kapaliny ale odráží se od ní. Každý známe např. fatamorgánu na sluncem rozpálené vozovce, kdy se v dáli jeví na rozpáleném asfaltu louže. Světlo se od vrstvičky rozpáleného vzduchu odráží místo toho aby proniklo až k asfaltu. Rozdíl hustoty mezi vrstvičkami vzduchu je nepatrný a proto je mezní úhel lomu velmi vysoký. Proto se louže objevují ve velké vzdálenosti. Naproti tomu rozdíl mezi hustotou vzduchu a vody je vysoký a mezní úhel je nepoměrně menší. Pohledem kolmo na vodní hladinu vidíme pod vodu, ale už při mírném pohledu šikmo už pod vodu nevidíme a na hladině vidíme odraz okolí.
Honza

http://www.novinky.cz/ekonomika/veterinari-objevili-vadny-med-z-polska-a-spanelska_122370_bakv2.html

To, že chladný pastovaný med nejde stáčet je normální a naopak správné. Stačí ho prohřát na 30 stupňů, ještě jednou prohnat hranolem a už se přes střihací ventil stáčí jedna radost. Zrovna před chvílí jsem vylezl z medárny a na 1 g medu 2 hodiny spotřeba času. Jde to o dost pomaleji než s tekutým, ale zatím jsem na nic lepšího nepřišel. Zdraví R. Stonjek

Leoš
Také mohu říct pravda, pravda. Nicméně výsledkem je index lomu (takto je refraktometr cejchován, refrakce neboli česky lom) také poměr rychlosti šíření světla v různém optickém prostředí. Metoda měření refrakce (lomu) je založena na měření mezního úhlu (rozhraní světlo, tma). To už ale opouštíme téma konference a vracíme se do školních lavic. jednalo se mi jen o upřesnění a praktickou stránku věci.

Honza
Pravda pravda, ale opět jen k upřesnění: refraktometr měří tzv mezní úhel lomu nikoli index lomu. Mezní úhel je takový úhel pod kterým světlo již neproniká hladinou např. kapaliny ale odráží se od ní. Každý známe např. fatamorgánu na sluncem rozpálené vozovce, kdy se v dáli jeví na rozpáleném asfaltu louže. Světlo se od vrstvičky rozpáleného vzduchu odráží místo toho aby proniklo až k asfaltu. Rozdíl hustoty mezi vrstvičkami vzduchu je nepatrný a proto je mezní úhel lomu velmi vysoký. Proto se louže objevují ve velké vzdálenosti. Naproti tomu rozdíl mezi hustotou vzduchu a vody je vysoký a mezní úhel je nepoměrně menší. Pohledem kolmo na vodní hladinu vidíme pod vodu, ale už při mírném pohledu šikmo už pod vodu nevidíme a na hladině vidíme odraz okolí.
Honza

To je opravdu pomalé a asi i nepohodlné. Každopádně kdyby byly finance navíc tak se na pastování u mne už dávno pracuje. Takže mám pouze takovou otázku zanesenou do svých plánů v dobudoucnu.

Jde v podstatě o jednoduchý stroj, který by plnil linkové - kontiunální kritéria a hlavně to není zapravovačka vzduchu do medu, což je normální u takových míchaček a i šneků, které snižují kvalitu medu, lépeřečeno trvanlivost.

Samozřejmostí takového stroje jsou i nízké energetické nároky (spotřeba el.), které jsou podstatným nákladem rentability hlavně dobudoucna.


.......
R.Stonjek:>Zrovna před chvílí jsem vylezl z medárny a na 1 g medu 2 hodiny spotřeba času. Jde to o dost pomaleji než s tekutým, ale zatím jsem na nic lepšího nepřišel.<

Časopis Apetit záři 2007 článok S pusou od šumavského medu autor článku
Jana Zatloukalová. Chcel by som požiadať o Váš názor. Vberám z článku. Ján
Pintíř je zatím jediný certifikovaný český včelař, který dokáže dodávat med
v biokvalite.
Na kvalitní med se nesmí spěchat, Čím déle v úlu zustane, tím lépe-proto je
najlepší med, který v úlu se včelami prečká zimu. Na zakrmovaní se nesmí
použivát cukr , ale biovčely prežívají zimu jen na medu a to bezpodmínečne
na tom s vlastní produkcie.
Ďalej sú tam fotografie, kde včelár vytáča med v hrdzavom medomete,
počerné plásty ?
Sám som skúsil zimovať na medovicovom mede a malo to katastrofálne účinky.
Veď len teraz keď som pozabubudol vytočiť pár plástov kde med bol uložený v
7- mesiaci tak som ho nevedel dostať von.
Prosím Šumavský včelárov o stanovisko k tejto metóde.
Gabi M.Kominek, Košice

opravdu je nejlepší plnit pokud je ještě částečně tekutý. PAK JIŽ JE TAM PRÁCE A VÝDAJE NAVÍC

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med a mikrovlnka - nove metody ohrevu medu prozkoumany
> Datum: 10.9.2007 15:08:02
> ----------------------------------------
>
> je absolutní nesmysl med (jakkoliv!) rozehřívat. Tím nemám na mysli, že
> > se přitom znehodnocuje (šetrný ohřev je OK), ale hlavně není to vůbec
> > praktické. Je to spousta práce navíc pro včelaře a mnoho upatlaných stolů u
> > konzumentů. Naučte se pastovat a mikrovlnka vás přestane strašit!
>
> Zdravim
> opozdene bych se zeptal, jak presne je to mysleno s tim naucte se pastovat. Ja
> se vzdy, ale zatim teprve podruhe pokousel o pastovany med a podle me a ohlasu
> docela uspesne (pravda je ze jsem zadny jiny neochutnal). Jeden kyblik
> pastovaneho medu jsem nezvladl rozlit do sklenic takze predpokladam, ze stim
> budu mit problem (nezda se mi zatim, ze bude med tect pri pokojove teplote).
> Nevim jestli to nedelam blbe??? Vas pastovany med je i po delsi dobe tekuty tak
> aby sel plnit do sklenic? Muj jde pouze hezky roztirat a neni zkrystlizovany ale
> o tom ze by tekl pri pokojove teplote se neda hovorit. Ja stim mam zatim je
> malou zkusenost a vzdy jsem pospichal ho vcas nalit i kdyz na to v sezone neni
> vubec cas, takze kazdou praktickou radu jak plnit na podzim a pres zimu bych
> velice ocenil :-))
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Gustimiliáne, kde se mohu dozvědět víc o těch dvou vámi uváděných systémech,
přírojném a podběrném? Google mne v tomto ohledu zklamal a rovněž ve svých
knihách nic takového nemám.

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 9:03 PM
Subject: Re: Výnos 3 - 5 kilo medu


> Radim Polášek:
>>Výnosy 3 - 5 kilo medu si dovedu představit jako normální v klátovém
> hospodaření, když se na zimu nekrmilo cukrem.<
> ....
> Já znám pouze včelaření přírojné a podběrné. Dodnes kdo mě zná si dělím v
> okolí včelaře na dva tyto systémy. Takové včelaření se uchovalo dodnes a
> je prakticky úplně jedno, v jakém úlu se včelaří.
> Obadva systémy jsou v určitých rysech nezaměnitelné a propagované dnešní
> metody ošetřování jsou ochuzeny o jisté možnosti dobrého včelaření. Výnosy
> 3-5 kilo nemůže logicky nic mít společného s doplňováním cukerných zásob.
> Dokonce ti Radime mohu nalézt celou technologiig ošetřování v klátech a
> tam
> je doplňování zimních zásob řešeno a používáno.
>
> Jak u přírojného včelaření tak i u podběrného by výnosy 3-5 kilo/rok byly
> brány za začátečnický amatérismus a prostou nezkušenost.
>

Pitra, Včelaření podběrné, nejlépe projít nejaké včelařské knihovny a dojít si to pročíst. Jde o starší titul a ty se moc jako výjpůjčka už nezasílají.(alespoň já bych ji nepůjčil)


>Petr Forejtek:
Gustimiliáne, kde se mohu dozvědět víc o těch dvou vámi uváděných systémech,
přírojném a podběrném? <

Pro caloň:
Také mne by zajímalo pár detailů ohledně vyrojeného včelstva pro zjištění příčin vyrojení.
- kdy byla včelstva nakrmena (jak dlouho před vyrojením)
- jaké bylo stáří matek
- kde to bylo (poloha, nadmořská výška)
- kolik měla včelstva prostoru (zúžené, nezúžené)

Na stránkách www.svscr.cz,je vyvěšena vývěska s novými ohnisky moru v Moravskoslezském kraji a vymezeným ochranným pásmem:
V Moravskoslezském kraji byla vyhlášena ohniska moru včelího plodu v katastrech obcí a místních částech: Smilovice, Vělopolí, Ropice, Osůvky, Tyra, Dolní Lištná, Oldřichovice, Čeladná, Nová Ves, Ostravice, Dolní Žukov, Český Těšín, Chotěbuz, Trojanovice, Loučky nad Odrou, Paskov, Václavovice, Sádek, Tábor. V ohniscích byla nařízena mimořádná veterinární opatření ke zdolání a zamezení šíření nebezpečné nákazy – moru včelího plodu, která byla jednotlivým chovatelům včel uložena příslušným rozhodnutím Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj.
Kolem ohnisek je vymezeno ochranné pásmo, které zahrnuje katastry obcí a místních částí:
- Okres Karviná - Český Těšín, Mosty u Českého Těšína, Mistřovice, Koňákov, Horní Žukov, Dolní Žukov, Stanislavice, Chotěbuz, Podobora, Zpupná Lhota, Albrechtice, Louky nad Olší, Dolní Těrlicko, Horní Těrlicko, Hradiště,
- Okres Frýdek-Místek - Třinec (Staré Město), Osůvky, Český Puncov, Kojkovice, Konská, Kanada, Horní Lištná, Dolní Lištná, Nebory, Oldřichovice, Tyra, Guty, Lyžbice, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Vělopolí, Hnojník, Komorní Lhotka, Třanovice, Ostravice1, Staré Hamry 2, Čeladná, Malenovice, Pstruží, Frýdlant n.O., Nová Ves, Kunčice p.O., Lubno, Karpentná, Vendryně Zaolší, Košařiska, Kaňovice, Sedliště, Řepiště, Paskov, Oprechtice, Žabeň,
- Okres Nový Jičín - Trojanovice, Frenštát p.R., Tichá, Odry, Dobešov, Loučky nad Odrou, Vítovka, Heřmanice u Oder, Jakubčovice nad Odrou
- Okres Ostrava – Hrabová, Nová Bělá, Vratimov, Horní Datyně, Václavovice, Šenov
- Okres Opava – Sádek, Jezdkovice, Nový Dvůr, Stěbořice, Jamnice, Štemplovec, Kamenec, Velké Heraltice, Hlavnice, Litultovice, Bratříkovice, Tábor, Brumovice, Skrochovice, Holasovice, Loděnice, Neplachovice, Úblo

P.Turčáni a Pazderka jsou také častí přispěvatelé ve fóru včelařských novin (http://forum.vcelarskenoviny.cz/).
Také by to chtělo nějaké přispěvatele z odborných kruhů. Například v Brně na Mendel. univ. a přírodovědě jsou včelaři praktici s výborným odborným i tecnickým zázezím.

Já pastovaný řepkový med v květnu, plním do sklenic v srpnu celou nádobu pastovaného medu dám ven a letos při 35 stupních ve stínu to šlo jedna radost, je jasné že při 20 stupních to nejde a hlavně v případě řepkového medu jde někdy doslova o hodiny večer ještě teče a ráho je jak beton.

Jaké podmínky musí splnit začínající včelař aby měl možnost dosáhnout na nějakou dotaci pro založení chovu? bydlím v Praze a včely se chystám začít chovat na jaře 2008 ve Středočeském kraji poblíž Brandýsa nad Labem. Děkuji za odpověď.

Stát přesněji ministerstvo zemědělství ani ČSV žádný dotační program nemá. Máte však štěstí a to v tom, že zrovna Středočeský kraj poskytuje dotaci začínajícím včelářům až do výše 10.000 Kč. Pro bližší informace si zašlete na e-mail: oldrich.dolezal/=/pvk.cz (jedná se předsedu krajského koordinačního výboru ČSV Středočeského kraje).

Pokud to chápu dobře, tak dotaci získá ne včelař, ale ZO ČSV a je tam ještě nutné spolufinancování.


zdroj:

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-PODPORA_StredniCechy_Klikanec_Podrobnosti.doc

...cituji:

Dne 1. září 2007 na semináři pro funkcionáře ČSV Středočeského kraje náměstek hejtmana Ing. Vilém Žák seznámil přítomné včelaře s podmínkami dotace pro začínající včelaře (max. výše dotace 10 000 Kč na jednoho začínajícího včelaře, s limitem 50 000 Kč pro jednu ZO ČSV, povinné spolufinancování 20 %, minimálně 3 včelstva nástavkové úly s odnímatelným dnem, závazek včelaře včelařit min. 5 let, dotované zařízení je majetkem příslušné ZO ČSV). V krátkém vystoupení zdůraznil, že vedení Středočeského kraje je si vědomo významu včelaření pro ochranu životního prostředí a popřál všem včelařům úspěšné včelaření.

........
Martin:>Máte však štěstí a to v tom, že zrovna Středočeský kraj poskytuje dotaci začínajícím včelářům až do výše 10.000 Kč<

No někdo o voze a někdo o koze. Kolega, zřejmě začínající s pastováním a kterého jsem tak odhadl na max. 15 včelstev se ptal jek ho nejlépe dostat do lahví. Odpověděl jsem a lze tak pohodlně dostat do lahví od 30 kg do několika tun a náklady jsou pouze pořizovací tzn několik stokorun a energie. Naproti tomu úvahy o lince na kontinuální zpracování pastovaného medu, která navíc neexistuje mu jistě výrazným způsobem letos pomohou. V oboru dávkovacích strojů pracuje kamarád a tak jsme trochu kreslili a počítali a také jsme toho dost rychle nechali. Finanční náklady vysoko přesáhly 100 000 kč a to bychom museli zkoušet a předělávat. Je to všechno o počtu včelstev a ekonomice, ale o tom už někdo zajímavě psal asi před měsícem, že zdvojnásobením včelstev dosáhl místo navýšení zisku prodělku. Tak to je. U včel se prostě musí počítat. Zdraví R. Stonjek

Zdravím
Nejsem sice ze Šumavy, ale jestli někdo nechá med ve včelstvu přes zimu a během podzimu léčí proti varroáze, tak to asi nebude biomed.

Nešlo by ten článek nafotit a poslat mi na mail:
gupa(zavinac)seznam.cz?
Předem díky.

Samozřejmě nesmí léčit Varidolem, Gabonem atd. Povolená je jen kys. mrav., šťavelová,..
http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Cesti-vcelari-mohou-vyrabet-biomed__s45x28129.html

-------------------
..jestli někdo nechá med ve včelstvu přes zimu a během podzimu léčí proti varroáze, tak to asi nebude biomed

Na www.agroweb.cz byl zveřejněn zajímavý příspěvek o kontrolách medu prováděných Státní veterinární správou. Myslím, že výsledky zjištění jsou bez komentáře. Snad jen na dopľněnou. Važme si dobře zpracovaného systému léčení včelstev u nás a dodržujme tato pravidla. Je někdy až zarážející, že např. velice známý a dost diskutovaný "učitel včelařství" na přednášce vykládá, že on nechává Gabon ve včelstvech až do jara. Nerad bych, abychom se takto dopracovali ke stejnému stavu, jak je uvedeno v příspěvku:

Vady u dovezených medů
Fialová Zuzana (10.9.2007)
Závady u některých medů dovezených ze Slovenska, Polska a Španělska zatím zjistili veterináři při kontrolní akci cílené na kvalitu tohoto produktu. Kvůli obsahu nepovolených látek nařídili likvidaci či vrácení příslušných zásilek. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. U českého medu podle něj dosud kontroly, které začaly v srpnu a uzavřeny mají být do konce září, žádné vady neshledaly.
Kvůli zbytkům léčiv sulfonamidů veterináři nařídili likvidaci 2656 kilogramů květového a lesního medu ze Slovenska. Do Polska pak vrátili zásilku kvůli nepovolenému obsahu dextrinů a reziduí sulfonamidů. Šlo o 8690 kilogramů lesního medu a 3597 kg květového medu.
Veterinární správa rovněž pozastavila dodávku 74 sudů, celkem 20.794 kilogramů medu ze Španělska kvůli zjištěnému obsahu nepovoleného antibiotika tylosinu. Med bude vrácen zpět španělské firmě.

Není to učitel, ale "přednašející odborník", kterého si velíce oblíbil časopis Včelařství a zřejmě celý ÚV. Je zaražející, že mu zatím ÚV neodebral oprávnění k této činnosti. Učitelé včelařství to na aktivu asi před dvěma léty kritizovali, ale jak je vidět nic se neděje.

Existuje nějaká veterina, která by nenařídila léčení Varidolem? Jsou nějaké testy ma efektivitu léčení kyselinou?

Z uvedeného vyplývá, že pokud KVS nařídí preventivní ošetření včelstev chemickými léčivy za účelem tlumení varroázy včel (např. Varidol, Gabon PA 92), není možné splnit podmínky ekologického zemědělství pro chov včel, zejména podmínku bodu 6.3. b), části C, přílohy 1 nařízení Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství. Z tohoto důvodu není možné med ekologických chovatelů včel osvědčit jako biomed v souladu s § 22 zákona č. 242/2000 Sb.

U mne dokonce oloupali kůru na bříze a čekali poblíž, až na šťávu přiletí včely a mouchy.Mouchy na ně byly moc rychlé, takže odnášely hlavně včelky.Z deseti útoků měly cca 90% úspěšnost.

Vy nelikvidujete doprovodné včely?

Za předpokladu, že je v úlu Gabon měsíc a vkládáme ho po vytočení zásob by to znamenalo, že včelky budou měsíc bez zásob. Takže "krmit " po Gabonu asi ne!

Ty uschlý - starý se prý nepočítají - nevyplavou?

Alespoň to první je blbost.U mne loupí ta nejsilnější a již nakrmená včelstva.Napadené včelstvo se musí mít ochotu a schopnost bránit, jedině tak se zamezí loupeži.

Vinařský je zvlášť a na med je také zvlášť.

1.1.1865 do odboru zvolen (prijat)Frantisek Zivansky ,Karel Waschtin.
14.Kocovni valna hromada nemecko-rakouskych vcelaru v Brne.
Slechtic z Hrusky kratkymi slovy pravil,ze vynalezl stroj,s nimz se med nezabunkovany za nekolik okamzeni z plastu docela dobre vydobiti muze,a cele to tajemstvi v nicem jinem nepozustava,lec v uzivani odstredivosti.Ukazal zaroven vykresy a zvlastnim pripravenym nalevakem,do nehoz se kousek plastu nevrseneho polozilo.Kdyz timto pristrojem nekolikrat zatocil,byl med z plastu docela neporouchaneho a neporuseneho docela az na posledni kapku vytekl.

Valna hromada vcelarskeho odboru:starostou zvolen Vintir Kalivoda dust.opat klastera v Rajhrade,namestkem prednosty (opet)Tomas Simbera,tajemnikem F.Zivansky. Sestavena nova -Pravidla-v niz voleni(prijimani) i clenove dopisujici a podporujici.Zrizena spravni rada a komitet vcelina.Seznam clenu prohlednut-zustali cleny jen ti kteri povinostem svym dle stanov vyhoveli.Starosta pro pretizeni se pozdeji vzdal funkce.

Zarazeni odboru vcelaru kraje Piseckeho:
v hospodarskych schuzich jiz od r,1860 je stale slyset ale navrh vzdy zamitnut vyborem-neni radno aby se jednota prilis rozkouskovavala.Na valne schuzi 1865 dohodnuto vypracovat stanovy ktere predany uradum ke schvaleni-obsahovaly prilis prav filialni jednote.(Prepracovane v lednu 1867 schvaleny)

1867 VCELA BRNENSKA casopis pratel vcelarstvi na Morave a Slezsku.rocnik prvy.
Vydavana spolkem pro zvelebeni vcelarstva na Morave a Slezska.V jazyku ceskem i nemeckem...nebude se prodavati..kdo by si pral,co spoluud pristoupi.

Plna hromada :Prednasky pocaly v breznu,jest posluchacu 206 a jeste posavade zadaji mnozi.Tistene rozebrany-znovu 700 vytisteno.Casem svym prelozi se take do ceske reci.S prekladem jde to pomalu,ze az posud nebylo mozno aspon jeden arch do tisku dati,kdezto nemeckeho jiz 4archy tisk opustily..To privadi redakci do trapnych rozpaku a musela se tedy po nejakem prekladateli ohlednouti.Vcelarske nastroje maji silny odbyt.Ukazoval se dosly medomet,ucinek a pusobeni jeho vykladal starosta spolku.

7.Valna hromada ve Svitavach (rokovano nemecky)
Z Brna odebral se starosta doprovazen od panu radu Preysse,Sebanka,Vutikem,tajemnikem Vastinem a jednim tesnopiscem..Na stanici zelezne drahy od komitetu privitani a laskave prijati...Predseda sdeluje ze k 31.12.1867 trileta lhuta jeho uradovani vyprsi a ze na zaklade stanov dnesni valne hromady,volba noveho starosty predevziti ma,a zada aby zde pritomni udove prikrocili k volbe. Pan Preyss chape se slova,jak plna hromada 2.8. se usnesla,aby dosavadni starosta oto pozadan byl,aby se pro pristi 3leta opet za starostu zvoliti dal a misto to zase prijal.Vsichni schromazdeni prijali navrh tento jednohlasne.Vsichni prijali tento navrh jednohlasne.

8.Valna hromada ve Velkem Mezerici (rokovano cesky)
Ponevadz nelze pouziti drahy zelezne,museli ucastnici na obycejnych vozech konati.K starostovi pripojili se:jeho namestek T.Simbera,Sebanek,z mestske rady Steiner Zuisch, a jeden tesnopisec.Ceste venovali dva dni.Namestek Simbera,byv od starosty pozadan,zahajil shromazdeni.Starosta ujal se predsenictvi a zapocal rokovani otazkou:Prvni otazkou,o niz rokovati jest:Hodi se V.Mezerici a okoli jeho ku vcelareni ? Ve dve hodiny s poledne byl spolecny obed,jehoz se 50osob zucastnilo,mnozi z nedostatku mista museli odstoupiti.Starosta vysvetlil primerenost a zpusob uzivani naradi vystaveneho,k tomu pripojil prednasku,coz se protahlo pres 3hodiny,takze mezi tim prikrocila noc a slavne rozdavani cen muselo se predsevzati za svetla svicoveho.

franta

Kdzž jsem v červenci uviděl prvního roztoče in natura v akci na porušeném trubčím plodu a to jak je vitální a rychle se pohybuje, ukončil jsem sezonu o cca 14 dní dřív, vytočil med a začal hned krmit, abych mohl dát formidol.Při sundavání igelitu z desek mne zarazilo, kolik je jich napadaných na deskách.Zároveň mne důverník varoval, že letos je roztočů moc, abych to nenechával na poslední chvíli.Do konce srpna jsem měl Formidol 2* po sobě.Jedny včely ale již předtím neodebraly všechno krmení a posléze je jejich sousedky vyloupily.Zkoumáním plástů mne překvapilo, kolik na nich v okrajových partiích zůstalo líhnoucího se - již ale mrtvého plodu a přitom jinak nepoškozeného.Během cca 14 dnů se ze silného včelstva stala mrtvola.Začátkem září pak hláška, že si mám vyzvednout Gabon.Včely prý již padají i po 2 dnech.Gabon mi nepomohl loni, a po pravdě mu nevěřím ani letos.Dal jsem ho tam podle svého nejlepšího vědomí , ale myslím si, že je stejně již pozdě.Prý se možná čekalo, jestli nebude ještě nějaká medovice.Po cca 11 dnech po aplikaci Gabonu pozoruji další slábnutí 2 včelstev.Scénář bude asi stejný a dojde k jejich vyloupení."Som asi špatný gazda".Pokud bych je likvidoval, plásty s mednými zásobami, ve kterých není plod mohu dát na jaře jiným včelstvům, a nebo zůstávají zamořeny nějakým virem, který se namnožil na roztočích a kontaminoval zásoby a pyl?

Jak se jmenuje?
------------
Pepa
>Není to učitel, ale "přednašející odborník", kterého si velíce oblíbil časopis Včelařství a zřejmě celý ÚV.

Emane. Nebudu přímo jmenovat, ale byl to jeden přednašející odborník z Prahy. Rozdíl mezi učitelem a odborníkem je ten, že učitel přednáší takřka vše a musel absolvovat školu a řadu zkoušek. Přednašející odborníky jmenuje Svaz a ti mohou přednášet pouze určité téma, ale ne vše na rozdíl od učitelů.

Mám zakrmeno můžu začít s léčbou proti varoaoze? Kdy?

Já jen abychom se mu vyhnuli. Budem se zajímat o širší reference.

U mne dokonce oloupali kůru na bříze a čekali poblíž, až na šťávu přiletí včely a mouchy.Mouchy na ně byly moc rychlé, takže odnášely hlavně včelky.Z deseti útoků měly cca 90% úspěšnost

No, toto je pre mňa dôležité ohnivko do poznania Sršňa (Vespa garbo L.) Tento jav som pozoroval v prírode niekoľkokrát, ale som bol presvedčený, že sršne odstraňujú kôru z konárikov preto, aby sa dostali k vytekajúcej miazgy. Keďže som vtedy ešte nevedel, že sršne pri výchove plodu potrebujú živočíšne bielkoviny, nebol som zameraný na tento fakt, že si šťavou lákajú hmyz, aby ho ľahšie ulovili. V hrudi tohoto hmyzu je dostatok svaloviny, ktorú po očistení od hlavy, nôh, krídiel a bruška odnášajú do svojho hniezda. Tam ju rozžujú, zmiešajú s enzýmami a podávajú priamo jednotlivým larvám do úst.

Pozoroval som niekoľkokrát sršňa pri love múch na bodliakoch a králikoch a takisto i včely. Sršeň poletuje nad kvetmi a po vyhliadnutí koristi sa ňu vrhá. Uchopí ju do nôh, odnáša na blízky ker, zachytí sa jednou zadnou nohou a držaním úlovok v prvom a druhom páre nôh, silnými hryzadlami za 3-5 sek. Obeti opracuje hruď na vhodnú formu a v hryzadlách odnáša do hniezda.

Nie vždy mu útok vyjde, korisť odletí, vytrvalo však pokračuje v love ďalej. V hniezde čakajú na ňu hladné krky lariev a naprázdno sa nemôže vrátiť, bez bielkovín by nedokončili svoj vývoj. Zaznamenal som aj ich bezhlavé útoky na čierne fľaky npr. uschnutý kvet medzi kvitnúcimi, čoby znamenalo, že jeho zraková orientácia je zameraná nie na druh hmyzu ale na čiernu škvrnu, ktorú má zafixovanú v centrálnom systéme ako korisť.

Raz sa mi podaril záber loviaceho sršňa, nie priamo s úlovkom, bezúspešných pokusov mal niekoľko, ale ako nadlieta nad kvety, aby si včelu ulovil.

Tento rok som pozoroval niekoľko jedincov loviacich včely pred letáčmi úľov a to tak, že poletovali nad letáčmi a prudko útočili na včely strážiace letáč, ktoré nejedného votrelca zlikvidovali v klbku až 20-30 včiel. Len kvôli mne sa im to vtedy nepodarilo, ale keď som tam nebol...?.

Niektoré učenlivé jedince, nelovili na letáči, ale hlavou otočenou k prilietajúcim včelám, si počkali na vhodný moment a včelu chytili v letku. Včela prilietajúca z terénu, vždy pred dosadnutím na letáč, spomalí let na minimálnu rýchlosť a vtedy proti nej vyletí sršeň aby ju ulovil. Väčšinou sa mu to podarí.
Anton

Za předpokladu, že je v úlu Gabon měsíc a vkládáme ho po vytočení zásob by to znamenalo, že včelky budou měsíc bez zásob. Takže "krmit " po Gabonu asi ne!

Mne sa zdá, že diskusia sa dostala do závozu, preto vyslovím svoj názor n a vloženie gabonu a dopňĺňanie zásob na zimu, ktorý však vychádza z reality.

Doĺňanie zásob na zimu a boj proti V.D. sa časove prelína. Nie je možné včelstvá nakŕmiť v tak krátkom čase pred vkladaním Gabonu do včelstva a na druhej strane čakať až do doby nakŕmenia včelstiev s jeho vkladaním.
Podmienka na úspešné blokovania rozmnožovania V.D. výrobca doporučuje vkladať gabon čím skôr, teda 25.7 až 1.8, aby sa V.D. naším meškaním enormne nerozmnožil. Minimálna doba respirácie je 24-28 dní (niekedy 1.9) a kŕmiť až po jeho vybratí, je proti správnemu ošetreniu včelstva.
Podmienkou výrobcu, aby sa nekontaminoval prinesený med, treba ho zásadne vytočiť a len tak Gabon vložiť do plodiska medzi plod. Ja dávam 2 Gab. do stredu plodových plástov do jednej uličky. V takto upravenom plodisku môžeme smelo zakrmovať podľa potreby až do 10.9. Je tu však obava z nadstavenia buniek so zásobami, je to možné ale len vtedy, keď v plástoch pod hornou latkou rámika nie sú zaviečkované vlastné zásoby. Ak sa tak stane, pomôže ostrý nôž, jemne zrezať nadstavené bunky, včely to rýchlo upravia.

Toto je schéma výrobcu gabonov, jeho vysvetlenie bolo takéto. Keďže tieto dve činnosti sa nedajú robiť oddelene, treba ich robiť ako som to popísal, lebo výrobca hovorí: ak by sa aj acrinathrin dostal do zásob (čo nebolo doteraz potvrdené), bude sa nachádzať v časti zásob, ktoré včely do znášky spotrebujú!
Veriť? Neveriť?. Myslím si, že ak to včelár robí s citom, tak to tak môže byť. Ak včelár v snahe dodať včelstvu čo najviac zásob, ba až toľko, že včely zásoby do znášky nespotrebujú (preto množstvo neprepínať), zbytky liečiva sa môžu dostať aj do medu na konzum. Pouvažujte a vyberte si.
Anton

Dal jsem ho tam podle svého nejlepšího vědomí , ale myslím si, že je stejně již pozdě.Prý se možná čekalo, jestli nebude ještě nějaká medovice. Kozlík

Odpovedzte si podľa svojho najlepšieho vedomia naozaj Ste vkladali Gabon v dobe 25.7 až 1.8?
Vkladať Formidol v čase ako to uvádzate nemá význam, lebo jeho účinnosť je nízka asi do 80% a výsledok je taký, ako uvádzate vo svojom komentári. Totálny rozpad včelieho spoločenstva, kedy prestáva fungovať obranný systém- strážna služba na letáči a výsledok je vyrabované včelstvo.

Aspoň to dedukujem z Vášho popisu o úľoch bez včiel, vyrabovaných zásob a odumretého plodu pred liahnutím. Odumrel preto, že staršie včely odišli do večných lovíšť od upracovania, mladé ktoré ich mali nahradiť boli V.D. poškodené a taktiež odišli tam kde predchádzajúce.
Anton

Musí tu existovat, pokud tu vzniká biomed a naopak. Jakou kyselinu máte na mysli? (šťavelovou, mravenčí?) Testy určitě jsou a jsou ve světě včelaři, kteří nic jiného nepoužívají.

--------------
Luboš_B:
>Existuje nějaká veterina, která by nenařídila léčení dVaridolem? Jsou nějaké testy ma efektivitu léčení kyselinou?

Z uvedeného vyplývá, že pokud KVS nařídí preventivní ošetření včelstev není možné splnit podmínky ekologického zemědělství pro chov včel,

Jak říkám myslím, že je již stejně pozdě.Pozdě pro včely a i termín je špatně.

Pepa
>Není to učitel, ale "přednašející odborník", kterého si velíce oblíbil časopis Včelařství a zřejmě celý ÚV.
----
A má dobře izolované úly?

Karel

Karle: Opravdu má dobře izolované úly a hodně o tom publikuje.V časopise Včelařství mu zveřejní každou "blbost". Jeho kalendárium v některých statí byl návrat do padesátých let minulého století. Funkcionáří Svazu o tom vědí, ale jak je vidět asi se s tím nic neděje. Také to ví Výzkumný ústav. Nevěřím tom, že by někdo z nás učitelů přednášel, že Gabon může ve včelstvu zůstat po celý rok, že to včelám nevadí. Včelám ne, ale rezidia ve vosku budou tak velké, že po vložení mezistěn nám budou roztoče padat. Samozřejmě, že to musí být také v medu.

Pánové a ti učitelé co to kritizovali, dali to jako věcnou připomínku nebo to odeslali na ÚV nebo UKRK písemně?

Jedná se podle vývoje na diskuzi o p. Smělého a rád bych řekl, že tento pán i přes pro Vás nepřekonatelný problém s ponecháváním Gabonu má co včelařům říci. Jestli je zásadní problém tedy ponechání Gabonu, tak pro mne je zásadní problém, že VÚ věří nějakému vypisování tabulek neodbornou rukou na JM, kde se ví o problému s nedostatečným neúčinkem gabonů a nic se u "odborníků" neděje.

Problém s Gabonem není v p. Smělém, problém je u Gabonu úplně jinde pánové.

Tenhle dotaz není sice od pana inženýra, ale přesto jsem zaslechl od někoho jiného informaci, že jsem si ten loňský Gabon měl schovat a použít ho i letos?Že bych loni udělal nějakou chybu, když jsem ho po měsíci ve včelkách dal na spálení?

Gusto. Ti učitelé dali věcnou přípomínku, ale nic se nestalo. Byl tam také ředitel VÚ.

Co to bylo za typ kompresoru - back -pack na provádění aerosolu od fy. Oleo-Mac ?

A kde je jinde problém? Nám Gabon funguje. Proč nefunguje u vás, to nevím, asi byste si měli vyměnit roztočům matky :-). S Gabonem svět nestojí ani nepadá, jsou jiné metody i jiný Gabon. Možná něco děláte nebo jste dělali blbě - možná.
Nechávání G. ve včelstvu do jara může pomoci vyšlechtit rezistentní druh roztoče, na které pak acrinathrin nebude působit.

----------------
G.Pazderka:
kde se ví o problému s nedostatečným neúčinkem gabonů a nic se u "odborníků" neděje.

Problém s Gabonem není v p. Smělém, problém je u Gabonu úplně jinde pánové.

Karle: Opravdu má dobře izolované úly a hodně o tom publikuje.
------------
Trochu odlehčím diskuzi na vážné téma starým evergreenem.

Včely mám na paletách na zemi. Doposud jsem se nesetkal s nějakým problémeme s mravenci atd. Spíše je považuji za kamarády (jak které druhy, jeden měl rád dřevo a tak jsem se odstěhoval jinam, dokud úly držely pohromadě) kteří dělají pořádek před ůly a asi i na podložkách.

Letos jsem dal "černý puntík" jedné matce. Plodu spousta, včely silné, medu málo. Před čtrnácti dny jsem prováděl kontrolu a včely úplně suché. Tichá loupež. Ale ne včely - mravenci si udělali v PS 9cm izolaci pěkné hnízdo. Úplně to vykousaly. Doposud jsem měl za to, že včely jsou schopny vnitřek úlyu ubránit, pokud má vnitřní plochu mravencotěsnou.

Včely jsem oklepal, dal tam oddělek v normálním úle.
A krmím ho.

Nástavek s mraveništěm jsem pokusně podstavil pod jiné včelstvo. O víkendu se chci podívat. Zajímá mě, jestli původní včely nebyly moc hodné, a nebo prostě nemají šanci se v takovém případě ubránit.

Karel

Eman:
>Nechávání G. ve včelstvu do jara může pomoci vyšlechtit rezistentní druh roztoče, na které pak acrinathrin nebude působit. <
.....

Tak toto lze zpochybnit lehce. Šíření roztoče VD po prvotním zjištění u nás (ČR) bylo velmi rychlé. Od toho odvíjím mou myšlenku, že i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk. Jde o genetiku. Není to s rezinsencí tak jednoduché, jak to líčí někteří odborníci.

1) Rezistence roztočů existuje, ale nejde plošně o trvalý efekt.
2) To, že působí na Vašem území Gabon je dáno fenologickými podmínkami. Tz. že existují dle mého názoru "Gabonové hranice", kde na jedné straně účinkuje a na druhé nedostatečně nebo jen zčásti.

3) To, že se o problému s účinkem Gabonu ví, je jasné mnoha včelařům zde, ale málokdo tady zde o tomto mluví otevřeně. Raději nemluví pravdu. Počkám si až Emanovi pár včelstev kvůli tomuto odejde (posune se ta hranice) a potom možná začne také přemýšlet. To by ale znamenalo, že někdo měl toho "moraváka" brát na odborný zřetel dříve a ověřovat si na svých pracovištích osobně, co tvrdí. Jenže asi jde jen znovu z mé strany o planý pookus, protože bohužel na prvním místě (i v Dole) jsou hlavně ty peníze.

Takže teorie učitelů včelařství je jedna věc a realita je druhá.

Myslím že nemusely. Jiná situace v šíření parazitů je, když je prostor neobsazen a jiná, když je promořen jinými prazity, kteří také bojují o místo na slunci. Informace si sdělují pomocí genů.
Roztoči se na začátku šířili rychle proto, že neměli nepřátele. I paraziti si musí dát pozor, aby si zcela nezahubil svého hostitele. Co by pak chudáčkové vysávali?

---------------
G.P.
>...i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk.

Gusta: Šíření roztoče VD po prvotním zjištění u nás (ČR) bylo velmi rychlé. Od toho odvíjím mou myšlenku, že i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk. Jde o genetiku. Není to s rezinsencí tak jednoduché, jak to líčí někteří odborníci.
-------------------

Nemuseli, jednak má pravdu Eman - obsazený prostor se stejným parazitem obsazuje obtížněji, druhak ale při prvotním šíření V.d. nestála v cestě podzimní fumigace.
Gabon a Varidol - to jsou dvě rozdílné účinné látky a dvě rozdílné potencionální rezistence. Alespoň v naší ZO léčí všichni (z cca 35 členů mají "problémy" s ošetřováním, tak 1-2 a tam to vyřeší sousedská intervence). Poslední tři roky plošně Gabon používáme. Spíš je u nás problém se organizovaně domluvit na roční pauze v užívání Gabonu, nebo opět jednotně změnit druh Gabonu. Šalamounské řešení letošního roku (objednej si který chceš, ale léčit Gabonem budeme všichni) je bohužel špatné. Ale nedivím se - pro mnohé starší včelaře je težko pochopitelné vysvětlovat cokoli o resitenci, když tomu slovu nerozumí a i náš pokladník, proškolený na choroby kurzem z Dolu si s otázkou kolem rezistence nevěděl rady. Nepomohlo ani slovo návštěvy - předsedy OV ČSV.

Takže lze říci, že tím že máme při přepočtu hostitelů (včelstev) na rozlohu ČR mnohem větší štěstí na hustotu a vyšší genovou variabilitu roztoče než např. v USA, ale třeba i v Rakousku, Německu.

Také si myslím, že nejde u Gabonů hned o rezistenci. Tedy narozdíl od odborníků.
......

Radek:
>Spíš je u nás problém se organizovaně domluvit <

Eman:
>Myslím že nemusely.<

Kolomý prodává NEREZ drátek 0,4 mm na rámky za 290 korun, zatímco nabídky jiných prodejců začínají někde od 500 korun za kilo.
Je vůbec možné aby byl nerez drátek tak levný? Nemůže se jednat o nějaký jiný druh drátku?

Kdysi jsem sháněl 0,4 také a vyšlo to ještě levněji. Spíše bych se ptal, kolik stojí malé cívky a práce s přemotáváním.

zdenek:>Kolomý prodává NEREZ drátek 0,4 mm na rámky za 290 korun<