Archiv Včelařské konference

Zahajuje se zkušební provoz "svobodné včelařské konference". Přeji všem včelařům klidné zimování a pohodovou diskusi nad vznešenými včelařskými problémy.

Já bych si dovolil hnedle předložit jeden problém, který bych akutně potřeboval řešit. Mám včely na třech stanovištích a na jednom z nich (nejvzdálenějším od bydliště) jsem nezvládnul 3. ošetření. Prosím, neodsuzujte mne, stalo se mi to poprvé. Na tomto stanovišti si ošetřujeme každý sám a není zde k dispozici aerosol. Čekal jsem, že se začátkem prosince jako obvykle oteplí, ale už to na to nevypadá, že? Tak co teď s tím?

Jestli Vás někoho něco napadne, budu vděčný za jakoukoliv radu...

No já bych nepanikařil. Co takhle je přeléčit na jaře gabonem ? Dostatečně brzy, aby se nedostal do medu...

Nešlo by zařídit v konferenci oupšnu na zobrazování příspěvků ve strovomé struktuře ? Aby měl jedinec rychleji jasno o jednotlivých tématech a hloubce vnoření příspěvku v daném tématu. Když už máme ty moderní technologie...

Hmm, a taky nějaké prohledávání (aspoň jsem ho nenašel). To je přece jen celkem důležitá fíčra ;-)

Chci se jenom přesvědčit, že zpráva, kterou jsem dostal o přihlášení do této svobodné komunikace včelařů funguje.
Jinak zdravim všechny účastníky a jsem rád, že se můžu vyjadřovat v češtině.
Hezhé svátky vánoční všem.
Emil

V Břehách u Přelouče byl v neděli 9.12. ing. Vladimír Veselý CSc. a přednášel pro místní ZO Přelouč a okolí o varoáze. Byly to 3 hodiny velmi zajímavého a poutavého povídání o největším problému našich včel. Dělal jsem si poznámky, jestli bude zájem, dal bych sem heslovitě obsah a postřehy. Myslím, že by to ale zasluhovalo uveřejnit celé v originálu i s obrázky.
Zdraví E. Veselý

Prvni pokus selhal. Metodou slepých uliček (Jára Cimrman) jsem zjistil, ze kompresor z lednicky se na to nehodi.
1. Nevite jak poznam aceton, ktery je na aerosol vhodny (ma byt cisty)
2. Nevite kde bych koupil kompresor na 220 V vhodny pro tuhle vec?
Eman

Pro začátek to vypadá dobře, měl bych jenom jednu malou připomínku, pro mě a asi i další připojené na internet vytáčeným připojením by bylo vhodné mít možnost odpovědi nachystat a pak hromadně odeslat při nejbližším přípojení - třeba přes e-mailového klienta. Prostě nechci zbytečně živit telecom.

Pro začátek to vypadá dobře, měl bych jenom jednu malou připomínku, pro mě a asi i další připojené na internet vytáčeným připojením by bylo vhodné mít možnost odpovědi nachystat a pak hromadně odeslat při nejbližším přípojení - třeba přes e-mailového klienta. Prostě nechci zbytečně živit telecom.

Zdravím vás všechny kdo máte rádi včely med a taky háčky a čárky a svobodu projevu.
dnes je tepleji a podle mne je vhodná doba na aerosol

s pozdravem
Martin Kupka

Gabon nelze použít na jaře a je o tom zbytečné diskutovat! Možná není med ale jsou tam zásoby které se přece všechny nespotřebují a postupně se posunují po úlu a stejně část jarního medu může být ze zásob a tím i z gabonu s léčivem ?
Není vůbec pozdě právě je nejvhodnější doba !
zdroje vzduchu traktor,Avia a veškerá podobná mechanizace cca 6 atm., benzínová centrála + malé kompresory na 220 V , stlačený vzduch z dýchacích přístrojů a originální vyvíječ vzduchu, na léčení je 20 dní a ještě bude i teplo na fumigaci ale nelze na to spoléhat.Taky i okolo vánoc jsou prolety včel.

ještě jsem zkoušel autokompresor na 12 V je to opravdu na malé množství vzduchu vyvíječem to jen hne a to je vše.
dobrá varianta je centrála + kompresor na 220 V a jejich využití během roku je větší cenově se vejde pod nabízené agregáty i dotované.

Poslouchat pana Veselého je vždycky zážitek.

Když vyrobíš článek o jeho přednášce (případně i s fotografiemi) a pošleš mi to e-mailem (na adresu uvedenou u tohoto přísp.), tak to dám do jednoduchého html a někam ho sem umístím (když pošleš přímo html soubor s obrázky, tím lépe).

Děkuji za připomínky ohledně technického vybaveni konference. Všechny, které doposavad zazněly, se pokusíme dříve či později (ale raději dříve) realizovat.

1.) Možnost rozesílání uveřejněných příspěvků e-mailem - už se na tom pracuje, ale je potřeba si uvědomit, že tím vstoupí do konference určitá prodleva daná dobou od odeslání k doručení...

2.) Funkce "hledej" - zeptám se na to našeho programátora. Mám pocit, že by to neměl být problém.

3.) Stromová struktura příspěvků. (Už se na tom pracuje.)

4.) Problém těch, kteří mají vytáčené (a tedy drahé) připojení na internet. Ano, to je u webové konferece vždy určitým problémem. Jako okamžité řešení navrhuji dělat to tak, že při prvním připojení k internetu si do browseru natáhnete web konference. Pak je možno se odpojit a v klidu si pročíst novoty a přichystat odpovědi či nové příspěvky v jakémkoliv textovém editoru, který je implementován ve Windows (a používá kodování češtiny win CP 1250 - nejobvyklejší pro platformu Windows) - možno použít i obyčejny "notepad" (pozn. blok). Napsané příspěvky netřeba vůbec ukládat do souboru na disk, ale stačí jen mít je napsané na obrazovce. Pak se opět připojit, a myší nabírat text jednotlivých příspěvků do clipboardu a přes clipboard (schránku) je postupně po jednom vkládat do formuláře pro odesílání příspěvků do konference) a odesílat. V praxi to není zas až tak neohrabané, jak to vypadá, když se to napíše, ale je to pohodlné a rychlé.

Do budoucna by zde měla přidána funkce připojení nejen přes web ale i přes mail...

Ohledně elektrického kompresoru.

slyšel jsem, že se pro ošetřování včel aerosolem nehodí levnější kompresory bezolejové, ale že musí být olejový (a tím i dražší). Bezolejové jsou prý jen na krátkodové použití (nahuštění pneu apod.). Je to tak?

Podle navodu by nemel motor behem hodiny pracovat vice nez 40 minut. To je dostacujici. Naopak olejujici kompresory zapatlaji velice rychle aerosolovy vyvijec.

Chtěl bych se jen představit ... Jsem z Brna a včelařím 2 roky s 8 včelstvy ... Přechod mezi MÚ na nástavky Tachov ... zatím ... plánuji Langsroth..
Zatím nic nevidím a čekám, co se z toho vyvine...

Jen krátce
Zdravím všechny v alternetivní konferenci. Jsem spíše pasivním členem konference (staré), ale věřím že se to změní. Zatím čerpám informace.
přeji všem krásný den

Jan Král

prihlasenie

Volam sa Stefan Janura a mam 25 rokov.Byvam v Obci KONSKA pri Rajeckych Tepliciach okr. ZILINA. Okrem toho ze som polovnik som aj nadseny (zatial) vcelar amater. Velmi rad privitam kazdu novu informaciuo vcelareni (bez zbytocnych reci). Zazimoval som 4 vcelstva v Budecakoch.Zatial ziju.
Prepacte ze nepouzivam diakritiku.Nie som na nu zvyknuty.


Amaterska otazka: Med napachnuty dymom (vratic) moze vyprchnut? Mozem ho aj napachnuty na jar zkrmit?

dakujem

Ahoj všichni,

jsem moc rád, že se tato konference rozjela, i když bych byl radši, kdyby se rozjela při hezčí příležitosti, než je současné nedýchatelno na té staré.

Myslím, že jsem se názorově nikdy s nikým nestřetával tak ostře, jako s Honzou Baudišem při debatě o Langstrothu. Přesto mě jeho vyhození z konference překvapilo a moc mrzí. Miluji svobodu, zejména svobodu projevu. Proto jím založenou konferenci plně podporuji. Má moje sympatie!

Opakovaně jsem Oldu požádal, aby své rozhodnutí vzal zpět. Věřím, že se zachová jako chlap a že to udělá.

Vojta

Ahoj všichni včelaři !

Tak jsem zde a vidím, že všechno zlé je k něčemu dobré (Honzovo vyhoštění z konference). Akorát bych se taky přimluvil za posílání příspěvků e-mailem, protože tak aspoň je člověk "furt ve střehu". Jinak ale klobouk dolů.

Zdeněk Čejka

Do středečního rána (12.12.) jsem doufal, že Olda Honzu Baudiše ke konferenci opět připojí.

Ve středu ráno jsem od Oldy obdržel dopis, v němž mě (opětovně) ujistil, že nic takového nezamýšlí.

Protože mě nepřesvědčil o tom, že by J. Baudiš udělal něco tak hrozného, co by zasloužilo okamžitě odpojení na tři měsíce bez předchozích dvou varování, nemohu a nechci se dále účastnit takové konference, kde kdokoli může být
kdykoli vyhozen, netrefí-li se zrovna moderátorovi do nálady.

Vždyť mám na svědomí úplně stejné (z Oldova pohledu) "provinění", protože takových příspěvků, za který byl Baudiš vyloučen, jsem také pár napsal.

Težko by se mi o čemkoli diskutovalo v atmosféře, jakou tam Olda vnáší. On sám mi doporučil:

"Na druhou stranu se muzes obratit na sysopa a pozadat ho o me vymeneni a nebo prejit nekam jinam."

K tomu chci říct, že bych se tam rád vrátil ve chvíli, kdy Olda tuto konferenci přestane moderovat.

Tuto zprávu jsem poslal do staré konference a následně jsem se odhlásil. Protože server mě pravděpodobně odhlásil ihned, můj poslední příspěvek již zřejmě nebyl rozeslán. Dovoluji si tedy zaslat Vám jej touto cestou.

Děkuji za pochopení a přeji Vám všem hezké Vánoce a do Nového roku neohroženou svobodu projevu!

vojta

Preji do Noveho roku vsem lidem zabyvajicimi se vcelamy hodne uspechu a hlavne zdravi pri praci nebo zabave se vcelami.
Gustimilian Pazderka

Zkouším podle návodu Honzy, jak bude fungovat postup při posílání zpráv do konference, s tím že příspěvek píšu ve Wordu a pak se jej pokusím po připojení odeslat. Patřím k těm, kteří se na net připojují přes svůj telefon a zatím jsem nesehnal žádného sponzora, který by mě náklady platil. Jde také po odpojení si zajímavé příspěvky vytisknout a v klidu zpracovat .Zkouším.
A jde to! Je to fajn, teď stačím za 2,60Kč přijmout i odeslat zpráva z konference.
Emil

konference žije o měsíc zpátky ( uvádí měsíc přispěvku listopad)

Bylo by to fajn, ještě by se oteplilo a někteří ( třeba můj táta) by stihli třetí fumigaci.

ale venku to vypadá na tuhý prosinec

zdravím Jan Král

Kamarád včelař našel teď při kontrole v podmetu hromadu včel. Když je vymetal, začaly padat z hroznu další. Prý zakrmil normálně, ale úl nemá uteplený. Stěny z obyčejného prkna. Nevíte někdo co by mohlo toho být příčinou?

Ahoj,
pravděpodobně se jedná o zbytky letních včel. Nejsou dlouhověké, tak nejpozději začátkem zimy uhynou. Ještě nedávno jsem se toho taky lekl, ale opakuje se to každý rok a včelstva jsem měl vždy na jaře v pořádku.
Pavel

Jedna dobrá zpráva technického charakteru: je v podstatě připraveno (v současné době se testuje) rozšíření konference o mailové rozhraní.

Brzy se bude každý moci jednoduše přihlásit jako účastník konference - skrze zasílání e-mailů. Počítáme sice s tím, že těžiště provozu konference zůstane v jejím webovém rozhraní, ale účast účast na ní "via mail" bude zcela plnohodnotná.

Bude to však mít jednu nevýhodu. Když se budou vkládat příspěvky do konference zasláním mailu, bude tím poněkud snížena dosavadní přehledenost a čitelnost, protože mailové příspěvky obsahují dosti často takové to "smetí" v podobě reklam (od freemailových serverů) nebo hlášek o tom, že mail neobsahuje viry, případně ocitované starší příspěvky atd. Ale s tím se asi nic nedá dělat... Jen jsem Vás chtěl na to připravit.

Možná by to mohly být prokřehlé včely - způsobeno častým či vytrvalým rušením, otřesy, vibrace apod. Nebo nějaká havěť přítomná v úle.

Rušení rozvolňuje zimní chumáč a krajní včely křehnou.

Nebo jsou to včely sedící v krajních uličkách, kde jim došla potrava a kvůli mrazu nemohly přelést do vedlejší uličky.

Zdravím všechny,
jsem rád, že vznikla tato nová konference.
Včera jsem provedl třetí ošetření - AEROSOLEM a můžu si to jen pochvalovat.
Všem Vám přeji krásné Vánoce.
Petr
P.S. Zdravím Vojtu (i Markéta)

Zdravím všechny včelaře v nové Konferenci do které se tímto hlásím.
Přeji klidné a příjemné svátky.

vse nejlepsi do noveho roku Vam vsem preji at Vam med kape z ulu.

hodné a pilné včelky přeje všem
Arne

Klid mysli, teplo v duši, co nejméně starostí, co nejvíce radosti, ať vám všem slunko svítí a kytky voní celý nový rok.

V posledni dobe absolutne nestiham, tak jsem ani dlouho nebyl na konferenci. A až jsem se tam mrknul, zjistil jsem, že je cosi nového - tato konference...

Do nového roku jen a jen samé prima starosti (co stím medem, když je ho tolik), žádné škůdce nejen u včeliček a jen sluníčko nejen na nebi!!

Jose

Dobrý den pro všechny včelaře.
U nás včelaří muj otec, a je zde i na vaší konferenci, ale shodli jsme se na tom, že tato konference je mnohem náročnější na čas a vše co sním souvísí, proto Vám přináším návrh, že Vám zařídím konferenci přes imejl jako byla ta původní, Pokud stím souhlasíte, tak buď to napište v této konferenci nebo mi to oznamte na imejl.
Podotýkám že v tom co bych udělal by byla stejná pravidla jako jsou na této webové stránce.
Děkuji a doufám že stímto návrhem budete souhlasit.

Pozítří by měla být konference technicky rozšířena. Bude spuštěna i její e-mailová forma. Tj. Po přihlášení budou tito přihlášení dostávat všechny příspěvky na svoji e-mailovou adresu a e-mailem budou moci i odpovědět. Zároveň budou všechny podané příspěvky zobrazeny i na této webové stránce. Stávající webová forma a e-mailová forma účasti na této konferenci budou tedy plně propojeny. Každý si bude moci vybrat, jakou formou se chce na konferenci účastnit, případně obě formy libovolně střídat...

Tedy zítra nebo pozítří by to mělo už běžet.

Vše nejlepší v Novém roce 2002 v nové Konferenci,do které se tímto přihlašuji.

Právě byla uvedena do provozu e-mailová forma konference (přihlášený člen bude dostávat všechny příspěvky podané do konference e-mailem a stejným způsobem bude moci i podávat vlastní příspěvky). Tedy nemusí se účastnit konference prostřednictvím webu.

K této formě účasti na konference je však nutné se zvláště přihlásit (posláním e-mailu na určitou adresu).

Podrobné informace jak se přihlásit naleznete na speciální stránce (www.vcely.or.cz/konfer-mail.htm), která je přístupná ze vstupní stránky konference (www.vcely.or.cz).

(P.S. Pokud by byly nějaké problémy, napište na moji adresu.)

Přeji radostný včelařský rok 2001 !

Zdravim vsetkych clenov novej konferencie.
Myslim si ze absenciou komunikacie mozme iba stratit vsetci.

Ahoj, mám radost z této svobodné e-mailové včelařské konference, do které se

rád hlasím.

Činím tak s blaženým pocitem, že už nebudu muset po napsání příspěvku půl

hodiny přemýšlet, jestli je dostatečně včelařský a jestli za jeho odeslání

nebudu napomenut/odpojen.



Honzovi děkuji za to, že to rozjel.



Všem účastníkům přeji vše dobré v Novém roce 2002.



vojta

Ošetření proti varroáze mělo být ukončeno do 31.12., ale pokud to někdo

nestihl kvůli chladnému počasí, má dnes a snad ještě zítra a pozítří šanci

to dohnat aerosolem s acetonovou emulzí.

Je to účinné a jednoduché. Na jedno včelstvo je třeba asi půl minuty!



Včelařům z Jižní Moravy jsem ochoten zapůjčit vyvíječ i s kompresorem na 220

V. Zásoby acetonu jsou také dostatečné.



vojta

Milí přátelé,

po vychytání posledních (doufám) problémů, které se vyskytly v komunikaci mailového a webového rozhraní konference (ohledně české diakritiky) je snad tato konference technicky v plné funkci.

Tento příspěvek podávám jako běžný uživatel skrze formulář na webovém rozhraní konference. Po zmáčknutí tlačítka "odeslat" (dole u webového formuláře) se zobrazí tento text na webovém rozhraní konference mezi novými příspěvky a zároveň bude automaticky rozeslán mailem všem, kteří se do této chvíle (13:45 hod 10.1.2001) přihlásili do mailové účasti na konferenci (přihlásit se je nutno posláním e-mailu na adresu vcely-subscribe/=/v.or.cz - viz informace na stránce http://www.vcely.or.cz/konfer-mail.htm )

> Milí přátelé,



> po vychytání posledních (doufám) problémů, které se vyskytly v

> komunikaci  mailového a webového rozhraní konference (ohledně české

> diakritiky) je snad tato konference technicky v plné funkci.





Tímto si (formou e-mailu) sám odpovídám na příspěvek, který jsem podal

na webové rozhraní konference a který mi byl vzápětí doručen e-mailem

jakožto přihlášenému účastníkovi mailového rozhraní konference.



Tento mailem podaný příspěvek (10.1.2001) by se měl zobrazit mezi

novými příspěvky na webovém rozhraní konference a zároveň by měl být

automaticky e-mailem rozeslán všem, kteří se do této chvíle přihlásili

k účasti na mailovém rozhraní konference.



Kdo tento mail nedostane, ať se přihlásí :-)





Zdravím,



 Jan P. Baudiš



 Jihlava, 10. ledna 2002 - čtvrtek

 baudis/=/or.cz



P.S. 2. pokus snad už dopadne OK

Milí přátelé,



 jak se zdá, tak konference po technické stránce celkem "šlape".



 Takže si dovoluji vyzvat všechny, aby přispívali - ať už skrze

 webovou stránku konference, nebo skrze zaslání e-mailu na adresu



vcely/=/v.or.cz



Prověřujte technickou funkčnost konference a kdyby něco nechodilo,

dejte zprávu na moji adresu.



--------------------------------



Zatím ještě prosím, abyste uváděli bez diakritiky:



1.) své jméno (ať už v hlavičce mailu anebo - při podávání příspěvku

prostřednictvím webu - v kolonce "jméno" ve formuláři pro psaní

příspěvků)



2.) Subject, Předmět, (na webovém formuláři: "Téma")







 S pozdravem a přáním všeho dobrého



 Jan P. Baudiš



 Jihlava, 10. ledna 2002 - čtvrtek

 baudis/=/or.cz









P.S.



Přetrvávají ještě problémy s diakritikou v kolonce odesílatel a

téma... Prozatím tedy raději uvádějte své jméno do této kolonky raději

bez diakritiky. U e-mailů může diakritika údajů v hlavičce mailu (tady

je právě uvedeno jméno odesílatele a příjemce a je zde i kolonka

"subject" "předmět" čili "téma") způsobovat problémy (záleží, jestli

mailer posílá hlavičku kódovaně či nikoliv apod.). Proto se někdy

raději obecně doporučuje obejít se v hlavičce e-mailu bez českých

znaků a to i tam, kde je ve vlastním textu dopisu česká diakritika

používána bez problémů...

Na předchozím příspěvku sami vidíte, že diakritika v kolonce "jméno" a "téma" není ještě přesně taková, jaká by měla být...

To by však nemělo vadit. Jinak snad vše funguje tak, jak má, takže pište a přispívejte.

Znovu opakuji, že informace o přihlášení se k zasílání konferenčních příspěvků na Vaši adresu e-mailem je možno zjistit v návodu, do něhož se dostanete z úvodní stránky konference www.vcely.or.cz

(Jednoduše řečeno: pošlete úplně prázdný e-mail na adresu vcely-subscribe/=/v.or.cz pak dostanete od robota potvrzovací e-mail a na ten prostě odpovíte (prázdným e-mailem). Po této proceduře budou na adresu, ze které jste poslali svůj přihlašovací mail, chodit všechny příspěvky podané jakýmkoliv způsobem do konference.)

Takže užitečné konferování!

Rád bych vytvořil veřejný seznam webových internetových adres na

zajímavé včelařské stránky. (Seznam adres by byl přístupný ze vstupní

stránky konference www.vcely.or.cz



Byl bych vděčný za všechny nápady a rady. Znáte-li tedy někdo

včelařské internetové stránky, o nichž si myslíte, že by jejich adresa

byla užitečná i pro širokou včelařskou věřejnost, dejte mi, prosím,

vědět. (Možná, že by nejlepší bylo použít moji soukromou e-mailovou

adresu - viz hlavičku tohoto příspěvku).



Předem díky



 J. P. B.



 Jihlava, 11. ledna 2002 - pátek

 baudis/=/or.cz

ZO CSV Vranov nad Dyjí bude letos zač.dubna pořádat již třetí ročník

Semináře nást. včelaření.



Pokud víte o nějakém zajímavém tématu, které by se tam mohlo probírat, dejte

mi, prosím co nejdříve vědět.



Přesný termín a místo konání upřesníme do dvou týdnů.



vojta

Musím ocenit rychlost rozesílání příspěvků. Zatímco na staré konferenci to

trvalo i několik hodin, tady stihne člověk do minuty od napsání přijmout

první odpověď.



Neuvěřitelné. Honzo, díky.



vojta

Abych nesklízel všechnu slávu (nebo hanu), tak musím uvést, že programování konference je dílem mého syna Petra (alias Pasky). Vzhledem k problematice propojení mailové a webové konference při zachování možnosti používání české diakritiky (při tom množství různých kódování češtiny) odvedl, myslím, docela slušnou práci...

Co se týče chvály na rychlost rozesílání příspěvků, pak toto je spíše záležitostí počtu adres přihlášených do mailing listu, vytíženosti poštovního serveru a jeho rychlosti a konektivity... Uvidíme, jaká bude rychlost, až bude přihlášených více (bude-li vůbec).

Myslím, že hlavní přednost této konference bude spočívat spíše v možnosti používat českou diakritiku(!) a v možnosti dvojího přístupu do této konference (webem i mailem).

Tolik co se technické stránky týče. Ohledně ideové stránky této konference, pak bych výhodu viděl v její maximální otevřenosti - např. v tom, že členové konference si mohou v případě nespokojenosti sami odhlasovat jakoukoliv změnu stanov (např. počtem mailů zaslaných na určitou adresu, kterou pro tento účel vytvoříme, nebo nějakým webovým "hlasovadlem", jak jej znáte z mnoha komerčních webů, kde se stále o něčem hlasuje nebo se tím provádí průzkum mínění internetové veřejnosti). To je zde možno zavést, jakmile se objeví ta potřeba.

Součástí webového rozhraní konference by také měla být informativní včelařská webová stránka (měl by tam být např. jakýsi globální včelařský rozcestník atd.)

> ZO CSV Vranov nad Dyjí bude letos zač.dubna pořádat již třetí ročník

> Semináře nást. včelaření.



> Pokud víte o nějakém zajímavém tématu, které by se tam mohlo probírat, dejte

> mi, prosím co nejdříve vědět.





Já bych věděl o jednom tématu, který by si (podle mého skromného

názoru) zasloužil více pozornosti. Srovnání dvou typů nástavkového

včelařství - uteplené a neuteplené nástavky.



Což např. zkusit pozvat ing. Smělého z Prahy, který dlouhodobě používá

silně uteplené nástavky (8 cm polystyrenu)?



Možná by to mohla být velice zajímavá diskuse.



Zdravím všechny

Je to výborný, čeština, rychlost..

Asi si už vymýšlím, ale nebylo by lepší na Web stránce konference uvádět jen

záhlaví příspěvků Od:, čas:, subject: s linkem na obsah. U nás sledují kdo

jak zatěžuje linku na webu a s tak velkou stránkou jsem byl často na TOP

listině, což mě vede k tomu tam vůbec nechodit. Taky řešení, ale je to

škoda. Všechna témata mě přitom nezajímají.



Dále se zase potvrdilo, že něco špatnýho je pro něco dobrý. Jak jsem byl

vloni zhnusen, tak mě to už díky nové konferenci přešlo.

Ani nevím jak se diskutuje v té staré konferenci. Nejste někdo v obou?

Eman

> Je to výborný, čeština, rychlost.. Asi si už vymýšlím, ale nebylo by

> lepší na Web stránce konference uvádět jen  záhlaví příspěvků Od:,

> čas:, subject: s linkem na obsah.



Tento stručný způsob náhledu na konferenční příspěvky

už byl připraven, tak jsme jej zpřístupnili k užívání veřejnosti.

Není to ještě dokonale otestované, ale vypadá to,

že by to mělo fungovat uspokojivě.



Přístup k tomuto stručnému webovému zobrazení je zaveden

ze vstupní stránky www.vcely.or.cz



Po kliknutí na hlavičku příspěvku se tento zobrazí ve zvláštním

zjednodušeném okně.



---------------------



Věnujte jistou pozornost i upravenému informačnímu textu

k němuž se dostanete též ze vstupní stránky konference

anebo jej obdržíte jako odpověď na e-mail zaslaný na

adresu:

vcely-info/=/v.or.cz

Jsou tam i technická pravidla konference. Jakákoliv změna je

možná, když si to odhlasujete.



Zdravím všechny

Na vstupní stránce konference (www.vcely.or.cz) je zavedena cesta na soubor "links.htm". Je to soubor včelařských internetových adres.

Prosíme všechny o spolupráci. Pokud byste věděli o dalších zajímavých včelařských adresách, napište!

Předem díky

J.P.B.

Dobrý den přeji,
přihlašuji se do konference o včelách a včelařství.
Mám čtyři včelstva, včelařím pro radost. Včelařit jsem
začal v roce 1984, kdy jsem včely zdědil po otci.
Jiří Špinka

Hm, zajímavé. Beru na vědomí a těším se na další náměty.



vojta





>

Já bych věděl o jednom tématu, který by si (podle mého skromného

názoru) zasloužil více pozornosti. Srovnání dvou typů nástavkového

včelařství - uteplené a neuteplené nástavky.



Což např. zkusit pozvat ing. Smělého z Prahy, který dlouhodobě používá

silně uteplené nástavky (8 cm polystyrenu)?



Možná by to mohla být velice zajímavá diskuse.



Zdravím všechny

Ze staré konference jsem se neodhlašoval, ale nic mi zní nechodí. Takže nevím, jestli nejsem odpojen, nebo co se v ní děje. Má někdo nějakou informaci ?
Emil

Při poslední kontrole jsem zjistil, že mi jedno včelstvo silně hučí. Na podložce stopy po vetřelci nejsou, pravděpodobně matka zahynula, byla dvouletá. Má někdo revoluční řešení pro okamžitý způsob jak včelám pomoci ?
Jinak je mi jasné co dělat na jaře. Jsou to silné včely zimované ve 3 Tachovských nástavcích.
Emil

Nemusí se jednat o ztrátu matky. Včely mohou být vyrušovány ořesy nebo

hlukem, které za větru vznikají (větev, plech, nějaká provizorní střecha

úlu). Mohou mít také nedostatek vzduchu, nebo vody.

Doporučuji otevřít všechna pomocná česínka (jsou-li) a případně vsunout malý

klínek pod některý nástavek, nebo pod vnitřní víko.



Pokud hučení nepřestane, polož na horní nástavek fólii a na ni neuteplené

víko, aby se na ni mohla srážet voda. při větším oteplení je možné chomáč

shora mírně orosit.



Pokud ani to nepomůže, může být příčina v rušení ptáky, kteří odletí dřív,

než si jich stačíš všimnout. Pro takový případ bych natáhl před úl (nebo

kolem něj) síť, či králikářké pletivo, aby se k němu ptáci vůbec nedostaly.



Pokud ani to nepomůže, je nejspíš problém v matce a jediné rozumné řešení je

spojení s jiným včelstvem/oddělkem. To bych ale nechal až na teplotu kolem

+8 st. C. Teď by Ti zkřehlo zbytečně mnoho včel.



vojta





> Při poslední kontrole jsem zjistil, že mi jedno včelstvo silně hučí. Na

> podložce stopy po vetřelci nejsou, pravděpodobně matka zahynula, byla

> dvouletá. Má někdo revoluční řešení pro okamžitý způsob jak včelám pomoci

?

> Jinak je mi jasné co dělat na jaře. Jsou to silné včely zimované ve 3

> Tachovských nástavcích.

> Emil

Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky

zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane

pouzivanie . Je vo formate jpg .



Pozdravuje Suja Miroslav.









Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji

dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc

také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.

Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel

v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu

take nepoužívají.

Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je

zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak

tato věcička vypadá a používá se.

Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a

prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v

Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.

Za odpovědi předem děkuji.



    S pozdravem Aleš

Miro,



nechceš se o tom rozepsat trochu víc tady v konferenci? Myslím, že by to

zajímalo víc lidí. Teda mě určitě.



vojta









Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky

zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane

pouzivanie . Je vo formate jpg .



Pozdravuje Suja Miroslav.

Popisat cely postup prace je dost obsiahle a momentalne bohuzial nemam

tolko casu .

Mozem poslat ten zoscanovany clanok a pripadne otazky na prakticku stranku

potom zodpoviem.



MS









Miro,



nechceš se o tom rozepsat trochu víc tady v konferenci? Myslím, že by to

zajímalo víc lidí. Teda mě určitě.



vojta









Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky

zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane

pouzivanie . Je vo formate jpg .



Pozdravuje Suja Miroslav.

I mne by to velice zajímalo. Vždy jsem o tom jen četl, ale nikdy nic podrobnějšího...

Když mi někdo pošlete ten jpg soubor (na moji adresu), tak jej umístím na stránku konference ke stražení ostatním.

K mailu adresovanému přímo do konference soubor nepřikládejte, není to dovoleno (potenciální nebezpečí šíření virů) a kromě toho - robot obsluhující konferenci by měl takový přiložený soubor z příspěvku před jeho rozposláním stejně odstranit...

Na vstupní stránku konference byl umístěn link na stránku downloadu (soubory ke stažení). Tento web se soubory ke stažení je zde místo veřejného FTP serveru.

Ahoj Miro

Pokud můžeš cokoliv poslat k Jenterově klícce budu jenom rád. Zatím

shromažduji jen informace. Zajímá mne jak taková klícka vypadá. Dovedu si ji

pouze trošku představit jak asi funguje. Článek, o kterém jsem se zmínil,

(ve Včelařském zápisníku )přepíšu během dne a pošlu do konference. Je tam v

podstatě návod k použití.



S pozdravem Aleš





----- Original Message -----

From: <MSuja/=/softip.sk>

To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>

Sent: Wednesday, January 16, 2002 7:05 AM

Subject: Re: Jenterova chovná klícka







Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky

zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane

pouzivanie . Je vo formate jpg .



Pozdravuje Suja Miroslav.









Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji

dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc

také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.

Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel

v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu

take nepoužívají.

Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je

zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak

tato věcička vypadá a používá se.

Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a

prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v

Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.

Za odpovědi předem děkuji.



    S pozdravem Aleš

Jenterov ramik , alebo klietka je v podstate plastovy box o rozmeroch

priblizne 10 x10x3 cm.

Vo vnutri je umiestneny vcely plast  z umelej hmoty  potiahnuty vcelim

voskom. Kazda tretia bunka

je priechodzia. Zo strany plasu je kryt tvoreny plastovou materskou

mriezkou.

Z druhej strany sa do priechodzich buniek vkladaju take plastove stopliky ,

ktore tvoria

dno bunky. Tato strana je prekryta plastovym krytom. Takto pripraveny box

sa zabuduje

do ramika a vlozi sa do ula - dobre je vlozit par dni pred planovanym

vlozenim matky , aby si ho

vcely vycistili. Potom vlozim matku. Matka zakladie bunky .  Matku pustim a

po vyliahnuti

lariev povytahujem spominane stopliky - dna buniek a pozasuvam ich do

materskych misiek

ktore su uz samostatne a tie sa nasunu na plastove stojanceky umiestnene na

chovnom ramiku.

Dalej sa uz pokracuje znamym sposobom .

Na zaklietkovanie zrelych matecnikov som si vyrobil  klietocky ake som

videl v navode.

V nemecku sa urcite daju kupit. Totiz ten stojancek  do ktoreho sa

umiestnuje materska bunka

je usposobeny tak aby sa nanho dala nasunut valcova klietocka . Klietocky

som vyrobil

zo sietky na okno ale musi byt liata nie tkana. Na gulatinu prislusneho

priemeru som navinul

sietku a zvaril pajkovackou. Klietka je uzavreta drevenym stoplom.



Pozdravuje Suja Miroslav.









Ahoj Miro

Pokud můžeš cokoliv poslat k Jenterově klícce budu jenom rád. Zatím

shromažduji jen informace. Zajímá mne jak taková klícka vypadá. Dovedu si

ji

pouze trošku představit jak asi funguje. Článek, o kterém jsem se zmínil,

(ve Včelařském zápisníku )přepíšu během dne a pošlu do konference. Je tam v

podstatě návod k použití.



S pozdravem Aleš

Obrázek článku "Odchov matiek s využitím Jenterovho rámika" byl umístěn na web downloadu www.vcely.or.cz/files

Odtud si jej můžete zobrazit (klinkutím myší na link - MS I.Explorer i Netscape jsou schopny obrázek přímo zorazit), anebo si jej stáhnout na disk (pravé tlačítko myši) a zobrazit si obrázek doma "svépomocí"...

Obrázek má něco přes mego - doporučuji stahovat spíše večer...

Zdravím Vás,
po přečtení návodu mi to připadá trochu moc pracné a zdlouhavé, není jednodušší si koupit kvalitní přelarvovací lžičku z nerezu a larvičky od inseminované matky vyplavit nastříknutím vody do plástu ,sklepnutím na vodu na tmavou silonovou punčochu a tam si vybrat kvalitní larvičky sklovité barvy z takového množství a dát do umělých misek s mateří kaší nebo i vodou na lištu do chovného včelstva /startéru/ tak 10 minut to trvá se vším všudy.a kdo špatně vidí tak si může vzít lupu nebo mu to udělají děti,přelarvovat umí tak od 5 let a jsou šikovnější než dospěláci, je potřeba však dohlídnout a vybrat co mají dát do mateří plastové misky tady neplatí čím větší tím lepší.
S tímto způsobem jsme spokojeni .
zdravím vás z Č.Budejovic

Kdo měřil teplotu zimního chumáče. Kolega to zkoušel a naměřil přes 40°C . Použil digitílní teploměr čidlo strčil skrz igelit dírkou do chomáče. To si již asi plodují a je jim lépe než lidem doma.zjistím přesné podrobnosti dám vědět.

Dobry den .

Choval  som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to

s Jenterovim ramikom

ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je

ta vyhoda , ze sa nemusime

larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie

percento uspesnosti prijatia

larviciek .



Pozdravuje Suja Miroslav









Zdravím Vás,

po přečtení návodu mi to připadá trochu moc pracné a zdlouhavé, není

jednodušší si koupit kvalitní přelarvovací lžičku z nerezu  a larvičky od

inseminované matky vyplavit nastříknutím vody do plástu ,sklepnutím na vodu

na tmavou silonovou punčochu a tam si vybrat kvalitní  larvičky sklovité

barvy z takového množství  a dát do umělých misek s mateří kaší nebo i

vodou na lištu do chovného včelstva /startéru/     tak 10 minut to trvá se

vším všudy.a kdo špatně vidí tak si může vzít lupu nebo mu to udělají

děti,přelarvovat umí tak od 5 let a jsou šikovnější než dospěláci, je

potřeba však dohlídnout a vybrat co mají dát do mateří plastové misky tady

neplatí čím větší tím lepší.

  S tímto způsobem jsme spokojeni .

zdravím vás z Č.Budejovic

Ahoj ,

mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet

rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc

než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být

krásná,stejně to zkusím i takto ,

vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,

podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není problém

za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně

poušti  larvičku a hladinu kde potom plave.

s pozdravem   Martin Kupka

Novohradská 21,370 01 České Budějovice

tel: 0603 462 921



-

Dobry den .

Choval  som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to

s Jenterovim ramikom

ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je

ta vyhoda , ze sa nemusime

larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie

percento uspesnosti prijatia

larviciek .



Pozdravuje Suja Miroslav





---



---

Odchozí zpráva neobsahuje viry.

Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).

Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Kolko ludi tolko chuti ako sa hovori :-)) Jenterov ramik je skor vhodny pri

vacsom chove matiek

kde vyniknu jeho prednosti. Urcite sa neuplatni tam kde je potreba odchovat

par matiek za sezonu

ale ked zakladam 40 - 50 kusovu seriu , tak radsej tu matku najdem ako

prelarvovat  take mnozstvo.



MS.







Ahoj ,

mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet

rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc

než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být

krásná,stejně to zkusím i takto ,

vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,

podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není

problém

za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně

poušti  larvičku a hladinu kde potom plave.

s pozdravem   Martin Kupka

Novohradská 21,370 01 České Budějovice

tel: 0603 462 921



-

Dobry den .

Choval  som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to

s Jenterovim ramikom

ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je

ta vyhoda , ze sa nemusime

larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie

percento uspesnosti prijatia

larviciek .



Pozdravuje Suja Miroslav





---



---

Odchozí zpráva neobsahuje viry.

Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).

Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Ještě na rozšíření tématu posílám přepsaný návod z Včelařského zápisníku.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Chov včelích matek pomocí "Jenterovy" chovné klícky

Jenterova souprava umožnuje značně zjednodušit a výrazne zvýšit produktivitu práce při chovu matek, protože technologie jejího použití vylučuje přenos larev přelarvovací lžičkou a umožnuje používat larvy nejmenšího vzrůstu. Správné použití soupravy zabezpečuje správné přijetí larev. Zároven se vytvářejí mohutné matečníky vychovající silné matky, které jsou dobře příjmány včelami. Souprava umožnuje získat současně pro další použití 90 larev, což je dostatečné pro vyvedení až 500 matek sezonně.

1. Úvod
Chovat vysoce kvalitní je možné pouze s použitím silných včelstev, majících na jaře obsazeno nejméně 8-10 rámků a 4 rámky plodu.Vajíčka je třeba brát od matek, které se již dobře uvedly a nejsou starší než dva roky. Je také nutno nezávisle na snůšce přidávat včestvum dvakrát denně alespon 200 ml sirupu. S dokrmováním je nutno začít včas, tři až čtyři dny před přidáním soupravy pro chov matek.

2. Příprava
Před prvním použití je nutno všechny součásti nejprve promýt teplou čistou vodou. Ve dně matečníkové misky je nutno voskem zaplnit malý otvor, který po další montáži vytvoří dno plástové bunky, kam bude matka klást vajíčko. To je možné udělat bud' zabodnutím mističky do mezistěny nebo zaplněním otvoru voskem a jeho zformováním do hladkého, lehce vydutého tvaru pomocí tyčinky. Takto připravená dna matečníkových buněk se nasadí na zadní stranu pouzdra plástve a zakryjí plochým víčkem. Pouzdro s tvarovanými držáky se k rámku připevní tak, že se v horní loučce vyvrtají dva otvory o průměru 2-3 mm a pouzdro se přišroubuje vruty. Při vrtání otvoru dbáme na to, aby střední stěna soupravy byla umístěna uprostřed šířky rámku stejně jako mezistěna. Ke spodní loučce rámku se pouzdro připevnuje tenkým drátkem, který se protáhne dvěma oušky na pouzdru. Zbytek rámku se vyplní mezistěnou, na které následně včely budují bunky. je možné a námi doporučené, jednodužší umístění soupravy pomocí drátku mezi rámky plodového tělesa. Pro připevnění matečníku je nutno zhotovit chovný rámek o 2-3 loučkách s otvory o prům. 16 mm ve vzdálenosti 25-30 mm od sebe. Horní lištu rámku doporučujeme zhotovit 25 mm širokou, boční a chovné lišty 22 mm široké o síle 8 mm.

3. Získání vajíček
Přední část pouzdra, vytvářející dna buněk, se pomaže medem a přiloží se chovná mřížka se šestihrannými otvory. Shora se pouzdro zakryje víčkem s otevřeným otvorem pro následné přidání matky. Rámek s pouzdrem se pak vloží mezi ostatní rámky doprostřed plodového tělesa. je nezbytné zabezpečit včelám průchod mezi rámky, a to 8-10 mm. Včely seberou med, a tak součaně připravují bunky ke kladení vajíček. V případě nestálosti počasí nebo slabého včelstva by se mohlo stát že včelám nepostačí síly na zahřátí hnízda, které se zvětšilo o přidaný rámek s chovnou soupravou. Proto je nutné zůžit včelstvo tak, že 1-2 rámky s plodem přeneseme do jiného včelstva, když jsme z nich předtím smetli včely. Den po vložení rámku se soupravou do včelstva tento znovu vyjmeme, otvorem předního víčka vpustíme matku a otvor uzavřeme. Poté vrátíme rámek zpět doprostřed plodiska. Za několik hodin nebo druhý den prohlédneme chovnou soupravu. Když má matka nakladená vajíčka do všech buněk, sundáme přední víčko a rámek se soupravou vrátíme na původní místo. Mezeru mezi rámky současně upravíme.

4. Získání a použití larev
Pro chov vysoce kvalitních matek je důležité používat larvy co nejmladšího věku. Kvalitní larvy mají pravidelný srpovitý tvar. Dno matečníkové misky zasadíme do hlavního tělesa matečníkové misky, čímž vytvoříme základ budoucího matečníku. Takto připravené matečníky fixujeme do chovné lišty tak, že je zasuneme kruhovým koncem dna do mat. misky do předem připraveného držáku. Tento držák pro upevnění matečníku je zatlačen do otvoru prům. 16 mm v chovné liště rámku. Chovný rámek pak umístíme do chovného včelstva.

5. Příprava chovného včelstva, získání zralých matečníků a jejich užití
Jeden až dva dny pred umístěním chovného rámku do včelstva odstraníme z tohoto včelstva matku a otevřený plod. To znamená že vytvoříme oddělek. Abychom nenechali bezmatečné včelstvo dlouho bez létavek, přidáme dva až tři rámky zavíčkovaného plodu z jiného včelstva, a tím vytvoříme nestejnorodý oddělek. V chovném včelstvu musí zůstat alespon dva kg včel a dva a více rámků zavíčkovaného plodu. Mezi plodovými rámky je třeba nechat volný prostor na šířku jednoho rámku, do kterého potom vložíme chovný rámek. Pokud se matečníkové misky používají poprvé, larvy se mohou špatně ujmout, protože misky nejsou včelami opracovány. Dát však rámeček s miskami na opracování včelám předem nemá význam, protože včely o něj nejeví zájem. Při osvojování si mohou včely zalepit část vršku misky voskem. Není třeba ho odstranovat. Později, po vylíhnutí matky, je nezbytné voskovou část matečníku opatrně obřezat na vzdálenost 10-15 mm od omělohmotné mističky, což značně zjednodužší včelám výstavbu navého matečníku.
Zralé matečníky je možno vyjmout z chovného rámku pro přidání do jiných včelstev nebo je umístit do chovných klícek, aniž bychom je snímaly z chovné lišty. Vypuštění matky z klícky lze časově regulovat, a to množstvím medocukrového těsta naplněného do držáku mat. misky, který je průchozí. Při zaplnění otvoru držáku těstem z vnější strany do 1/3 potřebují včely 5-6 hodin na vybrání těsta, při zaplnění na 1/2 jeden den, a při úplném zaplnění, 2 dny a více. Je to tím, že vnější kónická část otvoru se mění ve válcovou, kde má k těstu přístup pouze včela.

Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.
Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu take nepoužívají.
Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak tato věcička vypadá a používá se.
Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.
Za odpovědi předem děkuji.

S pozdravem Aleš

Když už se rozvinula debata o chovu matek. Rozhovorem se včelaři se často setkávám s názorem, jakony nebylo až tak důležitá linie (Vučko, Sklenar, Singer apod.), ale spíše aby matka byla mladá. Občas zaslechnu rady typu: "Hlavně chovej matky a o "zázračné" linie se nestarej." Moje vlastní zkušenost je taková, že žádná linie asi nebude zázračná, ale přesto - linie dosti podstatně projevuje na výnosu včelstva (tím samozřejmě nechci říci, že by nebylo důležité, aby byly všechny matky mladé).

Např.: měl jsem několik včelstev se zakoupenými matkami Sklenar (z Jabloňan). Těmto matkám činilo vesměs problémy naplnit více nástavkový úl (mám pocit, že tato linie je spíše vhodná pro dvouprostorové včelaření, při kterém může dávat dobré výnosy). Jako nadpůrměrně dobrou vlastnosti těchto matek bych však uvedl nerojivost (ani jedno včelstvo se nevyrojilo a to včetně jednoho kuriozního případu, kdy jsem nedopatřením nechal včelstvo, na jaře slabší, celou sezónu v jednom patře budečáku - situace v létě: plásty byly plné medu, plodování seškrceno na minumum, ale ani pokus o rojení).

Mám však takový pocit, že včelstva s matkami z Jabloňan jsou nezřídka nadprůměrně bodavá...

Velice dobrou zkušenost jsem učinil s matkami od př. Pavla Cimaly (jeho vlastní linie Pradědka). Všechny úly, kde byly jeho matky, daly výnos výrazně nad průměrem stanoviště.


------------------------


Omluva př. Aleši Molčíkovi. Jeho příspěvek ze 16.1.: "Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci..." se na webu zobrazil až nyní, takže diskuse, kterou odstartoval byla na webu vlastně bez svého počátku. Příčina závady je už odstraněna, a tak by se to nemělo opakovat.

Jednou z největších výhod J. rámku je to, že se pro chov dají použít larvy
- staré jen několik hodin (větší počet vaječných rourek vychované matky)
- stejně staré (minimální riziko vykousání matečníků první líhnoucí se
matkou)

vojta


Kolko ludi tolko chuti ako sa hovori :-)) Jenterov ramik je skor vhodny pri
vacsom chove matiek
kde vyniknu jeho prednosti. Urcite sa neuplatni tam kde je potreba odchovat
par matiek za sezonu
ale ked zakladam 40 - 50 kusovu seriu , tak radsej tu matku najdem ako
prelarvovat take mnozstvo.

MS.



Ahoj ,
mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet
rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc
než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být
krásná,stejně to zkusím i takto ,
vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,
podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není
problém
za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně
poušti larvičku a hladinu kde potom plave.
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-
Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav


---

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Mladá matka má na včelstvo téměř revoluční vliv. Je to radikální obrat
poměrů k lepšímu. V dalších generacích se však mohou objevit (posílit)
některé negativní vlastnosti a naopak ty pozitivní mohou ztratit na svém
vlivu. Proto má kromě časté výměny matek svůj velký význam i pozitivní a
negativní výběr.

vojta

> Když už se rozvinula debata o chovu matek. Rozhovorem se včelaři se často
> setkávám s názorem, jakony *nebylo až tak důležitá linie (Vučko, Sklenar,
> Singer apod.), ale spíše aby matka byla mladá.* Občas zaslechnu rady typu:
> "Hlavně chovej matky a o "zázračné" linie se nestarej." Moje vlastní
> zkušenost je taková, že žádná linie asi nebude zázračná, ale přesto -
linie
> dosti podstatně projevuje na výnosu včelstva (tím samozřejmě nechci říci,
> že by nebylo důležité, aby byly všechny matky mladé).
>

Ahoj, nestačím koukat co nového se odehrálo na konferenci za dobu kdy jsem jí moc nesledoval (no, vůbec), ale už to doháním. Do staré konference jsem moc nepřispíval a tak doufám v obrat k lepšímu :-).

Teď ke Sklenarkám. Znám včelaře (50 včelstev, rám. míra 39x27,5) a chová jen Sklenárky. Všechny včelstva má na třech nástavcích, pěkně narvané (chtělo by to 4 nástavek, ale nemá je udělané). Pravda, jsou trošku bodavá, ale znám horší.
Jinak jsem rád v pochvalu na matky od př.Cimaly, v loňském roce jsem jich také pár koupil a tak čekám co předvedou. Moje zkušenosti jsou, že matky musím měnit každý druhý rok bez ohledu na linii.

Petr

> Teď ke Sklenarkám. Znám včelaře (50 včelstev, rám. míra 39x27,5) a
> chová jen Sklenárky. Všechny včelstva má na třech nástavcích, pěkně
> narvané (chtělo by to 4 nástavek, ale nemá je udělané). Pravda, jsou
> trošku bodavá, ale znám horší.

Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve dvou
nástavcích. Já jsem měl problém zazimovat včelstva se Sklenárkami ve
dvou nástavcích (nástavek = 11 plástů 39*24). V průběhu sezóny jsem
měl problém dostat je do 4 nástavků.

> Moje zkušenosti jsou, že matky musím měnit každý druhý rok bez
> ohledu na linii.

Nic proti tomu. Pro zajímavost dodám, že jedno včelstvo s Pradědkou
podávalo vysoce nadprůměrný výkon nejen v prvním roce života matky,
ale i v roce druhém. Jako určitý experiment ji nechávám ve včelstvu
dál (jinak matky měním v druhém roce jejich života).

Stará konference opět začala cca 17.1.2002 fungovat. Dnes tam je i příspěvek s adresou a návodem jak se přihlásit sem.
Takže nás možná navštíví další zvědaví včelaři.
Emil

Nevim jestli to tu padlo, ale cena jenterova rámku je 2300 Kč v Honey-wellu a je momentálně vyprodáno. Nevěřím, že se to tady ujme. Ale už jsem měl cukání to vyzkoušet. Cena mě vrátila na zem. Žádný zázrak to ale nemůže být, rozhodující je pro mě mít dobrou plemennou matku a dobré trubce v okolí. To budu řešit nejdřív.
Eman

->Mladá matka má na včelstvo téměř revoluční vliv. Je to radikální obrat
->poměrů k lepšímu. V dalších generacích se však mohou objevit (posílit)
->některé negativní vlastnosti a naopak ty pozitivní mohou
->ztratit na svém
->vlivu.
Já jsem slyšel, že jeden věhlasný chovatel vybírá vhodné matky tím způsobem,
že je sleduje 4 roky a od té matky, která je dobra a ještě má dobrou
výkonnost 4.rok tak odebírá vajíčka. Můj chov matek je spíš sázka do
loterie, protože v okolí nikdo matky nešlechtí a jsou to spíš včely horší a
špatné (bodavé).
Eman

<Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve
Většinu včelstev zimuje ve dvou nástavcích, pokud je z podzima nějaký problém (ale i oddělky) tak v jednom.
Ještě k matkam: v naší organizaci se téměř každý rok kupují dvě i tři insem. matky, ale ne každá se po sledování vlastností použije k rozchovu.
Je to asi dva roky co jsem získal matku od př.Protivínského a jsem velmi spokojen, loni jen od ní udělal několik matek a tak letos poznám ....

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2002 2:54 PM
Subject: Re[2]: Matky - linie




Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve dvou
nástavcích. Já jsem měl problém zazimovat včelstva se Sklenárkami ve
dvou nástavcích (nástavek = 11 plástů 39*24). V průběhu sezóny jsem
měl problém dostat je do 4 nástavků.

Já můžu s určitostí říct že Sklenárky dorostou na sílu zimovaného včelstva
do dvou nástavků Tachov. úlu a v těchto úlech v sezoně se jsou schopny
pohybovat na sílu 4-5 nástavku. Výnos za minulý rok byl s kočováním k řepce
a do lesa v prum. 60 kg a pokud je slunečnice dá se i vytáhnout na 80 kg.
Podmínky takových vynosů jsou ovšem pro každého jasné, zimovat silné
včelstvo dostatečne zásobené pylem a glycidovou složkou a v neposlední řadě
mít štěstí na počasí.
Ale ještě by bylo dobré říct v jaké výšce Honzo včelaříš. Co jsem uvedl je
pro oblast 220m.n.m. a snůška z lesa je asi 400m.n.m. Jaro to mám brzy a
zimy nějak drsné také nejsou.

Dále se tu Vojta zmínil i o tom ,že v určitých generacích života matky může
včelstvo přebírat jiné vlastnosti než mněla matka na začátku. Já jen k tomu
ještě chci dodat, že tyhle změny jsou způsobeny pářením matky. Matka, která
se páří s nekolika trubci, má jednotlivé dávky sperma uloženy "za sebou" a
jak tyto dávky přicházejí na řadu tak se může měnit i povaha včelstva. Řeč
je samozřejmně o přirozeném páření matek.

Obecně o liniích mohu říct jen to, že každá chce svoje, kdyby tomu tak
nebylo tak by nebyli Vigor, Lesanka, Trojsek aj. Co která linie konkrétně
potřebuje je už věcí zkoumání každého včelaře. Ani včely, ani úly nejsou
stejné a každému vyhovuje něco jiného.

S pozdravem Ales

Máš úplnou pravdu Emane. Jenterova klícka je skutečně dost drahé zařízení.
Podle starého ceníku 2001 včel. potřeb Olomouc je cena kompletní Jenterovy
klícky 2220 kč a školkovací klícka k Jenterové klícce je za 13 kč ( a
takových klícek potřebuji cca 100 ks).
Už zde ale bylo řečeno, že Jenterova klícka je vhodná pro včelaře, který
chová matky komerčně nebo má vlastní potřebu několika set ks matek ročně.
V současné době, pro mne a myslím, že i pro většinu včelařů na konferenci
nemá za tyto peníze význam. Ale je to velmi zajímavá věc o které je dobré o
ní
vědět a podělit se. Třeba v budoucnu budou za korunu dvě

Aleš

Pratele,
s Jenterovym ramkem mam zkusenosti. Zpocatku jsem se musel naucit vystihnout
ten pravy cas, kdy se zacnou lihnout larvicky. Pak uz je to krasna a
elegantni prace. Larvicku prenesete primo v dolicku demontovatelneho dna
bunky delnici do misky materi. Nehrozi zadne poskozeni a larvicka je stale
zivena. Nikdy jsem nepozoroval, ze by tu vsak bylo lesi prijmani, to zalezi
na chovna nalade vcelstva. Dnes uz ramek nepouzivam, prooze mi obvykle pocet
larvicek na ramku nestaci pro larveni, ktee provadim v jeden den. Dale matka
je izolovana na pomerne malem prostoru (cca 1dm2). Po urcitem casu ej treba
ji uvolnit, aby kladla i ve vcelstvu a pak zase hledat a veznit, a to vse s
predstihem 4 dnu pred planovanym larvenim. Je to proste prace navic, mate-li
dobrou prelarvovacku, rutinni zkusenosti a pripravena chovna vcelstva v
chovne nalade, je Jenterak jakymsi luxusem.
Zdravi Tonda

> Už zde ale bylo řečeno, že Jenterova klícka je vhodná pro včelaře, který
> chová matky komerčně nebo má vlastní potřebu několika set ks matek ročně.
> V současné době, pro mne a myslím, že i pro většinu včelařů na konferenci
> nemá za tyto peníze význam.

Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu od ostatních včelstev nasbírat.
Rád bych se dozvěděl, kdo má jaké zkušenosti s pylochyty.
Jako pylovou mřížku použiji běžně prodávanou s 5mm kulatými otvory.
Ale je lepší čelní pylochyt před česnem, nebo pylochyt zabudovaný do dna?
Mne se zamlouvá nejvíce pylochyt ve dně, má totiž i otvory pro odlet trubců. Ale čelní pylochyt je zase jednodužší.
A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?

Za odpovědi dík Aleš

Včera 22. 1. jsem asi ve 13 hod. zaznamenal první prolet včel. Počasí přálo bylo slunečno, bezvětří, teplota vzduchu na slunci
10°C ve stínu 7 °C.

Aleš

Zda se my to slozite, chystam se pro sebe odebirat plastovy pyl v
pylovych deskach v plodisti, tj. nastavek s vytazenymi mezistenami
pod mrizku, matku nad mrizku a melo by stacit na max. 2 tydny,v dobe
nadbytku pylu. Oddelky jsou hrozne vitalni, i v dobe lonskeho
studeneho cervna a cervence nanosily az neuveritelne mnozstvi pylu
sami, tak proc a jak jim ho davat. Hlavni je nechat oddelky napokoji,
neotvirat je kazdy druhy den, jen cukr jim dam, kdyz neni snuska.
Radek

Dne 23. leden 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu od ostatních včelstev nasbírat.
> Rád bych se dozvěděl, kdo má jaké zkušenosti s pylochyty.
> Jako pylovou mřížku použiji běžně prodávanou s 5mm kulatými otvory.
> Ale je lepší čelní pylochyt před česnem, nebo pylochyt zabudovaný do dna?
> Mne se zamlouvá nejvíce pylochyt ve dně, má totiž i otvory pro odlet trubců. Ale čelní pylochyt je zase jednodužší.
> A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?
>
> Za odpovědi dík Aleš
>

______________________________________________________________________
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

2x2 mm je malo treba 3x3 alebo 3,5x3,5. Cez vacsiu ti uz prejdu vcely. Cez
2x2 neprepadne cast pelovych obnozok, ktore potom vytvoria na site
nepriiepustnu vrstvu.

Matej

"A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené
pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?"

> Hlavni je nechat oddelky napokoji, neotvirat je kazdy druhy den, jen
> cukr jim dam, kdyz neni snuska.

Souhlas s tím, že s pylem u oddělků snad ani nebývá problém. Horší je
to s glycidy. Moje zkušenost je - oddělky neustále krmit (snad jedině
kdyby byla velká snůška hned blízko včel, tak bych krmení přerušil).
Oddělky jsou na výpadek přísunu zásob citlivé.

>> Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku
>> pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu
>> od ostatních včelstev nasbírat.

Já mám celkem dobré zkušenosti dát před krmením na zimu 1. nástavek (s
pylem) nahoru. Pyl se dostane pod zásoby a včely jej tam na jaře
najdou. Není pak problém s ošetřováním pylu proti plísni.

Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?

IBRA - International bee resarch association porada ve dnech 1 - 5
cervence v Cardiffu (UK) 6. evropskou konferenci o vcelach s tematem
"Vcely bez hranic". Pokud bude mit někdo zajem, umistil jsem na
www.beekeeping.cz/ibra2002.htm text obezniku k teto konferenci
(anglicky). Pripadne namitky na kvalitu oscanovani textu adresujte
"Velkému Billovi" Gatesovi - je to scanovano OCR z Office.

Pokud se někdo bude chystat jako delegát, na pozadani mu zaslu fotokopii
prislusnych formularu.

S pozdravem

Lnenicka

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Včera 22.1 5 km západně od Benešova bylo nádherně a od 14 do minimálně 15,30 velmi silný prolet.
Odebral jsem měl aby mi ji neodnosily

Už se těším na jaro , s pozdravem Honza K.

Zdravicko

Vcera som pozeral cez obed na teplomer. Na slnku 16 stupnov.
Hned som bezal ku cvelam. To bol pohlad. Paraada
A ze pod Martinskymi holami je zima.(okr. Zilina)

Pista

----- Original Message -----
From: "Král Honza" <kral.honza/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 23, 2002 8:34 PM
Subject: Re: Prolet vcel


> Včera 22.1 5 km západně od Benešova bylo nádherně a od 14 do minimálně
> 15,30 velmi silný prolet.
> Odebral jsem měl aby mi ji neodnosily
>
> Už se těším na jaro , s pozdravem Honza K.
>

> Já můžu s určitostí říct že Sklenárky dorostou na sílu zimovaného včelstva
> do dvou nástavků Tachov. úlu a v těchto úlech v sezoně se jsou schopny
> pohybovat na sílu 4-5 nástavku. Výnos za minulý rok byl s kočováním k řepce
> a do lesa v prum. 60 kg a pokud je slunečnice dá se i vytáhnout na 80 kg.
> Podmínky takových vynosů jsou ovšem pro každého jasné, zimovat silné
> včelstvo dostatečne zásobené pylem a glycidovou složkou a v neposlední řadě
> mít štěstí na počasí.

> Ale ještě by bylo dobré říct v jaké výšce Honzo včelaříš. Co jsem uvedl je
> pro oblast 220m.n.m. a snůška z lesa je asi 400m.n.m. Jaro to mám brzy a
> zimy nějak drsné také nejsou.


Jo jo, já včelařím v 600 m nad mořem a více... Zimy drsné, jaro pozdě.
Jeden z těch studenějších mikroregionů Vysočiny (mezi Jihlavou a
Třebíčí - v Jihlavě i v Třebíči je znatelně tepleji).

Zdravím!

I na Vysočině včely lítaly. Když se dívám na předpovědi počasi (teplý únor - přes 10 stupňů), tak se trochu obávám, jak to bude působit na závěr zimování včel.

Někdo se tu ptal na roubování a odebírání roubů.

Můj děda (zahrádkář) říkal, že rouby nejlépe odebírat za bezmrazého dne v prosinci. Ale v podstatě by se to snad mohlo dělat i právě v tuto dobu. Ale rychle, než to začne rašit! Narašené rouby se problematicky ujímají.

Podstata úspěchu roubování je, aby roub byl "zpožděn" za stromem, na který se roubuje. Tj. roub odebraný v zimě se uchovává ve tmě, v chladu a mírném vlhku, a snahou je uchovat ho co nejdéle, aniž by začal rašit. Tento roub, jehož "biologický čas" je stále někde v zimě, se roubuje na kmen, ve kterém už plně proudí jarní míza. (Nejsnazší roubování je způsob "za kůru".)

Asi tak před rokem mne Ing. Čermák ze Zubří informoval o matkách které má
na rozchov a prodej. A byla tam linie Lesanka (tuším název). Tato linie by
mněla být právě určená pro chov do vyžších oblastí.
Přesne ti to nepovím, ten dopis už nemám. Ale jen ti můžu dát email na Ing.
Čermáka do Zubří beestn.zubří/=/sendme.cz.

A ještě jsem si vzpomněl. Nevým co je na tom pravdy, ale bere se za fakt, že
matky odchované ve vyšších oblastech jsou na tom v produkci líp ve vyšší i
nižší oblasti, než matky odchované v nížší oblasti a určené pro produkci do
vyžších oblastí, ale nemá to vliv na jejich produkci v nižší oblasti. Trošku
komplikovaně řečeno.
Možná je to jen někoho úvaha a nemá to na nic vliv nevím to jistě, nezkoušel
jsem to a žádnou výzkumnou prací jsem to také nevyděl podložené.

Aleš


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 24, 2002 12:03 PM
Subject: Re[4]: Matky - linie

Jo jo, já včelařím v 600 m nad mořem a více... Zimy drsné, jaro pozdě.
Jeden z těch studenějších mikroregionů Vysočiny (mezi Jihlavou a
Třebíčí - v Jihlavě i v Třebíči je znatelně tepleji).

Zdravím!

Rouby mají být odebrány z osluněné strany stromu, loňské vyzrálé letorosty,
dobře rostoucí a ze zdravého stromu. Když se odebírají ze středu stromu a
nebo ze severní strany, je jejich ujímání podstatně horší a špatně rostou.
Libor

Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
Mne se zamlouvá těsto, ale slyšel jsem, že těsto je pro oddělky těžká strava, protože včely ji musí obtížněji zpracovat, aby mohla být uložena do buněk.
Ale já si myslím, že je to jedno. Žlázy pracují pořád stejně at' s těstem nebo sirupem. Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu musí odstranit a do těsta přidat.

Za odpovědi dík Aleš

Přátelé,
za kolik jste kde realizovali prodej medu?

V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený - řepka + malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak bych musel s cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních včelařů).
¨

Přesně tak, problém je ve vodě. A protože oddělky jsou většinou bez létavek,
bývá se zajištěním vody trochu problém.

Mě se na krmení oddělků nejlépe osvědčily zavíčkované zbytky zimních zásob:
včely přijdou, otevřou a už si cpou pupíky.

vojta

Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových
oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
........Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu
musí odstranit a do těsta přidat.

Těch 80 Kč za pastovanou řepku lidé rádi dali i letos. Kdo bral víc jak 6
kg, měl "akční" cenu 65 Kč. Přítště to ale bude víc - aspoň 70. Lidi mě
úplně vysáli a jsem bez medu.

vojta

> Přátelé,
> za kolik jste kde realizovali prodej medu?
>
> V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený - řepka +
> malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak bych musel s
> cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních
> včelařů).

Mel jsem 150 kg kvetoveho a 30 lesniho a vse jsem prodal po znamych za 100
kc/kg.
Zdravi Pavel Hrabak

Kdyz delam oddelky kolem toceni repky, davam jim plast kvetoveho medu
a sous plnou vody. Prvni 4 dny oddelek nema letavky, nemohou si
donest. Oddelek beru jako male detsko, tomu taky nerad das neco
horsiho, tak jim davam med, kdyz neni zadna snuska, dam potom
prosakovaci lahvi cukr 3:2.
RAdek

Dne 26. leden 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
> Mne se zamlouvá těsto, ale slyšel jsem, že těsto je pro oddělky těžká strava, protože včely ji musí obtížněji zpracovat, aby mohla být uložena do buněk.
> Ale já si myslím, že je to jedno. Žlázy pracují pořád stejně at' s těstem nebo sirupem. Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu musí odstranit a do těsta přidat.
>
> Za odpovědi dík Aleš
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

V Pardubicích je nabídka Květový med 65 Kč/kg do přinesených sklenic,
Ve vesnicích kolem Pardubic 60 Kč,
Na tržišti 70 Kč ve sklenici.
Pokud chceš prodávat, musíš to respektovat.
Poslední nabídku supermarketu jsem viděl 0,5 kg za 29 kč.
Za 80-90 Kč dá za květový med jen ten, kdo nekouká na korunu.
Těch tu tolik není.
Ale máš pravdu, já jsem taky bez medu, zvýším cenu aby mi med vydržel aspoň
do května. Zákony trhu prostě platí.
Eman

->-----Original Message-----
->From: Vojtěch V. Protivínský [mailto:p.vojtech/=/katolik.cz]
->Sent: Saturday, January 26, 2002 2:42 PM
->To: Vcelarska konference
->Subject: Re: Ceny medu
->
->
->Těch 80 Kč za pastovanou řepku lidé rádi dali i letos. Kdo
->bral víc jak 6
->kg, měl "akční" cenu 65 Kč. Přítště to ale bude víc - aspoň
->70. Lidi mě
->úplně vysáli a jsem bez medu.
->
->vojta
->
->> Přátelé,
->> za kolik jste kde realizovali prodej medu?
->>
->> V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený
->- řepka +
->> malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak
->bych musel s
->> cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních
->> včelařů).
->
->

Na jar je lepsi sirup. Do cesta treba vela vody, za ktorou musia vcely
vyletovat aj v chladnom obdobi, kedy sa casto nedokazu vratit,cim sa na jar
stracaju cenne vcely.
V lete je lepsie cesto, lebo jeho spracovanie zamestnava viac vciel, ktore
by inak v bezznaskovom obdobi vylihovali v uli ci na letaci. Ak chces
dosiahnut podnecovaci efekt, sirup musis davat v malych davkach - 0,5 L
denne a cesto staci dat 1x za tyzden 1 kg.

Matej

Zdarvim vsetkych,
ospravedlnujem sa , zle som si precital povodny prispevok. Takze moja
odpoved na otazku:

Odlozence dostavaju dva plasty zasob a tym ze ich robim na kocovnom
stanovisti a usadzam na zakladni, nedochadza k strate lietaviek a preto im
staci voda v napajadlach na vcelnici. Ak som robil odlozence na vcelnici
potom dostali 1 L sirupu 1:1. To im staci na dva az tri dni a dovtedy uz
maju dost lietaviek aby si vodu doniesli aj z napajadla.

Matej

Zasilam kontrolni e-mail, zda do NOVE konference umim opet psat po odmlce
konference i moji zivotni.

Mirek Sedlacek - Bucovice

Vím, že se s tím teplem (až +13 C) nedá nic dělat,
ale je to pro včely dobré,
nebo je to nezajímá?
Včera večer tu byl pěkný vichr.
Eman

Dobrý den přeji,

ty, kteří používají MS Outlook varuji před virem, který se začal
šířit a není vyloučeno, že projde i konferencí. Vir má v hlavičce
jako předmět např. "new photos from my party!"

Uvnitř mail obsahuje nějakou jakoby webovou adresu:
"myparty.yahoo.com" a tento text:


Hello!

My party... It was absolutely amazing!
I have attached my web page with new photos!
If you can please make color prints of my photos. Thanks!

Mail obsahuje tedy jen něco málo textu, jinak pak strojový kód viru.
Mail nemá žádné přílohy. Problém je však v tom, že i když strojový
kód viru, který je součástí textu mailu, není v podstatě přílohou,
tak Outlook (kvůli své vnitřní chybě) jej chápe jako přílohu.

V MS Outlooku se tedy tento mail zobrazí jen jako krátký text (o té
party a nových fotkách na webu) (ten strojový kód se nezobrazí) a na
konci textu mailu je výše uvedená jakoby internetová adresa. Když na
ni však v Outlooku kliknete, tak se tím spustí onen strojový kód
viru (což je v podstatě exe file), a to pak způsobí, že se počítač
nakazí tímto virem.

Uživatelé jiného mailovacího software se (snad) nemají, čeho bát.

Problém je také v tom, že velká část antivirových programů
kontroluje pouze přílohy mailů a nikoliv vlastní text mailu. A tak
tyto antivirové programy tento druh viru vůbec nezachytí...

Šíří se to prý jen v těchto dnech. Je to z Ruska a nenapadá to
počítače s ruskými windows (resp. ruskou key mapou).

Je to taková východní past na západní nemravy.



J. P. B.

Buťme rádi v alespoň se provětrají a proletí i ve vyšších polohách, kolega
musel přendat včely z do jiného nástavku který mu poničil datel /koplenový
nástavek/ a plod tam byl ve všech fázích i když bylo ještě chladněji. V loni
to bylo to samé a bylo to O.K.

Jedu se dnes podivat jak budou létat, vyhnat myši a odebrat měl.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
Sent: Tuesday, January 29, 2002 10:25 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Co na toto počasí asi říkaj včely?


Vím, že se s tím teplem (až +13 C) nedá nic dělat,
ale je to pro včely dobré,
nebo je to nezajímá?
Včera večer tu byl pěkný vichr.
Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

> Buťme rádi v alespoň se provětrají a proletí i ve vyšších polohách,
> kolega musel přendat včely z do jiného nástavku který mu poničil
> datel /koplenový nástavek/ a plod tam byl ve všech fázích i když
> bylo ještě chladněji. V loni to bylo to samé a bylo to O.K.

> Jedu se dnes podivat jak budou létat, vyhnat myši a odebrat měl.

Při odebírání měli (někdy před týdnem) jsem na podložce nacházel včelí
kukly - předpokládám, že je to zachlazený plod. Takže včely plodují o
106.

Jenže na tuto dobu vysoká teplota asi vyžene plodování do větších
obrátek, než by bylo úměrné roční době. Včelstva, která nemají v
plástech pyl, jej v přírodě ještě nenajdou. Zimní včely se upracují na
výchově velkého množství lednového plodu - nevím nevím...

Nic proti proletům včel. Ale co je moc, to je moc...

Včera hlásili v rádiu, že v tyto dny byl překonán dosavadní teplotní
rekord (někdy z 19. století) a že to podle předpovědi tomu tak bude i
v následující dny.

K tomu připočtěme i větší spotřebu zásob a větší opotřebení zimních
včel (strávením toho většího množství zimní bašty):

a) kvůli rozvolněnému chumáči (při teplotách nad 10 stupňů má chomáč
tendenci se rozpouštět) - tedy ruší se tím samotný princip zimování a
úsporného režimu.

b) Při rozsáhlejším plodování začnou vytápět úl na plodovací teplotu.

Mně se tento způsob ledna zdá poněkud nešťastný.

->Mně se tento způsob ledna zdá poněkud nešťastný.

Mně taky, ale třeba to povede k selekci lépe přizpůsobivých včel.
Při odběru měli jsem měl na podložce dost mrtvolek.
Jsem zvědav na jaro, ale nijak mě to nevzrušuje: Pánbůch dal Pánbůch vzal.
Eman

Dneska mi přišel prospekt od př. Pavla Cimaly, který chová linii "Pradědka". Včelí matky této linie jsem od něho v minulosti kupoval (a zmiňoval se o ní v některém s předchozích příspěvků).

Na prospektu je uvedena webová adresa jeho internetové stránky: www.vcelimed.cz

Je tam k dispozici i internetový obchod, takže lze matky objednat po internetu.

Na WWW.Beekeeping.cz/svaz jsem nove umistil formulář Prilohy navrhu na
vysetreni a Hlaseni podle Zákona o šlechtěni a plemenitbe hospodarskych
zvirat.

Mozna se Vam budou hodit.

Prosim o namety, co by se Vam tam dále hodilo.

S pozdravem

Lnenicka

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

Já bych uvítal, kdyby na webu trvale byl např. obsáhlý návod jak provádět ošetření včel proti varoáze (termíny ošetření, dávkování pro všechna používaná léčiva, způsob aplikace všech používaných léčiv). Během roku to vždy zapomenu, a pak to lovím v různých poznámkách...

Dále návod k Formidolu (letáček přiložený k Formidolu se mi ztratil a pracně sháním informace).

Nu, a konečně - časopis Včelařství...

Výborně, ale hodilo by se dát odkaz na tuto stránku také na hlavní Web
WWW.Beekeeping.cz a když už nám oznamuješ, že neposíláš viry tak si
aktualizuj antivirák, aby ses brzo nepletl. (21.1. je na Myparty asi slabé).


->Na WWW.Beekeeping.cz/svaz jsem nove umistil formulář Prilohy navrhu na
->vysetreni a Hlaseni podle Zákona o šlechtěni a plemenitbe
->hospodarskych
->zvirat.

Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002