75518

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jiri Borik --- 7. 2. 2002
Re: Antwort: Re: nosema (166)

On Thu, 7 Feb 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:

> P.S. Dnes este zvladam osetrovat velky pocet nastavkovych ulov, ale na
> penzii ...
> Vcelin s 10 vcelstvami na spôsob Ing. Smelého by mohol byt prijemny relax.

Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 7. 2. 2002
Re: nosema (156) (158) (174)

> Vcelareni jmenovaneho jsme samozrejme probirali v Nasavrkach taky.
> Nas ucitel ing. Duchac, ktery ing. Smeleho zna, a mluvil s nim,
> tvrdi, ze ve srovnani s nim vcelarit neumi, ze proste v Nachode kdyby
> dal 12 kg zasob, tak behem dubna silne vcely padnou hlady atd., coz
> ing. Smely popira.

Je potřeba vždy dávat do souvislosti 12 kg zásob a úl se stěnou z 8 cm
tlustého PS a další prvky technologie tohoto způsobu včelaření.


> Kdo vite, jak to vypada na Praze 6 - slunny svah,
> snuska cely rok....

Není to tam zas tak optimální. Je tam dosti rušno. V doletu: snůška z
ovocných stromů - nic moc. Jsou tam nějaké stárnoucí a odumírající
akáty, a pak lípy na ulicích a v parku (hlavní snůška). Ale souhlasím, že
městské klima je teplejší a někdy snůškově docela dobré.

Já sám mám pár včelstev v samotné centru Jihlavy (na náměstí jsou lípy
a v doletu rozsáhlý park s mnoha vzrostlým stromy), a je to snůškově docela zajímavé.


> Navic pan. Ing. Smely ma jen asi 6 vcely a muze
> si hrat.

Nevím, kolik jich má nyní. V době, kdy jsem tam byl měl (pokud si
vzpomínám) cca 15 včelstev. To však nic nemění na tom, že technologie
vypracovaná ing. Smělým je spojena s intenzivním včelařením a
prakticky vyžaduje mít včelstva u domu, kde včelař bydlí. Tedy je
vhodná pro toho, kdo chce mít spíše méně včelstev (např. kvůli malé
zahrádce) a mít z nich co nejvyšší výnos (a má na intenzivní včelaření
čas a možnosti). Není to vhodné pro každého a pro každé podmínky.

> Ja jsem se za poslednich 14 dni otepleni ke vcelam behem
> jejich letu dostal jednou, za sezonu mam jako skoro vsichni 1, nekdy
> mozna budou 2 snusky. Dokazu si predstavit, ze ve vyssich polohach
> muze zklamat pocasi i pri te jedine poradne snusce.

Technologie silně uteplených včelstev umožňuje využít pro výnos
pozvolnou déle trvající snůšku, která bývá u neuteplených včelstev
chápána spíše jako podněcovací.

Já si vzpomínám, jak jsem na jednom klimaticky velice nepříznivém stanovišti
vytočil ze silně uteplených úlů med z ovocných stromů, o kterém jsem
si v neuteplených úlech (na tomtéž stanovišti) mohl jenom nechat zdát
(všechnu ranou snůšku neuteplená včelstva proplodovala a protopila,
přestože byla silnější než ta v silně uteplených úlech).

Tato technologie není nějakou univerzální za každých okolností
nejvhodnější pro všechny. Též ing. Smělý říká, že např. komerčním
včelařům (a všem, kteří potřebují včelařit extenzivně) by ji
nedoporučoval.

Je to jen jeden z mnoha možných způsobů, jak včelařit. Využívá však
určitých zajímavých tepelných efektů, které stojí za to propagovat,
ale (samozřejmě) nikoliv vnucovat. Nejde o to "vytlačit"
tenkonástavkové včelaření, ale nabídnout alternativu, která pro někoho
může být zajímavá a efektivní.


Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubac --- 7. 2. 2002
Re: nosema (156) (158)

Vcelareni jmenovaneho jsme samozrejme probirali v Nasavrkach taky.
Nas ucitel ing. Duchac, ktery ing. Smeleho zna, a mluvil s nim,
tvrdi, ze ve srovnani s nim vcelarit neumi, ze proste v Nachode kdyby
dal 12 kg zasob, tak behem dubna silne vcely padnou hlady atd., coz
ing. Smely popira. Kdo vite, jak to vypada na Praze 6 - slunny svah,
snuska cely rok.... Navic pan. Ing. Smely ma jen asi 6 vcely a muze
si hrat. Ja jsem se za poslednich 14 dni otepleni ke vcelam behem
jejich letu dostal jednou, za sezonu mam jako skoro vsichni 1, nekdy
mozna budou 2 snusky. Dokazu si predstavit, ze ve vyssich polohach
muze zklamat pocasi i pri te jedine poradne snusce. Kolega ze skoly
z Nasavrk vcelari na jizni Morave a stesky nechape, zkuste vyzkouset
jeho technologii: vcely vyrostou na snusce z merunek a broskvoni, 1
velka snuska repka 15-20kg, pak hned akat tak 30-40kg, nekdy malina,
jetel nebo les cca 10kg a nakonec se vcely zazimovavaji na
slunecnicove snusce (slunecnicovy med netuhne v plastech, vytoci se
max 10kg, zbytek nechava) a dokrmuje tak 3-5kg na tech 30kg, aby
vcelky na jare meli z ceho brat. 60kg prumer ma snad kazdy rok.
Mne to pripadalo jako odnekud ze vceliho raje, nevim, jak to berete
Vy. A pak rikejte, ze pan ing. Smely to dela tak a tak. Dokazu si
predstavit jeho 6 vcelstev na Prahu 6 jak obleti uz v unoru snezenky
u kazde vilky...pak ovocne stromy, akaty.. a nakonec v rijnu mozna i
par kg z brectanu (ve Svycarsku muze tvorit hlavni snusku!!!).
Jinak neni problem mit 5 nastavku 39*24 plnych vcel i pri zimovani na
dvou nastavcich ani pro me, ale vcely jsou jak komunisti, berou, kde
je a kdyz neni mam jen 30kg prumer.

Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 7. 2. 2002
Re: Antwort: Re: nosema (166)

> Vo vcelarskej praxi existuju rozne sposoby osetrovania vcelstiev.
> Niektore sa pre komercne vcelarstvo hodia viac, niektore menej,
> niektore vobec. To vsak neznamená, ze by sme ich mali zatracovat.



I já si myslím, že existují různé úspěšné technologie chovu včel
(abychom neřešili jen otázku nástavků uteplených či neuteplených,
připomeňme např. ležany, ve kterých někteří včelaři dosahují
neuvěřitelných výsledků a bez námahy zdvihání nástavků - třeba i
nízkých). Každý způsob je uceleným systémem, má své klady a zápory.
Jde o možnost volby a o to neuzavírat se a nechat se inspirovat.

Ahoj

J.P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 7. 2. 2002
Re[2]: nosema (163)

> Byl jsem si jistý, že můj poslední příspěvek bude vůči Pavlovi
> píchnutím do vosího hnízda a pochopitelně jsem se nemýlil. No Pavle,
> řekni, nebyl už nejvyšší čas? :-)

Jo, jo, alespoň jednou do roka musíme toto téma otevřít a trochu se
"do sebe obout" :-)

> 1. Zimování na zcela nebiologické plástové ploše 37x22 (rámek 39x24)
> cm. Včely v dutině stromu, nebo v prostorově neomezeném úlu vytváří
> na zimu chomáč tvaru koule o průměru 30-35 cm a toto těleso má ještě
> možnost postupovat za zimními zásobami a zdrojem vzduchu. V jednom
> nástavku 39x24 je jakási zploštělá koule v podstatě bez možnosti
> pohybu.

Má-li chumáč kolem sebe v úlu určité teplo (resp. vlažno), tak to
"zploštění" tolik nevadí. Čím větší mráz a případně i průvan dotírá
přímo na povrch chumáče, tím je důležitější a citlivější, aby včely
měly prostor na vytvoření koule, aby se tato koule mohla bezproblémově
pohybovat po zásobách atd.

> Ing. Smělý přece velmi dobře ví, že r.m. 39x24 nevznikla jako odpověď na
> biologické požadavky včelstva, ale obyčejným sloučením tří jiných
> nebiologických "almárkových" rámků 24x13 cm.

Ptal jsem se kdysi ing. Smělého, jestli považuje míru 39*24 za
ideální. Řekl mi něco v tom smyslu, že v silně utepleném úle na
rámkové míře moc nezáleží - je to spíše věc včelaře. Uvedl však (a tím
asi potěším Vojtu), že kdyby znovu začínal, tak by spíše volil
rámkovou šířku 42, protože včely by tuto šířku rády zaplodovaly od
loučky k loučce. Rámková výška je v nástavkovém úle jen věcí včelaře.
Ing. Smělý zkoušel nízké rámky, ale říkal, že to jen komplikovalo
včelařský provoz. Tíhu zamedovaných nástavků vyřešil rampou a
kladkovým zvedákem.

> 2. podletní natěsnání početného včelstva do jednoho jediného
> "nebiologického" nástavku nemá v přírodě obdoby a jediné, co může působit,
> je stres.

Pozor, ne podletní, ale říjnové (případně až listopadové) stažení
včelstva. (V srpnu a začátku září je naopak spíše lepší, aby bylo v PS
úlu mnoho - až nadbytek - prostoru.)

Přírodní analogie (např. poukazování na dutiny stromů, rozpuky skal a
pod.) bych bral s určitou rezervou, protože naše včelařské technologie
(rámky, mezistěny, nástavky, přehazování nástavků, medobraní a
následné krmení, chov matek, neřku-li dvoumatečné včelaření), které
běžně používáme, mají s přírodou jen málo společného.

Přírodní analogie nám spíše ukazují, co všechno je schopno včelstvo v
přírodě přežít. Nemusejí však ukazovat, v jakých podmínkách dá
včelstvo největší medný výnos.

> Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
> - teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
> zmenšení jeho obsahu)

V jednom včelařství (asi konec 80. let) ing. Smělý uveřejnil výsledky
měření pomocí elektronických čidel umístěných v průběhu zimy v úle na
různých místech (i v chumáči). Zkusím to najít. Nakolik se však
pamatuji, tak teplota v chumáči (v jeho PS úlu) se v zimě pohybovala
pod 20 stupni. Ony si to včely umějí nějak zařídit. Prostě málo
spalují, málo topí...

> - včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
> oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
> výkalový vak nevyprázdní!)

8 cm PS skutečně výkalový vak nevyprázdní, ale vyprázdění není tolik
potřeba, protože 8 cm PS napomáhá k tomu, aby se výkalový vak tak
rychle nenaplnil.

> 3. Jarní vytáčení zimních zásob a jejich opětovné krmení je už ÚPLNÝ
> NESMYSL. Pominu-li práci navíc, kterou s tím má jak včelař, tak včely, je to
> nejrychlejší způsob, jak rozšířit nejen nosemu, ale celou řadu
> bakteriálních, plísňových a virových nemocí z jediného nakaženého včelstva
> na celou včelnici.

Jarní vytáčení zásob není skutečně moc pohodlné (diplomaticky řečeno).
Jde o uvolnění místa pro plodování. Budu-li mít ještě příležitost, rád
bych se ing. Smělého otázal, proč to nelze řešit odebráním zásobních
plástů a výměnou za souše...

Šíření nosemy, pokud by v některém z úlů byla propuklá, by skutečně
připadalo v úvahu. Vše má své klady a zápory. (Nicméně domnívám se, že
pokálené plásty z úlu, kde řádí Nosema, by skutečně do společného
vytáčení nepatřily.)

K tomu šíření bakteriálních a virových chorob - pokud neevidujeme
souše, ze kterého jsou včelstva, abychom je vrátili přesně do toho
úlu, z něhož jsme je vzali, pokud nemáme pro každé včelstvo zvláštní
rozpěrák, pokud přidáváme oddělky (např. kvůli výměně matek) i na jiná
včelstva, než ze kterého jsme brali plásty a včely, pokud přidáváme do
včelstva zásobní plásty vytvořené v jiném včelstvu, pak je námitka, že
vytočením zásob a jejich zkrmením šíří tyto choroby asi bezpředmětná.
Leč, možná, že nás budoucnost plná všelijakých chorob a šíření nákaz
ještě docela drsně naučí, chovat se tak hygienicky, že si to dnes ani
neumíme představit...

> Vše dobré, vojta

Taktéž

J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 7. 2. 2002
Re: nosema (156) (167)

>Jsem rád Vojto, že jsi tohle napsal, je to opravdu brilantní ukázka velmi nenápadného vymývání mozků. Je vidět, že na to máš školy!

Víťo, nevím proč musís mít v sobě takovou zášť. Nevím, ale já si názor každého vyslechnu (přečtu), nechám si to projít hlavou a pořípadě kultivovaně odpovím. Nikdo nikomu přece nemůže nic vnutit, jen Ty sám se musíš rozhodnout zda názor přijmu nebo nepřijmu.

Můj názor je proč uteplovat, kdyz včely jsou na světě delší dobu než polystyren .... .
Očka usnadňují pohyb vzduchu v úle, tím se udržuje vlhkost a hlavně dostatek vzduchu, který je častým faktoren proč včelstva nepřejdou k zásobám. Včelnici pana Smělého vidím každý den (tedy pokud jedu na fakultu) a asi se mu jeho včelaření vede. Sám ale upozorňuje na velký počet brouků (Varoazy), musíš proti tomu (opět pomocí chemie) bojovat, nebo ti včelstva padnou.
Ve včelařství jsem četl članek o boji proti nosemě v Dole. Včelstvo zavřou do boxu a udržujou teplotu (jakou hodnotu a čas si nepamatuji).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 7. 2. 2002
RE: Antwort: Re: nosema ( Vita )

->Bravo Vito,
->
->toto bylo opravdu vystižne.
->
->Matej

Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Ať si to vysvětluju dobře nebo ne, ty
vsuvky sem nepatří. Ale počkal bych si na odpověď Vojty, kde to sebral. Pro
mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 7. 2. 2002
Antwort: Re: nosema


Ja bych tam mozna dal Rudé Právo ( resp. Pravdu ) od roku 1951.

Matej


Podle mne to Rudé Právo,
používám ročníky od r. 1960 a je to bezva počteníčko (doporučuju každému,
kdo ještě i dnes koketuje s komunisty), začtu se často tak, že se do včel
vůbec nedostanu a tím pádem mají klid a to jim dělá dobře... Navíc mají
noviny vynikající difusní a sorpční vlastnosti a jakmile navlhnou, tak se
vymění za nové, zcela čisté a dosud nepřečtené. Používám je na radu
Vladimíra Ptáčka i v podmetu, kde to má ještě významější hygienický efekt.
Omlouvám se za odbočku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 7. 2. 2002
Antwort: Re: nosema ( Vita )


Bravo Vito,

toto bylo opravdu vystižne.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 7. 2. 2002
Re: nosema (156)

Myslel jsem, že do diskusí na toto téma už nebudu zasahovat, ale nemohu si pomoci, opravdu je to jako když píchne do vosího hnízda; musím Pavla podpřit... :)).


> - teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
> případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
> "vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!

Prosím, Vojto, napiš mi kde jsi tohle vyčetl. Ve všech zdrojích, které jsem našel se totiž tvrdí pravý opak, tj. že % obsahu vody (resp. absolutní obsah vody) ve výkalových váčcích ve včelstvech zimovaných teple (ve stebníku, v utepleném včelíně) resp. v oddělcích zimovaných v místnosti s elektrickým ohřevem je nižší, než u včelstev a oddělků zimovaných studeně (někdy dost výrazně). Totéž se týká celkového obsahu výkalových váčků. Obsah vody v hemolymfě je u studeného zimování naopak nižší ! Tedy alespoň podle zdrojů, které mám k dispozici.
Já dodávám: to, že co je teplé, je taky suché ví každý, kdo bydlí ve vlhčím bytě... Uteplení úlu opravdu nemůže být příčinou vlhka nebo přeplnění výkalových váčků, spíše opak je pravdou!!!

> K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
> neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
> pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
> včelstev).

Jsem rád Vojto, že jsi tohle napsal, je to opravdu brilantní ukázka velmi nenápadného vymývání mozků. Je vidět, že na to máš školy! Skutečně ne každý si všimne (Pavel si naštěstí všiml), že očka a uteplení nástavků spolu vůbec, ale opravdu vůbec nesouvisí. Já bych napsal: od té doby co včelařím v UTEPLENÝCH úlech s pomocnými česínky, nosím prádlo značky BOY a na strůpky dávám Rudé Právo tak nevím, co je to přes zimu uhynulé včelstvo (až letos - více o tom v konferenci "vcelari" mi jedno včelstvo padlo, "čirou náhodou" to jediné z 12, které bylo v tenkostěnném úlu...). Soudím tedy, že každý včelař, který bude nosit prádlo značky BOY bude stejně úspěšný!
Vážně: co má tedy na úspěch největší vliv? Podle mne to Rudé Právo, používám ročníky od r. 1960 a je to bezva počteníčko (doporučuju každému, kdo ještě i dnes koketuje s komunisty), začtu se často tak, že se do včel vůbec nedostanu a tím pádem mají klid a to jim dělá dobře... Navíc mají noviny vynikající difusní a sorpční vlastnosti a jakmile navlhnou, tak se vymění za nové, zcela čisté a dosud nepřečtené. Používám je na radu Vladimíra Ptáčka i v podmetu, kde to má ještě významější hygienický efekt. Omlouvám se za odbočku.


> - včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
> (rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu)

Nevím, jestli tohle je hotová věc, názory na zimování na květovém medu se velmi různí. Pro hovoří: včely díky lepší výživě (pyl) jsou odolnější proti nemocem a tedy i nosemě. Letos mám včelstva zakrmená odstupňovaně různým množstvím medu resp. cukru, až začne nosemové období kouknu na to mikroskopem a budu o něco chytřejší.

Dne 6. února 2002, Vcelarska konference, Vojta napsal:

> Je pravda, že nosematóza působí ve včelařství určitě větší škody, než si
> většina z nás připouští. Na druhé straně je úplně zbytečné zanášet kvůli
> tomu do včelaření další chemii (zejm. antibiotika - Fumagilin ap.) Není
> totiž vůbec problém nad nosemou vyzrát.
>
> Důležité je vědět, že nosema se šíří (pominuli nehygienické chování včelaře)
> výhradně kálením nemocných včel v úlu a následným olizováním (taky fuj)
> těchto výkalů včelami - čističkami.
>
> Tomu se dá velmi jednoduše zabránit, když
>
> - včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
> (rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu, nikdy medovice!) -
> výkalový vak se bude plnit pomaleji
>
> - teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
> případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
> "vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!
>
> - včely dostanou během zimování co nejvíce příležitostí k proletu a tedy k
> vyprázdnění výkal. vaku mimo úl. To je opět otázka zejména úlové stěny.
> Jednoduché coulové prkno se i při krátkodobém oteplení rychle prohřeje a
> včely se proletí. V utepleném úlu, který včelstvo od okolního mikroklimatu
> izoluje, je mnoho teplých dní promeškáno!
>
> - MATKA NENÍ NOSEMATICKÁ
> Ta v úlu kálet prostě musí a proto je absolutně nutné, aby její výkaly
> nebyly infekční. Přitom je třeba připomenout, že nosemou trpí většinou matky
> odchované v malých oplodňáčcích. Matky vylíhlé a oplodněné v oddělcích
> bývají zcela zdravé.
>
> I tak je dobrá pravidelná výměna matky.
>
> K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
> neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
> pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
> včelstev).
>
> (Pardon - občas jsem to viděl u kolegů v Univerzálech, nebo v
> polystyrenových úlech.)
> :-)
>
> vojta
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 7. 2. 2002
Antwort: Re: nosema


Zdravim všetkych,

Vo vcelarskej praxi existuju rozne sposoby osetrovania vcelstiev. Niektore
sa pre komercne vcelarstvo hodia viac, niektore menej, niektore vobec. To
vsak neznamená, ze by sme ich mali zatracovat. Ruku na srdce, kto z nas sa
moze pochvalit priemernym vynosom 100 kg na vcelstvo. Ing. Smely ho
dosahuje. Jeho metoda je mozno vedecko-Mičurinská, ale zjavne mu vyhovuje a
má výsledky.

"U Ing. Smělého jsem na včelnici nikdy nebyl, ani jsem se sním nikdy
nesetkal
osobně. Nerad bych prohlásil, že v některých věcech spíš tak trochu
fantazíruje, ale na druhou stranu nevěřím tomu, že by tento hobby-včelař z
Prahy 6 mohl popírat základní výsledky výzkumu ze života včel, jako jsou
např. desítky let staré a světově uznávané poznatky o nosemě. Jeho způsob
zimování včelstev je ABSOLUTNĚ NEPŘIROZENÝ a z hlediska rozvoje nosematózy
velmi rizikový a ....."

"V utepleném úle (přestože ho v zimě
nevyhřívají na plodovací teplotu, ale přihřívají vnitřní prostředí teplem
vyzařovaným z chumáče) tráví velice málo potravy (jen tolik, aby udržely
optimíální teplotní poměry v zimujícím chumáči), a důsledkem je velice
pomalé plnění výkalového vaku..."

Myslienka, pomalsieho plnenie vykaloveho vaku je zaujimava - zimny prelet v
tom pripade je bezpredmetny.
Podobný zaujímavý spôsob zimovania je popisany v Včelarstí 1/2002

Matej


P.S. Dnes este zvladam osetrovat velky pocet nastavkovych ulov, ale na
penzii ...
Vcelin s 10 vcelstvami na spôsob Ing. Smelého by mohol byt prijemny relax.

"Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
- teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
zmenšení jeho obsahu)
- včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
výkalový vak nevyprázdní!)"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 7. 2. 2002
Antwort: Včelařství


aj februarove ( unorove )

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 7. 2. 2002
Re: nosema(156) (156) (159)

> typ úlu mají, ale otázka zní: jak jste na tom Vy?

Ve dvou nastavcich nezteplenych z 20 vcelstev uhynulo jedno hlady,
kdyz nepresly do horniho nastavku se zasobami. Pozn. Byla tam stara
matka.
RAdek

______________________________________________________________________
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 7. 2. 2002
Re: nosema

Byl jsem si jistý, že můj poslední příspěvek bude vůči Pavlovi píchnutím do
vosího hnízda a pochopitelně jsem se nemýlil. No Pavle, řekni, nebyl už
nejvyšší čas?
:-)

U Ing. Smělého jsem na včelnici nikdy nebyl, ani jsem se sním nikdy nesetkal
osobně. Nerad bych prohlásil, že v některých věcech spíš tak trochu
fantazíruje, ale na druhou stranu nevěřím tomu, že by tento hobby-včelař z
Prahy 6 mohl popírat základní výsledky výzkumu ze života včel, jako jsou
např. desítky let staré a světově uznávané poznatky o nosemě. Jeho způsob
zimování včelstev je ABSOLUTNĚ NEPŘIROZENÝ a z hlediska rozvoje nosematózy
velmi rizikový a to hned z několika důvodů:

1. Zimování na zcela nebiologické plástové ploše 37x22 (rámek 39x24) cm.
Včely v dutině stromu, nebo v prostorově neomezeném úlu vytváří na zimu
chomáč tvaru koule o průměru 30-35 cm a toto těleso má ještě možnost
postupovat za zimními zásobami a zdrojem vzduchu. V jednom nástavku 39x24 je
jakási zploštělá koule v podstatě bez možnosti pohybu.

Ing. Smělý přece velmi dobře ví, že r.m. 39x24 nevznikla jako odpověď na
biologické požadavky včelstva, ale obyčejným sloučením tří jiných
nebiologických "almárkových" rámků 24x13 cm.

2. podletní natěsnání početného včelstva do jednoho jediného
"nebiologického" nástavku nemá v přírodě obdoby a jediné, co může působit,
je stres.

Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
- teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
zmenšení jeho obsahu)
- včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
výkalový vak nevyprázdní!)

3. Jarní vytáčení zimních zásob a jejich opětovné krmení je už ÚPLNÝ
NESMYSL. Pominu-li práci navíc, kterou s tím má jak včelař, tak včely, je to
nejrychlejší způsob, jak rozšířit nejen nosemu, ale celou řadu
bakteriálních, plísňových a virových nemocí z jediného nakaženého včelstva
na celou včelnici.

Vše dobré, vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 7. 2. 2002
RE: Včelařství

> Přeji dobrý den, už Vám přišlo lednové včelařství?

Už jsem se na to ptal, cituji z míst nejvyšších:

"Vcelarstvi cislo 1 a 2 roku 2002 je jiz delsi dobu vydano, ale Ceska
posta si na poslední chvili vymyslela jiné podminky, za kterych je
ochotna takove zasilky prijimat. Bylo potreba najit jineho distributora.
Obe cisla by mela byt spolecne odesilana pristi tyden.
S pozdravem
Lnenicka"

konec citátu.

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prepechal --- 7. 2. 2002
Včelařství

Přeji dobrý den, už Vám přišlo lednové včelařství?
Pepa Přepechal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 6. 2. 2002
Inzerce - klika k medometu

Mám starý 3 rámkový medomet a rád bych k němu koupil kliku, může mi ji někdo nabídnout? Nebo elektrický pohon, klidně i na koleně udělaný.

Vím, že se tyto věci dají koupit nové, ale chci si později pořídit nový medomet a do toho starého nejsem ochoten tolik investovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 6. 2. 2002
Re: nosema(156) (156)

Mohu také jen potvrdit. Nikdy jsem neměl velké zimní ztráty, po dobu asi 15-ti let snad troje. Od doby kdy mám jen tenkostěnné neuteplené úly jsou včelstva na jaře vitálnější - lepé vyzimovaná (můj dojem). O časnějším proletu nebudu ani hovořit.

Ani tento rok nemám zatím žádný uhyn, ale při výročce se několik lidí svěřilo o ztrátě i 5 včelstev na stanovišti. Nevím jak silná včelstva ani typ úlu mají, ale otázka zní: jak jste na tom Vy?
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 6. 2. 2002
Re: nosema (156)

Ohledně PS úlů a tenkostěnných úlů:

Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu otevřít. Tím se sice vyruší zateplovací efekt PS stěn, ale úlem proudí mnoho čerstvého vzduchu, čímž se zajistí, že se včely včas "dozví" o náhlém oteplení a mohou se proletět. V takovém případě se všechna očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne fungovat zateplující efekt PS stěn. Někteří to tak dělají. Používá se spíše u úlů s malou sílou PS stěny (2-4 cm).

Jiný pohled na problematiku nabízí ing. Smělý propagující silně uteplené nástavkové úly se sílou stěny 8 cm PS. Vypracoval osvědčený způsob zimování (bez nosemy), ale z jeho zimovací metodiky nelze vytrhávat jen některé body, ale nutno ji aplikovat jako celek. Tato metodika předpokládá:

1.) úl: a) nástavek 11-12 plástů 39*24, síla stěny 8 cm PS; b) strop - zateplený ale průvzdušný (např. prkénka a pak víko, ve kterém jsou nasypané granule PS); c) uteplené dno s nízkým podmetem, vnitřním česnem; d) žádná očka a nic podobného.

2.) silné včelstvo (které by mohlo zimovat ve dvou nástavcích) stlačené někdy v říjnu do jednoho nástavku.

3.) Celkové množství zásob cca 12 kg (samozřejmě bez medovice, kde je v zásobách medovice, tam včelstvo před nosemou nebo před úplným pádem nezachrání asi nic).

4.) Od časného jara napájení v úlu nebo na česně.

5.) Na jaře vytočení nespotřebovaných zásob a jejich postupné opětovné skrmení.

Ti, kteří se rádi dívají na prolety včel v zimě, budou tímto zimovacím systémem sklamáni. Zatímco včelstva v neuteplených nástavcích létají při oteplení v zimě o 106, včelstva zimovaná výše načrtnutou metodikou vylétnou skutečně jen výjimečně. Někteří to budou považovat za špatný jev, ale ing. Smělý uváděl, že podle jeho zkušeností nosema nepropuká a že včely nelítají ven prostě proto, že to nepotřebují. V utepleném úle (přestože ho v zimě nevyhřívají na plodovací teplotu, ale přihřívají vnitřní prostředí teplem vyzařovaným z chumáče) tráví velice málo potravy (jen tolik, aby udržely optimíální teplotní poměry v zimujícím chumáči), a důsledkem je velice pomalé plnění výkalového vaku...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 6. 2. 2002
Re: nosema (156)

Musim dat Vojtovi za pravdu, mam dva moravske universaly a zbytek
tenkostenne a prolet se v universalech konal o 5 dni pozdeji. Kdyby
se tedy drive ochladilo, k proletu by nedoslo.
Radek

______________________________________________________________________
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 6. 2. 2002
Re: nosema

Je pravda, že nosematóza působí ve včelařství určitě větší škody, než si
většina z nás připouští. Na druhé straně je úplně zbytečné zanášet kvůli
tomu do včelaření další chemii (zejm. antibiotika - Fumagilin ap.) Není
totiž vůbec problém nad nosemou vyzrát.

Důležité je vědět, že nosema se šíří (pominuli nehygienické chování včelaře)
výhradně kálením nemocných včel v úlu a následným olizováním (taky fuj)
těchto výkalů včelami - čističkami.

Tomu se dá velmi jednoduše zabránit, když

- včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
(rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu, nikdy medovice!) -
výkalový vak se bude plnit pomaleji

- teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
"vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!

- včely dostanou během zimování co nejvíce příležitostí k proletu a tedy k
vyprázdnění výkal. vaku mimo úl. To je opět otázka zejména úlové stěny.
Jednoduché coulové prkno se i při krátkodobém oteplení rychle prohřeje a
včely se proletí. V utepleném úlu, který včelstvo od okolního mikroklimatu
izoluje, je mnoho teplých dní promeškáno!

- MATKA NENÍ NOSEMATICKÁ
Ta v úlu kálet prostě musí a proto je absolutně nutné, aby její výkaly
nebyly infekční. Přitom je třeba připomenout, že nosemou trpí většinou matky
odchované v malých oplodňáčcích. Matky vylíhlé a oplodněné v oddělcích
bývají zcela zdravé.

I tak je dobrá pravidelná výměna matky.

K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
včelstev).

(Pardon - občas jsem to viděl u kolegů v Univerzálech, nebo v
polystyrenových úlech.)
:-)

vojta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 5. 2. 2002
Re: nosema (154)

Ahoj Evzene, diky za zpravu.
BYl jsem v Nasavrkach na seslosti veterinaru a okresnich referentu,
vysledky povim na vyborovce pristi pondeli. Seznamil jsem se s
doktorem Straussem, domluvili jsme se, ze udelame vyhlasku k lecbe,
pry ji chtel delat za stareho vedeni ZO, ale nebyla vhodna puda na
realizaci.
K Tvemu dotazu, co ze vcelstvem s nosemou u maleho vcelare. Podminkou
je, ze musi nosemu poznat, coz povazuji za nejvetsi problem. Mam s
tim osobni zkusenost u tchyne, ktere jsem to diagnostikoval, rekl a
stejne to bylo houby platne, nedelala nic a mela nakonec z peti
vcelstev tolik, kolik jsem mel z jednoho spickoveho. Pokud to pozna a
bude mit zajem to resit zalezi na rozsahu nakazy. Rehacek o tomhle
udrzovani slabochu vypravi porad. Pokud nejsou pokalene plasty,
doporucuje vcelstvo maximalne zuzit, nechat treba jen jeden plast
zasob, udelat prepazku nahore s dirou a za prepazku dat poskrabane
plasty zasob. Tim ze to prenasi a maji maly prostor zvysi teplotu a
rychleji se z toho mohou dostat. Ovsem podminkou je nasledne v sezone
vymena matky, coz je taky kamen urazu, protoze i v tech Nasavrkach mi
rikali, ze 90% vcelaru matky nechova vubec a cekaj na roj, kdyz
nahodou prijdou o vcelstvo a chtej doplnit a velka cast z nich neumi
ani pridat matku kterou koupi. Nechce se mi to verit, kdyz o tom
mluvime na schuzi, vsichni se tvari, ze je to pro ne samozrejmost, ze
to umi. Pokud jsou pokalene plasty, je treba je vymenit, zasoby
vytocit prevarit (pro me fujuz jen ta predstava) a postupovat podobne
jako v predchozim pripade. + samozrejme dezinfekce.
Pokud se Ti to bude aspon trochu zamlouvat, dopln to podle sveho a
zverejnime to v konferenci, treba to nekomu pomuze.
Ja osobne bych pozadal kamarada, aby mi za mirny poplatek prodal jine
vcelstvo a sam bych i prodal, pokud by ten clovek ke mne nechodil pro
tri vcelstva kazde jaro.
S pozdravem Radek

______________________________________________________________________
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Evzen Bachor --- 4. 2. 2002
Re: nosema

Ahoj Radku, se vším stebou souhlasím ale!!! co s již postiženým včelstvem.
Když včelař má 3 včely, tak pro něj by to byla velká katastrofa. Chce je
nějak vylečit, a teď poradíš co stím:? Všechny staré léčby co byly jsou
opuštěny a na nové se již nemyslí. Vše se motá kolem varoazy ale na Nosemu
se zapomíná. Jako kluk, to jsi byl ještě na houbách, jsme běžně léčili. Dost
se této proplematice věnuje př. Řeháček z Nasavrk. Poradí nám? Ahoj Evžen
----- Original Message -----
From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 04, 2002 8:23 AM
Subject: Re: nosema


> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na nosemu
se podceňuje.
S tim Emile nemohu souhlasit. Lepsi je prevence nez lecba. Fumagilin
se prestal pouzivat z duvodu hygienickych (rezidua)i z hlediska
ucinnosti. Noseme lze predchazet bez chemie. Noseme lze predejit
zazimovanim silnych vcelstev, pise se kolem 2kg, zatimco bezne u nas
je 0.5kg. To se samozrejme neda udelat v jednom nastavku. Druhym
zakladnim faktorem jsou kvalitni zimni zasoby bez medovice. Pokud
bude nasledovat dlouhe obdobi chladna po teto obleve, jako v roce
1970/71, muze se nosema nepekne podepsat na stavu hlavne slabych
vcelstev, ktera musi vyhrivat relativne vetsi plochy plodu, tudiz
konzumovat zasoby a plnit si vykalove vaky.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 4. 2. 2002
RE: RE: Re: prolet včel (121) (126) (133) (138) (150)

Při zběžné prohlídce pouhým okem jsem brouky neviděl, velikost do 1mm.
Zahlédl jsem je až pod lupou.
Lojza

Pokud Ti broucci byli spíse protahli, velikosti az 4-5mm, mohli to
byt kožojedi. Zbavit se jich da jedine duslednou hygienou.
Radek

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 4. 2. 2002
Re: nosema (148)

> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na nosemu se podceňuje.
S tim Emile nemohu souhlasit. Lepsi je prevence nez lecba. Fumagilin
se prestal pouzivat z duvodu hygienickych (rezidua)i z hlediska
ucinnosti. Noseme lze predchazet bez chemie. Noseme lze predejit
zazimovanim silnych vcelstev, pise se kolem 2kg, zatimco bezne u nas
je 0.5kg. To se samozrejme neda udelat v jednom nastavku. Druhym
zakladnim faktorem jsou kvalitni zimni zasoby bez medovice. Pokud
bude nasledovat dlouhe obdobi chladna po teto obleve, jako v roce
1970/71, muze se nosema nepekne podepsat na stavu hlavne slabych
vcelstev, ktera musi vyhrivat relativne vetsi plochy plodu, tudiz
konzumovat zasoby a plnit si vykalove vaky.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 4. 2. 2002
RE: RE: Re: prolet včel

->byt kožojedi. Zbavit se jich da jedine duslednou hygienou.
Co si pod tim jako laik mam predstavit?
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 4. 2. 2002
Re: RE: Re: prolet včel (121) (126) (133) (138)

Pokud Ti broucci byli spíse protahli, velikosti az 4-5mm, mohli to
byt kožojedi. Zbavit se jich da jedine duslednou hygienou.
Radek

______________________________________________________________________
E-mail zdarma na cely zivot: http://email.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cesky svaz vcelaru --- 3. 2. 2002
RE: nosema (148)

>Staří včelaři brali nosemu asi jako rýmu včel a tak jí i
>léčili. Jinak je to vážnější. Nosema je virová nákaza a kdysi byla
vážným
> problémem.
Nejenom staří včelaři. Nosema není virová nákaza a je působena prvokem
Nosema Apis. Jinak souhlas, dlouhodobě působí nosema při chovu včel v
České republic největší ekonomické ztráty. A včelaři se pokoušejí ztráty
včel způsobené nosemou svalovat na vše co jde. Minulý týden mi po
telefonu jeden ze "zkušených včelařů", včelařící 40 let tvrdil, že
uhynulé včely na podložce byly způsobeny hlukem silvestrovského
ohňostroje, který včely deprimoval tak, že se neudržely na plástech a
spadly na podložku. Tady je velký úkol a rezerva nás všech, učitelů
včelařství, prohlížitelů i jednotlivých funkcionářů. Ale co dělat, když
včelaři o takových věcech na přednáškách nechtějí slyšet ?
S pozdravem
Lněnička

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 3. 2. 2002
nosema

Zjistil jsem že někteří včelaři neví přesně co je to nosema a neznají, jak jí rozpoznat. Staří včelaři brali nosemu asi jako rýmu včel a tak jí i léčili. Jinak je to vážnější. Nosema je virová nákaza a kdysi byla vážným problémem. Nevím proč, ale asi varoa toto nebezbečí překryla a přestala se léčít. Její projev pozná včelař, že má po prvním jarním proletu pokálený přední část úlu. Při malém postižení jsou to nitkovité stopy, při větším vetší skvrny nahnědlé hmoty na česnech a předních částech úlů. Při velkém zasažení máte pokálené podložky a dokonce plásty. To vám nepřeji,potom by bylo asi zasažená včelstva likvidovat.
Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na nosemu se podceňuje.
Přispějte svými poznatky!
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 3. 2. 2002
ukecani

Dávám znovu prosbu účastníkum konference aby se zvláštně ti co se připojují na mailu, šetřili místem. Honza upozňoval, že připojením mailovců se koference zatíží prodloužením zápisů o zbytečné informace, jako kdo vám vám příspěvek protiviroval a podobně. Navíc tam dostáváme několikrát opakované příspěvky a odpovědi. Nevím jestli to jde nějak redigovat, ale myslím, že by to mohlo fungovat, kdyby účastníci mohli opakované zprávy smazat. Proč mám číst několikrtát stejný text, ještě někdy špatně označený jako odpověd.
Moc se mi líbila původní stráka, než se připojil mailáci.
Prosím je , budte tolerantí.
Jinak si myslím , že každý se může účastnit tolik konferencí na koli má prostor na svém, nebo použitelném počitači.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 3. 2. 2002
formulare

Omlouvám se příteli Lněničkovi, že se mi nepovedlo stáhnout si formulář hlášení. Chyba byla ve spojení po telefonních linkach, na kterých jsem připojen na internet. Včera se mi po druhém pokusu povedlo si stáhnout formulář a ještě ho vyplnit ve Wordu. Je to pro mě zkušenost, že se včelař nesmí odradit, když mu po prvé něco nevyjde. Technika zvláště ta elektronická je poruchová a nesmí se jí slepě věřit.
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richar Sikora --- 2. 2. 2002
Nosematoza

V předchozích příspěvcích byla zmínka o příznacích
nosematozy. Mohl by někdo napsat jak je mužu zjistit
z podložky.
Dnes jsem čistil podložky, včelstva v uteplených
úlech měly prolet ale podle stavu na podložce
vyčkávají. Nejsilnější včelstvo sedí na 7 uličkách,
nedosáhlo horní loučky,měl v jedné třetině. Pár kapek
vody, úl suchý.
Tenkonstenný úl, včely intenzivně vylétavají očkem.
Plodování je také intenzivní, měl na různých místech.
Pro informaci, teploty v noci dosahují 0 v blízkosti
leží ještě sníh. S pozdravem Richard.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 2. 2. 2002
Re: Re: prolet včel

Ve starší literatuře se pojem "průlet" vyskytuje běžně.
Po 11. září 2001 však mají pojmy "prolet" a "průlet" zřejmě zcela odlišný
obsah...

vojta



> Všem děkuji za cenné rady.
> Ještě by mě zajímalo co se mi usadilo v úlu za "zvířátko", když na položce
> jsem našel jemně nahryzanou plástev. Pod zvěčovákem jsem v těch drobcích
> našel pobíhat 2 černé broučky.
> Promiňte mi moji terminologi i ten "průlet", který jsem nevymyslel spíše
> jsem u toho nemyslel.
> Lojza
>
>
> PS: Kdo vymyslel nový termín Průlet? Snad prolet???
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 2. 2. 2002
Re: Formulare na varroazu a hlaseni (134) (141)

Ještě k nosemě:
slyšel jsem někde, že nosema je v podstatě problém především slabých včelstev nebo studených úlů. Obě příčiny mají jednoho jmenovatele: chlad. Když jsou včely v teple, tak prý není s nosemou větší problém.

Myslím, že to byl někdo z Výzkumného ústavu včelařského, kdo na přednášce kdysi říkal, že mají zjištěno, že když je horké léto, tak v následujícím jaru je daleko méně případů silně nosematických včelstev. Zdůvodňoval to nějak v tom smyslu, že zimní včely, když v horkém létě (v srpnu) lítají na prolety, jsou pálícím sluncem vlastně dezinfikovány od spor nosemy. Včelstvo jde pak do zimy se zimními včelami, které v sobě nesou podstatně méně zárodků infekce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 1. 2. 2002
Obrázky

Na stránku downloadu
http://www.vcely.or.cz/files
jsem přidal i nějaké včelařské obrázky, které se vyskytují na internetu. Komerční použití těchto obrázků by asi nebylo košer, ale dají se (aniž by snad byla nějaká špatnost) umístit na plochu Windows.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 1. 2. 2002
Re: Formulare na varroazu a hlaseni (134)

Ohledně nosemy:

Na FTP archivu 1. konference byl článek o léčení nosemy kyselinou benzoovou (je rusky). Umístil jsem soubor s tímto článkem i sem. Jmenuje se to Benzoe.pdf a najde se to na adrese
http://www.vcely.or.cz/files

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 1. 2. 2002
RE: Re[3]: prolet včel (121) (126) (133) (138) (139)

Pár mrtvolek tam bylo (asi 20) ale jestli měly vykousané hrudníčky jsem si
nevšiml resp. jsem je neprohlížel.

-----Původní zpráva-----
Od: Baudis Jan P. [mailto:baudis/=/or.cz]
Odesláno: 1. února 2002 13:11
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re[3]: prolet včel


> Ještě by mě zajímalo co se mi usadilo v úlu za "zvířátko", když na
> položce jsem našel jemně nahryzanou plástev.

Jestli jsou tam spadle mrtvolky včel s jemně umně vykousanými
hrudníčky, je to rejsek. Jinak je to myš... (Rejska chránit!)

Hezký víkend!


---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 2. 2002
Re[3]: prolet včel (121) (126) (133) (138)

> Ještě by mě zajímalo co se mi usadilo v úlu za "zvířátko", když na
> položce jsem našel jemně nahryzanou plástev.

Jestli jsou tam spadle mrtvolky včel s jemně umně vykousanými
hrudníčky, je to rejsek. Jinak je to myš... (Rejska chránit!)

Hezký víkend!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 1. 2. 2002
RE: Re: prolet včel (121) (126) (133)

Všem děkuji za cenné rady.
Ještě by mě zajímalo co se mi usadilo v úlu za "zvířátko", když na položce
jsem našel jemně nahryzanou plástev. Pod zvěčovákem jsem v těch drobcích
našel pobíhat 2 černé broučky.
Promiňte mi moji terminologi i ten "průlet", který jsem nevymyslel spíše
jsem u toho nemyslel.
Lojza


PS: Kdo vymyslel nový termín Průlet? Snad prolet???


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 1. 2. 2002
RE: Re[2]: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118) (119) (127) (128) (129) (135)

Jak to chapu je zde viděna snad nějaká konkurence , a redakční rada nejsou
snad včelaři?
Tak by neměl být problém aby to bylo na internetu! Jak chceme dále
vychovavat nástupce a propagovat včelařství!!! Nechci se dotknout redakční
rady, ale je to generace 60 letých lidí která má k internetu přirozenou
nedůvěru a tudíž proč měnit něco, když to šlo dříve .... ale doba je již
jiná

omlouvám se redakční radě a všem kdo by si to vzal osobně!!!+

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921


V redakční radě.

Lněnička


> Jestli to není příliš nezdvořilé, mohu se otázat, proč není možné
> dávat Včelařství na internet? V čem je ten "zakopaný pes"? Důvody jsou
> technického rázu, nebo právního?



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cesky svaz vcelaru --- 1. 2. 2002
RE: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118) (119) (127) (132)

Sorry, dostal se tam nevhodny formular.

Navod na vyplneni bude ve Vcelarstvi 2/2002

Lnenicka



> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Friday, February 01, 2002 7:34 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Formulare na varroazu a hlaseni
>
> Koukal jsem se na formulář registru a buď je tam v prvním řádku
početní
> chyba, nebo tomu počítání nerozumím. Kde se dočtu, co s těmi formuláři
> máme
> dělat? Stačí ťuknout, nemám čas to hledat.
> Eman
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cesky svaz vcelaru --- 1. 2. 2002
RE: Re[2]: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118) (119) (127) (128) (129)

V redakční radě.

Lněnička


> Jestli to není příliš nezdvořilé, mohu se otázat, proč není možné
> dávat Včelařství na internet? V čem je ten "zakopaný pes"? Důvody jsou
> technického rázu, nebo právního?
> ---
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002
>
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 1. 2. 2002
Re: Formulare na varroazu a hlaseni


> U části úlů jsem našel značky po nmosemě. Léčíte někdo ? a čím ?

Předloni jsem scháněl Fumagilin, vyrábí se v Maďarsku, ale do Čech ho nikdo
nedováží.
Ptal jsem se i u dřívějšího dovozce. Soused dává při krmení do cukerného
roztoku česnek,
já k tomu nenašel odvahu, je to pořádně ze včel cítit. Jaromír Marek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 1. 2. 2002
Re: Re: prolet včel (121) (126)


Ahoj,
pokud Tvé "slabé včelstvo" byl oddelek s mladou matkou, nemel bych
velky strach a pokud bys o něj přišel, třeba bys došel k názoru
zvýšit mírně počet včelstev a chovat si matky, abys neměl takovou
bolest ze ztráty, mně padlo teďka treba včelstvo hlady a přitom mělo
v horním nástavku 20kg zásob, prostě stane se.
Rozhodně z toho nevyvozuj závěr, že jsi neschopný a proto se na
včelaření nehodíš, celý život je škola..
Radek
PS: Kdo vymyslel nový termín Průlet? Snad prolet???

Dne 31. leden 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> > Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou
> > před úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám
> > druhým roken (loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby
> > se včelstvo neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další
> > mrazy. Na podzim jsem zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x
> > 24). Jde o nějakou známku toho, že něco není v pořádku? Co takhle
> > "domácí vězení" pro včelky když nemají rozum? Lozja
>
> Myslím, že není možné včely v zimě věznit.
>
> Ty zkřehlé včely, to mohou být včely, které jsou už tak jako tak na
> konci svého života. Kdyby zůstaly v úle, tak by brzy spadly na
> podložku. Často se tyto umírající včely před smrtí pokusí (i za mrazu)
> vyletět z úlu, aby zahynuly venku a nepřidělávaly včelstvu práci s
> vynášením mrtvolky.
>
> To, že ty zkřehlé včely hynou před úlem může být paradoxně důsledkem
> teplého počasí - včely, které vyletěly ven, aby v letu zmrzly, tak
> křehnou venku pomaleji, než je v tuto dobu obvyklé, takže se proti
> svým původní záměrům stihnou vrátit k úlu, nebo vyčkávají své
> zkřehnutí někde poblíž česna...
>
> Důležité však je, aby tyto zkřehlé včely nebyly ve skutečnosti
> vodonosičkami. Za tohoto tepla včelstva plodují (asi více než je
> obvyklé), a tak potřebují hodně vody. Tedy zkontrolovat zda mají
> poblíž úlu zdroj vody. Kdo chce zajistit co nejmenší vyletování včel,
> ať napájí přímo v úlu (stropní napajedlo) nebo na česně.
>
>
> Zdravím
>
>

______________________________________________________________________
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 1. 2. 2002
Re: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118) (119) (127)

Koukal jsem se na formulář registru a buď je tam v prvním řádku početní chyba, nebo tomu počítání nerozumím. Kde se dočtu, co s těmi formuláři máme dělat? Stačí ťuknout, nemám čas to hledat.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 31. 1. 2002
Re: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118)

Snažil jsem se formuláře si prohlédnou a eventuelně stáhnout, ale nepovedlo se mi to.
Jinak konference se stála rozvláčnou, díky mailum a nekonečného opakování již jednou uveřejněných příspěvků.
Já vím, že na to Honza upozorňoval, ale netušil jsem, že to nabyde takovýto rozsah.
Je třeba znovu upozornit přispěvovatele v e-mailové sféře, aby se vyjadřovali stručně a původní příspěvky mazali !
Už to tady taky bylo, ale zatím to málokdo dodržuje.
Jinak doufám, že už všichni máte vysušené a přessáté vzorky měli k odevzddání.
U části úlů jsem našel značky po nmosemě. Léčíte někdo ? a čím ?
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 31. 1. 2002
Re: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely ? (112) (114) (115)

On Tue, 29 Jan 2002, Baudis Jan P. wrote:

> Jenže na tuto dobu vysoká teplota asi vyžene plodování do větších
> obrátek, než by bylo úměrné roční době. Včelstva, která nemají v
> plástech pyl, jej v přírodě ještě nenajdou. Zimní včely se upracují na
> výchově velkého množství lednového plodu - nevím nevím...

Vcera jsem se dostal v poledne ke vcelam, letaly o sto sest. Dokonce jsem
zahledl nekolik zlutych kosicku s pylem ! Jedna jiva uz povystrcila kvety
a vcelky to zrejme nasly. Teplota ve stinu 11 st. C, nadm. vyska 450 m.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 31. 1. 2002
RE: Re[2]: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118) (119) (127) (128)

ja bych se také připojil pro časopis,stejně si ho každý kupuje v tištěné
podobě ale na internetu by byl výborný tady nejde o konkurenci, může to
přeci dodávat redakce časopisu a podobně....
Nebo redakce se tím nechce zabývat oni mají jistý odběr každý měsíc a víc
nechtejí dělat??

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Baudis Jan P. [mailto:baudis/=/or.cz]
Sent: Thursday, January 31, 2002 11:01 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re[2]: Formulare na varroazu a hlaseni


> Časopis nepůjde, zbylé věci ano. Z časopisu připadá, po konzultaci
> s redakcí maximálně inzerce, ta by tam byla tak o dva týdny dříve,
> než vyjde Včelařství.

Jestli to není příliš nezdvořilé, mohu se otázat, proč není možné
dávat Včelařství na internet? V čem je ten "zakopaný pes"? Důvody jsou
technického rázu, nebo právního?
---
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 31. 1. 2002
Re[2]: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118) (119) (127)

> Časopis nepůjde, zbylé věci ano. Z časopisu připadá, po konzultaci
> s redakcí maximálně inzerce, ta by tam byla tak o dva týdny dříve,
> než vyjde Včelařství.

Jestli to není příliš nezdvořilé, mohu se otázat, proč není možné
dávat Včelařství na internet? V čem je ten "zakopaný pes"? Důvody jsou
technického rázu, nebo právního?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cesky svaz vcelaru --- 31. 1. 2002
RE: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118) (119)

Časopis nepůjde, zbylé věci ano. Z časopisu připadá, po konzultaci s
redakcí maximálně inzerce, ta by tam byla tak o dva týdny dříve, než
vyjde Včelařství.

> -----Original Message-----
> From: J.P. Baudis [mailto:baudis/=/or.cz]
> Sent: Wednesday, January 30, 2002 9:23 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Formulare na varroazu a hlaseni
>
> Já bych uvítal, kdyby na webu trvale byl např. obsáhlý návod jak
provádět
> ošetření včel proti varoáze (termíny ošetření, dávkování pro všechna
> používaná léčiva, způsob aplikace všech používaných léčiv). Během roku
to
> vždy zapomenu, a pak to lovím v různých poznámkách...
>
> Dále návod k Formidolu (letáček přiložený k Formidolu se mi ztratil a
> pracně sháním informace).
>
> Nu, a konečně - časopis Včelařství...
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 31. 1. 2002
Re: průlet včel (121)

> Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou
> před úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám
> druhým roken (loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby
> se včelstvo neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další
> mrazy. Na podzim jsem zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x
> 24). Jde o nějakou známku toho, že něco není v pořádku? Co takhle
> "domácí vězení" pro včelky když nemají rozum? Lozja

Myslím, že není možné včely v zimě věznit.

Ty zkřehlé včely, to mohou být včely, které jsou už tak jako tak na
konci svého života. Kdyby zůstaly v úle, tak by brzy spadly na
podložku. Často se tyto umírající včely před smrtí pokusí (i za mrazu)
vyletět z úlu, aby zahynuly venku a nepřidělávaly včelstvu práci s
vynášením mrtvolky.

To, že ty zkřehlé včely hynou před úlem může být paradoxně důsledkem
teplého počasí - včely, které vyletěly ven, aby v letu zmrzly, tak
křehnou venku pomaleji, než je v tuto dobu obvyklé, takže se proti
svým původní záměrům stihnou vrátit k úlu, nebo vyčkávají své
zkřehnutí někde poblíž česna...

Důležité však je, aby tyto zkřehlé včely nebyly ve skutečnosti
vodonosičkami. Za tohoto tepla včelstva plodují (asi více než je
obvyklé), a tak potřebují hodně vody. Tedy zkontrolovat zda mají
poblíž úlu zdroj vody. Kdo chce zajistit co nejmenší vyletování včel,
ať napájí přímo v úlu (stropní napajedlo) nebo na česně.


Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 31. 1. 2002
RE: průlet včel


Potom moze byt ze nosia vodu do ula ( matky uz ploduju ) a pri nasati
studenej vody skrehnu a nedoletia.
Skus im urobit napajacku blyzko ula alebo najlepsie dat misku z vodou
priamo do podmetu.

MS.




To, že včelky umírají až když se vrací jsem pozoroval na vlastní oči a to

znepokojuje. Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.
Lojza

-----Původní zpráva-----
Od: MSuja/=/softip.sk [mailto:MSuja/=/softip.sk]
Odesláno: 31. ledna 2002 9:00
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: průlet včel



Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002






---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 31. 1. 2002
RE: průlet včel

> Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.

Pokud jich je kolem padesati, myslim, ze neni duvod k obavam. Kazdou zimu se desim z mnozstvi uhynulych vcel, ale na jare mi vzycky pripadaly vcelstva normalni.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 31. 1. 2002
RE: průlet včel (122)

To, že včelky umírají až když se vrací jsem pozoroval na vlastní oči a to mě
znepokojuje. Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.
Lojza

-----Původní zpráva-----
Od: MSuja/=/softip.sk [mailto:MSuja/=/softip.sk]
Odesláno: 31. ledna 2002 9:00
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: průlet včel



Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002






---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 31. 1. 2002
Re: průlet včel


Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 31. 1. 2002
průlet včel

Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 31. 1. 2002
RE: Formulare na varroazu a hlaseni

Výborně, ale hodilo by se dát odkaz na tuto stránku také na hlavní Web
WWW.Beekeeping.cz a když už nám oznamuješ, že neposíláš viry tak si
aktualizuj antivirák, aby ses brzo nepletl. (21.1. je na Myparty asi slabé).


->Na WWW.Beekeeping.cz/svaz jsem nove umistil formulář Prilohy navrhu na
->vysetreni a Hlaseni podle Zákona o šlechtěni a plemenitbe
->hospodarskych
->zvirat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 30. 1. 2002
Re: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118)

Já bych uvítal, kdyby na webu trvale byl např. obsáhlý návod jak provádět ošetření včel proti varoáze (termíny ošetření, dávkování pro všechna používaná léčiva, způsob aplikace všech používaných léčiv). Během roku to vždy zapomenu, a pak to lovím v různých poznámkách...

Dále návod k Formidolu (letáček přiložený k Formidolu se mi ztratil a pracně sháním informace).

Nu, a konečně - časopis Včelařství...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cesky svaz vcelaru --- 30. 1. 2002
Formulare na varroazu a hlaseni (110)


Na WWW.Beekeeping.cz/svaz jsem nove umistil formulář Prilohy navrhu na
vysetreni a Hlaseni podle Zákona o šlechtěni a plemenitbe hospodarskych
zvirat.

Mozna se Vam budou hodit.

Prosim o namety, co by se Vam tam dále hodilo.

S pozdravem

Lnenicka

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 29. 1. 2002
Inzerát - matky od P. Cimaly

Dneska mi přišel prospekt od př. Pavla Cimaly, který chová linii "Pradědka". Včelí matky této linie jsem od něho v minulosti kupoval (a zmiňoval se o ní v některém s předchozích příspěvků).

Na prospektu je uvedena webová adresa jeho internetové stránky: www.vcelimed.cz

Je tam k dispozici i internetový obchod, takže lze matky objednat po internetu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 1. 2002
RE: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely?

->Mně se tento způsob ledna zdá poněkud nešťastný.

Mně taky, ale třeba to povede k selekci lépe přizpůsobivých včel.
Při odběru měli jsem měl na podložce dost mrtvolek.
Jsem zvědav na jaro, ale nijak mě to nevzrušuje: Pánbůch dal Pánbůch vzal.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75518 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 116 do č. 176)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu