75456

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


P. Vojtech --- 14. 1. 2002
Re: ztrata matky

Nemusí se jednat o ztrátu matky. Včely mohou být vyrušovány ořesy nebo
hlukem, které za větru vznikají (větev, plech, nějaká provizorní střecha
úlu). Mohou mít také nedostatek vzduchu, nebo vody.
Doporučuji otevřít všechna pomocná česínka (jsou-li) a případně vsunout malý
klínek pod některý nástavek, nebo pod vnitřní víko.

Pokud hučení nepřestane, polož na horní nástavek fólii a na ni neuteplené
víko, aby se na ni mohla srážet voda. při větším oteplení je možné chomáč
shora mírně orosit.

Pokud ani to nepomůže, může být příčina v rušení ptáky, kteří odletí dřív,
než si jich stačíš všimnout. Pro takový případ bych natáhl před úl (nebo
kolem něj) síť, či králikářké pletivo, aby se k němu ptáci vůbec nedostaly.

Pokud ani to nepomůže, je nejspíš problém v matce a jediné rozumné řešení je
spojení s jiným včelstvem/oddělkem. To bych ale nechal až na teplotu kolem
+8 st. C. Teď by Ti zkřehlo zbytečně mnoho včel.

vojta


> Při poslední kontrole jsem zjistil, že mi jedno včelstvo silně hučí. Na
> podložce stopy po vetřelci nejsou, pravděpodobně matka zahynula, byla
> dvouletá. Má někdo revoluční řešení pro okamžitý způsob jak včelám pomoci
?
> Jinak je mi jasné co dělat na jaře. Jsou to silné včely zimované ve 3
> Tachovských nástavcích.
> Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel (94.241.75.131) --- 20. 1. 2010
Re: seminář Vranov nad Dyjí-P.Vojtěch

Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 20.1.2010 23:08:43
> ----------------------------------------
> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel (94.241.66.77) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření

Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to horší
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne. Pavel
------------------------------------------------------------
Vážení, o nórskom zimovaní bolo pred 30-timi rokmi publikované obsiahle články v Včelárskych zahraničných prekladoch, tak so si ho dobre preštudoval a zobral som si z neho toľko čo mi vyhovovalo. Každý rok som vo všetkých dal vo včelstvách stavať 10 Ms v miere B, ale žeby bolo klieštika vo včelstvách menej, sa nikdy nepotvrdilo!

Teplotu 35,6°C pri stavbe MS včely nikdy neprekročia, tá je vždy max. 35,6°C a nižšia. Aby klieštik bol teplom likvidovaný, je potrebná teplota nad 40°C a viac, aspoň 1/2 hod., aby na parazita pôsobila, čo je nemožné, pretože vtedy hynú včely a plod. Na ošetrenie včelstiev proti Vd sú robené osobitné zariadenia, kde sa včely zmetú, uzavrú a vháňa sa teplota nad 40°C.

Nôrsky spôsob zimovania na novopostavených Ms v podmienkach európskeho severu, bol špeciálne zvolený na odstránenie starších plástov zo včelstva, zamorených spórami NA. Tento technologický postup sa dá vždy zvládnuť u polovici včelstiev na stanovišti, pretože plod zo včelstiev (vtedy už nie ho je veľa - IX. mes) sa z ošetrovaných včelstiev aj s plástami sa preložený do druhej polovici včelstiev a prebytočné staršie plásty sa sa vyradia na a spracujú na vosk.
Len tak na margo likvidácii Vd, správy ktoré prenikli na náš kontinent z JV Ázie, včely ohrozované nad mieru, jednoducho odletia z hniezda aj keď si na telách odnesú niekoľko jedincov, ale po vystavaní plástov môžu ďalej existovať.

Preto nevymýšľajme len preto, aby sme niečo vymysleli a výsledok aj tak bude nulový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (83.208.54.27) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Áno, to je pravda, ale preto nemusím robiť komplikované nórske zimovanie, máme aj dostatok aj iných a jednoduchších svojich spôsobov, npr. uzavrieť M do Anti izolátora, M sa ponechá v úli npr. na max. 2-3 týždne a k tomu sa ošetrí fumigáciou, ale i bez, vždy záleží či je niečo v medníku na vytáčanie alebo nie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Streit (94.241.84.132) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

P. Streite, nepostřehl jsem nikdy v žádném praktickém závěru, žeby
zimování na přemetených včelách bylo nebo je to pravé ořechové. Je to
dle mého názoru pouhá náhražka za lenost a neprovedenou jednoduchou
profylaxi, a v Česku se samozřejmě u takových shnilotin samozřejmě
ujalo jak když pivne na úrodnou půdu. Pár amatérských článků na české
půdě "prý o Norském zimování" plné výmyslů a domněnek mne nikdy
nepřesvědčilo, stejně jako Váš výkřik. Buďte konkrétní v číslech a
statistikách a hlavně originálních Norských zdojích informací.

Rád bych znal odpověď tu Vaši ověřenou cestu praktikovanou alespoň na
150 včelstvech po 4 zazimování, rád bych věděl co víte o silných a
zdravých včelách, protože proč přemetat natvrdo včely v podletí, proč
valit do nich cukr aby si vystavěly mnoho nevyhovujícího prostoru k
zimování... atd.když vkládám mezistěny při rozvoji v naprosto
dostatečném množtví aby mé včely nežily u mne v hnoji.

A víte proč to chci vědět? Protože tu plácáte nesmysly a projevujete
asi jakousi svou nenávist a blok. Anton si pročítá diskuzi velmi
pozorně a opovídá regulérně a měl by jste se vůči němu kolegiálně
mírnit. Určitě si to zaslouží. Děkuji.

Mluvte tedy za sebe a konkrétně. Ještě jednou děkuji.
_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Hubač (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Norské zimování

Byl bych všem vděčný, kdyby se upět upustilo od různých invektivů. Vypadá to, že někteří již neumí pořádně ani slovensky a tak nepochopili Antona. Než začnete někoho napadat, řekněte si, že to myslel dobře a nereagujte.
Sám Norské zimování nepoužívám, ale čas od času smetám včely na mezistěny ihned po snůšce, což je na Pardubicku pomalu již na konci června. Např. když potřebuji změnit rámkovou míru, nebo když jsem potřeboval rychle vystavět větší množství souší. Také jsem to aplikoval u souseda, který měl silně napadená včelstva varoázou, nechat líhnout plod byl nesmysl, byl vemi poškozený. Dosáhl jsem toho, že jsem mohl rychle zasáhnout proti Varoáze fumigací a hlavně jsem ve finále velmi rychle zredukoval množství roztočů, kteří by po líhnutí pldu jistě způsobily kolaps včelstva a výsledky byly překvapivě dobré. Jestli hrálo roli i zvýšení hygienické úrovně odstraněním staršího díla nevím, souše nebyly příliš staré, ale pokud se zamýšlím nad pozorováními a analýzou přirozené obnovy díla v divoce žijících včelstvech, které byly nedávno publikované, něco na tom bude. Stejně tak jsem byl překvapený dobrými výnosy z jarní snůšky... ale zdůrazňuji termín konec června-začátek července,kdy je ještě hojně pylu.
radek hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?r Vranov nad Dyj?.
> Datum: 21.1.2010 15:53:20
> ----------------------------------------
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: Norské zimování

Konečně někdo rozumný,Radku,můžu ti tak říkat.Děkuji.Vidíš, to je ta celá věda.Je to tak, postavíš včely na mezistěny a zbavíš se varoa,navíc vytvoříš sterilitu a tím radikálně potlačíš spory nosema, zvápenatění...Nic na tom není.To je celá věda. Následující rok musí jít včely do síly daleko rychleji. Jinak jsi buď dělal něco špatně ty,nebo je to v genofonu matky. P. Turčánimu se opět omlouvám, ale zatímto systémem si stojím. Vyplatí se to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření

Existují prokazatelné a hmatatelné důkazy nebo je to jen domněnka.
Taková tvrzení o teplotách totiž mohu ihned zpochybnit, pokud nejsou
brány vpotaz jiné vlivy. Co když má na populaci kleštíka vliv obsah
dezinfekčních látek v mezistěnách? Co když mezistěny s kyselinama
působí jako repelent a roztoži emigrují ze včelstva právě proto. Kde
je opravdu seriozní výzkum o těch teplotách. CO mi na to řeknete.
Normální mezistěny obsahují zbytky kyselin a včely mezistěny
přestavují, nejen nadstavují vlastním voskem. No a to by mohl být ten
pravý důvod malého počtu roztočů při totální výměně mezitěn za dílo.
Základy buněk obsahují něco co statší dílo nemá.


_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v
> devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám
> zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při
> správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu
> roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu,
> kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom
> mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na
> Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to
> zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to
> horší
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel (78.136.191.31) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu, zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu, funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
činí. Děkuji.

_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
Mají rozdílné plodování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> ----------------------------------------
> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> činí. Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Plodování u nás v ČR, hlavně v podletních měsících je silně závislé na
klimatu a potažmo na kvalitě pylu. Potom teprve jde o geny a kladení
matek a výchově plodu. Obráceněně to nemůže z logické podstaty nikdy
fungovat. Z ničeho (z mizerné potravinové základny) plodové plochy
nevzniknou a když jsou vhodné jisté podmínky, tak včelstva přeci
plodují a plodují nehledě na období. Otázkou je vždy kvalita zimních
dělnic.

Loňský rok to ukázal snad jasně. Kvalitní pyl a velmi mírná udržovací
snůška po celou sezonu způsobila nyní v úlech často kvalitní zimní
generace včel, ale přežívá také mnoho VD. Tento kalendářní rok 2010 a
s touto včelařskou sezonou se bude uzavírat opět nad včelaři mračno s
počtem roztočů VD a množství úhynů v 7-10 měsíci/2010. Sezona podletí
2010 a 2011 bude opět jako každoročně na JM kritický bod. Zvítězí jen
zdravý rozum a prozřetelnost po medobraní. Jde oto nezaspat na
medových vavřínech.



2010/1/22 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>  Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová  A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Streit (78.136.159.105) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

S tím s vámi souhlaím.O pylovou snůžku strach a její kvalitu nemám, jsem na stanovištích, kde nors.zimování funguje.Pylu je zde přebytek.Budu rozjíždět třetí stanoviště, tám ten systém mohu vyzkoušet, zda i tam to bude fungovat, každé stanovistě je něčím jiné.O varoa se nebojím,u mích včel pro něj není místo.používal jsem tento systém,a to i včetně léčení a vždy se musel poroučet pryč.Že by mi včely padaly pod varoa, to se nestane.Právě při silných reinvazích mi tento systém hodně pomohl,viz kolega níže.Zaléčím a nikdy jsem s varoa problémy neměl.Za více jak deset let včelaření a aplikace tohotu systému, a to i ve zlých dobách, se nestalo, že by měla včelstva roblémy s nemocemi, kolabovala, nebo bych je snad pozbyl.Ten časový úsek je toho důkazek.Také nemohu přemlouvat někoho, kdo tomu nevěří.Jistě jste včelař s větším provozem, tak to na jedno včelstvo vyzkoušejte.a uvidíte.Tento způsob nemusí fungovat v závislosti na stanovišti všude, ale u mě to funguje.Jen je třeba to vyzkoušet a včelař uvidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Čermák K. (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Je to chyba na chybě.
Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
tmavé plemeno (včely medonosné).
V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
K. Čermák


Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>>
>>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>>>
>>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (83.208.54.27) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Je v Norsku opravdu tmavá včela? Z jakéhosi článku o návštěvě u norských včelařů 5 - 10 let starém mám jakési nejasné ponětí o tom, že tam byla včelaři rozšířena včela vlašská. Koneckonců vlašské včele by mohla dobře vyhovovat norská zima v blízkosti pobřeží, kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás, i když delší. Ve vnitrozemí Skandinávie, stačí nějaká stovka kilometrů od moře už to bude přirozeně jinak, tam je zima severská vnitrozemská s velkými mrazy.
Norský způsob včelaření potom může být šitý na míru pro severské země s krátkým a horkým létem a dlouhou zimou. Během krátkého léta s intenzívní snůškou nemusí být čas zdržovat včely vkládáním mezistěn a jejich stavěním, musí se vkládat přez zimu skladované hotové plásty, aby je včely co nejrychleji zanesly medem. Pro obnovu plástů vystavěním mezistěn a pro nakrmení se potom využije posledních cca 14 dnů tepla, staré odebrané plásty se uskladní pro snůšku medu v dalším roce. Díky zimování na studených mezistěnách potom včely uprostřed dlouhé zimy méně plodují než na zakladených teplejších plástech, zimní plodování může být uprostřed norské zimy mnohem jistější poukázka na úhyn včelstva než v naší zimě....
Je to ale jen teoretická fabulace bez jakéhokoliv informačního podkladu .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
a.turčáni (85.248.32.254) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

....kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás,...

Myslím si, že došlo k menšiemu omylu, no poznáme lem Golfský prúd s teplotou vody od 4 do 8°C, ktorý omýva brehy grónska ale hlavne ovplyvňuje teplotu Nórska vysoko na sever. Ďalší pojem je Grónske more, ale nie prúd.

Neviem prečo sa tu sporíme o nórskom zimovaní, nebolo by lepšie sa dostať do centra včelárskeho diania odkiaľ sa rozšírilo aj do našich zemepisných šírok, či ešte vôbec ho používajú.
Tých svetoborných "vynálezoch" v oblasti včelárstva už bolo toľko, že sú už zapadnuté v prachu, len včela aj napriek mnohým prehláseniam o jej zmenených vlastností je stále tá istá. Už som aj raz podľahol týmto ilúziám až kým neprišlo po 20 rokoch k môjmu vytriezveniu z opojných predstáv. Robil som všetko preto, aby som potlačil prirodzený pud rozmnožovania rojením, kým ma včely samotné nepresvedčili, že to nejde. Teraz som pokojný, vytriezvený zo možnej slávy a prišiel som na to, čo tvrdí môj priateľ Gusti Pazderka, že včelu treba počúvať a jej sa prispôsobovať a má pravdu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (83.208.54.27) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

A sakra, teď jsem si taky všiml... přirozeně to měl být Golfský proud, ne grónský...... Ale všimli jste si, že na jižním pobřeží Grónska je tento měsíc tepleji než u nás?
Norské zimování plánuji zkoušet letos, zdá se mi vzhledem k omezení varaózy a v neposlední řadě i obecnému ozdravení včelstva docela lákavé. Před cca 10 - 15 lety jsem ho párkrát vyzkoušel, dílčí výsledky byly dobré, zbývá mně doladit detaily, aby metoda byla šířeji použitelná i obecně na podobných místech jako tady diskutovatelná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pavel Streit (78.136.177.69) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely, odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí. Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat závěry.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Čermák K. (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho v?ela?en?, rozveden?

Pokud hledáte analogii s volným životem včel před tím, než jsme je my
lidé začali nutit žít podle našich představ, tak mi tu chybí dotažení
myšlenky - a co mateřské včelstvo, které zůstane žít v nějaké dutině
řadu let? Včely medonosné se nerojí kvůli tomu, aby se tak zbavily
starého díla, to by musely původní hnízdo opustit úplně a tedy migrovat
(jako to činí některé jiné druhy včel).
Když Vám metoda tzv. "norského zimování" vyhovuje a přináší efekt, nic
proti tomu. Jen musím dát za pravdu G. Pazderkovi (i dalším), že pro
včelaře s velkým počtem to je metoda zcela nepoužitelná, právě kvůli
pracnosti a neproveditelnosti v době po snůšce. Proto musíme používat
jiné způsoby chovu/ošetřování včelstev a pokud jde o nemoci, tak
neustále vybírat životaschopnější včelstva! Mimochodem - v mých
včelařských začátcích jsem srovnal nová včelstva jen na panenském díle a
na díle jen zčásti novém+ přidaném hnědém a rozdíl ve výnosu v
následující sezoně byl podstatný - trojnásobný na tmavším díle (viz moje
Včelaření v NN úlech, 1994, na str.44 dole), ale uznávám, že počet
srovnávaných včelstev byl malý (4 a 3), ale stejnou tendenci jsem
pozoroval vícekrát, jen nebyla přesně číselně vyhodnocena...
K. Čermák

Pavel Streit napsal(a):
> Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho v?ela?en?, rozveden?

Dnes jsem četl ten článek. metoda zajímavá a zřejmě velice dobrá pro zdraví včel
Podle mne však o norské zimování nejde. Tam se na konci sezóny všech 40 rámků z úlu vytaví a nahradí se polovinou mezistěn na kterých se zimuje a na jaře se zase do plodištš vloží další polovina mezistěn To co se v článku popisuje je obdoba klasické obněny jak se praktikovala v klátech kdy se na jaře vyřezala polovina 1 díla a druhy rok durhá Tady se včely přesypou na dílo postavené v medníku uplynulém létě. Jedno je jisté velmi vhodně to kopíruje přirozenou obměnu díla která je dobře přispůsobena včelaři Má to ale jedno ale!
http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
Uvádíš medný výnos 25 -30 kg na včelstvo Já posouvám to loňské dílo do medníku a mezistěnami založím na jaře celé plodiště a mám kolem 50 a více na včelstvo. Měním také polovinu díla


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho
> v?ela?en?, rozveden?
> Datum: 22.1.2010 17:17:40
> ----------------------------------------
> Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já
> norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi
> opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí
> včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými
> sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a
> max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento
> systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a
> hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný
> danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo
> nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale
> musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat
> závěry.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika. Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 09:41:54
> ----------------------------------------
> Je to chyba na chybě.
> Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> tmavé plemeno (včely medonosné).
> V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> K. Čermák
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > Mají rozdílné plodování.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> >> včelaření, rozvedení
> >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> >> činí. Děkuji.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> >>
> >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >>>
> >>>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jan Cervenka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Dne Thursday 21 of January 2010 13:56:30 Pavel napsal(a):

> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.


jiste jste jiz slysel o pocitacich a teplomeru jako periferie, muze jich s
minimalnimi naklady snimat az 253 v realnem case a s minimalnimi naklady.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Připojuji se, nemám rád 30-ti letý dokola omáíílaný Kocourkov. 30 let
je škoda jen tak zahodit kvůli nějakému pisálkovi a dalším chorobně
nakaženým. Osobně zatím mám vyrovnané skóre mezi počtem včelstev a
příspěvcích zde. Tak bych se rád připojil a věděl také dlouhodobé
fakta o přemetání včel na mezistěny v podletí.

_gp_

2010/1/21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
>> Datum: 20.1.2010 23:08:43
>> ----------------------------------------
>> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede, když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused, kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje, proto to sem píšů.Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Hubač (e-mailem) --- 21. 1. 2010
?

Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
Dr. Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 20:32:51
> ----------------------------------------
> To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> proto to sem píšů.Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: ?

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: ?
> Datum: 21.1.2010 20:46:29
> ----------------------------------------
> Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak
> můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné
> třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře
> bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný
> význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to
> někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál
> jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
> Dr. Radek Hubač
> učitel včelařství
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> > Datum: 21.1.2010 20:32:51
> > ----------------------------------------
> > To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> > všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> > systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> > prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> > části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> > pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> > singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> > a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> > princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> > hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> > r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> > nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> > když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> > příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> > nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> > neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> > kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> > léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> > sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> > včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> > než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> > proto to sem píšů.Pavel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
a.turčáni (85.248.32.254) --- 22. 1. 2010
Re: ?

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

Podľa mňa to nemá nič spoločného s "nórskym zimovaním", v ňom je podstata iná, prežiť zimu bez kalenie včiel a jeho zoslabenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (90.179.161.201) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Gustave, občas tě nemusím, ale teď s tebou naprosto souhlasím, ale dá se souboj s lidskou blbostí vyhrát? Asi těžko a tak se úvahy o skvělém norském zimování budou stále opakovat a budou přicházet další a další.Není to zas tak dávno co se k tomu vyjadřovali i naši výzkumníci a přinejmenším se musí počítat s citelným poklesem výnosů a v tomhle bych jim věřil. I jiné prameny podstatně věrohodnější než př. Streit tvrdí to samé. A jsme u toho jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku. Vyzval jsem k jednoduchému pokusu, rozdělit přibližně stejná včelstva na 3 skupiny a jedněm dát do medníku pouze mezistěny, druhým pouze panenské plásty a třetím pouze zaplodované, samozřejmě co nejsvětlejší dílo. Výsledky jsou neobyčejně přesvědčivé. No a pak už stačí př. Streita a jemu podobné zařadit do té odpovídající škatulky. Samozřejmě k dobrým výnosům hygyena díla patří o tom není pochyb ale dá se to provést k včelám daleko ohleduplněji a šetrněji. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Ale dělnice umí vystavět úl plný mezistěn, ale to chce předpoklady a
ne že je přesypu v kritickém období do škatule, lít sirup a škatule
hejbejte se. Také Tě p. Stonjeku nemusím protože jsme zkrátka každý z
jiného těsta, ale hodnotit včelaře je těžké. Kdyby nebyla nutná
politika a byl navrchu jeden fond, který by spravoval papírově včelaře
by stačilo. Je jedno jestli je někdo neorganizovaný, když potřebuje
seriózní informace. Toto o tom hloubání o norování je jen smítko. Celý
systém je podle mne nutné přestavět na míru pro včelu a její produkty
a ne na dotační blahobyt pro amatéry s efektem nula nic. Nakonec to
dopadne jak GustaSybila že budeme nesoběstační s produkcí medu pro náš
trh a až se někdo zeptá z vrchu co se dělá, a pochopí jaká je to
pakárna, tak bude utrum sevším.

_gp_

2010/1/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> A jsme u toho
> jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických
> letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně
> postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a
> už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na
> jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva, zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 21:53:15
> ----------------------------------------
> Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám
> třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a
> nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek
> s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se
> ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak
> nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva,
> zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené
> míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do
> vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od
> vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely
> zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává
> povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od
> konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
> Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Petra (89.102.29.188) --- 19. 6. 2013
Melivera

Dobrý den, existuje prosím nějaký přípravek s tímto názvem ?
Na posílení imuniti a s léčivými učinky?

Děkuji. Petra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva jako medník. dále znát techniku rozšiřování atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.

Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
"čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.

Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> jako medník. dále  znát techniku rozšiřování atd.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Streit (78.136.190.109) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Tedy p.Pazderka,
Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí, hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade, ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte, na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná, zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S pozdravem Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.

Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
to moc proměných a snad to pochopíte.

Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
klimatu a vztazích mezi lidmy.

_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Tedy p.Pazderka,
> Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> pozdravem Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 08:39:32
> ----------------------------------------
> Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
> ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
> vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
> není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
> Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
> přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
> kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
> klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
> kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.
>
> Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
> úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
> jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
> postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
> navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
> to moc proměných a snad to pochopíte.
>
> Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
> stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
> Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
> Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
> včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
> klimatu a vztazích mezi lidmy.
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Tedy p.Pazderka,
> > Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> > km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> > hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> > úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> > ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> > cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> > na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> > roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> > beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> > včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> > systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> > zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> > pozdravem Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Já nějak nemohu zase strávit u tohoto spůsobu likvidaci těh velkých pylových zásob které včely z velké části spotřebují právě při výchově zimní generace. Tyto zásoby pak mají vliv na tvorbu tukových tělísek tak důležitých pro jarní rozvoj v našich podmínkách. Dále si myslím že aplikace severských metod chovu nebude asi to pravé ořechové. Jako vyučený zahradník vám uvedu příklad . Mnohem snadněji a s větším úspěchem se u nás venku pěstují některé středomořské rostliny než velmi zajímavé rostliny ze severních oblastí a tunder Ty u nás spolehlivě zmrzají po pár letech A je to způsobeno průběhem našeho jara kdy se střídají poměrně vysoké teploty s mrazy kdešto v tundře je nástup jara bouřlivý bez těchto výkyvů a zastaví to až další zima

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 22:37:50
> ----------------------------------------
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
> probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
> že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
> Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
> pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
> Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
> potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.
>
> Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
> "čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
> taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.
>
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> > DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> > ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> > stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> > nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> > budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> > nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> > jako medník. dále &nbsp;znát techniku rozšiřování atd.
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.115) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

G. Pazderka:
Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
(…)
Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

___________________________________________________________

Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:

Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře ověřené praxí?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

P Václavku. Zásadní? Co je zásadního na podletním přemetání podle Vás?
Umne jsou zásadní základní body. Jednoduchost provedení, finanční
nenáročnost na včelí jednotku (včelstvo) a nakonec soulad s rytmem
života včel a klid před zazimováním. Ani jeden bod se nedá s podletním
přemetáním včelstev splnit. Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama. Bez
urážky.

Rozpočet

na jednu jednotku 100 včelstev to dělá navíc 1 - 1,5 tuny zkrmeného
cukru, tj až 3 tuny sirupu hmotnostně 1:1. Když Vám prodám tuto včelí
jednotku k otestování, tak nakoupíte za vlastní peníze cukr, benzin a
vložíte svůj čas, dále během té práce vyvaříte a vylísujete cca 2200
rámků aby je nesežrala motýlice, a těch 220 kilo Vám dám ještě
zaplatit za výměnu vosku, který potom ještě v době kdy se má detekovat
a hlídat VD, dotáčet med atp., budete zatavovat. A můžete se zásadně
potom ohánět tady potom v Diskuzi, jak je co zásadní.

Doufám, že jsem Vám to spočítal všechno jak to leží a běží po finanční
stránce s náklady navíc a s prací. Pokud se Vám chce financovat
takovou akci, ozvěte se. Včelstva na takové prasárny Vám klidně v
podletí i s úly prodám, ty si převezte kam chcete a hurá do toho.
Takže teď vklidu, začněte tu 100 -vkovou jednotku sčítat v nákladech.
Není to málo. Blázni se často drží bláznovin. Nezlobte se, ale stát na
zemi nohama je o mnoho víc zásadní.

_gp_

2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> G. Pazderka:
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
> (...)
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> ___________________________________________________________
>
> Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:
>
> Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky
> jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře
> ověřené praxí?
>
> S pozdravem M. Václavek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.115) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.

___________________________________________________________


Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.

Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto „hračičkování“ času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími nemocemi.

Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda tvrzení proti tvrzení.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Jste nakažený. Pryč od Vás. ;-) Ozvěte se až se vyléčíte. Děkuji za odezvu.

_gp_


2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
> toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
> vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to
> máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování
> způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak
> můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany
> jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.
>
> Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně
> provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co
> malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto
> tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o
> použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto
> "hračičkování" času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se
> k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími
> nemocemi.
>
> Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč
> ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda
> tvrzení proti tvrzení.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Streit (78.136.187.110) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Myslím si, že 13 let praxe v tomto systému mi dává i za dědu hovořit o tomto systému. Vy jste to třeba p.Pazderka ani nezkoušel, vykřikujete do prázdna, nerozumíte tomu, neumíte vést na toto téma seriozní dialog a připadá mi, že se za ty tři dny, co tu jsem, občas chováte, jak malé dítě, řve do prázdna, že nevidí svou oblíbenou hračku a přitom ji má za sebou. Vážím si lidí, jako je kupříkladu p. Čermák ap. Václavek, co vedou seriozní dialog a za to jim upřímě děkuji.Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Jiří (195.39.6.30) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Dlouho jsem na diskuzi nebyl, chtěl jsem ji dočíst do konce, ale nevydržel jsem to. Předem chci uvést, že já osobně s přemetením včelstev na mezistěny nemám zkušenosti.Při mém dvouletém včelaření se není ani čemu divit. Ale hledám neustále inspiraci pro svoje včelaření od těch, co jsou ochotni se o své poznatky podělit. . Pročítám si mj. zkušenosti přítele Sedláčka z Bučovic a jsou mi pro moje včelaření inspirací. A teď jeho praxe.je to dlouhé, ale zajímavě a snad do této napjaté diskuze vnese nový vítr. Níže uvedené najdete na internetových stránkách přítele Sedláčka.

Jednoduchá včelařská metodika proti rojení, nosematóze, varroáze, zvápenatění a ...
"Výše jmenované problémy mnohdy sráží výkon našich včelstev na minimum a mnohdy jsou i příčinou úhynu našich včelstev. Abych se přiznal – i já jsem na své farmě dlouhá léta řešil problematiku rojení, výskytu nosemy, výměny matek a využíval k tomu všech poznatků od včelařů kolegů. Cesta však nikudy pořádně nevedla.

Až jsem započal včelstva pozorovat více sám a učil se od včel. Však jeden můj učitel – velký včelař – mi nejdenou řekl: „Míro, vykašli se na semináře a ptej se na všechno včel – Ty ti to poví.“ A měl pravdu. Oprvadu o životě včel Vám nejvíce poví včely. Je k tomu zapotřebí pozorovací talent, mnoho knih o biologii a anatomii včel a zkrátka „denně“ během celého roku (i během zimy) být ve včelách a se včelami. I ony se vyvíjejí každým dnem a co bylo zapotřebí konat tento týden – už po této bouřce není zapotřebí a včely žádají něco jiného. Z tohoto mnohaletého pozorování, zkoušení, experimentování vychází moje dosti odlišná metodika ošetřování včelstev během včelařského roku a velmi odlišný náhled na rozdělení a fungování úlu. Za vrchol – takový diamant – svého úsilí pak považuji fakt, že nemám vůbec problém s rojením, nosemou, zvápenatěním ..., když provedu velmi jednoduchý zákrok: Přemetení celého včelstva na mezistěny.

Ano – základem – velmi jednoduchým - je to, že cca 1/3 včelstev každoročně přemetám na mezistěny v období od plného obsednutí 2 vysokých nástavků nebo 3 nízkých nástavků až do cca 30. září (dle kvetení pylodárných rostlin). V každém čase to činím více z jiného důvodu – v květnu zejména jako protirojové opatření, u akátu kvůli jednodruhovému medu, v červnu když zjistím zvápenatění, Než Vám přesně popíši postup – podívejme se na přehled všech výhod a důvodů proč tento zákrok provést.
Nabízí se jich deset základních:
- vyřešení rojení
- snížení až vymícení nosematózy
- možnost uprostřed včelařského roku vyléčit varroázu s maximální účinností
- snížení až vymícení zvápenatění plodu
- možnost vyměnit matku s téměř 100% přijetím
- možnost převést včelstvo elegantně na jinou rámkovou míru
- možnost zároveň vytvořit několik „oddělků - smetenců“
- možnost získat velmi kvalitní jednodruhové medy
- opatření doporučované preventivně a v počátcích moru plodu (10 na 2)
- zmlazení včelstva
- možnost získat plásty do medníků, když najednou nemáme souše
- možnost vytvoření startéru
Vedlejšími produkty přemetení včelstva jsou:
- mnoho desítek plástů plodu, které po celých nástavcích přidávám oddělkům, jež pak snůšku z lípy a slunečnice využívají podobně jako kmenová včelstva
- několik plástů medu
- několik plástů pylu
- několik plástů - souší
- při výměně matky - matka stará s nějakým plástem plodu, která nám může ten rok dát dalších několik destítek plodových plástů pro oddělky apod.
- nasazení medníků jiným včelstvům, kde zarušeně není matka (odpadá kontrola)
- zvýšená produkce vosku zejména od třetího roku provádění častého přemetání včelstev
- snížení počtu uskladňovaných nástavků s plásty, neboť souše do medníků si „dají“ včelstva navzájem. Tím odpadají nadměrné sklady, síření, stavba místností či u většího počtu chovaných včelstev – hal.
- KLID spoluobčanů. Rojení včel je sice přirozený způsob rozmnožování, ale chápu své spoluobčany, že se jim nemusí právě moc líbit a tím, že se mi včelstva nerojí předcházím mnoha hádkám a sporům, výjezdům hasičů ...
- samozřejmě dojde k celkovému zlepšení zdravostního stavu díky obrovské obměně díla, jež na našem provoze činí v průměru cca 30 mezistěn na včelstvo a rok. Lze tedy konstatovat, že svá včelstva, která zazimovávám v průměru na 3 nástavcích (od 2 do 5 nástavků – zimování v prostoru nižším než 30 cm je omezování včelstev) – zazimovávám na zcela novém díle.
- z tohoto přehledu vyplývá, že na naší farmě NEEXISTUJE nedostatek plástů pro rozšiřování oddělků ať prázdných či plodových
A podívejme se i na nevýhody:
- větší spotřeba mezistěn (ty Vám však nikdo nesebere)
- je nutné mít cca o 10% více nástavků a rámků
- pracnost - spotřeba času na jedno přemetení dle šikovnosti včelaře, období a rámkové míry 15 až 30 minut. Tato nevýhoda se ztrácí v porovnání s časem stráveným na žebříku, sbíráním rojů, usazením ...
- vytavování více plástů. Zde je zapotřebí vyvařovat plásty včetně drátků, abychom nemuseli rámky znovu drátkovat
Vlastní provedení (např. jako protirojové opatření v půlce května za květu řepky)
Prohlížím včelstvo a zjistím, že má sem tam nějaký otevřený matečník. Všechny nástavky odskládám vedle úlu. Na místě zůstane jen dno. Na dno posadím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? až 2/3 počtu obsednutých nástavků. Když měl úl 6 nízkých nástavků - je snůška - dám 3 až 4 nástavky (při silné snůšce raději 5). Na úl posadím zcela prázdný nástavek do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Nástavky s ometenými plásty BEZ hledání a vylamování matečníků vložím ostatním včelstvům nad mřížku jako medník medník. Když je snůška přes 1kg/včelatsvo/den a je předpoklad dalšího trvání – nic jiného není třeba konat. V případě, že toto protirojové opatření budeme dělat za děštivého období – tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Za nepřízně snůšky či počasí včelstvo přemetám na menší počet nástavků mezistěn než při velké snůšce. Neboť ve včelstvu není plod a několik DNÍ ani nebude – spotřeba je mizivá a přírůstky na váze neuvěřitelné. Běžně si pak za 10 až 14 dní můžete odvést 2 nástavky medu.
Vlastní provedení (např. jako opatření při výskytu zvápenatění a zároveň výměna matky)
V úle jsem našel zvápenatění. Poznamenám si to na úl a mezi všechny plodištní nástavky vložím mateří mřížky. Za cca 5 až 10 dní přicházím s novou matkou ve vyjídají klícce dvoufázové. Při odskládávání plodištních nástavků sleduji, ve kterém jsou vajíčka – tento nástavek prohlédnu a naleznu v něm starou matku jež odejmu. Na dno postavím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? počtu obsednutých nástavků. Mezi dva plásty mezistěn přimáčknu klícku s novou matkou. Na úl posadím zcela prázdný nástavek, do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Snůška je malá nebo téměř žádná, a tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Přijetí matky je téměř 100%, neboť jsme ji přidali vlastně do smetence!!! Což všichni víme, že je jeden z nejlepších způsobů přidávání matek. Nástavky s medovými plásty putují na vytočení, nástavky s ometenými plásty plodu a ostatní vložím nad mřížku do omezeného počtu včelstev. Jakmile se z nich stanou nástavky medové – i tato včelstva přemetu a tím se nejvíce infikované plásty dostanou do medárny, z níž putují přímo do pařáku.

Zcela ideální je, když právě probíhá snůška. Zejména první životní přemetení doporučuji provést za snůšky. Pokud snůška činí přes 1 kg/den na 1 včelstvo a je předpoklad, že potrvá ještě týden - nemusím vůbec použít cukr a včelstva se za 20 dní zapojí do běžného chodu stanoviště.
Další obecné poznatky přemetených včelstev:
- Další prohlídka přemetených včelstev následuje za špatné snůšky po 5 až 7 dnech, kdy můžeme zkotrolovat kladení, provést zákrok proti varroáze, provedem další krmení dle potřeby. I kdyby se Vám zdálo včelstvo plné – nepřidávejte další nástavky mezistěn. Mějte na paměti, že cca 22 až 30 dní od přemetení se v tomto včelstvu nevylíhne ani jedna včela!!!! Přidat nástavky mezistěn je nutné pouze za silné snůšky, kdy jsme podcenili počet nástavků, na něž jsme včelstvo přemetli. Další nástavky se přidávají většinou za cca 20 až 30 dní (pro ty vybíhající včely) podle potřeby, snůšky apod. A to zejména tím způsobem, že si odebereme plásty s medem a nahradíme je mezistěnami nebo nejhornější nástavek učiníme medníkem tím, že jej oddělíme mřížkou a mezistěny vložíme jako nejhornější nástavek plodiště. Nikdy nepřidáváme mezistěny do nejspodnějšího nástavku. K přemeteným včelstvům se chováme jako ke včelstvům kmenovým na jaře (tato zásady platí i u práce s oddělky).
- U včelstev umístěných těsně vedle sebe (zejména ve vozech) dojde ke zvýšení počtu včel ve vedlejších úlech přemeteného včelstva. Přece jen všem včelkám úl po takovém zásahu nebude vonět a raději to zkusí vedle. Nic se však neděje – budou i nadále pracovat pro Vás. Vždyť vlastníte celé stanoviště. Za velmi nepříznivé snůšky u včelstev umístěných těsně u sebe (suchý červenec, srpen) doporučuji přemetat několik včelstev těsně vedle sebe. Např. čtvrtinu, polovinu vozu apod.
- Do přemeteného včelstva ten rok přidáváme POUZE mezistěny.
- Přemetená včelstva pak samozřejmě mají i jiný životní rytmus. Na podzim jsou většinou slabší – přece jen všechen plod jsme darovali jiným včelstvům, během zimy se zařadí již lehce nad průměr a v jarním období vykazují velmi bouřlivý rozvoj."

Vím, že je to moc dlouhé, ale snad to pomůže. Jdu dál číst diskuzi.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Streit (78.136.187.110) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě funguje.Měli jsme provoz s 70 včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak by toho bylo ještě jednou tolik.
Pavel streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
ve finanční krizi stále včelařím. ;-)

Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?

Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
mailech.

Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
což se Vám tak úplně nepovedlo.



_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Gusto namá cenu se sním hádat podle toho článku nepřesýpá na mezistěny, ale na dílo z medníku které mu postavily přes léto. j

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 22:57:43
> ----------------------------------------
> Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
> dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
> jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
> a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
> propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
> ve finanční krizi stále včelařím. ;-)
>
> Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
> bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
> vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
> tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
> zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
> nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
> když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
> nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?
>
> Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
> do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
> redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
> mailech.
>
> Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
> files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
> Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
> bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
> úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
> použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
> Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
> což se Vám tak úplně nepovedlo.
>
>
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> > argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> > nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> > funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> > při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> > včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> > systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> > to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> > by toho bylo ještě jednou tolik.
> > Pavel streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
a.turčáni (85.248.32.254) --- 22. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjou

U mě to prostě funguje,Streit.

Táto veta je pofidérna-pochybná, nič nedokazujúca. Prečo? Ja mám včely a mnoho ďalších včelárov taktiež zdravé (posledných 18 rokov mi neuhynulo ani jedno včelstvo) a to bez nórskeho zimovania a s ušetrenou prácou!
Potom argument, že včelstvá máte zdravé len preto, že ich trápite nórskou technológiou nič nedokazuje, nemôže byť jednoznačný a v tom vidím ten základný problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit


Pavle slo by hodit do placu cely clanek ? Ani ne tak kuli khacku ale kuli predstave jak to vypada kdyz nejaky clanek projde redakci vcelarstvi .

Diky

herman.t/=/seznam.cz

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Zdravím, na diskusi jsem vás před víkendem neviděl, jestli ten mail platí, tak vám to dnes ještě pošlu.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu